Reforma systému terciárního vzdělávání

Stručné představení Individuálního projektu národního

1

ObsahProč je nutná reforma?Jaké jsou cíle reformy terciárního

vzdělávání?O jakou evidenci se projekt opírá?Jaké jsou vazby na další IPn projekty?Sled aktivitPrincipy rozpočtuReakce na připomínky hodnotitelů

2

Proč je nutná reforma?Kontext: typy ekonomik podle Michaela Portera

3

Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce

Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního

kapitálu

Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do

výzkumu a vývoje s vysokým inovačním

potenciálem

Ekonomika tažená primárními zdroji

Ekonomika tažená investicemi

Ekonomika tažená inovacemi

Na počátku této fáze se nacházíme

Proč je nutná reforma?Kontext: typy ekonomik podle Michaela Portera

4

Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce

Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního

kapitálu

Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do

výzkumu a vývoje s vysokým inovačním

potenciálem

Ekonomika tažená primárními zdroji

Ekonomika tažená investicemi

Ekonomika tažená inovacemi

Přechod k této fázi vyžaduje konkurenceschopný, otevřený a

dynamický systém terciárního vzdělávání s vysokým inovačním potenciálem

Proč je nutná reforma? Systém TV je podfinancován, zdroje pro

financování z veřejných zdrojů jsou a budou omezené (zadlužení veřejných rozpočtů, konkurující priority: penzijní systém, zdravotnictví, regionální školství ...)

Systém TV je stále málo efektivní, jednotliví aktéři mají tendenci maximalizovat vstupy bez dostatečné odpovědnosti za výstupy (v systému nepůsobí konkurence);

Systém je stále málo diverzifikován, další expanze by mohla ohrozit kvalitu.

5

Proč je nutná reforma? Systém TV je stále spravován metodami, které

nedopovídají nové roli terciárního vzdělávání ve společnosti a v ekonomice (slabá role managementu v institucích TV)

Systém terciárního vzdělávání je stále velmi selektivní přispívá k růstu mezigeneračních nerovností (ztráty na lidském kapitálu, sociální nespravedlnost).

6

Proč je nutná reforma? Ve stávající podobě (struktura, řízení,

financování, dynamika) není terciární vzdělávání v ČR schopno do budoucnosti naplnit požadavky společnosti: – stárnoucí populace, – udržitelný hospodářský rozvoj,– konkurenceschopnost ve světě znalostní společnosti, – sociální soudržnost,

– mobilita.

7

Takto zněl i závěr zprávy examinátorů OECD (Country note, listopad 2006)

Cíle a podstata navržené reformy

Cíle reformy

Podstata reformy

Výz

kum

a v

ývoj

Říz

ení

Diverzifikace

Větší otevřenost

Konkurenceschopnost

Dyn

amik

a

Sp

rave

dln

ost

Financování

Inst

ituce

Stu

dent

i

Cílový stav Otevřený, přehledně strukturovaný

(diverzifikovaný) systém vzájemně propojených a prostupných segmentů terciárního vzdělávání (Bc. Mgr, PhD.)

Existuje poměrně veliký segment poskytující profesně orientované bakalářské vzdělání – vazba na trh práce, spolupráce se zaměstnavateli (Instituty odborné přípravy)

Formují se typické výzkumné univerzity (fakulty): centra špičkového výzkumu se silným důrazem na výchovu doktorandů a tvorbu inovačního potenciálu

Cílový stav Na financování TV se v nezmenšené míře podílí

stát, i veřejné zdroje jsou však výrazně více alokovány podle výsledků (kvalita vzdělávací služby, VaVaI)

Roste podíl soukromých zdrojů: průmysl, absolventi (odložené školné), finanční efekty z „třetí role“ univerzit

V systému působí principy konkurence, veřejné prostředky na vzdělávací činnost jdou za studentem bez ohledu na typ školy (SVŠ, VVŠ), vysoké školy jsou silně zainteresovány na uplatnitelnosti absolventů a na výsledcích výzkumu a vývoje

Cílový stav

Existuje efektivní, přímo na studenty zacílený systém finanční pomoci studentům, sociální nerovnosti v šancích na dosažení terciárního vzdělávání klesají

IPn: Reforma terciárního vzdělávání

Hlavní cíle:– Inovace systému řízení institucí terciárního

vzdělávání, zřetelnější vymezení role managementu a samosprávy; větší otevření VŠ vnějším vlivům;

– Vytvoření podmínek pro větší diversifikaci: uspokojení poptávky i podpora excelenci;

– Návrh a implementace optimálního systému financování terciárního vzdělávání a finanční pomoci studentům.

13

Hlavní cíle IPn: konkrétně Předložit návrhy dvou věcných záměrů zákonů: tj.

věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání a věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům (zákona o financování studia v terciárním vzdělávání).

V návaznosti na schválení věcných záměrů zákonů předložit návrhy zákonů v paragrafovém znění.

V návaznosti na schválené znění příslušných zákonů dokončit návrh na zřízení Centra správy financování terciárního vzdělávání (různé varianty řešení).

Průběžně vytvářet příznivé podmínky pro přijetí reformy v cílových skupinách i v celé veřejnosti.

14

Základní charakteristika projektu: „evidence based“

Formulace cílů projektu vychází:– ze světových trendů: projekt OECD Review of Tertiary Education,

expertní hodnocení systému terciárního vzdělávání v ČR: domácí: Background study, zahraniční: Country note;

– z výzkumů již provedených na cílových skupinách: výzkumy studentů VŠ (2004, 2006, Eurostudent 2005), výzkumy potenciálních uchazečů o studium na VŠ (PISA 2003, 2006), výzkum akademických pracovníků: (2005), výzkumy veřejného mínění ke vzdělávání a jeho reformám: (2003, 2006);

– z probíhající veřejné debaty o stavu terciárního vzdělávání potřebě jeho reformy (semináře, kulaté stoly, atd.)

– z programového prohlášení vlády (a z něho vyplývajících vládních úkolů).

15

Základní charakteristika projektu: „evidence based“

Základní parametry v rámci reformních kroků budou nastavovány za základě: :– výzkumu studentů VŠ (Eurostudent 2009, opakování výzkumu z

roku 2005)

– výzkumu uchazečů o studium na VŠ (2009)

– výzkumu absolventů VŠ (2009, naváže na výzkum REFLEX)

– výzkumu akademických pracovníků (2009, naváže na výzkum akademických pracovníků z roku 2005)

– výzkumu vnějších aktérů (2009)

16

Připomínka jednoho z hodnotitelů: „V projektové žádosti není specifikováno jakým způsobem byly zjištěny potřeby  cílových skupin a omezuje se pouze na obecná konstatování. Projekt by měl stavět na objektivním vědeckém zdůvodnění potřeby reformní změny ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám s komplexní informací o dopadech na ně (pozitivních/negativních, krátkodobých/dlouhodobých apod.).“

Vazby na další IPn projekty

17

Aktivity1. Koordinace reformních kroků, vytváření

podmínek pro jejich přijetí a implementaci, politická ekonomie reformy (11/2008 – 10/2011).

2. Vyhodnocení veřejné diskuse k první verzi Bílé knihy terciárního vzdělávání, příprava verze určené k předložení vládě (11/2008 – 6/2009).

3. Příprava věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání (11/2008 – 4/2009).

4. Příprava paragrafového znění zákona o terciárním vzdělávání (1/2009 – 10/2010)..

18

Aktivity5. Příprava věcného záměru zákona o finanční

pomoci studentům (11/2008 – 10/2009)

6. Příprava paragrafového znění zákona o finanční pomoci studentům (1/2009 – 10/2010) .

7. Příprava návrhu na zřízení Centra správy financování terciárního vzdělávání (11/2008 – 10/2011).

8. Konference a semináře k reformě terciárního vzdělávání s mezinárodní účastí (11/2008 – 10/2011).

19

Časové určení

20

Časové určení

21

Připomínka jednoho z hodnotitelů: „Navazující klíčové aktivity se v projektu překrývají. Není vysvětleno proč  k tomuto „překryvu“ dochází. “

1. Lidské zdroje – osobní náklady 50.969.741 Kč

Hlavní expertní tým – koncepční změny, řízení legislativní práce, garanti klíčových aktivit, politická ekonomie reformy po podání zákonů, včetně případného vrácení k přepracování

Další expertní tým – rozpracování koncepcí dle pokynů, návrhy variant koncepčních změn

Zahraniční expertní tým – konfrontace navržených změn, oponentura, návrhy, doplnění, zahraniční zkušenosti

Manažerský a administrativní tým projektu

2. Cestovní náhrady 1.992.140 Kč Cestovné je plánováno do zemí s modely financování studentů, o

kterých se uvažuje jako o modelech pro naši legislativu: Maďarsko systém nízkoúročených půjček, Nizozemský model financování vysokého školství a finanční pomoci studentům, Estonsko efektivita financování vysokého školství a finanční pomoci studentům, USA intenzivní seminář k finanční pomoci studentům a financování vysokého školství.

Základní principy rozpočtu

1. Zařízení a kancelář 4.137.990 Kč Základní vybavení kanceláře pro expertní týmy a administrativní tým

včetně nákladů na provoz místní kanceláře

2. Nákup služeb 34.504.880 Kč

Tisk koncepčních materiálů, tisk vazba kopírování pracovních textů Nákup odborné literatury Překlady a tlumočení Nákup dat ČSÚ Výzkum uchazečů, studentů, akademických pracovníků a stakeholderů Tvorby simulačních modelů,analýzy, studie

Legislativní podpora (v průběhu tvorby právních předpisů, ale také aktivní podpora v rámci projednávání návrhu zákona v Legislativní radě vlády, v PSP, v Senátu a při vrácení k přepracování v rámci politické ekonomie reformy

Náklady na konference, semináře, kulaté stoly, workshopy Grafické zpracování, distribuce tisk informačních letáků o reformě

Základní principy rozpočtu

Vysoké částky rozpočtu tvoří výzkumy.

Základní parametry reformních kroků budou nastavovány za základě výzkumu studentů VŠ (Eurostudent 2009, opakování výzkumu z roku 2005), výzkumu uchazečů o studium na

(2009), VŠ výzkumu absolventů (2009, VŠ naváže na ), výzkum REFLEX výzkumu akademických

pracovníků (2009, naváže na výzkum akademickýchpracovníků 2005), (2009)z roku výzkumu vnějších aktérů

Výzkumy, studie a analýzy uhrazené v rámci služeb v projektu povede ke zjišťování potřeb cílových skupin, evidence pro politickou ekonomii reformy.

Tato evidence poskytne dostatek důkazů o tom, že reforma je nezbytná, v zásadě uskutečnitelná a že její prosazení přinese prospěch všem, i když v delší časové perspektivě.

Poradní sbor pro reformy bude pravidelně seznamován s výsledky výzkumů a podpůrnou evidencí reforem. Dojde také k aktivnímu zapojení členů Poradního sboru do reformního úsilí.

Základní principy rozpočtu