Reformace a katolická Reformace a katolická reformareforma• Habsburská převaha ve střední Evropě• Kalvínská reformace• Nekatolíci v českých zemích• Katolická reforma• Náboženská situace v Evropě v 16. století• Otázky k opakovacímu testu
Habsburská převaha ve Habsburská převaha ve střední Evropěstřední Evropě
1519 zemřel císař Maxmilián I. HabsburskýNovým římsko-německým císařem byl zvolen
Maxmiliánův vnuk – španělský vládce Karel V.
1526 získal rakouský arcivévoda Ferdinand I. Habsburský (Karlův mladší bratr) po smrti Ludvíka Jagellonského českou a uherskou korunu
Rakouské, české a uherské země od této doby byly pod habsburskou nadvládou až do roku 1918
Luterská reformaceLuterská reformaceMartin Luther – německý řeholník1517 zveřejnil 95 tezí ve Wittenbergu, ve kterých
vysvětlil svůj názor na správný křesťanský život a odsoudil prodej odpustků jako dříve Mistr Jan Hus
Základem víry je bible a co v ní není uvedeno, je pověra
Podával svátost oltářní pod obojí všem věřícímLuteráni = stoupenci Martina Luthera; nová
církev, která není závislá na papežiLuterská reformace = náprava křesťanské církveVelký ohlas u sedláků → povstání1524 – 1526 – německá selská válka
Luterská reformaceLuterská reformacePostupně se k povstání přidávalo i chudé
obyvatelstvo a nižší šlechtaVzbouřenci však svých cílů, které vysvětlovali v
tištěných letácích, nedosáhli a byli postupně poraženi
Na Lutherovu stranu se brzy postavila také vlivná část šlechty, což byla reakce na nátlak císaře Karla V. na prosazení návratu všech obyvatel ke katolicismu
1529 říšští šlechtici proti tomu veřejně protestovali
Protestanti = další souhrnné označení Lutherových stoupenců
Následovaly války mezi katolíky a protestanty1555 uzavřen augsburský mír = „čí země, toho
víra“ (ve skutečnosti vyznání vrchnosti a poddaných musí být stejné)
Kalvínská reformaceKalvínská reformace Jean Calvin /Jan Kalvín/ - francouzský
reformátor, který zprvu vycházel z Lutherových podnětů, ale později se od mnoha názorů odlišil
1536 v Basileji zveřejnil hlavní zásady svého učení – základem učinil nauku o předurčení (predestinaci) → o spáse či zavržení člověka nerozhoduje církev, ale Bůh sám
Kalvinisté = Kalvínovy přívrženci (stoupenci helvetského vyznání)
Kalvinistická církev byla také naprosto samostatná
Učení bylo velmi přísné (žádné veřejné zábavy)Od katolíků bylo převzato upalování odpůrců (v
plamenech zemřelo za jeho působnosti 58 osob)
Martin LutherMartin Luther
Jean CalvinJean Calvin
Nekatolíci v českých Nekatolíci v českých zemíchzemíchKališníci se rozdělili na:
NOVOUTRAKVISTY STAROUTRAKVISTY
Jednota bratrská se začala sbližovat s kalvínstvím, což se nelíbilo nejen katolíkům, ale i mnohým představitelům nekatolického vyznání
V jižních Čechách a zvláště na jižní Moravě se v 16. století usadili novokřtěnci (vyhnaní ze západní Evropy)
Střediskem bylo severoněmecké město MünsterNovokřtěnci = zvláštní odnož reformace
(uvědomělý křest přijímali v dospělosti); dobře se asimilovali s českým obyvatelstvem, ačkoliv neuměli česky; byli dobří v řemeslech (hrnčířství – habáni)
HabániHabánihttp://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/
10123499335-zahady-toma-wizarda/309292320070017/
http://archiv.e-metro.cz/emetro/index.php?id_clanku=13&id_cisla=1
Katolická reformaKatolická reformaUlrich Zwingli – švýcarský reformátorSkandinávie, severní Evropa, Skotsko, Uhersko =
luterániFrancie, Švýcarsko = kalvinistéObčas se tato vyznání prolínala, občas potýkalaKatolická církev a její přívrženci se snažili přinutit
lid k návratu ke katolickému náboženství nejprve násilím
Katolická reformace/reforma (nekatolíci to nazývají katolická protireformace) = vnitřní změna v katolické církvi
Tridentský koncil (Trento, sev. Itálie) – 1545 – 1563 = katolická církev přijala program, který měl zabránit šíření reformace a posílit pozice katolicismu
Ulrich ZwingliUlrich Zwingli
JezuitéJezuité Ignác z Loyoly – katalánský rodák a bývalý
voják roku1540 založil jezuitský řád (Tovaryšstvo Ježíšovo)
Jezuitský řád se věnoval učitelské činnosti a misijní práci, tzn. předsvědčování o správnosti katolické víry mezi nekatolíky a „pohany“)
Do Čech přišli jezuité na pozvání krále Ferdinanda I. Habsburského roku 1556
Ignác z LoyolyIgnác z Loyoly
Působení jezuitů v českých Působení jezuitů v českých zemíchzemíchDo českých zemí byli jezuité povoláni roku 1556.
Podnětem k jejich příchodu byl dopis, který roku 1554 poslala Ignáci z Loyoly česká katolická strana. Určitá jednání s ním vedl i král Ferdinand I. Jezuité v českých zemích působili do roku 1618. Poté byli vykázáni nekatolíky a nazpět se vrátili až roku 1620 po bitvě na Bílé hoře. Jezuité u nás prováděli takzvané vnitřní misie, jejichž cílem byla rekatolizace. Jejich působení je někdy vnímáno rozporně. Podporovali vzdělanost a zakládaly školy (základní, střední i vysoké), které měly vynikající úroveň vzdělání, na druhé straně v těchto školách neexistovala svoboda vyznání a byla praktikována i cenzura části česky, německy, latinsky a francouzsky psané literatury, včetně fyzické likvidace knih. Příkladem může být dílo Jana Amose Komenského, z nějž mohly být (po cenzurních úpravách) vydávány pouze některé učebnice. Jezuité také při násilné rekatolizaci využívali i nátlakové prostředky světské moci. (Zdroj: Wikipedia)
Náboženská situace v Evropě Náboženská situace v Evropě
v 16. stoletív 16. stoletíEvangelíci = příznivci různých nekatolických vyznání, kteří se v 16. století rozešli s katolickou církví
Přijímali pod obojí; kladli důraz na bibli; oslabovali význam kněží jako prostředníků mezi věřícími a Bohem
Bohoslužbu konali v národním jazyce, nikoliv latinskyOdmítali zdobení kostelů obrazy a sochami i nádheru
kněžských rouch; dbali na zbožný zpěv a kázáníChtěli, aby člověk dokázal předstoupit před Boha
sám, bez kněžské podpory; odmítali zpověď, procesí a poutě k zázračnému místu; vše pokládali za pověru
Čeští kališníci však uctívali památku Jana Husa a Jeronýma Pražského
Náboženská situace v Evropě Náboženská situace v Evropě
v 16. stoletív 16. stoletíKatolická církev – schválila na tridentském koncilu zdobení kostelů i kněžských rouch (ornátů)
Souhlasila s udělováním svátostí (zvláštních znamení, které katolického křesťana označují)
Mezi svátostmi zachovala i zpověď, při níž se věřící vyzpovídá knězi ze svých hříchů a ten mu po uloženém pokání udělí rozhřešení
Mezi katolíky a evangelíky nezavládla tolerance ani po uzavření augsburském míru a ukončení tridentského koncilu; docházelo i ke krvavému násilí, což tedy ovlivňovalo i politiku států, proto byly mezinárodní poměry v této době v Evropě velmi napjaté
OtázkyOtázkyVysvětlete zásady učení Martina Luthera.Proč se Lutherovým stoupencům říká také
protestanti? Jaká byla hlavní zásada augsburského míru? Jak bylo Lutherovo učení přijato v českých zemích?Kdo a kdy založil jezuitský řád?Kdy a na pozvání koho přišli jezuité do Čech? Jaké činnosti se jezuité nejvíce věnovali?
ZDROJE:Dějepis pro SOŠ – České a světové dějinyObrázky - Wikipedia
Pro 2. JAK vytvořila Martina Truhlářová
