Řízení toků výkonů v PS Použití technických prostředků pro řízení propustnosti sítě
Praha, 29.11.2005
Úvod
• Kompetence provozovatele soustavy k řízení toků výkonů vyplývá z § 24 Energetického zákona
• Standardní prostředky (rekonfigurace, redispečing, protiobchod)
• TPR a PST (transformátory s příčnou regulací a s regulací fáze)
• FACTS (moderní prostředky založené na výkonové elektronice)
Hlavní důvody potřeby řízení toků výkonů.
• Výskyt nových úzkých míst v sítích v souvislosti s rostoucími výměnami el. energie a to hlavně mezistátními
• Přetěžování vedení v údržbových a neúplných stavech sítě
• Omezení rizika přetěžování vedení vnitřní sítě vlivem nevhodného provozu
zdrojů(například velkých větrných parků, viz. příklady z oblasti Německa)
• Rizika výpadků a přerušení zásobování v oblastech
• Omezení nevyžádaných obchodních případů (tranzitů)
• Optimalizace provozu přenosových sítí (např. ztráty činného výkonu)
• Nedostatečná účinnost klasických řešení rozvoje sítí
• Zamezení možnosti šíření velkých systémových poruch
Princip přenosu činného výkonu P vedením
Příčná kompenzacePodélná kompenzace
UPFC
Řízení toků výkonů
Transformátory bez úhlové regulaceTransformátory bez úhlové regulace• Pro stav naprázdno a to jak pro střední odbočku, tak i pro všechny
odbočky jsou vstupní a výstupní napětí na odpovídajících svorkách ve fázi ( bez úhlového posunu)
• Pro stav naprázdno a to jak pro střední odbočku, tak i pro všechny odbočky jsou vstupní a výstupní napětí na odpovídajících svorkách ve fázi ( bez úhlového posunu)
Transformátory s úhlovou regulacíTransformátory s úhlovou regulací• Již ve stavu naprázdno a to jak pro regulaci odbočkami, tak v
některých případech i pro střední odbočku nejsou vstupní a výstupní napětí na odpovídajících svorkách ve fázi – jsou úhlově natočena
• Transformátory s úhlovou regulací jsou v podstatě všechny transformátory, které mají přídavné napětí (vlivem regulace odboček) fázově natočeno vůči napětí ke kterému je regulace přidávána
• Dělení transformátorů s příčnou regulací – různé, z praktických hledisek
• TPR – transformátory s příčnou regulací
• PST – transformátory pro regulaci fáze
• Již ve stavu naprázdno a to jak pro regulaci odbočkami, tak v některých případech i pro střední odbočku nejsou vstupní a výstupní napětí na odpovídajících svorkách ve fázi – jsou úhlově natočena
• Transformátory s úhlovou regulací jsou v podstatě všechny transformátory, které mají přídavné napětí (vlivem regulace odboček) fázově natočeno vůči napětí ke kterému je regulace přidávána
• Dělení transformátorů s příčnou regulací – různé, z praktických hledisek
• TPR – transformátory s příčnou regulací
• PST – transformátory pro regulaci fáze
Zdroj: EGÚ Brno, Ing.J.Ptaček,Ph.D.
Existující transformátory 400/220 kV s příčnou regulací
Použití transformátorů pro regulaci toků v Rakousku
3 další PST o výkonu 600 MVA budou instalovány do konce r.2006 (důvody –slabá síť , nemožnost postavit nové vedení)
Meeden
Diele
Conneforde
PS
T
PS
T
Meppen
TE Hackenfähr
TE,JE Emsland
Gronau
Hengelo
JE Maasbracht
TE
NĚMECKO
NIZOZEMÍ
BELGIE
Oberzier
Rommerskirchen
Siersdorf
Umístění PST (Phase Shift Transformer) na profilu Německo - Nizozemí
PS
T Porýní-Vestfálsko
E.ON
RWE
Rz: MeedenUn: 400 kVSn 2x1000 MVAPST
Rz: GronauUn: 400 kVSn 1039 MVAPST
PŘENOS VÝKO
NU
Využití transformátorů s příčnou regulací v Evropě
- Navýšení přenosové kapacity ve směru na Německo o cca 1100 MW
- Udržování konstantních toků výkonů po profilech
- Navýšení přenosové kapacity ve směru na Německo o cca 1100 MW
- Udržování konstantních toků výkonů po profilech
Zdroj: EGÚ Brno, Ing.J.Ptaček,Ph.D.
Příklad modelového výpočtu využití transformátoru PSTpro regulaci tranzitu přes ES
Příklad modelového výpočtu využití transformátoru PSTpro regulaci tranzitu přes ES
R1 - výchozí režim (vyrovnané salda)
VýrobaTranzit
Saldo ESES S1 ES S2 ES S3 ES S4
0 [ MW ]
0 0 0 3200 380
800 38
1600 380 380
1200
S1
S2
S3
S4
342 MW 38 MW
380
380 38
Kruhové toky
664
+ 600 - 600
R2 - export 600 MW z ES S1 do S2
VýrobaTranzit
Saldo ESES S1 ES S2 ES S3 ES S4 [ MW ]
0 0 3800 337
200 0
1600 337
1200
S1
S2
S3
S4
672 MW 271 MW
337
337 328
Export 600 MW
Import 600 MW
PST
246
+ 600 - 600
R3 - regulace tranzitu přes S3 s PST
VýrobaTranzit
Saldo ESES S1 ES S2 ES S3 ES S4 [ MW ]
0 0 3800 153
200 0
1600 150
1200
S1
S2
S3
S4
253 MW 503 MW
150
150 97
Export 600 MW
Import 600 MW
Negativní vlivy PST na poměry v sítích (PS, 110 kV):
Negativní vlivy PST na poměry v sítích (PS, 110 kV):
• V některých ES (částech sítě) dochází vlivem užití PST ke zvýšení ztrát činného výkonu, v jiných ES (zahraničních) může docházet i ke snížení ztrát. Toto může být předmětem poměrně vážných diskusí výhodnosti instalace PST.
• V celém propojeném systému (soustavě) jsou však ztráty výkonu vlivem PST vždy větší (jak vlivem ztrát na vlastním PST, tak vlivem ztrát od přídavných toků vynucených PST).
• Vytlačení toků z některých částí sítě (vedení) může způsobit přetěžování v jiných částech sítě. To se může projevit i v jiných soustavách (sousedních, nebo i vzdálenějších) což může vést k problémům.
• Užití PST může vyvolávat také problémy související s provozem sítě s velkými rozdíly zátěžných úhlů (například provoz (spínání) souvisejících uzlových oblastí 110 kV).
• V případě spolupráce PS se 110 kV s umístěnými PST – riziko přetěžování 110 kV
• Chránění PST je na rozdíl od standardních transformátorů poměrně komplikované
• V některých ES (částech sítě) dochází vlivem užití PST ke zvýšení ztrát činného výkonu, v jiných ES (zahraničních) může docházet i ke snížení ztrát. Toto může být předmětem poměrně vážných diskusí výhodnosti instalace PST.
• V celém propojeném systému (soustavě) jsou však ztráty výkonu vlivem PST vždy větší (jak vlivem ztrát na vlastním PST, tak vlivem ztrát od přídavných toků vynucených PST).
• Vytlačení toků z některých částí sítě (vedení) může způsobit přetěžování v jiných částech sítě. To se může projevit i v jiných soustavách (sousedních, nebo i vzdálenějších) což může vést k problémům.
• Užití PST může vyvolávat také problémy související s provozem sítě s velkými rozdíly zátěžných úhlů (například provoz (spínání) souvisejících uzlových oblastí 110 kV).
• V případě spolupráce PS se 110 kV s umístěnými PST – riziko přetěžování 110 kV
• Chránění PST je na rozdíl od standardních transformátorů poměrně komplikované
TCSC – Tyristorově řízená sériová kompenzaceTCSC – Tyristorově řízená sériová kompenzace
- Mění impedanci přenosové cesty a tím ovlivňuje toky výkonů v sítích
- Použití : Rz. Stoede (Švédsko), Rz. Kayenta (USA)
- Zvýšení přenosových schopností vedení, zabránění subsynchronním oscilacím
- Mění impedanci přenosové cesty a tím ovlivňuje toky výkonů v sítích
- Použití : Rz. Stoede (Švédsko), Rz. Kayenta (USA)
- Zvýšení přenosových schopností vedení, zabránění subsynchronním oscilacím
TCSC
U1 U2
VedRz
Provozní diagram TCSC
[Z]
Výsledná impedance TCSC
Zapalovací úhel
Induktivní charakter Z
kapacitní charakter Z
Zdroj: EGÚ Brno, Ing.J.Ptaček,Ph.D.
UPFC – Univerzální regulátor výkonuUPFC – Univerzální regulátor výkonu
- Účinná kombinace sériové a paralelní kompenzace
- Nezávislé ovlivňování toků činného a jalového výkonu
- Aplikace : Rz. Inez (USA) – napětí 138 kV, zvýšení přenosové schopnosti dlouhých vedení napájející konzumní oblast, regulace napětí
- Účinná kombinace sériové a paralelní kompenzace
- Nezávislé ovlivňování toků činného a jalového výkonu
- Aplikace : Rz. Inez (USA) – napětí 138 kV, zvýšení přenosové schopnosti dlouhých vedení napájející konzumní oblast, regulace napětí
VedRz
UPFC
U1U2
Ur
U2
Ur
U1
Regulace toků P
RegulaceU/Q
Vektorový diagram
Zdroj: EGÚ Brno, Ing.J.Ptaček,Ph.D.
Typ prostředku pro regulaci toků činných výkonů v síti
Regulace toků P
Rozsah regulace P
Regulace U/Q
Rozsah reg. U/Q
Rychlost regulace
Plynulost regulace
Cena zařízení
HVDC - přenos stejnosměrným proudem
Ano požadovaný Ne - vysoká plynuláznačně vysoká
TCSC - tyristorově řízená sériová kompenzace
Ano dostatečný Ne - vysoká plynulá vysoká
UPFC - Univerzální regulátor toků výkonů
Ano značný Ano značný vysoká plynulá extrémní
TPR - Transformátoru s příčnou regulací
částečně omezený Anodle
zadánínižší
(minuty)stupňovitá (odbočky)
dosažitelná
PST - Transformátor pro regulaci fáze
Ano značný částečněspíše malý
nižší (minuty)
stupňovitá (odbočky)
vysoká
Srovnání základních vlastností a regulačních účinků specializovaných prostředků pro regulaci toků výkonů v sítích:
Srovnání základních vlastností a regulačních účinků specializovaných prostředků pro regulaci toků výkonů v sítích:
Zdroj: EGÚ Brno, Ing.J.Ptaček,Ph.D.
Vznik mezisystémových kyvů problém provozu propojených soustav
FACTS jsou schopny tyto kyvy tlumit a zvyšují tím stabilitu soustavy
Výpadek bloku 300 MW ve Španělsku
FACTS -Typické investiční náklady
Operating range
[MVAr]
Náklady na výstavbu vedení Příjmy ze zvýšení přenosu
Výhody FACTS
• Lepší využití existujících vedení
• Zvýšení spolehlivosti a dostupnosti
• Zvýšení dynamické stability
• Zvýšení kvality dodávky elektřiny
• Ochrana životního prostředí (neznečišťují , není nutné stavět nová vedení)
Aktuální (plánované) rozvojové akce
Posílení schématu PS • Příčná spojka 400 kV Čechy Střed – Bezděčín• Nové vedení 400 kV Krasíkov – H. Životice• Zdvojení vedení 400 kV Nošovice – Prosenice
Vyvedení výkonu nových VtE do PS• Rozvodna 400kV Vernéřov připojená z R Hradec
Vyvedení výkonu nového bloku ELE 660 MW• R 400 kV Chotějovice• Nové vedení 400 kV Chotějovice – Výškov • Nové vedení 400 kV Chotějovice – Babylon
Rozšíření transformačních vazeb 400/110 kV ve stanicích • Čebín • Týnec • Neznášov
Zvyšování přeshraniční přenosové kapacityZdvojení vedení 400 kV Slavětice – Dürnrohr
4
Plánovaný rozvoj PS v letech 2005 - 2015
2
3
1
5
6
7
8
Závěr • Prostředky pro řízení toku výkonu jsou v PS stále více používány.
• Instalací FACTS je ve světě málo, důvodem je jejich vysoká cena.
• Technické schopnosti řízení výkonu pomocí FACTS jsou vynikající.
• Nejrozšířenější v PS je použití PST.
• Nasazení prostředků pro řízení výkonu v propojených sítí (typů soustavy ČR) je omezeno.
• ČEPS se na základě studií a rozborů rozhodl řešit situaci vzniku congestions „klasickým způsobem“ – posilováním a stavbou nových vedení.
Děkuji za pozornost.
1. zdvojení linky Čechy Střed - Bezděčín
rok 2008, délka 68 km
2. nová linka Krasíkov - Horní Životice
rok 2010, délka 78 km
3. zdvojení linky Nošovice - Prosenice
rok 2009, délka 79 km
4. zdvojení linky Slavětice - Dürnrohr
rok 2007, délka 43 km
roky 2008 a 2013, délka 75 km
5. Hradec - Vernéřov - Vítkov
6. VtE CzechVenti - Vernéřov
rok 2008, délka 3 km
7. VtE - Hradec
rok 2008, délka 2 km
8. blok 660 MW Ledvice (Chotějovice)
rok 2012, délka 80 km