Robert Zbíral

Členství ČR v EU II

Krize v eurozóně a její možná řešení

1 mil.

1 mld.

1 bilión

115 biliónů

- budoucí (nepokryté) výdaje USA

Základní parametry

stát je ekonomický subjekt jako kdokoli jiný– má příjmy a výdaje

– půjčuje si- vydává dluhopisy, pokladniční poukázky etc.• dluhopis má splatnost a úrok

• úrok odráží riziko (nesplacení) a likviditu dluhopisu (šance na prodání

dluhopisu před splatností- sekundární trh)

• dluhopisy nakupovány subjekty finančního trhu

– jak může stát snížit dluh?• splácení jistin (nečasté), hospodářský růst (dluh k HDP klesá)

Základní parametry

role centrálních bank– nezávislé na vládách

– určují úrokovou míru (reakce na ekonomický vývoj a inflaci)

– právo tisknout peníze (stát nerozhoduje)

role komerčních bank– působí na finančním trhu, vzájemná provázanost

– mají aktiva (vklady, akcie, dluhopisy) a pasiva (půjčky třetím subjektům, jiné závazky)

– zajišťují oběh peněz v ekonomice

– interakce s centrální bankou (úložky, zástavy oproti hotovosti)

klíčové ukazatele pro rozhodování o akci na trhu– výnos, riziko, likvidita

Zárodky krize v roce 1999 vznik jednotné měny euro

– měna společná, hospodářská politika ne

– dluhopisy ve stejné měně, ale každý stát vydává své

– reakce trhu: ostatní státy jsou postaveny na roveň Německu• země eurozóny si půjčují za stejné peníze jako Německo (nelze zbankrotovat)

• vše chráněno Paktem růstu a stability (pravidla zadlužování)- nedodržováno

výsledek: pocit, že peníze jsou „levné“– rozdíl hlavně pro chudší země- mohou si půjčovat s nižšími úroky než

předtím

– vede k silnému zadlužování• v některých zemích zejména veřejný sektor (Řecko, Portugalsko)

• v jiných soukromý sektor (Španělsko, Irsko)

– tvoří se různé bubliny (zejména realitní)

– pocit bohatnutí vytváří tlak na platy (nižší konkurenceschopnost)

– ekonomiky stoupají, ale hlavně skrze domácí poptávku

samozřejmě i role korupce, pracovní morálky etc. v určitých státech

běžná bilance zahraničního účtu (Německo vs Řecko)

Konec zlatých časů rok 2008 a finanční krize v USA

– zvyšuje se nervozita, investor požaduje jistotu – zamrzá mezibankovní trh (půjčování)– nejvíce exponované banky v ohrožení

• „banky, které nemohou padnout“- ohrožení ekonomiky• nutná záchrana ze strany států

– trh začíná rozlišovat mezi reálnou situací států eurozóny• jisté státy začínají mít problémy udat dluhopisy (vysoké riziko)• hrozba bankrotu- nutné platit předchozí dluhy

nelehká situace eurozóny– ukazují se zásadní ekonomické rozdíly mezi státy– Evropská centrální banka jen obtížně může vyhovět všem– na jaře 2010 krize Řecka- nebude schopno splácet

• poskytnuta pomoc (samostatně cca 110 mld. eur)• obava z dominového efektu- padne-li jeden, trhy vsadí i na pád dalších

ohrožených zemí (státy PIIGS)

Zvolené řešení: pomoc státům v problémech

jednoduchá myšlenka:– trh některým státům nepůjčí nebo jen za vysoké úroky (velké riziko),

jiným ano a za nižší úrok– věřím, že postoj trhu je neracionální (jedná v panice)– půjčí si ti, co mohou a poskytnou peníze těm, co nemohou– pokud vše vyjde (nemohoucí splatí), situace je vyřešena a ještě na tom

půjčující vydělá konkrétní realizace: Evropský nástroj finanční stability

– přes 750 miliard eur (státy 440, MMF 250, Komise 60)• nejde o žádné hotové peníze ve sklepě• půjčuje si na trhu až do výše limitu, ručí státy eurozóny dle domluvených podílů• prozatím žádné přímé finanční transfery

– poskytnuta z něj pomoc Irsku a Portugalsku (částečně preventivní před útokem trhů)

Mechanismus stability– nástupce dočasného EFSM– změna Lisabonské smlouvy, platné od roku 2013– zapojení i soukromého sektoru

Pomoc státům v problémech otázka spravedlnosti pomoci

– mají se podporovat rozhazovačné státy? mají přispívat chudší na bohatší? (Řecko vs Slovensko)

– proč ano: • hrozba dominového efektu• argument o přebytku v obchodu a nutnosti vývozu kapitálu• záchrana problémových států vs záchrana domácích bank držících dluhopisy

problémových států

záchrana Kypru (březen 2013)– trest za finanční kasino vs jistota peněz v bankách

dlouhodobá udržitelnost opatření?– budou schopny státy pomoc splatit?– případ Řecka

• nedokáže splatit všechny dluhy– musí klesnout na udržitelnou úroveň

• proveden tzv. haircut- investoři se musí vzdát části investic– dohoda na odepsání kolem 70 % hodnoty– platí jen pro soukromé investory, pújčky MMF či států mají senioritu a nekrátí se

• nová pomoc ve výši 130 miliard eur– 30 mld. pro haircut (+ 6 mld. úroky), 48 mld. pro rekapitalizaci řeckých bank, zbytek na zaplacení splatných

dluhů

• spojeno s faktickou hospodářskou kontrolou země (pozice Trojky- EU, ECB, MMF)

• výhled nejasný- záleží na dalším vývoji v Řecku

Pomoc státům v problémech

kredibilita EFSM– založena na důvěře ve státy, které ručí za půjčky– zvyšuje se expozice dalších zemí, jejich vlastní riziko se

zvyšuje– současnost: nejvyšší rating má jen Německo, Finsko,

Lucembursko, Nizozemsko– EFSM sám poklesl na AA+

objem prostředků– nestačil by na záchranu velkých ekonomik (Španělsko,

Itálie)• jen Itálie musí refinancovat 1 bilion eur v příštích dvou letech

– snaha sehnat další peníze (záruky), ale kde (vždy musí dodat státy)?:

• Mezinárodní měnový fond (viz diskutované přispění ČR z rezerv České národní banky)

• Čína, Rusko, USA?

Řešení bankrotu a odchodu z eurozóny

rada mnoha ekonomů (včetně V. Klause)– kompletní odepsání současných dluhů (nebo znehodnocení)– možnost devalvace nové vlastní měny (a zvýšení

konkurenceschopnosti) ale…

– právní překážky odchodu z eurozóny (dle Smluv nejde)– faktické překážky: jak přechod provést?

• euro nadále funguje- jaká reakce občanů?• výsledek: zhroucení finančního systému

– odepsání dluhů?• riziko půjčování po bankrotu• v jaké měně jsou dluhopisy pro znehodnocení?

– výhody devalvace?• růst cen dováženého zboží• inflační tlaky

alternativa: vnitřní devalvace– lepší konkurenceschopnost snížením mezd či nákladů státu– viz příklad Pobaltí– problematické protlačit politicky

Další kroky k řešení krize role Evropské centrální banky

– má neomezené prostředky (tisk peněz)– ze Smluv: nesmí ručit za ani financovat dluhy členských zemí

• přesto nakupovala (omezeně) dluhopisy problémových států

– návrhy, aby se stala věřitelem poslední instance (Francie, odpor Německa)

– od prosince 2011- tříleté výhodné půjčky komerčním bankám (program LTRO)

• celkem v hodnotě 1 bilión eur• plán: banky budou půjčovat dále- rozproudí ekonomiku; budou nakupovat i

dluhopisy problémových zemí (zmenší tlak na ně)

Další kroky k řešení krize nezbytností je zajištění fiskální uměřenosti členů eurozóny

– bez dodržování pravidel ohledně zadlužování není možné získat důvěru trhů

– zamezení černého pasažérství (žití si nad poměry v očekávání záchrany)

– výsledkem Smlouva o fiskální stabilitě (Fiskální kompakt)• maximální limity zadlužení, společná kontrola rozpočtů, nedodržení znamená

automatické sankce

• vše má být zakotveno v právu členských zemí (nejlépe ústavách)

• ČR a Spojené království mimo

– rizika přístupu• omezování investic států přispívá ke snížení hospodářského růstu, soukromí

investoři následují

• snižuje se koupěschopnost obyvatelstva- nižší domácí poptávka, tj. další pokles růstu

• hrozba deflační spirály (dluhy se pak rozhodně nesníží)

• viz. Řecko: hospodářská a sociální situace katastrofální

Další zvažované varianty řešení krize

evropské dluhopisy– doposud každý ručí za své dluhy, případně na sebe připadající část– u evropských dluhopisů by všichni ručili společně a nerozdílně– výhody

• snižuje se riziko pro trhy (síla Německa)• menší náklady na financování dluhů

– nevýhody• zvyšuje se morální hazard• reálné hospodářské rozdíly mezi státy se nemění

– do značné míry „tichá“ federalizace• nutná skutečná koordinace hospodářské a rozpočtové politiky• pravděpodobně i harmonizace daní

– existuje několik variant návrhů• např. společné ručení jen do 60 % HDP, pak již věc státu

rozpad eurozóny– celkový návrat k národním měnám

• vize ekonomického otřesu, dominový efekt, ztráta důvěry trhů• ohromné politické náklady: „Konec eura znamená konec EU a Evropy jako celku“

– vznik slabšího a silnějšího eura, případně jeho omezení na některé státy• varianta předchozího, spory mezi zeměmi