v

Casopis pro Gymnazi

,

pratele osmileteho ada Boleslav

ZARi - RiJEN 2011 I cislo 1 neprodejne

www.skolnik-casopis.wz.cz www.gSmb.cz

Kontakt

Lenka Vedralova - odborny doh led e-mail: vedralova@g8mb.cz

Kristyna Dlaskova - sefredaktorka e-mail: dlaskova.kristyna@seznam.cz

Lukas Trhon - redaktor, graficky editor e-mail: lukas.trhon@seznam.cz

Martin Zeleny - fotograf e-mail: zelenymartin.nes@seznam.cz

Webove stranky casopisu Skolnik www.skolnik-casopis.wz.cz

Webove stranky skoly www.g8mb.cz

Stala redakce Patrick Bohacek Kristyna Dlaskova Michaela Dvorakova Katerina Kroupova Kristyna Matoulkova Anna Podzimkova Dominika Rajnohova Stepan Rejhon Lukas Trhon Josef Zdobinsky Prispevovatele Zuzka Mazankova Richard Pabista

Redakce casopisu Skolnik se schazi pravidelne kazde pondeli 0 velke prestavce v ucebne c. 14.

Casopis Skolnik je na facebooku -

Skolnik (Skolni casopis G8MB)

G8MB - Osmilete Gymnazium Mlada Boleslav - pi'idejte se i vy!

SPONZOR GASOPISU

C-COpy CENTRUM C-COPY CENTRUM PRAHA s.r.o. Opletalova 22, 110 00 Praha 1 www.copycentrum.com

zARf -RfJEN 2011 uvod

Tak a je tu - novy skolni rok. Jaky asi bude? Co nas v nem ceka? Ano, hodne prace, ale take dost zajimavych aktivit, zabavy a pohody. Tedy, jaky ze bude? To zalezi predevsim na nas vsech - studentech i ucitelich. Vim, muze zasahnout "vis maior" Ilat. vyssi moc/, ale j inak - kvalita zivota ve skole je jen a jen v naSich mkou. A jelikoz si moe preji , aby nam na tom naSem malem gymplu bylo dobre, tak Vam prozradim svuj recept nejen na kvalitu, ale i na tu pohodu. V mem zivote stoprocentne funguje.Tady je: nevenujte se malichemostem, nekaZte si zivot nesmysly, hlou­posti, zavisti, lzi a pomluvami. Uprednostiiujte nadcasove hod­noty - pili a moralku, pevny postoj a spravedlnost, odpusteni a soucit, vim v dobro, fantazii a tvonvost. .. Mejte vysoke naroky na sebe, ale ina ty, kten rozhoduji 0 Vasi praci a Vasem studiu. Pakjedine muzeme bYt na nasi skole spo­kojeni a muzeme se radovat ze vseho, co se nam kdy povedlo i povede. Tak at' je tech uspechU a radosti ve skolnim roce 2011112 co nejvice. To yam vsem preje Vase

Lenka Vedralova odpovedmi redaktorka

Nase zasady kanei tam, kde se kfizi s nasimi umysly.

Karel Kryl

www.skolnik-casopis.wz.cz

Zahajeni skolniho roku

Denjazyku

Prvni rocniky

Rozhovor

Projekt AIESEC

Sber papiru

Divadylko na dlani

Gymploid fest

Tanecni

v

USA vs. Svedsko

Longboarding

Sloupky

Kultura

5

6

8

12

13

14 15

16

17

18 19

slavnostni zaha-eni ZARf-RfJEN2011

Slavnostni zahajeni skolniho roku Tento skolni rok byljiz tradicne zahajen 1. zan ve Sbom cesk)Tch bratfi, kde studenti osmych rocniku pfedavali nove nastupujicim prvakum pametni listy a praIijim hodne stesti ve studiu. Vsechny pntonme na zacatku akce uvital skolni sbor pod tak­tovkou pana profesora Kozaka a mezi pisnemi samozrejme nemoh­la chybet studentska hynma, Gaudeamus Igitur. Divky ze sesteho rocniku se ujaly pohyboveho zpestreni a divakUm predvedly kratke vystoupeni moderniho tance. Slavnostni zahajeni moderoval profesor Radek Kotlaba a proslov ke studenmm melajako kaZdorocne reditelka naseho gynmazia, RNDr. Jana PospiSilova.

Ja osobne bych nOvYm studentilm chtela popmt hodne stesti a predevsim pevne nervy, ktere jsou ke stredoskolskemu studiu poueba. Pamatujte, ze gymnazium je vYberova skola a tomu by melo odpovidat i chovam studenm, kten nasi skolu reprezentuji. Ale ze vseho nejdUlezitejsije to, ze se jedna 0 vasi budoucnost. Necekejte, ze kaidym dnem svou hlavu nafouknete 0 hromadu in­formaci - spiS kazdym dnem ziskate novou zkusenost a zazitek, at' dobry nebo spatnY. Preji yam, abyste se po 8 letech na teto skole ohledli a mohli si nct: "Ano, udelaljsem pro sebe vsechno, co jsem mohl. Ten cas jsem nepromarnil."

Ptate se, co j sem pn predavani pametnich lism rekla svemu prvakovi? "Dri se."

Michaela Dvorakova

www.skolnik-casopis.wz.cz

iK

Ud31ost, pn niz studenti nasi skoly predstavuji svYm spoluzakum rUzne zeme, se jiz stala tradici. V letosnim skolnim roce se oslava Dne jazyku konala 20. zan a ucastnilo se ji deset md z peti rUznych rocniku. Studenti letos prezentovali evrop­ska mesta a staty. 2.A predstavila Svedsko, 2.B nase sousedy, Slovaky. Bylo patme, ze slovenskY raper Rytmus je mezi nimi velmi oblibeny. 3.A predstavila slavne panzske monumenty a studentky zatancily skvely kankan, 3.B si zase zvolila za sve tema Smouly z Bruselu. V tomto okamziku byl proud ev­ropskYch zemi prerusen prezentaci byvaleho studenta naseho gymna­zia, Vojty Koutnika, ktery zde predstavil zvlastnosti japonstiny. (Vice si muzete precist v ramecku dole.) 4.A se rozhodla pnbliZit nam at-mosferu Rakouska s jeho videiiskYm valcikem, 4.B predstavila Londyn a jeho slavne stavby, take dramaticky ztvarnila slavne britske postavy od Sher­locka Holmese po Haryho Portera, studenti nezapomneli upozornit na nadcMzejici Olympijske hry. 5.A sijako svou zemi zvolila Skotsko a 5.B Irsko, obe tndy se tak hezky doplnily. Studenti 6.A dramaticky ztvarnili atmosferu Athen. Obzvlaste vtipna byla pnpominka antickYch olympijskYch her. 6.B se rozhodla pro serii tanecnich vys­toupeni, ve kterych ukazala tem­perament Madridu. Prvni tn mdy dostaly den skolniho vYletu navic. Prvni misto ziskala stejna tnda jako loni, tedy 6.B s jejich energickYm predstavenim fiamenga ci zumby. DruM byla 6.A. Ana tretim miste se umistila 4.B. VyhercUm gratulujeme a vsem zUcastnenym dekujeme, ze zpesmli sobe i svYm spoluzakum jedno zanjove dopoledne. Podekovam pam i vsem pedagogilm, kten se podileli na pnprave Dne jazyku.

Text: Patrick BoMcek Foto: Michaela Dvorakova,

Martin Zeleny

www.skolnik-casopis.wz.cz

Vojta Koutnik je v patem rocniku Filosoficke fakulty UK, kde studu­je japanologii. Rozhodl se take stu­dovat Vysokou skolu ekonomick­ou, kde studuje druhym rokem ces­tovni ruch. Jak sam nka, na filosofickou fakul­tu je rok od roku tezsi se dostat a take ji vystudovat. "Ze mceti pnjatYch tento obor vystuduje jen pet studentu." Japonci snahu ale podle Vojty oceni.

"Japonci jsou hrozne zdvofili. Necekaji, ze by se cizinec ucil japonsky. Pokud se s Japoncem budete bavit japonsky, tak je hned pnstupnejsi ke komunikaci." Kdokoliv se vsak chce do studia japonstiny ponont, musi pocitat se ctenim materialU predevsim v anglictine. Studenti japonstiny najdou uplatneni napfiklad v diplo­macii nebo cestovnim ruchu.

Zaeatek skolniho roku je ideaIni pfild itosti k pi'edstaveni tech nejrnladsich studenru nasi skoly -nasich ptvaeku. Kazdy si ptvni rok na nasi skole jiste moc dobi'e pamatuje. Zeptali j sme se tedy primanu na ptvni dojmy z nasi skoly, na porovnani se skolami byvalymi a na jejich sny do budoucna. Letos jsme rozhovory pojali "pine jinak nez v lonskem eisle. Rozhod­Ii jsme se vybrat dva kluky a dye holky z kaMe tndy, kten odpovidali na stejne otazky. Pro zkraceni textu j sem se rozhodl odpovedi uvadet pouze pod eisly, podkterymijsou uve-denajmena u fotek. (Osvezte si lonsk}r rozhovor na strankach easopisu a napiste nam na Facebooku, ktery z rozhovorU se yam libi vic .) Studenty, kten meli odvahu zodpovedet nase otazky, si muzete prohlednout v rameeku, pod spoleenou fotkou dane ti'idy. Nezbyva nez nasim nejmladsim studenrum popi'<it hodne stesti do dalsiho studia a at' tu vydrii aZ do maturity. Patrick Bollaeek

Zleva: 1.Vojta Yanik 2.Martin Psenica 3.Adela Karenova 4.Hana Horakova

Jak se vam libilo uvitani? 3. Bylo to hezke. Nejviee se mi libilo, kdyz nam ukazali ucebnu biologie. 4. Taky se mi to libilo.

Co vam maturanti fikali? 1. Ja si to vubee nepamatuju. 2. Podala mi ruku a dala mi ten papir. 3. Hodne stesti mi poprali.

Jak se vam libil adaptacni kurz? 1. Bylo to tam moe hezke. 2. Ubytovani jsme byli na ehatkaeh a bylo to ryborne. 3. SpiS jsme se skamaradili s lidmi z nasi ti'idy nez z becka.

Libi se vam na nasi skole? Vsiehni: Jo, libi! Je to tu moe hezke.

Co se vam nelibi? 1. Laviee jsou v havarijnim stavu.

Il

2. Hi'iste je tu miniaturni. 3. Mne se tu libi vseehno. 4. Mne se nelibi laviee.

Proc jste chtcli jit na nasi skolu? 1. Ja j sem ehtel jit na jinou skolu, protoze se mi nelibilo v me stare ti'ide. 2. Chtel jsem jit na gymnazium, ale neehtel jsem jit na Pekarovo gym­nazium, protoze tam uci moje mamka. 3 . Chtela jsem, protoze to ehteli rodice . 4. Se spoluzackou jsme vzdyeky ehteli jit na gymnazium.

Mate ncjake vysncne povolani? 1. Ne. 2. Neeo s pocitaci. 3. Arehi tektura. 4. Prava.

www.skolnik-casopis.wz.cz

ZARf-RfJEN 2011 rvni rocnik

Jak se vam libilo uvitani? 1. Libilo se mi. Bylo to knitke, ale hezke. 2. Mne se to taky libilo. 3. Mne to zase pi'islo moc dlouhe. 4. Taky se mi to libilo. Ale dlouhe to bylo, protoze j sme tam museli cekat.

Co vam maturanti fikali? 1. Af si to uzij erne. 2. Mne to same. 3. Ze mam byt dobra jako ona, ale nevim, jak byla dobra ... 4. Mne poprala hodne stesti.

Jak se vam libil adaptacni kurz? 1. Byl dobry. Skoda jen, ze byl krMkY. Chtelo by to treba sest dni. 2. Jo, byl hezkY. 3. Bylo to uzasne. 4. Presne tak.

www.skolnik-casopis.wz.cz

l.Josed Kraus 2.Jirka Sipek 3.Adela Cindrova 4.Kamila Bonaconzova

Seznamili jste se tam s nekym? Vsichni: Ano! Se vsemi!

Jak se vam libi na nasi skole? 1. Vic nez na zakladni skole. 2. Mnohem vic. 3. Mne se tu libi, ale ty ski'iiiky ne. (l.B rna ski'iiiky v havarijnim stavu a na nove zatim nej sou prostredky, pozn. redakce)

Je tu tezsi uceni? 1. 0 neco ano. 2. Zatim ne, protoze opakujeme. 3. Zatim jenom opakujeme.

Proc jste sli na gymnazium? 1. Chtel j sem mit vic sanci neco se naucit. 2. To same. Na zakladni skole me to nebavilo.

3. Ja ani nevim. Asi j sem si mezi os­tatnimi pi'ipadala lepsi. 4. Chtela jsem zkusit, jestli na to mam.

Mate vysnene povolani? 1. Policista. 3. Herecka. 4. Zverolekarka

Mate ve tfide lepsi kolektiv nez na zakladni skole? Vsichni: Urcite! 0 mnoho lepsi.

Autoi'i: Patrick Bohacek Michaela Dvorakova

Foto: Stepan Rejhon Martin Zeleny Michaela Dvorakova

MirekPumr Je studentem 8. rocniku naseho gymnazla. Temer veskery svUj volny cas venuje atletice, a sice hodu kladivem. Ve sve kategorii patri k nejlepsim v republice.

Tak kam pujdem, ptam se Mirka Pumra v patek po skole. Nekde to odkecame a pak zajdem na pivko. Vybrat v centru Boleslavi klidne misto pro rozhovor nebylo tak snadne, nakonec zvitezila Karmel. Pekne jsme se tam usadili na lavicce a kousek od nas zvedave ocumovaly tfi male deti. Me nejvetSi obavy z ovlcidani dikta­fonu se nastesti nevyplnily. Mirek statecne vyddel me koktani i neustale pi'erusovani a ma za to u me obrovskou pochvalu. Jak se mi muj oficialne prvni rozhovor pro nas Skolnik podai'il, muzete posoudit sami.

Mirku, od kolika let ses zacal venovat atlet­ice? Kdo te k ni pi'ivedl? Ke sportu jsem se dostal pi'es spoluzaka a ka­marada Marka Blaska. Tehdy mu nas bYvaly i'editel gymnazia, pan Polivka, i'ekl, ze by mohl byt dobry koulai'. Marek se rozhodl zacit treno­vat a nakonec me k atletice stahl s sebou. V te dobe mi bylo asi 12 nebo 13 let.

Proc sis vybral zrovna hazeni kladivem? Vsechny vrhacske discipliny se provazuji. Jak)'koliv vrhac tedy trenuje s diskem, kouli i s kladivem. Mne to slo nejvice s kladivem, proto bylo pi'irozene, ze jsem se na tuhle disciplinu zamei'il. Nikdy me ani nenapadlo, ze bych delal neco jineho.

Jak casto mas treninky? To se da tezko takhle jednoznacne i'iet. Nekdy, ti'eba pi'ed zavody, mam 4 treninky plus den volna. Kdyz chodim do skoly, trenuji standardne pet az sest dnu v tYdnu, pokud je to v nejakem zapi'ahu, tak ti'eba i dvoufazove (rano a odpoledne) 5 treninkU, to je vlastne celkem 10 treninkU, ale to jen 0 prazdninach, se skolou by to kombinovat nesio.

Jak probiha tvUj normalni den? Ranu vstanu, nasnidam se, jdu do skoly. Pote, co pi'ijdu domu, si jenom vezmu veci a hned jdu na stadion trenovat. Delka treninku zalezi na situaci, pokud je tam nejake hazeni a tech­nicke pi'ipravy, takje to 0 hodinu az dye delsi­takZe obvykle dye az ctyi'i hodiny. Mam urceny zakladni trenink, ktery si pi'izpusobuji aktual­nim pocirum, tomu, jak mi je a co se mi chce nebo nechce delat. TakZe mufu udelat klidne dvakrat, ti'ikrat tolik, nezli co mam trenerem z Dukly urceno, nebo naopak. Zalezi jenom na mne a mem svedomi.

Kde v~ude jsi diky sportu by1? Ruzne. Na Slovensku, v Mad'arsku a Chorvat­sku, taky v Moskve, proste vsude, kde se konaly zavody. Asi nejdal jsem byl pi'ed rokem o prazdninach v Singapuru na olympiade do­rostencu.

Co povaZuje~ za sve dosavadni nejvetSi uspechy? To zaIezi na tom, co povafujes za uspech. Pro me osobne to byla olympicida v Singapuru, kde jsem skoncil tfinacty, uz jen fakt, ze jsem se tam dokazal z Moskvy kvalifikovat. Take jsem trojnasobny mistr republiky plus vieemistr do dvaadvaceti let mum.

Kolik je tvUj osobni rekord? Jsou rUzne kategorie. V me kategorii, v sestiki­lovem kladivu, je to 63, 50m. Na treninku v Singapuru jsem hazel i 70m, takze jsem byl potom hodne zklamany, kdyzjsem v zavode na ostro hodil min. V nizsi kategorii petikiloveho kladiva jsem mel oficialni rekord 65,80m.

Musel jsi sportu neco obetovat? Volny cas. Obvykle jsem pi'ilis unaveny na to, abych po vecerech jeste nekam chodil. Unava take hraje svou roli pi'i uceni. Co se jidla tYee, tak se kwli sportu nijak omezovat nemusim. Nemam zcidnou speciaIni dietu nebo neco tako­veho. Na dopingove kontrole jsem byl akorat jednou, v Ostrave pi'ed zavody. Bylo to casove dost narocne.

A co zraneni a holky, leti na tebe diky posta­ve? (Mirek odmitl odpovedet nejakYm roz­vitejsim souvetim, takjsem otazku spojila.) Zraneni jsem nemel, akorat bolesti zad a po­dobny kravinky, kterymi trpi skoro vsichni sportovci. Na holky nemam cas, tak nevim. Ja myslim, ze holky v mem okoli jsou intelektuaI­ne rys nez ty, ktere se vic lepi na kluky jen proto, ze maji svaly. Navic na mne ty svaly pod trickem nej sou videt: -)

Mel jsi nekdy chut' s atletikou prestat? Tahle situace zatim nenastala. Delam to jako zabavu. Zalezi na tom, jak k tomu pi'istupujes. Pokud ten sport del as skoro jako povolani, mas treninky, ktere te bavi, a chces byt nejlepsi, proste tim zijes, tak u toho samozi'ejme vydrziS co nejdele.

NejvetSi zklamani, ktere jsi ve sportu zazil? To bylo v Singapuru, kdyz jsem pi'eslapl swj nejdelSi hod. Kdyby mi hod uznali, dostal bych se do finale mezi osm nejlepsieh. Mel jsem celkem ctyi'i pokusy a lepe uzjsem nehodil.

Jake jsou tve plany do budoucna? Mistrovstvi sveta pi'iSti rok, v zime se dozvim, kde se bude konat.

www.skolnik-casopis.wz.cz

ZARf - RfJEN 2011

Historie hodu kladivem je pomeme dlouha. Prvopocatky hazeni kladivem do dalky muzeme spatrovat uz v keltskych soutezich v hodu kolem valcneho vozu. Asi

pravdepodobnejsi puvod tohoto sportu vsak vychazi ze soutezi irskych a skotskych homiku, kteri souperili v hodu skutecnym kladivem. Hod kladivem zustal v

narodnich soutezich ve Skotsku do dnesni do by. Prvni modemi zavody v hodu kladivem se konaly v kolebce sportu, v Anglii, v roce 1860. Hazelo se z volne plochy, pozdeji z kruhu, jehoz prumer se ustalil na dnesnich 213,5 cm. Vaha

kladiva byla od pocatku 7,25 kg. Technika hodu byla v drive velmi primitivni. Hody se provadely z mista s jednou otockou. Kladivo melo puvodne drevenou nasadu, ktera byla pozdeji

zamenena za retez a jeste pozdeji za ocelovou strunu. Klasicky tvar kladiva byl nahrazen kouli. Revolucni prevrat v technice hodu kladivem provedli nemecti zavodnici, kteri

zavedli techniku otocky systemem pata - spicka, ktery se poziva dodnes. "Zenske" kladivo bylo zavedeno do oficialnich soutezi lAAF v roce 1995. Prvni

pokusy byly ale zaznamenany jiz drive. Vykony v hodu kladivem zen byly evidovany napriklad ve Spanelsku jiz v roce 1931.

A taky samozi'ejme dostat se na dobrou vysok­ou skolu. Snazim se pn'lbezne si obohacovat znalosti, abych u pi'ijimacich zkousek uspel.

Planujes nejakou intenzivnejsi pi'ipravu na mistrovstvi? Budu se snazit co neJVlce to bude mozne a hlavne to budu muset vsechno nejak skloubit s maturitou.

Myslis, ze zvladnes skombinovat studium na vysoke skole s atletikou? Chtel bych jit do Prahy na po litologii nebo zUstat tady v Boleslavi na Skodovce a studovat ekonomii. Jsem si jist)', ze studium sport nijak neovlivni a ja se budu moc i nadale venovat hazeni se stejnou intenzitou.

Mirku, diky za rozhovor a drzime Ti palce, at' to vse zvladnes na jednicku.

Autor: Krisryna Matoulkova

www.skolnik-casopis.wz.cz

cizinci u nas ZARf - RfJEN 2011

Enter Your Future ... mivsteva ze zahranici, nova pratelstvi a netradicni ryukajazyku

Posledni zarijovY tyden se na nasi skole spolecne s mezinarodni organizaci AIESEC uskutecnil pro­jekt Enter Your Future, v ramci ktereho pficesto­valo do Mlade Boleslavi sestnact vysokoskolsrych studentu z celeho sveta. Skupina mladych lidi pfijela do mesta behem nedelniho sychraveho podvecera. Prvni dojmy byly trochu rozpacite a mnoho studentujiste premyslelo, zdali si nevzali az pfilis velke sousto. "Kruci, jak se s ni/m domluvit, co kdyz mi nebude rozumet! A co kdyzja nebudu rozumetjemu/ji?! VZdyt' ja ani nedovedu odpovedet!" I takove myslenky se objevovaly v nedeli vecer na facebookovych profilech. Odstoupeni od daneho zavazku a "vraceni" zahranicni navstevy vsak nepripadalo v uvahu. Kostky byly vdeny.

V pondeli ranD byla zahranicni "delegace" oficiaIne predstavena te casti studenstva, ktera se zadneho cizince neodvazila - ci si proste nemohla - vzit domu. A pak po oficiaIni casti uz nasledovala tYdenni ryuka v anglickem jazyce. Ocitl jsem se ve skupine vedene jasnym team leaderem Rumunem Mirceou Danutzem, Belgicankou s vynikajici vYslovnosti Sandrinou Dens, s usmevavou a pohlednou Srbkou Marijou Cvijanovic a s pfijemnou Ciiiankou Debby Cao. Vy-uka probihala ve vsech skupinach velmi podobne - trocha teorie, prezentace a hry; vse samozrejme vYhradne v

Pani profesorka Vedralova s tradicnim ukrajinskym vencem a Mayou.

Na me nejvice zapusobil projekt Global Village, ve kterem zahranicni studenti predstavovali svou kulturu a zemi.

Honza si stejne jako vsichni ostatni odnesl sve jmeno napsane cinskYmi znaky.

www.skolnik-casopis.wz.cz

ZARf - RfJEN 2011

Po vYuce vsak bylo take dUleZite postarat se 0 nase nove pi'1itele z ciziny i v mimoskolnim case. Prochazka po Boleslavi, zhlednuti Skoda Auto Muzea ci ukazka "tradicniho" studentskeho zivota v boleslavskYch hospudkach - to nebylo nic neobvykleho. Nemohla take chybet ani zakladni vYuka ceskeho jazyka. Nejjednodusseji se nasi cizinci naucili celkem "pi'ekvapive" slovajako pivo, vino, ahoj, dekuji, prosim, na shledanou - a pi'i mladi vsech zucastnenych i nekolik casto pouzivanych, lee nezvei'ejnitelnych, slovicek. .. :-)

Pozvalijsme sve hosty take na bowling, usporadali pro ne grilovaeku, kterou okorenila vskutku zajimava udaIost -ztratila se totiz jedna z cizinek. Nasledovala velka akce, ktera by se klidne mohla nazvat "najdi Katyu". Vysilujici hostitelka one ztracene, maIer na obzom a veeer s hororovYm koncem, to vse se nam pntomnym promitalo v hlave. Nastesti se vsak Katya objevila s tim, ze se byla projit. Vsichni sme si odechli.

Posledni veeer s cizinci byla usporadana oslava osnmactYch narozenin nasich dvou spoluzaku, kten samozi'ejme nevahali a nase zahranieni kamarady take pozvali na oslavu. Vskutku povedena rozlueka

Mel-li bych ohodnotit cely projekt, my slim, ze se vydai'il perfektne. Procvieeni anglickeho jazyka, navazani nOvYch kontaktu, zpesti'eni nudneho kaZdodenniho zivota obyeejneho studenta. Musim podekovat vedeni nasi skoly, ze nam projekt umoznilo, musim podekovat cizincUm za jejich trpelivost s nasi anglietinou a samozrejme musim podekovat i vsem mym spoluzakUm, kten se 0 studenty tak pee live starali.

Myslim, ze jsme ziskali prate Ie na cely zivot. Budou nam tu chybet.

Thank you very much, my friends, and goodbye!

www.skolnik-casopis.wz.cz

(vice na strankach skoly - www.g8mb.cz)

Autor: Josef ZdobinskY

sber papiru ZARf - RfJEN 2011

Sbirame, sbirame .. .. a CO z toho marne?

Kaidy vi, ze se na nasi skole nekdy i nekoliknit rocne komi sber papiru. Iusi ale nekdo, kolik papiru jsme nasbirali za poslednich osm let? Nebo loni? Kam penize putovaly a co vsechno jsme diky sberu papiru mohli pofidit pro nasi skolu?

rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

pocet kg Kc vyuziti

1460 (1 sber) 2628 jizdne do ekocentra, prispevek turistickemu krouzku

1600 (1 sber) 2880 kose na tfideny odpad, BIO pomucky

4330 (2 sbery) 7761 tridni [ondy, vycpaniny-kuny a las ice

3860 (2 sbery) 5562 tfidni [ondy, pomucky na projektovy den

9900 (3 sbery) 17556 tfidni [ondy, pomucky na projektovy den

5400 (3 sbery) 5940 tfidni [ondy, pomucky na projektovy den

0 0 sber neprobihal-papir se nevykupoval

2530 (2 sbery) 4495 tfidni [ondy, zemina, kvetniky a hnojivo pro skolni rostliny, paIky na stolni tenis

8680 (2 sbery) 24124 tfidni [ondy, svihadla, zemina a hnojivo pro skolni rostliny, sekacka

Ce1kemjsme do dnesniho dne nasbirali 37 760 kg papiru.

Pfi recyklaci papiru se usetfi pfedevsim samotne stromy (pouzitiml tuny sberoveho papiru usetfime asi 17 stromu v lese) a uspofi se ai 50% energie a 40% vody. Sniii se take znecisteni vzduchu (0 75%) a vody (035%).

Nas "skolni" les ma vice nez 629 stromu.

Autorka : RNDr. K vetuse Vinarkova

www.skolnik-casopis.wz.cz

Is Rozhovor

iK ZARf - RfJEN 2011 rozhovor

panem profesorem :\\~o n" DLIII!!

s Kotlabou 0 Divadylku na dlani 'W

Jak jste se wbee dostal k divadlu? Az v pozdejsim veku. V detskem souboru jsem nikdy nehnil, ale moji spoluzaci me uz na gym­naziu vyuzivali jako mluvciho ti'idy. Take jsem se v te dobe ucastnil skolnich soutezi v recitaci. Meli jsme dosti aktivni studentskou radu, ktera organizovala spolecenske akce, kde jsem take vystupova1. Po recitaci a moderovani jsem se az na vysoke skole dostal do sveho prvniho di­vadelniho souboru "Firma Gratys, syn & spo1.".

Ajak k "Divadylku na dlani"? Myslim, ze nekdy v rocel998 jsme spolecne s Martinem Herrmannem chteli znovu uvest div­adelni hru, ktera se jako prvni hrala ve 40. letech 19. sto1. v Mlade Boleslavi v cestine, a to je Klicperuv "Zizmv mec". Tuto hru jsme pfipravovali pro uvedeni na pouti v ZerCicich se studenty naseho gyrnnazia, ale 0 prazd­ninachjsme se nedokazali s nimi sejit. Pozadali jsme tedy nase pfatele: Petra Matouska (principal "Divadylka") a jeho zenu Simonu, Lubose Dvofaka a nektere daISi zname, aby nam pomohli s touto hrou,jako se samostatny-m spolecny-m projektem. Po nekolika odehranyeh reprizach jsme se spontanne rozhodli s Petrem Matouskem, ktery v tu dobu zacinal s "Di­vadylkem na dlani", ze se k nemu pfidame.

Na divadle mate radsi dramaturgii ci heree­tvi? Pro amaterska divadla je typicke, ze vsichni chteji stat na jevisti, tedy - herectvi. Ale ja mam rad i tu dramaturgii, bohuzel na cteni texru neni tolik casu, kolik bych chteL Nejvic si uzivam vznik pfedstaveni, zkouseni, kdy se muzeme bavit vymyslenim vlastnich vtipu, ktere se do hry casto ani nedostanou (rnnohdy nastesti). Ale zpet k herectvi, na jeviste i pfed katedru me urCite vede jista mira exhibicionis-

Berete divadlo jako konicek, nebo byste ehtel mit profesionalni angazma? UrCite jako konicek, je to uvolneni a z casti se­berealizace. Jsem amater, podle lat. slova amati - milovany, clovek, ktery svUj zajem provozuje z lasky. Profesional hraje i pro penize a zivi se tim. Dokonce jsem mel tu moznost si zahrat i v mladoboleslavskem divadle v pohadce "Byl jednoujeden drak", byla to sice velmi pfijernna zkusenost, videt jinou podobu divadla, ale urCite radeji zustanu hercem z ochoty - ochot­nikem.

Mate nejake oblibene autory? (pfemysli, po chvilce) Myslim, ze nemam, ale moje oblibena "autorska" dvojice je tandem Matousek - Kotlaba. Casto si vezmeme cizi text a pracujeme s nim a pfedelame ho natolik, ze nam nezbude nic jineho, nez ho pfejmenovat a vydavat ho za vlastni verzi puvodniho nametu.

Vase oblibena bra v "Divadylku na dlani"? To je tezke, ja mam rad vetSinu her naseho di­vadla. Ale vyzdvihnout bych chtel hru "A tak te prosim knize", kde spolu s Petrem Matouskem sami dva velmi dobfe "spolupoby-vame" na jevisti. S touto hroujsem se dokonce podival na Jirasmv Hronov, coz beru jako nejvyssi dosazenou divadelni "metu". Drohou hrou, kterou mam rad vice, je "Horor v horami cili hrUza v hajovne", tujsem pfekladal, upravoval a reziroval s lidmi, ktefi nejsou jen kolegove z divadla, ale hlavne kamaradi a doufam, ze to je na rysledku znat. Bohuzel na celorepublikovou pfehlidku se toto pfedstaveni nedostalo, a proto trochu zapadlo.Ale i tak ho mam rad a beru ho jako takove "opomijene dite", ktere poti'ebuje vic pozomosti.

Budete pokracovat v "Divadylku na dlani" i nadale?

mu. Samozfejme, pokud se nic nestane mne ani "Divadylku", budeme nadale pati'it k soM.

Vy jste se museli ted' stehovat, jak to probehlo? Stehovani melo sve ryhody i neryhody, dole v Autofi: Lukas Trhon, Stepan Rejhon Debfijsme divadlo meli ve sprave a mohlijsme si rozhodnout, co se v tom prostoru bude dit, kdo tam bude hrat a kdy. Ted' jsme v cizim a musime se podfidit provozu, ktery neov-livnime. Ale ryhodou je, ze jsme zase v centru mesta, coz zvysilo navstevnost, az pfekvapive.

www.skolnik-casopis.wz.cz

pan profesor Kotlaba moderoval i Ietosni maturitni pIes

Na vasem festivalu jste letos uvedli novou hru, "Muzi ve zbrani", jak se yam libi? Libi, myslim si, ze se zapiSe mezi me nejoblibenejsi, avsak nejsem v pfestaveni jeste uplne "doma" a tesim se na dalsi prubezne vznikajici napady, ktere hru jeste obohati, nez se po prvnich reprizach inscenace "usadi". To souvisi stirn, ze zadne pfedstaveni neni uplne stejne jako pfedchozi, vzdycky se tam objevi neco noveho a zajimaveho. Je to jako ve skole, ve dvou ti'idach se nepovede oducit na stejne tema podle stejne pfipravy uplne stejnou hodinu.

Muzou se zajemci z fad studenru nasi skoly pfihlasit k yam do souboru? Samozfejme, mohou se na me obratit. Ted' nas obohatilo par norych clenu (spiSe clenek) z naseho gyrnnazia. Myslim, ze v "Divadylku" se uplatni pfedevsim taci, ktefi maji alespon nejakou divadelni zkusenost. Uvitame ovsem i ty, kdo nemaji ambici stat rovnou na jevisti a chteli by pro zacatek jen pomoci, ti'eba s provo­zem. Ti mladsi mohou zacit v divadelnim studiu a pomalu se propracovat az k rolim v sa­motnem "DivadYlku".

ohh!dnuti za G mploid Festem ZARf - RfJEN 2011

Gymploidfest 2011 Je 29. cervna a vsichni se tesi na 3. rocnik Gymploidfestu. KaZdou chvili zacne. Pfichazime na Vystaviste pIne divakil polehavajicich na dekach a horlivYch fanouskil u p6dia. Za prvnich zvukil kytar se predstavuje mlada, ani ne rok hrajici

kapela Six ways to Die, ktera si pred publikem odbyva svou premiem. Po zazneni jejich posledni pisnicky jdeme kapelu vyzpovidat.

Po techto novaccich se na p6diu objevujijiz ostfileni borci z kapely Kocky neberem, kten maji za sebou velmi uspesny rok. Navazali spolupraci s hudebni agenturou Sagasu Ltd. a zucastnili se celosvetove souteze Emergenza festival, kde skoncili na tfetim miste. Diky tomuto uspechu si kapela zahrala na Sazavafestu.

Kolemjedenacte na stage splhaji The Plantaznici. Jejich hudbaje doprovazena tfemi elektrickYmi kytarami a pohlcuje publikum svou punk-rockovou energii. Kapela predvadi, co je to opravdovY odvaz.

Po nichjiz ocekavana skupina De SKA Band, kteraje mezi divaky velmi oblibena. Od fanouskil se dozvidame, ze kdyz hraji DeSKA Bandi, tak se proste musite hYbat. Jejich hlavnim lakadlem je to, ze na rozdil od ostatnich kapel se DeSKA Band doprovazi celkem netradicnimi hudebnimi nastroji, jako jsou saxofony, bubinky a mmbakoule. Pro divaky tak predstavuji znacnou inspiraci. Dale se predstavuje kapela Saint Devils, ktera strhava pozomostsvou nejznamejsi pisni Skalena. Timto songem dostavaji publikum na nohy. Hradist'ska skupina predvadi najevisti punk-rockovY narez.Festival se blizi ke konci a na sve si pfichazi predevsim panska cast publika. Nastupuje totiz kapela ctyr mladych holek s nazvem Sour Bitch. Na p6diu to rozjiZdeji a potvrzuji tak svou povest drsiiacek. Posledni t6ny jejich skladby ukoncuji cely Gymploidfest.

Minirozhovor se Six Ways to Die Ahoj kluci, zajimalo by mis, jalcYch je tech 6 zpusobU, jak zemfit? To je nejzakemejsi otazka, na jakou jste se nas mohli zeptat. (zpusoby jsou nepublikovatelne) Proc tedy ten mizev? Protoze se nam to libi, kdyz jsme premysleli nad nazvem, kytarista plaenul Six Ways to Die a vsem se to libilo. Je v anglictine, protoze zpivame anglieky, i kdyz to mozna neni moe poznat. Jak dlouho jste spolu? Spolu jsme pres rok. Kdo sklada pisnicky? Vetsinou my dva (Vojta a Tonda Kosina), jsme brati'i. Neh3.date se? (smich) Hadaj se, to byste vide Ii na zkousee. Co si myslite 0 opacnem stylu hudby?

Zacina se sklizet aparatura, posledni divaci bali sve deky a my spolu s nimi odchazime z Vystaviste, kde jsme stravily den pIny hudby. Jedno je jiste, letosni Gymploidfest se vydafil a na rozdil od minuleho roku se obesel bez komplikaci a navic mu prostredi parku Vystaviste rozhodne prospelo. "Je to takove festivalovejsi", shodla se vetSina divakil na atmosfere celeho dne a nam nezbyva nic jineho nez s nimi souhlasit. Snadjste si festival uZili stejne dobre jako my. Spolecne uZ se tesime na daISi rocnik.

Autorky : Dominika Rajnohova Katefina Kroupova

Ja si myslim, ze mezi vsemi ameriekymi zpevackami neni zadny rozdil, me prijde, ze vseehny zpivaji stejne.

www.skolnik-casopis.wz.cz

ZARf - RfJEN 2011 tanecni

Hura na parket!

Jiz tradicne s podzimem prichazeji prvni lekce tanecnich kurzi't. Iy vas nauci nejen zakladnim spolecenskym tancum a navykum, ale take se seznamite s nOvYmi lidmi, setkate se s byvalymi spoluzaky a hlavne si odnesete nezapomenutelne zazitky se svou stavajici tridou.

I my jsme se dockali! Po mesicich shaneni satu, obleku a tanecnich bot j sme se konecne mohli predvest. My, holky, j sme se oblekly do nasich nejlepsich satu, kluci do skvele padnoucich obleku a s ocekavanim a patricnou davkou nervozity jsme vstoupili na tanecni parket, kde nas privitali tanecni mistfi Josef a Bohumila Zitovi a Jan a Hana Stinkovi. Behem prvni hodiny pri uceni kroku zakladnich tancu jsme se stihli rozkoukat, zvyknout si na spolecenske obleceni i nove prostredi. Po prvnim mesici tanecnich kurzi't se z patecnich lekci stal jakysi ritual. Sotva nas pak prestanou bolet nohy, je tu dalsi patek as nim nova lekce. Pata lekce vsak nebylajako ty ostatni. Po mesici ucenijsme meli mOZnost predvest se pribuznym, kamaradum i profesorum.

Prodlouzena lekce byla tedy prvni prilezitosti ukazat, co jsme se nauCili a jak nam to jde Ci nejde.

Letos se tanecni tykaji trid 5.A (prof. Kotlaba) a 5.B (prof. Herrmann). Pokud chcete videt sve kamarady, mate chut' pfipomenout si chvile stravene v tanecnich nebo zjistit co vas ceka, pfijd'te na nekterou z patecnich lekci nebo prodlouzenych.

Iesime se na vas! Obe tridy maji 18.11. prodlouzenou a 9.12. venecek. 5.A v byvalem kine OKO (IS Zita) a 5.B v Dome kultury (IS Stinkovi).

www.skolnik-casopis.wz.cz

Autorky : Katerina Kroupova Dominika Rajnohova

Foto: Sebastian Vosvrda Martin Zeleny

zahranicni sloupk ZARf-RfJEN 2011

Pozdravy z ...

S umistenim jsem mela poradne Potomjsou to veseli (a casto silne Jinak, vzhledem k tomu, ze jsem Ja bydlim se svYm "host-fatherem" stesti. Nejeme se mi povedlo prasteni) kamaradi. Co se mi na ziskala umisteni na ostrove, je tu Tomem a "host-brotherem" Mi­ziskat skolu na ostrove Got- jejich povaze libi nejvic, je jenom jeden skolni komplex, ve chelem v domku asi 10 minut land, coz je i na Svedsko slusnost. Casto mam pocit, ze to az kterem se nachazi etyn rUzne skoly chUzi od skoly. Domeeky jsou tady neuventelne krasny a teplotne prehaneji, protoze mi to pnjde a sedm oborU. Ve Svedsku totiz vsude, nikde neuvidite pane laky, a pomeme pnjemny kus krajiny (coz naprosto nepnrozene. Ale bez nemaji gymnazia, jako je zname proto je dvaceti peti tisicove mesto je zpusobeno hlavne morem, ktere debaty je to skvele. my, kde se vsichni uei vsechno. pnblizne stejne rozlehle jako mam par set metrU od domu), ale Skola nam tu zaeina mzne. Nekdy Krome toho, ze stfedni skolu zv- Mlada Boleslav. Jako rodina vy­hlavne host-family je naprosto v osm a nekdy tfeba v jedenact. ladnou za tn roky misto etyr, tady chazime perfektne. NejvetSi rozdil skvela. Ziju s univerzitni profe- Zato nikdy nekonei dele jak v kaidy studuje jenom jeden obor. je v tom, ze tady nikoho nevidite sorkou (ktera diky faktu, ze 15:30 a stfeda byva kratSi. Testy se My tu mame jazyky, socialni chodit pesky, vsichni (uz od vyueuje easteene v anglietine, temer nepiSi, ustni zkouseni ne- studia, pnrodni vedy, ekonomii, sestnacti let) jezdi auty. Benzin je tento jazyk bez problemu ovlada), znaji, Ukoly se odevzdavaji pres in- peei 0 deti (pokud vim, je to neco tu dvakrat levnejsi a moje skola asi jejimi dvema detmi a dmhou temet ve (fungujicim!) skolnim jako prace s detrni v matei'ske tfikrat vetSi. zahranieni studentkou, coz mi taky systemu a kaZda ueebna je doko- skolce a prekvapive je tam vic Vyuka je zde uplne odlisna. Na usnadnilo hodne veci... byt v cizi nale vybavena. Vyuka probiha kluku nez holek), automechaniky a zaeatku kaideho semestru si kaZdy zemi, jejiz jazyk pnpomina mluvu vetSinou formou individualnich umem. Umelci jsou trochu student zvoli sest ai osm predmeru alergika po stipnuti srsnem, neni projektu na zadane tema, vsude zvlastni, ale neskodni. A hrozne z asi sedesati peti, ktere se opakuji zdaleka tak strasne, kdyzje vas na jsou spousty studoven, skolni mill. kaidy den, takze se muzeme to vic. Rekla bych, ze ta "domaci bufet pnpomina spiS restauraci, zament na to, co nas zajima. Ruzna pohoda" a bezproblemove aula je 0 velikosti Kulturaku, v odvetvi a rUzne obtiznosti. Povin-zaCleneni do kaidodenniho zivota hodinach se pracuje s nOvYmi nymi predmety pro vsechny stu-rodiny nam pomohlo asi nejvic. skolnimi notebooky a ueitele nas denty je pouze americka historie a Napnklad kaZdy stfedeeni veeer nezahmuji spoustou latky, vice se anglietina. DalSi rozdilje v tom, ze host-mother trenuje v obyvaku s diskutuje (zdali je to k tematu, to kaidy ueitel rna svou vlastni kapelou, takZe zbytek rodiny chyta yam nereknu; s moji znalosti ueebnu, ve ktere se postupne padajici sklenieky a eeka, kdy se svedstiny by klidne mohli plano- stfidaji studenti. Roeniky jsou hlavni zpevak unavi. Nechapejte to vat statni prevrat). Ve skolni rozdelene na "freshmen", "sopho zle. Ne, ze by hrali spatne, ale jidelne van bajeene a ta knihovna! mor", "junior" a " senior" , kde jsem minuly tYdenjsem nasla obe koeky Ma dye patra, je vetSi nez nase ja. Skola mi zaeina v 8:54, jelikoz u me v pokoji pod postell. Bydlime mestska a studenti tu mohou za- mam prvni hodinu volnou a konei v typickem drevenem darmo pouzivat kopirky a v 15:30 pro vsechny a kaidy den. dvouposchod'ovem domku se zah- tiskamy. K tomu na nekolika Krome povinnych predmeru radou kdesi uprostfed divoeiny. mistech v cele budove najdete chodim na fyziku, matematiku, Fajn, de set kilometrU od nejvetSiho poeitaee s obrovskYmi monitory VaJ..e Z-u. Z~ francouzstinu a anatomii eloveka. mesta na ostrove, ktere dosahuje vybavene nejnovejsimi programy. fVl a, Z o:"w!vo-v-ti Po vyueovani jsou na rade sporty, velikosti asi poloviny Boleslavi. Obrovske fotbalove hi'iste s ktere ovsem nejsou povinne. Ja Pokud chceme nekamjet, musime neuventelne zelenou travou by (Cio~ jsem se zapsal na cross-country, si poekat par hodin na autobus nam mohl boleslavskY gympl 5 ~) cozjsou v podstate prespolni behy. nebo vytahnout kola. Ale na kole zavidet. K tomu dye florbalova a Mohl jsem si vybrat i americkY tady jezdi skoro kaidy, rano pred dye gynmasticka hi'iste uvnitf fotbal. Pres zimu se potom hraje skolou jich najdete stat tak tn az haly ... Voila, to je nas komplex. basketbal, wrestling (zapas) nebo etyn sta kusu. 0 skolnim parku, vYhledu na more .---:----T:P"'.."..--------, se plave. Na jai'e golf, fotbal nebo Skola, to je taky kapitola sarna pro a dalSich vecech nemluvim. Jenom atletika. Trenink trva vetSinou dye sebe. Kluci a holky se tu dohro- lekce me silne vyeerpavaji. Krome hodiny a je provazen motivaenimi mady zrovna dvakrat nekamaradi, toho, ze nas skolskY system do nas reemi naseho trenera. coz me nuti bavit se pouze s hol- ueivo, co ted' probirame, nacpal Diky sportu jsem si nasel par do-kama nebo s nikYm. Zaroveii je tak pred dvema lety, hodiny jsou brych kamaradu, se kterymi 0 vik-problem, ze Svedi jsou silne neumeme dlouhe. NejkratSi - 65 endech nebo po veeerech jezdime uzavreny narod - vetSinou maji minut, to jeste jde, ale po 165 plytvat benzin nebo jist do svoji skupinku kamaradu a nikoho minutach fyziky nebo matematiky fastfoodu. NA V AzE

V~'i R:.,.,L ."._~I v , , noveho si k sobe nepousteji. rna elovek chut'lezt po zdech. .......) VVVVClVV'v\" NEPRlBIRAM (divny .. )!! Sportje Nastesti se najde i dost Svedu, p a; ~ i.", ~ +- a, tu velmi popularni. Na zapas kten dokazou prekonat vrozenou stredoskolskeho tYmu pnjde sedm stydlivost a zaeit se s varni ( N ehr~ tisic lidi! Na zapasy Nebrasky je uz normalne bavit. USA) od roku 1962 osmdesati tisicovY

stadion beznadejne vyprodany.

www.skolnik-casopis.wz.cz

ZARI - RIJEN 2011 longboarding

Longboarding Zacalo to naprosto nevinne, muj starsi bracha si kaZdorocne jezdil do Francie zasurfovat s partou kamosu. Vzdy jsem ho prosil, aby me vzal s sebou, chtel jsem si to take zkusit. Marne. Nebyl jsem plnoletY, a takjsem hledal vhodnou alternativu pro muj vek. Po dlouhem hledam na intemetu jsem objevil zajimavou stcinku 0 longboardingu, kde jsem zjistil, jak to vypada a na cern se vlastne jezdi a hlavne, ze se to nejvice asi podoba prave surfo­yam.

Co je to Longboarding? Prvni zminky 0 longobardingu sahaji do roku 1950, kdy si nadsenci z Hawaie chteli take trochu uZit surfovam, ale na silnici. Vzali mensi surfove prkno a namontovali na nej kolecka ze starYch bmsli a prvni "Longboard" byl na svete. Od te doby se toho hodne zmenilo a v roce 1990 se uskutecnily prvni zavody v Americe.

Jak prkno vypada.? Dnes liZ marne vice dmhU prken (desek),rozdelim je podle typujizdy. Jako prvni bych uvedl Carving, ten se prave nejvic podoba surfovam a trochu take snowboardingu. Je asi nejoblibenejsi a nejrozsitenejsi. Deska by mela byt asi 1 metr dloum a mela by byt z pmzneho materialu (napt. kanadsk)r javor). Mela by mit lehkou klenbu, aby se ph nastoupenijezdce lehce prohla. Deska se nejvice podoba listu vtby, ale muzete narazit i na mzne hybridy(viz obrazek vpravo). DaISim rozsitenym typemjezdenije slalom. Slalo­mova prkna poznate tak, ze jsou mensi, zmcnejsi a lepe zamceji. Tato prIma jsou idealni do mesta, sirsi kolecka a prkno samotne se pohybuje od 60cm do 80cm, tim padem maji mensi zataciry oblouk a lepe se vyhybaji ptekazkam. Jelikoz jsou menSi, maji horsi stabilitu ph vyssich rychlostech a ph pmdsich sjezdech. Dhve byly tyto drohy prken velmi populami, a dokonce se i u nas na nich potadaji slalomove zavody. Tteti, dnes velmi oblibenou skupinou longboardu, jsou prkna downhillova, jinymjmenem sjezdova. Jsou vetsinou mnohem deISi nez carvingova a slalomova prIma. Pohybuji se okolo 105cm aZ 130 cm, jsou vyrobena z tvrdsi, mene pmme kon­strukce, aby byla stabilnejsi ph vyssich rychlo­stech. Nejsou citliva ph zmene vahy ph jizde. Downhillova prkna maji mzne tvary, delky, nektera z nich jsou prtiZnejsi a naopak tvrdsi nez ostatni dmhy.

www.skolnik-casopis.wz.cz

Jaky je rozdil mezi skatem a longboardem?

Nejvice se lisi asi deskou, avsak existuji long­boardy, ktere maji velmi podobny tvar jako skate. Maji naphklad tail(zrysena pata na desce) . Jsou deISi, pmznejsi a urcite maji vetSi stabilitu. Tmcky (soucast, ktery na obou stranach spojuje desku a kolecka, rna osu) jsou na longboardu docela jedinecne, nektere jsou velmi podobne tern skato­rym. eim je osa vetsi, tim je vice stabilni jizda a omciry oblouk je vetsi. A cim je osa mensi, tim je mene stabilni jizda a otaciry oblouk je mensi. Posledni soucasti jsou samoztejme kolecka, ktera jsou vyrobena z polyeuretanu, jsou mekci net nor­malni skateova kolecka. DlaZebni kostky temto koleckum nedelaji zadny velk)r problem, kolecka se pohybuji velikostne od 60 do 90mm. Taky se u kaZde soupravy po 4 koleckach urcuje tvrdost, Clm tvrdsi jsou, tim lip phlnou k povrchu a jsou pro rychlejsi sjezdy. Naopak cimjsou mekci, tim min phlnou k povrchu a vyrovnaji se i s drsnym povrchem. To budou ty nejdulezitejsi komponenty z celeho longboardu.

Pokud vas longboarding zaujal a chteli byste neco takoveho zkusit, nebojte se a zeptejte se me na co­koliv. Klidne yam svlij longboard i zapujcim a vysvetlim yam zaldadni techniku.

Autor: Stepan Rejhon

sloupk ZARf-RfJEN 2011 iK

TeZke zacatky

Mili ctenan, siee uz marne konee druheho skolniho mesice a uzjsme se ve skole vsiehni vice ci mene "ohlali" ,ale ja byeh se timto sloupkem ehtela vratit k uplnemu zacatku tohoto skolniho roku. Nebo mozna jeste dell, k poslednim prazdninovYm dnum. Jen si to predstavte. Cistj klasifikacni stit, nezohybane rohy ucebnie a sesiru, nepoztcieene praeovni listy (ci jeste hm maturitni temata). Mne se zda tento novY zacMek rok od roku tezs!. Nevim cim to je. Prvnieh par tjdnu jsem si zvykala na to, ze uz nepatfim do sesteho rocniku, proto jste me mohli potkat rozespalou pred tab­ulkou suplovani, jak se pousmivam nad svou vlastni hlouposti a nesehopnosti si zapamatovat svou vlastni tfidu. Pokud jde 0 rozvrh hodin, tak tomu se nestaCim divit kaZdy den. Snad si ho aspon do Vanoe zapamatuju. Zatim jsem si staCila zvyknout jen na fakt, ze tfikrat tjdne koncim v 16:40. Pamte-li mezi sklerotiky stejne jako ja, tak Vasjiste potesi, ze heslo na bakalafe zUstalo stejne. No, aspon neeo! Zapamatovat si tvare prvnieh rocniku jsem vzdala uz pred dvema roky, takze kaZdy den objevuji na ehodbaeh skoly nove lidi. Uplny zacatek roku, tim my slim prvni hodinu ve skolnieh lavicieh, je pro me take symbolem vecnyeh boju 0 misto v lavici. Kdo by to byl rekl, ze pomalu dospeli lide se dokazou vyheeovat k tomu, aby cino vstavali 0 neeD dnv a tim i 0 neeD dnv byli ve skole. Nevim, jestli ve vasieh mdeleh to probiM podobne, ale my jsme tak solidelrni, ze prespolnim oblibeneum nebo ehronie­k)'m zaspavacum "zabicime mista" . No co, jsme siee dospeli, ale sedet na ste­jnem miste jako loni za tu namalm rozhodne stoji. Nemusim snad ani doda vat, ze ten samy boj 0 mista probiM vzdy prvni hodinu v kaZde ucebne, kterou marne na rozvrhu.

Preji yam pevne nervy, spoustu sil a at' i tento skolni rok utece jako voda!

Autor: Kristjna Dlaskova

o o

o cempsat?

Nyni, kdyz se na tvorbe casopisu nepodilim tak jako predtim, se mi hlavou misto myslenek "Jak to vseehno stilmeme?" honi spiSe myslenky teo­retieke. A jedna mi vrta hlavou od zacatku zan. 0 cern vlastne psat? V pnpade skolniho casopisu by mela byt odpoved' naprosto jasna. Meli byehom informovat 0 deni na nasi skole. Vzhledem k tomu, ze nas casopis rna 20 stran a behem 2 mesicu, ktere j edno Cislo pokryva, se konaji maximalne 2 akee, 0 kteryeh by se dalo psat na eelou stranu, tak nam spousta mista zbYva. PiSeme tedy veei, ktere se nasi skoly nejak tjkaji nebo ktere nase spoluZaky zajimaji. A zde narazime na pomeme skrytj , 0 to vsak zapeklitejsi problem. A to, ze jsme skolni casopis osmileteho gynmazia. A tudiz jsou nasimi ctenan studenti od jedenaeti do devatenaeti let. Jak najit spolecne tema pro jedenaeti­leteho, ktery se ehee hlavne bavit, a pro devatenaetileteho, ktery ehee ten posledni rocnik hlavne prezit? My jsme se rozhodli jit eestou nejjednodussi. PiSeme 0 tom, eo byehom si ehteli sami preCist, 0 tom, eo nas zajima a bavi. A pokud nekdy nekomu nesedne nejakY clanek zrovna do j eho vkusu, tak se alespon dozvi neeD noveho. Tento propastny vekovY rozdil rna ale mnohem zavaZnejsi uskali, jak ukazal nedavny problem Kralovehradeekeho meziskolniho casopisu. Tento casopis se vydava na sedmi stfednieh skolaeh a j eho tisk dotuje tamejsi kraj . Problem vznikl v okaffiZiku, kdy v tomto casopise vysel rozhovor s hereem Robertem Rosenbergem. S nim studenti udelali rozhovor nejen 0 jeho pciei. Hlavnim problemem ale nebylo, ze na filmy s timto hereem se vetSina stfedoskolaku nesmi divat a Robertovi odpovedi byly casto etieky nekorektni. Problem nastal v okamziku, kdy se zjis­tilo, ze j e tento casopis distribuovan i na osmileta gymnazia. Jak vidite, neni lehke psM pro tak roz­manitou skupinu lidi. Pokud tedy pot­kate clanek, ktery je mimo vase pole zeijmu, tak si reknete, ze v jinyeh rocnicieh se tfeba libi.

Autor: Patrick BoMcek

www.skolnik-casopis .wz.cz

iK ZARf - RfJEN 2011 kultura

Kdo za mlada nevidel Divku na kosteti, tenjako by ani nemel poradne detstvi. Tato filmova komedie totiz uZ ctyneet let okupuje obrazovky cesk)Teh televizi, a presto stale pam, predevsim diky sve laskavosti a spravne mire humom, mezi filmy, na ktere se rado koukne nejen male dite, ale pobavi se u nieh i dospely clovek. A proto, jak uz to v Ceehaeh bYva, kdyz dojdou seenarisrum namety, vznikne pokracovani uspesneho filmu - vzpomenme tfeba na Snezenky a maehry po 25 leteeh .. A stejne jako v pnpade Snezenek rna ke vkroceni do stejne reky poradne blizko i nova Saxana ... Reziser Vaclav Vorlicek byl pred sametovou revolucijeden z nejgenialnejsich rezisem. Veliee ehytre se totiz zabydlel v zanru komedie, ktere lidem davaly oddeehnout od sveta kolem nieh. Zplodil Divku na kosteti, Tn ofiSky pro Popelku, Dr. Mracka a mnoho dalsich. Po roee 1989 se ale nostalgieky vraci ke svYm starsim dilum a toci uzjen malo uspesne pohadky, vYjimkouje serial Arabela se vraci, i kdyz i zde by se naslo mnoho ke kritiee. Petre Cemoeke bylo behem premiery teprve 22 let a uzji poznavali lide na uliei. Hrala totiz v moderni pohadee. Ai vsiehni mladi herci, kten si v Divee na kosteti zahrali, se ted' pohybuji mezi hereekou spickou - Jan Kraus rna svuj porad, Jan I dokonee divadlo.

A ted' uz k samotnemu filmu Saxana. Hlavni postavouje zde dite (Helenka Novackova). Dite, ktere pnvedli na svet ona slavna carodejniee (tehdy jeste kratee Saxana) a Honza Blaha. Kdyz mate dite v hlavni roli, musite tocit setsakra opatme a najit vylozene hereek)T talent, jinak se yam stane, ze toto dite akorat otravi divaky. Coz se v pnpade Saxany stalo. Jak Steven Spielberg dokazal vybrat spravne oztomile deti pro E. T. - Mimozemst'ana, tak se reziser Vaclav Vorlicek seknul pn zvoleni Heleny Novackove. Jeji "VaaazneeeT ci pnpadne "To je b66mbaaa!" pusobi, jako byehom se divali najeden ze slabsich dilu Ordinaee v mzovee. Spolu s hlavni hrdinkou eharakterizuje novou Saxanu i nespocet infantilnieh a semtam pnhlouplyeh vtipu. Siee oeenuji, ze se tvurei snazili, ale ten nadcasovY humor, ktery byl v Divee na kosteti, zde proste ehybi. Pred ctyneeti lety nas bavila Helena RilZickova se svYm Kolumbem ve vodovodu, ted' tu je Nad'a Konvalinkova a jeji opakujici se halueinaee. Toho trpaslika uvidi asi petkrat, pokaZde omdli a pokaZde byehom se asi meli smat. Napoprve snad mozna .. .Krome Konvalinkove tuje jeste par dalSich nWaZek. Napnklad reditele carodejnieke skoly a eele pohadkove nse uZ nehraje Josef Blaha, ktery pred nekolika lety zemfel. Nahrazen byl Jifim Somrem, ktery rna mozna podobny design, ale stejne jako Konvalinkova vytvofil absolutne jinou povahu, nez mela puvodni postava. Starr reditel byl preeijen kouzelnejsi a mel, jakesi eharizma, ktere bohuZel z noveho reditele nevyzafuje, pn vsi uete k panu Somrovi. Jak byla Divka na kosteti moderni a stale se na ni da divat, i kdyz se vase pnbYvajici roky nedaji zastavit, takje nova Saxana a Lexikon kouzel infantilni. Predstava, ze se u ni sejde eela rodina, jako tomu bylo ujeji predehUdkyne, je absurdni.

Sam za sebe mluvi i fakt, ze se na CSFD tento snimek umistil na 60. miste v zebncku nejhorsich filmu se svYmi 12% oblibenosti u nezavislyeh div:iku.

Autor : Josef Zdobinsk)T

Pozvanka do Vzdelavaciho centra Na Karmeli

www.skolnik-casopis.wz.cz

Cybi vam teplo? Cheete se vratit zpet do letnich dnu? Potom prijmete nase pozvani na vYstavu fotografii cestovatele Miroslava Denese z oblasti Stfedozemniho more. Denne pondeli - patek od 8:00 do 18:00, sobota-nedele od 9:00 do 17:00 v prizemi Vysoke skoly Skoda Auto. Vystava trva do 21. rijna. Vstup volny.

DalSi zajimava vystava fotografii zacina 31 . i'ijna. Muzete se prenest pres celou zemekouli az k protinozcUm na NovY Zeland diky cestovateli Jakubovi Kaslovi. Vystava konci 13. litopadu.

Po precteni nechte casopis leiet na parapetu na chodbe. Dekujeme yam.

www.skolnik-casopis.wz.cz