SOCIÁLNÍ VĚDY VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ
KANCELÁŘ ARCHITEKTA MĚSTA
Seminář: Sociálně-demografické a kulturní aspekty v územním plánování
16. 12. 2016 (13:00 – 16:00)
Eva Gregorová a Jan Zvara – Kancelář strategie města
CO VÁS ČEKÁ?
o sociálně-demografické struktuře města a Brněnské metropolitní oblasti
o sociologických výzkumech a dalších studiích v kontextu strategického plánování
o indikátorové soustavě Strategie pro Brno
o participaci a komunikaci v kontextu nové Strategie pro Brno 2050
Východiska strategického plánování aneb stručně:
studie studie
studie studie
výzkumy
studie
výzkumyvýzkumy
výzkumyvýstavyindikátory
indikátoryindikátory
indikátory anketyankety
anketyankety
anketybesedybesedy
besedybesedy
výstavyvýstavy
výstavy
➢ Za poslední roky malé změny počtu obyvatel, velké změny ve věkové struktuře
➢ Brno – jedna z nejvyšších hodnot indexu stáří v ČR
➢ Velké rozdíly na úrovni městských částí
Demografické stárnutí se bude prohlubovat (r. 2011 – 17,3 % obyvatel 65+, r. 2051 – 29,2 %) významné důsledky (zdravotnictví, sociální péče atd.)
Počet neregistrovaných obyvatel roste: 100 000 – 150 000 denně přítomných nad rámec obyvatelstva s trvalým pobytem
Na pohled mladé město cca 74 000 studentů SŠ a VŠ
OBYVATELSTVO MĚSTA BRNA
JEDNODIMENZIONÁLNÍ ANALÝZA – VZDĚLANOST (BRNO)
JEDNODIMENZIONÁLNÍ ANALÝZA – VZDĚLANOST (metropolitní oblast)
JEDNODIMENZIONÁLNÍ ANALÝZA – ZAMĚSTNANOST (BRNO)
JEDNODIMENZIONÁLNÍ ANALÝZA – ZAMĚSTNANOST (metropolitní oblast)
TYPOLOGIE REZIDENČNÍCH LOKALIT BRNA
TYPOLOGIE REZIDENČNÍCH LOKALIT METROPOLITNÍ OBLASTI
(1) „Tradiční“ venkovské zázemí;
(2) Venkovská periferie BMO s nižším vzdělanostním profilem;
(3) Přechod mezi suburbanizovanými oblastmi a „tradičním“
venkovem;
(4) Suburbanizované území, zaměstnanecká orientace na vyšší terciér
(vyšší typ služeb);
(5) „Vnější město“ a suburbie se zaměstnaneckou orientací na nižší
terciér (nižší typ služeb);
(6) Příměstské bydlení obyvatel s nejvyšším vzdělanostním profilem;
(7) Městský mix;
(8) Městská sídlištní zástavba s (převážně) kvalifikovanou populací;
(9) Zachovalé městské čtvrti s kvalifikovanou populací;
(10) Atraktivní městské vilové čtvrti s vysokým sociálním statusem;
(11) Vnitroměstské dělnické lokality;
(12) Vnitroměstské lokality s nízkým statusem;
(13) Vyloučené lokality převážně vnitřního města;
(14) Dělnické lokality v menších střediscích zaměstnanosti BMO;
(15) Atypické lokality.
TRENDY
Setrvačnost
• socioekonomické rozdělení na ose jihozápad-severovýchod
• polarita mezi čtvrtěmi vnitřního města přiléhajícími z jihovýchodu k centru města (Zábrdovice, Trnitá) s nízkým sociálním statusem a „bohatou“ Masarykovou čtvrtí s vilovou zástavbou a ekonomicky silným obyvatelstvem.
Změna
• Suburbanizace poznamenala vývoj Brna a celé BMO - nápadněji v jeho severní (severozápadní) části
• Řada dříve periferních lokalit tak výrazně změnila svůj charakter směrem k vyššímu statusu (např. ZSJ Tuřanka ve Slatině)
• Signály negativních proměn například příznaky nové ghettoizace v prostoru Brna (ZSJ Maloměřické nádraží)
Budoucnost
• Prohlubování demografického stárnutí (rozdílné nároky: vnitřní periferie x suburbie x jádrové město)
• Větší samostatnost suburbií (nezávislost na jádrovém měst)
• Nové typy suburbií (RIZIKA: možný vznik „gated komunit“ či nových vyloučených lokalit)
• Posílení regulace/plánování suburbánního rozvoje (POTENCIÁL: cílená eliminace sídelní kaše)
• Kontraurbanizace (osidlování vzdálenějších obcí) versus reurbanizace (opětovný růst městského jádra)?
SOCIODEMOGRAFICKÉ STUDIE
SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMNÍCH ČÁSTÍ MĚSTA BRNA (2013)
SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA BRNĚNSKÉ METROPOLITNÍ OBLASTI (2013)
PROGNÓZA POPULAČNÍHO VÝVOJE DO R. 2056 (2013)
KVALIFIKOVANÝ ODHAD VÝVOJE CELKOVÉHO POČTU OBYVATEL BRNA (2013)
Brno - vývoj počtu obyvatel do r. 2056
(nízká, střední a vysoká varianta)
250 000
275 000
300 000
325 000
350 000
375 000
400 000
2011
2016
2021
2026
2031
2036
2041
2046
2051
2056
nízká varianta střední varianta vysoká varianta
SOCIOLOGICKÉ VÝZKUMY
KSM REALIZOVANÉ a plánované VÝZKUMY (http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-
mesta/analyzy-studie-a-ankety/)
Dlouhodobý výzkum sídlišť (1988, 1995, 2011, 2020?)
Terénní šetření firem a VaV center v brněnské aglomeraci za účelem zlepšení mobility zaměstnanců
(2009, 2013)
Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel (2009, 2013, 2017)
Obraz Brna v názorech obyvatel české republiky (2009, 2013, 2017)
Bytová situace a preference bydlení brněnské populace 65+ let (2013)
Výzkum dopravního chování obyvatel BMO (2016/2017) - ve spolupráci s OD
Jaké chcete Brno? (2016/2017)
SÍDLIŠTĚ – DOBRÁ ADRESA?
DLOUHODOBÝ VÝZKUM SÍDLIŠŤ (1988, 1995, 2011)
Brněnská sídliště představují stabilní oblasti bydlení preferované převážně střední třídou, věkově poměrně homogenní, zatím bez hrozby sociální degradace; relativně nízká migrační tendence obyvatel.
Spokojenost se sídlištěm v čase rostla – v roce 2011 dosáhla relativně vysokých hodnot – možný efekt tří procesů:Privatizace bytůRevitalizace sídlišťSelektivní migrace
Výzkumsídlišť Brno:
Spokojenost s bydlením(1988)
Výzkum sídlišťBrno: Spokojenost
s bydlením(1995)
Výzkum sídlišť Brno: Spokojenost se sídlištěm
(2011)
Spokojen 54 56 65,8
Neutrální 36 26 28,7
Nespokojen 10 18 5,5
Celkem 100 100 100BohuniceBystrc II
KohoutoviceVinohrady
BohuniceBystrc II
KohoutoviceVinohrady
Kamenný Vrch
BohuniceBystrc II
KamennýVrchVinohradyKamechy
Lesná
Tabulka: Orientační srovnání spokojenosti se sídlištěm/bydlením v rámci Dlouhodobého výzkumu sídlišť (v %)
OD VÝZKUMU AŽ PO REALIZACI
PILOTNÍ PROJEKT SDÍLENÉHO SENIORSKÉHO BYTU
Podpora myšlenky díky mezinárodnímu projektu HELPS a dotazníkovému šetření brněnských seniorů 65+ v roce 2013 (Sociologický ústav AV ČR) viz www.brno.cz/helpsZ 1537 respondentů – 17,5 % vyjádřilo zájem o sdílené bydlení (vlastní pokoj, sdílení ostatních prostor); 35,1 % mělo zájem o vlastní malý byt + sdílení společných prostorNebytové prostory Zámečnická 2 o výměře 429 m2
Investiční záměr schválen RMB v červnu 2014 – 7 mil. KčV současné době je dokončena rekonstrukce
SPOKOJENOST LIDÍ
Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel (2009, 2013, 2017)
26,6%
39,4%
63,6%
52,5%
8,6%
7,2%
1,2%
0,9%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Rok 2009
Rok 2013
Jak jste spokojen(a) nebo nespokojen(a) s Brnem jako místem, kde žijete?
Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a)
Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel 2013, n = 1012 Graf: AUGUR Consulting
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
Rok 2009 Rok 2013 celkový indikátor rok 2009 celkový indikátor rok 2013
INDIKÁTOROVÁ SOUSTAVA STRATEGIE PRO BRNO
➢ Přes 80 indikátorů / datových řad➢ Většina dat za území města Brna➢ statistky / nákup /samosběr / výzkumy➢ Priorita: dlouhodobá opakovatelnost měření
IMAGE MĚSTA A VNITŘNÍ/VNĚJŠÍ VZTAHY
➢ I.A IMAGE Z VNITŘNÍHO POHLEDU➢ I.B IMAGE Z VNĚJŠÍHO POHLEDU➢ I.C SPOKOJENOST OBYVATEL MĚSTA S PRACÍ ÚŘEDNÍKŮ MMB➢ I.D POČET STÍŽNOSTÍ EVIDOVANÝCH V SYSTÉMU MMB➢ I.E POMĚR POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH ČLÁNKŮ V TISKU➢ I.F POČET ZAPOJENÍ MĚSTA DO MEZINÁRODNÍCH SÍTÍ A PROJEKTŮ➢ I.G ÚČAST MĚSTA NA VELETRZÍCH➢ I.H SÍDLA FIREM V BRNĚ / JIHOMORAVSKÉM KRAJI (NEJVÝZNAMNĚJŠÍ FIRMY,
NEJOBDIVOVANĚJŠÍ FIRMY)
MÍSTNÍ EKONOMICKÝ ROZVOJ
➢ II.A HDP MĚSTA BRNA A JIHOMORAVSKÉHO KRAJE➢ II.B PRŮMĚRNÁ MZDA➢ II.C PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB➢ II.D POČET UCHAZEČŮ V BRNĚ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO➢ II.E OBYVATELSTVO PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY V BRNĚ➢ II.F POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ➢ II.G PRŮMĚRNÉ NÁJEMNÉ MALOOBCHODNÍCH, KANCELÁŘSKÝCH, VÝROBNÍCH A OBCHODNÍCH PROSTOR➢ II.H SUBJEKTY V INKUBÁTORECH PROVOZOVANÝCH JIC➢ II.J BROWNFIELDY➢ II.L POČET KAPACIT PRO KONGRESY➢ II.M POČET LŮŽEK V HOTELECH ***/****/*****➢ II.N PRŮMĚRNÁ DÉLKA POBYTU NÁVŠTĚVNÍKA / POČET PŘENOCOVÁNÍ➢ II.O PŘÍLIV PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO BRNA➢ II.P LETIŠTĚ BRNO➢ II.S VELETRŽNÍ PRŮMYSL V BRNĚ
KVALITA ŽIVOTA
➢ III.A SPOKOJENOST OBYVATEL A NÁVŠTĚVNÍKŮ MĚSTA ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ➢ III.B VÝVOJ POČTU OBYVATEL ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ➢ III.F STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ ZA SLEDOVANÉ OBDOBÍ➢ III.G LÉKAŘSKÁ A ZDRAVOTNÍ PÉČE➢ III.I DOKONČENÉ BYTY NA 1 000 OBYVATEL➢ III.J CENA BYDLENÍ / PRŮMĚRNÝ NÁJEM V BRNĚ➢ III.K BYDLENÍ / SOCIÁLNÍ PÉČE➢ III.O VEŘEJNÉ VÝDAJE NA KULTURU, PAMÁTKY A CÍRKVE➢ III.P VEŘEJNÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ➢ III.Q POČET VYSÁZENÝCH STROMŮ➢ III.R IMISNÍ ZÁTĚŽ OVZDUŠÍ PM10, NO2➢ III.S BRNĚNSKÝ SPORT➢ III.U ODPADY V BRNĚ➢ III.W KRIMINALITA V BRNĚ➢ III.Y JAKOST VODY VE SVRATCE A SVITAVĚ➢ III.Z HUSTOTA ZALIDNĚNÍ
VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ
➢ IV.A VÝZKUM A VÝVOJ V BRNĚ➢ IV.D VÝSLEDKY V&V – PATENTY➢ IV.F ZÁKLADNÍ, MATEŘSKÉ A STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ V BRNĚ➢ IV.I POČET STUDENTŮ VŠ V BRNĚ➢ IV.J POČET ABSOLVENTŮ BRNĚNSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL➢ IV.K ZAHRANIČNÍ VAZBY BRNĚNSKÝCH UNIVERZIT➢ IV.MSTIPENDIA NADANÝM DOKTORSKÝM STUDENTŮM➢ IV.N INOVAČNÍ VOUCHERY➢ IV.O MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI ABSOLVENTŮ
DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
➢ V.A DĚLBA PŘEPRAVNÍ PRÁCE➢ V.B POČET JÍZD CESTUJÍCÍCH V RÁMCI IDS/DPMB➢ V.C POČET NOVĚ VYBUDOVANÝCH ČI ZREKONSTRUOVANÝCH TERMINÁLŮ➢ V.D DÉLKA CYKLISTICKÝCH STEZEK A CYKLOPRUHŮ➢ V.E DÉLKA NOVĚ VYBUDOVANÝCH ÚSEKŮ VELKÉHO MĚSTSKÉHO OKRUHU➢ V.F INTENZITA DOPRAVY NA SLEDOVANÝCH PROFILECH KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ MĚSTA➢ V.G NEHODY V BRNĚ➢ V.J DÉLKA ZREKONSTRUOVANÝCH ČI NOVĚ VYBUDOVANÝCH ÚSEKŮ STOKOVÉ SÍTĚ➢ V.K VÝROBA ENERGIE SPALOVÁNÍM ODPADU V BRNĚ➢ V.M SPOTŘEBA VODY➢ V.N KONGESCE
CITYkeys KPI toolRFSC
gis.brno.cz
Pocitová mapa Brna (www.brno.cz/strategie/pocitova-mapa)
Strategie v rámci Týdne města
Den bez aut
Výstava v Urban Centru Strategie pro Brno 2050
Anketa: Jaké chcete Brno?
Diskuze s primátorem: Jaké má být Brno v roce 2050? (https://www.youtube.com/watch?v=_QPpQNwZrnE&feature=youtu.be)
STRATEGIE 2050 – KOMUNIKACE A PARTICIPACE
DĚKUJEME ZA POZORNOST
