SPRÁVNÍ PRÁVO ZS 2010-11

29. 1

0. 2

010,

Pís

ek

Správní právo

Bankovní institut vysoká škola, a. s.

Vzdělávací středisko Písek

Mgr. Ilona KostadinovováKontakt: ilda@seznam.czWeb: http://akilda.webnode.cz/

Správní právo

Správní právo je významná veřejnoprávní disciplína, která je profilujícím odvětvím českého práva.

Souhrn právních norem upravujících organizaci, úkoly a činnost veřejné správy.

Rozsáhlé právní odvětví zahrnuje velké množství právních předpisů v jednotlivých odvětvích státní správy a v oblasti územní samosprávy.

Normy správního práva upravují široký okruh společenských vztahů, ve kterých hraje rozhodující roli organizace a činnost nejrůznějších správních orgánů. Jde o velice frekventované činnosti, které se dotýkají každodenního života občanů a jiných fyzických osob i rozmanitých právnických osob.

Správní právo

Těžiště výuky první obecné části kurzu správního práva bude zaměřeno na teorii správního práva, postavení organizací veřejné správy, územní samosprávy a hmotněprávní úpravu činností veřejné správy. Dále bude pozornost zaměřena na teoretické otázky a právní úpravu správního řízení, správního trestání a kontrolních činností ve veřejné správě. Kontroly prováděné veřejnou správou, zejména správní dozor, kontroly veřejné správy prováděné jinými státními orgány (Parlament, Veřejný ochránce práv, Nejvyšší kontrolní úřad) a veřejností. V neposlední řadě bude pozornost věnována teoretickým otázkám a právní úpravě správního soudnictví, včetně příkladů významných soudních rozhodnutí ve věcech správních. Další vztahy mezi soudy a veřejnou správou, veřejné služby a postavení zaměstnanců veřejné správy, veřejného užívání, vyvlastnění a jiných omezení majetkových práv ve veřejné správě, náhrada škody a jiné újmy ve veřejné správě, přístup k informacím o činnosti veřejné správy a ochrana osobních údajů. V závěru kurzu bude zařazen krátký výklad evropského správního práva.

Pojem veřejná správaVeřejná správa – správa věcí veřejných ve veřejném zájmu, činnost převážně vrchnostenská, nositelé vrchnostenské veřejné správy, tj. veřejné moci, jsou vázáni čl. 3 dost. 2 Listiny ZPS, státní moc může být uplatňována jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. X Správa soukromá – v zájmu soukromém, je spojována s hospodářskou aktivitou fyzických nebo právnických osob.

I.Druh činnosti, tj. spravování – správa v materiálním (funkčním) pojetí je veřejná správa činností státních nebo jiných veřejných institucí, která svým obsahem není ani činností zákonodárnou ani soudní. II.Instituce , tj. organizace, úřad vykonávající veřejnou správu – správa ve formálním (institucionálním, organizačním) pojetí.

Správa vykonávána orgány státu (v době socialistického státu výhradně stát a jeho orgány dbaly o „obecné blaho“ a mohly rozhodovat o tom, co je třeba za tím účelem učinit.

Existence občanské společnosti se vyznačuje tím, že správu věcí veřejných mohou vykonávat i jiné subjekty než stát.Výkon veřejné správy je částečně delegován na jiné nositele veřejné správy – samosprávné celky a další subjekty, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy

Správní právo – pojem, předmět a systém-část právního řádu, která upravuje veřejnou správu- soubor právních norem vztahujících se na veřejnou správu, pokud jde o její organizaci a činnost, včetně vztahů vznikajících při jejím výkonu mezi nositeli veřejné správy na jedné straně a fyzickými nebo právnickými osobami na druhé straně- všechny státy mají správu a proto mají správní právo- blíže k právní komparitistice pojetí správního práva v jiných státech a k historii vývoje správního práva Hendrych, D. a kol. : Správní právo. Obecná část. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-049-2, str. 16-37- 3 základní koncepce správního práva:I.Francouzské správní právoII.Německé správní právo-Založeny na rozdílu mezi veřejným a soukromým právem

III. Anglické správní právo- suverenita parlamentu a rule of law, veřejná správa odpovídá za všechny své akty před obecnými soudy, kterým předsedají řádní a nezávislí soudci, a tyto soudy uplatňují obecné právo, princip obecné právní odpovědnosti

3 základní koncepce správního práva:I.Francouzské správní právoII.Německé správní právoZaloženy na rozdílu mezi veřejným a soukromým právem.Francie – soubor pravidel, který stojí nad obecným právem, činnost Královské a později Státní rady, která je orgánem poradním a soudním, formuluje obecné a v psaném právu neobsažené principy správního práva, ve 20. století vytvořena rozvětvená soustava správního soudnictví, které umožňuje diferencovaným způsobem řešit sporné otázky správního právaNěmecko – právo policejních předpisů a právo upravující státní příjmy a vydání, záležitosti fiskální, soudní kontrola veřejné správy – dlouho jen oprávnění přezkoumávat zákonnost konkrétních správních aktů, ne však přímo rozhodovat veřejnoprávní spory v plné jurisdikci, tj. jednat a rozhodovat jak o otázkách právních, tak i skutkových. Od konce 50. let minulého století v Německu, Rakousku, Švýcarsku a dalších státech střední Evropy se soudní kontrola v plné jurisdikci stala základem rozvoje správního práva.

X Stát reálného socialismu – preferuje státní moc na úkor práv a svobod občanů a neuznávající rozdíl mezi právem soukromým a veřejným z ideologických důvodů.

Sbližování správního práva - EU- vysoká míra intenzity činnosti moderní veřejné správy- požadavek na odborný výkon- úkoly vyplývající ze členství v EU

Postupně došlo i v Anglii v minulém století k vytvoření soustavy kvazisoudních tribunálů se specializovanou oborovou jurisdikcí-Řeší složité problémy moderní správy-Vyšší soudy si ponechaly hlavní slovo v rozhodování sporů z oblasti veřejné správy při supervizi legality správních aktů (přestože anglické právo dlouho pojem vrchnostenský správní akt odmítalo)

Správní právo – obecná část, základ hmotného práva-obecné správní právo obsahuje zásady, pojmy právní instituty, které platí pro veškerou veřejnou správu- společné a typické a obecně platné- konkrétní uspořádání je věcí autorů učebnic či monografií- společný základ pro tvorbu, aplikaci a kontrolu hmotného správního práva- základ také pro jiné obory veřejného práva, které jsou v působnosti správních úřadů – finanční právo, právo sociálního zabezpečení, právo životního prostředí

Správní právo – zvláštní část-Hmotné právo správní – v rámci jednotlivých správních odvětví (oborů činností veřejné správy), kterou nalézáme v mnoha právních předpisech různé právní sílyNapř. stavební právo, státní občanství, sdružování, vodní právo……- hmotné normy obsahově upravují činnost správních orgánů, stanoví požadavky na plnění úkolů veřejné správyNapř. ve věcech zdravotní péče, sociálního zabezpečení, vnitřního pořádku

Správní právo procesní-normy upravují organizaci a působnost správních úřadů a orgánů, jakož i řízení před nimi- v užším slova smyslu jen úprava správního řízení ve věci externího rozhodování správních orgánůZákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění

Veřejné a soukromé právo1.Teorie zájmová-Nejstarší teorie vyjádřená římským právníkem Ulpiánem – jde-li o veřejné zájmy nebo o obecné blaho, budou se řídit právem veřejným a naopak.„ Publicum ius est, quod ad statum rei Romanae spectat; privatum, quod ad singulorum utilitatem pertinet.“- kritika: není možné konkretizovat zájmy veřejné, obecné blaho, veřejné úkoly na rozdíl od zájmů soukromých- kritika: Weyr –právní poměr nemůže znamenat nic jiného než konkrétní relaci povinnovaného k oprávněnému

Veřejné a soukromé právo2. Teorie mocenská (subordinační) - podle toho, zda účastníci právního poměru jsou k sobě navzájem ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (subordinace) anebo rovnosti- koncepce neodpovídá představě moderní veřejné správy v právním státě, svědčí spíše starší představě o policejním státě-kritika: Weyr –právní poměr nemůže znamenat nic jiného než konkrétní relaci povinnovaného k oprávněnému. Odmítl vztah nadřízenosti a podřízenosti v právním poměru vůbec. Moderní veřejná správa zná též veřejnoprávní vztahy založené na rovnosti účastníků – veřejnoprávní smlouvy

Veřejné a soukromé právo3. Teorie organická-Též „subjektstheorie“-Hoetzel: Právní subjekt se ocitá v určitém právním poměru z důvodů svého členství v některé veřejné korporaciPř. státní občanství, trvalé bydliště v obci apod.

Modifikovaná organická teorie:a) Teorie subjektů, též teorie zvláštního práva-Právem obecným je právo soukromé, které upravuje práva a povinnosti všech subjektů, včetně nositelů veřejné moci-Právo veřejné je právem zvláštním, které je přiznáno pouze nositelům veřejné moci při výkonu jejich vrchnostenských pravomocí

Veřejné a soukromé právoDruhá modifikovaná organická teorie = formální organická teorie – H. J. Wolff-Soubor právních předpisů, které za oprávněné nebo povinné subjekty pokládají výlučně nositele veřejné moci.-Problematické vymezení, neboť řada předpisů veřejného práva upravuje jak záležitosti státu nebo jiného nositele veřejné moci, tak občanů nebo jiných subjektů, přičemž postavení subjektů veřejné moci a jiných právních subjektů může být zcela rozdílné. Úpravy zavazují nositele veřejné moci, ale nikoli ve vrchnostenských veřejnoprávních atributech, jde často o soukromoprávní úpravu neboli obecnou. Materiální organická teorie- Právem veřejným je úhrn právních norem, v nichž aspoň jeden subjekt právního poměru je nositelem veřejné moci, protože má tomu odpovídající pravomoc, odpovědnost nebo je jako nositel veřejné moci organizován.

Vnější a vnitřní – tzv. dualismus správního práva

Vnitřní správní právo – soubor služebních předpisů, které zakládají práva a povinnosti uvnitř správního úřadu či jiného vykonavatele veřejné správy (například ministerstva, krajského úřadu, obecního úřadu) Př. Zákon o úřednících vyšších územně samosprávných celkůEtický kodex zaměstnanců ve státní správěSlužební pragmatika – 1918

Prameny správního práva - obecně-Z. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv-Ústavní a jiné zákony-Zákonná opatření Senátu-Nařízení vlády-Vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů a právnických osob, pokud vydávají předpisy s celostátní působností- obce - § 12 Ozř - kraje - § 8-10 KZřVyhlašují své právní předpisy na úřední desce po dobu 15 dnů, což je podmínka platnosti.Ve Věstníku právních předpisů kraje.-Praha - § 45 PrhZ Sbírka právního předpisů hlavního města PrahyBližší rozbor – Hendrych a kol. str. 78 (celá část 40 -79)

Administrativně právní vtzahy – teorie

-základní charakteristika Weyer

-Blíže Hendrych a kol. str. 82 – 181

-Viz schéma vykonavatelé státní správy v České republice

-Podmínky výkonu pravomoci subjektů správy-Veřejná správa a veřejné povinnosti-Organizace veřejné správy – státní správa a samospráva, decentralizace veřejné správy

Subjekty ( Hendrych str. 102 a násl.) – Stát-Veřejnoprávní korporace – územní, osobní, věcné-Veřejné ústavy a podniky-Fyzické a právnické osoby soukromého práva

- Jiné subjekty jako nositelé veřejné správy na základě zákonné delegace – z důvodů účelnosti a hospodárnosti Př. čl. 105 Ústavy, OZř. Jde o tzv. zvláštní formu dekoncentrace, která se projevuje jako nepřímý výkon státní správy.

Nadace a nadační fondy – z. č. 227/1997 Sb.Obecně prospěšné společnosti – z. č. 248/1995 Sb.

Činnost veřejné správy– Hendrych str. 186 a náls. -Dynamika se projevuje v proměnách a počtu úkolů, které správu obsahově vymezují.-Závazná procesní pravidla a organizační struktura vykonavatelů veřejné správy jako prvky stabilizující. -Vykonávají subjekty (nositelé veřejné správy) na základě zákona prostřednictvím svých orgánů oprávněných jednat jménem příslušného subjektu a zavazovat jej. -Formy činnosti je možné dělit z různých hledisek, podle toho zda určitý úkon veřejné správy může mít právní důsledky nebo nikoli. Abstraktní nebo konkrétníJednostranné, dvoustranné nebo vícestrannéVšeobecná opatření = opatření obecné povahyPř. plány územní, dopravní návěstí, přísliby, doporučení, konzultace

Správní právo hmotné – obecná část, prameny práva:Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., ÚZ č. 726-Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám a o výši paušální částky nákladů řízení

Do 31. 12. 2005 byl účinný správní řád, zákon o správním řízení č. 71/1967 Sb.

Zákon o státní kontrole, z. č. 552/1991 Sb., je potřeba dodržovat při provádění kontroly při správním řízení, povinnost důsledně zpracovat „protokol“-Kontrola živnostenského podnikání-Kontrola plnění daňových povinností-Kontrola plnění povinnosti odvádět pojistné na sociální zabezpečení řádně a včas atd.

Správní právo hmotné – obecná část, prameny práva:Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ÚZ č. 780

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ÚZ č. 784

Správní právo hmotné – zvláštní část, prameny práva:1.Živnostenské podnikání - ÚZ č. 795– Živnostenský zákon, z. č. 455/1991 Sb. - Zákon o živnostenských úřadech, z. č. 570/1991 Sb.- Z pohledu evropského správního práva má význam z. č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unieJde o právní vztahy podnikatelů a státu. Určuje jednotné podmínky živnostenského podnikání a kontrolu podnikatelů živnostenskými úřady.Právo podnikání je zakotveno v čl. 26 Listiny ZPS, z. č. 2/1993 Sb. „každý má právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost“. Rozsah i působnost je užší.Živnostenské podnikání se obsahově shoduje s pojmem podnikání podle obchodního zákoníku z. č. 513/1991 Sb.Zvl. předpisy např. zákon o advokacii, z. č. 85/1996 Sb.

Správní právo hmotné – zvláštní část, prameny práva:2. Vnitřní správaŠiroký okruh různorodých činností podle subjektů, které zabezpečují její výkon.

Ústředním orgánem – Ministerstvo vnitra ČR

Příslušné orgány krajů a obcí – ÚZ č. 783

Obecní zřízení, z. č. 128/2000 Sb.

Krajské zřízení, z. č. 129/2000 Sb.

Zákon o hlavním městě Praze, z. č. 131/2000 Sb.

-Výkon státní správy v přenesené působnosti, řádný výkon je spojen s tvorbou informačních systémů (evidence, registry) apod.

-Zákon o matrikách, jménu a příjmení, z. č. 301/2000 Sb. + prováděcí vyhláška č. 207/2001 Sb.

-Zákon o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, z. č. 21/2006 Sb.

-Zákon o evidenci obyvatel a rodných čísel, z. č. 133/2000 Sb. – trvalý pobyt, pobyt cizinců na území ČR

-Zákon o nabývání a pozbývání státního občanství ČR, z. č. 40/1993 Sb. + občanství EU, občanské průkazy z. č. 328/1999 Sb., cestovní doklady

Správní právo hmotné – zvláštní část, prameny práva:3. Policejní právo (v užším slova smyslu)- úprava právního postavení Policie ČR při plnění úkolů oblasti bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku, při předcházení trestné činnosti, plnění úkolů podle trestního řádu a dalších úkolů na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti-Zákon o Policii ČR č. 273/2008 Sb. účinný od 01. 01. 2009-Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb.-Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích

Správní právo hmotné – zvláštní část, prameny práva:4. Územní plánování, stavební řízení – ÚZ č. 796Řešení funkčního využití území, právně regulované stavební a další vodohospodářské, těžební a podobné činnosti.- Zákon č. 183/20026 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)-Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění)- řada prováděcích předpisů – vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb

ÚZ č. 803 – Katastr nemovitostí-Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon)-Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

Další druhy činností ve veřejné správě:Správa daní a poplatkůZákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků Daňové zákony 2010Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ÚZ č. 750 účinnost 01. 01. 2011

Technické podmínky provozu na pozemních komunikacích – technická způsobilost vozidel, registrace a vyřazování vozidel, technické prohlídky a měření emisí – ÚZ č. 785

Pravidla silničního provozu, řidičské průkazy ÚZ č. 794Životní prostředí – ÚZ č. 797Zemědělství, vinařství, lesnictví, myslivost, rybářství a ochrana zvířat – ÚZ č. 762

Školství – ÚZ č. 745

Státní služba – zaměstnanci ve veřejné správě-Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících vyšších územně samosprávných celků-Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), účinnost pravděpodobně až k 01. 01. 2012

Základní zásady činnosti správních orgánů, § 2 – 8 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb.1.Postupuje v souladu se zákony2.Uplatňuje svou pravomoc pouze k účelům, k nimž mu byla zákonem svěřena3.Šetří práva nabytá v dobré víře a oprávněné zájmy osob, jichž se činnost dotýká4.Dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem5.Veřejná správa je službou veřejnosti6.Poskytne přiměřené poučení7.Uvědomuje o úkonech8.Umožňuje uplatňovat práva a oprávněné zájmy dotčených osob9.Pokusí se o smírné odstranění rozporů10.Vyřizuje věci bez zbytečných průtahů11.Postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady12.Je povinen na žádost obstarat údaje z úřední evidence13.Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení14.Dbají vzájemného souladu všech postupů15.Vzájemně spolupracují

Správní rozhodnutí

§§ 67 – 70 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění- obsah a forma- Náležitosti

§ 72 správního řádu- oznamování rozhodnutí

§ 80 správního řádu- Ochrana před nečinností

§ 81 a násl. správního řádu – odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí

Správní soudnictví- Nejvyšší správní soud v novodobé České republice vznikl právně i fakticky účinností zákona č. 150/2002 Sb., tedy dnem 1. ledna 2003 - Historie správního soudnictví – viz zvl. Příloha k prezentaci, dostupné též na stránkách Nejvyššího správního soudu/NSS http://www.nssoud.cz/- ústavněprávní zakotvení: čl. 91 Ústavy, z. č. 1/1993 Sb.-Ochrana práv nezávislými soudy- Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, 2/1993 Sb.-Na rozdíl od řízení občanskoprávního, jemuž se v řadě rysů podobá, zde však není žalovaným subjekt soukromého práva, ale orgán veřejné moci, tedy nejčastěji státní nebo místní úřad, jenž není nadán hmotněprávní subjektivitou a nemohl by proto být jinak žalován.-Žaloba, na jejímž základě se řízení zahajuje, se nazývá žalobou správní. Ta nejčastěji směřuje proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu, avšak možné jsou i zvláštní žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, proti faktickému zásahu do žalobcových práv, žaloby ve věcech volebních, asylových apod.

Správní žaloba

Žaloba (lat. actio, angl./fr. action, něm. Klage ) je procesní úkon, jímž se žalobce obrací na soud a žádá o ochranu svých porušených nebo ohrožených práv, eventuálně uplatňuje jiný návrh, který má být projednán.

Žaloba musí vždy směřovat vůči konkrétní osobě nebo osobám, proti níž žalobce ochranu požaduje; tato osoba se nazývá žalovaný (žalovaní). Ve správním soudnictví je to orgán veřejné správy. Žaloba musí být vždy písemná a musí obsahovat jméno (název) a bydliště (sídlo) žalobce, jméno (název) a bydliště (sídlo) žalovaného, musí uvádět, čeho se žalobce po soudu domáhá (žalobní petit), popis rozhodných skutečností (žalobní narace) a označení důkazů, které k prokázání těchto skutečností žalobce navrhuje.

Z podání žaloby se zpravidla platí soudní poplatek.

Význam správní žaloby Správní soud žalobu projedná a pokud žalobě vyhoví, napadené rozhodnutí zruší nebo správnímu orgánu zakáže pokračovat v jednání, jež je předmětem sporu, případně mu uloží obnovit předchozí stav.Správní soud nikdy sám nerozhoduje místo správního orgánu, ale napadené rozhodnutí smí pouze zrušit a vrátit věc tomuto orgánu k dalšímu řízení - v něm je však správní orgán vázán právním názorem soudu a musí tedy fakticky jeho pokynů uposlechnout.

Řízení ve správním soudnictví je dvouinstanční: -v prvém stupni rozhodují krajské soudy (ty ale mají pro správní soudnictví vyčleněny zvláštní senáty a samosoudce) a jejich rozhodnutí jsou bezprostředně pravomocná a vykonatelná. - napadnout rozhodnutí krajského soudu lze pouze mimořádným opravným prostředkem, jenž se nazývá kasační stížnost a který je obdobou dovolání. -Kasační stížnosti projednává Nejvyšší správní soud.

Řízení ve správním soudnictví-z. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění- ochrany práv ve správním soudnictví se lze domáhat jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, §5- řízení ve správním soudnictví – část třetí- řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu- žaloba ve věcech dle § 4 odst. 1 – pravomoc soudů- účastníci řízení a jednání za ně - § 33: Navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný), způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti a správní orgán, procesní způsobilost - § 33 odst. 3- osoby zúčastněné na řízení mají právo předkládat písemná vyjádření, § 34 – osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, nebo mohou být dotčeny jeho zrušením nebo vydáním, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení svého práva uplatňovat (tyto osoby je navrhovatel povinen v návrhu označit, jsou-li mu známy)- náležitosti žaloby - § 71 obecné dle § 37 odst. 1 a 2 a zvláštní dle druhu řízení - subsidiárně Občanský soudní řád, § 64 – nestanoví-li soudní řád správní jinak, použije se ve správním soudnictví přiměřeně první a druhá část občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění

Nejvyšší správní soud - sídlo v Brněhttp://www.nssoud.cz

Aktuální příklad: Rozhodnutí NSS k osvobození od daně z převodu nemovitosti u nových staveb – bližší popis viz zvl. příloha

Ilona Kostadinovováilda@seznam.cz

http://akilda.webnode.cz/

Děkuji za pozornost a přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne

…….

…….