2.10.2012

1

JUDr. Tomáš Pezl

Katedra ústavního práva

FPR ZČU

ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU

LIDSKÁ PRÁVA

PRÁVO EVROPSKÉ UNIE

ÚSTAVA

• základní právní dokument státu

• formální základ veřejné moci

• zakládá zásady dělby moci ve státě

• zakládá základní ústavní orgány

• upravuje základní vztahy mezi nimi

• upravuje vztah stát x občan

• proklamuje hodnoty na nichž je stát postaven

HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM

• Soustava právních předpisů

• Horizontálně a vertikálně vzájemně provázaných

• Zajišťuje faktickou funkčnost ústavního systému

• Odráží jak horizontální dělbu tak vertikální dělbu moci

2.10.2012

2

PYRAMIDA PRÁVNÍCH NOREM

Ústava

Zákony

Podzákonné

Právní normy

Prim

árn

í prá

vo

S

eku

nd

árn

í prá

vo

PYRAMIDA PRÁVNÍCH NOREM ČR

ÚSTAVNÍ

POŘÁDEK

MEZINÁRODNÍ

SMLOUVY

podle čl. 10

ZÁKONY

ZÁKONNÁ

OPATŘENÍ

SENÁTU

NÁLEZY

ÚST. SOUDU podle čl. 87/1/a,b

Na základě zákona

Nařízení vlády (čl. 78)

Právní předpisy ministerstev a správních úřadů (čl. 79)

Právní předpisy orgánů

samosprávy v PŘENESENÉ

působnosti (čl. 79 odst. 3)

Právní předpisy orgánů

Samosprávy v SAMOSTATNÉ

působnosti (čl. 104 odst. 3)

Prim

árn

í prá

vo

S

eku

nd

árn

í prá

vo

ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČR

• Ústava

• Listina základních práv a svobod

• Ústavní zákony o státních hranicích

• Ústavní zákony přijaté podle Ústavy

• Ústavní zákony ČNR přijaté po 6. 6. 1992

• Taxativní výčet, čl. 112 odst. 1 Ústavy

2.10.2012

3

Čl.10

Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

Čl.10a

(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.

(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.

• Vyhlášené = Sbírka mezinárodních

smluv

• Souhlas s ratifikací = usnesení prostou

většinou (čl. 39 odst. 1 Ústavy)

• Vázanost = jsou právně účinné

• Aplikační přednost před zákonem

• Přenos pravomocí = změna ústavy de

facto, proto je vyžadována ústavní

většina (čl. 39 odst. 4 Ústavy) nebo

referendum

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY PODLE ČL.10 A ČL. 10A

ZÁKONY, ZÁKONNÁ OPATŘENÍ SENÁTU A

NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU

• Zákonná opatření Senátu:

• čl. 33 Ústavy

• Rozpuštěná Poslanecká sněmovna

• Věc nesnese odkladu

• Nelze ve věci Ústavy, st. Rozpočtu, volebního zákona a mezinárodních smluv

• Ratihabice na první schůzi Posl. sněmovny

• Nálezy Ústavního soudu

• jenom nálezy podle čl. 87 odst 1 písm a,b Úst.

• Negativní zákonodárce

SEKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA ČR

• Nařízení vlády

• Obecné zmocnění z ústavy, čl. 78

• Vyhlášky ministerstev

• Nutnost výslovného zákonného zmocnění, čl. 79 odst. 3 Úst.

• Vyhlášky samosprávy

• V přenesené působnosti podle čl. 79 odst. 3 Úst.

• V samostatné působnosti podle čl. 104 odst. 3 Ústavy

2.10.2012

4

LIDSKÁ PRÁVA

LIDSKÁ PRÁVA

Lidská práva se vyvinula z přirozených práv

=

určité kvalitativní nároky živoucího tvora na jedinečný život, který prožívá.

• Přirozená práva existují odjakživa bez závislosti na vůli států. Státy tyto práva mohou

pouze uznat = artikulovat

STÁT A LIDSKÁ PRÁVA

• 2 podmínky pro artikulaci práv: • ohrožení přirozených lidských práva na život

• existence společenských podmínek pro artikulaci těchto práv

• První moderní artikulace: • Prohlášení nezávislosti USA 1776

• Prohlášení práv člověka a občana 1789

• 20. století – artikulace na mezinárodním poli: • Evropská úmluva o lidských a občanských právech 1950

• Evropská sociální charta - 1961

• Mezinárodní pakt o občanských a politických právech - 1966

• Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech – 1966

2.10.2012

5

3 VĚTY PRÁVNÍHO STÁTU

• Občan smí činit vše co není zákonem zakázáno

• Stát je oprávněn činit pouze to co mu zákon výslovně povoluje

• Omezit práva a uložit povinnosti je možné pouze zákonem nebo na jeho základě.

TŘÍDĚNÍ LIDSKÝCH PRÁV

• Typové dělení:

• osobní práva a svobody = nedotknutelnost osoby, obydlí a dopravovaných zpráv, záruky proti neoprávněnému uvěznění, svoboda pobytu svoboda vyznání a právo na soukromé vlastnictví.

• Politická práva – svoboda slova, tisku, šíření zpráv, shromažďovací svoboda, sdružovací svoboda a volební právo

• Sociální, hospodářská a kulturní práva – svoboda prácem právo na práci, právo na odborové sdružování, právo na nemocenské pojištění, právo na sociální zabezpečení, právo na vzdělání nebo právo na ochranu zdraví.

• Generace lidských práv:

1. základní lidská práva formulovaní v 17. století (osobní a politická)

2. práva sociální, kulturní a hospodářská

3. nově se utvářející práva, např. právo na životní prostředí atd.

nebo

1. osobní práva

2. politická práva

3. hospodářská, sociální a kulturní práva

4. nově se utvářející práva, např. právo na životní prostředí atd.

ČLENĚNÍ LIDSKÝCH PRÁV DLE LZPS

1. Základní lidská práva a svobody

2. Politická práva

3. Práva národnostních a etnických menšin

4. Hospodářská, sociální a kulturní práva

5. Právo na soudní a jinou ochranu

V LZPS:

KAŽDÝ = každý jedinec

OBČAN = pouze občan ČR

2.10.2012

6

OCHRANA ZÁKLADNÍCH PRÁV

• vnitrostátní

• soudy obecné (jako součást obecného soudnictví – civilní a trestní)

• soudy správní (v rámci přezkumu výkonu veřejné správy)

• soud ústavní (přezkum ochrany ústavou zaručených práv i v činnosti soudů obecných a správních)

• mezinárodní – například Evropský soud pro lidská práva při Radě Evropy

PRÁVNÍ STATUS EU

• Evropská unie = založena sérií mezinárodních smluv

• Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli

• Smlouva o založení Evropského společenství

• Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii

• Jednotný Evropský akt

• Smlouva o Evropské unii

• Amsterdamská smlouva

• Smlouva z Nice

• Dva subjekty

• Evropská unie (nemá mezinárodní subjektivitu)

• Evropské společenství (má mezinárodní subjektivitu)

TŘI PILÍŘE

• Evropská společenství

• vnitřní legislativa

• společný trh

• společná měna

• volný pohyb

• Společná zahraniční a bezpečností spolupráce

• Jednotky rychlé reakce

• Spolupráce v oblasti vnitřních věcí a spravedlnosti

• Schengenský systém

• Europol

2.10.2012

7

PILÍŘE

EU

ES

ESUO

ESAE

Zah

raničn

í a

bezp

ečno

stní p

olitika

Vnitřní

věci a

justice

Evropská unie po 1992

Schengen

Spolupráce v

civilní justici

Evropská unie po 1999 Evropská unie po 2009

Výlučné pravomoci EU

Sdílené pravomoci

Výlučné pravomoci čl. státu

PRAMENY PRÁVA EU – HIERARCHIE

• Primární právo

• Sekundární právo

• Rozhodnutí SDEU

• Obyčej

• Obecné zásady právní

• Terciární právo

• Vnější smlouvy

• Smíšené smlouvy

PRIMÁRNÍ PRÁVO PŘED LISABONEM

• Smlouva o založení ESUO (Pařížská smlouva) – 1951 (1952)

• Smlouva o založení EHS (Římská smlouva) – 1957 (1958)

• Smlouva o založení Euratom (Římská smlouva) – 1957 (1958)

• Dohoda o orgánech společných pro Evropská společenství – 1957 (1958)

• Slučovací smlouva – 1965

• Smlouva o změně určitých rozpočtových předpisů – 1970 (1971)

• Smlouva o přistoupení Velké Británie, Irska a Dánska – 1972 (1973)

• Smlouva o změně určitých finančních předpisů – 1975

• Smlouva o přistoupení Řecka – 1979 (1981)

• Smlouva o přistoupení Španělska a Portugalska – 1985 (1986)

• Jednotný evropský akt – 1986 (1987)

• Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) – 1992 (1993)

• Smlouva o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska – 1994 (1995)

• Amsterodamská smlouva – 1997 (1999)

• Smlouva z Nice – 2001 (2003)

2.10.2012

8

PRIMÁRNÍ PRÁVO PO LISABONU

• Smlouva o fungování Evropské unie

• Smlouva o Evropské unii

• Charta základních práv Evropské unie

• Protokoly

• Primární právo tvoří ústavní základ práva EU

SEKUNDÁRNÍ PRÁVO

• Tvořeno právními akty – čl. 288 SFEU

• Legislativní akty (dle článku 288 a 289 SFEU), které jsou přijímány buď řádným

legislativním procesem dle čl. 294 nebo zvláštním legislativním procesem, jako například

proces přijímání rozpočtu dle ustanovení čl. 314 SFEU.

• Delegované akty (dle ustanovení článku 290 SFEU), jedná se o ne legislativní akty

s obecnou působností vydávané Komisí na základě zmocnění legislativním aktem.

• Prováděcí akty (dle článku 291 SFEU), které jsou vydávány Komisí nebo výjimečně

Radou v případě, že jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné

podmínky. Takové akty musí mít v názvu vždy označení prováděcí.

• Akty přijímané v oblasti společné zahraniční a bezpečností spolupráce (dle čl. 25

SEU)

• Souhrn právních předpisů přijatých na základě primárního práva

• Právní úprava čl. 288 – 299 SFEU

• Typy právních aktů:

• Nařízení

• Směrnice

• Rozhodnutí

• Doporučení

• Stanoviska

• Právně závazná jsou nařízení, směrnice a rozhodnutí

2.10.2012

9

LEGISLATIVNÍ AKTY • Nařízení má obecnou působnost, je závazné v celém rozsahu a

přímo použitelné ve všech členských státech.

• Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.

• Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu, pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně.

• Doporučení a stanoviska nejsou závazná.

NADŘAZENOST PRÁVA EU

• Nadřazenost práva nebyla ve smlouvách výslovně stanovena

• Jedná se o dovozený princip judikaturou ESD:

Založením Společenství na neomezenou dobu, které má vlastní orgány, právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům, způsobilost k mezinárodně právnímu zastoupení a zvláště skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu ze států na Společenství , tyto státy omezily, byť jen v omezených oblastech, svá suverénní práva, a vytvořily tak soubor práva použitelného na své státní příslušníky i na sebe samotné

Důsledkem začlenění ustanovení pocházejících ze zdroje Společenství, a obecněji začlenění znění a ducha Smlouvy, do práva každého členského státu, je skutečnost, že členské státy nemohou proti právnímu řádu jimi přijatému na základě vzájemnosti s úspěchem uplatnit pozdější jednostranné opatření, jehož se tak nelze proti němu dovolávat.

Rozsudek C-6/64, Costa v. ENEL

• Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že každý vnitrostátní soudce, který rozhoduje v

rámci své pravomoci, má povinnost plně používat právo Společenství a chránit práva,

která toto právo poskytuje jednotlivcům, tím, že ponechá nepoužité jakékoli ustanovení

vnitrostátního zákona, které by případně bylo s právem Společenství v rozporu , ať

už by takové ustanovení předcházelo pravidlu Společenství, nebo bylo vůči němu

pozdější

106/77 Simenthal II.

2.10.2012

10

PŘÍMÝ ÚČINEK

• Právo EU je závazné pro všechny a

• Rovněž jeho akty mohou být přímo účinné = bezprostředně použitelné na území

členského státu vůči jeho orgánům.

• Jednotlivci se mohou vůči svému státu dovolávat ustanovení práva EU

• Tato práva vznikají nejenom tehdy, když to Smlouva výslovně stanoví, ale také v důsledku

povinností, které Smlouva jasně stanoveným způsobem ukládá jak jednotlivcům, tak

členským státům a orgánům Společenství. Vzhledem k systematice Smlouvy v oblasti cel

a poplatků s rovnocenným účinkem je třeba zdůraznit, že článek 9, který zakládá

Společenství na celní unii, obsahuje jako zásadní pravidlo zákaz těchto cel a poplatků

Rozsudek 26/62 – Van Gend & Loos

• Přímý účinek může být přiznán normě, která je:

• Jasná a jednoznačná

• Nepodmíněná

• Neponechávající volnost uvážení

• Typy přímého účinku:

• Horizontální - možnost dovolávat se ustanovení práva EU vůči jiným jednolivcům

• Vertikální - možnost dovolávat se práva EU jenom vůči státu.

PŘÍMÝ ÚČINEK

Stát

jednotlivec jednotlivec

Vertikální

přímý účinek

Horizontální

přímý účinek

2.10.2012

11

• Primární právo - pokud jsou splněny obecné podmínky

• Sekundární právo – Nařízení – dovozen přímý účinek rozsudky Grad (9/70) a Politi

(43/71), Lisabon zavádí přímý účinek automaticky

• Sekundární právo – Směrnice – k obecným podmínkám přistupuje ještě podmínka

uplynutí lhůty pro provedení nebo vadného provedení. Směrnice mohou mít pouze

vertikální přímý účinek

PŘÍMÝ ÚČINEK - SMĚRNICE

Stát

jednotlivec jednotlivec

Vertikální

přímý účinek

Horizontální

přímý účinek

Právo Povinnost

SMĚRNICE – NEPŘÍMÝ ÚČINEK

• Zamezuje nerovnému posuzování obdobných situací

• Tzv. euro-konformní výklad

• Vychází z požadavku na loajalitu členských států

• Soud je povinen vykládat právo tak, aby odpovídalo cílům směrnice, ale není povinen

rozhodnout contra legem.

2.10.2012

12

SUBSIDIARITA

• Čl. 5 SEU - Vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto

pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality.

• Pravomoci, které nejsou výslovně svěřeny EU náleží členským státům.

• EU je oprávněna jednat pouze pokud není možné, aby cíle bylo členskými státy spolehlivě

dosaženo a unijní akce toto umožní.

• Řídí se Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality

PŘIMĚŘENOST / PROPORCIONALITA

• Čl. 5 odst. 4 - Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie

rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.

• Užití jakéhokoliv nástroje musí být podmíněno jenom účelem jehož má být dosaženo a

zároveň musí být co nejšetrnější k právům ostatních, jednotlivců či členských států.

ZÁKAZ DISKRIMINACE

• Čl. 2 - Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie,

rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto

hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem,

nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

• Obecný zákaz diskriminace, který se uplatňuje v celé šíři právních vztahů práva EU.

2.10.2012

13

VYMEZENÉ PRAVOMOCI

• Princip respektování pravomocí vymezených smlouvou.

• Spolu se subsidiaritou a proporcionalitou zajišťuje funkčnost uspořádání EU a členských

států.

PĚKNÝ VEČER A NASHLEDANOU