ANECLABBIO-PLUSCHAMBONIMUMEDKlinick laborato ChomutovKLINLABLABOMAMEDSERVICERMA Lab

Synlabianerodborn asopis pro lkae

01/2013

CALLCENTRUM

LABORATOV BRN VAKCNY

navto://08-Brnonavto://06-callcentrumnavto://14-vakcinynavto://06-callcentrumnavto://08-Brnonavto://14-Aneclabnavto://10-Maldinavto://14-Aneclab

SYNLABIANER 01/2013. Vydal synlab czech s. r. o. v lednu 2013. Periodicita: msnk. Redaktor, grafika, sazba: Pavel rek. Redakn rada: MUDr. Eva Tomkov, Mgr. Lucie Kantorov, Ph. D. Manaer projektu: Roman Smetka. Kontakt: synlabianer@synlab.cz. Mobil: +420 731 133 185. 2013 synlab czech s. r. o.

03 vodnk

18 rozhovor s Alexanderem Hoffmannem

14 vakcny

12 rozhovor s MUDr. Soou Pekovou, Ph. D.

06 CallCentrum

04 ze svta synlabu

20 zbava

08 oteven laborato v Brn

Ven dmy, pnov, kolegy-n a kolegov,

s novm rokem pichz v poa-d ji tet vydn Synlabianeru. Z ohlas nejen koleg, ale i naich obchodnch partne-r, si dovolm s potenm konstatovat, e n asopis se velmi rychle stal oblbenm oknkem do i-vota na spo-lenosti.

Druh polovina uplynulho roku se nesla ve znamen vstavby novch modernch laborato a nslednch pesun. Jako prvn v poad byl sputn provoz mikrobiologie v Brn, v tsnm zvsu nsledovala nov laborato v Plzni a na-konec projekt nejvt mikrobiologie Labo-ratoe Praha v Cube Office Center. Chtl bych touto cestou podkovat za mimodn sil projektovch tm a vech zastnnch pracovnk, kte tyto nelehk koly zvldli s pkladnm nasazenm. V dob pokraujc integrace laboratornho trhu a tlaku na efektivitu prce ze strany zdravotnch pojioven jsou pouze investice do modernch prostor a novch technologi cestou k dlouhodob prosperit. Konkurenn vhodou na spolenosti je potom prv vle potebn zmny skuten provdt a nabdnout tak naim zkaznkm dlouhodobou jistotu vdy prvotdnch slueb.

Osobn si velmi vm toho, e pestoe je synlab czech nejvt laboratorn skupinou v R, doke velmi flexibiln reagovat na tren-

dy ve vech oblastech laboratorn diagnostiky. Zatmco v loskm roce jsme rovnou ti nae nejvt bakteriologick provozy vybavili pe-vratnou technologi MALDI a vybudovali jsme pikov pracovit cytometrie v Laboratoi Praha, v souasn dob spout tm pod vede-nm pedsedkyn vdeck rady pan Ing. t-pnky Luxov nemn revolun screening rekombinantnch alergen technologi Immu-noCAP ISAC. Na poli genetiky je vlajkovou lod synlabu v celoevropskm mtku CHAMBON, s jeho vedouc a zrove dal lenkou vdeck rady MUDr. Soou Pekovou naleznete v tomto sle rozhovor.

Oblast, kter dobe dokumentuje nai sna-hu bt v kvalit slueb vdy o nkolik krok ped konkurenc, je nae Call Centrum. Bez-precedentn vysok rove zajitn osobnch daj, dostupnost a spolehlivost umonily na spolenosti jako dosud jedin v esk Re-publice Call Centrum akreditovat podle normy 15189. Nejlepm dokladem spnosti tohoto oddlen je vak samozejm kontinuln ros-touc poet pchozch hovor a kladn hodno-cen ze strany zkaznk.

Vznamnm krokem k upevnn pozice nai skupiny v Praze a okol je akvizice spolenosti RMA lab, k n dolo na potku letonho roku. Nov kolegy v naem tmu srden vtme a jsem pesvden, e dokeme spolenm silm dostat nae sluby v tomto dleitm regionu na zase o nco vy rove.

Peji Vm pjemn ten a mnoho spch v roce 2013, kter pro ns pro vechny opt pinese adu zmn a novch kol. Vm, e na jeho konci bude synlab czech stt jako opt o nco silnj a sebejistj ldr na poli labora-torn diagnostiky.

Ing. Jan Linhartprovozn editel

Setkn ped Vnoci 2012Tradin setkn zamstnanc synlabu ped Vnoci probhlo i v loskm roce, a to hned ti ptky po sob, po kad v jinm mst. Ve zaalo v Brn, pokraovalo v eskch Budjovicch a skonilo 14. 12. v Praze.

Vnon verek v kadm z mst byl uren pro zamstnance z pilehlch region. ast na kad akci byla znan, stejn jako spokojenost.

V Brn se rozdvaly drky (dmy dostaly andlka, pnov doutnk) a hrl se bowling. vodn e pronesla vkonn editelka MUDr. Ing. Kateina Kotrov, Ph. D., a pak u hrla iv hudba, jedlo se, pilo a tanilo. Soust rautu byla i okoldov fontnka a njakou tu cenu bylo mon vyhrt v tombole. Po iv kapele nastoupil DJ a veer zakonila diskotka.

I setkn v eskch Budjovicch se neslo ve znamen pjemn vnon atmosfry. Vechny zastnn v vodu pivtala MUDr. Jarmila Bevov a podkovala jim za odvedenou prci v roce 2012. Nsledovala voln zbava, pi kter se bylo mon oberstvit na rautu.

vodn mi emi generlnho editele synlabu czech Ing. Mi-roslava Herdena a jednatele nmeckho synlabu Alexandera Hoffmanna byl zahjen vnon verek v Praze. Nsledovala ukzka latinskoamerickch tanc v podn mladho tanenho pru. Je potom na parketu vystdali zamstnanci synlabu. Hlad a ze bylo mon zahnat dky vydaenmu rautu, kter nabzel nepebern mnostv chut.

Vechna ti pedvnon setkn zamstnanc se vydaila, jak mohou dosvdit jejich spokojen astnci.

Laboratorn skupina synlab hled pleitosti v zahraniZatmco vlna pebrn nmeckch laborato na njakou dobu ztratila na tempu, velk etzce zvily intenzitu vyhledvn monost akvizic v zahrani. Skupina synlab se sdlem v Augsburgu, kter sama sebe vid jako pedn evropskou laboratorn skupinu, v souasn dob zlepila svou pozici fz v Belgii. Po zskn skupiny Labo-ratoire Dr. Collard s celkovm potem 41 odbrnch mst krve v Belgii a Lucembursku skupina synlab oznmila, e nyn provo-zuje 18 pracovi v zemch Evropy, dle pak v Turecku, Saudsk Arbii a v Dubaji.

Obrat skupiny Collard Group za rok 2012 byl do etnch knih zapsn ve vi asi 25 milion EUR, co zvilo ron obrat skupiny synlab na hodnotu kolem 625 milion EUR, ekl vkonn editel Bartl Wim-mer v rozhovoru pro tyto noviny. V pedchozm roce bylo dosaeno treb ve vi 571 milion EUR. V loskm roce se skupin synlab rovn podailo doshnout svho cle 5 procentnho organickho rstu. A pt rok ho meme doshnout znovu, ekl Wimmer. Skupina synlab byla zaloena na konci roku 2009 finannm investorem BC Partners slouenm t laboratornch etzc v Nmecku a Itlii. Jejm clem je doshnout ve stedndobm hori-

zontu v oblasti treb hranice miliardy eur.

Trend na laboratornm trhu, kde se nkter vznamn etzce vetn skupin synlab, Australian Sonic Healthcare, Labco ve Francii a Lim-bach se sdlem v Heidelbergu sna pomoc akvizic rst rychleji, v zsad zstv beze zmn. Protoe stle existuje spousta mench laborato nebo laboratornch skupin, je jsou vystaveny stle nronjmu konkurennmu prosted, po-zorovatel trhu pedpokldaj, e sluovn bude pokraovat. V Nmecku vak v dsledku legis-lativn zmny vznikla nejist prvn

situace, kriticky pozna-menal Wimmer. Nyn nen jasn, zda bude mon pevst zskanou laborato na prvn formu Stediska zdravotn pe (Medizinisches Versorgungszentrum, MVZ), nebo zda se jedn spe o doloku ancien-ity pro men struktury. Tato skutenost akvizin

aktivity v tto zemi zpomalila, ekl Wimmer.

Ale byly zde i jin dvody, pro nmeck laboratorn trh ztratil svou atraktivitu. rove odmn za labora-torn sluby byla v mnoha ppadech pod evropskm prmrem. V loskm roce nkter prvn samo-statn asociace lka zkonnho zdravotnho pojitn opt snili odmny a o deset procent. Souasn zaalo bt na tto rovni uplatovno celonrodn jednotn snen odmn. Skupina

synlab byla schopna tato snen treb kompenzovat, ale i pro ns se stv stle atraktivnj pesunout nai pozornost do jinch evropskch zem, ekl Wimmer. Ve stejn dob byla podna stnost ohledn snen odmny, ale zen tohoto typu obvy-kle trvaj znan dlouho.

Na druh stran spolenost synlab m velk zjem rozit sv aktivity doma o fakultn nemocnice. Konkurent (konkurenn laboratorn skupina) Limbach ji s tm ke konci roku 2011 zaal pevzetm labora-tornch slueb Fakultn nemocnice v Cchch. Wimmer naznail, e skupina synlab v blzk budou cnosti rovn hodl uzavt smlouvu s fakultn nemocnic.

Nicmn privatizace fakultnch nemocnic je svm zpsobem sporn, protoe laboratorn lkai se obvaj, e po tto privatizaci nebude nadle mon plnit nron poadavky. Vkonn editel skupiny synlab ale namt: Spojen schopnost fakult-nho vzkumu a naich schopnost v oblasti zpracovn by bylo prospn pro ob strany. Skupina synlab provd kolem jednoho milionu rozbor denn a nabz vce ne 6 000 rznch test. To je podstatn vce ne me realizovat kterkoliv fakultn nemocnice v Nmecku, zdraznil.

zdroj: FAZ

http://www.televesdre.eu/site/news/89/2012122004582528792LaboCollard2012.mov.flv

Do konce roku 2008 bylo poskytovn telefonickch informac zkaznkm pro-vozovno pmo jednotlivmi laboratoemi spolenosti synlab czech. Od roku 2009 pevzala postupn tuto lohu extern firma. Dolo k velkm zmnm, jak po technick, tak i personln strnce a vybu-dovn pln profesionlnho CallCentra.

To je zde pro to, aby se kvali-fikovan personl laborato mohl pln vnovat sv prci a nebyl vyruovn telefonickmi hovory. Poadavky lka za n vyd v CallCentru, kde hls statimov a pato-logick vsledky, e dotazy ze strany lka i klient samopltc, ppadn pepoj hovor na konzultujcho lkae i vysokokolsky vzdlan personl. CallCentrum tak pijm, eviduje a e ppadn stnosti ze strany zkaznk.

Od ledna do z roku 2012 byl prmrn poet pchozch a odchozch hovor za msc cca 7500 a 8500 hovor. Od jna 2012 poet hovor na-rostl o 3500 hovor. Nyn tedy v CallCentru zpracovvaj 10 000 a 11 000 pchozch a odchozch hovor za msc.

Nejastji si lkai volaj o vsledky, kter jim jet ne-dorazily v titn nebo ele ktronick podob. Dle zaznvaj dotazy na konkr tn vyeten, kdy bude hotov, jak dlouho trv, zda konkrtn vyeten laborato provd, do eho vzorek nabrat, jak vzorek na-brat, zpsob transportu vzorku apod.asto tak lkai volaj kvli doobjednn dalch vyeten u pacient. Dle pichz do-tazy ze strany pacient, a to, kam mohou pijt na odbr a od kdy do kdy, ceny vyeten pro samopltce, jak postupovat ped odbrem atd.

Od roku 2009 se me synlab poch-lubit CallCentrem, kter funguje jako komunikan rozhran mezi lkai a naimi laboratoemi. Za tyi roky bylo vybudovno profesionln cen-trum, kde denn vyd pes 400 ho-vor. Pokud chcete vce informac, sta vytoit 800 800 234.

V CallCentru pracuje 12 konzultantek + 1 administra-tivn sla, vechny konzultantky jsou vystudovan zdravotn sestiky, co je podmnkou pro prci zde. Pracovn doba CallCentra je od pondl do ptku od 7:00 do 19:00 hodin, v sobotu od 8:00 do 14:00 hodin.

V tdnu vyizuje hovory od 7:00 do 10:30 8 sestiek, od 10:30 do 15:30, co je pika, je zde opertor 12 a od 15:30 do 19:00 jsou 3. V sobotu slubu poskytuje pouze jedin konzultantka.

Vzhledem k dalmu oekvanmu zjmu o tento servis lze pedpokldat, e do budoucna poet pracovnic minimln zstane na stejn vi tak, aby mohl bt zaruen bezproblmov chod CallCen-tra a odbaven co nejvtho potu hovor bez ekn.Stle je patrn snaha vylepovat funkce a chod celho oddlen a doslova dlat prvn, posledn tak, aby byli zkaznci spokojen. Dlouhodob se da dret poet nepijatch hovor v asovm limitu 40 vtein pod dvma procenty, a tak to mus zstat i do budoucna. Je samozejmost, e i tyto ho-vory jsou nsledn neprodlen vyzeny aktivnm zavolnm zpt lkai.

Pracovn prosted, jakm je CallCentrum, si pmo k o vesel i smutn situace, kter pe ivot. Nap. kdy si nedvno pan doktorka spletla

telefonn slo a chtla volat na pojiovnu, msto toho vak volala na CallCentrum a velice se tomu divila. Dle neastn pan doktor, kter hledal na dance jatern testy, jeliko byl bez sestiky pln ztra-cen. Lka, kter ztratil PIN kd pro oven volajcho, msto toho hlsil slo svch bot.

Smutn jsou ty hovory, kdy je ohlen patologickho vsledku perueno lkaem, kter oznm, e vsledek u nepotebuje vdt, jeliko pa-cient zemel.

Dsiv hovory zashly linku nedvno, kdy si CallCentrum vyhldl pn, kter byl velmi nemravn a vulgrn. Musela nakonec zashnout i Policie R.

V neposledn ad to jsou historky pmo z kancele CallCentra, kde pouvaj sv vlastn kdov oznaen jako teba pi voln na centrln pjem s dotazem, jestli jim tam neproel pes (myleno vzorek krve od psa). Stv se tak, e nkdo pijme hovor a omylem se pedstav pjmenm sv kolegyn.

Ne vdy jsou hovory pjemn, ale vdy je nutn na-jt spolen vchodisko, a tm zajistit spokojenost zkaznka. Prce v CallCentru nen jen o tom brt telefony, ale o ko-munikaci, sebevzdlvn, asertivit, empatii, trplivosti a chuti zlepovat kvalitu vykon-van prce.

Blanka Smolkov

V listopadu 2012 bylo dokoneno sthovn brnnsk laboratoe. Konen se vechny provozy nachzej v jedn budov. Slavnostn oteven kompletn laboratoe probhlo 29. 11. a zastnilo se ho pes 100 lka a odbornho personlu. Zjem byl ne-jen o pednky naich odbornk, ale i o samotnou prohldku novch prostor.

Laborato spolenosti synlab czech v Brn se nachz na okraji msta, v mstsk sti Modice. Budova stoj v arelu CTParku, na adrese Evrop-sk 873, a na prvn pokus j nen lehk najt. Pesto se onoho tvrtenho veera selo v sle v podla pod laboratoemi slun mnostv zjemc o pednkov pro-gram a prohldku laborato.

Pot, co se host oberstvili a usadili, byli pivtni vkon nou editelkou MUDr. Ing. Kateiinou Kotrovou, Ph. D.. Ihned pot zapoal pednkov pro-gram. Prvn se prezentace ujala MUDr. Kateina Pinterov, kter ve sv pednce pedstavila spolenost synlab czech i brnnskou laborato, kter je jako cen-trum pro Moravu v provozu od 17. 11. 2011. Nejprve fungovala jako nstupce bvalho Medservice (bioche-mie a hematologie), od 1. 12. 2011 se pipojila st bval laboratoe Bio plus (infekn srologie + imunologie) a nyn od 12. 11. 2012 byla pesunuta na Evropskou i mikrobiologick laborato z Lazaretn (druh st bvalho Bio plus).

V prezentaci dle zaznlo, e nyn jsou vechny labora-torn obory na jednom mst, co znamen usnadnn komunikace, komplexn pohled na pacienta, spoluprce jednotlivch obor, nutnost odebrat men mnostv krve nap. biochemii a inf. srologii nebo imunologii je mon vyetit z jednoho vzorku. Nechyb monost doordinovat dal vyeten na zklad dlch vsledk.

MUDr. Pinterov seznmila hosty s pstrojovm vy-bavenm s drazem na novinky. Nap. hematologie pstroj Roller 20 pro sedimen-tace erytrocyt ESR, pracujc metodou analzy agregan schopnosti erytrocyt v kapile, pro kterou mono pout EDTA krev, tj. stejn odbr jako na krevn obraz. V souasn laboratoi je kladen tak draz na rychlost. Dky Rolleru 20 je vsledek k dispo-zici do t minut.

Za mikrobiologii byl zmnn zejmna pstroj Maldi, o kterm pozdji podrobn hovoila Dr. Uhlov

(a o kterm jsme psali v minulm sle Synlabianeru). Na zvr byli posluchai seznmeni se dankami, dobou odezvy jednot-livch vyeten a pracovnky, kte jsou jim za jednotliv obory k dispo-zici pro odborn konzultace.

Nsledovala prezentace RNDr. Evy Uhlov o vyuit novch technologi v mikrobiologick diagnostice a je-jich pnos pro klinickou praxi. Ob-sah prezentace pan doktorka velmi podrobn rozpracovala a cel lnek si mete pest v rmeku.

Pot pila na adu prezentace RNDr. Dany Hanulkov o auto-vakcnch. Tou se na tomto mst nebudeme zabvat, jeliko vakcnm je v tomto sle vnovan samostat-n lnek.

Posledn prezentace, kterou pipravila MUDr. Mszrosov, se zabvala zkladnmi vyetenmi autoimunitnch onemocnn. Autoi-munita je stav, pi kterm nkter ze sloek imunitnho systmu reaguje na struktury organismu vlastn, kter tm zpravidla pokozuje. Na zatku se prezentace vnovala obecn charakteri stice autoproti-ltek. Je znmo, e autoprotiltky se v nzkch koncentracch vyskytuj fyziologicky, a naopak jejich vskyt ve vysokch koncentracch svd o autoimunitnm onemocnn.

Dle se prezentace vnovala labo-ratorn diagnostice autoimunitnch protiltek. Pro stanoven protiltek v rutinn laboratoi se pouvaj molekulov definovan detekn systmy: ELISA a BLOT. Ale zlatm standardem laboratorn diagnostiky autoimunitnch protiltek zstv metoda nepm imunofluorescence. Soust prezentace bylo velk mnostv IF obraz jednotlivch autoimunitnch protiltek. Zvltn pozornost byla vnovna labora-tornmu stanoven ANA, ds DNA

a ANCA protiltek. Pi vyeten protiltek v laboratoi synlab czech se dodruje doporuen laboratorn sekce SAKI.

Laboratorn stanoven autoproti-ltek se provd pomoc modernch analyztor: pro ELISA metody BEP2000 a pro nepmou imuno-fluorescenci QUANTALYSER. Zvltn pozornost byla vnovna laboratorn diagnostice celiakie. Pednejc se krtce zmnila o protiltkch proti deamidovanmu gliadinu, anti tTG a anti endomysil-nch protiltkch EMA.

V zvru pila tak e na novou technologii imunologickch analz multiplexov detekci, kter je scho-pna detekovat vce parametr, resp. protiltek, v jednom vzorku bhem jednoho stanoven, bez poteby nslednch dalch oven.

Tm byla ukonena sekce pednek a na adu pily dotazy host. Ty se nejastji tkaly au-tovakcn, co jen potvrdilo slova doktor ky Hanulkov, e jde o za-jmav tma, kter se po dlouhou dobu drelo v stran a dnes je o nj po prvu zjem.

Kdy byly zodpovzeny vechny otzky, dolo k oekvan prohldce laboratoe, kter se pro velk zjem neplnovan prothla. V obleen byl pstroj MALDI, stejn jako nai odbornci, kte i nadle trpliv odpovdali na dal a dal dotazy host.Nestv se tak asto, e by host dali pednost programu ped bohatm rautem. Toto ale byl prv ten ppad, co jen ukzalo, e v Brn a okol se lkai zajmaj o nov trendy v laboratornm prmyslu a e synlab dr nejen krok s dobou, ale dr se jednoznan na pici vvoje a moder nch trend.

RNDr. Eva Uhlov

Vyuit novch technologi v mikrobiologick diagnostice a jejich p-nos pro klinickou praxi

1. Dlka kultivanho mikrobiologickho vyeten je limitovna dlkou rsto-vho cyklu bakteri a schopnost naeho zraku diagnosticky diferencovat. Klasick identifikace a dal stanoven ( nap. vyeten citlivosti bakteri k an-tibiotikm ) se provd mimo jin podle makro a mikro morfologickch znak, hustoty rstovho zkalu a barevnch zmn pi biochemickch identifikacch, co probh v asovm horizontu minimln 16 24 hodin od inokulace.

2. Nov technologie neovlivn rstov cyklus mikroorganism, ale vyuva-j k diagnostice nejnovj metody zaloen na aktulnm stavu poznn, v dob naim om diferencian nedosaiteln.

3. Jednou z tchto novch metod je identifikace pomoc hmotnostn spektro-metrie MALDI TOF, kter byla podrobn pedstavena v minulm sle Synla-bianeru. Tato technologie bv tak penesen nazvna mikrobiologickou identifikac 21. stolet. Umon pesnou a rychlou identifikaci vykultivovanch mikroorganism v du jednotlivch minut, co je velmi vznamnm pnosem pro klinickou praxi. 4. Obecn je nutno zdraznit, e pesn identifikace potencilnho infekn-ho agens je zkladem bakteriologickho vyeten. Je nadazena vsledku vyeten citlivosti, vzhledem k pomrn astm tzv. pirozenm rezistencm bakteri k antibiotikm (ATB), kter se nemus pi vyeten citlivosti in vitro projevit, ale ATB me bt pi pouit in vivo neinn.Velmi vznamnm je toto zrychlen identifikace zejmna u ivot ohroujcch infekc (nejen), kdy meme nap. zhruba za 34 hodiny po signalizaci pozi-tivn hemokultury pesn ct jakm agens je bakteriln sepse zpsobena. Vzhledem k tomu, e pirozen rezistence se vztahuj ke konkrtnm bakte-rilnm druhm, je pak empirick terapie vrazn pesnj a mnohdy me bt pro pacienta ivot zachranujc. Pesn test citlivosti, proveden klasickou metodou, je k dispozici a nsledujc den.

5. Pkladem dalho vznamnho vyuit MALDI technologie je identifikace novjch bakterilnch druh. Vtinou pro n nejsou k dispozici rutinn testy a bez molekulrn biologickch metod je jejich identifikace obtn, zdlouha-v, finann nron a nkdy v bn praxi i nemon. Pitom tyto bakterie mohou bt vznamnmi pvodci zvanch klinickch stav vzanch na konkrtn bakteriln druh. Pkladem mohou bt nov druhy rod Campylo-bacter a Helicobacter.Dalm z pstroj, kter byly pomrn nedvno instalovny v bakteriologic-kch laboratoch firmy synlab czech s.r.o., je kamerov systm ADAGIO BIORAD, kter slou k vyhodnocovn test citlivosti k ATB. Software m k dispozici expertn interpretan systm, oetujc vsledek od mon chyby vzhledem k rznm typm rezistenc, kter se nemus in vitro projevit. 6. Poslednm pstrojem, kter nov vyuvme v laboratorn praxi, je fluo-rescenn prtokov cytometr SYSMEX, pro analzu moovho sedimentu. Jeho vznam spov v monosti rychlho stanoven mnostv ptomnch zntlivch bunk, bakteri a erytrocyt ( vetn jejich ev. povrchovho po-kozen). To umon za zhruba 30 minut od pijet vzorku moe sdlit oetu-jcmu lkai, zda se jedn u pacienta o bakteriln moovou infekci tz. p-tomnost leukocyt a bakteri v signifikantnm mnostv. Tyto moe se pak dle zpracovvaj standardn kultivan metodou. Ostatn jsou uzaveny jako negativn a vsledek je v u v den pijet vzorku expedovn lkai. Vhodou je i nemal finann spora za kultivan pdy u tchto vzork.

O brnnsk laboratoi vyslala v losk roce report i esk televize v rmci poadu Milenium. Report jsme rozdlili do t st a shldnout ji mete pouhm kliknutm.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10159875412-milenium/211411058031209/video/http://www.ceskatelevize.cz/porady/10159875412-milenium/211411058031209/video/http://www.ceskatelevize.cz/porady/10159875412-milenium/211411058031209/video/

Synlabianer: Jak lze zaregis-trovat i podle reakc koleg ze synlabu, v obor lkask genetika pat mezi ty, u kterch lze registrovat neus-tl vzkum a vvoj. Je tomu opravdu tak? A jak konkrtn se to dotk va prce?

Obor Lkask genetika nebo pesnji Molekulrn bi-ologie je velmi dynamick a mlad obor, kter pronik do vech odvtv medicny. Rozvoj oboru je jednoznan podmnn vzkumem a vvo-jem. Nae laborato je na tomto poli dlouhodob velmi aktivn. Vnujeme se aplikovanmu vzkumu v oblasti molekulrn hematoonkologie, molekulrn mikrobiologie a lidsk genetiky. Tento vzkum je podporovn granty Ministerstva prmyslu a obchodu, s jasnm vstupem pro klinickolaboratorn vyuit u naich nemocnch.

Synlabianer: Jak byla vae cesta do Chambonu? Co jste studovala a kde se ve vs obje-vil zjem prv o tuto profesi?

Vystudovala jsem medicnu na Lkask Fakult Univerzity Karlovy v Hradci Krlov. U od 2. ronku studia jsem praco-vala jako pomvd na katede histologie a patologie, jeliko to byly oblasti, kde medicna pestvala bt v mch och makroskopick a pro m mlo definovan. :) K zvru studia jsem pochopila, e to, emu se opravdu chci vnovat, je jet mikroskopitj ne histopa-

tologick mikroskopie. Proto jsem po absolutoriu nastoupila postgraduln studium na stavu Molekulrn Genetiky Akademie vd R v Praze, kde moje lska k molekulm zaala, od t doby velmi intenzivn trv a nezd se, e by se to chtlo njak zmnit. :)

Synlabianer: Jste lenkou pedsednictva esk Skupiny pro chronickou lymfocy-trn leukmii. Co tato pozice obn?

esk Skupina pro Chronickou Lymfocytrn Leukmii (SCLL) je obansk sdruen lka a jejich pacient, kter m za kol koordinaci nvrh lebnch postup pro nemocn s chronick-ou lymfocytrn leukmi (CLL), edukaci nemocnch a jejich rodin-nch pslunk a obecn podpo-ru rozvoje lby, vdy, vzkumu a vzdlanosti na tomto poli.

Synlabianer: A co pesn zna-men bt odbornm poradcem a lenem esk komise pro geneticky modifikovan organ-ismy, Ministerstvo ivotnho prosted R?

esk Komise pro Geneticky Modifikovan Organismy (KGMO) je poradnm orgnem Ministerstva ivotnho prosted, kdy dohl na bezpenost v zach zen s geneticky modifiko-vanmi organismy (GMO). Jedn se pedevm o transgenn mik-roorganismy nebo geneticky mod-ifikovan bunn linie s pouitm v lkastv nebo ve vd,

MUDr. Soa Pekov, Ph. D. pracuje jako vedouc Laboratoe molekulrn diagnostiky spolenosti CHAMBON s. r. o., kter je lenem skupiny synlab czech. Je tak dal lenkou na vdeck rady, kter nm poskytla rozhovor.

transgenn rostliny nebo transgenn ivoichy vyuvan pro korektn ely. KGMO dohl na dodrovn legislativnch zsad pi zach-zen s GMO, db, aby nedochzelo k nega-tivnmu ovlivovn stvajcho pirozenho genofondu nov vytvenmi, geneticky modi-fikovanmi organismy.

Synlabianer: A kdy u jsme u toho, jak se lovk stane lenem Americk hematolog-ick spolenosti?

lenstv v Americk Hematologick Spolenosti (ASH) je udlovno na zklad mezinrodnho uznn a pnosu pro obor. Mm upmnou radost, e mi lenstv v tto prestin organizaci bylo umonno.

Synlabianer: Co z vaeho oboru je pro vs nejvce pitaliv? Kter odvtv vs nejvce bav?

Vzhledem k tomu, e se u tm 15 let vnuji molekulrn hematoonkologii, mm v tomto oboru u nco nastudovno a snad u mu zanm i pomalu rozumt. Rda bych se i nadle vnovala pevn molekulrn hematoonkologii, vak dvm se kolem sebe a snam se do na prce implementovat i dal zajmav a perspektivn tmata. Takto se napklad rozvinul projekt molekulrn detekce patogen, projekt celogenomovho sekveno-vn a uniktn prenatln diagnostiky, vynikajc molekulrn cytogenetika. Mm velk tst na sv skvl kolegy, kte maj perfektn vzdln, miluj pracovn vzvy a maj nepekonatelnou invenci. Touto kombinac se potom da nov idey a projekty pivst k spn realizaci. A lovk si uvdom, e vlastn nezle a tak pln na tom, co dl, ale s km to dl.

Synlabianer: Mte monost se pi sv prci vnovat i vzkumu nebo jde ist o apliko-vn ji objevench postup?

Bazln vzkum se v na laboratoi neprovd, toto pslu stavm Akademie vd nebo ist vzkumnm univerzitnm pracovitm. Nae vzkumn aktivity smuj k aplikovanmu vzkumu, kdy vyvjme nov diagnostick

postupy a metody, kter nm umon zlepit diagnostiku naich nemocnch. To, na co se specializujeme obzvlt, je personalizovan laboratorn medicna, kdy naim nemocnm vyvjme diagno stick eseje it na mru. Jsou to hlavn postupy pro velmi citliv a clen molekulrn sledovn zbytkov populace leuke-mickch bunk po lb (chemo/imunoterapie, transplantace kostn den), uniktn analyzan postupy pro identifikaci patogen u kriticky nemocnch pacient a individuln analzy geneticky postiench rodin s clem identifikace ddin patologick mutace, s nslednou IVF a embryotransferem nepostienho embrya, v ppad, e se postien rodina rozhodne pivst na svt zdravho potomka.

Synlabianer: Laboratoe molekulrn diag-nostiky Chambon, j jste vedouc, m v rm-ci synlabu specifick postaven dan jeho zamenm. V em pesn je ta jedinenost zdej laboratoe?

Je to patrn dno uniktnost analz, kter nae laborato provd a na kter v naprost vtin ppad nejsou komern dostupn diagnostick soupravy my je na mru naim nemocnm vytvme a konstruujeme sami. Rovn se vnujeme vzkumu a vvoji, piem tyto aktivity naprosto intimn souvis s rutinn diagnostikou nmty pro vzkum a vvoj erpme z relnch vzork naich pacient, kde as od asu nachzme zajmav momenty, kter stoj za to prozkoumat a v ad ppad vedou k novm projektm s jasn definovanm potencilnm vstupem pro klinika a pacienta.

Synlabianer: A posledn otzka: jak jsou vae zliby a jak trvte voln as, zbvli vm njak?

Jeliko mm 10msnho mrouska a normln k tomu pracuji, mnoho volnho asu mi nezbv. Mm vak upmnou ve pro vnou hudbu, klavrn hru, knihy fran-couzskch existencialist (Boris Vian je v mch och prost nepekonateln), rychl auta a erven vno. :)

Synlabianer: Dkuji za rozhovor!

Vvoj funkn zdatn imunologick obranyschopnosti zvis znan na vystaven imunitnho sys-tmu nejr znjm antigenm vnjho prosted vetn mikroorganism. U mnoha onemocnn se v poslednch letech uplatuj stle vce mikroorganismy s nzkou patogenitou a dokonce i mi-kroorganismy pro zdrav jedince nepatogenn. Rozhodujcm faktorem je stav imunitnho syst-mu pokud selhvaj povrchov lokln obrann mechanismy nebo je snena celkov obranyschopnost, mohou se i mikroorganismy s nzkou pato-genitou uplatnit.

V souasn dob asto dochz k tomu, e i banln infekce nebo recidiva jsou ihned od potku leny antibiotiky. Na jedn stran me bt lba efektivn, zkracuje se doba len a neschopnosti, ale na druh stran dochz ke snen anti-gennho psoben mikrob, ke snen zntliv reakce a tvorby protiltek. Rovn pvodce onemocnn me bt jin ne bakteriln a pouit antibiotik je zbyten. Pokud se onemocnn nejev od potku jako zvan, je vhodn pokat s podnm antibiotik jejich podn v dob vzniku protiltek ji nepokozuje jejich dal produkci a nevede v takov me ke tvorb rez-istentnch kmen. Prvn dny po infe kci jsou nejdleitj pro

rozvoj pirozench imunitnch protiinfeknch reakc. Pokud je antibiotikum nasazeno pli brzy, tlum se obrann mechanismy, kter by asto byly infekci scho-pny zvldnout samy.

K terapii recidivujcch a chronickch infekc tko litelnch antibiotiky a chemoterapeutiky a k preventivn stimulaci imunity je mon pout perorln kvasinkov a bakteriln vakcny.

Charakteristika vakcn

Jedn se o roztoky obsahujc komplexy antigen, kter jsou pipravovny z vykultivovanch mikroorganism etrn usmr-cench teplem nebo chemicky Kladen celo-

fnovch kole-ek, okovn

a opakovan nalzanch u pacient. Ne-jedn se vak o lky primrnch imunodefi-cienc nebo k lb standardn a sporadicky probhajcch infekc. Upravuj aktivitu imu-nitnho systmu proti konkrtnmu pvodci onemocnn, ale nelikviduj se pirozen kmeny organismu. Aplikuj se nejastji ve form kapek perorln, jsou aplikovny ve vceetnch dvkch ve stoupajcm kvantu. Sliznin odpov nastupuje dov v hod-inch, efekt lby je ale mon hodnotit a po nkolika tdnech.

Historie a souasnost vakcn

Perorln vakcny se pouvaj ji nkolik destek let, a to jak u ns, tak i ve svt. Ped 100 lety vznikly prvn prce zabvajc se pouitm usmrcench bakteri k vyvo-ln lebnho nebo preventivnho inku proti bakterilnm infekcm. V roce 1902 sir Almroth Wright pouil poprv k lb furunkulzy inaktivovanou kulturu stafylokoka izolovanou z loiska chronicky nemocnho pacienta.Vychzel z spch klasickch okovacch ltek, kter indukuj tvorbu pro-tiltek. Postupn se pouvn bakteril-nch vakcn rozilo a vakcny, kter byly pipraveny z vlastnho kmene pacienta, se zaaly oznaovat jako autovakcny. Poslze se zjistilo, e nkter kmeny, kter se pouily pro ppravu autovakcn, se osvdily i u jinch pacient se stejnm onemocnnm. Tyto kmeny se konzervovaly a byly pouvny dle bu samostatn nebo se pidvaly do autovakcn. Ujal se pro n nzev stock kmeny (nebo tak zsobn kmeny) a z nich pipraven stock vakcny (zsobn vakcny).

Zpotku se vakcny vyrbly pevn v injekn form. Tato lba vak byla nron jak pro pacienty, tak pro zdravot-nick personl. Proto byly injekn vakcny postupn nahrazovny perorlnmi ve form kapek, ppadn tabletami nebo nosnmi spreji. Na zklad srovnvacch studi se zjistilo, e innost vech forem je tm srovnateln.

Nejvt rozmach v pouvn individuln pipravovanch vakcn se datuje do rozmez tictch a padestch let minulho stolet. Objev antibiotik a chemoterapeutik je vak

postupn zaal zatlaovat do pozad od-bornho zjmu.

U bakterilnch a kvasinkovch infekc s chronickm prbhem nebo u recidivujcch infekc nebyla terapie antibiotiky a chemoterapeutiky vdy spn. Zaalo dochzet ke vzniku rezistentnch kmen, dalm prob-lmem byla tak monost rozvoje intolerance, pecitlivlosti a nedouc imunosu-presivn inky. Tyto skutenosti pesunuly pozornost lka od vlunch snah elimi-novat infekn agens k pokusm ovlivovat pozitivn specificky nebo nespecificky imu-nitn systm.

V 70. letech 20. stol. zaaly bt individuln pipravovan vakcny vytlaovny komern vyrbnmi zahraninmi imunomodul-tory z dvodu asov nronosti. V pos-lednch letech byla vak ukonena vroba nkterch tchto imunomodultor (nap. Biostim, Imudon, IRS 19), nkter petrvvaj a nov zavdn ppravky maj ji pevn charakter potravinovch doplk.

V souvislosti s tm je zaznamenn opt zven zjem o individuln pipravovan auto a stock vakcny pro jejich nkter ne-sporn vhody jsou sestaveny na mru pacienta, pro jejich vrobu se pouvaj epidemiolo gicky aktuln kmeny, lze upravit dvko vn dle poteb pacienta a j sou pln hrazeny pojiovnami na rozdl od komern vyrbnch imunomodultor.

Indikace vakcn

Jak ji bylo uvedeno ve, hlavn indikac jsou chronick a recidivujc bakteriln a kvasinkov infekce. Jedn se pedevm o: infekce hornch cest dchacch, znty moovch cest, infekce ke a mkkch tkn, znty vulvy a pochvy.

Vakcny pro lbu infekc hornch cest dchacch

Respiran akutn a chronick infekce jsou, zejmna v chladnjm obdob roku, asto di-agnostikovanm onemocnnm. U dosplch se mohou opakovat 2 4x ron, u dt dokonce 6 8x ron. V tchto ppadech

Kladen celof-novch koleek, okovn kmen,

identita

je vhodn uvaovat i o lb vakcnami. Pro ppravu vakcn jsou nejastji pouvny tyto kmeny: Staphylococ-cus aureus, Haemophilus influenzae, Streptococcus pneumoniae a Moraxella ca-tarrhalis. Vakcnu lze pipravit i z jinch kmen po domluv s oetujcm lkaem.

Vakcny pro lbu infekc moovch cest

Infekce moovch cest pat k nejastjm infekcm. Vysky-tuj se vce u en ne u mu, u dvat kolnho vku je toto onemocnn a 50x astj ne u chlapc, u en ve vku 30 65 let dokonce 100x astj ne u mu. Kad druh ena je v prbhu svho ivota alespo jednou tmto onemocnnm postiena, asi u en toto onemocnn re-cidivuje. Nkter studie proka-zuj, e podvn vakcn vede ji po 3 mscch ke snen potu recidiv a snen potu dn, po kter bylo poteba podvat antibiotika. Pro ppravu vakcn jsou nejastji pouvny tyto kmeny: Escher-ichia coli, Enterococcus faeca-lis, Proteus mirabilis, Klebsiella spp.

Vakcny pro lbu konch infekc

Tento typ vakcn je vhodn pedevm k lb akn, stafy-lokokovch pyodermi, mikrobil-nho i atopickho ekzmu atd.

Dlouholet spoluprce s dermatology nejen z naeho regionu pin pozitivn vsledky v lb pornch ppad akn a furunkulzy. A 80 % mladch lid ve vku 10 30 let bv postieno nkterou z forem akn. Bohuel je to v obdob, kdy je vzhled

na jednom z prvnch mst a nelen onemocnn me zanechat nejen trval zdra-votn, ale zejmna psychick nsledky. spnost lby vakcnou je v tchto ppadech a 90%. Vakcinace vede asto k remisi projev a rychlej odezv na antibiotika. Pi vasn nasazen vakcn lze zabrnit tkmu prbhu onemocnn a vzniku trvalch nsledk ve form jizev. Pro ppravu vakcn jsou nejastji pouvny tyto kmeny: Staphy-lococcus aureus, Propionibac-terium acnes, Streptococcus agalactiae, Candida albicans, Candida parapsilosis.

Vakcny pro lbu gyneko-logickch infekc

Dvodem pro ppravu vakcny jsou pedevm opako-van a chronick infekce poch-vy a vulvy vtoky, plen, svdn Jednm z nejvce se vyskytujcch onemocnn je mykotick kolpitida u en s uritmi predispozicemi patn kompenzovan diabetes, obezita, lba kor-tikoidy, antibiotiky, thotenstv apod. Pro ppravu vakcn jsou nejastji pouvny tyto kmeny: Candida albicans, Escherichia coli, Enterococcus faecalis a nkter mn se vy-skytujc kvasinky jako Candida krusei, Candida glabrata, Sac-charomyces cerevisiae.

Mechanismus inku

Pesn poznatky o podstat lebnch ink a fungovn perorlnch bakteril-nch a kvasinkovch vakcn z dvodu sloitosti a nepl-nch znalost imunity nejsou jet zcela znm. Bakteriln a kvasin kov antigeny jsou

Candida krusei

Candida albicans

Kladen celof-novch kole tikoid

tikoidy, antibiotiky, thotenstv apod. Pro ppravu vakcn jsou nejastji pouvny tyto kme-

pirozenmi zevnmi antigeny, kter psob na lidsk organ-ismus, jsou rozpoznvny a imunitn systm vi nim doke vytvet obrannou reakci. Zvyuj sliznin imunitu, tedy aktivuj ne-specifick imunitn mechanismy (tvorba hlenu, lysozym, sekren IgA, aktivace fagocytzy, NK bunk, komplementov systm), ale pi dlouhodobm podvn mohou vst i ke specifick imu-nitn reakci (tvorba specifickch protiltek nebo tvorba specifick-ch cytotoxickch lymfocyt zejmna T lymfocyt, ale i B lymfocyt).

Materil pro ppravu vakcn

Materil se odebr steriln rznm zpsobem dle jeho charakteru. Mus bt vhodn ke kultivaci a pomnoen na umlch kultivanch pdch. S vjimkou hemokultur lze pout jakkoliv klinick materil odebran stand-ardn metodou.

Vroba vakcn

Vakcny se vyrb podle stand-ardn metodiky a jsou zpracov-vny v hazard boxu BL 2. Izolo-van patogeny mus bt v ist form v prbhu vroby vakcn probh kontrola identity a nkolik kontrol sterility (vakcny nesm obsahovat iv mikroorganismy).

Podle zpsobu ppravy vy-rbme perorln vakcny kva-sinkov, bakteriln a bakteriln + kvasinkov. Podle typu vakcn me lka dat o autovakcnu, stock vakcnu nebo o kombino-vanou vakcnu, kdy se k vlast-nmu kmeni pacienta dodvaj zsobn kmeny.

Lba vakcnami

Lebn efekt vakcn zvis na mnoha faktorech sprvn indikace, sloen, pprava a volba formy vakcny a vhodn individuln dvkovn. Je tak dleit, kdy zat vakcnu pod-vat, protoe jej sloky psob na organismus podobn jako infekce, kter je sama o sob mohutnm imunostimulanm podntem. Podn dalho an-tigennho podntu v podob vakcny v prbhu akutnho onemocnn by nemuselo vst k dal stimulaci imunity, ale naopak k jejmu peten a tlumu. Z tchto dvod je vhodn lbu vakcnami zahjit a po zvldnut akutnch projev infekce, nejlpe v obdob rekon-valescence nebo a po jejm ukonen k prevenci dalch vzp-lanut infekce.

Aplikace vakcn vede ke snen etnosti onemocnn, ke zmrnn prbhu a zkrcen doby nemoci. Velmi dobe jsou sneny i dtmi od 3 let, maj minimum vedlejch ink a prakticky nulovou tox-icitu. V prbhu uvn vakcny je mon kombinace s jinou medikac s vjimkou jinch imunomodulanch ppravk. Vakcny je mon pipravit i pro partnera i partnerku lenho pacienta.

Vznam vakcn

Perorln bakteriln a kva-sinkov vakcny maj i v dnen dob svj nezastupiteln vznam, i kdy nzory na tuto terapii jsou nejednotn. Pesto, e se jedn vce mn o metodu em-pirickou, zjem o tyto vakcny neustle stoup. Dvodem jsou pedevm pozitivn zkuenosti lka i samo tnch pacient s dosaenmi vsledky.

RNDr. Dana Hanulkov

st procesu vroby vakcn

Stahovn suspenze a inaktivace

Konen edn

Expedice

Kladen celof-novch koleek, okovn kmen,

identita

Candida albicans

Staphylococcus aureus

Synlabianer: Jak se Vm l-bil vnon verek v Praze?

Verek se mi velice lbil, ostatn jako v kadm roce. Je neuviteln, kolik lid se vdy sejde a jak je dobr nlada. Je to pleitost popo-vdat si s nejrznjmi lidmi a seznmit se s nimi. Je asn, jak v porovnn s ostatnmi zemmi je tanen parket zaplnn hned pi prvn psnice a zstv zaplnn a do t posledn. Z toho je poznat, jak moc si lid tuto akci zaili a jak se na ni t. Navzdory tvrdm opatenm pojioven v propl-cen vkon je pro m dleit, e podobn akce podme. To si nai spolupracovnci na konci roku prost zaslou.

Synlabianer: Na zatku verku jste ukzal, e ov-ldte i etinu, jak je Vae slovn zsoba?

Moje slovn zsoba je bohuel velice mal. Vzhledem k tomu, e jsem se ve kole uil rutinu, doku nemu porozumt. Vm, e ei nemaj rdi srovnn rutiny s etinou, ale j musm ct, e mi to ji mnohokrt pomoh-lo. Pl bych si mt v budoucnu as a monost se nauit z etiny vce. Kdo v, teba se k tomu jet dostanu.

Synlabianer: Jak vypad V klasick pracov-n den?

Vstvm vcelku pravideln mezi 5:00 a 5:30, abych mohl v 6:30 bt ji v kanceli. Do 8:00 mm pak monost komunikovat s doktorem Wim-merem, a pak to bv obvykle velmi nron. Kalend je neu-stle zaplnn schzkami a to a do 20:00 h. Dvakrt, tikrt do tdne jsou pak jet veern termny. Velmi asto jsem tak na cestch a vdy bojuji s tm, aby mi neuletlo letadlo. V ta-kovch dnech je velmi nron pest si vechny dol emaily a odpovdt na vechny je prakticky nemon. Jsem velice astn, e mm scho-pn asistentky, kter dbaj na prbh mho dne a tak na m zdrav. Na mm stole najdu vdy msu s ovocem a kad rno mm pipravenou konvici s ajem. Bez mho tmu, kter jsem posledn dva roky bu-doval, by nebylo vbec mon efektivn pracovat.

Na praskm vnonm verku na spolenosti uvtal zamstnance tak Alexander Hoffmann, jedna-tel spolenosti synlab Holding GmbH a syn-lab Services GmbH, kter pekvapil vo-dem v eskm jazyce, akoliv je jeho rodnou e nmina. Vyuili jsme t pleitosti a poloili mu pr otzek.

Synlabianer: Jak rozdln je pracovat v Nmecku a v echch?

Pestoe jsou ob zem rozdln, prce je ve vtin ppad stejn. V obou zemch bylo poteba a je stle poteba konsolidovat. V obou zemch jsou platby pojioven stle vce omezovny politikou a v obou zemch rosteme dky zaleovn dalch len do na firemn rodiny. V obou zemch je firemn centrla, jej sluby jsou

laboratoemi nahleny kriticky. V obou zemch jsou neustle

nov projekty v oblastech, jako IT, marketing, organi-zace laboratoe... To ale samozejm plat i pro ostatn zem, ve kterch se angaujeme. Mimo jin to byl dvod, pro se te pravideln set-kvme se zstupci

z jednotlivch zem a vymujeme si zkuenosti.

Uskuten se tak velk setkn veden v Praze,

a to na tma komplexnho informanho een laboratornho provozu.Kad by ml profitovat z spch jinch a pouit se z chyb jinch.

Synlabianer: Jak vidte eko-nomickou situaci v Evrop ve vztahu k synlabu? Vypad budoucnost sp optimisticky, nebo pesimisticky?

V oblasti zdravotnictv vidm i nadle riziko dalch krt na zklad nutnch spornch opaten ve vech zemch EU. Tato provzanost je jist neod-diskutovateln. Optimist tvrd, e souasn tak zvan eurok-rize do pti let skon a Evropa bude jet dle ped USA. Otz-

kou ale je, jakm zpsobem se v Evrop projev vvoj v USA, n a pravdpodobn i Rusku. Pro ns je ale jist a dleit, e vdy bude poptvka po laboratornch slubch a e se tedy nachzme ve sprvnm odvtv. Vzvou je, a i nadle bude, skldat se z prospe-rujcch laborato, abychom ustli tlak na snen nklad. Pi naich zkuenostech a naem dobrm tmu v Evrop jsem ale pln nadje.

Synlabianer: Pokud mte vbec njak voln as, jakm zpsobem ho trvte? Mte njak konky?

Moc rd hraji golf. Bohuel hraji pod patn, ale ohromn m to bav. Pomh mi to proistit si hla-vu, protoe kdy se neoprostm od vech mylenek, mek netrefm. Ale jinak jsem velice rd se svou rodinou. Mme pro sebe bohuel pouze vkendy, protoe pes tden jsem neustle pry a iju po ho-telch. Ale co mi dl ji nkolik poslednch let radost, je zbavn elektronika. Mj dm je kompletn pokryt stmi, vechny kom-ponenty, vetn televize, jsou zapojeny do st a mohu tak bez drt poslouchat kvalitn hudbu, nebo si pustit film. Dve jsem tak asto jezdil na kole, horsk kolo, silnin... Bohuel na kolo mi ji nezbv as.

Synlabianer: Dkuji za rozhovor!

Virtuln laborato

LETUSA, 2012, reie: Robert Ze-meckis.Pokud nic jinho, ek ns jedno velmi ekvilibristick nouzov pistn s dopra vnm letadlem. Navc bychom ale mli dostat i porci napnavho dramatu, kdy se bude eit, zda je pilot letadla hrdi na nebo alkoholik, co pat za me. Hlavn roli vytvoil Denzel Washington a reruje Robert Zemeckis.Premira: 21. 2. 2013

KinoTiPSMRTONOSN PAST: OPT V AKCIUSA, 2012, reie: John Moore.John Moore natoil pr slunch aknch snmk, take by jako reisr pt Smrtonosn pasti nemusel zklamat. Bruce Willis tentokrt d v Rusku, kde spoj sly se svm synem, o nm netuil, e pracuje pro CIA a sld po pekupncch jadernch zbran. ek ns non-stop akce a spousta vbuch.Premira: 14. 3. 2013

1. MSTO

2. MSTO

3. MSTO

8. MSTOLenka Nov - Plache tniceBruno Mars - Loc-

ked Out of Heaven

Rihanna - Dia-monds

Adele - Skyfall

Kombinac ady eskch a svtovch hudebnch ebk jsme pro vs pipravili zkladn TOP 10 Synlabianeru, kter jste ji ovlinili svmi hlasy. I nadle m-ete hlasovat pro sv oblben skladby nebo nm poslat tipy na skladby, kter podle vs do ebku pat. Rozhodli jsme se vm to usnadnit pomoc aplikace

pmo v asopise.

5. MSTOTaylor Swift - I Knew You Were Trouble

4. MSTOwill.I.am & Brit. Spears - Scream & Shout

7. MSTOKrytof - Inzert

9. MSTOAerosmith - What Could...10. MSTOJustin Bieber, ft. Nicki Mi-naj - Beauty and a Beat

6. MSTOMacklemore & R. Lewis, ft. Wanz - Thrift Shop

http://learn.chm.msu.edu/vibl/content/gramstain/gramstain/index.htmlhttp://learn.chm.msu.edu/vibl/content/rapidstrep/rapid_strep/index.htmlhttp://www.youtube.com/embed/xnVNNR6CEOEhttp://www.youtube.com/embed/riIaTrjyGZ4http://www.youtube.com/embed/NOubzHCUt48http://www.youtube.com/embed/lWA2pjMjpBshttp://www.youtube.com/embed/fwK7ggA3-bUhttp://www.youtube.com/embed/KmOhEoEkVMUhttp://www.youtube.com/embed/e-fA-gBCkj0http://www.youtube.com/embed/lWA2pjMjpBshttp://www.youtube.com/embed/q-gLRp5bSpwhttp://www.youtube.com/embed/vNoKguSdy4Yhttp://www.youtube.com/embed/kYtGl1dX5qIhttp://www.youtube.com/embed/9rNrTWquayEhttp://www.youtube.com/embed/d7lCZ0rpH3ohttp://www.youtube.com/embed/Ys7-6_t7OEQhttp://www.youtube.com/embed/QK8mJJJvaes

14. 3. 2013Antibiotick tera-pie a sprvn od-br biolog. mater. SPJDDKde: Pizzeria Pa-olo, Jablonec nad Nisou

21. 22. 3. 2013Mezinrodn kon-gres ChambonKde: Hotel Corin-thia, Praha

13. 4. 2013 Konference sesti-ek Kde: Hotel Modr Re, Praha

13. 4. 201312. konference dt-sk pneumologieKde: Hotel DAP, Praha

Kalend aKc

Chceteli bt informovn o vyjit novho sla asopisu Synlabianer, ppadn o no-vinkch spolenosti synlab, zadejte svj email.

Nvod na pouvn asopisu:Pro lep orientaci v multimedilnch funkcch Synlabianeru, jsme pro vs pipravili nsledu-jc pomocn symboly.

sekvence obraz kliknu-tm nebo taenm mete listovat mezi jednotlivmi obrzky.

video kliknutm mete pehrt. Dal funkce videa nabz ovldac panel.

informace kliknutm se zobraz vce informac.

zvten kliknutm se obrzek bu zvt nebo ho lze zvtovat pmo v okn (rmeku)

audio soubor kliknutm pehrajete zvukov soubor

CHCI BT IN-FORMOVN,

A VYJDE NOV SLO !KLIK!

http://www.synlab.cz/fileadmin/standortseiten/synlab_cz/synlabianer/Sber_e-mailu.htm

maldi 3: aneclab 5: aneclab 6: priprava 2: info2: Vyroba_2: Vyroba_3: Vyroba_4: Vyroba_5: info5: info6: info7: info8: poslani 3: info4: