Trendy trhu práce a pracovní migrace

Trendy trhu práce a pracovní migrace

Mgr. Milada HorákováVýzkumný ústav práce a sociálních věcíSeminář MF Fiskální vývoj ČR, cesta k přijetí euraSmilovice4.12.-6.12.2006

Globalizace a mezinárodní migrace Mezi globalizací a mezinárodní migrací existuje úzká souvislost; proces

globalizace ekonomiky závisí na svobodném pohybu zboží, kapitálu, služeb a pracovní síly;

Moderní technologie zejména v dopravě a komunikacích podporují mobilitu všeho druhu; mobilitu osob, přesuny celých výrobních celků, oběh zboží i peněz, výměnu idejí, informací;

Mobilita v oblasti ekonomiky, např. přesun nadnárodních výrobních celků, oblast mezinárodních financí a obchodu si vynucují mobilitu vysoce kvalifikovaných profesionálů;

Dočasné migrace profesionálů jsou podporovány v řadě ekonomicky vyspělých zemí cílenými programy;

Podle odhadů žije mimo země původu 191 mil. Osob, z toho 112 mil. v zemích s vysokými příjmy;

V roce 2005 Evropa hostila 35% všech migrantů, Severní Amerika 23%, Asie 28%, Afrika 9%, Latinská Amerika a Karibik 3% a Oceánie rovněž 3%.

Migrační politiky zemí ovlivňují zejména dlouhodobé demografické a ekonomické prognózy a prognózy vývoje v oblasti vzdělávání a kvalifikace pracovní síly.

Otázky spojené s globalizací a migrací vysoce kvalifikované pracovní síly Jsou mezinárodní migrace vysoce kvalifikované pracovní síly bytostně

propojeny s globální ekonomikou anebo se jedná o přetahování lidských zdrojů z chudších zemí ve prospěch bohatých?

Aby bylo možno říci, že dochází v určité zemi k drancování mozků „brain drain“, musel by být předně zaznamenán signifikantní pokles vysoce vzdělané populace v zemi provázený prokazatelným následným ekonomickým poklesem. (Lowell 2003)

Detailní analýzy naznačují, že odliv lidského kapitálu nemá přímý negativní vliv na ekonomický růst, naopak, zpětné účinky spíše stimulují ekonomický růst; (Lowell 2003)

Vzdělanostní úroveň a kvalifikační výbava „lidského potenciálu“ dané země je všeobecně uznávána jako její největší kapitál, proto může být masivní odliv kvalifikovaných pracovních sil potenciální hrozbou pro vznik chudoby;

Měření dopadů odlivu a přílivu kvalifikovaných sil není dostatečně rozvinuto, a je spíše na úrovní kvalifikovaných odhadů;

Trendy v mezinárodních pracovních migracích vysoce kvalifikovaných odborníků

Podpora dočasné migrace vysoce kvalifikovaných odborníků existuje v USA od roku 1952, v Kanadě a Austrálii existuje od sedmdesátých let minulého století. V Evropě se rozšiřuje po roce 2000. Podmínkou je úspěšnost odborníků na pracovním trhu. Bodové hodnocení při výběru odborníků je rozšířenou praxí.

GB uvažuje dnes o dočasném přerušení programu HSMP (Highly Skilled Migrant Programe). Příčinou je zneužívání systému.

Francie a Hong-Kong usnadňují imigraci odborníků pokud jejich specializace odpovídá potřebám národního trhu práce.

Hong-Kong zavedl Quality Migrant Admission Scheme (bodový systém), který umožňuje imigraci až 1 tis. odborníků ročně (podmínkou je věk 30-34 let a odborná praxe).

Nový Zéland přehodnotil politiku náboru kvalifikovaných pracovníků, která byla v posledních letech restriktivní vůči asiatům; v současnosti rozšiřuje program imigrace odborníků na 52 tis. residentů v letech 2006-2007.

V USA v roce 2001 převládali odborníci v oblasti výpočetní techniky 58%, 12% byli architekti a inženýři, 7% specialisté v administrativě, 5% ve vzdělávání; v GB bylo v roce 2006 najímáno nejvíce zahraničních odborníků v odvětvích: zdravotnictví, věda, IT, finance a obchod. Ve Francii existuje seznam oborů a profesí, po nichž je dlouhodobě neuspokojená poptávka. Migrace musí být ekonomicky, nebo intelektuálně či kulturně prospěšná pro Francii i zemi původu.

Zaměstnanost a trh práce České republiky v 2. pololetí 2006 Obyvatelstvo ČR celkem v tis. 10 258,9 Obyvatelstvo 15+ podle VŠPS v tis II.Q.2006 8 765,3 Pracovní síla podle VŠPS v tis. 5 466,3 Zaměstnaní v národním hospodářství podle VŠPS v tis. 4 825,9 Nezaměstnaní podle VŠPS v tis. 366,8 Ekonomicky neaktivní v tis. VŠPS 3 572,6 Míra nezaměstnanosti podle VŠPS v % 7,1 % Míra registrované nezaměstnanosti v % 7,7 % Míra registrované nezaměstnanosti muži 6,3 % Míra registrované nezaměstnanosti ženy 9,6% Míra zaměstnanosti podle VŠPS 55,1 % Míra ekonomické aktivity VŠPS 59,2 % Volná pracovní místa v tis. 85,95 Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání v tis. 451,1 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 5,2

Pramen: VŠPS, ČSÚ MPSV SSZ

Cizinci s povolením k pobytu a jejich participace na trhu práce v České republice v 2. pololetí 2006

Počet cizinců s povolením k pobytu k 30.6.2006 v tis. 295,5 S povolením k trvalému pobytu v tis. 125,9 S povolením k dlouhodobému pobytu v tis. 170,1 Podíl cizinců s povolením k pobytu na obyvatelstvu 2,9% Podíl cizinců s dlouhodobým pobytem na obyvatelstvu 1,7% Podíl cizinců s trvalým pobytem na obyvatelstvu 1,2 % Podíl cizinců na pracovní síle ČR 4,2% Nejvyšší podíl cizinců na pracovní síle je v okrese Mladá Boleslav 12% Nejnižší podíl cizinců na pracovní síle je v okrese Opava 0,3% Nejpříznivější podmínky pro zaměstnávání cizinců jsou v okresech Mladá Boleslav,

Praha, Praha-východ a Praha-západ, kde je zde nízký počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo a nízká míra registrované nezaměstnanosti. Jediným rizikovým okresem je v současnosti Karviná, protože se zde kombinuje vysoký podíl cizinců v postavení zaměstnanců na pracovní síle okresu, s vysokým počtem uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo a relativně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti.

Pramen: VŠPS, ČSÚ MPSV SSZ; Bulletin 17 Mezinárodní pracovní migrace v České republice, č.17, VÚPSV, 2006: Milada Horáková, technická asistence Ivana Macounová

Podíl žen mezi cizinci v České republiceStav k 31.12.2004 Podíl cizinců s povolením k pobytu na obyvatelstvu 2,5% Podíl cizinců - mužů na počtu mužů v obyvatelstvu ČR 3,1% Podíl žen cizinek na počtu žen v obyvatelstvu ČR 2,0%

Stav k 30.6.2006 Podíl žen mezi cizinci s povolením k zaměstnání 34% Podíl žen mezi občany EU/EHP/ESVO 29% Podíl žen mezi cizinci z třetích zemí, bez povolení k zaměstnání 49% Podíl žen mezi všemi cizinci v postavení zaměstnanců 31% Podíl žen mezi cizinci s živnostenským oprávněním 29%

Pramen: MPSV, MPO, MV, ČSÚ Statistická ročenka 2005, ČSÚ Cizinci v České republice 2005

Vývoj podílu cizinců s povolením k pobytu na obyvatelstvu ČR

Pramen: MPSV SSZ, MPO; Bulletin 17 Mezinárodní pracovní migrace v České republice, č.17, VÚPSV, 2006: výpočet a graf VÚPSV, Milada Horáková

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

%

podíl cizinců s povolením k pobytu na obyvatelstvu ČR

podíl cizinců s dlouhodobým pobytem na obyvatelstvu ČR

podíl cizinců s povolením k trvalému pobytu na obyvatelstvu ČR v %

Vývoj na trhu práce v České republice podle ČSÚ VŠPS Pramen: ČSÚ VŠPS, MPSV-SSZ; graf Milada Horáková

0,0 1 000,0 2 000,0 3 000,0 4 000,0 5 000,0 6 000,0 7 000,0 8 000,0 9 000,0 10 000,0

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

Registrovaní uchazeči ozaměstnání podle MPSV

Nezaměstnaní podle VŠPS

Ekonomicky neaktivní

Zaměstnaní v NH

Pracovní síla

Obyvatelstvo 15+

Vývoj pracovní síly a zaměstnanosti v národním hospodářství podle ČSÚ VŠPSgraf Milada Horáková Pramen: ČSÚ, VŠPS

4 400,0

4 500,0

4 600,0

4 700,0

4 800,0

4 900,0

5 000,0

5 100,0

5 200,0

5 300,0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

Pracovní síla Zaměstnaní v NH

4 400,0

4 500,0

4 600,0

4 700,0

4 800,0

4 900,0

5 000,0

5 100,0

5 200,0

5 300,0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

Pracovní síla Zaměstnaní v NH

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti podle MPSV-SSZ a ČSÚ VŠPS graf Milada Horáková

0

2

4

6

8

10

12

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

míra registrované nezaměstnanosti na základě registru uchazečů o zaměstnání míra nezaměstnanosti obyvatel podle VŠPS

Pramen: ČSÚ, VŠPS, MPSV-SSZ

Vývoj registrované nezaměstnanosti a volných pracovních míst graf Milada Horáková

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

Registrovaní uchazeči o zaměstnání (průměr za rok) Volná pracovní místa (průměr za rok)

Pramen: MPSV-SSZ

Vývoj podílu cizinců na pracovní síle ČR v procentech

0,00

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

%


Vybrané ukazatele trhu práce a zaměstnanosti cizinců na konci 2. pololetí 2006 graf Milada Horáková

0

1 000 000

2 000 000

3 000 000

4 000 000

5 000 000

6 000 000

pracovní síla ČR zaměstnaní v NH ekonomicky neaktivní počet evidovanýchuchazečů o

zaměstnání podleMPSV

nezaměstnaní podleVŠPS

hlášená volná pracovnímísta podle MPSV

celková zaměstnanostcizinců


Vývoj zaměstnanosti občanů EU/ EHP/ ESVO a ostatních

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

celkem občanů EU/EHP/ESVO

ostatní


Vývoj struktury celkové zaměstnanosti cizinců


0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

cizinci s živnostenským oprávněním

informace občané EU/EHP/ESVO (bez SR) vpostavení zaměstnanců

registrace/ informace občané SR v postavenízaměstnanců

infomace cizinci z třetích zemí v postavenízaměstnanců

platná povolení k zaměstnání cizinců

Struktura zaměstnanosti cizinců k 30.6.2006

2006 stav k 30.6.

podíl platných povolení k zaměstnání cizinců na celkové zaměstnanosti

cizincův procentech24%

podíl registrací cizinců z třetích zemí bez povolení k zaměstnání na celkové zaměstnanosti cizinců v procentech

2%

podíl registrací občanů SR na celkové zaměstnanosti cizinců v procentech

37%

podíl registrací občanů EU/EHP/ESVO na celkové

zaměstnanosti v procentech9%

podíl cizinců s živnostenským oprávněním na celkové zaměstnanosti

v procentech28%


Srovnání struktury zaměstnaných v NH a zaměstnanosti cizinců na konci 2.pololetí 2006 graf Milada Horáková

0%20%40%60%80%

100%

cizinci zaměstnaní v NH

%

ostatní formy ekonomické aktivity

v postavení zaměstnanců


Rozdíly ve struktuře zaměstnanosti občanů EU/EHP/ESVO a ostatních cizinců k 30.6.2006graf Milada Horáková

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

občané EU, EHP a ESVO ostatní

s živnostenským oprávněním

evidovaní jako zaměstnanci

Zaměstnanost cizinců EU v ČR k 30.6.2006 graf Milada Horáková

4%

47%

49%

občané EU 15 občané nových členských zemí ostatní


Zaměstnanost občanů nejpočetnějších skupin občanů EU k 30.6.2006

Slovensko78%

Německo (SRN)3%

Itálie1%Spojené království

2%

Polsko13%

Rakousko1%

Francie1%


Vývoj zaměstnanosti nejpočetnějších skupin cizinců v uplynulé dekádě

78 123 77 29467 568 59 803

70 237 70 606 63 733 66 176 68 57584 016 91 763

33 862

29 197 36 16737 155 39 063

39 005 41 241 41 885

61 19562 513

18 36724 863

15 504 19 000

19 382 20 46620 231

21 201 22 229

22 87623 158

13 52214 574

10 815 7 913

8 712 7 7128 419

8 52910 133

13 92914 704

44 726

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

Polsko

Vietnam

Ukrajina

Slovensko


Vývoj zaměstnanosti nejpočetnějších skupin občanů EU na trhu práce ČR

0 10000 20000 30000 40000 50000 60000 70000 80000 90000 100000

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

Slovensko

Polsko

Německo

Spojené království

Francie


Zaměstnanost cizinců podle NUTS 2 k 30.6.2006

STŘEDNÍ ČECHY

14%JIHOZÁPAD

11%

SEVEROZÁPAD

8%

SEVEROVÝCHOD

12%

JIHOVÝCHOD

11%

STŘEDNÍ MORAVA

5%

MORAVSKOSLEZSKO

6%

Praha

33%


Celková zaměstnanost cizinců podle NUTS 3 k 30.6.2006

Ústecký kraj

4%

Liberecký kraj

4%

Královohradecký kraj

4%

Pardubický kraj

4%

Vysočina

3%

Jihomoravský kraj

9%

Karlovarský kraj

4%

Olomoucký kraj

2%

Zlínský kraj

3%

Praha

32%

Středočeský kraj

14%

Jihočeský kraj

4%Plzeňský kraj

7%

Moravskoslezský kraj

6%


Struktura celkové zaměstnanosti cizinců podle NUTS 2 k 30.6.2006

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

PRAHA STŘEDNÍ ČECHY JIHOZÁPAD SEVEROZÁPAD SEVEROVÝCHOD JIHOVÝCHOD STŘEDNÍMORAVA

MORAVSKOSLEZSKO

cizinci v postavení zaměstnanců cizinci s živnostenským oprávněním


Struktura cizinců v postavení zaměstnanců podle NUTS 2

010 00020 00030 00040 00050 00060 000

PR

AH

A

ST

ŘE

DN

Í ČE

CH

Y(N

UT

S 2

)

JIH

OZ

ÁP

AD

(N

UT

S

2)

SE

VE

RO

ZÁ

PA

D(N

UT

S 2

)

SE

VE

RO

VÝ

CH

OD

(NU

TS

2)

JIH

OV

ÝC

HO

D(N

UT

S 2

)

ST

ŘE

DN

Í MO

RA

VA

(NU

TS

2)

MO

RA

VS

KO

SLE

ZS

KO

(N

UT

S 2

)

platná povolení k zaměstnání cizinců informace - cizinci z třetích zemí v postavení zaměstnanců

informace - občané EU/EHP/ESVO v postavení zaměstnanců


Celková struktura zaměstnanosti cizinců podle NUTS 3 k 30.6.2006

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

80000

cizinci s živnostenským oprávněním


informace - cizinci z třetích zemí*** v postavení zaměstnanců

platná povolení k zaměstnání cizinců


cizinců v postavení zaměstnanců podle NUTS 3 k 30.6.2006

0100002000030000400005000060000

Pra

ha

Stř

edoč

eský

kraj

Plz

eňsk

ý kr

aj

Kar

lova

rský

kraj

Úst

ecký

kra

j

Libe

reck

ý kr

aj

Krá

lovo

hrad

ecký

kra

j

Par

dubi

cký

kraj

Vys

očin

a

Jiho

mor

avsk

ýkr

aj

Olo

mou

cký

kraj

Zlín

ský

kraj

Mor

avsk

osle

zsk

ý kr

aj

platná povolení k zaměstnání cizinců informace - cizinci z třetích zemí v postavení zaměstnanců



Pořadí krajů (NUTS 3) podle podílu cizinců na pracovní síle kraje, počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a počtu a registrovaných uchazečů o zaměstnání k 30.6.2006

Podíl cizinců v postavení zaměstnanců na pracovní síle ČR: 3,2%; průměrný počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo: 5,2; míra registrované nezaměstnanosti: 7,7 %. Následující tabulka ukazuje, že se v žádném z krajů České republiky nesetkává vysoký podíl cizinců na pracovní síle s vysokým podílem uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo a s vysokou mírou registrované nezaměstnanosti. Nedá se říci, že by zaměstnávání cizinců vyvolávalo v některém z krajů napětí na trhu práce. Naopak, kraje Praha, Středočeská a Plzeňský, které se vyznačují vysokým podílem cizinců na pracovní síle vykazují nejnižší míru registrované nezaměstnanosti..ukazatel /výše

Praha 7,90 Jihomoravský kraj 2,42 Moravskoslezský kraj 1,69Středočeský kraj 3,99 Královéhradecký kraj 2,42 Zlínský kraj 1,45Plzeňský kraj 3,93 Jihočeský kraj 1,92 Olomoucký kraj 1,03Liberecký kraj 3,21 Vysočina 1,90 Ústecký kraj 0,98Pardubický kraj 2,49 Karlovarský kraj 1,89Ústecký kraj 14,74 Jihomoravský kraj 5,71 Pardubický kraj 3,20Moravskoslezský kraj 13,21 Vysočina 5,47 Středočeský kraj 3,18Karlovarský kraj 8,47 Liberecký kraj 5,06 Plzeňský kraj 2,91Olomoucký kraj 7,45 Královéhradecký kraj 4,74 Praha 1,32Zlínský kraj 6,94 Jihočeský kraj 4,25Ústecký kraj 14,21 Zlínský kraj 7,94 Jihočeský kraj 5,50Moravskoslezský kraj 13,02 Liberecký kraj 7,04 Plzeňský kraj 5,49Karlovarský kraj 9,00 Vysočina 6,77 Středočeský kraj 5,41Olomoucký kraj 8,98 Pardubický kraj 6,64 Praha 2,83Jihomoravský kraj 8,74 Královéhradecký kraj 6,26

vysoký střední nízký

podíl cizinců v postavení

zaměstnanců na pracovní síle

počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo

míra registrované nezaměstnanosti v

kraji

Pořadí okresů podle podílu cizinců v postavení zaměstnanců na pracovní síle

ukazatel/ pořadí podle zjištěné výše podílu/míry

vysoký střední nízký

1. Mladá Boleslav ; 10,3 28..Semily; 2,3 53.Prostějov; 1,3

2. Praha; 7,9 29. Rakovník; 2,3 54.Tábor; 1,3

3. Plzeň-město; 7,6 30. Havlíčkův Brod; 2,1 55.Žďár nad Sázavou; 1,3

4. Praha-východ; 5,9 31. České Budějovice; 2,1 56.Sokolov; 1,3

5. Liberec; 5,4 32. Ostrava-město; 2,1 57.Teplice; 1,2

6. Kolín; 4,6 33. Příbram; 2,0 58.Prachatice; 1,2

7. Pardubice; 4,6 34. Písek; 1,9 59.Vyškov; 1,2

8. Český Krumlov; 4,3 35. Rokycany; 1,9 60.Chrudim; 1,2

9. Brno-město; 3,6 36. Ústí nad Orlicí; 1,9 61.Přerov; 1,1

10. Praha-západ; 3,6 37. Plzeň-jih; 1,9 62.Olomouc; 1,1

11. Beroun; 3,5 38. Frýdek-Místek; 1,9 63.Chomutov; 1,0

12. Pelhřimov; 3,4 39. Domažlice; 1,9 64.Litoměřice; 1,0

13. Blansko; 3,3 40. Kutná Hora; 1,9 65.Louny; 0,9

14. Plzeň-sever; 3,3 41. Mělník; 1,9 66.Jeseník; 0,8

15. Tachov; 3,2 42. Karlovy Vary; 1,8 67.Šumperk; 0,8

16. Nymburk; 3,1 43. Jičín; 1; 8 68.Most ; 0,8

17. Kladno; 3,1 44. Vsetín; 1,8 69.Znojmo; 0,8

18. Karviná; 3,0 45. Rychnov nad Kněžnou; 1,8 70.Česká Lípa; 0,8

19. Hradec Králové; 3,0 46. Ústí nad Labem; 1,7 71.Nový Jičín; 0,7

20. Jihlava; 2,9 47. Uherské Hradiště; 1,7 72.Jindřichův Hradec; 0,6

21. Jablonec nad Nisou; 2,8 48. Hodonín; 1,6 73.Kroměříž; 0,6

22. Cheb; 2,6 49. Klatovy; 1,6 74..Třebíč; 0,4

23. Břeclav; 2,6 50. Zlín; 1,5 75.Bruntál; 0,4

24. Strakonice; 2,5 51. Brno-venkov; 1,4 76.Děčín; 0,4

25. Trutnov; 2,5 52. Svitavy; 1,4 77.Opava; 0,3

26. Benešov; 2,4 77.Opava; 0,3

27. Náchod; 2,4

podíl cizinců v postavení zaměstnanců v okrese na pracovní síle

Pořadí okresů podle počtu uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo

1. Karviná; 34,6 28. Trutnov; 6,8 53. Plzeň-sever; 4,1

2. Most; 20,0 29. Vyškov; 6,8 54. Chrudim; 4,1

3. Bruntál; 17,9 30. Kroměříž; 6,7 55. České Budějovice; 4,1

4. Teplice; 17,7 31. Žďár nad Sázavou; 6,6 56. Prostějov; 4,1

5. Děčín; 17,1 32. Jičín ; 6,5 57. Liberec; 4,0

6. Frýdek-Místek; 14,8 33. Zlín; 6,5 58. Jihlava; 3,9

7. Opava; 14,1 34. Nový Jičín; 6,1 59. Rokycany; 3,8

8. Chomutov; 13,8 35. Příbram; 5,7 60. Prachatice; 3,8

9. Ústí nad Labem; 13,5 36. Český Krumlov; 5,7 61. Písek; 3,8

10. Louny; 13,2 37. Uherské Hradiště; 5,5 62. Tábor; 3,5

11. Hodonín; 13,0 38. Cheb; 5,5 63. Benešov; 3,3

12. Jeseník; 12,9 39. Kolín; 5,5 64. Blansko; 3,3

13. Šumperk; 12,9 40. Olomouc; 5,5 65. Strakonice; 3,2

14. Přerov; 11,7 41. Tachov; 5,3 66. Hradec Králové; 3,2

15. Třebíč; 11,0 42,Kladno; 5,1 67. Rakovník; 3,0

16. Sokolov; 11,0 43. Nymburk; 4,8 68. Mělník; 2,8

17. Břeclav; 10,7 44. Náchod; 4,8 69. Ústí nad Orlicí; 2,8

18. Vsetín; 9,5 45. Rychnov nad Kněžnou; 4,5 70. Pelhřimov; 2,5

19. Ostrava-město; 9,4 46. Klatovy; 4,5 71. Mladá Boleslav; 2,0

20. Karlovy Vary ; 9,3 47. Brno-venkov; 4,5 72. Pardubice; 2,0

21. Jindřichův Hradec; 8,7 48. Plzeň-město; 4,4 73. Plzeň-jih; 1,6

22. Litoměřice; 8,7 49. Jablonec nad Nisou; 4,3 74. Beroun; 1,5

23. Kutná Hora; 7,9 50. Domažlice; 4,3 75. Praha; 1,3

24. Česká Lípa; 7,7 51. Brno-město; 4,2 76. Praha-západ; 1,3

25. Svitavy; 7,5 52. Havlíčkův Brod;4,1 77. Praha-východ; 1,0

26. Semily; 7,3

27. Znojmo; 7,1

počet registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo

Pořadí okresů podle míry registrované nezaměstnanosti

1. Most; 20,50 28. Kutná Hora; 8,08 53. Náchod; 5,96

2. Karviná; 17,94 29. Český Krumlov; 7,97 54. Brno-venkov; 5,83

3. Teplice; 15,91 30. Kladno; 7,85 55. Jablonec nad Nisou; 5,78

4. Ostrava-město; 14,19 31. Nymburk; 7,78 56. Rakovník; 5,70

5. Chomutov; 13,93 32. Olomouc; 7,69 57. Tábor; 5,68

6. Děčín; 13,80 33. Žďár nad Sázavou; 7,58 58. Jindřichův Hradec; 5,48

7. Ústí nad Labem; 13,22 34. Česká Lípa; 7,57 59. Domažlice; 5,45

8. Jeseník; 13,22 35. Tachov; 7,52 60. Jihlava; 5,44

9. Bruntál; 13,16 36. Liberec; 7,48 61..Hradec Králové; 5,41

10 .Hodonín; 12,99 37. Vyškov; 7,34 62..Pardubice; 5,36

11. Louny; 11,51 38. Mělník; 7,10 63..Havlíčkův Brod; 5,13

12. Znojmo; 11,51 39. Klatovy; 7,05 64..Rokycany; 5,11

13. Sokolov; 11,04 40. Příbram; 6,80 65..Plzeň-jih; 5,07

14. Přerov; 10,93 41. Jičín ; 6,75 66..Rychnov nad Kněžnou; 5,03

15. Třebíč; 10,63 42. Zlín; 6,71 67. Prachatice; 4,94

16. Frýdek-Místek; 10,46 43. Semily; 6,67 68. Plzeň-sever; 4,91

17. Opava; 10,17 44. Písek; 6,63 69. Beroun; 4,38

18. Šumperk; 10,12 45. Uherské Hradiště; 6,57 70. Plzeň-město; 3,92

19. Litoměřice; 9,92 46. Blansko; 6,52 71.České Budějovice; 3,90

20. Kroměříž; 9,72 47. Ústí nad Orlicí; 6,52 72. Pelhřimov; 3,69

21. Vsetín; 9,68 48. Prostějov; 6,52 73. Benešov; 3,64

22. Svitavy; 9,46 49. Strakonice; 6,49 74. Mladá Boleslav; 3,27

23. Karlovy Vary; 9,45 50. Cheb; 6,42 75. Praha; 2,83

24. Nový Jičín; 9,25 51. Kolín; 6,16 76. Praha-východ; 2,23

25. Břeclav; 8,91 52. Chrudim; 6,10 77. Praha-západ; 2,23

26. Brno-město; 8,38

27. Trutnov; 8,13

míra registrované nezaměstnanosti

Podíl žen mezi cizinci v postavení zaměstnanců v letech 1996-2006

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

ženy

muži


Podíl žen mezi ekonomicky aktivními cizinci k 30.6.2006

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

povolení k zaměstnánícizinců

informace - občanéEU/EHP/ESVO v

postavenízaměstnanců

informace - cizinci ztřetích zemí v

postavenízaměstnanců

celkem cizinci vpostavení

zaměstnanců

cizinci sživnostenským

oprávněním

muži ženy


Podíl žen ve věkových skupinách cizinců v postavení zaměstnanců k 31.12.2005Pramen MPSV-SSZ graf VÚPSV Milada Horáková

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

-19 20-24 25-39 40-54 55-59 60-64 65+

ženy

muži

Podíl žen ve věkových skupinách cizinců s živnostenským oprávněním k 31.12.2005 Pramen MPO; graf VÚPSV Milada Horáková

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

-19 20-24 25-39 40-54 55-59 60-64 65+

muži ženy

Zastoupení žen mezi cizinci v postavení zaměstnanců podle KZAM k 30.6.2006Pramen MPSV-SSZ graf VÚPSV Milada Horáková

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

Tř. 1 zákonodárci,

vedoucí a řídícípracovníci

Tř. 2 vědečtí aodborníduševní

pracovníci

Tř. 3 techniční,zdravot. a

pedag.pracovníci

Tř. 4 nižšíadministrativní

pracovníci

Tř. 5 provoznípracovníci veslužbách aobchodě

Tř. 6 kvalifikovaní

dělníci vzemědělství

Tř. 7 řemeslníci akvalifikovaní

výrobci

Tř. 8 obsluhastrojů azařízení

Tř. 9 pomocnía

nekvalifikovanípracovníci

Tř. 0 příslušníci

armády (01)

muži ženy

Podíl žen mezi cizinci v postavení zaměstnanců a mezi zaměstnanými v národním hospodářství v 2. pololetí 2006

Pramen MPSV-SSZ graf VÚPSV Milada Horáková

0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

35,00

Tř. 1 zákonodárci,

vedoucí a řídícípracovníci

Tř. 2 vědečtí aodborníduševní

pracovníci

Tř. 3 techniční,zdravot. apedag.

pracovníci

Tř. 4 nižšíadministrativní

pracovníci

Tř. 5 provoznípracovníci veslužbách aobchodě

Tř. 6 kvalifikovaní

dělníci vzemědělství

Tř. 7 řemeslníci akvalifikovaní

výrobci

Tř. 8 obsluhastrojů a zařízení

Tř. 9 pomocnía

nekvalifikovanípracovníci

Tř. 0 příslušníci

armády (01)

%

zaměstnané cizinky zaměstnaní v NH-ženy

Cizinci v postavení zaměstnanců a zaměstnaní v NH podle OKEČgraf Milada Horáková

0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

%

zaměstnaní cizinci podle odvětví NH

zaměstnaní v hlavním zaměstnání podleodvětví NH v tis.

A 01, A 02 Zemědělství, myslivost a lesní hospodářstvíB Rybolov a chov ryb, přidružené činnosti v rámci rybolovuC Těžba nerostných surovinD Zpracovatelský průmyslE Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vodyF StavebnictvíG Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnostH Ubytování a stravováníI Doprava, skladování a spojeJ Finanční zprostředkováníK Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnostiL Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečeníM VzděláváníN Zdravotní a sociální péče; veterinární činnostiO Ostatní veřejné, sociální a osobní službyP Činnosti domácnostíQ Exteritoriální organizace a spolkyNezjištěno

Legenda

0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Qzaměstnaní cizinci podle odvětví NH

zaměstnaní v hlavním zaměstnání podleodvětví NH v tis.

Zastoupení žen mezi cizinci v postavení zaměstnanců podle OKEČ k 30.6.2006 graf Milada Horáková

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

A B C D E F G H I J K L M N O P Q

muži ženy

Cizinci v postavení zaměstnanců podle OKEČ k 30.6.2006Pramen: MPSV-SSZ; graf VÚPSV Milada Horáková

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

A B C D E F G H I J K L M N O P Q O

registrace cizinci z třetích zemí bez pracovníhopovolení

povolení k zaměstnání

informace občané EU/EHP/ESVO

Date post:	25-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	chesna
View:	35 times
Download:	2 times

Trendy trhu práce a pracovní migrace

Documents