MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sportovních studií

Katedra podpory zdraví

Výživa ve sportu

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval:

Ing. Iva Hrnčiříková Michal Kreutzer

Management cestovního ruchu

Brno, 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výživa ve sportu

vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu

použité literatury.

V Brně dne 25. dubna 2009 ..............................................

Michal Kreutzer

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivě Hrnčiříkové za

odborné vedení, informace a rady, které mi poskytovala. V neposlední řadě chci

také poděkovat Mgr. Tomášovi Navrátilovi, Dis. za jeho vstřícnou pomoc při

formálních úpravách bakalářské práce.

OBSAH

ÚVOD1. Historie a charakteristika silového trojboje..................................................7

2. Fyziologie silových schopností .......................................................................83. Složky potravy................................................................................................93.1 Sacharidy .......................................................................................................93.1.1 Charakteristika sacharidů ............................................................................9

3.1.2 Dělení sacharidů........................................................................................103.1.3 Trávení sacharidů ......................................................................................10

3.1.4 Glykemický index .....................................................................................113.1.5 Sacharidová superkompenzační dieta ........................................................11

3.1.6 Dávkování sacharidů .................................................................................123.2 Tuky ............................................................................................................12

3.2.1 Charakteristika tuků ..................................................................................123.2.2 Dělení tuků................................................................................................13

3.2.3 Trávení tuků ..............................................................................................133.2.4 Doporučené množství tuků ........................................................................14

3.3 Proteiny .......................................................................................................143.3.1 Charakteristika proteinů ............................................................................14

3.3.2 Aminokyseliny..........................................................................................153.3.3 Dělení proteinů..........................................................................................15

3.3.4 Trávení proteinů ........................................................................................163.3.5 Dávkování proteinů ...................................................................................16

3.4 Vitaminy, minerální látky a stopové prvky ...................................................16

4. Pitný režim ...................................................................................................21

5. Doplňky stravy .............................................................................................235.1 Charakteristika doplňků stravy.....................................................................23

5.2 Rizikovost vybraných druhů doplňků stravy.................................................235.3 Kategorie doplňků stravy .............................................................................24

5.4 Načasování příjmu doplňků stravy ...............................................................29

6. Doping ..........................................................................................................316.1 Historie dopingu...........................................................................................316.2 Dělení dopingu.............................................................................................31

6.3 Aplikace a fyziologický účinek anabolických steroidů .................................326.4 Vedlejší účinky anabolických steroidů .........................................................32

7. Metodologie výzkumu..................................................................................347.1 Cíl výzkumu ................................................................................................34

7.2 Metodika výzkumu ......................................................................................347.3 Výzkumná otázka.........................................................................................34

8. Interpretace a vyhodnocení výzkumu .........................................................358.1 Proband 1.....................................................................................................35

8.2 Proband 2.....................................................................................................408.3 Proband 3.....................................................................................................44

8.4 Závěrečná diskuze........................................................................................48

ZÁVĚR

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURYSEZNAM PŘÍLOH

SEZNAM TABULEKRESUMÉ

ANOTACE

6

Úvod

Během posledních tří desetiletí proběhl velký rozvoj laboratorních

i praktických výzkumů a byla publikována velká řada odborné literatury

obsahující širokou základnu vědeckých poznatků z oblasti výživy. Tím vznikl

vědní obor sportovní výživa. Tento obor slouží jako základ pro plánování

jídelníčku a způsobu stravování sportovců v období tréninku s přímým vztahem

k výkonu podanému při soutěži.

Při studiu odborné literatury zjišťuji, že v problematice sportovní výživy

a zvláště v dávkování jednotlivých složek potravin a doplňků stravy nenajdou

jednoznačnou shodu jednotliví specialisté ani celé skupiny vědců z oblasti výživy.

Každý z nich má svůj názor a doporučení podložené vlastním výzkumem. Přesto

existují ustálené základní návrhy a doporučení.

Silovému sportu se věnuji už dlouhá léta a o zdravou a sportovní výživu se

také zajímám delší dobu. Tyty skutečnosti mě vedly k výběru tématu, kterým se

stala výživa ve sportu se zaměřením na silové sportovce. Touto prací bych chtěl

zjistit výživové zvyklosti silových sportovců s mezinárodním úspěchem.

Cílem práce je komplexní shrnutí všech složek potravy a doplňků stravy se

zaměřením na potřeby silových sportovců a dále zjištění, analýza a komparace

výživových zvyklostí u silových sportovců v tréninkové a soutěžní fázi. Zaměřím

se také na dodržování zásad sportovní výživy u vybraných sportovců.

V teoretické části ve stručnosti popíši silový trojboj a fyziologii silových

schopností. Charakterizuji jednotlivé složky potravy - tuky, cukry a bílkoviny,

jejich dělení, fyziologické zpracování a dávkování. Vitaminy, minerální látky

a stopové prvky, které jsou velice důležité pro sportovce zde uvedu také. Dále se

budu věnovat pitnému režimu sportovce, protože si myslím, že jeho význam je

často podceňován. Na závěr se zaměřím na jednotlivé druhy doplňků stravy

a jejich skutečnému účinku na nárůstu výkonu silového sportovce. Teoretickou

část práce zakončím nahlédnutím do ožehavého problému všech sportů – dopingu.

V empirické části budu interpretovat a analyzovat výsledky získané na

základě dotazníku a popřípadě navrhnu změny ve stravovacím režimu sportovce.

7

1.Historie a charakteristika silového trojboje

Silové sporty byly už velice oblíbené a rozšířené ve starověku a to

převážně v Řecku, Římě, Egyptu a Číně. Ve středověku neexistovaly žádné

potravinové doplňky, nebo jakýkoliv druh dopingu. Siláci si často dopřávali

vydatnou stravu, protože se věřilo, že objemům svalstva prospívá maso. Na

jídelníčku se objevovalo pečené hovězí a skopové maso, tučné ryby, sýry,

polévky, sušené ovoce, pšeničné pečivo s mákem, ale to vše pod odborným

dohledem lékaře. S kombinací tvrdého, byť primitivního tréninku, narůstala těla

siláků do kolosálních rozměrů [12].

Silové sporty dělíme na klasické silové sporty a sporty formující postavu.

Do klasických forem patří silový trojboj (powerlifting), vzpírání, sumo,

přetlačování rukou, nebo také přetahováním lanem. Mezi formování postavy

řadíme kulturistiku a fitness [14].

Silový trojboj je samostatné sportovní odvětví, které se zaměřuje na

dosažení co největšího rozvoje síly pro získání nejlepších výkonů v jednotlivých

disciplínách. Současně působí na postavu, upevnění zdraví, zvyšování celkové

kondice a rozvíjení morálních a volních vlastností sportovce [14].

V jednotlivých disciplínách silového trojboje dominují na prvním místě

silové dispozice závodníka a až na druhém místě technika cviku. Rozvoj síly,

základní pohybové složky, je vlastní náplní převážné většiny tréninkových

jednotek, i když tréninkové metody, principy a prostředky jsou rozmanité [14].

Silový trojboj se skládá ze tří disciplín (dřep, bench press a mrtvý tah),

které jsou zvoleny tak, aby co nejvíce prověřily sílu celého těla. V každé

disciplíně má závodník právo na tři pokusy, z nichž se nejlepší započítává do

celkového výsledku trojboje, který určuje pořadí závodníků v soutěži [14].

Sportovním náčiním, se kterým závodníci soutěží v jednotlivých

disciplínách, je nakládací činka, jejíž hmotnost je v průběhu soutěže zvyšována

v souladu s pravidly silového trojboje. Soutěže v silovém trojboji se dělí podle

disciplin, pohlaví, věkových a hmotnostních kategorií a významu [14].

8

2. Fyziologie silových schopností

Základem silových sportů je silová schopnost – síla. Silovou schopnost

definujeme jako „schopnost překonávat vnější odpor nebo síly podle zadaného

pohybového úkolu“ (Čelikovský, 1990).

„Silová schopnost je určena zhruba ze 65 % geneticky. Statickou sílu

můžeme z 55 % ovlivnit tréninkem více jak sílu dynamickou, která je ze

75 % určena geneticky“ (Havlíčková, 2004). Abychom podpořili svalový rozvoj,

musíme svaly trénovat proti takovému odporu, na který nejsou zvyklé. Jsou-li

svaly nuceny pracovat proti velkému odporu, mají tendenci se zvětšovat

(hypertrofovat) a tím i sílit. Bez fyzické činnosti dochází k jejich úbytku (atrofii).

Přetížením svalových vláken dochází k tvorbě mikrotraumat1, metabolické

únavě a následnému vylučování růstových látek, jejichž sekrece je podmíněna

velikostí použité zátěže a mírou poškození svalových vláken. To už se, ale

nacházíme v období regenerace, při kterém se organismus snaží navrátit vše do

optimálního stavu, aby byl lépe připraven na budoucí zátěž a tím dochází

k nárůstu svalové hmoty [2,25,29].

Druhy silových schopností:

· statická síla – vzniká na podkladě izometrické kontrakce,

§ jednorázová forma,

§ vytrvalostní forma,

· dynamická síla – vzniká na základě izotonické kontrakce,

§ explosivně silová forma,

§ rychlostně silová forma,

§ vytrvalostně silová forma [2].

Dělení svalových kontrakcí:

· izometrická – sval nemění svoji délku,

· izotonická – sval mění svoji délku,

§ excentrická – dochází k prodlužování svalu a pohybu směrem od těla,

§ koncentrická – dochází ke zkrácení svalu a pohybu směrem k tělu [2].

1 Drobný úraz, drobné zranění.

9

3. Složky potravy

Potrava poskytuje tři základní složky (makrolátky) a to jsou cukry

(sacharidy), tuky (lipidy) a bílkoviny (proteiny), které poskytují tělu energii

a navíc plní v organismu jiné specifické úkoly [8].

Další složky výživy jsou (mikrolátky) vitaminy, minerální látky

a stopové prvky. Tělu nepřináší žádnou energii a jsou nutné pouze v minimálním

množství. Zcela specifickou úlohu hraje voda, v jejímž prostředí probíhají

biochemické procesy organismu. „Optimální poměr jednotlivých složek potravin

je podle nejnovější výživové pyramidy2 20 % bílkovin : 30 % tuků : 50 %

sacharidů“ (Fořt, 2007). „Pokud se týče kulturistů a sportovců se specializací

výhradně silového zaměření (mužů), mohu konstatovat, že ideální poměr živin

je: 25 % bílkovin : 20 % tuků : 55 % sacharidů“ (Fořt, 2001) [8,9].

3.1 Sacharidy

3.1.1 Charakteristika sacharidů

Hlavní funkce sacharidů pro organismus spočívá ve funkci nutritivní tedy

vyživovací. Jsou hlavním zdrojem energie pro činnost svalů, mozku a ostatních

tkání. 1 g sacharidů obsahuje energetickou hodnotu kolem 17 kJ (4 kcal) [1,38].

Sacharidy slouží jako zásobárna energie a to ve formě glukózy, která je

převážně uchovávána v krvi. Ve svalech a játrech se sacharidy uchovávají ve

formě glykogenu. Při fyzické zátěži jsou to právě sacharidy, které nejrychleji

poskytují energii. Jako hlavní zdroj energie slouží sacharidy při anaerobním3

způsobu získávání energie. V játrech je uchováváno 50–150 g glykogenu, který

slouží jako zásobní zdroj energie pro práci mozku, orgánů a k udržení stálé

hladiny glykémie4. Ve svalech je uloženo 200–500 g glykogenu, který je určen

pouze pro práci svalů. Jeho množství záleží na trénovanosti jedince. Při zátěži

s vyšší intenzitou dochází k vyčerpání svalového glykogenu do dvou hodin.

Vyčerpáním glykogenu pociťujeme únavu, vyčerpání, svalovou slabost

a je třeba snížit intenzitu cvičení, aby nedošlo k výrazným zdravotním problémům

[1,10,34].

2 Příloha číslo 1.3 Práce svalových buněk je bez přístupu kyslíku (relativně vysoká a krátkodobá intenzita).4 Koncentrace glukózy v krvi nebo v krevním séru cca 4-6 mmol/l nalačno.

10

3.1.2 Dělení sacharidů

Sacharidy jsou složeny z jedné či více molekul jednoduchých cukrů. Tyto

molekuly vytvářejí řetězce, kdy jejich délka ovlivňuje jejich metabolické využití

a fyziologické vlastnosti. Sacharidy rozdělujeme na jednoduché a složené [1,34].

Podle počtu základních jednotek (molekul) dělíme sacharidy na:

· monosacharidy (jedna jednotka),

· oligosacharidy (dvě až deset jednotek),

· polysacharidy (mnoho jednotek) [34].

Monosacharidy

Jejich konzumací se dodává energie tělu téměř okamžitě. „Nedoporučuji

jednorázově konzumovat jakékoliv jednoduché cukry ve větším množství než

30 g (3 dl Coca-Coly), z důvodu kolísání hladiny krevního cukru, což vždy vede

k ukládání tuku, nikoliv k tvorbě svalové hmoty“ (Fořt, 2001). Monosacharidy je

vhodné použít v průběhu nebo po náročném tréninku k doplnění glykemických

zásob. Nadměrná konzumace monosacharidů vede ke vzniku cukrovky.

Nejznámější monosacharidy jsou glukóza, fruktóza a galaktóza [1].

Oligosacharidy

Jsou rozpustné ve vodě a mají většinou sladkou chuť. Z oligosacharidů

jsou významné především disacharidy maltosa, laktosa a sacharosa [1,34].

Polysacharidy

Polysacharidy se štěpí postupně a tím zajišťují optimální a trvalý přísun

energie. Měly by být převážnou částí přijatých sacharidů. Polysacharidy snižují

pocit hladu, udržují stálou hladinu krevního cukru a inzulínu. Při jejich postupném

přísunu se stačí optimálně spalovat a ukládat do zásob ve formě glykogenu

v játrech a svalech odkud mohou být okamžitě využity pro získání energie při

tréninku. Nejvýznamnější polysacharidy jsou škroby, vláknina a glykogen [1,34].

3.1.3 Trávení sacharidů

Trávení sacharidů začíná již v ústech. Ve slinách je obsažen enzym

ptyalin, který je schopen při neutrálním pH štěpit škroby, které představují

největší část sacharidů na oligosacharidy a disacharidy. Dále tento děj pokračuje

11

v horní části žaludku, kde monosacharidy přecházejí přímo do krve a tím

ovlivňují glykémii a končí ve dvanáctníku. Štěpení cukrů neprobíhá v kyselém

prostředí. Oligosacharidy a disacharidy jsou dále štěpeny na glukózu, pomocí

enzymů pankreatické šťávy v kyčelníku, která putuje krví do jater, kde se z ní

tvoří glykogen. Štěpení ostatních disacharidů jako laktóza a sacharóza provádí

enzymy sliznice tenkého střeva. Na zpracování sacharidů se podílí hormony ze

šťáv slinivky břišní, inzulínu a glukagonu. Inzulín snižuje hladinu glukózy v krvi

a glukagon ji zvyšuje. Vlastní vstřebání probíhá ve formě monosacharidů [11].

3.1.4 Glykemický index

Glykemický index (GI) byl objeven a nejdříve používán pro osoby

s cukrovkou, které jsou nuceny pečlivě kontrolovat hladinu glukózy v krvi. Nárůst

glukózy v krvi je ovlivněn příjmem různých druhů sacharidů. U nesportujících

osob vede nadměrná konzumace potravin s vysokým GI k tvorbě tuku

z nadbytečně přijatých cukrů, které tělo nestačí využít. Čím vyšší GI potraviny

mají, tím je přechod sacharidů do krve rychlejší. Pro sportovce je jejich

konzumace nejvhodnější během tréninku nebo po něm. Sacharidy se středním

nebo nízkým GI přecházejí do krve pomalu a je vhodné je konzumovat před

tréninkem, protože poskytují energii dlouhodobě. GI potravin ovlivňuje například

obsah vlákniny, úroveň technologického zpracování a přípravy, obsah tuků,

sacharózy atd. Tabulka potravin s GI je uvedena v příloze číslo 2 [1,3,10].

3.1.5 Sacharidová superkompenzační dieta

Pomocí této diety můžeme zvýšit množství glykogenu ve svalech až

o 40 % oproti normálnímu stavu, což vede ke zvětšení objemu svalů a podání

lepšího sportovního výkonu. Zvětšení svalů má na svědomí glykogen, který na

sebe váže vypitou vodu nebo vodu z podkoží a tím také dochází k „vyrýsování “

svalu. Tento způsob není oblíben pouze v silových sportech, ale také

u vytrvalostních sportů jako je například maratón [13].

Tato léta prověřená metoda spočívá ve vyčerpání zásob svalového

a jaterního glykogenu jako nezbytného zdroje energie a následně jeho

několikanásobném předzásobení. Tato metoda se používá převážně v poměru

7+3 nebo 3+3, kdy záleží na věku, pohlaví, trénovanosti nebo váze. První číslo

12

udává počet dnů velmi intenzivního tréninku, při vysazení sacharidů ze stravy

(dochází k vyčerpání glykogenu), ale se zvýšeným příjmem proteinů, aby

nedocházelo ke ztrátě svalové hmoty. Druhé číslo udává počet dnů, kdy se

abnormálně zvyšuje příjem sacharidů, radikálně omezují proteiny a to vše při

lehkém tréninku [13].

3.1.6 Dávkování sacharidů

Doporučený denní příjem sacharidů, pokud možno polysacharidů, silového

sportovce by se měl pohybovat kolem 6–10 g/kg tělesné hmotnosti (TH), což by

mělo představovat 55 % celkového energetického příjmu, kdy záleží např. na

pohlaví, věku a účelu tréninku. Toto množství je důležité rozvrhnout na šest až

sedm porcí polysacharidů denně. Můžeme se setkat i se 100 g denně při

redukčních či rýsovacích dietách, nebo až s 1000 g denně při objemových

trénincích. Je také rozdíl v množství příjmu sacharidů po tréninku mezi silovými

sportovci, kteří chtějí nabírat nebo snižovat svoji hmotnost [3,9,13].

Během prvních 24 hodin odpočinku, kdy se zásoby glykogenu ve svalech

obnoví z 85 % musí být zajištěn jejich dostatečný příjem. První dvě hodiny po

silovém tréninku je důležité přijmout 50 g sacharidů, protože enzymy produkující

glykogen jsou nejaktivnější a doplňují jej rychlostí 7–8 % za hodinu. Dále pak

po dvou hodinách je potřeba přijmout dalších 50 g sacharidů, kdy enzymy pracují

5% rychlostí. Udává se také, že po tréninku je organismus schopen zpracovat

1–1,5 g/kg TH sacharidů [3,9,13,34].

3.2 Tuky

3.2.1 Charakteristika tuků

Tuky jsou nejbohatším zdrojem energie, kdy 1 g obsahuje 38 kJ (9 kcal).

Díky tukům přijímáme vitaminy A, D, E a K, které jsou v nich rozpustné. Tuky

také chrání orgány před mechanickým poškozením, zvýrazňují chuť potravin

a slouží jako izolace. Uplatňují se převážně v aerobním5 způsobu získávání

energie. Silové sporty jsou ale převážně anaerobní činností, tedy využívající

převážně sacharidy pro získání energie. Spalování tuků by neprobíhalo bez

5 Svalové buňky pracují za přístupu kyslíku (nízká, ale dlouhodobá intenzita zátěže).

13

přítomnosti sacharidů. Vztah k tukům v silových sportech a hlavně v kulturistice

je jednoznačný. Čím více se jich podaří omezit, tím lépe. Úplné vyloučení tuků

z potravy je však nereálné a zdraví nebezpečné! Jde pouze o to, v jaké formě

a celkovém množství tuky přijmeme [1,3,5,10].

Nedostatek esenciálních mastných kyselin (EMK), a to dokonce velmi

častý, je důvodem ke stagnaci výkonnosti ve sportu a poruch zdraví! Člověk si je

neumí vytvořit, a proto je musí přijímat v potravě. EMK obsahuje rybí olej,

částečně i máslo a některé rostlinné oleje [3,5,10].

3.2.2 Dělení tuků

Tuky dělíme dle původu na živočišné a rostlinné tuky a oleje.

Podle klasifikace mastných kyselin dělíme tuky na:

· nasycené (saturované, zkratkou SFA),

§ jsou obsaženy v mléčném, živočišném, kokosovém a palmovém tuku,

· nenasycené (nesaturované),

§ mononenasycené (jedna dvojná vazba, MUFA),

Þ olivový a řepkový olej, oleje z ořechů a husí sádlo,

Þ velmi rychle jsou využity jako zdroj energie pro práci svalů

a pro doplnění energie ve vytrvalostních sportech,

Þ snižují hladinu LDL „špatného“ cholesterolu v krvi,

§ polynenasycené (polynesaturované, PUFA),

Þ převážně se jedná o rostlinné oleje jako například kukuřičný,

slunečnicový nebo rybí olej [3,5,10].

3.2.3 Trávení tuků

Tuky jsou špatně rozpustné ve vodě. V těle se ukládají do zásob jako

triacylglyceroly (TAG). 10–30 % tuků je štěpeno hned v žaludku, 70–90 % ve

dvanáctníku a v horní části tenkého střeva. Na štěpení tuků se hlavně podílí

lipolytické enzymy (lipázy) pocházející ze žlázek báze jazyka, enzymy ze šťáv

slinivky břišní a soli žlučových kyselin. Vlivem působení žlučových kyselin se

z tukových kapének tvoří micely (ještě menší kapičky). Micely jsou tráveny

pomocí trávících enzymů. Vzniká tak glycerol a MK. MK s krátkým a středním

řetězcem pronikají v tenkém střevě na kartáčovém lemu pomocí střevních buněk

14

přímo do krve. MK s dlouhým řetězcem se dostávají do jater, kde jsou

metabolizovány [11].

3.2.4 Doporučené množství tuků

Obsah tuků přijatých v potravě by neměl klesnout pod 20 % z celkového

energetického příjmu. Strava by měla obsahovat alespoň 10 % tuků obsahující

EMK. Doporučený denní příjem pro kulturisty je méně než 0,94 g/kg TH. Tuky

(kromě EMK) nepodporují svalový růst nebo sílu, proto jsou z pohledu silového

sportovce „zbytečné“ [3].

3.3 Proteiny

3.3.1 Charakteristika proteinů

Proteiny jsou nejdůležitější složkou stravy silových sportovců.

Energetická hodnota proteinů je 17 kJ (4 kcal). Proteiny se skládají

z aminokyselin do různě dlouhých molekul pomocí peptidové vazby. Tvoří

základní stavební kámen téměř všeho, co se v lidském těle nachází. Sval nelze

postavit z tuků a cukrů, proto siloví sportovci musí mít ve stravě vyšší podíl

proteinů než ostatní sportovci. Organismus si neumí proteiny uložit v podobě

tělesných proteinů (svalové hmoty), proto musíme přijímat proteiny pravidelně

[3,10].

Nikdy by se neměla kombinovat klasická strava s proteinovým koktejlem

(horší stravitelnost proteinů). „Z rizik vzniklých z nadměrného příjmu bílkovin

bych uvedl například přetížení jater, zvýšení krevního tlaku, zažívací potíže,

únava nebo zvýšená hladina cholesterolu“ (Fořt, 2002). Proteiny by měly tvořit

zhruba 25 % z celkového energetického příjmu [1,3,16].

Různé druhy proteinů nejsou stejně kvalitní a efektivní. Jejich efektivita je

vyjadřována biologickou hodnotou proteinů se zkratkou PER (protein efficiency

ratio = poměr efektivity proteinu). Protein je plnohodnotný, jestliže obsah

esenciálních a neesenciálních MK je vyvážený z fyziologických potřeb člověka.

Záleží na jejich poměru a kompletnosti. Nejlepší PER má vejce. Je vhodné

kombinovat živočišné a rostlinné proteiny, protože tím získáme vyšší PER

přijatých proteinů [1,3,10,16].

15

3.3.2 Aminokyseliny

Aminokyseliny jsou základním stavebním kamenem proteinů a peptidů.

V lidském organismu slouží jako katalyzátor biochemických reakcí, podílí se na

nárůstu svalové hmoty, stimulaci vylučování růstového hormonu, rychlejšímu

zotavení organismu po fyzické zátěži a srdeční činnosti. Počet jednotlivých druhů

aminokyselin existujících v těle se pohybuje mezi 20 až 28 dle názorů

jednotlivých odborníků. Na čísle 22 se jich však shodne většina [4,13].

Vědecky prokázané účinky nejdůležitějších aminokyselin pro silové sportovce:

Alanin – v případě vyčerpání glykogenových zásob se používá jako zdroj energie.

Arginin – jedna z nejdůležitějších aminokyselin pro sportovce a děti. Spolu

s ornithinem ovlivňuje produkci růstového hormonu, urychluje regeneraci po

fyzické zátěži, zlepšuje imunitu a zlepšuje přeměnu tuků na energii. Je také

výchozí látkou pro tvorbu kreatinu.

Glutamin – důležitý v imunitním systému a má podobný účinek jako kreatin.

Isoleucin – je využíván pro kosterní a srdeční svalstvo jako zdroj energie. Tím

šetří glykogenové zásoby organismu, zabraňuje katabolismu6 a podporuje

regeneraci. Je součástí komplexu aminokyselin BCAA.

Leucin – umožňuje svalu ukládat a udržovat energii, zvyšuje proteinovou

syntézu, zabraňuje katabolismu, stimuluje tvorbu růstového hormonu, podporuje

regeneraci a je součástí komplexu aminokyselin BCAA.

L-karnitin – jedná se o specifickou aminokyselinu, protože netvoří součást

proteinů. Využívá se pro rýsovací diety, podporu vytrvalostních výkonů

a umožňuje spalování tuku v buňkách.

Lysin – jeho nedostatek má za následek pokles imunity, vzniku anémií, podílí se

na tvorbě svalové hmoty a je součástí karnitinu.

Valin – podporuje účinky leucinu a isoleucinu. Je součástí komplexu

aminokyselin BCAA [10,13,21,18].

3.3.3 Dělení proteinů

Proteiny dělíme podle původu na živočišné, rostlinné a jejich směsi [10].

6 Rozklad svalové hmoty.

16

3.3.4 Trávení proteinů

Trávení začíná v žaludku, kdy kyselina chlorovodíková aktivuje tři

pepsinogeny na osm různých pepsinů. Pepsiny okolo pH 2–5 štěpí peptidové

vazby proteinů. V téměř neutrálním pH prostředí tenkého střeva jsou pepsiny

inaktivovány. Dále zde na proteiny působí enzymy trypsin a chymotripsin, jejichž

pomocí se štěpí proteiny na tripeptidy a dipeptidy. Konečným produktem štěpení

proteinů, pomocí šťáv slinivky břišní a střevní sliznice, jsou jednotlivé

aminokyseliny. Ty se dostávají pomocí střevního kartáčového lemu portální žilou

do jater, kde jsou dále metabolizovány a rozváděny dále do těla. V játrech se také

ukládají v aminokyselinovém poolu [11].

3.3.5 Dávkování proteinů

Při rozhodování jaké množství proteinů je potřebné a vhodné, musíme brát

ohled na pohlaví, věk, druh sportu, trénovanost jedince, genetické předpoklady

nebo metabolismus. Ihned po tréninku se doporučuje přijmout 30–50 g (0,5 g/kg

TH) čistých proteinů v závislosti na způsobu tréninku (vytrvalostní x silový).

Ideální je, když jednorázová porce čistých proteinů nepřesáhne 30 g a tyto porce

jsou rozděleny v průběhu celého dne. Udává se, že organismus není schopen

strávit v jedné dávce víc než 40 g čistých proteinů. Nadbytečné proteiny, které

organismus nepotřebuje přemění na energii nebo na tukové zásoby. V nových

materiálech se však doporučuje 2,4 až 3,2 g/kg TH čistých proteinů pro intenzivně

trénující silové sportovce. Vrcholoví kulturisté konzumují nárazově

3–4 g/kg TH čistých proteinů, ale pod odborným lékařským dohledem. Na závěr

bychom uvedli jeden příklad: „Teoreticky pokud chceme zvýšit svalovou hmotu

o 0,5 kg za týden, potřebujeme pouze zvýšit příjem bílkovin o 14 g denně, což je

pouhých 50–60 g masa!“ (Clarková, 2000) [1,6,16,21].

3.4 Vitaminy, minerální látky a stopové prvky

K udržení zdraví potřebuje organismus celou škálu vitaminů, minerálních

látek a stopových prvků (mikroživiny) v odpovídajícím množství, které musí být

doplňovány stravou. Mnoho z nich hraje klíčovou úlohu v energetickém

metabolismu nebo při stavbě tělesných tkání a nežádoucí vliv v jejich nedostatku

17

se projeví. Faktory, které ovlivňují potřebu mikroživin jsou věk, pohlaví, životní

styl, pracovní zatížení, zdravotní stav a příjem některých léků [9].

Sportovci se vystavují riziku nedostatečného příjmu mikroživin vlivem

špatné skladby potravin, stravovacími návyky nebo velmi přísným životním

stylem (diety, rýsování, udržení nízké hmotnosti). Pravidelný intenzivní trénink

zvyšuje potřebu mikroživin. Neexistuje však studie, která by potvrzovala

zvyšování výkonnosti se zvýšenými dávkami mikroživin. Spíše se zdá, že při

vysokoenergetické stravě, bohaté na živiny, překračují sportovci doporučené

množství mikroživin, což také není zdravé. Doporučený denní příjem vitaminů

a minerálních látek je uveden v příloze číslo 3 [9].

Vitaminy

Jsou to organické látky, které organismus potřebuje v malém množství,

aby zajistily důležité biochemické reakce. Většinu z nich si však vyrobit neumí.

Poslední dobou se poukazuje na význam antioxidačních vitaminů z důvodu

prevence poškození vyplývajícího z nadměrné tvorby volných radikálů nejen po

zátěži. Pro sportovce mají význam především antioxidační vitaminy C a E, které

omezují škodlivé účinky fyzické zátěže (svalové poškození), i když ne všechny

studie tyto výsledky potvrdily. Doplnění vitaminů je odůvodnitelné v situacích

s náhlým zvýšením tréninkové zátěže nebo při jejich deficitu [1,9,10].

Vitaminy dělíme na:

· rozpustné v tucích – A, D, E, K. Při jejich přebytku je tělo neumí vyloučit,

proto se usazují v tělesných tkáních a můžou dosáhnout toxických hladin,

· rozpustné ve vodě – B, C, H. Pro tělo nejsou nebezpečné, protože jejich

přebytek umí organismus vyloučit [1,9,10].

Přehled hlavních vitaminů, jejich funkce a zdroje:

A (retinol) – funkce: ovlivnění zraku, ochrana pokožky, růst kostí a zubů,

rozmnožování a imunita. Zdroje: čerstvé mléko, sýry, máslo, smetana, margariny,

vejce, játra, špenát, brokolice, zelenina.

B1 (thiamin) – funkce: koenzym energetického metabolismu, nervový systém.

Zdroje: červené maso, celozrnné pečivo, ořechy, luštěniny.

18

B2 (riboflavin) – funkce: koenzym energetického metabolismu, zdraví pokožky,

podpora zraku. Zdroje: mléko, jogurt, sýry, játra, obiloviny.

B3 (niacin) – funkce: koenzym energetického metabolismu, přeměna sacharidů

na energii, zdraví pokožky, podpora nervové činnosti a trávení. Zdroje: mléko,

vejce, maso, drůbež, celozrnné pečivo, cereálie, ořechy.

B5 (kyselina pantotenová) – funkce: koenzym energetického metabolismu.

Zdroje: většina potravin.

B6 (pyridoxin) – funkce: koenzym energetického metabolismu, podpora

imunitního a nervového systému, tvorba červených krvinek. Zdroje: listová

zelenina, maso, ryby drůbež, ústřice, luštěniny, ovoce, celozrnné pečivo.

B11 (kyselina listová) – funkce: obnova buněk. Zdroje: listová zelenina, semena,

luštěniny, játra.

B12 (kobalamin) – funkce: obnova buněk, vedení nervových vzruchů,

metabolismus aminokyselin a mastných kyselin. Zdroje: maso, ryby, drůbež,

ústřice, mléko, sýry, vejce.

C (kyselina askorbová) – funkce: tvorba kolagenu a tyroxinu, antioxidant,

metabolismus aminokyselin, imunita, vstřebávání železa. Zdroje: citrusové plody,

zelí, medový meloun, drobné plody, paprika, rajčata, brambory.

D (kalciferol) – funkce: stavba kostí, vstřebávání vápníku a fosforu. Zdroje:

čerstvé mléko, margariny, tučné ryby, žloutky, játra.

E (tokoferol) – funkce: antioxidant, ochrana vitaminu A, výstavba buněčných

membrán. Zdroje: polynenasycené rostlinné oleje, listová zelenina, pšeničné

klíčky, celozrnné pečivo, játra, žloutky, ořechy, semena.

H (biotin) – funkce: energetický metabolismus, tvorba tuků, metabolismus

aminokyselin, tvorba glykogenu. Zdroje: většina potravin.

K (fyto/menadion) – funkce: omezení srážlivosti krve, regulace vápníku v krvi.

Zdroje: listová zelenina, zelí, mléko, játra [10,42,26].

Minerální látky a stopové prvky

K udržení normální funkce buněk a tkání je zapotřebí dostatečné množství

asi 20 různých minerálních látek. Jsou to organické látky podílející se na výstavbě

kostí, udržování nervosvalové dráždivosti, osmolality a jsou také součástí všech

enzymů a hormonů. Většinu minerálů získáváme z rostlinných produktů.

19

Minerální látky nejsou organismem produkovány ani spotřebovávány. Jsou

vylučovány potem, močí a stolicí, a proto je nutné je pravidelně doplňovat.

Někteří sportovci mohou být vystaveni riziku nedostatečnému příjmu železa

a vápníku. Jejich nedostatek ovlivňuje nejen aktuální výkonnost, ale i zdraví

z dlouhodobého hlediska [9,10].

Minerální látky dělíme na:

· makroelementy – nad 100mg/den, vápník, fosfor, sodík, draslík,

· mikroelementy – do 100mg/den, železo, měď, zinek, jód, chrom,

· stopové prvky – několik µg/den, křemík, bor, vanad [9,10].

Přehled hlavních minerálních látek, jejich funkce a zdroje:

Vápník (Ca) – funkce: stavební prvek kostí, zubů, svalů, význam pro srážlivost

krve. Zdroje: luštěniny, mléko, mléčné výrobky, tmavozelené rostliny (brokolice,

špenát, kapusta), mák, ořechy, mandle, sezamová semena.

Sodík (Na) – funkce: udržuje potřebný tlak v tkáňovém moku a krevním

plazmatu. Zdroje: kuchyňská sůl, mořská voda.

Draslík (K) – funkce: pro správnou činnost svalů, stimuluje duševní činnost,

nedostatek nebo nadbytek může způsobit poruchy srdečního svalu. Zdroje:

brambory, luštěniny, ořechy, celozrnné obiloviny, maso, mléko.

Hořčík (Mg) – funkce: stavba kostí, buněk, enzymů, tlumí nervové podráždění,

nutný pro tvorbu ochranných látek. Zdroje: zelená listová zelenina, ořechy,

luštěniny, různá semínka, jablka, ryby, klíčky.

Fosfor (P) – funkce: stavební látka kostí, zubů, podporuje látkovou výměnu.

Zdroje: ryby, luštěniny, ořechy, maso, sýry, žloutek, mléčné výrobky.

Chlór (Cl) – funkce: spolu s draslíkem a sodíkem udržuje osmotický tlak tkání.

Zdroje: kuchyňská a mořská sůl.

Síra (S) – funkce: součástí nehtů, vlasů, kůže, některých aminokyselin, enzymů,

vitaminů. Zdroje: mléčné výrobky, žloutek, maso, ořechy, luštěniny, křen.

Železo (Fe) – funkce: součást hemoglobinu a dýchacích enzymů. Zdroje: játra,

krev, žloutek, ovoce, zelenina listová.

Zinek ( Zn) – funkce: důležitý pro oční duhovku, látkovou přeměnu, hojení ran.

Zdroje: želatina, semena dýně, droby, zelenina, luštěniny, ořechy.

20

Mangan (Mg) – funkce: aktivace enzymů, látková přeměna (snížení plodnosti).

Zdroje: listová zelenina, ořechy, ovesné vločky.

Měď (Cu) – funkce: součást enzymů, tvorba vlasů a pigmentu. Zdroje: vaječný

bílek, maso, ovoce, zelenina.

Jód (I) – funkce: důležitý pro činnost štítné žlázy, je součástí hormonů. Zdroje:

mořské ryby, sůl, višně, mořská voda, třešně.

Fluór (F) – funkce: nezbytný pro vývoj zubů, důležitý pro tvorbu kostí. Zdroje:

ryby, pitná voda, zelenina, ovoce, čaj.

Molybden (Mo) – funkce: součástí enzymů. Zdroje: fazole, celozrnné obiloviny,

pšeničné klíčky.

Selen (Se) – funkce: ovlivňuje krevní tlak a kornatění tepen, zvyšuje imunitu

organismu. Zdroje: kukuřice, cibule, plody moře, pšeničné klíčky, semena [40].

21

4. Pitný režim

Stejně jako u ostatních živin je pravidelný přísun vody nezbytný

k udržení zdraví. Můžeme se setkat jak s příznaky nedostatku, tak předávkování

s následnou smrtí. Voda představuje 50–60 % z celkové tělesné hmotnosti. Na

fyziologickou potřebu vody mají především vliv klimatické podmínky, úroveň

fyzické aktivity, pohlaví, věk, tělesná hmotnost a složení těla, které určují

metabolicky aktivní tkáň. Menší mírou také obsah minerálních látek a bílkovin

v potravě. Centrum žízně se nachází v mozku. Receptory tohoto centra reagují na

změny osmolality7 plazmy, krevního tlaku, objemu krve a hormony řídící tvorbu

moče [1,9,10].

Při fyzické zátěži vzniká teplo vlivem pracujícího svalstva, které je z těla

odváděno potem. Pocením dochází k odvodňování organismu a ztrátám

minerálních látek. Při ztrátě tekutin dochází k zahušťování krve a následně k horší

schopnosti přenosu kyslíku a odvodu tělesného tepla, což může způsobit kolaps

sportovce. Dehydratace závažně ovlivňuje vytrvalostní, rychlostní a silové

disciplíny. Fyziologický výkon již narušuje ztráta 1 % vody z celkové tělesné

vody. Změna tělesné hmotnosti o 1 g při cvičení během pocení znamená ztrátu

vody o 1 ml. „Je dokázáno, že intenzivní cvičení, které vedlo ke ztrátě tekutin

odpovídající 2,5 % tělesné hmotnosti, způsobilo 45% snížení podaného výkonu“

(Maughan, Burke, 2006) [1,9,10].

Iontové nápoje se doporučuje používat při výkonech delších než 60

minut. Nejvhodnějším nápojem pro rychlé doplnění ztrát tekutin jsou roztoky

glukózy a minerálních látek (nejdůležitější jsou draslík, sodík, vápník a hořčík).

Z běžně dostupných nápojů můžeme použít minerální vodu, ovocný, zelený

a černý lehce slazený čaj nebo naředěný 100% džus. Čím více je nápoj

koncentrovanější, tím déle se zpracovává a o to pomaleji je vstřebáván ve

střevech. Nejjednodušší způsob, jak poznat, zda příjem tekutin je dostačující je

7 Osmolalita je celkové množství osmoticky aktivních částic jako jsou ionty, chloridy, cukrya močovina rozpuštěné v 1kg rozpouštědla (voda, krev). Změny osmolality jsou zaznamenáványspeciálními buňkami v mozku (osmoreceptory v hypothalamu), které jsou podle potřeby schopnyji dále řídit (zadržet či vyloučit vodu z těla prostřednictvím hormonu ADH). Udává se obvyklev mmol/kg. Zvýšení osmolality se projevuje žízní, velké změny pak narušují nervovou činnost.Osmolalita stoupá při dehydrataci organismu nebo hromaděním osmoticky aktivních látek [40,35].

22

podle barvy moči. Čím tmavší (vysoký obsah odpadních látek), tím je organismus

dehydrovanější. Toto pravidlo by mělo platit u zdravého jedince [1,9,10].

Podle osmolality dělíme sportovní nápoje na:

· hypertonické – mají větší koncentraci iontů než krev, proto se používají

ve fázi regenerace po náročné fyzické zátěži,

· isotonické – mají stejnou koncentraci jako krev a využívají se po ukončení

aktivity nebo při regeneraci,

· hypotonické – mají nižší koncentraci než krev, a proto jsou vhodné při

tělesné zátěži [1,9,10].

U trénujících silových sportovců nedochází vlivem délky (60–90 minut)

a intenzitě tréninku k významným ztrátám tekutin a minerálních látek, aby je

potřebovali doplňovat pomocí iontových nápojů. Ztracené minerální látky

a stopové prvky jsou schopni doplnit z vydatné stravy nebo doplňků stravy, které

denně konzumují a tekutiny obyčejnou pitnou vodou při tréninku [1,9,10].

23

5. Doplňky stravy

5.1 Charakteristika doplňků stravy

„Doplňkem stravy (DS) je potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou

stravu, a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů, minerálních látek nebo

dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině

samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených

množstvích.“ (zákon 110/1997Sb). DS pro sportovce slouží jako podpora

výkonu, urychlení vzestupu výkonnosti a překročení fyziologických bariér.

Zvyšují také kvalitu výživy, a tak zaručují, že organismus dostane vše co

potřebuje k dokonalému zdraví a efektivnímu tréninku [13,30].

5.2 Rizikovost vybraných druhů doplňků stravy

Všechny DS musí být schváleny Ministerstvem zdravotnictví na podkladě

o zdravotní nezávadnosti ze Státního zdravotního ústavu. U DS se posuzuje pouze

zdravotní nezávadnost, nikoliv účinnost. „Platná legislativa říká, označování

doplňků stravy nesmí doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence,

léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat.“

(§ 3 odst. 5 vyhlášky č. 225/2008 Sb.). Tvrzení uváděná na obalu

a v doprovodných materiálech u doplňků stravy nejsou po odborné stránce

posuzována. DS jsou převážně přírodního původu nebo pro organismus přirozené,

přičemž ještě nedostatkové. Jsou možné zdravotní komplikace v důsledku použití

v nevhodném množství, v jejich nesprávně načasovaném příjmu nebo kombinací

více druhů DS. Konzument by se měl vždy řídit návodem na etiketě výrobku

a v případě specifického použití se poradit s odborníkem [6,36,32].

Vitaminy, minerální látky a stopové prvky

Není zde odůvodněná konzumace většího než doporučeného množství,

protože většinu z nich si organismus neumí uchovávat, a proto je vyloučí.

U vitamínů rozpustných v tucích, minerálních látek a stopových prvků, může

navíc docházet k jejich ukládání v organismu a následným zdravotním

komplikacím [6,13].

24

Lipotropní látky

Jsou to látky ovlivňující metabolismus tuků a celkově zlepšující látkovou

přeměnu v organismu. Patří sem například L-karnitin, lecitin a arginin. Jejich

předávkování nemá vážnější negativní důsledky. Pokud by došlo ke zdravotním

komplikacím, tak je stačí omezit nebo vysadit [6,13].

Anabolizující látky

Tyto látky zajišťují výstavbu svalové hmoty, zvyšují metabolismus

a snižují katabolické efekty. Patří sem například látky L-arginin, Tribulus

terrestris, aminokyseliny nebo dibencozid (koenzym vitaminu B12). U těchto látek

nebyly prozatím zjištěny případy poškozeného zdraví [6,13].

Proteinové koncentráty

Největší nevýhoda proteinů je spojena s nadýmáním a dehydratací. Podle

mnoha biochemiků jejich vysoký příjem zatěžuje ledviny a játra, avšak zdravý

sportovci, kteří konzumují doporučené množství se nemusí tohoto rizika obávat.

Pro osoby trpící alergií na mléčné proteiny nebo nesnášenlivostí mléčného cukru

jsou také nevhodné. Jestliže pociťujeme při konzumaci proteinu vedlejší účinky,

tak je vhodné zkusit jiný proteinový preparát nebo ho vysadit [6,13].

Látky tonizující

Jsou to látky typu guarana, kofein nebo efedrin. Tyto látky se začínají na

trhu prosazovat pro jejich pozitivní vliv na potlačování stresu. Jsou náznaky, že

těmito látkami se může organismus předávkovat [6,13].

5.3 Kategorie doplňků stravy

Gainery

Tyto vysokokalorické doplňky stravy, složené z proteinů v poměru

(30–20 %) a sacharidů (70–80 %) nastartují náš metabolismus. Slouží pro

nabíraní svalové hmoty nebo pro upravení tělesné hmotnosti. Při užívání tohoto

druhu suplementu se nám může stát, že nenaberete pouze svaly, ale také tuk.

Dávkování gainerů viz kapitola Dávkování sacharidů. Gainer je

vhodný rozmixovat ve vodě, a ne v mléce, z důvodu jeho lepší stravitelnosti [13].

25

Proteiny

Patří mezi základní, nejznámější a nejrozšířenější doplňky stravy

v silových sportech. Nejpoužívanější formou proteinových doplňků stravy jsou

proteinové prášky, ale existují i tablety, kapsle nebo nápoje. Na 100 g proteinu

připadá 50 až 90 g čistých proteinů. Doporučuji proteiny s obsahem čistých

proteinů nad 80 %. Výhoda tablet nebo kapslí je v lepší stravitelnosti, oproti

hustému nápoji z prášku, ale tato výhoda je překonána jejich vysokou cenou.

Proteinové nápoje jsou pouze připravené nápoje v lahvích [13].

Proteinové doplňky stravy se vyrábí ze sušených a zpracovaných proteinů

obsažených v mléce, mase, vejcích či obilovinách. Nejrozšířenější jsou živočišné

proteiny a to zvláště syrovátkový protein, který má v současné době nejvyšší

biologickou hodnotu. Výhody syrovátkového proteinu jsou v nejvyšším obsahu

aminokyselin s rozvětveným řetězcem, ve zvýšené hladině glutationu

(nejdůležitější antioxidant), rychlé absorpci, uplatňuje se v imunitním systému,

nezpůsobuje nadýmání a plynatost jako ostatní proteiny. Dávkování proteinů viz

kapitola Dávkování proteinů. Proteinové koncentráty je vhodné rozpouštět ve

vodě, a ne v mléce, z důvodu jejich lepší stravitelnosti [13].

Aminokyseliny

Tyto doplňky stravy rozdělujeme do tří hlavních kategorií. První skupina

obsahuje všechny aminokyseliny, ale většinou se jedná o obyčejný proteinový

suplement. Druhou skupinu tvoří individuální - jednotlivé aminokyseliny. V třetí

kategorii se nachází aminokyselinové doplňky stravy, které jsou složeny ze dvou,

či tří aminokyselin tvořící komplex. Nejpoužívanější jsou aminokyseliny

s rozvětveným řetězcem. Příkladem uvedeme nejpoužívanější komplex

aminokyselin valin, leucin a isoleucin, označované jako BCAA (branched chain

amino acids), které prokazatelně slouží jako ochrana před rozpadem svalové

hmoty a navíc mají anabolický účinek. Tyto doplňky stravy existují ve formě

tablet, kapslí nebo tekutin. Vědecky prokázané účinky nejdůležitějších

aminokyselin pro sportovce jsme uvedli v kapitole Aminokyseliny [13,18].

26

Metabolické optimizéry

Metabolické optimizéry (MO) byly vyvinuty ve snaze využít všech výhod

ergogenních8 doplňků stravy. Nejedná se o anabolické steroidy, nemohou

způsobit stejný nárůst svalové hmoty nebo se jim jakkoliv rovnat! Napomáhají

k budování svalové hmoty, odbourávání tuků a tvorbě energie. Nejpopulárnější

MO je MET-Rx, který byl vyvinut pro pacienty trpící katabolismem. Při testech

vynálezce MET-Rxu Dr. Cennellym, bylo zjištěno, že skupina používající tento

přípravek během 56 dnů nabrala v průměru o 500 % více svalové hmoty než

kontrolní skupina! Testy dalších vědců dospěly k podobnému závěru [13].

Kreatin

Tento suplement je pro silové sportovce opravdu důležitý, protože jejich

výkon je krátkodobý a vyžaduje velký výdej energie. Kreatin je druhý nejrychlejší

zdroj energie využívaný pro krátkodobý intenzivní svalový výkon, hned po ATP

(adenosin trifosfát), který je okamžitým zdrojem energie. Kreatinové zásoby se

vyčerpají během deseti sekund vysokointenzivním cvičením. Proto ta únava po

deseti opakování leg pressu nebo hladké stovce. 50% doplnění kreatinu proběhne

během jedné minuty. Celková hladina kreatinu je obnovena za 5 až 6 minut, kdy

záleží na genetice nebo poměru typu svalových vláken [9,13].

Doporučení v příjmu kreatinu se také rozcházejí. V zátěžové fázi se

převážně doporučuje 20–30 g denně po dobu prvního týdne užívání, pak dávku

snížit na 2–10 g denně po dobu 30–40 dnů, kdy záleží na intenzitě cvičení nebo

hmotnosti jedince. Při vědeckých výzkumech bylo zjištěno, že optimální množství

kreatinu je 0,3 g/kg TH. Toto množství je vhodné rozdělit na 4–6 porcí denně.

Nejpoužívanější dávkování je ráno, před tréninkem, ihned po tréninku a večer.

Kreatin se doporučuje přijímat nalačno s jednoduchými cukry (glukóza)

a aminokyseliny typu BCAA [9,13].

Nejbohatším přírodním zdrojem kreatinu je maso a jiné živočišné

produkty. Známé kreatinové doplňky stravy jsou kreatin monohydrát, kre-alkyn

nebo kreatine ethyl ester. Zatím nebyly prokázány vedlejší účinky, až na

zadržování vody v těle, která způsobuje zvýšení tělesné hmotnosti a objem svalů

[13].

8 Látky pomáhající zvyšovat fyzickou nebo duševní činnost (kreatin, karnitin nebo kofein).

27

MCT tuky

Vychází z anglického názvu Medium Chain Triacylglycerols tj.

triglyceridy se středně dlouhým řetězcem. Jejich výhoda spočívá v rychlosti

transportu do svalů, kde jsou využity jako okamžitý zdroj energie [13].

Jsou přednostně využívány jako zdroj energie, proto šetří svalový

glykogen, a tak působí proti odbourávání svalové hmoty. Jejich výhodou je také

to, že se neukládají ve formě tuku. Denní příjem MCT olejů je mezi 10–20 g a to

ve 3–4 menších dávkách nebo před fyzickou aktivitou [13].

Spalovače tuků

Od doby, kdy se začal sport členit na váhové skupiny a kulturisté

potřebovali dokonalé vyrýsování, nastal rozvoj spalovačů tuků (fat burners).

Spalovače pomáhají odbourávat tuk, zrychlovat metabolismus, pomáhají účinněji

trénovat, oddalovat únavu a potlačovat stres. Rozdělujeme je na stimulační

a nestimulační spalovače. Stimulační patří mezi nejúčinnější, protože stimulují

centrální nervový systém a mají tzv. termogenní účinek, jehož důsledkem je

zrychlení metabolismu. Do této skupiny patří kofein, synefrin, zelený čaj, kakaové

boby nebo guggulsterony. Nestimulační spalovače neobsahují stimulátory, a proto

by měly na tělo působit šetrněji. Patří sem CLA (konjugovaná kyselina linoleová),

chrom, pyruvát, HCA (garcinia cambogia extrakt), L-karnitin a mnoho dalších

[13].

Nejznámější a funkční spalovače tuků:

· L-kartnitin slouží jako základ v mnoha spalovačů. Pomáhá dostat tuk do

buněk, kde je spalován a snižuje hladinu kyseliny mléčné ve svalech. Bez

karnitinu by jsme nevyužili ani gram tuku!

· Lecitin příznivě ovlivňuje metabolismus tuků a jejich odbourávání,

urychluje svalové zotavení po náročném sportovním výkonu a pomáhá

nervovým buňkám lépe odolávat stresům.

· Cholin pomáhá při transportování tuků v organismu a je prevencí před

ukládáním tuků v játrech.

· Pyruvát má podobné vlastnosti jako L-karnitin. Navíc je součástí

metabolismu sacharidů a podílí se na vzniku ATP. Ve spojení

s L-karnitinem nebo kreatinem umocňuje jejich vlastnosti.

28

· CLA (konjugovaná kyselina linoleová) výrazně podporuje spalování tuků,

za současného zachování svalové hmoty.

· Guggulsterony spalují tuk a působí proti jeho opětovnému ukládání.

Odbourávají tuk jak z podkožních zásob, tak z krevního řečiště a snižují

hladinu cholesterolu.

· Synefrin extrakt z Citrus aurantium stimuluje termogenezi (tvorbu tepla)

v organismu, což zvyšuje energetický výdej v průběhu dne [13,18].

Glutamin

Jedná se o nejrozšířenější aminokyselinu v lidském těle. Podle

nejnovějších výzkumů je pro kulturisty zajímavý tím, že má velký význam

v proteinové syntéze (růst svalů), chrání svaly před katabolismem a zvyšuje efekt

růstových hormonů. Dále má velmi důležitý význam v imunitním systému.

Glutamin je také zodpovědný za transport dusíku tělem během intenzivní fyzické

aktivity. Pozitivní hladiny dusíku a glutaminu jsou nezbytná kritéria pro nabírání

svalové hmoty [13].

HMB

HMB (hydroxy-methyl-butyrát) vzniká z Leucinu. Stálé užívání HMB,

které je podmíněno tréninkem, má schopnost ovlivnit vývoj a růst svalové hmoty

a síly. Chrání svaly před katabolismem a svalové buňky před poraněním

v průběhu tréninku. Vysoce efektivní je kombinace HMB s kreatinem a BCAA,

kde je pozorováno zvýšení výkonnosti, úbytek tuku a nárůstu svalové hmoty.

Dodnes ovšem nebyly provedeny přesvědčivé studie o účinku HMB na lidech

[9,13].

Tribulus terrestris

Rostlina, která působí na produkci testosteronu, který podporuje růst

svalové tkáně a síly, pozitivně ovlivňuje imunitní systém a tvorbu energie [13].

Diosgenin

Látka získaná z byliny Dioscorea, která má vysoký obsah steroidních

sapogeninů. Podporuje produkci testosteronu, estrogenu, progesteronu a jiných

regulačních hormonů. Přímo ovlivňuje anabolické procesy v organismu, čímž

napomáhá nárůstu svalové hmoty a zkracuje dobu potřebnou pro regeneraci [13].

29

L-arginin

Je důležitou součástí při tvorbě proteinů a anabolických procesech. Tělo

jej také využívá k produkci oxidu dusnatého, který je jednou z nejvýznamnějších

látek rozšiřujících cévy a tím zvyšující průtok krve. Rozšířené cévy umožňují

nejen intenzivnější přísun kyslíku a dalších živin do svalu a tím jeho rychlejší růst,

ale i rychlejší regeneraci namáhaného svalu zlepšeným odvodem kyseliny mléčné

[13].

Dibencozide

Jedná se o koenzym vitaminu B12. Má anabolizující efekt, protože

stimuluje tvorbu hemoglobinu a myoglobinu. Jeho účinky se projeví nárůstem

absolutní síly [13].

Iontové nápoje

Viz kapitola Pitný režim.

Kloubní výživa

Chrupavka umožňuje bezbolestné ohýbání kloubu. Vlivem přibývajícího

věku, genetických předpokladů, úrazů nebo nadměrné zátěže chrupavka ubývá, až

se může úplně ztratit. Evropská společnost revmatologů uznala glukasamin sulfát,

kyselinu hyaluronovou a chondroitin sulfát za objektivně účinné látky. Tyto látky

bývají doplněny o methylsulfonylmethan (MSM) [13,27].

5.4 Načasování příjmu doplňků stravy

Stejně tak jako u makrolátek nebo mikrolátek neexistuje u doplňků stravy

jediná správná varianta v množstevní konzumaci a načasování jejich příjmu.

Během dne je organismus schopen absorbovat určité látky s různou odlišností.

Opět doporučuji, řídit se pokyny výrobce doplňku stravy [13].

Před tréninkem

Je doporučována konzumace kreatinu (30–45 min.), inosinu a přípravků

pro odbourávání tuků (30–45 min.). Konzumace tuků nebo proteinů je nevhodná

z důvodu jejich špatné stravitelnosti. 4 hodiny před tréninkem nebo závodem

může sportovec zkonzumovat 4–5 g polysacharidů na 1 kg TH. 1 hodinu před

30

výkonem by měla strava obsahovat 1–2 g polysacharidů na 1 kg TH. Můžeme

konzumovat i jednoduché cukry, ale v množství maximálně 30 g [6,13].

Během tréninku

Nedoporučuje se zatěžovat organismus jídlem. Při intenzivním zatížení

trvající minimálně jednu hodinu je vhodná konzumace iontových nápojů. Pro

doplnění sacharidů můžeme použít sacharidové gely nebo sušené ovoce.

Sacharidy konzumujeme v množství 30–60 g/hod a to z důvodu udržení optimální

hladiny glykémie v krvi [6,13].

Ihned po tréninku

Je vhodná konzumace sacharidových nápojů pro doplnění zásob

glykogenu. Pro uspokojení potřeb svalů, můžeme sáhnout po kreatinu, proteinech

nebo aminokyselinách. Doporučené množství sacharidů a proteinů najdeme

v kapitolách Dávkování proteinů a Dávkování sacharidů [13].

Před snídaní

Můžeme vzít aminokyseliny (arginin, lysin a ornitin), které slouží

k uvolnění růstového hormonu [13].

S jídlem

Jsou vhodné vitaminy, minerální látky, aminokyseliny ve volné formě

nebo s rozvětveným řetězcem a doplňky stravy pro odbourávání tuků [13].

Svačina

Nejvhodnější jsou proteinové a sacharidové nápoje nebo v poslední době

hojně se rozšiřující metabolické optimizéry [13].

Před spaním

Doporučují se aminokyseliny, které působí jako stimulátor růstového

hormonu, který se v největším množství vylučuje během hlubokého spánku nebo

také proteinový nápoj [13].

31

6. Doping

6.1 Historie dopingu

Cílem člověka v jeho historickém vývoji byla snaha o zlepšení silových

schopností. Už v době řecko – římské pojídali válečníci nebo gladiátoři

psychoaktivní houby nebo varlata zvířat s cílem zvýšit svoji sílu a agresivitu.

V pozdějších dobách byly tyto „doplňky“ nahrazeny alkoholem, drogami nebo

jejich kombinací. První zmínky o využití steroidů se vyskytují na začátku 50. let

20. století (OH 1952 v Helsinkách), kdy svět ohromily výkony vzpěračů

Sovětského svazu. První syntetický anabolický androgenní steroid

methandrostenolon byl vyroben pod názvem Dianabol. Otcem dopingu můžeme

označit Dr Zieglera, který začal steroidovou epidemii tímto steroidem [14,19].

6.2 Dělení dopingu

Látky zakázané stále:

· anabolické látky – androstendiol, bolandiol, testosteron,

· peptidové hormony a příbuzné látky – inzulín, růstový hormon nebo EPO,

· beta-2 agonisté – všechny,

· antagonisté a modulátory hormonů – anastrozol, exemestan, letrozol,

· diuretika a krycí látky – diuretika, probenecid, plasmaexpandery [14].

Metody zakázané stále:

· zvyšování přenosu kyslíku – krevní doping, krevní náhražky,

· chemická a fyzikální manipulace – úprava moči, cévkování,

· genový doping [14].

Látky a metody zakázané při soutěži:

· stimulanty – amfetamin, adrafinil, adrenalin, efedrin, strychnin,

· narkotika – morfin, petidin, fentanyl,

· kanabinoidy – hašiš, marihuana,

· glukokortikoistreroidy – všechny [14].

Látky zakázané v určitých sportech:

· alkohol,

· beta blokároty [14].

32

6.3 Aplikace a fyziologický účinek anabolických steroidů

Mnoho kulturistů si aplikuje až stokrát vyšší dávku, než je akceptovatelné

terapeutické dávkování. Také se často kombinuje tři až pět druhů steroidů tzv.

„stack“, které mají výrazný účinek, co se týče nárůstu svalové hmoty a síly [13].

Aplikace steroidů:

· orální – tablety, kapsle,

· injekční – pomocí jehly přímo do svalu hýžďového nebo stehenního,

§ vodní báze nebo olejová báze [13].

Hlavní účinky steroidů:

· nárůst svalové hmoty a síly, při poklesu tělesného tuku,

· zadržují vápník v těle a kosti se tak stávají silnější a pevnější,

· ovlivňují rovnováhu iontů, které zadržují,

· zlepšují využití přijatých proteinů pomocí dusíku, který zadržují,

· působí proti katabolickým hormonům,

· zvyšují produkci erythropoietinu v ledvinách. Tento hormon stimuluje

kostní dřeň ke zvýšené produkci červených krvinek [13].

6.4 Vedlejší účinky anabolických steroidů

· Vlasy – zhoršení kvality vlasů může vést až k jejich vypadání.

· Oči – při poškození jater se bělmo zabarví do žluté barvy.

· Obličej – trudovitost (akné) odulost, u žen růst vousů.

· Hrudník – u mužů zvětšení prsou a zvýšená citlivost bradavek.

· Játra – porucha jejich funkce a možnost vzniku nádoru.

· Zažívací systém – poruchy trávení a možnost vzniku nádorového

onemocnění.

· Prostata – předčasné zvětšení, popsány jsou zhoubné nádory.

· Kůže a podkoží – u žen vznik mužského ochlupení, odulost. Ztrácí svou

přirozenou pružnost, tvoří se strie.

· Svaly, šlachy, vazivo – zvýšené riziko svalových a vazivových poranění.

· Systém žláz s vnitřní sekrecí – porucha tvorby vlastních hormonů.

· Mozek – zhoršení duševní výkonnosti, extrémní změny nálad, agresivita.

33

· Hlas – u mužů dochází k přeskakování, u žen k hrubnutí.

· Oběhový systém – možnost zvýšení krevního tlaku. Snížení výkonnosti

srdečního svalu může vést až k infarktovým stavům.

· Ledviny – hrozí snížení jejich funkce.

· Poškození genu v chromozomech - vznik vrozených vad.

· Kosti – předčasné uzavření růstových štěrbin vede k pozastavení růstu.

· Pohlavní orgány a rozmnožování:

§ u mužů – potlačení spermatogeneze (vývoje a zrání spermií), může

vést k impotenci, snížení libida (pohlavní touhy). Popsány jsou

i případy zhoubných nádorů varlat.

§ u žen – poruchy menstruačního cyklu až sekundární ztráta vedoucí

k neplodnosti, zvětšení poštěváčku [13,37].

34

7. Metodologie výzkumu

7.1 Cíl výzkumu

Cílem výzkumu je zjištění, interpretace a komparace výživových zvyklostí

u jednotlivých silových sportovců v tréninkové a soutěžní fázi, včetně objasnění

jejich postoje k dodržování zásad sportovní výživy, popřípadě navrhnutí změn

v jejich stravovacím režimu.

7.2 Metodika výzkumu

Pro získání údajů jsme použili upravený dotazník Doc. MUDr. Jindřicha

Fialy, CSc., z Ústavu preventivního lékařství lékařské fakulty Masarykovy

univerzity v Brně, viz příloha číslo 4. Dotazník je rozdělen na dvě poloviny a to

na výživové zvyklosti v tréninkové a soutěžní fázi. Každá polovina se skládá ze

dvou částí. První část se týká životního stylu, pitného režimu, stravy a doplňků

stravy konzumované v průběhu dne a tréninku. Druhá část se skládá z tabulek

hlavních potravinových skupin, které se konzumují na snídani, oběd, večeři

a svačinu.

7.3 Výzkumná otázka

Jaké jsou stravovací návyky silových sportovců v tréninkové a soutěžní

fázi a dodržují sportovci zásady sportovní výživy?

35

8. Interpretace a vyhodnocení výzkumu

Pro výzkum jsme si zvolili tři silové sportovce rozdílné věkové kategorie,

ale s podobným mezinárodním úspěchem.

Proband 1: Tomáš Vrána, 19 let, 178 cm, 105 kg, student, mistr Evropy GPC,

vicemistr Evropy AWPC, dvojnásobný mistr ČR.

Proband 2: Radek Vrána, 16 let, 178 cm, 93 kg, student, mistr světa 2008.

Proband 3: Radovan Kaděra, 31 let, 183 cm, 122 kg, OSVČ, vicemistr světa

2008

8.1 Proband 1

1. Vyhodnocení první části dotazníku

Z vyplněné první části dotazníku vyplývá, že se Tomáš zajímá

o problematiku sportovní výživy a její zásady se snaží dodržovat. Ve stravování

a výživových zvyklostech nerozlišuje tréninkové a závodní období. Nekouří

a alkohol téměř nekonzumuje. Jeho jídelníček se skládá z šesti denních chodů,

které konzumuje pravidelně. Z doplňků stravy používá pouze proteinové

přípravky. Před tréninkem konzumuje lehkou a energetickou stravu typu corn

flakes s jogurtem. Před tréninkem nepravidelně používá proteinový nápoj a pří

únavě i kávu. Konzumaci proteinu nedoporučujeme, protože se pomalu tráví

a při tréninku mohou nastat zažívací problémy a káva je sice významný stimulant,

ale nevhodně také odvodňuje organismus. Při tréninku nic nekonzumuje. Po jeho

ukončení si dává do půl hodiny proteinový nápoj o 50 gramech proteinu a půl

hodiny po nápoji konzumuje vajíčka, ryby nebo tvaroh. Konzumaci většího

množství potravin po použití proteinového nápoje doporučujeme s delším

časovým rozestupem a to z důvodu lepší stravitelnosti nápoje. Jeho denní pitný

režim obsahuje 3 – 3,5 litrů tekutin denně. Před a po tréninku pije vodu, džus

nebo šťávu. Při tréninku vypije jeden litr minerální vody. Jeho pitný režim je

v souladu se zásady sportovní výživy. Posiluje třikrát týdně mezi 18:00 až 20:00

hodinou, což není ideální doba tréninku, ale jako student nemá tolik volného času,

který by potřeboval. Ve volných dnech doplňuje posilování aerobní aktivitou jako

je běh, plavání a cyklistika. Cyklistika a obzvláště plavání jsou velmi dobré

doplňkové sporty, protože nezatěžují pohybový aparát (klouby), tak jako

36

posilování. Běhání jednou týdně s menší intenzitou pohybovému aparátu také

neuškodí.

2.Vyhodnocení druhé části dotazníku

Snídaně se nevymyká běžnému zastoupení potravních skupin. Byla by

však vhodná častější konzumace obilovin, obzvláště cereálních, a mléčných

výrobků. Složení oběda vyhovuje zásadám sportovní výživy. Večeře je vhodně

složená, ale přesto by jsme ji doplnili mléčnými výrobky. Ke svačině by byla

vhodnější častější konzumace mléčných než masných výrobků. Viz tabulky 1, 2,

3, 4, 5, 6, 7, 8.

Tab. 1: Zastoupení hlavních potravních skupin – snídaně

Zastoupení hlavních potravních skupin - snídaně

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...) x x

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

37

Tab. 2: Zastoupení hlavních potravních skupin – oběd

Zastoupení hlavních potravních skupin - oběd

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

Tab. 3: Zastoupení hlavních potravních skupin – večeře

Zastoupení hlavních potravních skupin - večeře

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

x

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

38

Tab. 4: Zastoupení hlavních potravních skupin – svačiny a jiné

Zastoupení hlavních potravních skupin - svačiny a jiné

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

3xdenně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x x

Brambory x

Zelenina (kroměbrambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby,vejce, luštěniny... x

Masné výrobky(uzeniny, paštiky...) x

Tuky a vysokotučnépotraviny x

Cukr a silně sladkévýrobky x

Tab. 5: Výběr mléčných výrobků

Když si vybíráte mléčné výrobky, dáváte přednost nízkotučným?

NE, nerozlišuji to

Spíše ne, pouze někdy

Asi tak půl napůl, z 50%

Celkem ano,většinou

RozhodněANO,

snažím se vždy

Nekonzumuji mléko

x

Tab. 6: Výběr pomazánek

Jak často si mažete na pečivo nějakou tučnou “pomazánku” (máslo, rostlinné

máslo apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

³ 3xdenně

x

39

Tab. 7: Výběr salátů

Jak často konzumujete saláty s vysokým obsahem majonézy a tuku (vlašský,

pařížský, vaječný, rybí apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

x

Tab. 8: Konzumace celozrnných potravin

Jak často obvykle konzumujete celozrnné, grahamové pečivo, müsli, ovesné

vločky, nebo cereálie s vysokým obsahem vlákniny?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

x

3. Diskuze

Pro silového sportovce, který si nemusí hlídat každý gram tuku ve stravě

a může si dovolit občasné prohřešky vůči sportovní výživě jsou výše uvedené

stravovací návyky velmi dobré. I když je z vyplněného dotazníku patrné, že se

Tomáš snaží omezovat tuky, musíme znovu upozornit na vyšší konzumaci uzenin

a tím i vyšší příjem skrytých tuků, které nejsou pro sportovce vůbec vhodné.

Naopak kladně hodnotíme konzumaci velkého množství zeleniny a ovoce.

Celkově bychom doporučili zvýšit konzumaci obilovin a mléčných výrobků,

protože se nejedná o rekreační posilování, ale o namáhavý silový trénink, který je

navíc doplněn aerobní aktivitou. Cílem tréninku není redukce hmotnosti, ale

budování kvalitní svalové hmoty. Jeho strava je přesto vydatná a bohatá na živiny,

které jako silový sportovec potřebuje. Jako student má omezené finanční

prostředky na nákup doplňků stravy, ale na tomto příkladu zjišťujeme, že při

pravidelném a poctivém tréninku a bohaté stravě není až tak důležitá jejich

konzumace k dosažení významných úspěchů.

40

8.2 Proband 2

1. Vyhodnocení první části dotazníku

Radek se podle vlastních slov moc nezajímá o problematiku sportovní

výživy a její zásady nedodržuje. Ve stravování a výživových zvyklostech

nerozlišuje tréninkové a závodní období. Nekouří a alkohol vůbec nekonzumuje.

Jeho jídelníček se skládá ze tří pravidelných denních chodů a nepravidelných

svačin. Tak aktivní a mladý sportovec jako Radek, by se měl určitě stravovat

pravidelněji a častěji byť v menších porcí. Z doplňků stravy používá pouze

proteinové přípravky. Dvě hodiny před tréninkem obědvá, což mu zaručuje

dostatečnou energii pro trénink. Při tréninku nic nekonzumuje a po jeho ukončení

si hned dává proteinový nápoj o 40 g proteinu. Hodinu po tréninku konzumuje

vajíčka, rýži, tuňáka nebo kuřecí maso. Konzumace doplňků stravy a jídla po

tréninku jsou vhodně složena. Jeho denní pitný režim obsahuje litr pitné vody a

litr minerální vody, což je pro sportovce málo. Před a po tréninku pije čistou

vodu. Při tréninku vypije jeden litr pramenité vody. Posiluje třikrát týdně ve

vhodných odpoledních hodinách od 14:30 do 16:15 hodinou. Posilování doplňuje

aerobní aktivitou jako je běh, plavání a míčové hry typu rugby a košíková.

Poněvadž jeho hlavní zájem je silový trojboj, kde dochází k velkému namáhání

kloubů (hlavně kolen), běhání s kombinací košíkové nebo rugby může mít

neblahé následky na jeho pohybový aparát. Místo běhání by bylo vhodné zařadit

cyklistiku. Naopak plavání je velmi dobrá volba doplňkového sportu, která by

mohla být častější.

2. Vyhodnocení druhé části dotazníku

Snídaně je vhodně složená, ale mohl by ji doplnit o zeleninu nebo ovoce.

Složení oběda vyhovuje zásadám sportovní výživy až na malý podíl zeleniny.

Večeře je vhodně složená, ale přesto bychom zařadili častější konzumaci obilovin,

mléčných výrobků nebo masa. Svačiny by Radek měl konzumovat denně

a pravidelně. Na svačiny by bylo vhodné zařadit ovoce a obiloviny s mléčnými

nebo masnými výrobky, vzhledem k jejich nízké konzumaci v průběhu dne. Viz

tabulky 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16.

41

Tab. 9: Zastoupení hlavních potravních skupin – snídaně

Zastoupení hlavních potravních skupin - snídaně< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

x

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

Tab. 10: Zastoupení hlavních potravních skupin – oběd

Zastoupení hlavních potravních skupin - oběd< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...) x

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

42

Tab. 11: Zastoupení hlavních potravních skupin – večeře

Zastoupení hlavních potravních skupin - večeře< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...) x

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

Tab. 12: Zastoupení hlavních potravních skupin – svačiny a jiné

Zastoupení hlavních potravních skupin - svačiny a jiné

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

3xdenně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kroměbrambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby,vejce, luštěniny...

x

Masné výrobky(uzeniny, paštiky...) x

Tuky a vysokotučnépotraviny x

Cukr a silně sladkévýrobky x

43

Tab. 13: Výběr mléčných výrobků

Když si vybíráte mléčné výrobky, dáváte přednost nízkotučným?

NE, nerozlišuji to

Spíše ne, pouze někdy

Asi tak půl napůl, z 50%

Celkem ano,většinou

RozhodněANO,

snažím se vždy

Nekonzumuji mléko

x

Tab. 14: Výběr pomazánek

Jak často si mažete na pečivo nějakou tučnou “pomazánku” (máslo, rostlinné

máslo apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

³ 3xdenně

x

Tab. 15: Výběr salátů

Jak často konzumujete saláty s vysokým obsahem majonézy a tuku (vlašský,

pařížský, vaječný, rybí apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

x

Tab. 16: Konzumace celozrnných potravin

Jak často obvykle konzumujete celozrnné, grahamové pečivo, müsli, ovesné

vločky, nebo cereálie s vysokým obsahem vlákniny?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

x

3. Diskuze

Po vyhodnocení dotazníku zjišťujeme, že Radek opravdu nedodržuje

zásady sportovní výživy, jak sám uvádí v první části dotazníku. Pochválit ho

můžeme pouze za vyhýbání se tukům a masným výrobkům, které většinou

obsahují velké množství skrytých tuků. Hlavní nedostatky ve stravování u Radka

spočívají v malém množství konzumované zeleniny a ovoce, nedostatečném

pitném režimu a velmi nepravidelným svačinám. Celkově bychom mu doporučili

44

zvýšit příjem tekutin, obilovin, ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Jako student

má omezené finanční prostředky na nákup doplňků stravy, ale i na tomto příkladu

zjišťujeme, že při pravidelném a poctivém tréninku s bohatou stravou není až tak

důležitá jejich konzumace k dosažení významných úspěchů.

8.3 Proband 3

1. Vyhodnocení první části dotazníku

Z vyplněného dotazníků vyplývá, že se Radek hodně zajímá

o problematiku sportovní výživy a její zásady se snaží dodržovat. Ve stravování

a výživových zvyklostech nijak zásadně nerozlišuje závodní a tréninkové období.

Nekouří a alkohol téměř nekonzumuje. Z potravinových doplňků konzumuje

proteinové a sacharidové nápoje, glutamin, kreatin a BCAA. Jeho jídelníček se

skládá z šesti pravidelných denních chodů a jedné nepravidelné svačiny v brzkých

ranních hodinách. Touto svačinou, která je ve 3:00 dochází k neustálému

zatěžování trávících orgánů, což není zdravotně prospěšné. Radek snídá hodinu

před tréninkem, který je v dopoledních hodinách mezi 10:00 až 12:00 hodinou.

Posiluje tři až pětkrát týdně dle intenzity přípravy a fáze tréninku. Snídaně je sice

později než je vhodné, ale vlivem jeho denního režimu není v její pozdější

konzumaci problém. V období upravování hmotnosti trénuje nalačno

a bere 30 minut před tréninkem 5 g BCAA. Při tréninku nic nekonzumuje a po

jeho ukončení konzumuje kreatin a glutamin po 5 g, sacharidový nápoj se

100 g sacharidů, proteinový nápoj se 40 g proteinů a ve fázi upravování hmotnosti

10 g BCAA. Hodinu po nápojích konzumuje velké jídlo. Konzumace stravy po

použití takového množství proteinového a sacharidového nápoje by bylo

vhodnější s delším časovým rozestupem a to z důvodu lepší stravitelnosti nápojů.

Ve večerních hodinách konzumuje glutamin a před spaním kreatin a to vše po

5 g. Celkový obsah proteinů v jeho stravě je 300 g a sacharidů 1000 g, což není

málo, ale vzhledem k jeho hmotnosti a tréninkovému zatížení je vyhovující.

Konzumace doplňků stravy v průběhu dne je v souladu se zásady sportovní

výživy. Jeho denní pitný režim je velmi dobrý a obsahuje 4 až 5 litrů tekutin. Před

a po tréninku pije čistou vodu. Při tréninku vypije jeden litr pitné vody. Posilování

nedoplňuje jiným aktivním sportem.

45

2. Vyhodnocení druhé části dotazníku

Snídaně je velmi jednoduše složená, ale s ohledem na dopolední trénink

vyhovující. Oběd a večeře jsou také velmi jednostranně složeny. Svačiny

převážně nahrazuje proteinovými a sacharidovými koktejly. Do jednotlivých

denních chodů bychom zařadili mnohem více obilovin, zeleniny, ovoce, mléčných

výrobků a masa. Viz tabulky 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24.

Tab. 17: Zastoupení hlavních potravních skupin – snídaně

Zastoupení hlavních potravních skupin - snídaně

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...) x

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

46

Tab. 18: Zastoupení hlavních potravních skupin – oběd

Zastoupení hlavních potravních skupin - oběd< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

x

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

Tab. 19: Zastoupení hlavních potravních skupin – večeře

Zastoupení hlavních potravních skupin - večeře< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kromě brambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny... x

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...) x

Tuky a vysokotučné potraviny x

Cukr a silně sladké výrobky x

47

Tab. 20: Zastoupení hlavních potravních skupin – svačiny a jiné

Zastoupení hlavních potravních skupin - svačiny a jiné

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

3xdenně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny... x

Brambory x

Zelenina (kroměbrambor) x

Ovoce x

Mléko a mléčné výrobky x

Maso, drůbež, ryby,vejce, luštěniny... x

Masné výrobky(uzeniny, paštiky...) x

Tuky a vysokotučnépotraviny x

Cukr a silně sladkévýrobky x

Tab. 21: Výběr mléčných výrobků

Když si vybíráte mléčné výrobky, dáváte přednost nízkotučným?

NE, nerozlišuji to

Spíše ne, pouze někdy

Asi tak půl napůl, z 50%

Celkem ano,většinou

RozhodněANO,snažím se vždy

Nekonzumuji mléko

x

Tab. 22: Výběr pomazánek

Jak často si mažete na pečivo nějakou tučnou “pomazánku” (máslo, rostlinné

máslo apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

³ 3xdenně

x

48

Tab. 23: Výběr salátů

Jak často konzumujete saláty s vysokým obsahem majonézy a tuku (vlašský,

pařížský, vaječný, rybí apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

x

Tab. 24: Konzumace celozrnných potravin

Jak často obvykle konzumujete celozrnné, grahamové pečivo, müsli, ovesné

vločky, nebo cereálie s vysokým obsahem vlákniny?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

x

3. Diskuze

Z vyhodnoceného dotazníku vyplývá, že se Radek velmi zajímá

o sportovní výživu a její zásady se snaží dodržovat. Hlavní a zásadní nedostatky

ve stravování spočívají ve velmi jednostranně složené stravě, přestože

konzumuje široké spektrum doplňků stravy. Doplňky stravy jsou samozřejmě

důležité pro vrcholové sportovce, ale budou vždy jen doplňkem stravy nikoliv

plnohodnotnou výživnou stravou. Proto by jsme mu doporučili začít konzumovat

ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a maso k doplnění potřebných živin. Také by

bylo vhodné zařazení aerobního sportu jako například plavání, které působí na

svalstvo celého těla a nezatěžuje pohybový aparát.

8.4 Závěrečná diskuze

Při vyhodnocení dotazníků od všech třech sportovců, kdy první dva jsou

studenti (proband 1 a proband 2) a třetí je osoba samostatně výdělečně činná

(proband 3) zjišťujeme, jak velké rozdíly ve stravování jsou mezi nimi, i když

všichni uvedli, že se zajímají o sportovní výživu byť s rozdílnou intenzitou. Ve

svých soutěžních kategoriích všichni dosáhli podobných velmi významných

mezinárodních úspěchů. Studenti nekonzumují téměř žádné doplňky stravy, až na

proteiny, ale mají velmi bohatou a pestrou stravu. Za doplňky stravy v tréninkové

fázi utratí 1 000,- Kč. Často se věnují aktivním doplňkovým sportům jako je běh,

49

kolo a plavání. Proband 3 konzumuje velmi chudou a nevýživnou stravu, kterou

doplňuje různými doplňky stravy, za které utratí v tréninkové fázi 20 000,- Kč.

Aktivním doplňkovým sportům se vůbec nevěnuje. Z uvedeného výzkumu

vyplývá, že bohatá a kvalitní strava v kombinaci s kvalitním tréninkem může být

dostačující pro získání významných úspěchů v silovém trojboji a nemusí se

významně kombinovat s drahými doplňky stravy.

Na výzkumnou otázku, Jaké jsou stravovací návyky silových sportovců

v tréninkové a soutěžní fázi a dodržují sportovci zásady sportovní výživy?

odpovíme v následujících větách. Ani jeden ze sportovců nerozděluje rok na

tréninkovou nebo soutěžní fázi. Proband 1 a 3 se velmi zajímají o problematiku

sportovní výživy a její zásady dodržují byť s výše uvedenými prohřešky. Proband

2 se moc nezajímá o danou problematiku, ale jak také sám uvádí zásady sportovní

výživy nedodržuje. Po vyhodnocení jeho dotazníku však musíme konstatovat, že

ji v základních rysech dodržuje. Přesto všichni tři sportovci dosahují podobných

úspěchů.

50

9. ZávěrStudium odborných materiálů a dlouholeté zkušenosti mě přivedly

k závěru, že kvalitní strava a trénink spolu úzce souvisejí a mohou vést k dosažení

nemalých sportovních úspěchů. Ve své práci jsem proto chtěl porovnat výživové

zvyklosti úspěšných silových sportovců v tréninkové a soutěžní fázi a zjistit, jaký

skutečný vliv má strava na kvalitu jejich tréninku a výkon podaný při soutěži.

V dnešní době sportovci často nahrazují nebo doplňují stravu různými

doplňky stravy. Studiem odborné literatury jsem zjistil, že účinnost těchto

doplňků je velmi diskutována nebo dokonce zpochybňována. Proto jsem se také

ve své práci podrobněji zaměřil na přístup silových sportovců k doplňkům stravy.

Abych dokázal důkladně analyzovat informace získané z dotazníků, které

jsem vybraným respondentům předložil a které vyhodnocuji v empirické části

práce, musel jsem do teoretické části práce získat komplexní a podrobný přehled

o všech složkách potravy. Při jejich studiu jsem ale zjistil, že v problematice

dávkování jednotlivých složek potravy a doplňků stravy, která je dle mého názoru

nejdůležitější pro nárůst výkonu sportovce, panují velké rozdíly mezi jednotlivými

odborníky na výživu. Pro svoje potřeby jsem proto použil nejčastější názorovou

shodu odborníků.

V teoretické části práce jsem dále zjistil, že před nákupem a konzumací

všech sportovních potravin a doplňků stravy je důležité zvážit jejich potřebu,

množství, funkčnost, cenu, vedlejší účinky a možnost pozitivního výsledku při

antidopingových testech. Z osobních zkušeností ale vím, že sportovci (obzvláště ti

začínající) jsou často lákáni příslibem okamžitých a výrazných výsledků, které

získají konzumací doplňků stravy. Tito sportovci si ale bohužel neuvědomují, že

řada tvrzení propagující tyto doplňky stravy se šíří díky propagaci výrobců, než na

základě odborného výzkumu. Dovolím si tvrdit, že na základě mých zjištění

v oblasti doplňků stravy by se měli sportovci zaměřit spíše na základní

a prověřené stravovací a tréninkové metody, než na doplňky stravy, které pro ně

nejsou až tak podstatné.

V empirické části jsem zkoumal výživové zvyklosti prostřednictvím třech

mezinárodně úspěšných silových sportovců, kteří se pro mě stali předmětem

zkoumání a poskytli mi informace o svých výživových zvyklostech. Tyto

51

informace jsem analyzoval a porovnal s teoretickou částí práce a zjistil jsem, že

doplňky stravy nejsou až tak podstatné k dosažení významných úspěchů

v silovém trojboji jak uvádím v kapitole Závěrečná diskuse.

Zkušenosti, které jsem získal při zpracování této práce, bych rád využil

v diplomové práci, kde chci problematiku sportovní výživy dále rozvíjet

především v oblasti doplňků stravy.

52

Seznam použité literatury

[1] Clarková, N. Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 272 s. ISBN 80-

247-9047-5

[2] Čelikovský, S. Antropomotorika. Praha, SPN, 1990, 286 s.

[3] Fořt, P. Co (ještě) nevíte o výživě (i ve sportu). 1. vyd. Pardubice: Svět

kulturistiky, 2001. 190 s. ISBN 80-86462-02-1

[4] Fořt, P. Sport a správná výživa. 1. vyd. Praha: Ikar, 2002. 352 s. ISBN 80-

249-0124-2.

[5] Fořt, P. Tak co mám jíst? 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 424 s. ISBN 978-80-

247-1459-2.

[6] Fořt, P. Výživa hlavně pro kulturistiku a fitness. 1 vyd. Pardubice: Svět

kulturistiky, 1998. 151 s. ISBN 978-80-902589-1-4.

[7] Havlíčková, L. a kol. Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Praha:

Nakladatelství Karolinum, 2004. 203 s. ISBN 80–7184–875–1

[8] Konopka, P. Sportovní výživa. 1. vyd. České Budějovice: Kopp, 2004. 125 s.

ISBN 80-7232-228-1

[9] Maughan, J.R., Burke, M.L. Výživa ve sportu (Příručka pro sportovní

medicínu). 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 311 s. ISBN 80-7262-318-44. 125 s.

ISBN 80-7232-228-1

[10] Mgr. Mandelová, L., Ph.D, Ing. Hrnčiříková, I. Základy výživy ve sportu.

1.vyd. Brno: MU Brno, 2007. 72 s. ISBN 978-80-210-4281-0

[11] Silbernagl, S., Despopoulos, A. Atlas fyziologie člověka, 6.vyd. Praha: Grada,

2004. 435 s. ISBN 80-247-0630-X

[12] Švub, J. Historie síly, 1. vyd. Pardubice: Svět kulturistiky, 1997, 244 s. ISBN

40-315-0860-3

[13] Thorne, G., Embleton, P. Suplementy ve výživě, 1. vyd. Pardubice: Svět

kulturistiky, 1999, 576 s. ISBN 80-902589-7-2

Elektronické zdroje

[14] http://www.antidoping.cz/seznam_zakazanych_metod_2009.php

naposledy čteno 26.4.2009

53

[15] http://www.bajk.cz/web/data/clanek.asp?id_clanek=507

autor: Svatopluk Fořt, naposledy čteno 26.4.2009

[16] http://www.bilkoviny.cz/

naposledy čteno 26.4.2009

[17] http://www.biotox.cz/naturstoff/default.html

autor: Jiří Kisylka, naposledy čteno 26.4.2009

[18] http://www.bodybuilding.cz/divis/aminokyseliny_popis_funkce_s_zamereni

m_na_vyuziti_v_kulturistice.html

autor: Libor Diviš, naposledy čteno 26.4.2009

[19] http://www.bodybuilding.cz/pysny/historie_uzivani_drog_ve_sportu.html

autor: Ladislav Pyšný, naposledy čteno 26.4.2009

[20] http://www.cztenis.cz/metodicka_komise/folieantrotrenten2.doc

autor: Doc. RNDr. Jiří Zháně, naposledy čteno 26.4.2009

[21] http://www.e-aminokyseliny.cz/

naposledy čteno 26.4.2009

[22] http://www.fitness-produkty.cz/clanky/proteiny/glykoprotein.html

naposledy čteno 26.4.2009

[23] http://www.herb.cz/vlaknina-i-140/

naposledy čteno 26.4.2009

[24] http://www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa=s

howpage&pid=5

naposledy čteno 26.4.2009

[25] http://www.is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/fyzio/texty/ch04s01.html

autor: Jiří Jančík, Eva Závodná, Martina Novotná, naposledy čteno 26.4.2009

[26] http://www.kulturistika.com/2004060301-Prehled-vitaminu-a-mineralu-

jejich- davkovani.html

Autor: Jirka, naposledy čteno 26.4.2009

[27] http://www.maraton.cz/clanek.asp?id=47

naposledy čteno 26.4.2009

[28] http://www.med.muni.cz/predmety/preventivni/survey/survey.html

naposledy čteno 26.4.2009

54

[29] http://www.osvalech.cz/c-25-jak-svaly-rostou-i..html

autor: Bc. Jiří Zimula, naposledy čteno 26.4.2009

[30] http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/

8411/_%20%20%20%20%20s.155/701?PC_8411_number1=110/1997&PC_8

411_p=2&PC_8411_l=110/1997&PC_8411_ps=10#10821

naposledy čteno 26.4.2009

[31] http://powerlifting.cstv.cz/charakteristika.htm

naposledy čteno 26.4.2009

[32] http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb08225&cd=76&typ=r

naposledy čteno 26.4.2009

[33] http://www.sacharidy.cz/

naposledy čteno 26.4.2009

[34] http://sacharidy.muscle.cz/

naposledy čteno 26.4.2009

[35] http://www.slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/osmolalita

naposledy čteno 26.4.2009

[36] http://www.sukl.cz/otazky-odpovedi-1

naposledy čteno 26.4.2009

[37] http://www.svetkulturistiky.cz/rubriky-leveho-menu-4/doping/skodlivost-a-

vedlejsi-ucinky-anabolickych-steroidu-pri-jejich-uzivani-.aspx

naposledy čteno 26.4.2009

[38] http://www.sweb.cz/naturstoff/chemdir/sacharidy.html

naposledy čteno 26.4.2009

[39] http://www.vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=233

naposledy čteno 26.4.2009

[40] http://www.vladahadrava.xf.cz/tabulka_mineralni_latky.html

naposledy čteno 26.4.2009

[41] https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/55_2052.html

naposledy čteno 26.4.2009

[42] https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_2369.html

naposledy čteno 26.4.2009

55

Seznam tabulek

Tab. 1: Zastoupení hlavních potravních skupin – snídaně

Tab. 2: Zastoupení hlavních potravních skupin – oběd

Tab. 3: Zastoupení hlavních potravních skupin – večeře

Tab. 4: Zastoupení hlavních potravních skupin – svačiny a jiné

Tab. 5: Výběr mléčných výrobků

Tab. 6: Výběr pomazánek

Tab. 7: Výběr salátů

Tab. 8: Konzumace celozrnných potravin

Tab. 9: Zastoupení hlavních potravních skupin – snídaně

Tab. 10: Zastoupení hlavních potravních skupin – oběd

Tab. 11: Zastoupení hlavních potravních skupin – večeře

Tab. 12: Zastoupení hlavních potravních skupin – svačiny a jiné

Tab. 13: Výběr mléčných výrobků

Tab. 14: Výběr pomazánek

Tab. 15: Výběr salátů

Tab. 16: Konzumace celozrnných potravin

Tab. 17: Zastoupení hlavních potravních skupin – snídaně

Tab. 18: Zastoupení hlavních potravních skupin – oběd

Tab. 19: Zastoupení hlavních potravních skupin – večeře

Tab. 20: Zastoupení hlavních potravních skupin – svačiny a jiné

Tab. 21: Výběr mléčných výrobků

Tab. 22: Výběr pomazánek

Tab. 23: Výběr salátů

Tab. 24: Konzumace celozrnných potravin

56

Seznam příloh

Příloha 1: Potravinová pyramida

Příloha 2: Glykemický index vybraných potravin

Příloha 3: Doporučený denní příjem vitaminů a min. látek pro děti a dospělé

Příloha 4: Dotazník pro zjišťování výživových zvyklostí silového sportovce

Příloha 1: Potravinová pyramida

Zdroj: http://www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa

=showpage&pid=5

Potravinová skupina Příklady 1 porceMléko a mléčné výrobky 1 sklenice mléka (200-300ml)

kelímek jogurtu (125–150ml)Kousek sýru (55g)

Ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny 80g ryby, drůbeže, masa1 vejceMiska fazolí nebo čočkyPorce sójového masa

Zelenina 1 paprika, mrkev či 2 rajčataMiska zeleninového salátuPůl talíře brambor

Ovoce 1 jablko, banán, pomeranč (100g)Miska jahod, rybízu, borůvekSklenice 100% ovocné šťávy

Obilniny, těstoviny, rýže, pečivo 1 krajíc chleba (60g)1 rohlík, houska1 kopeček vařené rýže či těstovin (125g)Miska ovesných vloček nebo müsli

Příloha 2: Glykemický index vybraných potravin

Zdroj: http://www.bajk.cz/web/data/clanek.asp?id_clanek=507

Referenční hodnotou je glukóza, její GI = 100

Potravina GIČokoládovátyčinka (typ

Mars)70 Bílá dlouhá

rýže 60 Chléb žitnýcelozrnný 40 Broskev,

jablko 30

Pivo 110 Cukr(sacharóza) 70 Slané

sušenky 55 Těstovinycelozrnné 40 Fazole bílé,

zelené 30

Maltóza 105 Brukev 70 Máslovésušenky 55 Fazole

červené 40 Čočkahnědá 30

Glukóza 100 Kukuřice 70Normálněvařené bílétěstoviny

55 Zmrzlina 36 Cizrna(vařená) 30

Rýžovámouka 95

Předvařenáneslepitelná

rýže70 Mouka z

pohanky 50 Indickákukuřice 35

Marmeládaovocná bez

cukru30

Bramborypečené,

hranolky95 Coca cola 70 Palačinka

pohanková 50Planá

(indiánská)rýže

35Čokoláda

hořká 70 %kakaa

22

Burizony 95 Nudle, ravioly 70 Sladkébrambory 50 amarant 35 Čočka

zelená 22

Bramborovákaše 90 Bílý chléb 69 Kiwi 50

Kukuřiceindiánskápůvodní

35 Loupanýhrách 22

Předvařenárýže 90 Pšeničné

vločky 67 Rýžebasmati 50

Hráchsušený

(vařený)35

Třešně,švestka,

grapefruit22

Med 90 Celozrnnýchléb 65 Rýže tmavá

natural 50 Mrkevsyrová 35 Fruktóza 20

Vařenámrkev 85

Bramboryvařené ve

slupce65 Ovesné

vločky 49 Jogurt 35 Sója(vařená) 20

Corn flakes 85 Krupice(mletá) 65 Chléb

otrubový 45 Jogurt light 35 Burskéoříšky 20

Popcorn(bez cukru) 85 Klasická

zavařenina 65 Celý bulgur(vařený) 45 Pomeranč 35 Meruňky

čerstvé 20

Moukapšeničná 85 Medový

meloun 65Špagetyvařenéaldente

45 Hruška,fík 35 Ořechyvlašské 15

Bageta 85 Banán 65 Čerstvýhrášek 40 Meruňky

sušené 35

Chipsy 80Pomerančový

džusprůmyslový

65 Hroznovévíno 40 Mléko

(plnotučné) 34

Tykev,melounvodní

75 Hrozinky 65Šťáva zčerstvého

pomeranče40 Mléko

(polotučné) 33

Sladké(snídaňové)

obilniny70 Řepa 64

Přírodníjablečnášťáva

40 Mléko(odtučněné) 32

Zeleninakořenová,

saláty,houby,rajčata,paprika,

zelí,brokolice,

cibule,česnekapod.

10

Příloha 3: Doporučený denní příjem vitaminů a min. látek pro děti

a dospělé

Zdroj: https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/55_2052.html

Děti Děti Děti Muži Muži Ženy Ženy Ženy Ženy

Věk 1-3roky

4-8let

9-13let

14-18let nad 19 let 14-18

letnad

19 let těhotné kojící

Vitamin A(retinol)1)

300µg(1000IU)

400µg

(1333IU)

600µg

(2000IU)

900µg

(3000IU)

900 µg(3000 IU)

700µg

(2330IU)

800µg

(2666IU)

750-770 µg(2500-2565IU)2)

1200-1300 µg(4000-

4335 IU)

Vitamin B1(thiamin)

0,2-0,9mg

0,2-0,9mg

0,2-0,9mg

1,2mg 1,2 mg 1,0

mg1,1mg 1,4 mg 1,4 mg

Vitamin B2(riboflavin)

0,5mg

0,6mg

0,9mg

1,3mg 1,3 mg 1,0

mg1,1mg 1,4 mg 1,6 mg

Vitamin B3(niacin) 6 mg 8 mg 12

mg16mg 16 mg 14

mg14mg 18 mg 17 mg

Vitamin B5(kys.

pantothenová)

1,7-2mg 3 mg 4 mg 5 mg 5 mg 5 mg 5 mg 6 mg 7 mg

Vitamin B6(pyridoxin)

0,5mg

0,6mg

1,0mg

1,3mg 1,3 mg 1,2

mg1,3mg 1,9 mg 2,0 mg

Vitamin B11(folát, kys. listová)

150µg

200µg

300µg

400µg 400 µg 400

µg400µg 600 µg 500 µg

Vitamin B12(kyanokobalamin) - - - - 2,4 µg - 2,4

µg 2,6 µg 2,8 µg

Vitamin C(kys. askorbová) 15 mg 25

mg45mg

75mg 90 mg 75

mg90mg

80-85mg

115-120mg

Vitamin D(cholakalciferol) - - -

5-10µg

(200-400IU)3)

5-10 µg(200-400

IU)3)

5-10µg

(200-400IU)3)

5-10µg

(200-400IU)3)

Vitamin E(tokoferol) 6 mg 7 mg 11

mg15mg 15 mg 15

mg15mg 15 mg 19 mg

Vitamin H(biotin)

25-35µg

25-35µg

25-35µg

25-35µg 25-35 µg 25-35

µg25-35

µg25-35

µg 25-35 µg

Vitamin K(fyto/menadion)

30 µg 55 µg 60 µg 75 µg 120 µg 75 µg 90 µg 90 µg 90 µg

Draslík1000-1600mg

1000-1600mg

1000-1600mg

2000mg 2000 mg 2000

mg2000mg

2000mg 2000 mg

Fluor0,5-1,3mg

1-2mg 2 mg 3 mg 4 mg 3 mg 3 mg - -

Fosfor 460mg

500mg

1250mg

1250mg 700 mg 1250

mg700mg 700 mg 700 mg

Hořčík300-400mg

300-400mg

300-400mg

300-400mg

300-400mg

300-400mg

300-400mg

300-400 mg

300-400mg

Chlór 400mg

600mg

750mg

750mg 750 mg 750

mg750mg 877 mg 979 mg

Chróm 11 µg 15 µg 21-25µg 35 µg 35 µg 20-25

µg20-25

µg 30 µg 45 µg

Jód 90 µg 90 µg 120µg

150µg 150 µg 150

µg150µg 220 µg 290 µg

Křemík - - - - Nebylostanoveno - - - -

Mangan 1,2mg

1,5mg

1,7mg

2,2mg 2,3 mg 1,6

mg1,8mg 2,0 mg 2,6 mg

Měď - - - 900µg 900 µg 900

µg900µg - -

Molybden 17 µg 22 µg 34 µg 43 µg 45 µg 43 µg 45 µg 50 µg 50 µg

Selen 20 µg 30 µg 40 µg 55 µg 55 µg 55 µg 55 µg 60 µg 70 µg

Sodík 250mg

400mg

500mg

500mg 500 mg 500

mg500mg 569 mg 635 mg

Vanad 10 µg 10 µg 10 µg 10 µg 10 µg 10 µg 10 µg 10 µg 10 µg

Vápník 4)210-800mg

210-800mg

1300mg

1300mg 1000 mg 1300

mg1000mg

1000mg 1000 mg

Zinek 3 mg 5 mg 8 mg 11mg 11 mg 9 mg 8 mg 11 mg 12 mg

Železo 7 mg 10mg 8 mg 12

mg 8 mg 15mg

18mg5) 27 mg 9 mg

IU = international unit, mezinárodní jednotka (m.j.)1) Nebyly určeny žádné doporučené denní příjmy pro betakaroten a další karotenoidy, 3-6 mgbetakarotenu za den udrží plazmatické koncentrace v rozpětí, při kterém je nízké rizikochronických onemocnění, doporučené množství betakarotenu poskytne strava obsahující 5 nebovíce porcí ovoce a zeleniny za den a zahrnující nějakou listovou zeleninu a tmavě žluté nebooranžové ovoce.2) Denní dávka vitaminu A by u těhotných žen neměla překročit (3 000 µg) 10 000 IU. Dávky nad10 000 IU mohou mít teratogenní efekt, tzn. že může dojít k vážnému poškození plodu.3) Lidé nad 50 let by měli přijímat 10 µg (400 IU) a lidé nad 70 let 15 µg (600 IU) vitaminu D zaden.4) Starší muži a ženy po menopauze (přechodu) by denně měli přijímat 1500 mg vápníku.5) U žen po menopauze je dostatečná denní dávka železa 8-10 mg.

Příloha 4: Dotazník pro zjišťování výživových zvyklostí silového sportovce

Zdroj: http://www.med.muni.cz/predmety/preventivni/survey/survey.html

(upraveno pro potřeby tohoto dotazníku)

DOTAZNÍK PRO ZJIŠTĚNÍ VÝŽIVOVÝCHZVYKLOSTÍ SILOVÉHO SPORTOVCE

Dobrý den, jmenuji se Michal Kreutzer a jsem student Masarykovy univerzity

v Brně, Fakulty sportovních studií. V bakalářské práci, Výživa ve sportu se

zaměřením na silové sportovce, zjišťuji výživové zvyklosti silových sportovců

v tréninkovém a soutěžním období. Prosím o pečlivé vyplnění tohoto dotazníku.

Pokud nemáte na otázku odpověď nebo na ni nechcete odpovídat, tak ji

zakřížkujte. Za doplňky stravy považuji minerální látky, vitaminy, proteiny,

karnitin… Děkuji za ochotu a trpělivost při jeho vyplňování. Sportu zdar!

ZÁKLADNÍ ÚDAJEJméno a příjmení………………….

Věk………………………………..

Výška……………………………...

Váha……………………………….

Zaměstnání………………………...

Nejvyšší dosažené vzdělání.………

Největší dosažené sportovní úspěchy.……….

Jak by jste se ohodnotil (1-5, jako ve škole) ve znalostech sportovní výživy?

………........................................................................................................................

Jak by jste se ohodnotil (1-5, jako ve škole) v dodržování zásad sportovní výživy?

……............................................................................................................................

VÝŽIVOVÉ ZVYKLOSTI V TRÉNINKOVÉM OBDOBÍKolik cigaret denně vykouříte?

………………………………………………………………………………………

Jaké tekutiny a kolik jich vypijete během dne (bez mléčných výrobků, kávy

a alkoholu)?

………………………………………………………………………………………

Kolik (v l,cl), kdy a jaký (pivo, víno, tvrdý) alkohol vypijete během týdne?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Jak dlouho Vám trvá tréninkové období (od-do)?

………………………………………………………………………………………

Kolik financí investujete v tomto období do doplňků stravy?

………………………………………………………………………………………

V které dny v týdnu a od kdy do kdy v průběhu dne posilujete?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Jaké a kdy provozujete pravidelně další aktivní sporty?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Co, kdy a jaké množství stravy konzumujete naposledy před tréninkem (sním

cokoliv podle potřeby, nejím hodinu před tréninkem…)?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Jaké nápoje a kdy je pijete těsně před tréninkem (piji cokoliv podle potřeby, nepiji

hodinu před tréninkem…)?

………………………………………………………………………………………

Jaké doplňky stravy, v jakém množství a kdy je konzumujete před tréninkem?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Konzumujete něco během tréninku?

………………………………………………………………………………………

Jaké nápoje pijete při tréninku a v jakém množství?

………………………………………………………………………………………

Jaké doplňky stravy, v jakém množství a kdy je konzumujete po tréninku?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Co, kdy a jaké množství potravin konzumujete po tréninku?

..……………………………………………………………………………………..

………………………………………………………………………………………

Jaké, kdy a jaké množství nápojů vypijete po tréninku?

..……………………………………………………………………………………

Jaké, kdy a v jakém množství konzumujete doplňky stravy během dne? Pokud je

to před, při nebo po tréninku, tak je neuvádějte – již jste je uvedl v předchozích

otázkách.

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Napište mi, v kolik hodin průměrně konzumujete uvedenou stravu.

· snídaně…………….

· oběd…..……………

· večeře………………

· svačiny (napište i proteinové nebo sacharidové koktejly v průběhu dne,

nikoliv před nebo po tréninku, ale ty označte)....……………..

Prosím o vyplnění tabulek, týkajících se výživových návyků. Zakřížkujte okénko

se kterým nejvíce souhlasíte. Důležité je zakřížkovat každý řádek, Pokud

nesnídáte u všech řádků snídaně vyplňte „<1x měsíčně“. U některých

potravinových skupin může být poněkud složitější si uvědomit, kde všude jsou

zastoupeny. Jestliže například snídáte pečivo (rohlík, chléb) namazané máslem

a marmeládou, je třeba u snídaně tuto konzumaci správně zaškrtnout pro skupiny:

1. Obiloviny (pečivo) 2. Tuky (máslo) 3. Cukry (marmeláda). Jestliže navíc ke

snídani vypijete hrnek mléka nebo sníte jogurt, je třeba toto zahrnout i do skupiny

mléčných výrobků.

Zastoupení hlavních potravních skupin - snídaně

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny...

Brambory

Zelenina (kromě brambor)

Ovoce

Mléko a mléčné výrobky

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny...

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

Tuky a vysokotučné potraviny

Cukr a silně sladké výrobky

Zastoupení hlavních potravních skupin - oběd< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny...

Brambory

Zelenina (kromě brambor)

Ovoce

Mléko a mléčné výrobky

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny...

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

Tuky a vysokotučné potraviny

Cukr a silně sladké výrobky

Zastoupení hlavních potravních skupin - večeře< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny...

Brambory

Zelenina (kromě brambor)

Ovoce

Mléko a mléčné výrobky

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny...

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

Tuky a vysokotučné potraviny

Cukr a silně sladké výrobky

Zastoupení hlavních potravních skupin - svačiny a jiné

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

3xdenně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny...

Brambory

Zelenina (kroměbrambor)

Ovoce

Mléko a mléčné výrobky

Maso, drůbež, ryby,vejce, luštěniny...

Masné výrobky(uzeniny, paštiky...)

Tuky a vysokotučnépotraviny

Cukr a silně sladkévýrobky

Když si vybíráte mléčné výrobky, dáváte přednost nízkotučným?

NE, nerozlišuji to

Spíše ne, pouze někdy

Asi tak půl napůl, z 50%

Celkem ano,většinou

RozhodněANO,snažím se vždy

Nekonzumuji mléko

Jak často si mažete na pečivo nějakou tučnou “pomazánku” (máslo, rostlinné

máslo apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

³ 3xdenně

Jak často konzumujete saláty s vysokým obsahem majonézy a tuku (vlašský,

pařížský, vaječný, rybí apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

Jak často obvykle konzumujete celozrnné, grahamové pečivo, müsli, ovesné

vločky, nebo cereálie s vysokým obsahem vlákniny?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

Pokud máte nějaké zajímavosti ke svým stravovacím zvyklostem nebo co si

myslíte, že nebylo v dotazníku uvedeno a stálo by to za uvedení, tak to prosím

napište.

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

VÝŽIVOVÉ ZVYKLOSTI V ZÁVODNÍM OBDOBÍPokud se Vám strava a zvyklosti neliší od tréninkového období, tak v dané otázce

udělejte křížek.

Kolik cigaret denně vykouříte?

………………………………………………………………………………………

Jaké tekutiny a kolik jich vypijete během dne (bez mléčných výrobků, kávy

a alkoholu)?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Kolik (v l,cl), kdy a jaký (pivo, víno, tvrdý) alkohol vypijete během týdne?

………………………………………………………………………………………

Jak dlouho Vám trvá závodní období (od-do)?

………………………………………………………………………………………

Kolik financí investujete v tomto období do doplňků stravy?

………………………………………………………………………………………

V které dny v týdnu a od kdy do kdy v průběhu dne posilujete?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Jaké a kdy provozujete pravidelně další aktivní sporty?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Co, kdy a jaké množství stravy konzumujete naposledy před tréninkem (sním

cokoliv podle potřeby, nejím hodinu před tréninkem…)?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Jaké nápoje a kdy je pijete těsně před tréninkem (piji cokoliv podle potřeby, nepiji

hodinu před tréninkem…)?

………………………………………………………………………………………

Jaké doplňky stravy, v jakém množství a kdy je konzumujete před tréninkem?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Konzumujete něco během tréninku?

………………………………………………………………………………………

Jaké nápoje pijete při tréninku a v jakém množství?

………………………………………………………………………………………

Jaké doplňky stravy, v jakém množství a kdy je konzumujete po tréninku?

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Co, kdy a jaké množství potravin konzumujete po tréninku?

..……………………………………………………………………………………..

………………………………………………………………………………………

Jaké, kdy a jaké množství nápojů vypijete po tréninku?

..……………………………………………………………………………………

Jaké, kdy a v jakém množství konzumujete doplňky stravy během dne? Pokud je

to před, při nebo po tréninku, tak je neuvádějte – již jste je uvedl v předchozích

otázkách.

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Napište mi, v kolik hodin průměrně konzumujete uvedenou stravu.

· snídaně…………….

· oběd…..……………

· večeře………………

· svačiny (napište i proteinové nebo sacharidové koktejly v průběhu dne,

nikoliv před nebo po tréninku, ale ty označte)....……………..

Prosím o vyplnění tabulek, týkajících se výživových návyků. Zakřížkujte okénko

se kterým nejvíce souhlasíte. Důležité je zakřížkovat každý řádek, Pokud

nesnídáte u všech řádků snídaně vyplňte „<1x měsíčně“. U některých

potravinových skupin může být poněkud složitější si uvědomit, kde všude jsou

zastoupeny. Jestliže například snídáte pečivo (rohlík, chléb) namazané máslem

a marmeládou, je třeba u snídaně tuto konzumaci správně zaškrtnout pro skupiny:

1. Obiloviny (pečivo) 2. Tuky (máslo) 3. Cukry (marmeláda). Jestliže navíc ke

snídani vypijete hrnek mléka nebo sníte jogurt, je třeba toto zahrnout i do skupiny

mléčných výrobků.

Zastoupení hlavních potravních skupin - snídaně

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny...

Brambory

Zelenina (kromě brambor)

Ovoce

Mléko a mléčné výrobky

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny...

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

Tuky a vysokotučné potraviny

Cukr a silně sladké výrobky

Zastoupení hlavních potravních skupin - oběd< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny...

Brambory

Zelenina (kromě brambor)

Ovoce

Mléko a mléčné výrobky

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny...

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

Tuky a vysokotučné potraviny

Cukr a silně sladké výrobky

Zastoupení hlavních potravních skupin - večeře

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně Denně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny...

Brambory

Zelenina (kromě brambor)

Ovoce

Mléko a mléčné výrobky

Maso, drůbež, ryby, vejce,luštěniny...

Masné výrobky (uzeniny,paštiky...)

Tuky a vysokotučné potraviny

Cukr a silně sladké výrobky

Zastoupení hlavních potravních skupin - svačiny a jiné

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

3xdenně

Obilniny, pečivo, rýže,těstoviny...

Brambory

Zelenina (kroměbrambor)

Ovoce

Mléko a mléčné výrobky

Maso, drůbež, ryby,vejce, luštěniny...

Masné výrobky(uzeniny, paštiky...)

Tuky a vysokotučnépotraviny

Cukr a silně sladkévýrobky

Když si vybíráte mléčné výrobky, dáváte přednost nízkotučným?

NE, nerozlišuji to

Spíše ne, pouze někdy

Asi tak půl napůl, z 50%

Celkem ano,většinou

RozhodněANO,snažím se vždy

Nekonzumuji mléko

Jak často si mažete na pečivo nějakou tučnou “pomazánku” (máslo, rostlinné

máslo apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1xdenně

2xdenně

³ 3xdenně

Jak často konzumujete saláty s vysokým obsahem majonézy a tuku (vlašský,

pařížský, vaječný, rybí apod.)?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

Jak často obvykle konzumujete celozrnné, grahamové pečivo, müsli, ovesné

vločky, nebo cereálie s vysokým obsahem vlákniny?

< 1xměsíčně

1-2xměsíčně

3-4xměsíčně

1-2xtýdně

3-4xtýdně

5-6xtýdně

1x denně 2x denně ³ 3xdenně

Pokud máte nějaké zajímavosti ke svým stravovacím zvyklostem nebo co si

myslíte, že nebylo v dotazníku uvedeno a stálo by to za uvedení, tak to prosím

napište.

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………

Ještě jednou děkuji za vyplnění dotazníku a přeji hodně dalších sportovní

úspěchů.

Resumé

Téma bakalářské práce je „Výživa ve sportu se zaměřením na silové sporty“.

Hlavní cíl bakalářské práce je komplexní shrnutí všech složek potravy a doplňků

stravy se zaměřením na silové sportovce a dále zjištění, analýza a komparace

výživových zvyklostí u vybraných silových sportovců v tréninkové a soutěžní

fázi, popřípadě navrhnutí změn v jejich stravovacím režimu.

Za nejvhodnější metodu pro získání údajů jsem zvolil dotazník Doc. MUDr.

Jindřicha Fialy, CSc., z Ústavu preventivního lékařství lékařské fakulty

Masarykovy univerzity v Brně, který jsem upravil pro moje potřeby.

Výsledek výzkumu je zjištění, že se úspěšní silový sportovci zajímají o sportovní

výživu, snaží se její zásady dodržovat a že vydatná strava může stačit k dosažení

významných úspěchů a nemusí se kombinovat s doplňky stravy.

Přínos bakalářské práce spočívá v srozumitelném a komplexním shrnutí celé

problematiky sportovní výživy určené především pro silové sportovce a praktické

poznatky z výživových zvyklostí úspěšných silových sportovců.

Summary

The subject of thesis is „Nutrition in sport with focus on power sports“.

The main goal of this thesis is a complex compilation of all nutriment

components and nutriment supplements (food adjuncts) with focus on power

sportsmen as well as ascertaining, analysis and comparing of nutrition customs at

chosen power sportsmen in training and competition phase as well as proposing

changes in their feeding regime .

As the most convenient method for obtaining the data I chose a questionnaire of

Doc. MUDr. Jindrich Fiala, CSc, from Ustav preventivniho lekarstvi lekarske

fakutly Masarykovy univerzity v Brne which I modified to my requirements.

The result of my research is a discovery that successfull sportsmen are interested

in sport nutrition by keeping its principles. I also find out that even full fuel food

may be sufficient for reaching considerable achievements and it mustn’t be

combined with nutriment supplements (food adjuncts).

Benefit of my thesis consists of either simple and complex summary of the whole

problems with sport nutrition assigned especially for power sportsmen or

knowledge of successfull power sportsmen‘ nutrition customs in practice.

Anotace

Michal Kreutzer, Výživa ve sportu, bakalářská práce.

Výživa, tuky, cukry, bílkoviny, pitný režim, výživové zvyklosti, silový sportovec.

Bakalářská práce se zabývá komplexním shrnutím všech složek potravy a doplňků

stravy se zaměřením na silové sportovce a dále zjištěním, analýzou a komparací

výživových zvyklostí u vybraných silových sportovců s významným

mezinárodním úspěchem v tréninkové a soutěžní fázi, popřípadě navrhnutí změn

v jejich stravovacím režimu.

Annotation

Michak Kreutzer, Nutrition in sport, thesis.

Nutrition, fats, sugar, proteins, water regime, nutrition customs, power sportsman.

Thesis deals with a complex compilation of all nutriment components and

nutriment supplements (food adjuncts) with focus on power sportsmen as well as

ascertaining, analysis and comparing of nutrition customs at chosen power

sportsmen with significant international success in training and competition phase

as well as proposing changes in their feeding regime.