www.freshtime.cz Muž, který ví, co chce
červenec 2018
Vladimír FeixUmím si plnit i malé cíle a snyrozhovor na stranách 2–4
Osobnosti tohoto vydání:
Vladimír FeixLuděk Pfeifer
Lukáš JakubecJan Sedláček
Jiří SoučekMilan Gába
Martin Kincl
2
fresh rozhovor
www.freshtime.cz
Když v dubnu na Hradě přebíral ocenění Čes -ké manažerské asociace Manažer čtvrtstoletív rámci 25. výročí trvání prestižní soutěžeMANAŽER ROKU, a na pódiu ve Španělskémsále přistoupil k mikrofonu, rozhodl se náhleraději ke všem 300 kolegům podnikatelůma manažerům promluvit bez techniky. Je zvyk-lý velet, ukřičel to. Dlouho jsme mu tleskali.Nač všichni od té chvíle rádi vzpomínáme?Třeba na jeho větu: „Když jsem se ptal prvoro-zeného syna, co udělá, že totiž nastala doba,aby role ředitele přešla na rodinného pokračo-vatele, odpověděl mi: „Tati, ale já jdu přecepříští rok do důchodu!“ Generační cynizmus,nebo pravda, která si žádá komentáře? Úsměv-ná historka, za níž stojí tolik práce a nejroz-
manitějších aktivit pro „porcelánový business“,jaké si jen málokdo dokáže představit.
Má smysl mluvit o úspěchu?
Ano, ale s pokorou. Za náš úspěch v dnešnídobě považuji třeba to, že se již 12 let samofi-nancujeme. Tedy neriskujeme, že bychom sedostali do situace, že by nebylo na spláceníúvěru, pokud bychom si ho vzali. Řekl bych,že je to skoro těžší než shánět zakázky.
Co se vám v životě povedlo?
Má to několik pohledů. Když jsem jakoučeň-modelář první den 1. září 1947 nastou-
pil do provozu, byl jsem přidělen do odbor-né péče Němci panu Alfredu Stelmacherovi.Já, který byl protiněmecky vychován, neboťmůj otec byl sudetský rodák s neblahýmizkušenostmi. V době Protektorátu jsme byd-leli ve vesnici Horka poblíž Ležáků a já, jakodesetiletý kluk, jsem sledoval průjezdy auto-busů s dětmi z vypálených Ležáků. Pan Stelmacher, co by odborník, nepodléhalodsunu a jako, do konce války, majitel por-celánky Amphora v Teplicích byl pro mnetím nejlepším odborným učitelem. Ve snazemne plně zasvětit do tajů výroby porcelánujsem ho plně nejen respektoval, ale i poklá-dal si otázku „Je Němec jako Němec?“A uvědomoval jsem si, že není člověk jakočlověk. V té době nebylo možno nastoupit do prů-myslovky bez roční předběžné praxe. Prošeljsem přijímací zkoušky a byl přijat. Po ná-vratu jsem měl pohovor u národního správ-ce pana Josefa Šimka, který byl v porceláncešéfem výroby do německého záboru území.Je zajímavé, že ho zbavili funkce v porcelán-ce Dubí, ale on nastoupil do porcelánkyv Míšni, kde působil do konce války, a to šlo.Ten mne jako druhý člověk v mojí kariéřezasvětil do výrobních receptur, způsobů pá-lení, technologií. Měl jsem tedy zkušenostiz provozu, s výrobou i řízením porcelánky.To byla deviza, velké know-how, které jsemmohl využívat. Prostě něco jsem uměl. Nekaždý měl takové štěstí. Co jsem si mohlpřát více? Poznal jsem mnohé v oboru, kterýjsem si zamiloval a pro který žiji už mnohodesetiletí. Nejsem typ, co vystuduje vysokouškolu a chce být hned ředitel. Posloupnézkušenosti s tím, jak se co dělá, to byla moje
Umím si plnit i malé cíle a sny
Ing. Vladimír Feix
Do Českého porcelánu v Dubí jsem tentokrát odjížděla s blokem detailněpřipravených otázek, aby odpovědi generálního ředitele a předsedypředstavenstva Ing. Vladimíra Feixe byly posléze těmi, jež budou přesněcharakterizovat osobitost muže, jehož odkaz a poselství manažerskéhoumění v jednom dějiny těžko napodobí. Vladimír Feix totiž letos v červnuoslavil neuvěřitelných 86 let a ve stále svěží kondici řídí firmu, kteráproslavila český porcelán na celé zeměkouli. Záhy jsem zjistila, žev přítomnosti tohoto kapitána průmyslu je lepší naslouchat než se ptát.
3Muž, který ví, co chce
fresh rozhovor
pravá škola života. Poznal jsem rub i líc fa-briky. To není málo.
Vzpomínky na profesní začátky ve vašempřípadě nejsou jen rekapitulací, ale názna-kem, jak se vyvíjela vaše manažerská ces-ta. Určitě tak trochu cesta za štěstím.
Jen se snažím vysvětlit, že mi osud přál, pro-tože mi postupně nabídl příležitosti, jejichžprostřednictvím jsem mnohému porozuměl,mnohému se naučil. Když jsem se tenkrát podvou letech nižší průmyslovky vrátil do Du-bí, začal jsem řídit velkou dílnu, měl jsem nastarost mnoho lidí. Byli to Češi i Slováci, alei Němci, ti, kteří nemuseli odejít z Čech. Vě-děl jsem, že spolu musíme navzájem vychá-zet. Oni si vážili toho, že nebyli odsunuti a žemají slušné zaměstnání, já zase toho, že jsemse na ně mohl spolehnout, byli pečliví, do-držovali pracovní dobu. Já byl garantem toho,že splníme plán.
Mezi odborníky jste považován za člověkas nápady, za kreativce, který se rád pouštído nových věcí. Je to tak?
Moje první místo bylo v sádrovně, kde jsemse učil, jak jsem již říkal, modelářem. Poznaljsem řemeslo, na tom jsem mohl stavět. Noa nápady? Sám jsem navrhl spousty hrnků,které dodnes vyrábíme, včetně těch tak tro-chu extravagantních litrových na čaj s cibulá-kovým vzorem. Založil jsem hrnková sympo-
zia, která se u nás v Dubí odehrávají každýrok, střídavě malířské a hrnkové, kdy se semsjedou umělci z celého světa a navrhují novétvary a dekory hrnků. Nejzdařilejší pak zavá-díme do výroby. Je to jen zlomek z toho, kdevšude jsem zanechal stopy. Moje životní po-činy by vydaly na knihu.
Ostatně právě k hrnečkům jste si vytvořilvelmi vřelý vztah.
Hrnek je předmět každodenní spotřeby, daloby se říci, ale je to také cosi, co vás celý denprovází. Ráno si do něj uvaříte čaj, odpoled-ne kávu. Začínáte s ním den, často i končíte.Je to váš společník, který sdílí vaše nálady,starosti, smutky i radosti. Hrneček je spojens maminkou, tou, která vás ráno budí k sní-dani nebo vám při chřipce do něj nalije lipo-vý čaj s medem. Hrnek v nekonečnémmnožství tvarů i dekorů je kouzelná nepo-stradatelnost a má svou nevyčíslitelnou cito-vou hodnotu. Může to být přitom ten nej-obyčejnější, nejprostší hrnek, otlučenýčasem, který však nedáte z ruky.
Máte nějaký profesní sen nebo se vám užvšechno splnilo?
Když jsem byl dílovedoucí, měl jsem zájempovýšit a stal jsem se ředitelem v Dubí. Ote-vřel se mi další obzor, začal jsem působitv Karlovarském porcelánu na vysoké pozicivýrobně obchodního ředitele. Byla s tím spo-
jená velká zodpovědnost, řídil jsem několikzávodů. To dokážete jen tehdy, když víte, žedostanete šanci. Pak to zvládnete. Pět let jsemzodpovídal za nejširší sortiment porcelánui keramiky, třeba i klozety a umyvadla. Alebez vysoké školy by to bývalo nešlo, tak jsemji ve svých 50 letech vystudoval. Mohu říci, žese mi splnilo snad vše, co jsem si předsevzal.Poznal jsem toho hodně, procestoval spoustydestinací, seznámil se s chytrými a nadanýmilidmi. Nyní šířím se svým týmem slávu če-ského porcelánu daleko za hranice naší vlasti.Jak z výroby v Dubí, tak závodu v Duchcově,který se proslavil figurální ručně malovanoutvorbou, a to už v cizině málokdo dokáže,snad jen my. Přesto si umím plnit i své kaž-dodenní malé sny a cíle.
Jak?
Tak, jak jsem o tom mluvil letos na Pražskémhradě. Každý den si dám předsevzetí něčehomenšího mimo běžné denní zvyklosti udělat.Třeba dnes jsem si vzal za úkol prozkoumat,zda budeme umět vyrobit talíř na italskoupastu. Nyní už vím, že z 80 % to bude možné.Stále uvažuji o nových sortimentech.
Hotely a restaurace jsou prostředím, kdebyste se mohli více uplatnit než doposud?
Myslím, že ano. Nedávno u nás byl napříkladinvestor, který by rád hotelový nadčasovýporcelán nakoupil. Jiný hotel požaduje bílý
fresh rozhovor
4 www.freshtime.cz
porcelán, který by měl pouze jeden malý ci-bulákový motiv. I to je řešení, řekl bych, ževelmi elegantní. Budeme se snažit vyhovět.Cibulák má totiž jednu vlastnost, již si neseod prvopočátku: dokáže nevtíravě reprezen-tovat. Doma, v hotelu, na chatě i na svatbě, tojiný porcelán neumí.
Dotkl jste se cibuláku, vaší chlouby, vašehomistrovství. Mladí lidé si k němu hledajícestu obtížněji než jejich rodiče. Dá se tozměnit?
Již dávno tvrdím, že porcelán s cibulovýmvzorem se hodí pro každou příležitost. Ať je topiknik na louce, nebo ranní stolování na cha-tě, či slavnostní vánoční tabule. Cibulák neníjen porcelán pro výjimečné příležitosti nebo
do vitríny v obýváku, kam se vodí jednou začas návštěvy, jak tomu bývalo dříve. Poslánícibuláku se vyvíjí s dobou. Přece se neobklo-pujeme pěknými předměty jen proto, aby-chom věděli, že je máme. Cibulák je k tomu,abychom si ho užívali třeba každý den, abynám sloužil. Aby nám pomáhal objevovat hez-ké okamžiky a přinášel pohodu. Uznávám, žecibulák je tak trochu výjimečný, už tím, jakvlastně vznikl. Kdo má ve svém vědomí úctuk hodnotám, najde si cestu i k cibuláku.
Cibulák je ojedinělý vzor s podmanivýmpříběhem, který dnes více obdivují cizincinež český zákazník. Čím to?
Těžko hodnotit. Jsou rodiny, kde se náš por-celán dědí z generace na generaci, a není jichmálo. V těchto rodinách se pěstuje vztahk pěkným věcem jako určitá samozřejmosta mnohokrát jsem si ověřil, že i mladé dívkycibulák obdivují a šálek čaje z něj je pro něpožitek. Pravdou však je, že třeba za První re-
publiky byl skvostem, který napříkladvypovídal o kultuře majitele. Dnes
právě cibulák hojně exportujemedo Koreje a Japonska. Kdyžchcete vyvážet do Japonska, touž musíte něco umět! VztahJaponců k porcelánu je jasný.A vztah české mladší popula-ce k cibuláku možná souvisí
s českou povahou, která ledas-cos bere na lehkou váhu. Pro-
tože každá doba má své, a histo-rie, jak se říká, se opakuje, tak
věřím, že cibulák v našich do-mácnostech a kancelářích, hotelích či
restauracích brzy zaujme to odpovída-jící místo.
Možná nynější obliba retro stylu bynapomohla vzbudit u dalších lidí zá-
jem o takovou krásu, noblesu a prvo-třídní kvalitu.
Co říkáte?
Není to úplně špatný nápad, budu o tom pře-mýšlet. Ostatně jsem tady proto, abych se tímzabýval. Abych přišel na to, jak prodej i v Če-
ské republice zvýšit, ne abych hledal výmlu-vy, proč co nejde.
Tuším, že se chystáte na speciální výstavu,která by měla hodně o výrobě porcelánuvypovědět.
Rádi bychom s jedním panem historikema špičkovým designérem připravili výstavu,která by měla veřejnost seznámit právě s tím,jak vzniká porcelán. Jak se vyvíjel obor, kterýměl u nás velké zázemí. Jaké jsou jeho dějiny,co se k jeho produkci váže, jaké se používalytechnologie a stroje. Ostatně všechny staréstroje v Dubí máme, nevyhodili jsme je do sta-rého železa. Teď se hodí. Vize této přehlídky jepřimět člověka přemýšlet právě o těch nynístále zmiňovaných hodnotách, inspirovat jek jejich opětovnému nacházení, k úctě k ře-meslu. Vždy platilo, že zájem je o toho, kdoněco umí. A něco umět, to je velká přednost.V tomto projektu se já sám stávám součástínápadu, a to se mi také líbí. Budu nápomocen,jak jen to půjde. A ještě něco: když si uvědo-mím, že za První republiky bylo v Čechácha na Moravě 103 porcelánek, a všechny se uži-vily... Dnes je nás jen šest.
A co nového se objeví letos ve vašem sor-timentu?
Podstatné jsou pro nás stále zakázky z ciziny,stali jsme se jednoznačně exportně oriento-vanou firmou. Zjednodušeně: když Korejec,Japonec, Němec nebo jiný zákazník řekne, cochce, okamžitě to zařadíme do plánu. Samo-zřejmě myslíme i na české zákazníky, kterýchsi vážíme stejně jako těch zahraničních. A takv létě máme u nás Vánoce. Právě vyrábímevše, co se o těchto svátcích nejvíce kupuje,například porcelánové ozdoby na stromeček.Máme však i jednu zásadní novinku, a to ná-stěnné závěsné talíře s 12 ročními znamení-mi. Motivy lva, berana, kozoroha jsou vytvo-řeny z cibulákových motivů. Půjde o dárkovýpředmět pro každého, neboť v určitém zna-mení jsme se narodili všichni. Podle prvot-ních ohlasů jsme se trefili a já budu rád, po-kud to zákazníci potvrdí.
ptala se Eva Brixi
proměny populace
INZERCE
Generace Z, neboli ti narození zhruba po roce1994, tvořila na konci roku 2017 už téměř pěti-nu populace ČR. Třetina z nich – tedy asi6,5 % populace – jsou pak lidé ve věku 17 až 23 let, ti, kteří právě vstupují na pracovní trhnebo jsou již několik let jeho součás-tí. Další zhruba třetinu Generace Ztvoří dnešní školáci mezi 10 a 16 le-ty, kteří se ekonomicky aktivnímistanou během několika příštích let.„Ve druhé polovině 90. let a na po-čátku nového milénia se u nás rodi-lo historicky nejméně dětí od konceválky, a právě tyto slabé generacev současnosti vstupují na pracovnítrh. Ve spojení s možností cestovata pracovat v zahraničí nebo s mož-nostmi online světa jde z pohleduHR o velmi složitou situaci, kterámimo jiné vyžaduje zaměření nastále mladší cílové skupiny,“ řeklMichal Hardyn, zakladatel profesní-ho portálu VímVíc.Generaci Z se někdy také říká „mladí dospělí“,a to díky zodpovědnějšímu přístupu k řadě vě-cí, větší samostatnosti a také obecně pesimis-tičtějšímu pohledu na budoucnost. Tyto hod-noty se následně promítají i do úvaho profesním životě. Jako lepší oproti generacisvých rodičů vnímají například přístup k in-formacím, vzdělání nebo možnost vybudovat
uspokojující kariéru. Naopak jako horší hod-notí možnost zabezpečení se na důchod nebojistotu pracovního místa.Jak tedy s Generací Z zacházet? V první řaděje třeba si uvědomit technologický vývoj a do-
kázat reagovat na posuny v důležitosti jednot-livých komunikačních kanálů. „Zatímco Ge-nerace Y trávila většinu času na desktopua v jejím životě hrála ještě podstatnou roli te-levize, u Generace Z hrají prim smartphonya sociální sítě, televize je jen doplňkovým pro-středkem. Jako svébytnou sociální síť naopakzačali příslušníci této generace vnímat You -
Tube, který pomalu dohání Facebook. Na vze-stupu je také Instagram, mladí Češi naopakvýrazně méně využívají Twitter,“ vysvětlil Mi-chal Hardyn.Zatímco pro Generaci Y bylo formální vzdělá-ní důležitější než praxe a informace, příslušníciGenerace Z chtějí sbírat zkušenosti v pracov-ním procesu. Ve velkých organizacích pak pra-cují jako nezávislé jednotky, využívají onlinevýzkumy, virtualizaci a kladou důraz na inova-ce. „Právě snaha dělat věci efektivněji, novýmitvůrčími způsoby a za pomoci moderníchtechnologií je u Generace Z často chybně za-
měňována za lenost. Pro zaměstna-vatele je ale důležité, aby mladým li-dem nabídli takové podmínky, vekterých budou mít motivaci praco-vat. To znamená možnost organizo-vat si svůj čas, vykonávat tvůrčí prá-ci, ve které vidí smysl, nebýt v rolipodřízených, ale spolupracovníků,a mít stejné možnosti jako jejich vý-še postavení kolegové,“ vyjmenovalMichal Hardyn.S dorůstáním příslušníků Genera-ce Z do produktivního věku rostenutnost HR oddělení přizpůsobitse jejich požadavkům. „Stále většíroli v rozhodování o výběru za-městnavatele hrají i autentické re-cenze zaměstnanců, a to i mezi
mladými lidmi, kteří jsou podobným způso-bem zvyklí rozhodovat se například o náku-pu elektroniky nebo výběru hotelů,“ doplnilIvo Prax z portálu VímVíc, na kterém kroměnabídky volných pracovních míst a vzděláva-cích kurzů naleznete v současnosti přes10 000 změstnaneckých hodnocení týkajícíchse 3200 firem. (tz)
Jak pracovat s Generací Z?Můžeme na ni nahlížet jako na generaci línou, sebestřednou a nesoustředěnou.Nebo jako na generaci, která díky rozmachu internetu dobře ví o svýchobrovských možnostech a je nesmírně náročná. Tak jako tak už dávno nejde jeno malé děti, které by stály na okraji zájmu HR českých firem. Vždyť Generace Ztvoří už celou pětinu naší populace.
foto Pixabay
6 www.freshtime.cz
rozum v hrsti
Jak se díváte na vize smart city? Budouchytrá města pro lidstvo nezbytností, ane-bo jde o science fiction technologií, archi-tektonických snů a těžce definovatelnýchpotřeb budoucnosti? Nebo hůře – lobing„chytrých“ společností, které pochopily, žebusiness dnešních dnů přestává mít tah nabranku, je neudržitelný?
Luděk Pfeifer: Chytrá města jsou v mýchočích něčím velmi přirozeným a normálním –stejně jako města elektrifikovaná nebo pokrytásignálem. Něco, co z počátku bylo výstřelkema výjimkou, se stalo běžnou normou. S digitál-ními technologiemi užívanými v životě města pro život v nich je to stejné. Chytrým městům dal vzniknout fenomén ur-banizace, tedy stahování lidí do velkých města koncentrace obyvatel v nich. Megapole takstály před potřebou zajistit bezpečí, dopravnípropustnost, spolehlivé zásobování energiemi –a použily k tomu ty nejpokročilejší technolo-gie. Chytrá města byla na světě. Dnes se tímtokonceptem mohou inspirovat i střední města,nabízí se jim možnost použít technologie propodporu svých vizí, záměrů, potřeb: pro udržení obyvatel nebo zpomalení jejich odli-vu, přilákání turistů, oslovení investorů, stu-dentů, mladých lidí...Chytré město je město prozíravě tvořící svojibudoucnost a efektivně k tomu využívajícímoderní digitální technologie. Je to jednodu-ché, selsky rozumné, žádná velevěda. Pocho-pitelně – věda a humbuk se dá dělat ze všeho.
Koncept chytrých měst není výjimkou. Doda-vatelé technologií zavětřili příležitost a budídojem, že digitální musí být kde co. Futuristéa vizionáři vypustili Krakena své fantazie a snío polovirtuálních sídlech. Proč ne? Jules Ver-ne byl taky inspirativním snílkem! Život siřekne, kde města digitální technologie oprav-du potřebují.
Nesklouznou představy mnohých k para-doxu? Tedy k tomu, že člověk organizova-ný a řízený nadmíru podlehne technologi-ím a zblázní se?
Luděk Pfeifer: Doufám, že člověk jako živo-čišný druh prokáže i tentokrát svou odolnost.Jistě, okouzlení technologiemi je mocné, od-vádí nás z reálného světa do virtuálního –podle průzkumů v něm každý z nás tráví snadtři hodiny denně... Věřím, že se tím ale jenrozšiřuje spektrum možností životního stylu.Věřím, že technologie nám umožní zabezpečitspoustu činností rychleji a efektivněji (komu-nikaci, nakupování, využívaní řady služeb).Nabídnou nám jiné druhy zábavy i sebereali-zace. Mohou nám čas nejen brát, ale i dávat –třeba pro intenzivnější život ve světě reálném,s přáteli z masa a kostí, v přírodě. Pro techno-logie jako každý mocný nástroj člověka platí„Dobrý sluha – zlý pán“. Moje osobní přesvěd-čení mi říká, že člověk technologiím nepod-lehne. Může jimi být zaujat, možná se nechákrátkodobě trochu vláčet, ale nakonec jim při-soudí roli, v které mu budou efektivně sloužit.
Před rokem firma M.C.TRITON zvítězilav soutěži Chytrá města pro budoucnostv kategorii Chytrá IDEA SMART CITY, kdese prezentovaly záměry a rozvojové tren-dy, které neprošly realizací. Z čeho vychá-zelo vaše řešení?
Lukáš Jakubec: Rozhodnutím přihlásit sedo soutěže Chytrá města pro budoucnostv kategorii Chytrá IDEA SMART CITY jsmechtěli primárně iniciovat širokou veřejnoudebatu o smysluplnosti přístupu „chci býtchytré město, tak nakoupím nějaké moderníchytré technologie“, do kterého byli a častojsou představitelé měst doslova dotlačenirůznými technologickými firmami, prodáva-jícími svá chytrá řešení. Mně osobně se tentopřístup nikterak nezamlouvá a kromě něko-lika mediálně známých případů mám i osob-ní zkušenost se starosty, kteří tomuto tlakupodlehli a kteří dnes toto rozhodnutí s od-stupem času hodnotí velice negativně.Naše idea smart city tedy vychází zejménaz mnohaletých zkušeností. Za dobu své exis-tence jsme měli jedinečnou a milou příleži-tost pracovat s desítkami starostek a starostůmenších i větších obcí a měst, kteří měli růz-né vzdělání, zkušenosti, názory, stejně taki počet funkčních období za sebou. Závěr je však možné úspěšně generalizovat.Totiž: město není chytré natolik, nakolik po-řizuje chytré technologie, ale jeho chytrost jepředevším v jeho strategické prozíravosti.Město by mělo mít pod kontrolou své rozvo-jové projekty a jejich souvislosti (včetně od-povědi na otázku, jaké dopady na rozpočet,procesy, agendy atp. bude mít zavedení da-ného chytrého řešení). Tento přístup lzezjednodušeně popsat jako logický sled náva-zných kroků od seznámení se s tématemsmart city, přes ujasnění si směru, kterým sechce město rozvíjet s využitím chytrých řeše-ní, až po zajištění jejich implementace, fi-nancování a vyhodnocení efektivity jejichzavedení.
Chytré město je město prozíravětvořící svoji budoucnostAni si neuvědomujeme, jak úžasný prostor máme k tomu, abychom vytvářelikrásný svět. A že by nám mělo být ctí zanechat šťastnou stopu své účasti na procesu, v němž budou pokračovat další generace. Jednou z platforemseberealizace člověka na této cestě k budoucnosti jsou chytrá města. Jakuchopili tuto příležitost odborníci ze společnosti M.C.TRITON, spol. s r.o.?Na to odpovídal Ing. Luděk Pfeifer, CSc., partner uvedené firmy, a Ing. Lukáš Jakubec, Unit Manager pro segment veřejná správa:
kresba Pixabay
7Muž, který ví, co chce
rozum v hrsti
Ve světě se rodí i za účasti českých odbor-níků zajímavé a převratné projekty chyt-rých měst, některé počítají se zúrodňová-ním míst, kde není voda, s možnostísoběstačnosti při pěstování ovoce a zele-niny, čistým životním prostředím. Jak sezdá, nejde o utopie, ale o skutečně nad-časová, a zejména nevyhnutelná řešení.Jak uvažují tvůrci chytrých měst v Českérepublice? Jakým směrem se půjde u nás?
Luděk Pfeifer: Vaše chytrá (!) otázka trochupředbíhá naši aktuální realitu. Nejsme (zatím)bezprostředně vystaveni žádné enormnía akutní hrozbě: suchu, hladu, epidemiím,ozbrojeným konflik-tům. Snad sekundár-ním dopadům – na-příklad migrační vlněvzedmuté dnes poli-tickými a ekonomic-kými zájmy, zítramožná právě suchem. Naši „otcové – a matky!měst“ jsou tedy (zatím) ve velmi komfortní si-tuaci: mohou si vybírat z přebohaté nabídkychytrých řešení všeho možného, z nemalé čás-ti i úplných ptákovin... Nutnost je nestaví dosituace, kdy by museli opravdu zodpovědněnacházet odpovědi na existenční výzvy bu-doucnosti. Až si užijí pěkných nových hračeka zamyslí se nad jejich vážně smysluplným po-užitím, myslím, že si položí otázku: Na jakéúrovni město uspokojuje potřeby svých oby-vatel? Třeba podle Maslowovy hierarchie po-třeb – přežití, bezpečí, sounáležitost, prestiž,seberealizace.Je zřejmé, že město k dlouhodobému šťast -nému životu svých obyvatel musí pamatovatna všechny úrovně, leč postupovat důsledně
odzdola vzhůru. Nejdřív tedy pracovní příle-žitosti, moderní materiální a technická infra-struktura, podmínky příznivé pro podniká-ní, bezpečnost, pak sociální infrastruktura,život spolků, zájmových komunit, sociálnívyžití, posléze odlišnost a atraktivita životave městě, unikátnost příležitostí k trávenívolného času, relaxaci, regeneraci. Nakonecpříležitosti pro seberealizaci elit – těch, kdomají potenciál, schopnosti a vůli věci měnita posouvat vpřed – jejich retenci ve městě,jejich profesní, hodnotové a citové ukotveníve městě. „Česká cesta“ – nebo jeden její směrník –k chytrému městu vede podle mého k správ-
nému nafázovánía následnému dosaže-ní komplexnostiv uspokojování život-ních potřeb obyvatel.Je to tedy cesta spíšsociologická než
technická. Technologie jsou – znovu opaková-no – jen instrumentářem...
Čím se budou vyznačovat česká chytráměsta?
Lukáš Jakubec: Podle mého názoru je totonaprosto klíčová otázka. Domnívám se, že bezjednoznačné odpovědi, které bude předcházetjasné politické rozhodnutí, nemůžeme mocdoufat v udržitelný a smysluplný rozvoj téma-tu smart city ve specifickém prostředí Čes kérepubliky. Odpověď na tuto otázku by mělispolečně hledat významní hybatelé na úrovnistátu i regionů, jako např. Svaz měst a obcí,Ministerstvo pro místní rozvoj a další.Moje odpověď vás možná překvapí svoji jed-
noduchostí. Jsem totiž přesvědčen o tom, žečeské chytré město budoucnosti bude takové,které vytváří podmínky pro kvalitní a spokoje-ný život svých obyvatel, a to tak, že budeschopno pružně (rychle, efektivně) reagovatna stále dynamičtější změny vnějších podmí-nek (demografický, společenský a kulturní vý-voj společnosti, migrace, makroekonomickásituace, digitalizace atp.), ale současně i změnyvnitřních podmínek (problémů, potřeb a oče-kávání lidí). Chytré město bude synonymemchytře řízeného města. Nebo ještě jednodušeji:chytré město = město lidí a pro lidi!
Je zvládnutelné financování? Asi půjdeo prostředky generované jak státem a ob-cemi, tak i soukromým sektorem...
Lukáš Jakubec: Zcela jistě! Podle mého ná-zoru je vícezdrojové financování jedním z nut-ných předpokladů pro to, aby myšlenka chyt-rého města mohla ekonomicky fungovat.Vzhledem k pestré škále projektů existuje tak-též široká paleta možností, jak tyto projekty fi-nancovat. Pokud daný projekt dokáže genero-vat takové příjmy, aby pokryly nákladysouvisející s pořízením technologie, provo-zem, údržbou a obnovou, případně dokáže-liprojekt dokonce generovat určitou míru zisku,není obvykle potřeba ze strany města vynaklá-dat vlastní rozpočtové zdroje. V ostatních pří-padech je vhodné analyzovat dotační možnos-ti v kombinaci s vlastními rozpočtovýmizdroji, případně řešit zapojení externích zdro-jů (dluhové zdroje).Financování projektů je tedy ideální řešit vevícezdrojové struktuře:● Rozpočtové zdroje města● Dotační možnosti
Život si řekne, kde města
digitální technologie opravdu
potřebují.
Ing. Luděk Pfeifer, CSc. Ing. Lukáš Jakubec
8 www.freshtime.cz
rozum v hrsti
● Platby občanů za vybrané služby● Vlastní zdroje dodavatele (např. ve forměPublic Private Partnership, případně EnergyPerformance Contracting)
A jak to bude s koncepčností takovýchprojektů? Nestane se, že práce skončív půli cesty, podle toho, jaké osobnostiobsadí posty ministerstev?
Lukáš Jakubec: Ano, je to jedno z nejvý-znamnějších rizik, proti kterému je velice složi-té najít nějaké účinné eliminační opatření. Jakjsem již zmiňoval, vždy jde o politické rozhod-nutí, které se často rodí v bolestech a v potutváře; paradoxně je o to jednodušší ho změnit.Čtyřleté volební období, resp. funkční obdobípro členy zastupitelstev měst tomu, bohužel,vytváří vhodné prostředí. Větší riziko nekon-cepčnosti vidím, z tohoto důvodu, na úrovnisamospráv. Na úrovni státu si dovoluji věřit, žetéma chytrých měst bude mít vždy zelenoua bude ze strany příslušných ministerstev a vlá-dy vždy podporováno. Konkrétní cesta za chyt-rým městem se může měnit, křižovatek budehodně, můžu zvolit dopravní prostředek, nebosi vybrat různé boty na cestu, můžu si vybrats kým půjdu, může se měnit rychlost putování,ale směr zůstane. A to je důležité.
Multioborové projekty budou zahrnovatspolupráci architektů, IT specialistů, eko-logů, zemědělců, odborníků na dopravua energetiku... Od čeho se v proměněměsta začne? Novým pojetím komunikací,výrobou elektřiny, úsporami vody, anebonekončící osvětou mezi obyvateli dané lokality?
Lukáš Jakubec: Jak jsem již zmiňoval, s pro-měnou měst se již začalo, někde bohužel špat-ně, alespoň podle mého názoru. Začalo se ne-promyšleným a nekoncepčním nákupem
různých technologických novinek (chytrých„věcí“ od laviček přes popelnice), aniž by do-šlo k nějaké širší odborné diskuzi nad smys-luplností těchto investic. Bohužel toto je i je-den z důvodů zvyšující se míry všeobecnéhoznechucení z problematiky smart city, se kte-rou se poslední dobou často setkávám ne jenv kancelářích starostů měst.Jsem přesvědčeno tom, že na začátkuproměny městav město „chytré“ byměla být snahao změnu myšlení, ná-slednou změnu po-stojů a dále změnuchování jak předsta-vitelů měst, tak občanů, kteří v daném městěžijí. Spolupráce na odborné rovině může býtdalším správným krokem.
Jaká úloha M.C.TRITONu by v tomto pro-cesu měla být?
Luděk Pfeifer: M.C.TRITON je firma, kteráumí řídit. Naše role je tak logicky trojí: ● Pomoc v definování správných ambic – vize,strategických oblastí rozvoje města a konkrét-ních cílů.● Projektové řízení změn, kterými musí městapo cestě za svými záměry projít. Tato „projek-tovost“ znamená absolvování změny v opti-málním čase, s optimálními zdroji (tedyi technologiemi a financemi). ● Dosažení stavu, kdy klíčoví hráči – politici,úředníci, formální i neformální lídři zájmo-vých skupin ve městě – se dokážou na směrua parametrech rozvoje města shodnout a vzá-jemně se podpořit.Po pravdě řečeno, první a třetí bod spolu hodněsouvisejí a v prostředí komunální politiky je totvrdší ořech než v běžném businessovém světě.Naše role je tak – na kost oholeno – vlastně taky
v dodávce chytré technologie – technologie ří-zení. Technologie, která ve jménu smyslu a raciarozvoje města omezuje prostor pro politikaření,iracionální pletichaření nebo jánabráchizmy,pro korupci, investice pro investice a podobnéděsy. Je tak jasné, že poptávka po takové „chytrémanažerské technologii“ je velmi selektivní...Z jiného úhlu pohledu viděno je role Tritonuv propagaci už zmíněné „české cesty k chytrýmměstům“. K té se ještě vrátím...
A čím vás osobně myšlenky na budováníchytrých měst oslovily? Je to adrenalin bá-ječné tvořivosti, užitečný způsob sebere-alizace a zúročení zkušeností?
Luděk Pfeifer: Od všeho trochu... „Veřejnázakázka“ vždycky byla pro fachmany všehodruhu trochu jinak a víc voňavá. Michelangelosi Davidem – zakázkou florentské Signorie –zajistil nesmrtelnost, Gustave Eiffel rád pro-jektoval nádraží, Ferdinand de Lesseps másvůj majstrštyk v Suezském průplavu, Jan Mühlfeit se taky rád chlubí tím, jaké vláděv čem radí... Zkrátka – pro mě jako podnika-tele je atraktivní především příležitost firmy„vejít do dějin“ pozitivním ovlivněním veřej-ného prostoru: podepsat se v dobrém na tom,že pomůžeme prošlapat onu nakousnutou „če-skou cestu k chytrým městům“. Českou cestoumám na mysli jednak výše zmíněný sociolo-gický, hodnotami obyvatel drajvovaný koncept,jednak jeho aplikaci především v městech
střední velikosti –a tím stabilizaci oby-vatel i mimo velkáměsta. Do třetice jetedy naše „česká ces-ta“ postavená na vy-tváření chytrých regi-onů, a tím podpořelokální ekonomiky.
Jsem přesvědčen, že to je model využíváníchytrosti v evropských podmínkách – v kraji-ně s vysokým stupněm osídlení, relativnědobrou infrastrukturou – nebo možností jivytvořit, možností plnohodnotně se profesněi osobně realizovat i mimo velká sídla, v kra-jině s vysokou hodnotou svých přírodních„aktiv“, přitom s enormní mírou pestrostia různorodosti. Takové prostředí logicky vy-žaduje jiný přístup k chytrým městům/re -gionům než třeba americký středozápad neboaglomerace typu Kuala Lumpur...
Už jste zahájili spolupráci s některýmiměsty?
Lukáš Jakubec: Ano, s nadsázkou lze říci, žes většinou z nich jsme ve fázi změny myšlenía postojů. Společně připravujeme koncepcesmysluplného využití chytrých technologií prorozvoj města v předem pečlivě vybraných ob-lastech. Na identifikaci těchto oblastí se větši-nou podílí kromě představitelů měst i přizvaníodborníci, občané, a další místní „elity“ z řadpředstavitelů škol, podnikatelů, neziskovek,církví atp.
Skoro jsem v pokušení říct, že my, Češi, jsme byliv nápaditosti vždycky lepší než v disciplinovaném výkonu,tak čeho se bát?
Ing. Luděk Pfeifer, CSc., při přebírání ceny
rozum v hrsti
9Muž, který ví, co chce
Budou to řešení spíše o výpočtech, aneboo zapojení a co největšího využití potenci-álu obyvatel?
Lukáš Jakubec: Myslím, že jste to vystihlapřesně. V první řadě půjde nepochybně o vy-užití „místního lidského potenciálu“ a využitízkušeností dobré praxe; následně přijdou nařadu výpočty a kalkulace.
Nakolik půjde v našich podmínkách o mož-nosti soběstačnosti dané oblasti ve výroběenergie, pitné vody, plodin, potažmo po-travin, levnějšího a kvalitnějšího způsobuživota?
Luděk Pfeifer: Jsme zpátky u fenoménu chyt-rého regionu... Na každý region – tedy i na „ze-měpisně-businessovo-sociální podmnožiny“(pekelnej výraz, já vím...) naší republiky může-me pohlížet jako na takzvanou (V)SOE: (very)small open economy, (velmi) malou otevřenouekonomiku – a na odpovídajícíchprincipech tak region řídit.Zmíněné principy jsou čtyři: Jasnáidentita (co je „genius“ regionu), in-vestorská atraktivita (co přivede doregionu kapitál, zasíťování regionu(vazby regionu jak ve smyslu tech-nické infrastruktury, tak účastiv nadregionálních projektech a ali-ancích a v neformálních personál-ních strukturách) a do čtvrtice leadership (chytří lidé ve vedení regionu).V našich podmínkách tedy půjdepředevším o to, aby technologiemaximálně pomáhaly naplněnívšech čtyř principů řízení regionujako (velmi) malé otevřené ekono-miky. Konkrétní naplnění a prioritykaždého ze čtyř principů už jsou vě-cí specifické strategie regionu.
Čisté životní prostředí, dostateč-ný komfort k práci i odpočinku,prostor člověka, který je do vel-ké míry řízen čipem, aplikací, sy-stémem. Není to málo? Anebonaopak příliš? Lidé začínají býttechnologiemi přesyceni, důka-zem je omilostnění doby retremPrvní republiky... Setkáváme sevelmi často se sílící touhou žít na samotěu lesa, zahodit mobil a nesedět u počítače,nebo touhou po osobní komunikaci namís-to sociálních sítí. Jak pojmout technologiesmart city, aby člověka nezotročily, ale ote-vřely pomyslná dvířka k vidění a dělání vě-cí jinak, prospěšněji?
Luděk Pfeifer: Technologie ovlivňují prostře-dí, ve kterém žijeme. Jak v něm budeme žít –to je vždycky průnik možností i hrozeb, kteréprostředí skýtá, a naší vůle a rozhodnutí. Parní stroje, spalovací motory, elektřina, bez-drátové spojení – to všechno nám něco daloa „na revanš“ nás vystavilo novému druhu ri-
zik. Úplně stejně je tomu s digitálními techno-logiemi. Jen míra otvíraných šancí – i Pando-řiných skříněk – je větší. Myslím, že se „smartmodel of living“ se dostáváme k vyšší míře ná-roku na odpovědnostza vlastní život.Nikdo nás nenutí vy-stavovat své nitroi exterier na Face -booku... Nikdo námnebrání koupit si le-tenku, hotel, pojištěnípár kliky na interne-tu. Nikdo nám nebrání denně skajpovat s dět-mi za mořem. Nikdo nás nebrání před dohle-datelností naší elektronické stopy. Nikdo námneřekne, co naše věrnostní karty v kdejakémkšeftě opravdu znamenají. No a co? Starejmese každý o sebe! Je především věcí každéhoz nás, aby nás technologie nezotročily. Je věcíkaždého z nás, aby nám technologie otevřelydvířka k lepšímu životu...
Smart znamená být ve velké míře užitečnýpro všechny zúčastněné, tedy jak pro vý-robce, tak pro uživatele, tak pro životníprostředí, pro celkový blahobyt člověka.Tuto tendenci jako jedinou udržitelnousmart city mají vyznávat. Zvládne to i če-ská povaha?
Luděk Pfeifer: Zvládne. Smart technologie –třeba v pracovním uplatnění – přesouvají po-zornost od rutinního výkonu, namáhavé, jed-notvárné, duchaprázdné práce k tvořivosti,nápaditosti, empatii, intuici, sociálním do-vednostem... Skoro jsem v pokušení říct, žemy, Češi, jsme byli v nápaditosti vždycky lep-
ší než v disciplinovaném výkonu, tak čeho sebát? Jasně, smart technologie vezmou práciv první řadě lidem méně nadaným, méně in-teligentním. V rozložení IQ ale není česká
populace ničím od-lišná od jiných. Zasnevidím důvod kezvláštní skepsi...A jestli se ptáte, zdaobstojíme ve „zkouš-ce morálky“, předkterou nás chytrétechnologie (po)sta-
ví, odpovídám: tutově! Věřím v mravní zá-klad naší národní povahy. Ať si říká, kdochce, co chce!
Globální svět se sytí z velké míry i nadpro-dukcí věcí zcela zbytečných. Přemíra tako-vé činnosti drancuje planetu. Lidé se stáledravěji stěhují do měst, kde nacházejí od-povídající uplatnění, a bude to pokračovat.
A aby lidstvo přežilo, bude semuset chovat časem podle jinýchprincipů, smart city jsou příkla-dem. Myslíte, že pak bude nasvětě více radosti?
Luděk Pfeifer: Víc nebo míň ra-dosti, víc nebo míň štěstí, víc nebomíň spokojenosti, víc nebo míňmoudrosti... To všechno si vytváří-me jen a jen sami v sobě. Myslím, žes uplatněním chytrých technologiíse celková produkce radosti na světěvůbec nezmění. Na velikost „hrubédomácí radosti“ ani „hrubého ná-rodního štěstí“ nebudou mít tech-nologie sebemenší vliv...
Co byste si přáli, aby každé če-ské chytré město mělo?
Luděk Pfeifer: Moudré lidi vesvém vedení. K čemu je starostas ústy plnými chytrých řečí a hlavouplnou vlastních zájmů?Lukáš Jakubec: Odpověď je jedno-duchá – každému městu v naší čes -ké kotlině upřímně přeji chytroustarostku či starostu, kteří budouk tématu smart city přistupovat pro-zíravě, smysluplně a svědomitě.
Bude to svým způsobem obdivuhodnéperpetum mobile v praxi?
Luděk Pfeifer: No jasně! Každé putovánívpřed vedené moudrými lidmi je perpetummobile... Od jednoho horizontu prozíravýchzáměrů k dalšímu. A na takové pouti nám po-máhej Bůh i technologie.Lukáš Jakubec: Byla by to jistě úžasná před-stava. Nicméně perpetum mobile dosud nikdonevymyslel, ale pár desítek opravdu chytrýchměst již existuje a daří se jim skvěle...
za odpovědi poděkovala Eva Brixi
Totiž: město není chytré natolik,nakolik pořizuje chytrétechnologie, ale jeho chytrost je především v jeho strategicképrozíravosti.
Schéma znázorňuje přístup M.C.TRITONk problematice smart city
10 www.freshtime.cz
koncept s nápady
Praha má novou kavárnu. Otevřeli ji manželé Renáta a Jan Sedláčkoviv květnu na Masarykově nábřežía pojmenovali Cafe Bar Riviera.Oba jsou zkušenými osobnostmibusinessu a investory s nápadykreativců, smyslem pro detaila snahou dělat věci po svém, jinak,precizně a užitečně. O tom, covšechno dostala kavárna do vínkua co se na její scéně chystá, jsemhovořila s Janem Sedláčkem:
Na jaře jste se svou manželkou otvírali ka-várnu v prvorepublikovém stylu Cafe BarRiviera na pražském Masarykově nábřeží.V domě, jehož část jste koupil, jste v příze-mí zařídili prostory, které dostaly do vínkucestu mnohostranného využití. Co zde veřejnosti nabízíte?
Cílem nově otevřené kavárny bylo vytvořit jed-nak atmosféru staropražské lehké gastronomie,proto je interiér „navrácen“ do doby před prv-ní světovou válkou tak, jak byla na tomto místěpůvodně kavárna zřízena. Další záležitostí jsoudobrá káva, kvalitní víno, české pivo a klasickéčeské pochutiny či lehká staročeská jídla. Po-slední jmenované, to je zatím největší problém,protože již málokdo umí tyto věci připravit,a také proto, že zahraniční turisté jsou ovlivně-ni globalizací v gastronomii tj. donuty, crois-santy, sendviči, a nic z toho staročeská vynika-jící kuchyně neznala... A dolní klubová scénaje připravena jako univerzální místo na diva-delní představení, tiskové konference, prezen-
tace, módní přehlídky, hudební produkce atd.,k tomu je zajištěné profesionální ozvučenía osvětlení naším technikem.
A proč jste dosvých aktivit zařadilprávě kavárnu? Ne-ztratí se v konku-renci možností ces-tovního ruchuv hlavním městě?
Přiznám se, že v mém případě jde tak trochuo výstřel do tunelu, konkurence je pochopitelněvelká, ale takto unikátních míst zase příliš ne-ní... Výhled na Pražský hrad, Národní divadlo,
palác Žofín i Tančící dům by měly být jakousikonkurenční výhodou, kterou je zapotřebíúspěšně aktivovat...
Unikátní místo nepronajímáte, ale provo-zujete ve vlastní režii. Nesvazuje vás tov kreativitě a nebere všechen čas?
Zatím to provozujeme ve vlastní režii, hlavnímdůvodem je zájem a snaha pochopit, jak to vlast-ně v gastronomii probíhá. Informací a dezinfor-mací je skutečně mnoho, ale na druhou stranujsem schopen do této oblasti podnikání přinéstmnoho nových impulzů a přístupů, bohužel jeto na úkor času, ale s tím se nějak poperu.
A co to vlastně znamená starat se o kavár-nu? Sestavujete sami jídelníček, shánítedodavatele potravin, promýšlíte programzdejší divadelní scény?
Tyto záležitosti, jídelníček a dodavatele řešímespolečně s personálem, který byl pro začátekvybrán, a schvalujeme jej. Náplň klubové scé-ny řešíme výhradně sami s manželkou a vy-cházíme z našich dřívějších aktivit a kontaktů.
Výhodné místoz hlediska dostup-nosti má řadu bene-fitů. Navíc je pro-storové uspořádánívytvořeno tak, abyzde mohla vedleklasického provozuprobíhat setkání fi-
rem, obchodních partnerů, semináře, ško-lení, konference, včetně tiskových. Na ko-ho se zájemci mohou obrátit?
Jak jsem již uvedl, výhradně na mě nebo namanželku, jsme v tom docela za ta léta sehraní.
Už máte do konce roku vyprodáno? Neboje šance vybrat si termín rezervace?
Prozatím se nám kalendáře teprve plní, mámezájem v podstatě s kýmkoliv se domluvit a vy-jít mu vstříc, nejen pouze s klubovou scénou,ale i pronájmem celé kavárny s vybraným ca-teringem, ochutnávkou vína i kulturním pořa-dem dohromady atd. Tyto prostory a místo todokonale umožňují.
Jakou cílovou skupinu chcete oslovitpředevším?
V podstatě jsme v této záležitosti zcela otevření,je zahájená spolupráce i s rozhlasem na záznamyz divadelních představení a „stand upů“ apod.
Do Cafe Bar Rivierakremrole s jistotou předfinancování
Výhled na Pražský hrad, Národnídivadlo, palác Žofín i Tančící důmby měly být jakousi konkurenčnívýhodou, kterou je zapotřebíúspěšně aktivovat...
Jan Sedláček a Renáta Sedláčková
11Muž, který ví, co chce
koncept s nápady
Všichni, kdo vás znají, vědí, že máte osobi-té a kultivované estetické cítění, vztahk umění. Ostatně interiéry kavárny jste na-vrhovali také sami. Počítáte s tím, že by sezde konaly výstavy děl současných tvůrců?Nebo třeba aukce? Kromě pořadů pro ši-rokou veřejnost ve stylu talkshow se zná-mými osobnostmi?
Pochopitelně je i tato možnost, výstavy dlouho-dobějšího charakteru by však limitovaly dalšívyužití na jiné akce, takže spíše krátkodobé vý-stavy nebo vernisáže. Aukce jsou zcela bez prob-lémů, v hlavě mám i takové jednodušší dražbyběžných předmětů (v USA typické „garage sa-le“), kde by si lidé mohli prodat nebo koupit prosebe potřebné a pro někoho jiného naopak ne-potřebné věci. Ale také například připravímedokonalou mikulášskou akci. Je to náš vyzkou-šený koncept z jiného objektu. Vytvoříme doko-nalou mikulášskou a čertovskou kulisu, rodičenám předají sepsané „ctnosti a hříchy“ svých dě-tí a společně si užijí báječnou akci, k tomu si vy-chutnají dobrou kávu nebo víno, a to vše v sa-mém centru Prahy. Divadelní a hudebníprodukce už máme vyzkoušené a připravené
máme další jedno velké jméno do talkshow nakonec prázdnin.
Prosluli jste vlastní soukromou sbírkounočníků a toalet, největší na světě, která jednes ke zhlédnutí jen virtuálně. Nepřene-sete některé kousky právě do kavárny?
Zatím o tom neuvažujeme, pouze v rámci ně-jaké účelové přednášky o této oblasti lidskéhygieny a životnímprostředí.
Z jiného soudku: va-říte rád? Jaké spe-ciality nabízíte?
Tak v tomto případějste se trefila, jsem to-tiž výborný kuchař,sice amatér, ale mámmnoho jednoznačněpozitivních ohlasů nasvoje speciality. A to dokonce od lidí, kteříprocestovali celý svět. Rád experimentuji, alejednoznačný základ je o kvalitních surovinách
a schopnosti jídlo dochutit, asi mě to bylo tro-chu dáno do vínku, opravdu se tím chlubím...Moje úpravy mořských ryb jsou vyhlášené.
Jak si budete hrát s jídelními lístky? Ozvlá-štníte je neobvyklou grafikou?
Grafiku pochopitelně korigujeme, dokoncejsme si dovezli speciální obaly na jídelní lístkyz USA, vyhovující velikostí i provedením nakavárenské stolky, jídelní lístky doplňujemeopět dobovými fotografiemi nebo grafikami,to je zase práce manželky.
Rýsuje se tedy, čím se kavárna bude časemlišit od konkurence? Prozradíte?
Pochopitelně máme svoji představu, první zále-žitostí je místo, jeho unikátnost, další je univer-zálnost prostor nabízející víceúčelové využití.V gastronomii je to trochu těžší, to musí být zá-ležitost profesionála tohoto oboru, managerakavárny, to se nelze rychle naučit, a podstatnouideou byla pochopitelně nabídka unikátníchstaročeských specialit, jako jsou boží milosti,modlitbičky, žloutkové plněné rakvičky, domácíkremrole atd., bohužel se zdá, alespoň proza-tím, že sehnat výrobce je obtížnější, než jsme sina začátku mysleli. Ale časem to nějak dořeší-me a každý, kdo přijde s dobrým námětem, jeu nás vítán. Včetně maloproducentů, kterýmnabízíme předfinancování výroby tak, aby ne-
museli nést nákladyspojené s dodávkamia hrozby s opožděný-mi platbami. To je ta-ké jeden ze zcela no-vých přístupů, kteréjsem do tohoto oborupřinesl. Odstraněníhotovostních plateb,pozdní úhrady, vý-mluvy špatných dodá-vek atd., i to považujiza konkurenční výho-
du, kterou nabízíme, dodavatelům poskytnutífinanční jistoty předem.
otázky připravila Eva Brixi
Prozatím se nám kalendáře teprveplní, máme zájem v podstatěs kýmkoliv se domluvit a vyjít muvstříc, nejen pouze s klubovouscénou, ale i pronájmem celékavárny s vybraným cateringem,ochutnávkou vína i kulturnímpořadem dohromady atd.
12 www.freshtime.cz
ochutnávka businessu
Je to příjemné přijet do hotelu nebo na chatu a nechat plynout čas kolemsebe. Přijmout pohostinnost spojenous pohodou, dobře se bavit, nebonaopak mlčet, jak kdy. Při tomochutnávat z nabídky skvělých uzenin,ať ráno při snídani, nebo večeru táboráku. Obchodní model výrobceuzenin, majitele hotelu a chaty vycházívstříc všem, kteří mají rádi kvalitua pohodu. Jak? O tom slovaobchodního ředitele firmy UzeninyBETA Jiřího Součka:
Modely podnikání se různí. Někdo se úzcespecializuje, druhému vyhovuje mix nejroz-manitějšího zaměření. Beta uzeniny majíněkolik aktivit, které se vzájemně prolínají.Jaká je filozofie?
Naše filozofie je zcela jasná a srozumitelná.Pokud něco děláme, tak vždy se zájmem, zá-palem pro věc, a hlavně s myšlenkou na spo-kojeného zákazníka. V našem případě bychneřekl, že jde o nějaký mix, ale o plánovanépropojení jednotlivých aktivit firmy, které sebáječně doplňují, a dovedou tak našemu záka-zníkovi či hostovi nabídnout velkou spoustuzážitků jak gurmánských, tak cestovatelských.
Výroba uzenin, tříhvězdičkový Hotel Chu-ráňov, horská Chata Milíře v Peci podSněžkou. Nabízí se synergie, kterou vašefirma dokáže obchodně dobře zhodnotit.Máte již věrné zákazníky? Kterým chutnajívaše výrobky a kteří se vracejí do hoteluna Šumavě nebo Chaty Milíře?
Samozřejmě! Máme věrné hosty, kteří dokon-ce již pravidelně střídají naše jednotlivé ubyto-vací kapacity a pro zimní dovolenou plánujícestu do Hotelu Churáňov (www.churanovho-tel.cz) a v létě naopakpodniknou výlet doKrkonoš na ChatuMilíře (www.chata-milire.cz) za procház-kami či dalšími akti-vitami, nebo je tomunaopak. I svým záka-zníkům ze spektrauzenářského nabízí-me možnosti na strávení celoročních pobytův našich kapacitách, a to jak pro individuálníklientelu, tak třeba též pořádáme různé akcepro skupiny našich odběratelů. Hlavně zmí-
ním rozmanité druhy školení, výjezdních za-sedání, prezentací výrobků, novinek apod. Dlereakcí našich hostů se domnívám, že tento na-stavený směr je jistě dobrou formou spoluprá-ce a každý z návštěvníků si jistě rád pochutnána dobré kávě, džusu, posnídá dobrou a kva-litní uzeninu, ovoce, zeleninu, sýry, cereálie.Hned je ten den veselejší!
Čím se lišíte od konkurence?
Hlavním rozdílem v uzenařině je naše zásada,že budeme vyrábět dobrou a kvalitní uzeninubez jakýchkoliv náhražek, šizení a separátu.Proto máme i vlastní slogan: Separát je pronás sprosté slovo! Razíme cestu, že buď je zá-kazník ochoten akceptovat cenu za takové vý-robky, nebo je raději nebudeme vyrábět. Pro
takové skupiny v sor-timentu máme pakněkolik dodavatelů,kteří umějí nabídnoutlevnější druhy výrob-ků. Toto pravidlo do-držujeme již osm letod zahájení vlastnívýroby a podle našichúspěchů jsem pře-
svědčen, že naši zákazníci toto vnímají jakopozitivní v našem vzájemném vztahu. Co se týká konkurence v ubytovacích služ-bách, zde mohu zmínit několik skutečností.
Sami naše objekty provozujeme, nejde o náj-my či pronájmy. Každá investice míří na kon-krétní místo a do konkrétního vybavení. Kaž-dý měsíc investujeme do zvelebování prostředípro naše hosty. Chata Milíře – nové dekorativ-ní prvky, mini golfové hřiště, sadba vlastníchkuchyňských bylinek, úprava dětského hřiště.Hotel Churáňov – nové ložní prádlo, matrace,vybavení volnočasových prostor, wellness, fé-ny, vybavení kuchyně, venkovní dekorace atd.
Lidé slyší na zážitky. Při nakupování i bě-hem hostování v hotelu. Chceme se bavit.Nepřeháníme to s očekáváním? Dá se ješ-tě vůbec něco okouzlujícího vymyslet?
Tak abych pravdu řekl, v uzenařině je prostorpro nějaké inovace a nápady již dost omezený.Zákazníci nám kupují hlavně zaběhnuté a od-zkoušené druhy výrobků. Jen pro příklad mo-hu uvést, že za dobu našeho působení v oblastivýroby uzenin máme v číselníku výrobků přes180 položek a v současné době jich připravu-jeme 43 druhů. Zde je jasně vidět, kolik nápa-dů a pokusů již bylo za těch osm let uvedenona trh a jaký je výsledek. Tu samou praxi vidí-me i u konkurence či dovozů. Z deseti novi-nek uvedených na trh se ujme jedna položka.To je prostě fakt. O to větší kouzlo přinášejíobchodní aktivity ve vztahu k ubytovacím ak-tivitám. Zde je pole možností obrovské, nevy-čerpatelné a s těmito aktivitami se dá krásně
Kvalita a solidnost hrajev dnešní době naše první housle
Naše filozofie je zcela jasnáa srozumitelná. Pokud něcoděláme, tak vždy se zájmem,zápalem pro věc, a hlavněs myšlenkou na spokojenéhozákazníka.
Jiří Souček foto Kateřina Šimková
13Muž, který ví, co chce
ochutnávka businessu
pracovat. Nikdy nevíte, na koho narazíte. Proněkoho je za vidinou ideální dovolené klida pohoda s wellnessem, pro někoho musímevymýšlet program na každý den. To mluvímhlavně o organizovaných skupinách, kterýmse sestavuje program přesně podle jejich poža-davku. Ať jde o sportovce, nebo třeba firmy,které chtějí uspořádat akci pro zaměstnancev podobě bowlingu, lukostřelby, vyjížďky nakolech, elektro kolech, koloběžkách, nebo tře-ba výletech po krásách místní přírody. Samo-zřejmostí je propagace na sociálních sítí Face-book a Instagram, kde se široká veřejnostdozvídá o aktuálních akcích v okolí.
Na pořad dne přichází také kvalita. Udržetse na špičce je náročné. Zejména potravi-nářství je pod přísnou kontrolou odborní-ků i veřejnosti. Vám hodně pomohla sou-těž Česká chuťovka, v níž jste nasbíraliřadu ocenění za vynikající chuť uzenář-ských výrobků. Jak?
To máte úplnou pravdu. Kvalita a solidnosthraje v dnešní době naše první housle. SoutěžČeská chuťovka nás ihned od zahájení výrobyposunula na špici mezi výrobci. Toto oceněníbereme každý rok velmi vážně. Kontroly zestrany státní správyjsou na našich provo-zech běžnou dennírutinou. Jak se říká,vždy je to o lidech.Nikdo nás nemusíučit, že při prácis potravinami má býtčisto a dodržována přísná hygienická pravid-la a výrobní praxe. Na to nepotřebujemeNěmce, Poláky, ani další chytré hlavy z EU.Ať se někteří z našich konkurentů přijedoupodívat, jak vypadá český potravinářský zá-vod. Na to nepotřebujeme ani žádné dotace,jako někteří. Při vyplňování přihlášky dosoutěže mám takové mrazení v zádech, abychvybral dobré výrobky, které budou chutnatvšem. Myslím tím nejen hodnotitelskou ko-misi, dětskou porotu či novináře, ale opravduvšechny skupiny konzumentů, i když se říká,že co člověk, to chuť.
Ostatně – kolik vašich produktů může logoČeská chuťovka už dnes používat?
K letošnímu roku se oceněním může pochlu-bit celkem 24 výrobků, kdy některé získalyi několik chuťovek v jednom ročníku.
Pokusíte se zúčastnit i letos, v jubilejním10. ročníku?
Jistě. Ba právě! Desátý, jubilejní ročník je pronás další výzvou, kterou nechceme podcenit.Musím otevřeně přiznat, že to bude velmi slo-žité, ale člověk nikdy neví, čím porotu osloví.Jen jednoduchý příklad: na poslední chvílijsem přihlásil celkem šest výrobků, kdy jsmes napětím očekávali, zda alespoň dva nebo třivýrobky uspějí. Teď si představte tu euforii,
když jsem se dozvěděl, že ze šesti přihláše-ných výrobků jsme získali osm ocenění. Noněco neuvěřitelného a Kojetická začouzenáklobása byla dokonce vyhodnocena jako nej-lepší uzenářský výrobek a oceněna cenou no-vinářů!
A mohou strávníci Hotelu Churáňov neboChaty Milíře dobroty Uzenin BETA ochut-návat v plném sortimentu? Případně si jei nakoupit při odjezdu?
Naše výrobky samozřejmě využíváme v plnémíře při snídaňových bufetech, obědech či ve-černích rautech na obou zařízeních. Vždy sesnažíme o maximální pestrost a výběr, aby sikaždý strávník našel to svoje oblíbené. Značnéuplatnění mají naše výrobky při tvorbě oblo-žených mís či prkének při firemních akcíchnebo při soukromých posezení u lahvinky ví-na a něčeho malého k zakousnutí.
Provozujete pět vlastních prodejen. Je todrahý špás, nebo jsou takové prodejnyschopné se dobře uživit?
Maloobchodní prodejna, to je kapitola samapro sebe. Každý provozovatel se mnou bude
jistě souhlasit, kdyžřeknu, že jde o hodnědrahý špás. Poohléd-něme se třeba tři čty-ři roky zpět. NebyloEET, kontrolní hláše-ní, kontroly probíhalytak nějak normálně.
To, co se však děje poslední dva roky, to stojíza to. Kdybych popisoval průběh některýchkontrol, tak by to zkazilo celé dosavadní pří-jemné povídání. Kdyby prodejny nesloužilyjako místo pro prezantaci vlastních výrobků,už bychom je neprovozovali.
Vyrábíte v Krkonoších. Stačítena požadavky milovníků grilo-vaček a tábornických ohýn-ků v létě? Čeho se nynínejvíce prodává?
Stačíme. Umístění výrobní-ho závodu naPecce není žád-nou překážkou.Naopak se
nám podařilo za léta působení na Pecce uká-zat, že nejsme „zpovykaní“ Pražáci, ale že jsmedo podhůří Krkonoš přišli podnikat dlouho-době, s jasným cílem a filozofii naší firmy pře-nášíme i na naše výrobní kolegyně a kolegy.Velmi si práce svých zaměstnanců vážíme,a pokaždé, když procházím výrobní prostory,tak se snažím přijít s nějakým, alespoň drob-ným nápadem na vylepšení nebo zjednoduše-ní pracovních podmínek. Objednávky uspo-kojujeme bez nějakých větších komplikací, aleje to, jak vždy říkám, o souhře mnoha a mno-ha faktorů, aby vše dobře dopadlo. V letní se-zoně se samozřejmě nejvíce prodávají špekáč-ky, klobásy, uzená masa, a ať je léto, nebozima, tak jednoznačně gothajský salám a šun-ky, kdy poslední dobou sleduji značný zájemo šunky výběrové, nejvyšší jakosti, neboi standardní s nějakou přidanou hodnotou.
A pořádáte v hotelu i na chatě podvečerys chutí Uzenin BETA?
Trochu jste mne rozesmála! To je výborný ná-pad na tematický večer. Ale nyní vážně. Jakjsem zmiňoval výše, naše výrobky využívámehojně a samozřejmě připravujeme grilovacívečery, večery u ohně se špekáčky apod. Jak ří-kám s nadsázkou v humorném tónu při pre-zentacích: Nacpeme vám pupíky, až vám ulítajknoflíky. Jinými slovy: kdo ochutná, už s námizůstává.Přeji tedy všem čtenářkám a čtenářům báječnéa pohodové léto. Rádi vás přivítáme v prosto-rách Hotelu Churáňov a Chaty Milíře při se-tkání s chutí uzenin BETA. Přesvědčíme vás,že to, co děláme, děláme s chutí.
za rozhovor poděkovala Eva Brixi ❚❚❚
Sami naše objekty provozujeme,nejde o nájmy či pronájmy. Každáinvestice míří na konkrétní místoa do konkrétního vybavení.
fantazie rozhodla
14 www.freshtime.cz
Co si představit pod PIXIE CREW?
Značka PIXIE CREW svými produkty cílí naděti od 5 do 11 let. Podporuje dětskou kreativi-tu, představivost a jemnou motoriku prostřed-nictvím malých silikonových pixelů a silikonovédesky s trny, na které se pixely dají opakovaněnasazovat, a tím tvořit obrázky. Každá silikono-vá deska je tvarována a umístěna na předmětykaždodenního používání. Nabízíme různé před-měty od náramků po školní batohy. Značkudnes buduje pět zaměstnanců, včetně jednohov Číně, samozřejmě využíváme i externisty.
Co bylo v začátcích vašeho podnikání nej-obtížnější?
Museli jsme si projít jako snad všichni něko-lik slepých uliček, které byly časově i finančněnákladné. Například jsme investovali do ne-smyslně drahého e-shopového systému s vi-dinou rychlých tržeb. Než jsme zjistili, že naše značka nejprve musí dobýt standardnídistribuci do kamenných obchodů a lidé mu-
sí produkt pochopit, osahat a uvěřit principu,třeba, že pixely můžete nasadit a odebrat,a nasazené drží.Tak jako snad většina malých a mladých spo-lečností jsme bojovali a dodnes bojujemes nedostatkem financí a cash flow. Kombinacívlastních prostředků, nadšenců z řad prvníchodběratelů, kteří nám pomohli formou před-platby faktur za zboží, nebo dodavatelů,kteří nám počkali se splatnostmi,až po malý kontokorent v bance.Je pro nás důležité mít zbožív Praze na skladě, abychommohli v okamžiku, kdy se
nám podaří získat nového obchodního part-nera, ihned odeslat první testovací sady. Avšak i dnes ne všechny položky máme skla-dem a musíme vysvětlovat, že celou objed-návku nejsme schopni zatím dodat. Každýobchodník si dokáže představit ten pocit, že může prodat, ale nemá dostatečné zásobyk dispozici.
Jak vám vyhovuje podnikatelské prostředív České republice?
Díky tomu, že máme obchodní partnery z Ev-ropy i mimo ni, vím, že jsou podmínky propodnikání lepší i horší. Prostředí u nás je dob-ré. Škoda, že chybí systém exportní podporypro malé firmy. Nemluvím o penězích, aleo možnosti setkávání, kontaktů a prezentací.Co mi přijde absurdní, je, že pokud máte fir-mu v Praze, není šance se zapojit do pobídekz evropských zdrojů.
Co rozhodlo o dosavadním úspěchu vašífirmy?
Mít zpětnou vazbu od našich obchodníchpartnerů, vnášet jejich podněty a připomínkydo vývoje nových produktů a materiálů, re-agovat rychle na potřeby trhu. Za důležité po-kládám pravidelné expozice na mezinárod-ních veletrzích. V neposlední řadě je třeba mítzpracovanou vizi, misi a hodnoty značkyi společnosti, které nás udržují ve správnémsměru. A pak přichází ke slovu každodennírutina celého týmu s jednoznačným soustře-děním na obchod a zákazníky se špičkovoupodporou výrobních a logistických činností.
Čím se odlišujete od ostatních v oboru?
Produktově máme naštěstí pořád málo konku-rence. Celý systém pixelů a desky s trny je za-tím poměrně jedinečný. V současné době mo-nitorujeme čtyři konkurenční značky, které alenemají tak velké portfolio. Další konkurenčnívýhodou je náš ekosystém, kterým máme pro-
Podnikání založili na pixlech
Bez kreativního a novátorského myšlení se nový business nezdaří. To jsem si
uvědomil při rozhovoru s Milanem Gábou, spoluzakladatelem společnosti
PIXIE CREW Group s.r.o. Podnikání tu vychází ze dvou světů – analogového
a digitálního, aby výsledný produkt mohl oslovit dětskou duši.
Milan Gába
Náramek přátelství modré barvy, PIXIE CREW
fantazie rozhodla
INZERCE
pojený offline a online. Abych to vysvětlil, pro-dukty máme posazeny do trojúhelníku, kde siv online prostředí můžete produkt v digitálníformě vybrat a následně pixely ztvárnit vlastníobrázek. Konečné dílko pak lze sdílet a pochlu-bit se s ním na sociálních sítích a v naší galerii,kde slouží i jako inspirace pro ostatní. Totéž lzerealizovat samozřejmě i s reálnými produkty,které si koupíte v obchodech.
Jak vzniká nový výrobek?
Klíčové jsou pro nás zpětné vazby z trhu odnašich obchodních partnerů. Příkladem je
nejnovější položka v nabídce, a to náš nára-mek, který jsme vyvinuli podle požadavkudistributora v Německu. Důležitý je náš mi-krotým, který řeší novinky v textiliích a dal-ších materiálech. Díky tomu vznikla napříkladkolekce z korkové textilie, která má úspěch naamerických trzích.
Které kroky byly pro rozvoj firmy klí -čové?
Na konci roku 2016 jsme zjistili, že provozu-jeme tři retail obchody v nákupních centrechv Česku a klesá naše koncentrace na meziná-
rodní obchod a B2B segment, prostě že našečinnost je poněkud rozdrobená. Bez formu-lace základních pilířů jsme neměli šanci fir-mu dobře a jednotně vést. Řešením byl osob-ní kouč, který nás na společných sezeníchdovedl k jednoznačnému ujasnění si, cochceme, jak chceme, aby značka a firma fun-govala, a formulace strategického dokumen-tu, kterého se držíme dodnes. Posun pro násznamenala i spolupráce s profesionální de-signovou agenturou z oblasti designu obalů.
za odpovědi poděkoval Pavel Kačerwww.pixiecrew.cz
Studentský batoh purpurová písmena, PIXIE CREW
Unikátní korkový penál, pouzdro nejen na školní potřeby, PIXIE CREW
16 www.freshtime.cz
technologie mění svět
Chytré domácnosti nebo jejichprvky se těší největší obliběu mladých lidí. Věková skupina od 25 do 34 let totiž v Česku tvoříjednu třetinu všech uživatelů. Podle předpovědí by přitom mělpodíl českých chytrých domácnostíběhem následujících pěti let vzrůstze současných 4 % na 15 %.Odborníci však upozorňují, žetento odhad může ovlivnit celářada faktorů, v prvé řadě stavtuzemské ekonomiky.
Zatímco v současnosti mají chytré domácnostiv Česku podíl necelá 4 %, podle německéhostatistického portálu Statista.com by měl doroku 2022 vzrůst až na necelých 15 %. Českárepublika se v tomto ohledu ve srovnánís ostatními evropskými zeměmi momentálněnachází na konci druhé desítky celkového po-řadí. Vůbec největší podíl chytrých domác-ností na starém kontinentu eviduje Norsko,a to 31,6 %, hned za ním následuje Estonskos 27 %. Právě u této země lze přitom očekávatnejvyšší růst obliby těchto řešení, podle pro-gnóz by jich zde totiž mohlo být v roce 2022více než 80 %. Naopak v největších státech Evropy je podílchytrých domácností nižší, v případě Velké Bri-tánie je to necelá pětina, v Německu 15,7 %a ve Francii pak jen něco málo přes 10 %. Svě-tovým lídrem jsou v tomto případě Spojenéstáty americké, podíl těchto řešení zde momen-tálně činí 32 %, v roce 2022 by jich však mělabýt více než polovina, konkrétně okolo 53 %.Zajímavý pohled nabízí srovnání se zeměmiVisegrádské čtyřky. Česká republika z porov-nání podílů chytrých domácností vychází nej-lépe, a to před Slovenskem (3,6 %), Maďar-skem (2,6 %) a Polskem (2,2 %). Hodnotarealizací chytrých domácností v tuzemsku byse přitom měla v letošním roce opět zvýšit,oproti roku 2016 by mělo jít o téměř pětiná-sobný nárůst.
Rostoucí oblibu chytrých domácností regis-trují i společnosti, které jejich prvky nabízejí.„V poslední době je zájem o tyto prvky určitěvyšší. Může za to rostoucí osvěta a také přízni-vá ekonomická situace, lidé si v tomto obdobírádi připlatí za vyšší komfort. Otázkou zůstá-vá, zda se tento vývoj změní ve chvíli, kdy za-čne česká ekonomika klesat, předpovídaný15% podíl by v takovém případě mohl být jenoptimistickým odhadem,“ řekl Lubomír Va-lenta ze společnosti Lomax, jež napojení nachytrou domácnost umožňuje u svých garážo-vých vrat nebo stínicí techniky. Dalším významným hráčem v odvětví chytrýchdomácností je společnost Somfy. „Poptávka posystémech řízení inteligentních domácnostíroste exponenciálně od uvedení na trh předtřemi lety. Zároveň se v letošním roce zvyšujezájem o systémy využívající možnost bezdráto-vé komunikace a původní jednosměrné stan-dardy ustupují do pozadí. Vzhledem k tomutotrendu a finanční dostupnosti proto vidíme15% podíl chytrých domácností v roce 2022 ja-ko více než reálný,“ uvedl jednatel společnostiSomfy pro Česko a Slovensko Jaroslav Zeman.Portál Statista.com dále uvádí, že chytrým do-mácnostem jsou v globálu nakloněni spíšemuži než ženy – pánové tvoří 58% podíl.Z pohledu měsíčního příjmu vyhledávají inte-ligentní domácnosti nebo jejich prvky nejvícevysokopříjmové skupiny lidí, jedním z hlav-
ních důvodů jsou přitom vyšší pořizovací ná-klady. Co se týče věku, celosvětově více nežtřetinu uživatelů chytrých domácností tvořískupina lidí od 25 do 34 let. Tento trend kopí-ruje i český trh, v loňském roce se do této sku-piny řadilo více než 32 % uživatelů. „Lidév tomto věku s moderními technologiemiprakticky vyrůstali a dospívali, ať už šlo o ná-stup internetu, nebo později chytrých telefo-nů. Prvky inteligentní domácnosti proto beroujako přirozenou součást, zatímco pro starší ge-nerace jde spíše o novinku, kterou teprve po-znávají,“ doplnil Lubomír Valenta.Podle průzkumu společnosti Mediasearch jsounejčastějšími prvky chytrých domácností v Če-sku regulace tepla a zabezpečení domácnosti.Čeští uživatelé dále uvítají též dálkové ovládánísvětel, příjezdových bran, garážových vrat nebostínicí techniky. „Tato varianta je stále oblíbe-nější. Obzvlášť při propojení stínění a systémuvytápění lze za rok ušetřit za energie až několiktisíc korun. Počáteční investice se tak velmi br-zy vrátí,“ vysvětlil Lubomír Valenta. Čím dálvětší oblibě se těší i ovládání částí domácnostipomocí mobilního telefonu nebo tabletu. Vespeciálních aplikacích si uživatelé mohou spá-rovat buď jen několik jednotlivých prvků, nebokomplexně ovládat celý dům či byt. Díky mo-žnému připojení celé řady spotřebičů k wi-fitak člověk může regulovat téměř jakoukolivčást domácnosti na libovolnou vzdálenost. (tz)
Za pět let by mělo být v Česku15 % chytrých domácností
ilustrace Pixabay
foto
Shu
tter
stoc
k
chladivá legenda
17
Ti dříve narození moc dobře vědí, co jeto polárka, psáno s malým písmenkem„p“. Polárkou s malým „p“ se totižkdysi označoval jakýkoli nanuk činanukový dort, někdejšíí mluvoupolárkový dort. Jako značka začalaPolárka existovat brzy po druhésvětové válce, od roku 1949. Z tohotojména se časem stalo obecnépojmenování, tedy to s malýmp. Přesah nad značku. Polárce sedostalo největší odměny stejně tak jakoněkterým jiným slovíčkům, jako jsoutřeba třeba džíny, televize nebo jar.Letos se legenda vrátila. Co si pod tím představit? O tom Martin Kincl,ředitel marketingu společnostiALIMPEX FOOD a.s.:
Jaký vztah má ALIMPEX FOOD k Polárce?
Dovolte začít příběhem. Je spojen s medvědy.Odchov ledních medvědů je celosvětověv podmínkách zoologických zahrad velmi ob-tížný. Každé narozené mládě je velkou událos-tí, přežije však asi 8 % medvíďat. Pražská zoonení výjimkou. Chová lední medvědy od roku1932 a za tu dobu se tu narodilo 77 mláďat, alejen sedm z nich zůstalo na živu. Jedním z nichbyla samička Polárka. Tu ve zdejší historii do-chovala matka přirozenou cestou. Polárka sedožila 12 let. Byla velice populární a patří jí ta-ké jedno prvenství – obchodní využití. Jejímpatronem se stal podnik Pražské mrazírnya symbol medvíděte dal do svého loga. Usmí-vající se medvědice na kusu kry z modro-bílé-ho znaku pak léta střežila mražené ovoce a ze-leninu, včetně proslulé Mochovské směsi. Polárka se však nestala jen jedním ze symbolůpražské zoologické zahrady a zeleniny, ale takébalených zmrzlin. Tehdejší Pražské mrazírnyvyužily ohromné známosti medvědice a ná-klonnosti k jejímu jménu a v roce 1949 začalydodávat do obchodů zmrzlinu Polárka s ob-rázkem medvěda. Z toho se později vyvinulosynonymum pro zmrzlinu, které starší genera-ce užívá dodnes. Polárka se dostala i do hu-
debního či filmového umění. Za zmínku stojítřeba film Zpívající pudřenka nebo písničkaMaluj zase obrázky, kde Hana Zagorová zpívá:Proč mi někdy nekoupíš třeba Polárku...
A co bylo dál?
Ze změnami v ekonomice i společenském ži-votě by se někomu mohlo zdát, že zmizelaz povědomí i Polárka. Opak je pravdou. I posametové revoluci se stále výrobky této značkyna trhu objevovaly. Práva vlastnila společnostPragolaktos, a když ALIMPEX FOODx tentopodnik koupil, přešla práva k ochranné znám-ce na nás. A my jsme se rozhodli tuto značkutak trochu jako retro záležitost, ale převážněs novým obsahem, začlenit do svého sorti-mentu.
Comeback takové značky asi bude ve vel-kém stylu...
Určitě ano, alespoň pokud jde o produktovourozmanitost. Inovovali jsme i logo, i když pů-vodní ikona, obrázek medvědice Polárky, zůs-tává. Nebesky dobrá zmrzka Polárka má dnesčtyři výrobkové řady s mnoha příchutěmichladivého osvěžení a s dalšími novinkami
počítáme. Polárka nabízí jak klasické výrobky,na které je veřejnost zvyklá, tak i zcela novéa moderní.
Na čem si tedy už můžeme pochutnávat?
Takzvaná Moderní řada zaujme mladistvýmvzhledem obalů a hravými barvami. Představu-je trendy zmrzliny nabité ovocem a svěžestí, alei klasické kornouty nebo oblíbené tvarohovénanuky. Rád bych zmínil šťavnatou zmrzlinuSmoothie mango nebo malina s 30 % ovoce.Eňo Ňuňo je originální zmrzka se žvýkačkovoupříchutí, kterou děti milují. Modré a zelenébarvy jsme docílili zcela přírodní cestou, mo-drou jí propůjčila řasa spirulina a zelená vznikádíky chlorofylu.Řada Premium přináší zmrzliny plné luxusua jejich obaly se vyznačují elegantním tmavýmdesignem. Hvězdou řady je prémiový nanukHogo Fogo Tripple s dvojitou polevou a mali-novým nebo karamelovým toppingem. HogoFogo mandle či rodinná balení zmrzlinovýchDortů z Polárky s luxusním zdobením jsoudalšími hitovkami. Retro řada obsahuje třeba legendární Ruskouzmrzlinu nebo Kokosino navazující na něk-dejší Eskymo.
Okusila jsem vaši novinku zmrzlinu Zorba,a ta mi moc chutnala. Už máte první ohlasyzákazníků?
Máme a rád se jimi pochlubím. Myslím, že jsmese v tomto případě trefili naprosto dokonale.Receptura je přesně tím, co dnešní chuti lidítak říkajíc sedí. Jde o zmrzlinu s jogurtem řecké-ho typu ochucenou medem a mandlemi, k vý-robě nás inspiroval námi vyráběný jogurt Zor-ba. Zatím máme skutečně jen pochvalné ohlasy.
A léto podle vašich představ?
Tak akorát prosluněné, abychom si všichni uži-li dovolené i prázdnin, kdy je povoleno mlsatvíce než jindy, protože energii vydávámespoustou pohybu navíc, a kdy je ten nejlepšíčas se osvěžit něčím příjemně chladivým. Přálbych si, aby se kupující k Polárce vrátili, aby jivnímali jako značku, která jim patří.
ptala se Eva Brixi
Polárka opět na zmrzlinovém nebi
Martin Kincl
18 www.freshtime.cz
na slovíčko
Máchovo jezero se zážitkyLetošní hlavní turistická sezona u Máchova jezera bude plná pe-strých, a hlavně velmi zajímavých programů. Na své si přijdou nej-různější skupiny návštěvníků – od aktivních sportovců přes naprostépožitkáře až po rodiny s dětmi mířící hlavně za památkami a okolníkrásnou přírodou. Ti, kteří zde několik let nebyli, budou určitě překva-peni změnou tohoto kraje, který však má zásluhou Karla Hynka Máchysvůj romantický nádech stále. Milovníci koupání již několik let oceňujístabilní kvalitu vody v jezeře, která je výsledkem spolupráce hned něko-lika institucí. Díky těmto aktivitám se již před třemi lety na jezero vráti-la i možnost rekreačně sportovního rybolovu. Jednou z největších turis-tických atrakcí je však jezero samotné, které mohou návštěvníci poznati pomocí čtyř výletních lodí, které v létě zajišťují nejen pravidelnou lod-ní dopravu, ale také vyhlídkové, noční, individuální a další romanticképlavby. Letos čeká rekreanty naprostá novinka, mohou se těšit na Kul-turní léto u Máchova jezera. Tento nový koncept pro hlavní sezonu při-pravila KulturaDoksy.cz, příspěvková organizace města. Program je na-bitý rozmanitými akcemi, začíná koncem června a končí zářijovýmvinobraním v areálu hotelu Port. Během letní sezony se u Máchova jezera uskuteční velké množství akcí,od řezbářského sympozia, přes nejrůznější výstavy, až po velké festivaly.Kromě nejznámějšího, kte-rým je srpnový festival taneč-ní hudby Mácháč (24.–25. 8.),se tu chystají i menší festivaly.Za návštěvu určitě stojí ro-dinný festival Rozmarné léto(21. 7.), odehrávající se napláži Klůček, na malých pódi-ích s hudbou a s divadélkypro děti. Jeho součástí jsoutaké koncerty na velkých po-diích s aktéry, jako je kapela Žlutý pes či Tomáš Klus. Dalším z festivalů jetřeba Zadarmofest (4. 8.), který se koná také na Klůčku a má zcela neopa-kovatelnou atmosféru. Na zámku v Doksech pak budou probíhat pravidelná divadelní předsta-vení a znovuotevření se dočkalo i letní kino. Základním místem propromítání bude areál zámku, ale turisté se díky mobilní promítací tech-nice mohou těšit i na jiná místa, včetně pláže. Posadí se na deky, vestáncích si koupí občerstvení a budou sledovat západ slunce. A jakmileslunce zapadne, začne promítání... Za zmínku bezpochyby stojí i neda-leké hrady Bezděz a Houska, kde jsou na celé léto naplánovány nejrůz-nější jarmarky, koncerty, rytířská klání či divadelní představení. Stále větší popularitu získávají čtyři místní výletní lodě, Jarmila, Hynek,Máj a Racek, které zde provozuje společnost Regata Máchovo jezero, a.s.„Na první plavby jsme vypluli již o Velikonocích, což byla letošní velmiúspěšná novinka, a od té doby enormní zájem o naše lodě prakticky trvá.O květnových víkendech a svátcích jsme na jezero vyplouvali v rámcipravidelných vyhlídkových okružních plaveb a dále pak po celý týden seškolními výlety, svatbami a dalšími soukromými akcemi. Hodně nám sa-mozřejmě nahrává letošní nezvykle teplé počasí. Koncem června, jakokaždoročně, je zahájena pravidelná lodní přeprava dle jízdního řádu, kte-rá má celkem osm zastávek. Pro letní prázdniny máme připravené i nočníplavby největší lodí Máj, a to vždy ve středu a v sobotu,“ popsal aktuálnísituaci Karel Málek, zástupce „místní rejdařské společnosti“.Třetím rokem je na Máchově jezeře obnoven také sportovně rekreačnírybolov, který je vítaným zpestřením turistických pobytů u jezera. Ryba-ření si zde mohou užívat jak zkušení rybáři, tak i široká laická veřejnost.K lovu totiž stačí nákup povolenky a dodržování rybářského řádu proMáchovo jezero. Ten určuje celkem šest úseků vyhrazených pro sportov-ní rybolov ze břehu, kde lze chytat na udici od 1. 4. do 30. 11. 2018. Letošní novinkou je lov z loděk, který bude zkušebně povolen v termí-nu od 1. 9. do 30. 11. Autokemp Klůček má ve své nabídce příhodné zá-zemí pro rybáře v jednoduchých vytápěných chatkách. V jeho soused-ství je jeden z nejatraktivnějších rybářských úseků, určený pouze prohosty tohoto kempu. (tz)
Dva majitelé,upřímnost, smyslOnehdy jsem měla možnost setkat se s majitelidvou firem. Jeden byl lékař, který část svých ak-tivit věnuje dovozu americké kosmetiky do ČRa SR a prodeji přes e-shop, druhý je člověkem,jenž postavil na zelené louce firmu, která dnesspolupracuje s celým světem, majitel firmy na
povrchové úpravy velkých kovových konstrukcí. Dva rozličné obory, alejeden společný rys. Oba muži se rozhodli upřímně komunikovat s médii,která projevila zájem. Budovat vztahy, nabídnout poznání, komunikaci,investovat do času, který takové utváření vazeb potřebuje. Nejde o popu-lizmus a zneužívání toho, že si navzájem pochválíme, kdo co dělá, anio to, že ochutnáme nejdražší vína světa. Nejde ani o to, abychom si vevšem porozuměli. Podstatné je mít zájem se pobavit o tom či onom, po-znat se a vědět o sobě. To ostatní přijde samo. Opravdový vztah.
Eva Brixi, šéfredaktorka
čtěte s námi
Mobilní hra pomůže dětem zasaženým syrským konfliktemČeští herní vývojáři ve spolupráci s mezinárodní humanitární or-ganizací ADRA spouští charitativní mobilní hru Husky: The Savior.Jejím prostřednictvím chtějí lidem umožnit aktivně se zapojit do pomocidětem postiženým konfliktem v Sýrii. Hra upozorňuje na rostoucí problémtzv. ztracené generace. Zájemci si ji mohou stáhnout zdarma do chytrýchtelefonů a tabletů s operačním systémem Android nebo iOS. Hraním hrylidé tvůrcům pomohou získat finanční prostředky na vzdělávací aktivityorganizace ADRA. „Většina zisku půjde na vzdělávací a sociálně-psycholo-gickou pomoc dětem zasaženým následky války v Sýrii,“ uvedl ředitel česképobočky organizace ADRA Radomír Špinka. A dodal: „Právě v investicíchdo obnovy školství, zdravotnictví a infrastruktury v zasaženém regionu vi-díme jednu z možných cest řešení.“ Vedle dobrovolných nákupů tzv. herníměny hra generuje zisk na finanční sbírku také prostřednictvím reklam,které může uživatel dobrovolně zhlédnut v aplikaci. „V Sýrii a v sousedníchstátech, kam syrské rodiny utekly, neustále roste tzv. ztracená generace. Jdeo generaci dětí, které mají kvůli válce omezený přístup do škol, a tím prak-ticky ani žádnou budoucnost. ADRA i jiné organizace dělají všechno proto,aby se počet dětí této generace snížil. (tz)
Prosperita Fresh Timevychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 7, červenec 2018Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9
Šéfredaktorka: PhDr. Eva Brixi-Šimková, e-mail: [email protected], mobil: 602 618 008
Šéfredaktor www.freshtime.cz: Martin Šimek,
e-mail: [email protected], mobil: 606 615 609
Redakční tým: Pavel Kačer, Jiří Novotný, Kateřina Šimková
Grafický design: Michal Schneidewind
Korektury: Mgr. Pavla Rožníčková
Tisk: H.R.G. spol. s r.o. Distribuce: 5 P Agency, spol. s r. o.
Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚
www.freshtime.czInternetový marketing: Media Know, www.mediaknow.net
partneři www.freshtime.cz
www.uzeninybeta.cz www.clarioncongresshotelprague.com
19Muž, který ví, co chce
nejen vzpomínky
Charizmatické vozy s nádechem retra.Tak na mnoho lidí působí youngtimery,auta vyrobená před několika desítkamilet, která však ještě nepatří dokategorie klasických veteránů. Zcela odlišné technické řešení,vzpomínky na dobu nedávno minulounebo jen originální cesta, jakinvestovat. To jsou některé důvody,proč lidé i dnes kupují taková auta jakoŠkoda Favorit, sportovní Ford Mustangz 60. let nebo legendární MercedesSL. Zachovalé youngtimery jsouk vidění ve specializovaném autobazaruMototechna Classic, který spadá pod AAA Auto. A je z čeho vybírat.
Ne každému bezezbytku imponují modernítechnicky vyspělé vozy. Někteří motoristé naš-li svou vášeň v ikonických automobilech star-šího data výroby, které však postupem časudisponují stále větším charizma. Výhodou ta-kového koníčku je, že si jej mohou dovolit ne -jen velmi movití řidiči, ale také lidé s našetře-nými desítkami tisíc. Dokazuje to i nabídkaMototechny Classic, která je rozdělená do ka-tegorií od luxusních vozů typu Ferrari Testa-rossa přes americké klasiky za stovky tisíc ažpo levnější socialistické vozy jako Lada, Volhanebo dodnes obdivovaný Favorit.Youngtimerem se však automaticky nestávákaždé auto určitého roku výroby. Aby bylo kon-krétní auto zařazené do prodeje a představova-lo lákavý artikl, musí splňovat přísné paramet-
ry a ideálně být v co nejpůvodnějším stavu.Mototechna Classic tak z celkového množstvínabízených aut k odkupu přijme jen 10 %.Čím to ale je, že automobily staré třicet i vícelet neputují přímo na vrakoviště, nýbrž sez nich stává opět módní hit, který oslovuječím dál více lidí? Odpověď není nikterak slo-žitá. Leckterý milovník těchto aut vám odpoví,že se stačí podívat na konkrétní automobila nechat se unést vzpomínkami, které ve vásvyvolá. Právě to, že mnoho řidičů v dětství ob-divovalo zrovna tato specifická auta, jejichždesign i technické řešení jsou od těch součas-ných na hony vzdálené, leckdy hraje nejpod-statnější roli. Mnohé motoristy také mnohem více baví„hraní si“ s motorem a veškerou technikou,
ke které v moderních autech nemají přístupv takové míře, jako to bývalo dříve. Nostalgievšak není jediným důvodem, proč jsou young-timery na vzestupu. V mnoha případech jsou tito motoroví pamět-níci ve skvělém stavu a představují chytrý způ-sob, jak investovat. Hodnota legendárníchmodelů totiž neklesá, ba naopak. U některýchmodelů zhodnocení mezi lety 2013 a 2018překračovalo 60 %, což přitahuje pozornostinvestorů.Obecně se do ceny starších aut promítá nejentechnický stav a rok výroby, ale i nevšední mi-nulost, kterou za sebou některé kusy mají. Zná-mý je třeba případ automobilu Lancia Kappa,který si v 90. letech pořídil Václav Havel. Právěkvůli svému někdejšímu majiteli disponuje ten-to příslušný model několikanásobně vyšší hod-notou, než jakou mívají běžné Lancie v autoba-zarech. Jak si však všimli i v MototechněClassic, ať už jde o investici, nebo ne, láskuk těmto veteránům mají všichni zákazníci spo-lečnou. Auta-legendy pro své majitele předsta-vují na prvním místě hlavně vášeň.V Mototechně Classic proto do budoucna počí-tají s rozšířením nabídky až na 50 aut, zatím sepočet vozů pohybuje okolo 20. K nejdražším„perlám“ autobazaru patří hned dvě ikonickyrudá Ferrari Testarossa z 80. let, z nichž jednomá najeto neuvěřitelných 9539 km, nebo deva-desátkové Ferrari 550 Maranello. Protipól před-stavuje socialistická Škoda 100, jejíž cena sevšak přehoupla vysoko přes 100 000 korun. Komu imponují americké klasické modely 60. a 70. let a má na účtě několik set tisíc navíc,ten může vybírat z elegantních Fordů Mustanga Ranchero či sportovnějšího Chevrolet Corvette s 53 000 najetých kilometrů. (kčr)
Youngtimeryjsou investicí i koníčkem
Škoda Favorit už je také youngtimer
Velmi populární jsou „ameriky“, jako tento Chevrolet Corvette
