Kojení a byliny pro podporu laktace
Absolventská práce
Petra Křovinová
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická školaPraha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistentVedoucí práce: Mgr. Vendulka Kesslerová
Datum odevzdání práce: 22. dubna 2011Datum obhajoby:
Praha 2011
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval(a) samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl(a) podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací.
Praha 31. března 2007.........................................................
Podpis autora(ky)
Poděkování
Děkuji Mgr. Vendulce Kesslerové za odborné vedení absolventské práce, MUDr. Kamile Dimové a dětské sestře Aleně Nešporové za umožnění realizace výzkumu v ordinaci a v neposlední řadě Ondřeji Fleislebrovi za technické úpravy.
Souhlas s použitím práce
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.
….………………………….
Podpis autora(ky)
Abstrakt v českém jazyce
Abstrakt
Kojení a byliny pro podporu laktace
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo
nábřeží 6
Vedoucí práce: Mgr. Vendulka Kesslerová
Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2011,
Praktická práce s názvem Kojení a byliny pro podporu laktace je rozdělena
do dvou hlavních částí. V první, teoretické části, se zabývá kojením a úlohou při výživě
narozeného dítěte tak, jak se vyvíjelo od doby kamenné. Jako všechny činnosti, i kojení
má dlouholetou tradici a prošlo zdlouhavým vývojem. V každém časovém období
se na něj pohlíželo jinak, vždy to ovšem byla výsada žen. Dále se specializuje
na uložení mléčné žlázy v prsu, její vývoj v těle od embrya po dospělost a fyziologii
při kojení. Pro lepší znázornění je text doplněn anatomickým obrazem v jedné z příloh.
Sekrece mléčné žlázy nemálo podléhá hormonům a celkovému psychickému stavu.
Proto se v práci objevují i názory na jeho pozitivní zachování, a tím navození
bezproblémové laktace. Také se zabývá nejrůznějšími úskalími, které obvykle kojení
doprovázejí, a jejich možným řešením. V praktické části jsem využila zkušeností žen
v ordinaci dětské lékařky MUDr. Dimové a formou dotazníku vlastní konstrukce zjistila
jejich poznatky o užívání bylin, či jiných doplňků při kojení. Výsledky jsem poté
zpracovala do tabulek a grafů a vyhodnotila. Zjistila jsem, jaké doplňky uživatelky
upřednostňují a zda se užívání podpůrných prostředků kladně podílí na prodloužení
laktace. Závěrem jsem ověřila nejdiskutovanější téma v současné době – zda
dlouhodobé kojení zvyšuje imunitu dítěte proti závažnějším nemocem. Cílem práce
bylo přinést praktické informace, využitelné při mnohých problémech, které kojení
zpravidla doprovázejí, sjednotit informace z mnoha zdrojů, které se touto problematikou
zabývají a tím doplnit doporučení laktačních poradkyň.
Klíčová slova: Kojení, laktace, mléčná žláza, dítě, matka
Abstrakt v německém jazyce
(překlad české verze)
Abstrakt
Stillen und Kräuter zur Förderung einer Laktation
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo
nábřeží 6
Vedoucí práce: Mgr. Vendulka Kesslerová
Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2011,
Die praktische Arbeit mit dem Titel „Stillen und Kräuter zur Förderung einer Laktation“
ist in zwei Hauptgruppen (Hauptkapitel) unterteilt. In dem theoretischen Teil geht es um
das Stillen und um die Rolle der Ernährung bei Neugeborenen, wie es sich seit
der Steinzeit entwickelte. Wie jede Aktivität, auch das Stillen hat eine lange Tradition
und hat eine lange Entwicklung durchgemacht. In jeder Zeitperiode wurde es anders
betrachtet aber immer war es ein Privilegium der Frauen. Weiter beschäftigt sich
die Arbeit mit der Lagerung der Milchdrüse in der Brust und ihre Entwicklung in dem
Körper von einem Embryo bis zur Erwachsenenphase und mit der Physiologie
der Laktation. Zur besseren Veranschaulichung ist der Text mit einem anatomischen
Bild ergänzt, das sich im Anhang befindet. Die Sekretion der Milchdrüse unterliegt
einigen Hormonen und dem allgemeinen psychischen Zustand. Deshalb enthält
die Arbeit auch ein paar Ansichten, wie den positiven Zustand behalten um
die problemlose Laktation hervorzurufen. Darüber hinaus beleuchtet die Arbeit
verschiedene Gefahren, die normalerweise beim Stillen erscheinen können und ihre
möglichen Lösungen. In dem praktischen Teil habe ich die Erfahrungen von den Frauen
angewandt, die das Sprechzimmer der Kinderärztin Dr. Dimová besucht haben.
Durch einen Fragebogen, den ich selbst konstruiert habe, erhielt ich eine Übersicht über
ihr Wissen über die Verwendung von Kräutern und sonstigen Mitteln während
der Stillzeit. Die Ergebnisse wurden dann bewertet und in Tabellen und Schaubilder
zusammengestellt. Ich habe festgestellt, welche Mittel die Patientinnen bevorzugen
und ob der Einsatz von den Unterstützungsmitteln einen positiven Beitrag
zur Verlängerung der Stillzeit hat. Schließlich habe ich eine Hypothese verifiziert,
die zur Zeit am meisten diskutiert wird- nämlich ob das langfristige Stillen
die Immunität eines Kindes gegen schwere Krankheiten erhöht. Das Ziel der Arbeit war
einige praktische Informationen zu bringen, die bei mehreren Problemen, die das Stillen
meistens begleiten, angewandt werden können. Weiter war das Ziel die Informationen
aus mehreren Quellen, die die behandelte Problematik betreffen zu vereinheitlichen
und damit die Empfehlungen der Laktationsberaterinnen zu vervollständigen.
Schlagwörter (Schlüsselwörter): Stillen, Stillzeit, Brustdrüse (Milchdrüse), Kind,
Mutter.
OBSAH
Úvod................................................................................................................................101. Historie kojení.........................................................................................................10
1.1. Kojení v době kamenné...................................................................................101.2. Kojení ve starověku.........................................................................................101.3. Kojení ve středověku.......................................................................................111.4. Kojení v renesanci...........................................................................................111.5. Kojení v 19. století..........................................................................................111.6. Kojení v první polovině 20. století..................................................................12
2. Fyziologie laktace....................................................................................................132.1. Vývoj prsní žlázy.............................................................................................132.2. Stavba prsní žlázy............................................................................................132.3. Hormonální stimulace.....................................................................................142.4. Fyziologie laktace............................................................................................15
3. Vlastnosti kojení......................................................................................................163.1. Výhody pro dítě...............................................................................................163.2. Složení mateřského mléka...............................................................................173.3. Výhody pro matku...........................................................................................17
4. Možné problémy u matky........................................................................................184.1. Obtíže s bradavkami........................................................................................184.2. Špatná technika kojení.....................................................................................184.3. Operace prsu, stav po operaci..........................................................................184.4. Prsní implantáty...............................................................................................19
5. Možné problémy u dítěte.........................................................................................205.1. Rozštěp patra...................................................................................................205.2. Vrozené metabolické vady..............................................................................205.3. Dítě se odtahuje...............................................................................................205.4. Dítě líně pije....................................................................................................21
6. Homeopatická léčba................................................................................................227. Bylinné přípravky....................................................................................................24
7.1. Historie užívání...............................................................................................247.2. Pimpinella anisum L. (Anýz vonný)...............................................................247.3. Foeniculum vulgare L. (Fenykl obecný).........................................................257.4. Galega officinalis L. (Jestřabina lékařská)......................................................267.5. Anethum graveolens L. (Kopr vonný).............................................................267.6. Urtica dioica L. (Kopřiva dvoudomá).............................................................277.7. Carum carvi L. (Kmín kořenný)......................................................................27
7.8 Solidago virgaurea L. (Celík zlatobýl)............................................................287.9 Viola odorata L. (Violka vonná).....................................................................297.10 Plantago lanceolata L. (Jitrocel kopinatý).......................................................29
8. Kojení za každou cenu.............................................................................................308.1 Zdravotní problémy.........................................................................................308.2 Špatná životospráva.........................................................................................308.3 Uklidňovací návyk...........................................................................................318.4 Vyčerpání ze strany matky..............................................................................31
9 Výzkum...................................................................................................................329.1 Hypotéza H1....................................................................................................339.2 Hypotéza H2....................................................................................................359.3 Hypotéza H3....................................................................................................379.4 Hypotéza H4....................................................................................................399.5 Hypotéza H5....................................................................................................419.6 Hypotéza H6....................................................................................................439.7 Hypotéza H7....................................................................................................44
10 Závěr........................................................................................................................4610.1 Souhrnné zhodnocení studie............................................................................4610.2 Výsledky..........................................................................................................4610.3 Využití v praxi.................................................................................................46
Seznam použité literatury a zdrojů informací.................................................................47Příloha 1...........................................................................................................................49
Dotazník vlastní konstrukce.........................................................................................49Příloha 2...........................................................................................................................50
Stavba mléčné žlázy.....................................................................................................50
Úvod
1. Historie kojení
Způsob přežívání malých mláďat, která neumí lovit potravu, je známý, jako lidstvo
samo. Výživa kojením se vyvíjela v říši savců 200 milionů let. Vždy se zdůrazňovalo,
že mateřské mléko je nenahraditelné. Pro každé dítě znamenalo život nebo smrt.
Roztočil a kolektiv ve své knize uvádí: „Kojení prošlo v průběhu dějin různými stupni
hodnocení. Po tisíciletích bylo považováno ve všech lidských kulturách za jedinou
přijatelnou a možnou metodu výživy novorozence.“
1.1. Kojení v době kamenné
V době kamenné se bohyně života a plodnosti znázorňovaly s mohutnými prsy. Vždyť
matka byla dárkyní života hned ve dvou významech, zrození a udržování při životě
v prvních měsících po porodu. Prsům, se tedy věnovala velká pozornost. Za příklad
je možno brát Věstonickou Venuši. 11,5cm vysokou sošku z pálené hlíny, která
je dokonalostí ženské krásy právě svou přirozenou nesouměrností. Bez krku,
s povislými, velkými ňadry (levé je větší), mohutnými boky a rýhami, značícími tukové
zářezy, je unikátním nálezem z raného paleolitu.3 Staří Egypťané připisovali
mateřskému mléku léčivou moc. Dnes je již známo, že mateřské mléko se přizpůsobí
potřebám dítěte. Jiné je jeho složení, pokud se novorozenec narodí předčasně a jiné
je jeho složení, pokud se jedná o půl ročního, fyziologicky se vyvíjejícího jedince.1
1.2. Kojení ve starověku
U Římanů byli zakladatelé velkého Říma odkojeni vlčicí a stali se rovněž nesmrtelnými.
Všechny matky své děti ale nekojily. Aby kojením neztratily pevnost svého poprsí,
které bylo symbolem krásy, měli tak zvané kojné. Byly to zejména matky
z patricijských rodin a ženy zámožných mužů. Kojné byly přísně vybírány podle
určitých kritérií. Samozřejmě musely být zdravé a tělesně zdatné. Jejich prsy měly
být pevné a správně ošetřované, bradavky erektabilní ke správnému přisátí dítěte. Ženy
musely dodržovat správnou stravu s vynecháním všech potravin, které nadýmají.
Jak důsledně vypracovaný řád na tehdejší dobu! Také samotné mléko kojných
podléhalo kontrole. Muselo mít příjemnou chuť a být bílé, bez červeného nebo zeleného
nádechu, přiměřené hustoty.
Ve starověkém Řecku měla bohyně hojnosti Artemis mnohočetné prsy po celém těle.
Tehdy panoval mýtus, že kdo je odkojen bohyní, sám se může stát bohem. I v tehdejší
době bylo známo, že mateřské mléko skýtá pro dítě to nejlepší z matky. Odlišné názory
se projevovaly u počátečního mléka, neboli kolostra (či mleziva), které se tvoří od
porodu do nástupu laktace. To bylo považováno až 3 týdny za škodlivé. Dnes se ví, že
je nejbohatší na protilátky a velmi důležité pro odchod první stolice dítěte. Stejné
mínění panovalo i u náhražek, které otrokyně používaly – mléko oslí, mléko kravské
slazené medem, mléko kozí. Pokud byla použita některá z těchto náhrad, děti obvykle
umíraly. Proto se už i ve starém Řecku nachází spousta zastánců, že nejlepší mléko, je
mléko matky.
1.3. Kojení ve středověku
Ve Středověku je kojení spjato především s křesťanskou náboženskou ideologií.
Jeho symbolem se stává křesťanská madona s dítětem. Zastáncem kojení se je
i církev, jelikož Ježíše odkojila sama Madona.
1.4. Kojení v renesanci
V renesanci se opět začaly uplatňovat kojné, aby mohly urozené dámy odhalovat ňadra
v hlubokých dekoltech svých korzetů. I v této době se našly hlasy o tom, že kojení
je mateřskou povinností a užívání kojných je riskantní náhradou za biologickou matku.
A tak se v posledních letech 18. století, v době francouzské revoluce, vrací ke kojení
více matek.
1.5. Kojení v 19. století
V 19. století dávaly příklad kojením samy panovnice a současně bylo odsuzováno
kojení z lahve. To se praktikovalo hlavně v nalezincích. V našich zemích měly hlavní
zásluhu na rozvoji kojení porodní asistentky. Přicházely domů k porodům a v době
šestinedělí pomáhaly matkám s technikou kojení. Pokud se laktace nerozvinula,
nahrazovaly dětem stravu umělou výživou, kterou uměly samy připravit ze syrovátky.
1.6. Kojení v první polovině 20. století
V první polovině 20. století vznikaly první návody na přípravu kojenecké výživy,
které byly shrnuty v učebnici Dětské choroby od akademika Teyschla. Výživa
se připravovala z kravského mléka, které se upravovalo a okyselovalo. Tento způsob
vedl k dalšímu módnímu boomu, krmení z lahví. Bylo velmi náročné na udržení čistoty
a sterility saviček a děti často umíraly na nemoc dyspepsia toxica. Přesto bylo
v zámožných rodinách krmení z lahve oblíbeným způsobem. V roce 1952 se porodní
péče přesunula do nemocnic a porody doma byly úplně zrušeny. V poporodní péči
se opět navrací k přirozenému způsobu kojení, který přetrvává až do dnes.2
2. Fyziologie laktace
2.1. Vývoj prsní žlázy
Prsní žlázy, potomci potních žláz, jsou uloženy v oblasti kůže nad druhým až sedmým
žebrem. Jejich vývoj počíná již u šesti týdenního embrya. U plodu starého 32 týdnů
můžeme nalézt všech l5-25 vývodů. V období okolo termínu porodu je mléčná žláza
dítěte schopna produkce mléka. K tomuto ději občas u novorozenců dochází a je známo
jako "hormonální reakce" prsní žlázy. Dalším rozvojem a diferenciací prochází mléčná
žláza působením pohlavních hormonů v pubertě. Podmínkou správného vývoje
je intaktní ovario-hypotalamo-hypofyzární osa. U velké většiny žen se mléčná žláza
kompletně vyvine do ukončení puberty. Další růst a vývoj se uskutečňuje s každým
menstruačním cyklem asi do 30 let ženy.2
2.2. Stavba prsní žlázy
Mléčnou žlázu formuje společně žlázová, tuková a pojivová tkáň. O tvaru a velikosti
prsu rozhoduje do značné míry tuková tkáň, zatímco o tvorbě mléka pouze tkáň žlázová.
Ta je uložena často asymetricky a zasahuje lalokem do podpaží. Část žlázy může být
od hlavního tělesa i zcela oddělena a spojení s vývody může být nedokonalé. To potom
může být zdrojem obtíží v době nástupu laktace, kdy bývá nedokonalé vyprazdňování.
Základní jednotkou žlázové tkáně je alveoly tvořený lalůček - lobulus.
Lobulus je hroznovitá struktura, tvořená vlastními sekrečními buňkami, tvořícími mléko
z živin v krvi matky. Sekreční buňky jsou opleteny zvláštními myoepiteliálními
buňkami, uspořádanými okolo ve tvaru síťky nebo košíčku. Tyto buňky schopností
stahovat se, kontrahovat, umožňují pohyb mléka z místa tvorby, z alveolu nebo lalůčku,
do stromovitě rozvětveného vývodního systému směrem k bradavce. Odtud je pak může
dítě sát. Myoepiteliální buňky jsou přítomny i ve stěnách vývodů. Vývody se postupně
spojují ve stále větší a pod bradavkou se rozšiřují do malých nádržek, sinusů, které ústí
v počtu l5-25 po celém obvodu bradavky. Při správném mechanismu sání dítěte jsou
dásně dítěte stisknuty až za těmito sinusy a tlakem jazyka, proti patru a pohybem čelisti,
je mléko vystřikováno do úst dítěte. Mléčná žláza je dobře zásobena cévami
a nervovými zakončeními, je citlivá na tlak, změny teploty i bolest. Tmavší centrální
část žlázy, dvorec, je po obvodu opatřen mazovými žlázkami. Jsou patrné jako malé
bradavičky po obvodu a produkují mírně aseptický sekret, který zvláčňuje povrch
bradavky a dvorce. V průběhu těhotenství dochází k dalším změnám ve vývoji mléčné
žlázy. Žláza se stává cílovým orgánem komplexu hormonů.2
2.3. Hormonální stimulace
Pod vlivem hormonu progesteronu rostou a zvětšují se žlázové lalůčky a alveoly,
vlivem estrogenů pak vývodný systém. Mění se poměr žlázové a tukové tkáně
ve prospěch mléčné žlázy. Od druhého trimestru těhotenství se do hormonální souhry
zapojuje přední lalok podvěsku mozkového, hypofýzy. Uvolňováním hormonu
prolaktinu dochází k vzniku prvních kapiček mleziva. Signály z hypotalamu zahajují
v buňkách alveolů produkci mléka. Mléko se tvoří automaticky, jeho tvorba navazuje
i na potrat v pozdějších týdnech těhotenství, na předčasný porod i na porod mrtvého
dítěte. Po porodu v termínu se tvorba zvyšuje a udržuje rovněž zcela automaticky.
Laktace trvá, dokud sání bradavky dítětem signalizuje, že je mléko zapotřebí a je
zahájena i v případě, že matka nemůže z nějakého důvodu po omezenou dobu dítě
přikládat k prsu. Pokračování tvorby mléka, eventuelně její obnovení
pak závisí na časté stimulaci bradavek sáním dítěte. Vzbuzení nebo zvýšení hladiny
hormonu prolaktinu, rozhodujícího o tvorbě mléka, je možné i v případech, kdy žena
nebyla těhotná a nekojila - kojení adoptovaného dítěte. Prolaktin postupně stoupá
v průběhu těhotenství, několik hodin před porodem klesne a potom do tří hodin
po porodu opět stoupá. Hladina zůstává vysoká v průběhu celého prvního týdne
po porodu, ať dítě saje nebo ne. Tento jev vysvětluje tvorbu mléka i u matek, které
nemohou své dítě kojit. V průběhu druhého týdne až asi do 12. týdne po porodu
přetrvává ještě 2 – 3 x vyšší základní hladina prolaktinu, která však sáním dítěte stoupá
l0 – 20 x. Po třetím měsíci hladina prolaktinu klesá k normálním hodnotám, ale laktace
pokračuje dál. Mírný vzestup hladiny prolaktinu se pozoruje nejen po sání dítěte,
ale i po odstříkávání mléka ručně nebo pod tlakem.2
2.4. Fyziologie laktace
V průběhu sání dítěte se do krve matky dostává další hormon, oxytocin. Také oxytocin
se tvoří v mezimozku a do krve se dostává prostřednictvím podvěsku mozkového,
tentokrát jeho zadního laloku. Zatím co, prolaktin je zodpovědný za produkci mléka,
oxytocin působí jeho uvolňování do vývodného systému žlázy, jeho dostupnost dítěti
(ejekční reflex) a navracení se dělohy po porodu do normálního stavu, tzv. zavinování.
Stahem zmíněných myoepiteliálních buněk se mléko dostává do vývodného systému
pod bradavku, odkud ho dítě bez potíží saje. Ejekční reflex zpřístupňuje dítěti
i tzv. zadní mléko, s větším obsahem tuku, které dítě potřebuje, aby dobře přibývalo.
Vybavení tohoto reflexu je u každé ženy individuální, někdy se dostaví během prvních
desítek vteřin sání dítěte, jindy po několika minutách. Průvodním účinkem působení
oxytocinu jsou při kojení děložní stahy, eventuelně i provázené zvýšeným krvácením
z dělohy.2
3. Vlastnosti kojení
3.1. Výhody pro dítě
Mateřské mléko poskytuje novorozenci stravu složenou z více než sta prvků v různých
poměrech a různého složení. Jak již bylo řečeno, složení lidského mléka je novorozenci
uzpůsobeno podle jeho požadavků. Protilátky a ostatní ochranné faktory obsažené
v kolostru a v mléce chrání novorozence před infekcí. Kojené děti mají nižší riziko
novorozeneckých kolitid, alergií, ekzémů, obezity a zubního kazu spojeného
s ortodontickými problémy. 4
Mateřské mléko je pro kojence nejstravitelnější výživou, jakou může dostat. Dokáže
se přizpůsobit a vyrovnává rozdíly ve fyziologickém stavu dítěte. Pokud se dítě narodí
předčasně, výhody předčasného mléka spočívají v jeho imunologických vlastnostech.
Je bohaté na leukocyty, které chrání předčasně narozeného novorozence
před nekrotizující enterokolitidou. Toto mléko má zvýšený podíl proteinů, tuků a iontů
železa. Naopak obsahuje méně laktózy – mléčného cukru. Toto složení pomáhá
rychlejšímu rozvoji nezralého novorozence. 4
Kromě komplexní výživy zajišťuje také imunologickou ochranu v prvních dnech života
nevyzrálého mláděte. Pro obsah bakteriostatických, baktericidních a protizánětlivých
složek chrání před infekcemi. Preventivně chrání před potravinovými alergiemi, vyšším
výskytem kožních a respiračních alergií, snižuje pravděpodobnost vzniku cukrovky
a aterosklerozy. Zamezuje pozdějšímu výskytu obezity a anemie z nedostatku železa.
U kojených dětí je také nižší výskyt syndromu náhlého úmrtí novorozence.
V neposlední řadě upevňuje kojení citové pouto k matce a je nezbytné pro další
psychický a sociální vývoj. 1
Dlouhodobé kojení má pravděpodobně význam i pro vyšší intelekt dítěte v pozdějším
věku. Podle výsledků dlouhodobý výzkum dánských vědců prokázal: „Studie, jejíž
výsledky byly publikovány v časopise Journal of American Medical Association,
ukázala, že delší doba kojení koreluje s vyšší hodnotou IQ. Ti, kteří sáli mléko z prsu
své matky méně než měsíc, dosáhli v IQ testech průměrně jen 99,4 bodu. S rostoucí
dobou kojení však progresivně rostl i průměrný inteligenční kvocient zkoumaných
dobrovolníků. Nejlépe dopadli lidé, kteří si jako miminka užili kojení po dobu sedmi
až devíti měsíců - dosáhli v testech průměrně 106 bodů. Ve skupině kojené déle
než devět měsíců pak průměrné IQ bylo 104 bodů.“ 15
3.2. Složení mateřského mléka
Elektrolytové složení mateřského mléka je stálé po čtvrtém měsíci od porodu
až do odstavení kojence. Poměry sodných, draselných a chloridových iontů
se však mohou individuálně měnit. Co se týče stálých složek, obsah bílkovin
je v lidském mléce poměrně malý. Hlavní podíly tvoří laktalbumin, kasein a vyšší obsah
volných aminokyselin spolu s cysteinem. Naopak hladina tuků se v mléce mění
v průběhu dne. Nejbohatší na tuky, hlavně triacylglyceroly, nenasycené mastné kyseliny
a cholesterol, je tzv. „zadní mléko.“ To slouží k zasycení a poskytuje dítěti značnou
nutriční energii více než „přední mléko“, které je vodnaté a slouží k utišení žízně.
Ze sacharidů je ve zralém mléce nejvíce zastoupena laktóza, poskytující dítěti okolo
40% nutriční energie. Obsah vitaminů je dostatečný, avšak závislý na příjmu v potravě
matky. Proto je vhodné zpočátku doplňovat malé množství vitaminů K, E a D. Pokud
matka netrpí vážným nedostatkem minerálních látek a stopových prvků, je jejich obsah
dostatečný. 4
3.3. Výhody pro matku
Kojení s sebou nese i pro matku nemalé výhody. Kromě okamžité dostupnosti potravy
pro potomka o přiměřené teplotě a složení, je zde i nesporná ekonomická výhoda.
Stejně jako u dítěte, i u matky se prohlubuje citové pouto a napomáhá udržet
psychickou pohodu. Prolaktin má euforizační a sedativní účinek a snižuje u matky
projevy poporodního blues. Sekrece mléka je po nějaké době kojení spouštěna
i různými senzorickými podněty jako je kontakt kůže s kůží, pach matky či pohled
do očí dítěte. Vyplavovaný oxytocin urychluje regeneraci porodních cest po porodu,
zavinování dělohy do původního stavu a chrání zásoby železa v organismu. Snižuje
riziko karcinomu prsu a vaječníků. Pokud žena kojí často (intervaly mezi kojením
nejsou delší než šest hodin) a nemenstruuje, lze mu přisoudit i antikoncepční vlasti. 2
4. Možné problémy u matky
Kojení může být znesnadněno hned několika vyvstalými problémy. Pokud není obtíž
v tvorbě mléka, mohou se hledat příčiny v možných fyziologických abnormalitách,
ať už na straně matky, či kojence.
4.1. Obtíže s bradavkami
Nastávají hlavně u prvorodiček. Jejich prsy nejsou zvyklé na zátěž v podobě náhlého
nalití mlékem, či vytahováním bradavky při sání kojence. Pak tah a tlak na bradavku,
nebo její poranění, působí matce bolest. Příčinou může být nesprávná technika kojení.
Nejčastěji má dítě v ústech pouze bradavku, ne celý dvorec, a ta se potom vystavuje
veliké námaze. Dalším případem mohou být neustále vlhké bradavky, které
nedostatečně savými vložkami či podprsenkou, podléhají různým ekzematózním
stavům.5
4.2. Špatná technika kojení
Špatná technika kojení, poloha nebo způsob přisátí dítěte, může způsobit onemocnění
prsu. Postižený prs se musí často a dokonale vyprazdňovat. Kojení musí
být pro oba přirozené a pohodlné. Matka musí zvolit takovou polohu, aby ji nebolela
záda, či nebyla ve svalovém napětí, a aby umožnila dítěti co největší kontakt a pohodlí.
4.3. Operace prsu, stav po operaci
Pokud matka prodělala chirurgický zákrok na prsu, mohou jí vzniklé srůsty působit
při kojení bolest, nebo ovlivňovat rychlost tvorby mléka. V případě, že došlo operačním
výkonem k porušení vývodů prsní žlázy, dítě nemůže mléko z prsu účinně
vyprazdňovat.5
4.4. Prsní implantáty
U tohoto případu jsou problémy s kojením a tvorbou mléka méně časté. Mohou ovšem
nastat potíže s vyprazdňováním mléka v případě, že implantát bude bránit odtoku mléka
z některé části prsu. Uvolňování některých látek z materiálu implantátu do mléka
nebylo dosud prokázáno .5
5. Možné problémy u dítěte
Mnohdy nastává situace, že dítě není schopné (často pro svou malou porodní váhu)
nasávat bez přerušení plných 15 minut do úplného zasycení. Zde se potom musí volit
postupy, jak dítěti pomoci, či mu nahradit výživu co nejpřirozeněji, aby prospívalo.
V žádném případě by nemělo docházet k dokrmování z kojenecké lahve. Mechanismus
sání z lahve, je jiný než při sání z prsu, a také pro dítě snazší. I za předpokladu,
že jsou při krmení z lahve dodrženy všechny podmínky, začne dítě po nějaké době
upřednostňovat právě lahev. Je tedy vhodné zvolit ideální náhradu za kojení,
ať už je to suplementor či krmení injekční stříkačkou.5
5.1. Rozštěp patra
„Kojení je s touto vrozenou vadou velmi obtížné, někdy však možné. Prs musí
být před kojením zformován odstříkáním a poloha dítěte by měla být spíše vzpřímená.“5
5.2. Vrozené metabolické vady
Poruchy výživy, jako jsou galaktosémie, fenylketonurie či nemoc javorového sirupu,
výrazně ovlivňují výživu novorozence. Při galaktosemii chybí v metabolismu dítěte
enzym, který přeměňuje galaktozu z mléka na energeticky bohatou glukozu. Tento
defekt lze indikovat brzy po narození. Zásadní ale je, že tito novorozenci nemohou
být kojeni, ani krmeni mateřským či umělým mlékem, neboť se musí zcela vyloučit
mléčný cukr, laktóza. Fenylkotonurie a nemoc javorového sirupu, leucinóza,
jsou defektní vady v metabolismu aminokyselin. V těchto dvou případech ale existují
mléka, která svým složením vyhovují požadavkům pro tyto nemoci a částečně
lze u dítěte zachovat kojení.6
5.3. Dítě se odtahuje
Pokud se matce nalila prsa, má v počátcích kojení hodně mléka a dítě se může zalykat.
Další možnou alternativou, proč se dítě odtahuje, je dráždění jiného místa obličeje
dítěte. Kojenec reflexně reaguje otevřením úst pro příjem potravy v místě,
kde je stimulováno, například lehkým dotykem. Pokud se matka při kojení dotýká jeho
tváře, či je rušeno zvuky, může to být příčina jeho pouštění prsa. Pokud cíleně vystrkuje
bradavku jazykem, byl pravděpodobně již použit dudlík a dítě upřednostňuje tento
způsob. Někdy je ovšem viníkem pouhá rhinitida a znesnadněné dýchání.5
5.4. Dítě líně pije
Můžeme pozorovat u dítěte, které vyžaduje kojení vícekrát za den, ale i tak se nezasytí
a často pláče hlady. V některých případech pomůže časté střídání prsou, jakmile dítě
přestane účinně sát. Pokud ale dochází i nadále k ubývání na váze, je nutné začít
s přikrmováním a to nejlépe injekční stříkačkou vlastním mlékem.5
6. Homeopatická léčba
Nedostatečné vylučování mléka spočívá v početných příčinách, například v infekci,
nedostatečné výživě, chudokrevnosti či duševních poruchách. Nejčastěji je příčina
v nedostatečné sací dráždivosti, což vede k ustávání tvorby mléka. Snížená laktace
potom nestihne pokrýt rostoucí výživové požadavky kojence. Pak je vhodné použití
jakýkoliv metod pro její udržení.8
Neinvazivním a zcela přírodním doplňkem při kojení mohou být homeopatické léky.
Mnoho žen je využívá právě pro jejich naturální původ. Autorka absolventské práce
„Homeopatie a její definice“ Petra Dunaiová uvádí: „Homeopatie je terapie, která
je založena na dvou základních pojmech: zákonu podobnosti a infinitezimální
(nekonečně malé) dávce. Je to metoda reaktivní, která využívá vlastní obranné
schopnosti organismu. Princip homeopatie můžeme vyjádřit následujícím způsobem:
Každá farmakologicky účinná substance, schopná vyvolat pomocí měřitelné neředěné
dávky symptomy u zdravého jedince, může podobné symptomy potlačit u člověka
nemocného za podmínky, že je použita slabá dávka.“9
Zakladatelem homeopatie byl německý lékař Samuel Hahnemann, který zkoušel účinky
homeopatických léků sám na sobě, či svých blízkých. Dále Dunaiová uvádí:
“Hahnemann zpozoroval, že v době, kdy je zdravý, vyvolává u něj slabá dávka
chininové kůry příznaky podobné malárii, které potlačil opět chininovou kůrou v malé
měřitelné dávce. Hahnemann po tomto zjištění vyslovil následující hypotézu: ,,Nemohla
by být substance v závislosti na dávce schopna vyvolat u zdravého jedince symptomy
a potlačit symptomy u jedince nemocného?“9 K této atypické léčebné metodě se přiklání
i Homeopatická lékařská asociace, o níž ve svém informačním materiálu píše:
„Homeopatie je účinná a zároveň velmi šetrná léčebná metoda. Homeopatické léky mají
schopnost stimulovat organismus k lepšímu využití vlastních obranných sil, nejsou
toxické, a tudíž nepředstavují pro organismus riziko nežádoucích účinků. Jsou proto
vhodné i pro těhotné ženy, kojící ženy, kojence, batolata atd.„8
Ricinus communis 5 CH, 30 CH
Při nedostatečné tvorbě mléka mateřského mléka kdykoli během období kojení se může
užívat homeopatický lék v ředění třikrát denně. Samozřejmě se nesmí zapomínat
na pitný režim a dostatek potravin vhodných pro tvorbu mléka. 8
Phytolacca decandra 9 CH
Může se užívat při bolestivých prsou s prasklinkami bradavek, které bolí při kojení.
Úlevy se dosáhne podáváním pěti granulí léku třikrát denně. Taktéž je užívána
po ukončení kojení, kdy se mléko řine z prsou. 8
Nitricum acidum 9 CH
V podávání pěti granulí třikrát denně zhojí praskliny prsních bradavek, které jsou velmi
bolestivé na dotek a snadno krvácejí. Pro dosáhnutí lepšího účinku je vhodné bradavky
mezi kojením promazávat hojivou mastí. 8
Graphites 15 CH
Pokud žena trpí kromě výše uvedených potíží ještě exkrecí žlutého sekretu z prasklin,
který zasychá do stroupků a po jejichž stržení prasklinky krvácí, problémy zmírní
či úplně vyléčí užívání pěti granulí dvakrát denně. 8
Borax 5 CH
Na fyziologické problémy trápící kojící ženy, což je často se vyskytující moučnivka
v podobě bílých povlaků na bradavkách, pod kterými je živě červená kůže
se doporučuje užívat pět granulí dvakrát denně. 8¨
7. Bylinné přípravky
7.1. Historie užívání
„Byliny používala každá společnost od počátku lidstva. Odedávna pomáhaly léčit tělo
i ducha, byly ozdobou při náboženských obřadech a měly dokonce umožnit komunikaci
s bohy.“ 10 Protože účinnou látku v sobě skrývá více rostlin, začalo se využívat
bylinných směsí. Podle použití, zda k mazání na kůži či k užívání vnitřně, potom
ve formě nálevu pro vnitřní nebo vnější užití. Od začátků „babských rad“ přes lidové
léčitelství po moderní medicínu, našly léčivé byliny své místo snad v každém odvětví
medicíny. Jedním z nich je i porodnictví a s ním spojené kojení. Jedním z mnohých
receptů, užívaných v lidovém léčitelství, byl například předpis tyrolského lékaře
MUDr. Hochenegga, který doporučoval fenykl, svatojánský chléb, anýz a kopr užívat
jako nálev třikrát až čtyřikrát denně jeden šálek pro lepší tvorbu mateřského mléka.7
7.2. Pimpinella anisum L. (Anýz vonný)
Anýz, neboli lidově bedrník, je jednoletá rostlina, která je původem z jižních zemí,
konkrétně z Egypta, Řecka a Kréty. Již kolem roku 1500 před Kristem pěstovali
Egypťané anýz pro listy a semena
na ochucování pokrmů, nápojů
a pro přípravu léků. Do Evropy ho potom přivezli Římané. Připravovali z něho
speciálně kořeněný koláč nazývaný „mustaceus“, předchůdce kořeněného svatebního
koláče,který se v některých zemích peče do dnes. O rozdrceném anýzu smíchaném
s cukrem se totiž předpokládalo, že působí jako afrodisiakum. V 11. století měl anýz tak
vysokou cenu, že se za jeho dovoz v Anglii platila daň.10 K ověřeným farmakologickým
účinkům anýzu patří baktericidní, protikřečové a zklidňující účinky. Užívá
se při plynatosti i jako účinný prostředek na odkašlávání. Je tedy součástí projímavých
a prsních směsí, kde má význam i pro
úpravu jejich chuti. V kosmetice
je anýzová silice, která se získává
destilací plodů, složkou zubních past
či ústních
vod a nezastupitelné místo má i
v potravinářství jako koření a v
likérnictví.11
7.3. Foeniculum vulgare L.
(Fenykl obecný)
Fenykl je jednou z nejstarších rostlin,
o které je známo, že se pěstoval
od pradávna, a které si velmi vážili
staří Římané. Panovala pověra,
že pití fenyklového čaje nebo vdechování
vůně semen prodlouží život.10 Dnes je
droga součástí čajových směsí,
používaných především při nadýmání,
poruchách trávicího traktu
a chorobách dýchacích cest.Pro své křeče a hleny uvolňující účinky tvoří součást řady
čajovin. Podporuje také činnost střev
a v lidovém léčitelství se používá jako prostředek podporující tvorbu mléka. Hlavní
silice, anetol,
se ve farmaceutickém průmyslu používá jako výchozí surovina pro syntézu některých
léčiv s anale-ptickým a estrogenním
účinkem. Silice je však ve větších
dávkách toxická, takže by denní dávka
při vnitřním užití neměla přesáhnout
několik málo kapek.11
7.4. Galega officinalis L.
(Jestřabina lékařská)
Droga se používá jako prostředek
snižující hladinu krevního cukru, může
být pomocným lékem při léčbě
cukrovky i v čajových směsích s močopudným účinkem.
Též zvyšuje činnost mléčných žláz. Při nedostatku mléka u kojících matek se
doporučuje užívat vnitřně nálevu z 2 čajových lžiček rozmačkaných plodů na 0,5 l
vody. Přestože není známo, která látka a jak působí,
v mnoha případech se tento prostředek osvědčil.
Protože
však účinek jestřabiny je obvykle
jen slabý, více se jí užívá ve směsích. Jestřabina
bývala významnou pícninou, např. v Holandsku
se přidávala dobytku v létě nať a v zimě
kořen pro zvýšení dojivosti. V Itálii se údajně z listů
připravuje salát.12
7.5. Anethum graveolens L. (Kopr vonný)
O kopru jako tišícím léku jsou zmínky
již na starých egyptských papirech a o jeho pěstování se píše v bibli. Kopr dobře znali
staří Řekové. Ženám měl kopr přinášet přitažlivost, dětem zase bezpečí, pokud byla
snítka přivázána nad postýlkou. Dnes se pro jeho léčebné účely užívají semena. Jsou
vhodná proti nadýmání,
a k povzbuzení tvorby mléka u kojících žen. Nálev z kopru se může podávat malým
dětem právě pro lepší spánek, nebo k zamezení škytavky a k léčení koliky. Díky
vysokému obsahu minerálních solí semena
vhodně doplňují neslanou dietu.11
7.6. Urtica dioica L. (Kopřiva dvoudomá)
Kopřiva dnes patří mezi rostliny, s kterými se
v přírodě raději nesetkáváme. Naši předkové
však měli k této osobité rostlině mnohem lepší
vztah. Předpokládá
se, že do Británie dovezli málo známou
žahavku kulkonosnou Římané. Poté
co zakusili na vlastní kůži vlhké podnebí
ostrovů, trestali se sami popálením touto
rostlinou , aby si povzbudili krevní oběh
a udrželi si tak tělesnou teplotu. „Starý příkaz, který může pocházet z dob starého Říma,
zní: Vezmi kopřivy, uvař je v oleji, namaž jím celé tělo a vetři ho důkladně
do kůže – nachlazení bude pryč.“ Rostlina
má mnohostranné využití, jako upravení menstruačního cyklu, zastavení krvácení, zevní
odvary se léčí akné, vypadávání vlasů, ekzémy a vnitřně se užívá k podpoře tvorby
mléka.10
7.7. Carum carvi L. (Kmín kořenný)
Kmín je známý již od doby kamenné, což dokládají nálezy zbytků jídla pocházejících
z této doby. Objeven byl ale i v egyptských hrobkách a na místech odpočinku karavan
v Číně. Často byl přísadou svatebních koláčů,
nebo ho svatební hosté házeli po novo-manželích
pro štěstí. Také prý měl pomoci zachovat
vzájemnou věrnost, stejně jako zabránit odchodu
milého nebo milé.
V Německu se dávala miska kmínu pod dětské
postele, jako ochrana proti čarodějnicím.
Léčivě jsou semena rostliny využívána
pro podporu chuti k jídlu, a zabránění plynatosti,
stejně tak jako k zvýšení produkce mléka u
kojících žen. Vysoké dávky aromatické silice, kterou obsahuje, však mohou
poškodit játra a ledviny nebo podráždit citlivou pokožku. Proto se její použití
nedoporučuje.10
7.8 Solidago virgaurea L. (Celík zlatobýl)
Prakticky ve všech evropských jazycích
odpovídá jeho název latinskému druhovému
jménu virgurea – zlatý prut. Zlatobýl je
považován za bylinu vysoce ovlivňující
citový život člověka. Platí pravidlo, že
pokud
se prodělá nějaký duševní šok,
je doporučováno pít čaj z jeho výtažků.
Zlatobýl se používá především jako
močopudný a protizánětlivý prostředek.
Také ovlivňuje příznivě látkovou výměnu
a má stahující účinek. Ověřené účinky
na podporu sekrece mléka nejsou známy. Jeho léčivých účinků se spíše využívá jako
podpůrných při regeneraci organismu
po porodu. I tak ho ovšem, jako jediná, obsahuje čajová směs pro kojící matky
od firmy Leros.
7.9 Viola odorata L. (Violka vonná)
Tato drobná rostlinka má v dnešní medicíně velmi
omezené využití, avšak nesrovnatelné je její použití
v parfumerii.13 V lidových pověrách měl věnec
upletený z fialek pomáhat proti bolestem hlavy a
přinášet štěstí. Fialky byly považovány za symbol
věrnosti
a plodnosti. Nálev z listů se v lidovém léčitelství
používá k léčení dny, zánětu průdušek, černého kašle, bolestí v krku a hlavy.14
Prokazatelné účinky na podporu tvorby mléka nejsou popsány. Může se ale použít k
léčení nervozity,
což se dá spojovat s šestinedělím. Violku najdeme jen v jedné čajové směsi od firmy
Leros. 14
7.10 Plantago lanceolata L. (Jitrocel
kopinatý)
Latinský rodový název této rostliny je odvozen
z latinského slova planta, chodidlo.
To má pravděpodobně souvislost s používáním
listů jako obkladů na odřené nohy. V lidovém
léčitelství je známý hojivý účinek šťávy
z čerstvých listů, nebo jejich vodného výluhu na
čerstvé rány a omrzliny. O spojitosti s laktací
prameny neuvádějí žádné informace. Lze se
domnívat, že čajová směs
od firmy Leros ho obsahuje pro snadnější zhojení dělohy po porodu, anebo jen k
zlepšení chuťových vlastností.14
8. Kojení za každou cenu
Úloha kojení je nemalá, prospívá nejen dítěti, ale i matce. Když si odmyslíme
ze začátku bolavá záda, někdy nepříjemnou polohu, bolavé bradavky a čím dál větší
unavenost, je pocit při kojení nenahraditelný. Všichni pediatři, zdravotníci, laktační
poradkyně i mnozí, zdravotnicky nezasvěcení lidé, prohlašují: „kojit, kojit, kojit.“
Ne vždy je to možné, ne vždy je to nejvhodnější a ne vždy je to pro matku snadné.
8.1 Zdravotní problémy
Pokud má matka dlouhodobější zdravotní problémy, užívá trvale medikaci, která
se s kojením nemusí slučovat. Některé léky mohou přestupovat do mateřského mléka
a ovlivňovat tak organismus dítěte. Většinou jde zvolit alternativu občasného kojení,
nebo náhradu jinými léky. Existují i případy, kdy se prostě tyto dvě věci vylučují.
Potom je vhodné matku ujistit, že nekojit, neznamená být špatnou matkou.
8.2 Špatná životospráva
Existují ženy, které si i v těhotenství a hlavně v laktaci, neodpustí svůj hřích – cigaretu
či alkohol. Bohužel takových maminek není málo. Nepřikládají přestupu škodlivých
látek do mateřského mléka větší význam a jsou odhodlány kojit co nejdéle. V tomto
případě je ale třeba si uvědomit, jaká pozitiva mohou dítěti nabídnout, když užívají
měkké drogy. Pro čerstvého novorozence je stavební kolostrum, na kterém přežívá
hlavně díky ochranným imunoglobulinům. Po dvou dnech se dostavuje tvorba
mateřského mléka, které je taktéž bohaté na protilátky, ale již v menším množství.
WHO doporučuje do šesti měsíců výhradní kojení, poté s podáváním tuhé stravy
po dobu dvou let. Počítá se se skutečností, že je matka zdravá a dodržuje správnou
životosprávu. Avšak je opravdu vhodné kojit dítě i po šestém měsíci jeho života, pokud
matka ve větší míře pije a bez ustání kouří?
8.3 Uklidňovací návyk
Dalším argumentem proč kojit je, že dítě se prsem uklidní, tak proč ho nekojit
co nejdéle. Je potřeba uvědomit si funkci prsu, tedy vyživovací, nikoli uklidňovací.
Podle PhDr. Ilony Špaňhelové, po takovémto návyku může docházet k fixování
již celkem odrostlého dítěte na matčin prs, nebo dokonce k strhávání oděvu z matky
na veřejnosti a podobně. Dále uvádí: „Každé dítě, které se narodí, potřebuje jako první
věc mateřskou lásku, lidský kontakt a něhu. Proto by mělo být pro každou maminku
samozřejmostí, že když dítě pláče nebo je podrážděné, měla by mu, jako první věc,
nabídnou pro jeho uklidnění svou přítomnost, své slovo.16
8.4 Vyčerpání ze strany matky
Kojení je právem dítěte i matky.“ To hlásá slogan Laktační ligy na svých webových
stránkách. Ovšem do zdravé míry. Kojit co nejdéle je pro dítě dobrá věc, musí
se ale také hledět na matku. Protože: spokojená matka rovná se spokojené dítě. Po delší
době kojení, může být matka unavená ze zvýšených potřeb dítěte. I když už jen kojí
částečně, například v roce, i tak může docházet k vyčerpání matčiných sil a stále větší
a větší unavenosti. Pak je na místě zvážit, zda je kojení v pokročilém věku dítěte
důležitější, než spokojená maminka.
9. Výzkum
Součástí této práce byl výzkum v řadách žen ve věkové kategorii od 19 do 41 let, které
buď kojily či se o kojení aspoň pokusily. Sledovanými respondentkami byly matky
malých pacientů MUDr. Dimové, v jejíž kladenské ordinaci jsem výzkum prováděla.
Prostředkem k získání stavebních informací byl dotazník vlastní konstrukce, který
jsem nejdříve předložila ke kontrole svému konzultantu. Získaná data jsem statisticky
zpracovala formou jednostupňového třídění a výsledky znázornila v grafech.
9.1 Hypotéza H1
Nejvíce dětí se rodí ve věku 20ti let matky.
Otázka: Kolik Vám bylo let při narození potomka?
a) Statistické vyjádření:
Věk matky při
početí
Počet matek Procenta %
20 - 23 7 8
24 - 27 9 23
28 - 31 14 28
32 - 35 5 13
36 - 39 3 8
40 - 43 1 2
b) Grafické vyjádření:
Diskuze:
Z 39 dotazovaných respondentek porodilo 8 % svého prvního potomka ve věku
od 20 do 23 let, 23% žen ve věku 24 až 27 let, 28 % žen v rozmezí let 28 až 31 věku,
13% žen ve věku od 32 do 35 let, 8 % žen ve věku 35 až 39 let a 2 % žen ve věku
39 až 42 let.
Závěr:
Hypotéza H1 se nepotvrdila.
9.2 Hypotéza H2
Největší počet kojených dětí je do věku šesti měsíců (věk doporučený pro kojení
WHO).
Otázka: Jak dlouho jste kojila.
a) Statistické vyjádření:
Věk dítěte (v
měsících)
Počet kojených dětí Procenta
%
0 3 8
2 6 15
4 1 2
6 5 13
8 3 8
10 4 10
12 7 18
18 5 13
24 3 8
36 2 5
b) Grafické vyjádření:
Diskuze:
Z 39 dotazovaných 8 % žen nekojilo (důvodem byly nejčastěji zdravotní problémy,
stejně tak i nenastoupení laktace), 15 % žen kojilo do 2 měsíců dítěte, 2 % žen do věku
4 měsíců dítěte, 13 % do věku 6 měsíců dítěte, 8 % žen do věku 8 měsíců dítěte,
10 % do věku 10 měsíců dítěte, 18 % žen do věku 12 měsíců dítěte, 13% do věku
18 měsíců dítěte, 8 % žen do věku 24 měsíců dítěte, 5 % do věku 36 měsíců dítěte.
Závěr:
Hypotéza H2 se nepotvrdila.
9.3 Hypotéza H3
Více než 50% matek pije při kojení bylinný čaj, přičemž nejoblíbenější značkou je
Leros.
Otázka: Užívala jste v době kojení bylinný čaj? Pokud ano, od jakého výrobce?
a) Statistické vyjádření:
Matky užívající čaj Matkyneužívající čaj
30 9
77 % 23%
Název čaje Počet uživatelek Procenta %
Apotheke 2 53
Grešík 2 17
Leros 16 6
Megafyt 5 7
jiný 5 17
b) Grafické vyjádření:
Diskuze:
Z 39 žen užívalo v době kojení čaj pro kojící ženy 77 % žen, 23 % žen neužívalo žádný
čaj pro podporu laktace. Z matek, které pily čaj pro kojící ženy, bylo 53 % uživatelek
čaje od firmy Leros, 17 % od firmy Megafyt, 6 % uživatelek pilo čaj od firmy
Apotheke, 7 % od firmy Grešík a 17 % matek užívalo čaj od jiné firmy.
Závěr:
Hypotéza H3 se potvrdila.
9.4 Hypotéza H4
Část matek (do 50 %) užívá v době laktace vitamínové směsi pro kojící ženy. Nejvíce
užívaným preparátem je GS Mamavit, jakožto nejznámější preparát (reklama v televizi).
Otázka: Užívala jste v době kojení vitamínové preparáty? Pokud ano, který?
a) Statistické vyjádření:
Počet matek užívajících
vitamíny
Počet matek neužívajících
vitamíny
14 25
36 % 64 %
b) Grafické vyjádření:
Název přípravku Počet uživatelek Procenta %
Calibrum mami 1 7
Centrum materna 1 7
Elevit 2 15
Femibion 1 7
GS Mamavit 6 43
Narosan 2 14
Supradyn 1 7
Diskuze:
Z 39 žen užívalo v době kojení vitamíny pro kojící ženy 36 % žen, 64 % žen neužívalo
žádné vitamínové doplňky pro podporu laktace. Z matek, které vitamíny pravidelně
užívaly, bylo 43 % uživatelek preparátu GS Mamavit, 15 % uživatelek přípravku Elevit,
14 % preparátu Narosan a po 7 % dávaly uživatelky přednost preparátům Calibrum
mami, Centrum mamaterna a Femibion.
Závěr:
Hypotéza H4 se potvrdila.
9.5 Hypotéza H5
Délka laktace není ovlivněna věkem žen.
Otázka:
Kolik Vám bylo let při narození potomka? Jak dlouho jste kojila?
a) Statistické vyjádření:
Věk matky
(roky)
Délka kojení
(v měsících)
20 622 223 623 824 1224 1226 226 1027 1827 1227 1527 628 1228 828 1529 1229 629 630 1630 2430 1030 1831 1231 2734 435 1037 1538 1241 4242 24
b) Grafické vyjádření:
Diskuze:
Z jednotlivých let 36 respondentek, které kojily, jsem ověřila nepřímo úměrnou
závislost délky kojení na věku matky.
Závěr:
Hypotéza H5 se potvrdila.
9.6 Hypotéza H6
Délka kojení je nezávislá na užívání vitamínových směsí.
Otázka:
Jak dlouho jste kojila? Užívala jste v době kojení vitamíny pro kojící matky?
a) Statistické vyjádření:
Viz H5 a)
b) Grafické vyjádření:
Diskuze:
Z délek kojení 36 respondentek, které užívaly vitamíny, jsem nezjistila žádnou závislost
délky kojení na užívání vitamínových směsí.
Závěr:
Hypotéza H6 se potvrdila
9.7 Hypotéza H7
Délka kojení se příznivě podílí na oddálení první nemoci dítěte.
Otázka:
Jak dlouho jste kojila? Kdy poprvé vaše dítě vážněji onemocnělo (nutná medikace)?
a) Statistické vyjádření:
Délka kojení (v měsících)
První nemoc
(v měsících)
2 24
6 5
6 9
8 1
10 3
10 48
12 3
12 9
12 36
24 36
24 36
29 12
b) Grafické vyjádření:
Diskuze:
Z počtu 39 respondentek 12 uvedlo, že se jejich děti již onemocněly. Z jednotlivých dat
délky kojení a prvního setkání s nemocí, jsem vypracovala graf, z něhož je patrno, že
kojení ve většině případů může pomoci oddálit první nemoc, ale není to pravidlem.
Závěr:
Hypotéza H7 se potvrdila.
10.Závěr
10.1 Souhrnné zhodnocení studie
Studie k absolventské práci probíhala v kladenské ordinaci pediatričky MUDr. Dimové
v období od 11. listopadu 2010 do 30. prosince 2010. Jako dobrovolné subjekty byly
k výzkumu využity ženy ve věku od 19 do 41 let, jejichž děti byly ve věku od 0 do 5 let.
Rozdala jsem 50 dotazníků, z toho se jich vrátilo 39 vyplněných. Výzkumu
se zúčastnilo 39 žen, ostatní matky si údaje potřebné do dotazníku nepamatovaly.
Otázku týkající se homeopatické léčby jsem do výzkumu nakonec nezařadila, protože
jsem nezískala dostatek informací o užívání homeopatik u kojících žen.
10.2 Výsledky
Ověřila jsem nejrůznější zdroje pro podporu laktace, z kterých mají jistě pozitivní
účinky laktační čaje. Ty také mnohé matky upřednostňují. Užívání vitaminů se spíše
podílí na správném složení mateřského mléka z hlediska zastoupení důležitých vitaminů
a minerálů. Homeopatické léky jsem neměla možnost posoudit, v počtu posuzovaných
žen je užívala jen jedna respondentka. Kojení je nejlepším prostředkem pro výživu
dítěte. Z hlediska dlouhodobé imunity je z výzkumu patrno, že toto tvrzení je velmi
individuální.
10.3 Využití v praxi
Práce se rozhodně může použít jako doplňující informace pro kojící matky a gravidní
ženy pro ucelení úlohy kojení.
Seznam použité literatury a zdrojů informací
1. ROZTOČIL, Aleš, et al. Porodnictví. první. Brno : MIKADA, 2001. s. 1. ISBN 80-
7013-339-2.
2. HANÁKOVÁ, MUDr. Taťána. Kojeni [online]. 2007. [cit. 2010-10-28
Gynekologická ordinace. Dostupné z WWW: <hanakova-gynekologie>.
3. Wikimedia Foundation Inc. Věstonická venuše [online]. 2002, 15.1.2011 [cit. 2011-
02-05]. Internetová encyklopedie. Dostupné z
WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/VěstonickáVenuše>.
4. HRONEK, Miloslav. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha : Maxdorf,
2004. 309 s. ISBN 80-7345-013-5.
5. SCHNEIDROVÁ, Dagmar , et al. Kojení : nejčastější problémy a jejich řešení. druhé.
Praha : Grada, 2006. 131 s. ISBN 80-247-1308-X.
6. KLIMOVÁ, MUDr.Anna, et al. Kojení : dar pro život. druhé přepracované. Praha :
Grada Publishing, 1998. Kojení ve zvláštních situacích, s. 74.-75. ISBN 80-7169-490-8.
7. HÖHNE, Anita. Čaje, které léčí a působí zázraky : neznámé recepty slavného
tyrolského lékaře MUDr. Leonharda Hochenegga. první. Praha : Pragma, 2000. 218 s.
ISBN 80-7205-612-3.
8: informační brožura. Homeopatie pro nastávající maminky. Praha: Homeopatická
lékařská asociace, 2009. 30 s.
9. DUNAIOVÁ, Petra. Homeopatie : Definice a historie homeopatie. Praha, 2010. 42 s.
Absolventská práce. Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola.
10. LAVENDEROVÁ, Susan; FRANKLINOVÁ, Anna. Magické rostliny : Byliny od A
do Z. první. Praha : VOLVOX GLOBATOR, 1999. Magický herbalismus, s. 10. ISBN
80-7207-279-X.
11. JIRÁSEK, Václav; STARÝ, František; SEVERA, František. Kapesní atlas léčivých
rostlin. druhé. Praha : Státní pedagogické nakladetelství, 1989. 86 s. ISBN 14-321-89.
12. JAHODÁŘ CSC., Prof. RNDr. Luděk . Avicenna Company [online].Copyright,
2009 [cit. 2010-11-19]. Herbář. Dostupné z WWW:
<http://www.avicenna.cz/extra/mapawebu>.
13. MAFRA a.s. IDNES.cz : Hobby.cz [online]. Praha : Copyright, 1999 [cit. 2010-11-
30]. Herbář. Dostupné z WWW: <http://hobby.idnes.cz/herbar.asp>.
14. Leros s.r.o. : Magická síla bylin [online].Copyright © LEROS, 2010 [cit. 2010-12-
15]. Leros. Dostupné z WWW: <http://www.leros.cz/caje/>.
15. Laktační liga. Délka kojení má vliv na inteligenci. MaMiTa [online]. 2002, 2, [cit.
2010-12-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mamita.cz/clanky.php?tema=kojeni>.
16. ŠPAŇHELOVÁ, PhDr.Ilona . Psycholog radí : Síla kontaktu lidského. MaMiTa :
Pro maminky a miminka [online]. 2002, třetí, třetí, [cit. 2011-01-30]. Dostupný z
WWW: <http://www.mamita.cz/clanky.php?tema=kojeni>.
Příloha 1
Dotazník vlastní konstrukce
Prosím všechny maminky o jejich spolupráci v průzkumu o kojení. Jedná se o zjištění
závislosti, zda a do jaké míry závisí délka kojení na bylinných čajích, či jiných
doplňcích, které jste mohly v době laktace užívat. Vaše zkušenosti mi poskytnou
prostřednictvím vyplněného dotazníku cenné informace, které budou použity výhradně
pro absolventskou práci.
Prosím o vyplnění.
Děkuji
jedna z maminek
Kolik Vám bylo v době narození potomka?
Kolik je Vašemu dítěti let?
Užívala jste v době kojení bylinný čaj? Pokud ano, zaškrtněte prosím od jakého výrobce:
Megafyt Leros Apotheke Grešík jiný
Užívala jste v době kojení vitamínové preparáty? Pokud ano, od jakého výrobce?
GS mamavit Calibrum mami Centrum materna jiný
Užívala jste v době kojení homeopatické léky pro podporu kojení? Pokud ano,
zaškrtněte prosím, o jaký preparát se jednalo.
Ricinus communis CH5 Phytolaca decandra CH9 Nitricum acidum CH9
Graphites CH15 Borax CH
Jak dlouho jste kojila?
Nekojila do 6ti měsíců do 7mi měsíců do 8mi měsícůdo
9timěsíců do 10ti měsíců do 11 měsíců do 12ti měsíců
déle
Příloha 2
Stavba mléčné žlázy
