VYSOKÉ UÈENÍ TECHNICKÉ V BRNÌecon.muny.cz/data/PHMAUC/sbirka_prikladu_1999.pdf · informací...

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚFAKULTA MANAGEMENTU A EKONOMIKY VE ZLÍNĚ

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍSbírka příkladů

JOSEF HURTA

ZLÍN 1999

© Josef Hurta – Zlín 1999

ISBN 80 – 214 – 1331 – X

Manažerské účetnictví ÚVOD

MUS99K0 3

ÚVOD

Sbírka příkladů obsahuje 14 kapitol z předmětu Manažerské účetnictví

Kapitola 1 Úvod do manažerského účetnictví

Kapitola 2 Členění nákladů v manažerském účetnictví

Kapitola 3 Náklady a výnosy z hlediska rozhodování

Kapitola 4 Kalkulační druhy nákladů

Kapitola 5 Metody kalkulace

Kapitola 6 Kalkulace variabilních nákladů a metoda ABC

Kapitola 7 Rozpočtování

Kapitola 8 Odpovědnostní účetnictví

Kapitola 9 Analýza vztahu mezi náklady, výnosy, objemem a ziskem

Kapitola 10 Základní typy úloh, které nevyžadují vklady prostředků I

Kapitola 11 Základní typy úloh, které nevyžadují vklady prostředků II

Kapitola 12 Základní typy úloh, které vyžadují vklady prostředků Ekonomická efektivnost investic

Kapitola 13 Kalkulace cen – podklad pro cenová rozhodování

Kapitola 14 Forma vedení vnitropodnikového účetnictví

Seznam použité literatury


MUS99K0 4

Celkové cíle a výsledky

CíleSbírka příkladů si klade za cíl vám objasnit• úlohu manažerského účetnictví, kterou hraje v řízení a ekonomice podniku• základní postupy, které vám usnadní přípravu podkladů pro rozhodování v podnikové

praxi

VýsledkyAž se zevrubně seznámíte s textem a vzorovými příklady a samostatně vypracujete cvičení,měli byste umět:• využívat firemní podklady, provést jejich klasifikaci, uspořádání a zpracování pro potřeby

rozhodování,• používat vhodné kalkulační metody pro různé firemní účely,• orientovat se v požadavcích na odpovědnostní účetnictví,• poradit si s rozpočtováním• řešit různé typy rozhodovacích úloh

Jak se sbírkou příkladů pracovatPředpokládá se, že tato Sbírka příkladů vám umožní samostatně zvládnout základy teorie azejména samostatné zpracování cvičení na základě vzorových příkladů.Je známo, že existují určité metody, které vám pomohou učit se při studiu efektivněji.I když každý si ke studiu postupně vypracuje svůj vlastní postup, přesto je vám možnédoporučit, jak se Sbírkou příkladů pracovat.

1. Nejdříve si každou kapitolu přečtěteNejde o to začít poctivě studovat od prvé strany kapitoly. Vhodné je, projít celou kapitolu,abyste nabyli představu o obsahu kapitoly, o postupech, o vzorových příkladech a o všem cokapitola obsahuje. Doporučit je možné také seznámit se s pojmy, uvedenými na koncikapitoly a posuďte sami zda je již znáte nebo ne. K racionálnímu studiu je třeba umět spojovatnovou látku se vším co již znáte.

2. Seznamte se s činnostmiV každé kapitole jsou uvedeny:• cíle – poskytnou vám představu o tom, o čem pojednává každá kapitola a čeho chceme

spolu s vámi dosáhnout,• teoretická část – představuje stručný a přehledný teoretický úvod o pojednávané látce.

zpravidla je uvedena tímto obrázkem:

To ale neznamená, že jste teoretické poznatky načerpali v dostatečné šíři a hloubce. Vaší iniciativě v hlubším studiu odborné literatury se meze nekladou.


MUS99K0 5

• poznatky k zapamatování – jsou zpravidla v textu zvýrazněny, uvedeny v rámečku,popř.následujícím obrázkem:

• činnosti – to je část kapitoly, která po vás vyžaduje určité úkoly, kteréproveďte raději ihned, když k nim dospějete, nebo po zevrubném seznámení

s kapitolou, popř. až na ně budete mít náladu. Měly by být ale provedeny před studiemdalší kapitoly.

3. Provádějte činnostiV jednotlivých kapitolách se setkáte s následujícími typy činností:

Tato činnost po vás požaduje, abyste sezamysleli nad určitými tématy a problémy.

Snažte se najít odpověď dříve než se seznámíte s pomocnou kontrolou.Doporučuje se do té doby si pomocnou kontrolu zakrýt

Pomocná kontrola vám nabízí řešení, které vám může nabídnout autor, nebodosavadní poznatky z literatury.

Tato činnost má již zcela praktický charakter apožaduje po vás provést samostatné řešenízadaných příkladů, kreslení grafů apod.

Tento symbol a rámeček uvádí vaši samostatnou práci při řešení příkladů

Tato činnost od vás vyžaduje zhotovení grafuÚkoly, které jsou v části VYPRACUJTE CVIČENÍ jsou vám rovněžk dispozici na disketě a můžete ihned úkoly řešit pomocí tabulkovéhoprocesoru Excel.

Na konci každé kapitoly je uvedena vlastní kontrola

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA

VYPRACUJTE CVIČENÍ

ŘEŠENÍ


MUS99K0 6

Vlastní kontrola obsahuje body, které můžete využít k posouzení základních poznatků, jejichž znalost by vám již neměla dělat potíže.

Jinak se můžete kdykoliv vrátit k již probrané látce nebo jiné odborné literatuře o kterou dnesjiž není nouze.

4. Buďte aktivní a najděte si ke studiu dalšíZahraniční vzdělávací instituce došly k závěru, že proces učení je mnohem snadnější, kdyžstudujete spolu s ostatními i kdyby se vám zdálo, že efektivnější bude, když budete studovat apracovat na úkolech sami. Důležitou součástí učení je diskutovat o problémech, kterým hnednapoprvé nerozumíte. Značnou pomocí ve studiu je vysvětlovat problém někomu jinému.

SeminářeKaždá kapitola bude rovněž probírána na semináři. Aby byl racionálně využit čas, který jepro seminární část vyhrazen

• věnujte čas přípravě na seminář,• připravte si sami, nebo spolu s ostatními dotazy, problémy k vysvětlení, otázky do

diskuse.Je všeobecně známo, že proces učení je nepřetržitý proces, který vás bude provázet celý život.Pokračujte proto v učení kdykoliv a kdekoliv – to vám doporučují zahraniční vzdělávacíinstituce a dodávají: využijte každé příležitosti k získávání informací, abyste byli dobřepřipraveni k využití získaných znalostí a dovedností v praxi.

A nakonec se na vás obracíme se žádostí. Sbírka příkladů z manažerského účetnictví v tétoúpravě je pro vás připravena poprvé. Nedělám si iluze, že bude dokonalá. Budu vám protovděčen za vaše připomínky a náměty ke zdokonalení dalšího vydání Sbírky příkladů

VLASTNÍ KONTROLA

Manažerské účetnictví KAPITOLA 1

MUS99K01 7

KAPITOLA 1ÚVOD DO MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ

Osnova: 1. Cíle výuky 2. Vývoj a pojetí manažerského účetnictví 3. Postavení, struktura a základní funkce účetnictví v tržní ekonomice

4. Vztah finančního a manažerského účetnictví a jejich obsah 5. Metody a nástroje manažerského účetnictví

6. Závěr

1. Cíle výukyAž se seznámíte s touto kapitolou měli byste umět• vysvětlit obsah předmětu manažerské účetnictví a popsat jeho vývoj• vyjmenovat a objasnit faktory, které v současném období ovlivňují ekonomiku• zdůvodnit potřebu manažerského účetnictví pro firmu a pochopit hlavní rozdíly

mezi finančním a manažerským účetnictvím

2. Vývoj a pojetí manažerského účetnictví.

Manažerské účetnictví je disciplína poměrně mladá. Jejívýznam vzrůstá v období, kdy podniky obtížně dosahují zisku,mají problémy s odbytem svých výrobků a obchod s prodejemvýrobků.

Manažerské účetnictví ve své podstatě není čistéúčetnictví, ale zabývá se evidencí, tříděním, zpracováním,

analýzou a syntézou informací o podnikové činnosti, která slouží jako podklad krozhodování do budoucna pro řídící pracovníky.

Stručně charakterizuje manažerské účetnictví F i r e š (1991): „Hlavní obsahmanažerského účetnictví tvoří početný soubor různorodých informací potřebných proefektivní řízení v rámci daného podniku.“

Manažerské účetnictví má nezastupitelné místo při poskytování informací proformulaci podnikových politik (politiky marketingové a odbytové, výrobní, zásobovací,skladovací, politiky finanční a úvěrové, výzkumné a vývojové, atd.) a při uskutečňováníplánovací a kontrolní funkce vedení podniku.

Jedním z českých ekonomů, který se zasloužil o rozvoj disciplíny je profesorS c h r o l l (1993) Jeho definice zní: „Manažerské účetnictví je ... otevřený informačnísubsystém, který obsahuje jak nákladové účetnictví, tak i rozpočetnictví, kalkulační systém,informace pro útvarové odpovědnostní řízení a zejména pak vytváří dílčí subsystémyinformací pro rozhodovací úlohy.“

Rozhodování není součástí manažerského účetnictví, protože rozhoduje manažer, aleje jeho cílemS c h r o l l (1993) na obrázku 1 uvádí vazby mezi prvky řízení, složkami informačníhosystému podniku a úkoly manažerského účetnictví.


MUS99K01 8

Obr. 1Vazby mezi prvky řízení, složkami informačního systému podniku a úkoly manažerskéhoúčetnictví.

Minulost Budoucnost

a) Zjišťování skutečných jevů b) Kontrola e) Příprava informacíc) Rozbor pro rozhodováníd) Upozorňování řídících f) Stanovení úkolů na pracovníků základě rozhodnutí

Manažerské účetnictví

Manažerské účetnictví

Nákladové účetnictví 2Kalkulace

Nákladové účetnictví 11. Informace pro FÚ 11. Kalkulační systém2. Informace o výkonech 12. Předběžné kalkulace3. Informace o útvarech a normy

13. Útvarové odpovědnostní řízení

4. Běžná kontrola nákladů (výnosů) 15. Řízení podle odchylek

a změn

Informace pro rozhodování5. Ostatní informace pro16. Přizpůsobení se existujícím parametrům

rozhodování 17. Cenová rozhodování18. Rozhodování o investicích (s dlouhodobým vznikem efektů)

Pramen: Schroll R.a kol.: Manažerské účetnictví v podmínkách tržního hospodářství. Praha:Trizonia,1993, str. 16

Minulost Budoucnost

Finanční účetnictvíBěžné účtování a sestavo-vání účetní závěrky přirespektování potřeb exter-ních uživatelů informací

Finanční analýzaFinanční kontrola a ana-lýza vnějších vztahů ajejich důsledků provnitřní opatření(součást FÚ a MÚ)

Rozpočetnictví6. Rozpočetní rozvaha7. Rozpočetní

výsledovka8. Rozpočet peněžních

toků9. Rozpočet investičních

výdajů a kapitálovýchoperací

10. Informace prorozpočty 6. – 9.

14. Rozpočet režie, roz- počet střediskových

nákladů (výnosů)


MUS99K01 9

Faktory, které ovlivňují řízení a ekonomiku podniků v současném období.(Podle S c h r o l l a (1993))

Trh a konkurence.- V současném období jsme svědky podstatných změn na trzích jednotlivých druhů zboží.

Ekonomika se. globalizuje a trhy se stávají stále více světovými (WTO).

- Vytvořily se tři velké skupiny trhů USA (včetně Kanady a Mexika), mění se Evropa -zejména EU a Dálný východ : Japonsko, Malajsie, Indočína, Čína, Vietnam . V současnédobě usiluje o své postavení ve světovém obchodě také Jižní Amerika. Tyto trhy do sebevzájemně pronikají a silně si konkurují se snahou ovládnout světový trh pro sebe.

- Vytvářejí se mohutné nadnárodní společnosti a mění se názor na optimální velikostpodniku. Nadnárodní společnosti se vymykají z vlivu státu.

- Zásadně se změnily vztahy mezi výrobou, obchodem a spotřebou. Výroba širokéhosortimentu zboží přestala být problémem a její rozsah a sortiment určuje v současnémobdobí spotřebitel.Dříve platila zásada: Musí se prodat, co se vyrobilo.Dnes platí zásada: Musí se vyrábět to, co spotřebitel požaduje. Tzn. může se vyrábět jento, co je možné prodat. Konstrukce firmy v současné době se odvozuje od spotřeby.

_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

1.Potravinářský průmysl se v minulosti vytvářel směrem od výrobcůzemědělských výrobků, tyto zpracoval a hledal pro ně odbyt. Dnes semapuje potenciál spotřebitelů v určitém území, na něj se tvořízpracovatelská kapacita a na ni se hledají vhodní výrobci zemědělských

výrobků.

2. Blue Bell, Texas, USA, vyrábí zmrzliny vysoké kvality a širokého sortimentu pro 15mil. obyvatel. V jeho okolí se rozvinuly ranče s chovem mléčných krav silně svázanýchs firmou Blue Bell. Jinak se v této oblasti v podstatě jen vykrmuje dobytek a farmaří.

NAJDĚTE PŘÍKLADY TAKOVÉHO POSTUPU

PŘÍKLADY TAKOVÉHO POSTUPU


MUS99K01 10

- Silně vzrůstá úloha času. Čas se stal významným faktorem a kdo jej ovládá, ten ovládátak trh. Rozhodující role patří technickému rozvoji, inovacím, principiálně novýmřeším.

Má honba s časem jen pozitivní výsledky nebo má i své negativní důsledky? Našli byste nějaké příklady z poslední doby?________________________________________________________________________________________________________________________________

Výrobky opouštějí fabriky nebo kanceláře ještě „nehotové“ se všemi negativnímidůsledky.Příklady:• Poruchy nových typů letadel• Nehotový software a další

- Velmi vzrostla úloha kvality, servisu a krátkých dodacích lhůt ve srovnání s cenou.

- Trh vyžaduje rychlou reakci na změny podmínek na straně nabídky i poptávky.

- Moderní je v této situace diversifikace výroby, tj. ne úzká specializace , ale zpestřovánívýroby (prodeje)

Koncepce výrobkůPozornost se soustřeďuje na velice podrobnou a důkladnou přípravu výroby .Využívá se počítačů v konstrukci (CAD) s technickými i ekonomickými důsledky. Dochází ke zkracování „ života“ výrobku.

Výroba.- Výroba se plně mechanizuje, v mnoha oborech automatizuje a robotizuje. Využívá se

počítačů a dalších elektronických prvků přímo ve výrobě. Vzrůstá podíl fixních nákladůve výrobě.

- Překonává se tendence zvyšování objemu výroby a velkých (optimálních) dávek výrobkupo dlouhou dobu a přechází se na menší dávky a častější změny sortimentu ( obuv), nebose téhož dosahuje „pestrou“ výrobou při stejném technologickém vybavení.Př.: Renault – různé varianty jednoho typu vozidla na lince za sebou,

balírny potravin – pomocí univerzálních zařízení balí nejrůznější potraviny univerzální tahače místo traktorů a nákladních aut v zemědělství a pod.

- Překonává se stabilní vymezení výrobku a prosazují se dílčí změny v průběhu výroby.

PROMYSLETE SI

PŘÍKLADY ODPOVĚDÍ


MUS99K01 11

- Roste podíl subdodávek a podnik ( firma) si ponechává jen klíčové části výrobku, čiklíčové úseky výroby. Ty většinou podléhají tzv. firemnímu tajemství.

- Do pozadí ustupuje kusový čas operace a do popředí vystupuje čas na přípravu a zakončení výroby. Kusový čas je dán zpravidla technologií, často bez přímé účasti člověka. U přípravy a zakončení výroby je tomu naopak. Pozornost se soustřeďuje na úspory času v této oblasti

- Všeobecně se uplatňuje snaha radikálně snížit zásoby materiálu, subdodávek, zboží naskladě a v obchodě,

- Prosazují se nadpodnikové a někdy i mezinárodní standardy, které pak používajívšichni výrobci daného oboru.( elektronika, automobilový průmysl)

- Radikálně se změnila kontrola jakosti. Přechází se od statistického vyhodnocování vybraných vzorků a uplatňuje se 100 % kontrola jakosti a nepřipouští se zmetky. Často jde o mezioperační kontrolu, nebo automatickou kontrolu jakosti.

Jaký je podstatný rozdíl mezi tradiční kontrolou jakosti a péčí o 100%jakost?____________________________________________________________________________________________________________________________________

__________________________________________________________________

Určitě jste nalezli podobné příklady tzv. průběžné kontroly kvality.Příklady: Renault na montážní lince kontroluje provedení několika operací v kontrolních bodech a zaznamenává kvalitní provedení operací do průkazu vozidla.Kanystry jsou na požadovaný tlak zkoušeny přímo vyfukovacímautomatem a vadný výrobek je vyřazen a rozdrcen. Surovina jde opět dovýroby.

Tradiční kontrola využívá tzv. statistické kontroly kvality a zařazování výrobků do třídkvality. Tato praxe je však u většiny oborů výroby a služeb překonaná.

Pomocné a zajišťující činnosti.Stoupá význam dobře fungující pomocné a zajišťující činnosti v úzkém pojetí (údržba,opravy, doprava, závodní zdroje energie a pod.). U moderních technologií (mechanizované,

PROMYSLETE SI



MUS99K01 12

automatizované, popř. robotizované výrobní linky) způsobuje každý výrobní výpadek velkéztráty.Uplatňují se zde tyto tendence:a) U velkých firem a velkých korporací probíhá podstatné zeštíhlení firmy .Děje se to

převedením pomocných a zajišťujících služeb mimo firmu a vytvořením samostatnýchfirem služeb, které s velkými podniky úzce spolupracují v režimu „právě včas“.

b) Sdružování dříve dělbou práce rozdělených částí výrobního procesu do ucelených procesů a začleňování obslužných činnosti přímo do organizačních jednotek hlavní výrobníčinnosti .

Důsledky změn pro řízeníMění se pojetí řízení.- Roste úloha taktického a strategického řízení podniku a hlavní pozornost se soustřeďuje na výzkum, vývoj, moderní technologie.

- Operativní řízení se zaměřuje na optimální využití kapacity.

- Výroba se koncentruje do velkých nadnárodních společností, holdingů, koncernů,mateřských a dceřinných podniků

- Snižuje se počet řídících stupňů. Přechází se k plošné organizační struktuře

- Uplatňuje se systém decentralizace pravomoci a odpovědnosti po vertikální linii

Řízení se zaměřuje na efektivnostEfektivnost se měří mírou zhodnocení vkladů a to v podniku jako celku i ve

vnitropodnikových jednotkách. Hospodárnost se nechápe jen jako úspora nákladů, ale měříse dosažený prospěch k vynaloženým nákladům. Prospěch nemusí být vždy ekonomický.

Odpovědnost za řízení podniku ( ve vztahu k okolí) nezůstává jen na vrcholovémřízení, ale podílejí se na ní také řídící pracovníci středních a nižších úrovní, často i jednotlivízaměstnanci (obchod, obstarávání pomocných a zajišťujících činností a pod).

Náklady a rozhodováníNáklady se dnes podstatně více ovlivňují ve fázi koncepce výrobku než v samotné výrobě.Ve výrobě často nelze ušetřit jednicové náklady, protože vše je již dáno. Proto se pozornostpřesouvá z nákladů běžné činnosti na náklady strategické (tj. náklady v předvýrobních eta-pách).

Které faktory způsobily, že ve výrobě téměř nelze ovlivnit jednotkové (variabilní)náklady výrobku?__________________________________________________________________

__________________________________________________________________

PROMYSLETE SI


MUS99K01 13

•

• moderní technologie nebo technika, která se ve výrobě, v dopravě, ve službách apracích využívá, přesně určuje výši nákladů na výrobek, na provedení práce, nazakázku a pod. Člověk tyto náklady v podstatě nemůže ovlivnit.

• požadavek na 100 % kvalitu neumožňuje „ošidit“ vstupy.

Donedávna se hlavní pozornost věnovala nákladům ve výrobě a obchodu (asi 90 %) apodstatně méně pozornosti bylo věnováno nákladům ve fázi koncepce výrobku ( asi jen 10 %).V mnohých výrobních oborech se podle S c h r o l l a (1993) prokázalo, že úroveň vlastníchnákladů se předurčuje ze 70 - 90 % v předvýrobní činnosti a vlastní výrobní činnost můžeovlivnit maximálně 10 % nákladů. Náklady odvozené v předvýrobní činnosti mají charakternenávratně vynaložených nákladů, které se mohou vrátit jen prostřednictvím výrobní činnosti.

Příklad: Stavba rodinného domu - plán, projekt a jeho realizace. Plán určuje „strategické“náklady. Po realizaci stavby je možné ovlivňovat provozní náklady jen do jisté míry. Např.plynové topení umožňuje regulaci teploty, úsporný provoz atd., ale už nemáme možnostpřecházet na jiný typ paliva.

U krátkodobých rozhodovacích úloh se pozornost zaměřuje na rozlišení fixních avariabilních nákladů. Protože podíl fixních nákladů v čase narůstá, je kladen důraz na úsporyfixních nákladů.

Změna struktury nákladů.Mzdové náklady se snižují. V moderních výrobách lze často obtížně určit a sledovat přímé(jednicové) mzdové náklady. Mzdy zde mají charakter fixních nákladů (obsluha technickéhonebo technologického zařízení)Rostou materiálové náklady, zejména rozšířením subdodávek.Dále rostou nepřímé (režijní) náklady výrobní a odbytové.

Základním kritériem rozhodování zůstává zisk a rentabilita.

Podniky nyní fungují v období neustále se měnících podmínkách. Bude se zakaždou cenu firma rozhodovat podle zisku a rentability?________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

To znamená, že náklady se musí kontrolovat při jejich vzniku.

PROMYSLETE SI

PO ÚVAZE DOJDETE ZŘEJMĚ K ZÁVĚRU, ŽE


MUS99K01 14

Musíme ale rozlišovat krátkodobé(operativní), taktické a strategické rozhodování.Někdy se mohou dostat do rozporu stejně jako zisk a rentabilita vnitropodnikovýchútvarů může být v rozporu s podnikovými zájmy. Např. při setrvání u zastaralé

výroby, nebo opožďování vývoje, apod.V současném období jsou často firmy nuceny využívat výrobní kapacity podle možnostíprodeje. V takovém případě je výhodné přijat i „méně výhodné“ zakázky, které již samy osobě nevytvářejí zisk, ale podílejí se na úhradě fixních nákladů ( vytvářejí kladnou marži).

3. Postavení, funkce a základní struktura účetnictví v tržní ekonomice.

Účetnictví původně vzniklo a vyvíjelo z praktické potřebyvlastníka, který chtěl znát, zda se v průběhu hospodaření podnikualespoň uchovává jeho majetková podstata. Zjišťoval sehospodářský výsledek za určité období porovnáním počátečního akonečného stavu čistého jmění .Teorie účetnictví se vytvářela značně později a postupně se vytvořilvelmi důmyslný, vnitřně skloubený a celistvý systém podvojného

účetnictví, jak uvádí F i r e š (1991).

Ve svém vývoji účetnictví reaguje na rozvoj společnosti a na hospodářský rozvoj . Ve vývojijsou patrné dvě tendence:• rozšiřuje se rozsah funkcí, které účetnictví zajišťuje , nebo by mělo plnit• prohlubuje se specializace v rámci vnitřní struktury účetnictví.

Funkce, které účetnictví plníPodle F i r e š e (1991)1: Základní funkcí účetnictví je poskytnout všem zainteresovaným stranám spolehlivéinformace o podnikatelské zdatnosti vedení daného podniku při plnění jeho základníekonomické funkce.Základní ekonomickou funkcí podniku je efektivní přeměna ( transformace) na trhuzískaných vstupních výrobních činitelů na takové výstupy (výrobky, práce, služby),které jsou na trhu požadovány zákazníky.

Účetnictví tedy zjišťuje, měří a hodnotí míru zhodnocení vstupů, které vcházejí dopodnikové činnosti za určité ( dané) období, tj. výnosnost (rentabilitu) vloženého kapitálu.

1 Fireš,B. Postavení, funkce a základní struktura účetnictví podniku v tržní ekonomice, Účetnictví č. 6 roč. 1991

Dnešní účetnictví umožňuje získat spolehlivé informace o podnikatelské zdatnostidaného podniku, zjišťovat, měřit a hodnotit míru zhodnocení vstupů, které vcházejído podnikové činnosti za dané období - rentabilitu (míru zisku)

PO ÚVAZE DOJDETE ZŘEJMĚ K ZÁVĚRU, ŽE


MUS99K01 15

Výnosnost (rentabilita ) se obecně měří:

z´ = Z / K kde: z´ .... výnosnost (rentabilita) vloženého kapitálu Z ... realizovaný zisk

K ... kapitál (vložené prostředky)

Bez rentability nemůže podnik trvale existovat. a dlouhodobým podnikovým cílem je jehotrvalá existence.

Další funkce účetnictví:1. podpora a rozšíření paměti vlastníka,2. důkazní prostředek při vedení sporů,3. prostředek „skládání účtů“ z titulu majetkové správy a celkové ochrany majetku

vlastníka. Provedení auditu - nezávislé revize,4. poskytovat podklady potřebné pro vyměření daní

Z vyčíslení funkcí účetnictví je zřejmé, že jsou velmi rozmanité a také rozporuplné.Jsou v převážné většině orientovány externě, mimo podnik. Účetnictví pro tyto účely jetaké stanoveno zákonem a nazýváme je finanční účetnictví.

4. Vztah manažerského a finančního účetnictví

Vztah základních složek účetnictví - finančního a manažerského můžeme porovnat podletěchto hlavních kritérií:- obsah obou složek účetnictví- pro které uživatele poskytují informace- míra uplatnění regulace- metody a techniky zjišťování informací, míra systémovosti- používané měrné jednotky- periodicita vykazování zjišťovaných informací- stupeň spolehlivosti zjišťovaných informací

Porovnání je uvedeno v přehledu:

FÚ MÚ

a) obsahPodniková aktiva, dluhy, vlastní jmění, nákla- Početný soubor různorodých informa-dy, výnosy, hospodářské výsledky. cí, potřebných pro efektivní řízení v da-Primární externí vztahy: nákup materiálu, ném podniku.pořízení výkonů a služeb, (zboží) prodej Nákladové účetnictví, kalkulace nákla-výrobků, prací a služeb (zboží) a souvisejí- dů výkonů, nákladové propočty.cí operace. Řízení pomocí rozpočtůFinanční povaha zápisů Poskytování informací pro formulaciRozvaha, výsledovka podnikových politik.

Pro podnik je však rozhodující získat informace pro rozhodování. Rozhodující rolizde hraje manažerské účetnictví.


MUS99K01 16

FÚ MÚ

Podnik jako celek Zastřešuje různé, dříve samostatnéobory ( např. VPÚ, rozbory a pod.)Podnik, vnitropodnikové jednotky,výrobky, technologie, fáze procesu výroby výzkum, vývoj, obchod atd.

b) pro které uživatele poskytuje informacePro externí uživatele. Informace jsou sestave- Pro vedení podniku jako celku i pro jed-ny v souladu s účetními zásadami a standardy. notlivé manažery. Diferencovaný obsahsubjekty, které mají finanční zájmy: investoři, informací podle uživatelů.akcionáři, dodavatelé, banky, Princip: Každý pracovník, který odpoví-subjekty s nepřímými finančními zájmy : dá za příslušný úsek má k dispozici rele-finanční úřady, burza cenných papírů, zaměst- vantní informace potřebné pro výkon svénanci a pod. funkce (patřičně zpracované)Poskytuje standardní informace

c) míra uplatnění regulaceCíl: jednotnost obsahu předkládaných výkazů, Není regulováno vnějšími orgány. Vedenísrovnatelnost vykazovaných informací ve stá- podniku má volnost ve volbě použitýchtě i mezinárodně. metod a technik, způsobech hodnocení aJednotnost v obsahu předkládaných výkazů i oceňování i vykazování. Je zde velkýjednotné uznávání, oceňování, účtování i vy- tvůrčí prostor pro manažerskéúčetní.kazování všech významnějších položek Vyžaduje znalost metod a technik a je-.Mezinárodní standardy jich aplikace.

Zákon o účetnictví Omezení: Použitý postup, metoda či technika zjišťovaných informací

musízabezpečit jejich použitelnost pro danýúčel.

míra systémovostiPotřeba důsledného dodržování zákona a Pružné a všestranné informace nezbyt-metodických pokynů pro vedení uzavřené- né pro rozhodování. Systémovost v rámciho systému podvojného účetnictví, pro podniku nebo vnitropodnikové jednotkypředkládání výkazů a jejich závazný obsah. podle přání manažera.

d) Požívané měrné jednotkyPeněžní jednotky v kupní síle peněz v době, Taková měrná jednotka, která je prokdy se účetní operace vyskytuje. daný případ nejúčelnější, tj. vedle peněž-

ních jednotek i naturální (hod., kusy, kg,litry, km, atd.)Různé způsoby oceňování.

e) Frekvence vykazování zjištěných informaciPravidelné zjišťování hospodářských výsledků Podle potřeby v různých časových in-


MUS99K01 17

je základní zásadou FÚ. tervalech. např. hod., denní, týdenní,měsíční, nepravidelné, ale i

Periodická povaha výkazů. Účetní období roční v reálném časef) stupeň spolehlivostiSpolehlivé podle daných předpisů Spolehlivé informace o minulosti, aleVeřejné informace podklady pro rozhodování s jistou mí-

rou rizika a nejistoty, protože je odha-dována budoucnost.Důvěrné informace (podnikové neboobchodní tajemství)

Představa o začlenění manažerského účetnictví v informačním systému podniku a jeho obsahje znázorněna na obr. 1

5. Metody a nástroje manažerského účetnictví.Vlastními metodami manažerského účetnictví jsou metody analýzy a syntézy. Propracovanéjsou různé analytické metody : metoda srovnávání,

vlastní analýza - kvalitativní - kvantitativní

Méně propracované jsou metody syntézy. Využívá se metody postupného přibližování a řešenípomocí metody matematických modelů.Manažerské účetnictví využívá metody převzaté z jiných disciplín:• matematické metody: analýza funkcí, derivace, lineární rovnice, maticový počet• statistické metody: základní charakteristiky souboru, střední hodnoty, regresní a korelační

analýza, metody odhadů,• metody operační analýzy: optimalizační, dopravní problémy, kritická analýza• metody hodnotové analýzy• účetní metody, které vytváří základ pro vedení vnitropodnikového účetnictví.

Manažerské účetnictví se účetnictvím nazývá proto, že jeho podstata, tj. zjištění skutečností ourčitých jevech a jejich záznam (evidence), klasifikace a příp. sumarizace těchto dat podleurčitých hledisek i ověření jejich správnosti je stejná jako u účetnictví obecně.

Protože podmínky pro hospodaření se v čase rychle mění, roste význam manažerskéhoúčetnictví a vytváří se mu široký prostor působení.

6. ZávěrKaždá firma, každý podnik (společnost), aby mohla v dnešním neustále se měnícímprostředí spolehlivě a úspěšně fungovat potřebuje vedle oficiálního (povinného,zákonem stanoveného) účetnictví, které nazýváme finanční, vést účetnictví pro sebepro své potřeby, pro potřeby rychlého a přesného rozhodování, které nazývámemanažerské účetnictví.

Manažerské účetnictví připravuje podklady pro rozhodování. Jeho úkolem jevyužít minulosti pro formulaci budoucnosti.


MUS99K02 18

KAPITOLA 2ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ

Osnova :1. Cíl semináře2. Úvod

3. Základní členění nákladů 3.1. Druhové členění nákladů 3.2. Účelové členění nákladů 3.3. Členění nákladů vzhledem k výkonům (produkci) 3.4. Náklady a výnosy s hlediska rozhodování 4. Členění nákladů vzhledem k výkonům - nákladové funkce 4.1. Metodika cvičení 4.2. Vzorový příklad 5. Úkoly k řešení 6. Zhodnocení výsledků

1. Cíle výuky• správně pochopit ekonomický termín náklady• rozlišovat náklady podle druhů, podle účelu, ve vztahu k produkci a pro potřeby

rozhodování• zvládnout nákladové funkce a jejich aplikaci

2. ÚvodNáklady rozumíme účelové a účelné vynaložení prostředků apráce v peněžní formě. Náklady mají procesní charakter aobsahují tyto vzájemně podmíněné složky:- vstupní výrobní činitele,- vlastní transformační proces,- konečné finální výkony.V Macmillanově slovníku moderní ekonomie (MSME) je uvedenapřípadná charakteristika nákladů : „Obecně míra toho, čeho je

nutné se vzdát, aby mohlo být prostřednictvím směny nebo výroby získáno něco jiného.“

3. Základní členění nákladůNáklady se zpravidla člení podle těchto hledisek: podle druhů, podle účelu, podle vztahu kobjemu výkonů (produkce) a pro potřeby rozhodování.

3.1. Druhové členění nákladůPatří k prvotnímu členění nákladů. Vyjadřuje členění nákladů na vstupu, tj. spotřebuvýrobních činitelů, které se přetvářejí na finální výkony (výrobky, práce, služby).


MUS99K02 19

Nákladový druh se vyznačuje třemi znaky:- je to náklad prvotní- je to náklad externí- je to náklad jednoduchý

1. Kromě nákladů prvotních jsou ve firmě vynakládány i náklady druhotné.Uveďte nějaké příklady:………………………………………………….2. Co si představujete pod náklady interními na rozdíl od externích?…………………………………………………………………………….3. Pokuste se charakterizovat náklady složené.

……………………………………………………………………………

Možná jste odpověděli:1. Jako druhotné jste zřejmě uvedli náklady, které nevstupují do podnikupoprvé, ale představují jejich další (druhé, třetí, …) použití v podniku, většinouve formě polotovarů, služeb atd. jako jsou: vlastní doprava, vlastní teplo,polotovary vlastní výroby atd.2. Vaše představa pravděpodobně zní: jsou to náklady, které nevstupují dofirmy zvnějška, ale obracejí se jen uvnitř firmy.3. Už z názvu cítíte, že se jedná o náklady, které v sobě zahrnují dva a vícenákladových druhů. Např. vnitropodniková doprava je složena z externích

nákladů: pohonné hmoty, mazadla, odpisy, mzdové náklady, náhradní díly, součástky adalší.

Druhové členění nákladů je vlastní finančnímu účetnictví, kde se náklady sledují v účtové tř. 5. Pro manažerské účetnictví je druhové členění nákladů ve finančním účetnictví jedním zezdrojů dat. Manažerské účetnictví využívá druhového členění podle konkrétních potřeb, častose jedná o velmi podrobné druhové členění nákladů.Příklad:Spotřebované nákupy - spotřeba materiálu - PET - litén

-- spotřeba energie - el. energie - sazba denní

- sazba noční -

- plyn - zemní plynSlužbyOsobní nákladyOdpisy

PROMYSLETE SI



MUS99K02 20

Kapitálové nákladyNákladové daně, poplatky a příspěvkyFinanční náklady atd.

3.2. Účelové členění nákladůJe dáno především specializací a dělbou práce. Teoreticky by měly být náklady členěny nanáklady technologické a náklady na obsluhu, zajištění a řízení.V praxi se však náklady člení na náklady jednicové a náklady režijní.

Jednicové náklady se vyjadřují přímo na jednotku výkonu ve věcném členění

Režijní náklady nelze vyjádřit na jednotku výkonu přímo. Jedná se o náklady na obsluhu,zajištění a řízení. Režijní náklady se zpravidla člení na režii výrobní, správní, zásobovací aodbytovou.

3.3. Členění nákladů vzhledem k výkonůmZ krátkodobého hlediska se při změně objemu výkonů (činnosti, výstupu) chovají nákladyrozdílně. Jedny se úměrně se změnou výkonů mění, jiné ne. Rozeznáváme dvě skupiny nákladů vzhledem ke změně výkonů:• náklady variabilní, které se změnou výkonů mění a představují spotřebu technicky dělitelných zdrojů,• náklady fixní, které se změnou výkonů nemění, jsou vynakládány jednorázově bez ohledu na objem, výroby. Jsou často spojeny se spotřebou technicky nedělitelných zdrojů.

1. Uveďte příklady variabilních nákladů:………………………………………. ………………………………………………………………………………

2. Které nákladové položky byste zahrnuli k fixním nákladům a proč?………… ………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………….

1. spotřeba suroviny A, B, ….. , spotřeba materiálu D, E, …, spotřeba páry, pracovní náklady aj. na jednotku výrobku2. odpisy (budov, strojů, zařízení), náklady na vývoj výrobku, náklady spojené s řízením a správou firmy atd., tj. náklady spojené s určitým časovým obdobím

PROMYSLETE SI



MUS99K02 21

Členění nákladů vzhledem k výkonům je předmětem intenzivního zkoumání a využívá se přiněm regresní analýza - statistické funkce. Protože předmětem zkoumání jsou náklady,nazývají se nákladové funkce.

3.4 Náklady a výnosy s hlediska rozhodováníRozhodování je založeno na určení (odhadu) budoucích hodnot nákladů a výnosů, kterébudou ovlivňovat budoucí peněžní toky. Funkcí rozhodování je výběr takové variantyřešení, která nejlépe plní požadovaná kritéria.

Mají -li náklady a výnosy sloužit jako výchozí informace pro rozhodování, musí splňovat tytopožadavky:

1) uplatnit v určitém rozhodování takové hodnoty nákladů a výnosů, které relativněpřesně odrážejí budoucí podmínky jednotlivých variant,

2) zabezpečit souměřitelnost (podmínky srovnatelnosti) nákladů v jednotlivých variantách, aby bylo možné provést výběr .

Nákladům a výnosům s hlediska rozhodování bude věnována pozornost samostatně.

4. Členění nákladů vzhledem k výkonům - nákladové funkce

Náklady celkem označíme N, průměrné náklady (jednotkovénáklady) označíme nNáklady variabilní celkem Nv a průměrné nvNáklady fixní celkem Nf a průměrné nfNáklady mezní (hraniční) n´Výkony budeme označovat x. Někteří autoři označují výkony q.

Nákladová funkce vyjadřuje náklady jako funkci výkonů (produkce), tj náklady jakozávisle proměnnou a výkony (objem činnosti – produkce) jako nezávisle proměnnou.

Náklady jsou vyjadřovány v peněžních jednotkách ( v běžných cenách)Výkony (produkce) jsou vyjadřovány v naturálních jednotkách

Náklady celkové

N = f (x) , obdobně Nv = f(x) a Nf = f(x)

Náklady průměrné (označované také jako jednotkové) se vypočtou:

N f(x)n = =

x x


MUS99K02 22

Mezní náklady se vypočtou:

∆N dfn´ = =

∆x dx

Z nákladové funkce se mezní náklady vypočtou jako derivace funkce podle x

Příklad:

Je dána funkce celkových nákladů ( podle Macíka, 1994):

N = 3x2 + 20x + 75 fixních nákladů: Nf = 75 variabilních nákladů: Nv = 3x2 + 20x

Funkce průměrných nákladů se získá vydělením funkce celkových nákladů x.

n = 3x + 20 + 75 / x fixních nákladů: nf = 75 / x variabilních nákladů: nv = 3x + 20

Funkce mezních nákladů se vypočte jako prvá derivace funkce celkových nákladů podle x,Nebo jako prvá derivace funkce celkových variabilních nákladů.

df d (3x2 +20x +75) d (3x2 + 20x)n´ = = = 6x + 20 n´ = = 6x + 20

dx dx dx

Čím je dáno, že funkci mezních nákladů odvodíme shodně z funkce nákladůcelkem (N) i z funkce nákladů variabilních celkem (Nv).________________________________________________________________________________________________________________________________

Asi jste odpověděli:

Je tomu tak proto, že mezní náklady nejsou ovlivňovány fixními náklady, kteréjsou konstantní (derivace konstanty je 0).

PROMYSLETE SI



MUS99K02 23

Významným bodem je ještě minimum průměrných nákladů. V tomto bodě se průměrnénáklady rovnají mezním nákladům.

Řešení minima průměrných nákladů :

1) Pomocí derivace funkce průměrných nákladů, kterou položíme rovnu nule a vypočteme x2) Funkci průměrných nákladů dáme do rovnice s funkcí mezních nákladů a vypočteme x

Ad 1)d (3x + 20 + 75x-1 ) = 3 - 75x-2, z toho 3 - 75 / x2 = 0

dx 3x2= 75 x2 = 25 x = 5

Ad 2)3x + 20 +75 /x = 6x + 203x2 + 20x + 75 = 6x2 + 20x

3x2 = 75 x2 = 25 x = 5

Nakonec se provede tabelace funkcí: nákladů celkových, fixních i variabilních a průměrnýchnákladů fixních i variabilních a nákladů mezních a jejich průběh se vyjádří graficky.

Tabulka 2.1

Náklady progresivníN = 3x2 + 20x + 75 n = 3x + 20 + 75 / xNf = 75 nf = 75 / xNv = 3x2 + 20x nv = 3x + 20

n´ = 6x + 20

x N Nv Nf x n nv nf n´0 75 0 75 02 127 52 75 2 63,5 26 37,5 324 203 128 75 4 50,8 32,0 18,8 44,06 303 228 75 6 50,5 38,0 12,5 56,08 427 352 75 8 53,4 44,0 9,4 68,010 575 500 75 10 57,5 50,0 7,5 80,012 747 672 75 12 62,3 56,0 6,3 92,0


MUS99K02 24

Graf 2.1

Náklady progresivní

0

100

200

300

400

500

600

700

800

0 2 4 6 8 10 12

Rozsah výkonů

Nák

lady

cel

kem

N Nv Nf

Zhodnocení:Graf nákladů celkem ukazuje konstantní fixní náklady bez ohledu na rozsah výkonů azrychlující se - progresivní - růst nákladů variabilních.

Graf 2.2

Náklady průměrné a mezní

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0 2 4 6 8 10 12

Rozsah výkonů

Nák

lady

prů

měr

né a

mez

ní

n

nv

nf

n´


MUS99K02 25

Z grafu průběhu průměrných a mezních nákladů lze učinit tyto závěry:- Průměrné náklady fixní s rozsahem výkonů klesají- Průměrné náklady variabilní lineárně rostou- Průměrné náklady celkové zpočátku klesají a pak rostou.- Jsou-li průměrné náklady vyšší než mezní náklady, pak se nachází v sestupné fázi.- Jsou-li průměrné náklady nižší než mezní náklady, pak jsou ve vzestupné fázi.- Průměrné náklady jsou minimální v bodě, kdy se rovnají nákladům mezním- Mezní náklady znázorňují průběh nákladů s větší dynamikou (pružněji) než náklady

průměrné.

5. Úkoly k řešení:

Je zadána obecná funkce nákladů celkem N = 0,1x3 - 3x2 + 40x + 501) Napište funkce nákladů fixních celkem (Nf) a nákladů variabilních celkem (Nv)2) Vypočtěte funkce průměrných nákladů : n , nv, nf a funkci mezních nákladů n´3) Vypočtěte minimální průměrné náklady variabilní (min nv)4) Proveďte tabelaci funkcí Ad 1) a Ad 2) a vyneste je do grafů.5) Úkol 4 se pokuste vyřešit s využitím tabulkového procesoru např. EXCEL

Nf = Nv =

n = nf = nv =

n´ = min nv =


ŘEŠENÍ


MUS99K02 26

Tabulka 2.2

Tabelace funkcí:

x N Nf Nv x n nf nv n´ 0 0 2 2 4 4 6 6 8 8 10 10 12 12 14 14 16 16 18 18 20 20 22 22

6. Zhodnocení výsledků

TABELOVANÉ FUNKCE VYNESTEDO GRAFŮ


MUS99K02 27

Posuďte, zda jste porozuměli těmto termínům:

náklady náklady celkovédruh nákladů náklady průměrnénáklady technologické náklady meznínáklady na obsluhu, zajištění a řízení náklady variabilnínáklady jednotkové náklady fixnínáklady režijní vztah mezi náklady průměrnými a mezními

PŘÍLOHA: Konstrukce nákladové funkcez napozorovaných hodnot proměnných.(pro zájemce)

K analýze nákladů vzhledem k produkci se využívá nákladových funkcí

N = f(X) + u , kde: N je závisle proměnnáX je nezávisle proměnná (objem výkonů nebo produkce)u je nepozorovaná náhodná proměnná

Funkci odvodíme z napozorovaných hodnot závisle a nezávisle proměnných v relevantnímrozpětí. Tzn., že z těchto hodnot odvodíme jen část nákladové funkce.Nejjednodušší funkcí je přímka N = a + bx,Dále je využívána funkce kvadratická N = a+ bx + cx2

Pozorování se obecně zapíše:

N = f(X, X, ..., X) + u

Pro kvadratickou funkci v lineárním modelu např.:

Ni = β0 + β1 Xi1 + β2 Xi2 + ui kde Xi2 je X2

V maticovém tvaru se funkce zapíše:

VLASTNÍ KONTROLA

��

��


MUS99K02 28

n = Xββββ + u kde n je vektor pozorování nákladů X je matice pozorování nezávisle proměnných (objemu výkonů) ββββ je vektor parametrů (regresních koef.) u je vektor náhodných složek

Jednotlivá pozorování zapíšeme:

N1 1 X11 X12 β0

N2 = 1 X21 X22 . β1 ..... .................. β2Nm 1 Xm1 Xm2

K odhadu parametrů ββββ se využívá metody nejmenších čtverců. Odhad parametrů se označujeb. Parametry b vyřešíme z tzv. normálních rovnic.Normální rovnice pro kvadratickou funkci budou mít tvar:

∑N = b0 + b1 ∑ X1 + b2 ∑X2∑NX1 = b0 X1 + b1 ∑ X1 X1 + b2 ∑ X1X2∑NX2 = b0 X2 + b1 ∑ X1 X2 + b2 ∑X2 X2

S využitím tabulkového procesoru získáme normální rovnice s použitím napozorovanýchhodnot: vektoru y a matice X

Normální rovnice pak mají tvar:

XTy = (XTX) b a odtud odhad vektoru b:

b = (XTX)-1 XTy

Vektor b je nejlepším nestranným lineárním odhadem parametrů ββββ.Blíže je možné se s celou problematikou seznámit v učebnicích statistiky nebo ekonometrie.

Příklad:Z údajů o ročních výkonech a nákladech tahače FASTRAC sevypočtou nákladové funkce.


MUS99K02 29

Konstrukce nákladové funkce Řešení pomocí maticového počtu

Napozorovaná data

Poř.č.

Výkon Náklady Matice X Vektor y Vektor y`

tis. hod. mil. Kč1 1,7 1,8 1 1,7 2,89 1,8 1,762 2 1,9 1 2 4 1,9 1,873 2,3 2 1 2,3 5,29 2 2,034 2,7 2,1 1 2,7 7,29 2,1 2,325 2,8 2,5 1 2,8 7,84 2,5 2,46 3,2 2,8 1 3,2 10,24 2,8 2,797 3,5 3,1 1 3,5 12,25 3,1 3,148 3,7 3,6 1 3,7 13,69 3,6 3,49 4,2 4,1 1 4,2 17,64 4,1 4,1410 4,6 4,8 1 4,6 21,16 4,8 4,83

Matice XT

1 1 1 1 1 1 1 1 1 11,7 2 2,3 2,7 2,8 3,2 3,5 3,7 4,2 4,62,89 4 5,29 7,29 7,84 10,24 12,25 13,69 17,64 21,16

Matice XTX XT y Matice (XTX)-1 (XTX)-1XTy

10,00 30,70 102,29 28,7 15,01706 -9,93898 1,524647 2,0324830,70 102,29 364,44 96,56 -9,93898 6,769697 -1,06012 -0,61015102,29 364,44 1368,20 348,11 1,524647 -1,06012 0,16912 0,264999

Graf nákladové funkcecelkemN` = 2,03248 - 0,61015X + 0,264999X2 Nf = 2,03248 Nv = - 0,61015X + 0,264999X2

X N N` X n n´1,7 1,8 1,76 1,75 1,015015 0,3173472 1,9 1,87 2,00 0,936088 0,4498462,3 2 2,03 2,25 0,889422 0,5823462,7 2,1 2,32 2,50 0,86534 0,7148452,8 2,5 2,40 2,75 0,857681 0,8473453,2 2,8 2,79 3,00 0,86234 0,9798443,5 3,1 3,14 3,25 0,876475 1,1123443,7 3,6 3,40 3,50 0,898055 1,2448434,2 4,1 4,14 3,75 0,925591 1,3773434,6 4,8 4,83 4,00 0,957966 1,509842

4,25 0,994326 1,6423424,50 1,034008 1,774841


MUS99K02 30

Graf funkce průměrných nákladů a mezníchnákladů

Náklady průměrné n = 2,03248/X - 0,61015 + 0,264999XNáklady mezní n´ = -0,61015 + 2. 0,264999X

Závěr:

V současné době, kdy se hojně využívá výpočetní techniky a tabulkových procesorůpodobným

způsobem řešit funkce lineární v parametrech i ze značně rozsáhlých souborů dat.V ekonometrické literatuře se nachází i podrobný popis a návod výpočtu indexu korelace atestování významnosti jednotlivých regresních koeficientů.Poznámka: Výpočty byly provedeny pomocí tabulkového procesoru Quattro Pro a grafy bylyzhotoveny pomocí tabulkového procesoru Excel.

Korelační pole N = f(X)

0

1

2

3

4

5

6

0 1 2 3 4 5

Roční výkon v hodinách

Cel

kové

nák

lady

Napozorované a vyrovnané hodnoty

0

1

2

3

4

5

6

1 2 3 4 5

Roční výkon v tis. hodin

Nák

lady

cel

kem

v m

il. Kč

N N`

Ná k la dy prům ě rné a m e zní

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,75

2,25

2,75

3,25

3,75

V ýk o n z a s e z o n u v t is . h o d in

Nák

lad

na h

odin

u v

tis. Kč

n

n´


MUS99K03a 31

KAPITOLA 3 NÁKLADY A VÝNOSY Z HLEDISKA ROZHODOVÁNÍ

Osnova: 1. Cíle výuky 2. Úvod 3. Členění nákladů a výnosů z hlediska rozhodování

3.1 Relevantní náklady a výnosy3.2 Přírůstkové a mezní náklady a výnosy3.3 Rozdílové náklady a výnosy3.4 Oportunitní náklady a výnosy

4. Úkoly k řešení5. Závěr

1. Cíle výukyPo zvládnutí této kapitoly by Vám nemělo dělat potíže:• rozčlenit náklady a výnosy z hlediska rozhodování na relevantní, přírůstkové,

rozdílové a oportunitní,• využívat relevantních, přírůstkových a rozdílových nákladů k usnadnění přípravy

podkladů pro rozhodování• porozumět oportunitním nákladům a výnosům a využívat je pro potřeby rozhodování

2. ÚvodPodle J a n o u t a (1994) se od účetnictví očekává, že budeposkytovat informace nejen o činnosti podniku v minulosti, ale žebude poskytovat i širokou škálu informací (kvantitativních) orůzných stránkách budoucí činnosti podniku. Tyto informace jsoupotřebné pro celou řadu různých rozhodnutí jak to předpokládámanažerského účetnictví

Z toho vyplývá:

.

Platí zde zásada, která říká, že předmětem manažerského účetnictví jsou relevantní nákladya výnosy.

3. Členění nákladů a výnosů z hlediska rozhodování

3.1 Relevantní náklady a výnosy

Relevantní náklady a výnosy jsou takové budoucí náklady a výnosy, které• přísluší danému rozhodnutí a• liší se podle jednotlivých alternativ

Každé rozhodnutí vyžaduje přiřazení takových informací o nákladech a výnosech,které odpovídají obsahu a rozsahu řešeného problému


MUS99K03a 32

Irelevantní náklady a výnosy zůstávají nezměněny při realizaci určitého rozhodnutí nebo jsouve všech posuzovaných alternativách totožné.

Tabulka 3.1Relevantní náklady a výnosy

Náklady, výnosy Varianta – celkem nákl, a výnosy Varianta - relevantní nákl. a výnosy charakteristika A B A B

spotř. materiálu 400 500 400 500 Rspotř. Energie 500 500 - - Iosobní náklady 100 100 - - Irežie výrobní 300 300 - - Irežie správní 200 200 - - Irežie odbytová 100 120 100 120 RVýnosy 2000 2600 2000 2600 RR ....relevantní náklady I..... irelevantní náklady

Porovnáním variant A a B z celkových nákladů a výnosů zjistíme, že varianta B má celkovénáklady vyšší o 120, tj. 1720 - 1600 a celkové výnosy vyšší o 600, tj. 2600 - 2000.Totéž ale snadněji zjistíme pomocí relevantních nákladů a výnosů:Relevantní náklady: 620 - 500 = 120 Relevantní výnosy: 2600 - 2000 = 600

Při přípravě podkladů se použitím relevantních nákladů podstatně ulehčí a zjednodušípříprava podkladů pro rozhodování

3.2 Přírůstkové a mezní náklady a výnosyPřírůstkové veličiny představují takovou změnu nákladů (výnosů), která byla způsobenadodatečnou změnou objemu výkonů (rozsahu produkce). Vyjadřují průběh nákladů avýnosů v určitém rozmezí rozsahu výkonů.Jejich význam spočívá v tom, že díky irelevantním (fixním) nákladům mají nelineární průběha umožňují optimalizovat rozsah výkonů.

Tabulka 3.2Přírůstkové a mezní náklady a výnosy

Přírůstkové a mezní náklady a výnosy

x Náklady Výnosy Zisk N n n´ C c = c´ Z z z´

0 752 127 63,5 26 160 80 33 16,5 16,54 203 50,8 38 320 80 117 29,3 426 303 50,5 50 480 80 177 29,5 308 427 53,4 62 640 80 213 26,6 1810 575 57,5 74 800 80 225 22,5 612 747 62,3 86 960 80 213 17,8 -6


MUS99K03a 33

Z analýzy nákladů, výnosů, objemu produkce a zisku vyplývá:• optimální rozsah produkce (výkonu) je dosažen v bodě, ve kterém se mezní

(přírůstkové) náklady rovnají mezní ceně, tj. kdy se dosahuje maximum zisku celkem amezní zisk je nulový

• rozsah produkce, ve kterém jsou průměrné náklady jednotky produkce (výkonu)minimální, je dosažen v bodě, ve kterém se průměrné náklady rovnají mezním(přírůstkovým) nákladům

Z údajů v tabulce 3. 2 stanovte:

a) optimální rozsah produkce xopt. =

b) rozsah produkce, při kterém jsou průměrné náklady jednotky produkce minimální

xnmin =

3.3 Rozdílové náklady a výnosyRozdílové náklady (výnosy) představují rozdíl mezi náklady (výnosy) po uskutečněnízměny a náklady (výnosy) původními (před uskutečněním změny)Rozdílové náklady a výnosy jsou měřítkem účelnosti uskutečněné změny a vývoje odurčitého stavu.

Platí zde tato pravidla:• pokud jsou celkové rozdílové výnosy vyšší než rozdílové náklady, přispívá zavedená

změna k vyšší efektivnosti celého procesu,

• pokud jsou celkové průměrné rozdílové náklady nižší než dosavadní průměrnénáklady, působí zavedená změna na snížení průměrných nákladů a tím k vyššíhospodárnosti.

ÚKOLY K ŘEŠENÍ

ZAPAMATUJTE SI

ZAPAMATUJTE SI


MUS99K03a 34

Tabulka 3.3

Diferenční náklady

Nákl. a výnos. pol. Původní Rozš. var. Dif. nákl.Rozsah výroby ks 100 120 20Přímé osobní náklady 1000 1200 200Přímé výrob. Spotř. 6000 7200 1200Režie výr. variab. 1500 2000 500Režie fixní 10000 10000 0Náklady celkem 18500 20400 1900Výnosy 25000 29000 4000Zisk 6500 8600 2100Prům. náklad jed. 185 170 95

V předcházejícím příkladu bylo možné rozšířit výrobu o 20 jednotek, ale za podmínky, že zatyto výrobky uhradí odběratel místo 250 Kč za ks jen 200 Kč za kus. Variabilní režie vzrostlanadproporcionálně.

Rozšíření výroby podle rozdílových nákladů je výhodné:a) rozdíl ve výnosech je 4000 Kč, rozdíl v nákladech 1900 Kč, zvýšila se efektivnostb) náklad na kus z rozdílových nákladů je jen 95 Kč, tj. rozšíření výroby působí na snížení

průměrných nákladů – zvýšila se hospodárnost

3.4 Náklady příležitosti - oportunitní nákladyNáklady příležitosti se podle MSME rozumí „... hodnotaobětované alternativní akce. Náklady příležitosti mohouvznikat pouze v případě, že zdroje dostupné k uspokojenípotřeb jsou omezené, takže nelze všem potřebám vyhovět.“

Náklady příležitosti tak vyjadřují:• ušlý efekt z příležitosti, která nemohla být realizována projiné využití omezených zdrojů,

• zvláštní ocenění omezených zdrojů z hlediska realizované alternativy a stávají sesoučástí hodnocení její účelnosti

Příklad:Firma se zabývá vývozem zemědělských výrobků. K jeho realizaci získala úvěr ve výši500 000,- USD. Tyto prostředky může použít k nákupu cukru, kukuřice a vepřového masa.Další údaje jsou uvedeny v tabulce.

ZÁVĚRY


MUS99K03a 35

Tabulka 3.4

Produkt M.j. Cukr Kukuřice Masovepř.

Cukr

c cena jednotky t 300 100 1650 K1n náklad jednotky t 280 90 1500 K2

Marže (výnos) t 20,0 10,0 150,0 c3-c4Marže na USD USD 0,07143 0,11111 0,10000 c5/c4n oport. USD 0,03968 0,00000 0,01111 d6-c6n oport. t 11,1 0,0 16,7 c7*c4n celkem t 291,1 90,0 1516,7 c4+c8Zisk t 8,9 10,0 133,3 c3-c9

Nejvyšší marže (zisk) na 1 USD úvěru je u kukuřice, následuje maso vepřové a nejnižší je ucukru. Ve stejném pořadí by bylo výhodné uskutečnit vývoz. Oportunitní náklad jev opačném pořadí.

Nabídka byla učiněna na 3000 tun kukuřice a 150 tun vepřového masa.

Tabulka 3.5

M.j. Cukr Kukuřice Masovepř.

Celkem Cukr

Q t 0 3000 150 K1c t 0 100 1650 K2

n poř. t 0 90 1500 K3

C tržby USD 0 300000 247500 547500 c16*c17N poř. USD 0 270000 225000 495000 c16*c18Marže USD 0 30000 22500 52500 c19-c20

Větší objem kukuřice nebyla firma schopna zabezpečit. Nabídla proto ještě za zbytekprostředků vepřové maso. Dosažená marže je za dané situace maximální.

Tabulka 3.6

Kontrakt byl ale podepsán takto: Objem cukru bez omezení, maso vepř. 200 tun a kukuřice 1000 tun

Produkt M.j. Cukr Kukuřice Masovepř.

Celkem Cukr

Q t 390 1000 200 K1c t 300 100 1650 x K2

n t 280 90 1500 x K3

C tržby USD 117000 100000 330000 547000 c27*c28N náklady poř. USD 109200 90000 300000 499200 c27*c29Ú marže USD 7800 10000 30000 47800 c30-c31

Na cukr zbývá USD 500000-90000-300000=110000


MUS99K03a 36

Náklady oportunitní jsou jen fiktivní nákladyPomocí nákladů oportunitních se vybírá optimální varianta řešení

V uvedeném příkladě by přinesl největší efekt obchod s kukuřicí za celý objem úvěru.Omezování jejího množství vytváří prostor pro export vepřového masa a po vyčerpání jehomožností přichází teprve na řadu cukr.Důsledkem ale je snižování celkové marže a tím i zisku z obchodu.

4. Úkoly k samostatnému řešení

4.1 Rozdílové nákladyFirma vyrábí 200 výrobků denně. Odbyt umožňuje využití technologie jen 5 hodin denně podobu 300 dní v roce. Výrobek realizuje za 100 Kč/ kus. Firma obdržela poptávku na podobnývýrobek v počtu 100 ks denně, ale za cenu 70 Kč/ks. Původní a rozšířenou variantu zhodnoťtepomocí rozdílových nákladů a výnosů

Tabulka 3.7

Náklady, výnosy Pův. stav –nákl. Jednotky

Pův. stav -nákl. celkem

Poptávka- nákl.Jednotky

Poptávka -nákl. celkem

Přímé mzdy 5 5Přímý mater. 20 18Režie výrobní var. 8 9Režie fixní (roční) 2000 000 2000 000Cena výrobku 100 70

Tabulka 3.8

Náklady, výnosy Původní stav Poptávka Rozšířený program Rozdílovéna jed. Celkem na jed. Celkem na jed. celkem náklady

Rozsah výroby ksPřímé mzdyPřímý materiálRežie výr. variab.Režie fixníNáklady celkemVýnosyZískPrům. náklad jed.

ZÁVĚRY


ŘEŠENÍ


MUS99K03a 37

Zhodnocení:

4.2 Oportunitní náklady

Zahraniční firma firma otevřela pro českého vývozce akreditiv na 5 milionů USD.Požaduje : maximálně 15000 tun mouky Minimálně 750 tun másla Minimálně 2000 tun cukru

Českému vývozci bylo ve výběrovém řízení schváleno 900 tun másla na export (dotovaného)

a) Vypočtěte marži na jednotku produkceb) Vypočtěte marži na 1 USD ceny produkcec) Vypočtěte náklady oportunitní ( n oport.) na 1 USD ceny produkced) Vypočtěte náklady oportunitní 1 t produkcee) Vypočtěte náklady celkem jednotky produkcef) Vypočtěte zisk

Tabulka 3.9

Produkt M.j. Cukr Máslo MoukaC cena jednotky T 260 1650 200N náklad jednotky T 250 1550 175,0Marže TMarže na USD USDn oport. USDn oport. Tn celkem Tz zisk T

Na základě těchto výpočtů:A) Sestavte do tabulky plán exportu jednotlivých výrobkůB) Vypočtěte tržby celkem (C), náklady celkem (N) a marži celkem (Ú)Poznámka: Dodávky cukru a mouky v celých 10. tunách, másla v celých 5. tunách

ÚKOLY K ŘEŠENÍ

ŘEŠENÍ


MUS99K03a 38

Tabulka 3.10

Produkt M.j. Cukr Máslo Mouka CelkemQ Tc Tn TC tržby USDN náklady poř. USDÚ marže USD

Před zahájením dodávek poklesne cena cukru na 250 USD za tunu.Zahraniční firma trvá na slíbeném objemu dodávek cukru, jinak odstoupí odkontraktu.Vyčíslete rozdíl v maržiDoporučujete zahraniční firmě vyhovět?Pokud ano proč?

Posuďte, zda jste porozuměli těmto termínům:

náklady relevantní rozdílové náklady a výnosynáklady irelevantní oportunitní nákladypřírůstkové náklady a výnosy oportunitní náklady jako fiktivní nákladyoptimální rozsah produkce rozsah produkce, kdy jsou n minimálnímarže

VLASTNÍ KONTROLA

ŘEŠENÍ

ODPOVĚĎ JE SNADNÁ

Manažerském účetnictví KAPITOLA 4

MUS99K04 39

KAPITOLA 4.KALKULAČNÍ DRUHY NÁKLADŮ

Osnova : 1. Cíle semináře2. Úvod3. Kalkulační druhy nákladů4. Úkoly k řešení

1. Cíle seminářeCílem semináře je pochopit a vyčíslit :• kalkulační odpisy, jako skutečné snížení hodnoty investičního majetku a• kalkulační úroky, které se v manažerském účetnictví počítají i z vlastního kapitálu.

2. ÚvodManažerské účetnictví vyjadřuje skutečné podmínky průběhujednotlivých činností a procesů v momentě jejich reálnéhouskutečňování. To způsobuje, že v manažerském účetnictví seněkteré položky vykazují v upravené výši ve formě tzv.kalkulačních položek (J a n o u t, 1994).W ö h e (1995) nazývá tyto nákladové kalkulační položkykalkulační druhy nákladů. Jedná se o položky, které se vefinančním účetnictví nevyskytují, nebo se uvádějí v rozdílné výši.

Patří sem : kalkulační odpisy, kalkulační úroky, kalkulační podnikatelská mzda, kalkulačnírizikové přirážky a kalkulační nájemné.

3. Kalkulační druhy nákladů

3.1 Kalkulační odpisyOdpisy v manažerském účetnictví mají vykázat skutečné snížení hodnoty investičníhomajetku.W ö h e (1995) uvádí, že kvantifikace odpisů by se měla uskutečňovat tak, aby bylozajištěno substanční (věcné) zachování kapitálu.Správnou základnou pro odpisy by byly reprodukční pořizovací náklady HIM (hmotnéhoinvestičního majetku) v době jejich reálné náhrady.Odhadnout obojí - dobu a reprodukční pořizovací náklady - je v této době velmi obtížné,někdy téměř nemožné. Zpravidla se proto používají reprodukční pořizovací náklady běžnéhoobdobí jako základna odpisů.

Odpisy se provádí po celou dobu využívání HIM


MUS99K04 40

Kalkulační odpisyFinanční účetnictví zná rovnoměrné a zrychlené odepisování hmotného a nehmotnéhomajetku.Hmotný a nehmotný majetek je zatříděn do 5 odpisových skupinRoční odpisové sazba v % pro rovnoměrné odepisování a koefecienty pro zrychlenéodepisování jsou uvedeny v tabulce 4.1:

Tabulka 4.1Doba odepisování, roční odpisová sazba a koeficienty pro zrychlené odepisování

DOBA ODPISOVÁNÍ ROČNÍ ODPISOVÁ SAZBA KOEFEICIENTY PROZRYCHLENÉ ODEPISOVÁNÍ

Od. skup. Doba let 1. rok Další roky zvýš.Cp 1. rok Další roky zvýš. Cz1 4 14,2 28,6 25 4 5 42 6 8,5 18,3 16,7 6 7 63 12 4,3 8,7 8,4 12 13 124 20 2,15 5,15 5 20 21 205 30 1,4 3,4 3,4 30 31 30

Rovnoměrný odpis = Vstupní cena x sazba/ 100 Zrychlený odpis:

Odpis = Vstupní cena x sazba/ 100 1. rok:Vstupní cena : Poř. cena a jí odpov. cena podle Odpis O = Vstupní cena / koeficient

zákona č. 586/ 1992 Sb.Czůst : Vstupní cena - odpisy celkem Další roky:

O = Czůst x 2 /( koef - počet let odpis.)

Příklad:Tabulka 4.2

Výpočet rovnoměrných a zrychlených odpisů (FÚ)

Cena vstupní 60000 Kč Odpis. Skupina 1Rovnoměrný odpis Zrychlený odpis

Rok Cena ok Sazba % Odpis Czůst Cena Koef Odpis Czust

0 60 60 60 601 60 14,2 8,52 51,48 60 4 15 452 60 28,6 17,16 34,32 90 5 (– 1) 22,5 22,53 60 28,6 17,16 17,16 45 5 (- 2) 15 7,54 60 28,6 17,16 0 15 5 (- 3) 7,5 0

2 . 45 = 90Komentář:Odepisování podle pravidel finančního účetnictví je uvedeno v tabulce a následujícíchgrafech.Rovnoměrné odepisování počíná druhým rokem a v tomto roce je odepsána necelá polovinahodnoty odepisovaného HIM

VZOROVÉ PŘÍKLADY


MUS99K04 41

Odepisování podle pravidel zrychleného odepisování rovněž není čistá metoda degresivníchodpisů. Největší odpis byl proveden ve druhém roce a na konci druhého roku jsou jižodepsány 2/3 HIMVe finančním účetnictví se odepisuje do 0, tj. do odepsání vstupní ceny HIM.

Graf 4.1 Graf 4.2

Odepisování v manažerském účetnictvíOdepisování v manažerském účetnictví se řídí jinými pravidly. Snahou je správně HIMocenit a správně vyjádřit hodnotu opotřebení (fyzického i morálního). Další odlišností jeodepisování po dobu využívání HIM.

Z metod odepisování se využívá:• lineární metoda (rovnoměrný odpis) a• degresivní způsob odepisování (stálé % odpisů ze zůstatkové ceny)

Lineární odpis:

O = Cr x sazba v % / 100 sazba v % = 100 / tž tž...... doba životnosti HIM Cr ... reprod. poř. cena

Degresivní odpis:

Czb O = Crzůst x sazba v % / 100 sazba v % = 100 (1- ( )1/tž)

Cpoř

kde: Crzůst .... cena zůstatková, Czb ... cena zbytková Cpoř ... cena pořizovací

Zrychlené odepisování

0

10

20

30

40

50

60

70

0 1 2 3 4

Období

Odpis

Cena zůst

Rovnoměrný odpis

0

10

20

30

40

50

60

70

0 1 2 3 4

Období

Odpis

Cena zůst


MUS99K04 42

Příklad odpisů v manažerském účetnictví:Firma pořídila počítač s tiskárnou za 120 000 Kč. C rep. ve 2. roce poklesla na 80 tis., ve 3.roce na 50 tis. Kč a ve 4. roce na 25 tis. Kč. Na poč. 5. roku počítač is tiskárnou prodá za10 000 Kč.

Kalkulační odpisy lineární: Kalkulační odpisy degresivníSazba v % = 100 / 4 10

= 25 Sazba v % = 100(1 - ( ------- )1/4) 120

= 46,27

Tabulka 4.3Výpočet lineárních a degresivních odpisů

Lineární - 25 % Degresivní – 46,27 %Rok Cena Odpis Czůst Cena Odpis Czůst

0 120 120 120 1201 120 30 90 120,0 55,5 64,52 80 20 60 64,5 29,8 34,63 50 12,5 37,5 34,6 16,0 18,64 25 6,25 18,75 18,6 8,6 10,0Celkem 68,75 110,0

Graf 4.3 Graf 4.4

Lineární odpis

0

20

40

60

80

100

120

1 2 3 4 5

Czůst

Odpis

Degresivní odpis

0

20

40

60

80

100

120

1 2 3 4 5

Czůst

odpis

3.2 Kalkulační úrokyKalkulační úroky se vyčíslují na kapitál vynaložený v procesu vytváření výkonů . Nazývá seprovozně nutný kapitál.. Tento kapitál představuje provozně nutný majetek.

Provozně nutný majetek se skládá z plné ceny půdy a budov, poloviny pořizovací cenyostatního odepisovaného HIM, a průměrné hodnoty oběžného majetku


MUS99K04 43

Od takto vyčísleného provozně nutného majetku se odečítá kapitál, který je k dispozicibezúročně ( např. zálohy, zaplacené zákazníky). Získá se provozně nutný kapitál

Provozně nutný kapitál se zúročuje kalkulační úrokovou mírou ve výši nejpříznivějšímožnosti získání cizího kapitálu

Zahrnutí kalkulačních úroků do nákladů přibližuje náklady skutečnýmpodmínkám využití výrobních činitelů bez ohledu na podmínky jejichfinancování.

.Příklad kalkulačních úroků:Tabulka 4.4

KALKULAČNÍ ÚROKY

Celkem Provozně nutnýInvestiční majetekPůda 2000 2000Budovy 5000 5000Stroje 10000 5000Nástroje, zařízení 1000 500Investiční majetek 12500Oběžný majetek průměrný stavZásoby 1500Pohledávky 2000Platební prostředky 5000Oběžný majetek celk. 8500Prov. nutný celkem 21000

Odčitatelný kapitálPřijaté zálohy -500Dodavatelské úvěry -1000

Provozně nutný kap. 19500Roční úrok 14 % 2730Měsíční úrok 227,5

3.3 Kalkulační rizikové přirážkyVztahují se na případy t. zv.speciálního rizika spojeného s výrobou, službami, zásobováním,odbytem i financemi v konkrétních případech. Tato rizika lze předvídat a jejich výši zezkušeností odhadnout. Vyjadřují se formou rizikových přirážek zpravidla k režijnímnákladům.

ZAPAMATUJTE SI


MUS99K04 44

4. Úkoly k řešení

4.1 Kalkulační odpisyFirma koupila nákladní automobil za 2 mil. Kč. Předpokládalaobnovu za 4 roky. Vzhledem ke zvýšení cen využívá nákladníautomobil již 7. rok. Reprodukční pořizovací ceny jsou uvedeny vtabulce. Stanovte odpisovou sazbu v %, vypočtěte odpisy azhodnoťte výsledky. Pro rovnoměrný odpis FÚ je nákladní

automobil zařazen do 2. odpisové skupiny.

Tabulka 4.5Kalkulační odpisy a rovnoměrný odpis podle FÚ

Kalkulační odpisy Rovnoměrný odpis FÚRok C reprod. Odpis C poř. % odpisu odpis1 20002 30003 40004 40005 40006 30007 2000Celkem

Zhodnocení výsledků:

Tabulka 4.6Degresivní odpisy

Kalkulační odpisydegresivní

Rok Cenav tis.Kč

Odpis Cena zůst

1 2000234Celkem x

Cena zbytková je odhadnuta na 150 tis. Kč.

Vypočtěte v tabulce 4.6• odpisovou sazbu pro degresivní odpis• odpisy

ÚKOLY K SAMOSTATNÉMU ŘEŠENÍ

ŘEŠENÍ


MUS99K04 45

Průběh hodnoty nákladního auta a průběh odpisů vyneste do grafu.

5.2 Kalkulační úroky

Úkol: Vypočtěte provozně nutný kapitál firmy a měsíční kalkulační úrok Míra obvyklá je 15 % Cena: pozemků 12 mil. Kč, budov 20 mil. Kč, strojů 70 mil. Kč, nástrojů 10 mil. Kč Další potřebné údaje jsou v tabulce 4.7

Tabulka 4.7Měsíční stavy oběžných prostředků

Měsíc1 2 3 4 5 6

Zásoby 40 46 42 30 26 20Pohledávky 20 18 22 16 12 10Platební prostředky 18 22 20 32 38 44Přijaté zálohy 4 3 5 7 9 10Dodavatelský úvěr 6 6 6 3 2 2

Měsíc7 8 9 10 11 12

Zásoby 28 30 24 22 18 24Pohledávky 18 25 24 16 15 12Platební prostředky 28 20 27 36 40 32Přijaté zálohy 3 2 6 8 8 6Dodavatelský úvěr 4 8 5 3 3 3

Kalkulační úroky vyčíslete v tabulce 4.8

ÚKOLY K ŘEŠENÍ

ŘEŠENÍ


MUS99K04 46

Tabulka 4.8

KALKULAČNÍ ÚROKY

Celkem Provozně nutnýInvestiční majetekPůdaBudovyStrojeNástroje, zařízeníInvestiční majetekOběžný majetek průměrný stavZásobyPohledávkyPlatební prostředkyOběžný majetek celk.Prov. nutný celkem

Odčitatelný kapitálPřijaté zálohyDodavatelské úvěry

Provozně nutný kap.Roční úrok 14 %Měsíční úrok

Ujistěte se, že dovedete:• Vypočíst odpisy podle zásad finančního účetnictví• Vypočíst skutečné odpisy pro potřeby firmy• Vyčíslit:

- provozně nutný majetek- provozně nutný kapitál- kalkulační úroky

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K05 47

KAPITOLA 5METODY KALKULACE

Osnova : 1. Cíl semináře2. Úvod3. Způsoby rozvrhování nepřímých nákladů4. Metody absorpční kalkulace se vzorovými příklady5. Úkoly k řešení

6. Závěr

1. Cíle seminářePo prostudování teoretické a metodické části semináře měli byste znát:• základní kalkulační pojmy• způsoby přiřazování nákladů příslušnému výkonu• zásady pro stanovení rozvrhové základny nepřímých nákladů• strukturu nákladů v kalkulaci – kalkulační vzorcePo zvládnutí vzorových příkladů a samostatném řešení příkladů by vám neměla dělat potíževhodná volba kalkulačních metod a kalkulace pomocí nich.

2. ÚvodMacík (1994) charakterizuje kalkulaci jako výpočet, výpočetnípostup a říká, že

Základní kalkulační pojmy

Pojem kalkulace je obecně chápán jako:• činnost, tj. stanovení nákladů na konkrétní výkon podniku,• výsledek této činnosti, tj. propočet nákladů na kalkulační jednici,• vydělitelná část informačního systému podniku, tj. kalkulační systém.

Metodou kalkulace se rozumí způsob stanovení výše nákladů na určitý výkon.

Předmětem kalkulace by měly být všechny druhy dílčích i finálních výkonů, které podnikvyrábí nebo provádí.

„...v hospodářské praxi znamená kalkulace výpočetzaměřený speciálně na postižení nákladů, které je třebavynaložit na vznikající výkon.“

Kalkulací se rozumí propočet nákladů, přínosu, zisku, ceny, resp. jiné finanční veličinyna výrobek, práci nebo službu, na jejich dílčí část, proces, činnost nebo operaci, nainvestiční akci či na jinak naturálně (věcně) vyjádřený výkon


MUS99K05 48

V praxi se často zužuje na:• kalkulace představitelů nejdůležitějších druhů výkonů• zákaznicky orientovaná kalkulace

Kalkulační jednicePředmět kalkulace

Kalkulované množství

Kalkulační jednice je fyzická jednotka výkonu, tj. kus, kg, litr, metr, m, m, Kwh, Kj, zakázka,lůžko a pod.

Přiřazování nákladů předmětu kalkulace

„Jak přiřazovat náklady kalkulační jednici ?“ - metodika

„Proč se přiřazují náklady kalkulační jednici ?“ – uživatel

Jak přiřazovat náklady kalkulační jednici ?Otázka je významná, protože jen určitá část nákladových položek lze zahrnoutbezprostředně, přímo na kalkulační jednici. Zbylá část nákladových položek bylavynaložena pro skupinu výkonů. Jak tyto položky přiřadit na kalkulační jednici?___________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

Přiřazování nákladů předmětu kalkulace se odvozuje od členění na nákladypřímé a nepřímé a zohledňuje další členění:a) nákladový úkol: jednicové a režijníb) objem prováděných výkonů: fixní a variabilní

c) podle potřeb rozhodování: relevantní a irelevantní• Přímé náklady se přičítají k určitému druhu výkonů bezprostředně.• Nepřímé náklady se vynakládají k zajištění produkce širšího sortimentu.

Kalkulační jednicí se rozumí konkretní výkon, vymezený měrnou jednotkou a druhem,na který se stanovují nebo zjišťují náklady

Kalkulované množství zahrnuje určitý počet jednic, pro něž se stanovují nebo zjišťujícelkové náklady.

PROMYSLETE SI

MOHLI BYSTE ODPOVĚDĚT


MUS99K05 49

Příčiny vzniku nepřímých nákladů:• činnost konkrétního vnitropodnikového útvaru• předchozí rozhodnutí o zajištění kapacity. Jen část nákladů je ovlivněna stupněm využití

kapacity – variabilní režijní náklady

„Proč se přiřazují náklady kalkulační jednici ?“Cílem přiřazování nákladů je získání přesných informací o nákladech určitého objektus hlavním zřetelem na rozhodovací úlohu, která se má řešit. Označuje se alokace nákladů.

Způsob alokace musí respektovat vztah nákladů k objektu, ale zejména rozhodovací úlohu,která bude řešena.

Principy alokace• princip příčinnosti: Každý výkon má být zatížen pouze takovými náklady, které příčinně

vyvolal• princip únosnosti nákladů: Jakou výši nákladů je objekt alokace schopen unést ?• princip průměrování: Jaké náklady připadají v průměru na určitý výrobek ? Patří sem: výsledné a předběžné kalkulace.

Alokační fázeAlokační fází se rozumí část celkového procesu přiřazování nákladů, jejímž cílem jevyjádřit míru příčinné souvislosti mezi alokovanými náklady a finálním výkonem.Rozeznáváme 3 alokační fáze:1) Prvá fáze: přiřazení přímých nákladů objektu alokace, který vyvolal jejich vliv.

Např. jednicové mzdy, jednicový materiál na výrobek

2) Druhá fáze: vyjádření nepřímých nákladů k objektu, který vyvolal jejich vznik.Takový objekt alokace je zprostředkující veličinou, která vyjadřuje souvislost mezináklady a finálními výkony.Zprostředkování může proběhnout i ve více stupních.

3) Třetí fáze: co nejpřesnější vyjádření nepřímých nákladů, které připadají na druh finálního výkonu, popř. jeho jednici.

Jak vyplývá ze třetí alokační fáze, požaduje se co nejpřesnější vyjádření nepřímýchnákladů na kalkulační jednici. Rozvrhování nepřímých nákladů umožňuje tzv.rozvrhová základna. Jaké jsou základní požadavky na rozvrhovou základnu, abypožadavky na ni kladené plnila?

_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Neexistuje univerzálně správný ani špatný způsob přiřazení nákladů příslušnémuvýkonu

PROMYSLETE SI


MUS99K05 50

Základním požadavkem na racionální rozvrhovou základnu je to, aby byla jakk rozvrhovaným nákladům, tak k objektu kalkulace ve vztahu příčinnésouvislosti

Význam jakéhokoliv přiřazení nákladů pro řízení a rozhodování vzrůstá a klesá podle toho,jak úzký (či volný, zprostředkovaný) příčinný vztah je mezi přiřazenými náklady a objektempřiřazení.

Struktura nákladů v kalkulaciStruktura nákladových položek, v níž se stanovují a zjišťují náklady výkonů je vyjádřenav každém podniku individuálně v kalkulačním vzorci.

V progresivních podnicích se používá variantní řazení nákladových položek, jejichčlenění i struktura mezisoučtů podle konkrétních uživatelů a rozhodovacích úloh.

Typový kalkulační vzorec

1) přímý materiál2) přímé mzdy3) ostatní přímé náklady A) NÁKLADY PŘÍMÉ4) výrobní režie technologická5) výrobní režie všeobecná B) REŽIE VÝROBNÍ

VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY ( PROVOZU) A+B6) zásobovací režie7) správní režie

VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU8) odbytová režie

ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU 9) zisk

CENA VÝKONU (základní)

Typový kalkulační vzorec je východiskem pro konkrétní kalkulační vzorce pro potřeby řízenía rozhodování.

Rozvrhová základna je „spojovacím článkem“, který umožňuje překlenoutzprostředkovaný vztah nepřímých nákladů k jednici výkonu.

ODPOVĚĎ BY MOHLA BÝT


MUS99K05 51

Podle toho zda zahrneme do kalkulačního vzorce všechny položky nebo ne se rozeznává:

Absorpční kalkulace, nazývá se také kalkulace úplných nákladů, zahrnuje všechny kalkulačnípoložky podle kalkulačního vzorce.

Neabsorpční kalkulace - kalkulace neúplných nákladů - zahrnuje jen vybranou částnákladových položek.

3. Způsoby rozvrhování nepřímých nákladů

Zvláštní pozornost zasluhuje správná volba rozvrhové základny.Jak už bylo uvedeno, měla by rozvrhová základna být v příčinnésouvislosti s rozvrhovanými nepřímými (režijními náklady).Tento požadavek se často nebere v úvahu a využívají se „tradiční“rozvrhové základny bez ohledu zda funkci základny plní nebo ne.Jsou to např. přímé mzdy. Viz tabulku 5.1V moderních výrobách se využívají nové technologické postupy,

výrobní proces se automatizuje a jednicové mzdy klesají (v těchto výrobách klesá početpracovních sil. Naproti tomu rychle vzrůstají režijní náklady např. odpisy speciálních strojů(automatů).Proto se přechází k vhodnějším rozvrhovým základnám jako jsou např. strojové hodiny.Příklad je uveden v tabulce 5,2

Tabulka 5.1Stanovení sazby režie

Stanovení přirážky Kusový propočetRozvrhová základna:Jednicové (přímé) mzdy Výrobní mzda v Kč 80

Výrobní materiál 400Jednicové mzdy celkem v tis. Kč 600 El. energie 50Režijní N celkem v tis. Kč 1920 530

Sazba režie v % 320 Režijní náklady 256tj.( režijní N/ jednicové mzdy).100 tj. 80 . 320 / 100

Výrobní náklady 786

Příklad použití vhodnější rozvrhové základny je uveden v tabulce 5.2, kde byly místo přímýchmezd použity strojové hodiny.

PŘÍKLAD

PŘÍKLAD


MUS99K05 52

Tabulka 5.2 Rozvrhová základna - strojové hodiny

Stanovení přirážky Kusový propočetRozvrhová základna:Strojové hodiny Výrobní mzda v Kč 80

Výrobní materiál 400Strojové hodiny celkem 3000 El. Energie 50Režijní N celkem v tis. Kč 1920 530

Strojové hodiny 0,25Sazba režie v Kč 640 Režijní náklady 160tj.( režijní N/strojové hodiny).100 tj. 0,25 . 640

Výrobní náklady 690

Diferencované sazby režiíV pestré firemní činnosti se jen výjimečně vystačí s jedinou rozvrhovou základnou.Např.1) všechny náklady, spojené s obstaráním materiálu, surovin, polotovarů, jejich zkoušením,

skladováním a přípravou do výroby vytváří tzv. materiálovou režii2) náklady vynaložené ve výrobní hale, tj. odpisy, režijní mzdy, pomocný materiál, energie a

další vytváří výrobní režii .

Příklad dvou sazeb místo jediné výrobní režie je uveden v tabulce 5.3Rozvrhovou základnou výrobní režie očištěné o materiálovou režii zůstávají strojové hodiny.Rozvrhovou základnou materiálové režie je spotřeba výrobního materiálu v Kč.Materiálová režie tak představuje skutečnou spotřebu výrobního materiálu na jednotlivévýrobky, vyjádřenou v Kč, násobenou sazbou v % (přirážkou v %) a dělenou 100.

Sazeb režií může být ve složitých činnostech používáno několik druhů.

Tab. 5.3Diferencované rozvrhové základny.

Stanovení přirážky Kusový propočet Výrobek ARozvrhové základny:Strojové hodiny Výrobní mzda v Kč 80Strojové hodiny celkem 3000 Výrobní materiál 400Výrobní režie celkem v tis. Kč 1620 El. Energie 50Sazba režie v Kč/hod. 540 530Výrobní materiál Strojové hodiny 0,25Výrobní materiál v tis. Kč 3500 Výrobní režie 135Materiálová režie v tis. Kč 300 Materiálová režie 34,3Sazba režie v % 8,57 Výrobní náklady 699,3Režie celkem 1920

PŘÍKLAD


MUS99K05 53

4. Metody absorpční kalkulace

K těmto metodám patří:• Kalkulace dělením• Přirážková kalkulace• Kalkulace vázaných (sdružených) výrobků• Zakázková kalkulace• Fázová kalkulace• Postupná kalkulace

4.1 Kalkulace dělenímCelkové náklady za období se dělí množstvím výkonů, vyprodukovaných za dané období avýsledkem jsou průměrné náklady, nazývané také jednotkové náklady.

Nn = kde : N..... náklady celkem za období

q n ..... průměrný (jednotkový) náklad q ..... výkony (výrobky) celkem za období

Tabulka 5.4Kalkulace dělením

Zadání: Firma vyrábí 100 výrobků a na jejich výrobu má následující náklady :

Nákladový Externí z toho náklady: RežieDruh náklady Přímé Rež. výr. Rež. zás. Rež. odb. Rež. spr. celkemMateriál 12000 10000 1500 100 350 50 2000Energie 3000 2500 200 20 30 250 500Poddodávky 2000 2000 0Mzdy 2000 1200 350 50 100 300 800Odpisy 6000 5000 100 100 800 6000Opravy 1000 800 50 50 100 1000Ostat. náklady 1500 500 600 50 50 300 1000Celkem 27500 16200 8450 370 680 1800 11300

Kalkulace nákladů na jednotku výrobku Nákladové druhy na jednotku výrobkuKalkulační pol. N n Nákladový druh N nPřímý materiál 10000 100 Materiál 12000 120Přímá energie 2500 25 Energie 3000 30Př. poddod. 2000 20 Poddodávky 2000 20Př. ost. nákl. 500 5 Mzdy 2000 20Př. mzdy 1200 12 Odpisy 6000 60Režie výrobní 8450 84,5 Opravy 1000 10Režie zásob 370 3,7 Ostat. náklady 1500 15Režie odbyt 680 6,8 Celkem 27500 275Režie správní 1800 18Náklady celk. 27500 275

PROSTUDUJTE METODY


MUS99K05 54

Kalkulace dělením s ekvivalenčními číslyVyužívá se u hromadné výroby technologicky shodných nebo příbuzných výrobků. Náklady sevypočítají dělením na zvoleného představitele (druh) výrobků. Tyto průměrné náklady seoznačí jako ekvivalent ( ekvivalenční číslo 1). Na jednotlivé varianty - např. velikosti obuvi,objem skleněných láhví, a pod. - se náklady stanoví pomocí ekvivalenčních čísel větších, čimenších, než 1.

Firma vyrábí chladící kapalinu pro automobily v balení 1, 2 a 4 litry. Náklady přímé činí1200000 Kč, náklady režijní 1292000 Kč. Bylo vyrobeno 11000 láhví o obsahu l litr, 20000láhví o obsahu 2 litry a 5000 kanystrů o obsahu 4 litry.Firma vzala za základ nejčetnější výrobek ve 2 litrovém balení a přiřadila mu koeficient 1.S ohledem na ceny náplně a ceny obalu stanovila ekvivalentní čísla pro 1 a 4 litrové balení.Další údaje jsou uvedeny v tabulce 5.5

Tabulka 5.5Kalkulace dělením s ekvivalenčními čísly

Náklady Výrobek Vyrobeno Ekv. číslo Suma ekv. n NNáklady přímé 1200000 1 litr 11000 0,6 6600 42 462000Náklady rež. 1292000 2 litry 20000 1 20000 70 1400000Náklady celk. 2492000 4 litry 5000 1,8 9000 126 630000

Celkem X x 35600 x 2492000Náklad na 1 ekvivalent 2492000:35600= 70 x

Výpočet se provede takto:- nejdříve se vypočte suma ekvivalentů- následuje výpočet nákladů na 1 ekvivalent- náklad na výrobek se vypočte vynásobením nákladu na ekvivalent ekvivalenčním číslem

výrobku

4.2 Přirážková kalkulaceJe využívána v kusové nebo sériové výrobě tam, kde se vyrábí více druhů různých výkonů(výrobků). Jednicové náklady se přiřazují jednotlivým výkonům přímo a režijní náklady sepřiřazují pomocí přirážek. Přirážka se vztahuje k rozvrhové základně. Pro přesnost kalkulaceje důležité, aby co nejvíce nákladů bylo jednicových a aby byla zvolena správná rozvrhovázákladna.Rozvrhovou základnu tvoří přímé (jednicové) náklady a to buď veškeré, nebo vybrané druhy.Přesnější je diferencovaná přirážková kalkulace, která využívá rozdílné rozvrhové základnypodle příčinného vztahu k režijním nákladům.Příklady viz tabulky 5.1 – 5.3

4.3 Kalkulace vázaných výrobkůTato kalkulační metoda se používá v případě, že ze stejného výchozího materiálu se vestejném výrobním procesu vyrábí více druhů různých výrobků. Přesné stanovení nákladů na

PŘÍKLAD


MUS99K05 55

jednotlivé druhy výrobků není možné. Kalkulace se tak stává spíše oceněním jednotlivýchdruhů výrobků. Při stanovení průměrných nákladů jednotlivých výrobků se používá metodaodečítací a metoda rozčítací.Odečítací metoda je typická pro případ jednoho hlavního výrobku a jednoho nebo vícevedlejších výrobků.

Tabulka 5.6

Náklady na sdružené výrobkyMetoda odečítací - zůstatková

Výrobek Char. výr. Množství c C N nA hlavní 200 180 20000 100B Vedlejší 100 150 15000 15000 = cB

C vedlejší 100 130 13000 13000 = cC

D vedlejší 160 100 16000 16000 = cD

Celkem Celkem 44000 64000

Výpočet se provede podle vzorce:

Nh = N - ∑Qvi. ci a odtud nh = Nh : Qh

kde: N ... náklady celkem, Nh ... náklady celkem hlavních výrobků,Qvi ... množství vedlejších výrobků, Qh ... množství hlavního výrobkuci ... cena výrobku i, nh ... náklady průměrné hlavního výrobku

Rozčítací metoda je typická pro případ, kdy nelze dobře rozlišit hlavní a vedlejší výrobky,nebo kdy se vyrábějí jen hlavní výrobky. Celkové náklady se potom rozdělují podlestanovených koeficientů. Tyto koeficienty jsou odvozeny od poměru užitných (technických)hodnot jednotky jednotlivých výrobků.

Tabulka 5.7

Náklady na sdružené výrobkyMetoda rozčítací

Výrobek Množství Koef Celk.koef. N nA 200 2 400 32000 160B 100 1,6 160 12800 128C 100 0,8 80 6400 64D 160 1 160 12800 80Celkem x x 800 64000 80KOEF. 800 64000 80

PŘÍKLAD

PŘÍKLAD


MUS99K05 56

1) Proč každá z metod kalkulací vázaných výrobků dává jiné výsledky?2) Jaké jsou přednosti a nedostatky každé z metod kalkulací vázaných

výrobků.__________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

1) Náklady na sdružené (vázané výrobky) jsou silně závislé na použité metodě.Jde vždy o náklady na jednotku stanovené „dohodou.“ Proto každá použitámetoda dá rozdílné výsledky.

1) Předností odečítací metody je její jednoduchost – odečítají se nějak oceněnévedlejší výrobky. Nedostatkem při praktickém používání této metody je oceňovánívedlejších výrobků tržními cenami a tím neúměrné snižování nákladů na hlavní výrobek(výrobky).

Předností rozčítací metody je větší přesnost za podmínky správně stanovených koeficientů. Nedostatek metody spočívá v obtížnosti stanovení koeficientů.

2.4 Zakázková kalkulaceVyužívá se v kusové a malosériové výrobě, v pracích a službách. Kalkulace se provádísamostatně za každou zakázku. Vyžaduje přesné zachycení přímých (jednicových) nákladů asprávné stanovení kalkulačních režijních přirážek nebo sazeb. V principu je to metoda totožnás přirážkovou metodou.

2.5 Fázová kalkulaceVyužívá se v činnostech, které si předávají rozpracované výkony od počáteční do konečnéfáze.Náklady přímé se sledují samostatně za každou výrobní fázi a režie výrobní rovněž.Správní režie se připočítává až k nákladům celkem. Vstupy a výstupy každé fáze se sledujív kalkulačním účetnictví odděleně za každou fázi.

Výrobek prochází postupně třemi fázemi zpracování. Ne všechny výrobky jsou v každé z fázídokončeny. Náklady jednotlivých fází se vyčíslí na množství výrobků, které výrobní fázíprošlo.Správní režie se rozpočte až na dokončené výrobky.Náklad na hotový výrobek je součtem nákladů jednotlivých fází a nákladů na správní režii.

PROMYSLETE SI

MOHLI BYSTE ODPOVĚDĚT

PŘÍKLAD


MUS99K05 57

Tabulka 5.8Fázová metoda kalkulace

Náklad. položka 1.fáze 2. fáze 3. fáze CelkemJednic. mater. 15000 1000Jednic. os. nákl. 3500 6400 4000Výr. režie 9000 15200 5600Správ. režie 19800Nákl. celkem 27500 21600 10600 19800Odvedeno výrobků 550 540 530 530n na jednotlivé fáze 50 40 20,0 37,4Náklad na dokončený výrobek 147,4

2.6 Postupná kalkulaceProces tvorby výkonů prochází technologicky oddělenými výrobními stupni - úseky. Výrobakaždého stupně představuje výrobek, který může být použit jako polotovar v dalších stupníchnebo může být prodán. Výkony předcházejícího stupně tvoří náklad(vstup) následujícíhostupně. Náklady na hotový výrobek jsou dány teprve v posledním výrobním stupni.

Tabulka 5.9Postupná kalkulace

Zadání KalkulacePoložka S 1 S 2 Celkem S 1 S 2Vyrobeno ks 3000 2000 x Vyr. ks 3000Př. mzdy 1000 3000 4000 Př. mzdy 1000Př. materiál 7000 12000 19000 Př. mat. 7000Př. energie 2000 3000 5000 Př. energ. 2000Suma př. nákladů 10000 18000 28000 Suma Npř. 10000Režie výrobní 13000 10000 23000 R výrobní 13000Režie spr.,zás.,odb. 11000 19800 30800 R spr. 11000Náklady celkem 34000 47800 81800 N celkem 34000Předáno ks 2000 X x n 11,3

Předáno ks 2000Přirážka správní, odbyt. a zásob. Režie N předaných ks 22667Režie – souhrn N př. Sazba%246400 224000 110 Vyrobeno ks 2000

N polotovarů 22667Poznámka: Př. mzdy 3000Výrobní režie je zahrnuta do nákladů za Př. materiál 12000každý stupeň samostatně v plné výši Př. energie 3000Správní, odbyt. a zásobovací režie Suma př. nákladů 18000se v souhrnu za firmu rozděluje podle Režie výrobní 10000přímých nákladů celkem Režie spr.,zás.,odb. 19800

Náklady celkem 70467n = náklad na vyr.ks 35,23

PŘÍKLAD


MUS99K05 58

Dynamická kalkulaceDynamická kalkulace je název pro metodu, která reaguje na různý stupeň využití kapacitytím, že mění podle stupně využití kapacity režijní přirážku.O rozsahu výroby v současné době rozhoduje trh. Důsledkem je různý stupeň využití výrobníkapacity podle možností prodeje výrobků. Dynamická kalkulace umožňuje vyčíslit nákladypro různý stupeň využití kapacity jako podklad pro rozhodování.

Příklad:Kapacita výrobní linky je 200 ks výrobků. Jednicové mzdové náklady jsou 10 tis. Kč,jednicové materiálové náklady 110 tis. Kč a náklady fixní celkem 1 000 000 Kč.Využití kapacity výrobní linky se může pohybovat v rozmezí 60 až 200 výrobků.Řešení pomocí dynamické kalkulace je uvedeno v tab. 5. a grafu 5

Tabulka 5.10Dynamická kalkulace

x n mzd. n mater. nf = Nf / x n celkem60 10 110 333 45380 10 110 250 370100 10 110 200 320120 10 110 167 287140 10 110 143 263160 10 110 125 245180 10 110 111 231200 10 110 100 220

Graf 5.1

DYNAMICKÁ KALKULACE

050100150200250300350400450500

60 80 100 120 140 160 180 200

ROZSAH VÝROBY - x

nákl

ady

na je

dnot

ku -

n

n mzd.

n mater.

nf = Nf / x

n celkem


MUS99K05 59


5.1 Přirážková kalkulace

Úkol:Vypočtěte ceny za opravy aut s využitím diferencované sazby režie (marže).

Zadání:Autoopravna provádí opravy automobilů. Náklady na náhradní díly, součástky, spotřebovaný materiálzahrnuje do nákladů na opravy přímo. S opatřením a skladováním náhradních dílů (ND) a materiáluvčetně součástek je spojena materiálová režie.Osobní náklady, ostatní režijní náklady a zisk jsou zahrnovány kalkulační přirážkou (marží) na každouhodinu práce automechaniků. Vypočtěte náklady na opravu osobních aut. Podklady jsou v tabulce:Kalkulační přirážka je stanovena na 1 hod. práce automechaniků podle skutečnosti za minulý měsícOsobní náklady a všechny ostatní náklady činily 204000 Kč a bylo odpracováno 600 hodinND a materiálu bylo spotřebováno za 2 500 000 Kč a materiálová režie činila 382 000 Kč

Tabulka 5.11Kalkulace nákladů na opravy osobních aut

Osobní autom. Prac. hod. Náhr. díly Materiál R mat ND R mat M Marže N celkemA 8 6500 1000B 20 25600 2000C 2 1800 200D 10 18300 2600E 42 46535 3862

Sazba marže:

Sazba materiálové režie:

ÚKOLY K ŘEŠENÍ

VYPRACUJTE ŘEŠENÍ


MUS99K05 60

5.2 Kalkulace nákladů na vázané výrobky

Úkol:Vypočtěte náklady na hlavní výrobky ( na jednotku a celkem s pomocí metod odečítací arozčítací.

Zadání:Cukrovar zpracovává 100 000 tun cukrovky. Vyrábí surový cukr, rafinovaný cukrjako hlavní výrobky a melasu a sušené řízky jako vedlejší výrobky.Vypočtěte: metodou odečítací náklady na hlavní výrobky metodou rozčítací průměrné (n) a celkové (N) hlavních výrobků

Potřebné údaje jsou uvedeny v tab. 5.1

Tab. 5.12

Náklady na sdružené výrobky

Rozdělení nákladů na hlavní a vedleší výrobky Výpočet n a N na hlavní výrobkyVýrobek Ch.v Q v t c v tis. C v tis. N v tis. Koef Celk.koef. N nCukr sur. hl 5000 6 0,5Cukr raf. hl 10000 10 1Melasa v 5000 2,4Suš řízky. v 20000 3Celkem x x x 172000 x xKoeficient x

Náklady hlavních výrobků:

Náklad na koefeicient:

Kontrola nákladů celkem:

5.3 Fázová kalkulace

Úkol:Vyčíslete s pomocí fázové metody kalkulace náklady na jednotlivé fáze výroby a na hotovývýrobek celkem

Zadání i úkoly k vypracování jsouuvedeny v tabulce 5.13




MUS99K05 61

Tabulka 5.13

FÁZOVÁ METODA

Soukromá firma sestavuje PC na zakázku podle přání zákazníka z nakupovaných dílůMontáž má rozdělenu do 5 fází. Režie výrobní tvoří 100 % přímých mezd.Další údaje jsou v tabulce:

F1 F2 F3 F4 F5 R správní ncelk.počet ks 10 10 10 9 9 9Nmzdové 5000 4000 6000 11000 6250Nmat. 60000 52000 18000 50000 2000Rvýr.Nzprac.Rspr. 45000nfáze

Vypočtěte: 1) Režii výrobní (Rvýr) a náklady zpracovací (Nzprac) za jednotlivé fáze celkem 2) průměrné náklady zpracovací jednotlivých fází a náklady na 1 PC celkem

5.4 Postupná kalkulace

Zadání:

Dřevovýroba se zabývá zpracováním dřevní hmoty na řezivo a jeho opracováním v prvém stupni,Výrobou dílů pro montáž ve druhém stupni a vlastní montáží mobilních buněk ve třetím stupni.Firma nakupuje značný objem poddodávek pro konečnou montáž od cizích dodavatelů

Tabulka 5.14Výchozí údaje

Položka S 1 S 2 S 3 CelkemVyrobeno ks 200 100 70Př. mzdy 40 100 160 Přirážka správní režiePř. materiál 200 500 430 Režie N přímé Sazba %Př. energie 30 70 160Suma př. nákladůPoddodávky 0 100 2400 Režie správní obsahuje i režiiRežie výrobní 60 120 240 odbytovou a zásobovacíRežie správníNáklady celkemPředáno ks 100 70 70

ÚKOLY K ŘEŠENÍ1) Vypočtěte sazbu správní režie, která činí 1920 tis. Kč. Rozvrhová základna: Suma přímých nákladů a přiřaďte správní režii jednotlivým stupňům zpracování.2) Vypočtěte náklady celkem jednotlivých stupňů.3) V následující tab. 5.15 postupně vypočtěte náklady na vyrobený kus, náklady převedené do dalšího stupně atd. až po náklad na dokončený výrobek


MUS99K05 62

Tabulka 5.13

Postupná metoda kalkulace

Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3Vyrobeno ksN převedené XPř. mzdy Náklady celkem:Př. materiál N převedenéPř. energie +Suma př. nákladůSuma př. nákladů + PoddodávkyPoddodávky + Režie výrobníRežie výrobní + Režie správníRežie správní Náklady celkemNáklady celkemn = náklad na vyr.ksPředáno ksN předaných ks

5.5 Dynamická metoda kalkulace

Úkol:Pomocí tzv. dynamické kalkulace vypočtěte plánované náklady na výrobu jogurtů, přirozdílném stupni využití kapacity v rozmezí 20 tisíc ks denně až 120 tis, ks.

Zadání:

Náklady výroby ve výrobě jogurtů činí:n mzdové 0,05 Nf= 30000 n = ,05 + 3 + 30000/xn mater. = 3,0 v intervalu 20 - 120 tis. ksKapacita výrobní linky činí 120 tis. jogurtů denně. Nf jsou přepočteny najeden pracovní den

K vypracování zadání, tj. řešení kalkulacepro případy rozdílného stupně využíváníkapacity je připravena následující tabulka.




MUS99K05 63

Tabulka 5.14

ŘEŠENÍ

X n mzd. n mater. nf = Nf / x n celkem2030405060708090100110120

Údaje, vypočtené v tabulce 5.14 vyneste do grafu

Posuďte, zda jste dobře porozuměli těmto termínům:

Kalkulace metody kalkulacekalkulační jednice kalkulace dělenímkalkulované množství přirážková kalkulacealokace nákladů kalkulace vázaných (sdružených) výrobkůkalkulační vzorec metoda odečítací (zůstatková)absorpční kalkulace metoda rozčítacíneabsorpční kalkulace zakázková kalkulacerozvrhová základna fázová kalkulacemateriálová režie postupná kalkulacedynamická kalkulace

NAKRESLETE GRAF

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K06 64

KAPITOLA 6KALKULACE VARIABILNÍCH NÁKLADŮ A METODA ABC

Osnova: 1. Úvod2. Cíle výuky3. Kalkulace variabilních nákladů4. Kalkulace metodou ABC5. Úkoly k samostatnému řešení

1. Úvod

V současném období jsou firmy nuceny rychle reagovat na neustále se měnící požadavkyspotřebitelů – trhu. Silná konkurence nutí firmy k hledání možností úspory nákladů, zejménanákladů režijních. Výsledky přináší analýza dílčích aktivit, kterou se zabývá metoda ABC.Do popředí se proto dostávají metody, které usnadňují rozhodování o vyráběném sortimentu,o ještě „přijatelných“ cenách za produkci. Tyto problémy pomáhá řešit analýza variabilníchnákladů.

2. Cíle výuky

Po prostudování této kapitoly a zvládnutí příkladů byste měli umět:• prakticky používat analýzu variabilních nákladů pro potřeby rozhodování• provádět analýzu nákladů jednotlivých dílčích činností 3. Kalkulace variabilních nákladů

Analýza variabilních nákladů (metoda Direct Costing)Na rozdíl od kalkulačních metod, které uvažují v kalkulacích sevšemi složkami přímých i nepřímých nákladů, se při analýzevariabilních nákladů pracuje pouze s dílčími, neúplnými náklady,nazývanými též přímými (direct) náklady, tj. pouze s nákladyvariabilními.

Kalkulace plných a variabilních nákladů a podnikový ziskTradiční pojetí: Zisk je spojován výhradně s fází prodeje, vyjadřuje se jako lineární funkce

objemu prodaných výkonů.Vynaložení fixních nákladů se chápe jako budoucí prospěch, tj. jako by fixní nákladyzvyšovaly hodnotu prováděných výkonů.

Kalkulace variabilních nákladů spojuje zisk nebo ztrátu s celkovou podnikatelskouaktivitou. Zisk nebo ztráta je výsledkem podnikatelské aktivity v hodnoceném období.Z toho plyne, že fixní náklady je třeba reprodukovat v období jejich vzniku, bez ohleduna to, zda vytvořené výkony byly v tomto období prodány nebo ne.


MUS99K06 65

Srovnání obou pohledů na uvedený problém je uvedeno v následující tabulce a vyjádřenograficky. Podstata problému vyplývá z rozdílné úlohy fixních a variabilních nákladů.

Kalkulace variabilních nákladů přiřazuje ke kalkulovaným nákladům jennáklady variabilní a fixní náklady vyjadřuje jako celek za určité časovéobdobí a firmu jako celek, nebo za její dílčí část.

Tabulka 6.1Tradiční a reálné pojetí vynaložených nákladů a výnosů vzhledem k produkci

Tradiční pojetí Reálné pojetí

Q v tis. N C Q v tis. Nf Nv N C10 48,3 55 10 80 35 115 5520 96,6 110 20 80 70 150 11030 144,9 165 30 80 105 185 16540 193,2 220 40 80 140 220 22050 241,5 275 50 80 175 255 27560 289,8 330 60 80 210 290 33070 338,1 385 70 80 245 325 38580 386,4 440 80 80 280 360 44090 434,7 495 90 80 315 395 495100 483,0 550 100 80 350 430 550

Graf 1 Graf 2

Tradice: každá jednotka přináší zisk

0

100

200

300

400

500

600

10 30 50 70 90

Objem produkce

N

C

Reálné pojetí: Nv = f(Q), Nf = f(t)

0

100

200

300

400

500

600

10 30 50 70 90

Objem produkce

Nf

Nv

N

C


MUS99K06 66

.

Na základě vašich předcházejících znalostí odpovíte na obě části otázky zřejmětakto:Minimálně je třeba prodat takový objem výkonů, který umožní z tržeb uhraditcelkové náklady, tj. objem výkonů v bodě zvratu (např. v tab 6.1 to představuje40 tis. jednotek).

Druhá část otázky je složitější. Tržby se skládají z prodaného množství (Q) a ceny (c)jednotlivých výkonů (výrobků). Aby podnik dosáhl zisku musí pokrýt z tržeb variabilnínáklady každého výrobku a fixní náklady v rámci celého podniku.

Použití pouze variabilních nákladů bylo vyvoláno:• absolutním i relativním nárůstem fixního kapitálu vpodnicích, různým využitím kapacit a• z toho vyplývajících nepřesností při používání kalkulacíúplných nákladů.

Podstata metody je velmi jednoduchá. Striktně oddělujenáklady variabilní od nákladů fixních. Kalkulovaným výkonům se přičítají pouzenáklady variabilní

Variabilní náklady jsou:• jednicové náklady - lze je přímo započíst k jednotce výkonu.• variabilní část (složka) režijních nákladů

Fixní náklady jsou naproti tomu náklady kalendářního času.

Rozdíl mezi cenou výrobku c a variabilními náklady nv se nazývá příspěvek naúhradu, neboli marže u

ui = ci - nvi , kde: ui ... příspěvek na úhradu výrobku ici ... cena jednotky výrobku invi ... náklady variabilní výrobku i

„Jaký objem výkonů a za jaké ceny je třeba prodat, aby podnikdosáhl alespoň nulového zisku ?“

PROMYSLETE SI TUTO OTÁZKU

POMOCNÁ KONTROLA


MUS99K06 67

Mění se také pojetí tvorby zisku. Zisk není součtem rozdílu mezi cenou jednotky výrobku avlastními náklady na jednotku výrobku, ale vyjadřuje se jako rozdíl sumy úhrady a fixníchnákladů podle vzorce:

Z = ∑ (ci - nvi) . qi - Nf, kde: Z ... zisk za sledované období ci ... cena jednotky výrobku i nvi ... náklady variabilní jednotky výrobku i qi ... množství výrobků i Nf ... náklady fixní celkem za sledované

období

Nedokončená výroba, polotovary a výrobky se oceňují ve výši na ně připadajícíchvariabilních nákladů.

V období častých změn sortimentu, využití kapacity, změn ve vstupech do výroby selépe uplatňují metody, které měří náklady vznikající v přímé souvislosti s výroboujednotlivých výrobků ( s jednotlivými výkony) - tzv. vyvolané náklady.Podle M a c í k a (1994) je metoda variabilních nákladů „... použitelná pro řešenístrategických systémových úloh jako např.:

- určení podílu jednotlivých výrobků na tvorbě hospodářského výsledku podniku,- určení pořadí výhodnosti výrobků a optimální sortiment výroby,- určení minimální hranice prodejní ceny výrobku,- rozhodování o tom, zda určitý polotovar, součást, díl a pod. vyrobit nebo získat kooperací,- rozhodování o výhodnosti nákupu či nájmu určitého zařízení,- určení pořadí postupného zařazování kapacit do provozu, respektive jejich

vyřazování z provozu.“

Analýzu variabilních nákladů rozdělujeme na: - jednostupňovou, kdy fixni náklady vyjadřujeme za celou organizační jednotku (podnik) a - vícestupňovou, kdy fixní náklady vyjadřujeme ve více vrstvách. Dosud jsme se zabývalijednostupňovou analýzou variabilních nákladů.

Vícestupňová analýza variabilních nákladů.Fixní náklady je možné vyčíslit v různých úrovních - vrstvách, podle vztahu fixních nákladů kurčitým objektům. M a c í k (1994) např. rozlišuje těchto vrstev:- fixní náklady jednotlivých výrobků,- fixní náklady jednotlivých skupin výrobků,- fixní náklady jednotlivých středisek,- fixní náklady úseků odpovědnosti (provozů, závodů, divizí)- fixní náklady celého podniku.

Příklad řešení pomocí jednostupňové metody variabilních nákladů:• v tabulce 6.2 je uveden výchozí stav a• v tabulce 6.3 je příklad řešený metodou variabilních nákladů

PŘÍKLAD


MUS99K06 68

Tabulka 6.2

Jednostupňová metoda variabilních nákladůVýchozí stav

Skupina výrobkůA B C D Celkem

Počet ks 40 60 30 50 xTržby 5000 4800 1800 6000 17600Materiál 800 600 600 1000 3000Mzdy 100 200 150 100 550Energie 400 200 150 700 1450Nv 1300 1000 900 1800 5000U 3700 3800 900 4200 12600Nf 10000Z 2600Hrubá ren. 74,0 79,2 50,0 70,0 71,6

Poznámka: Hrubá rentabilita - Rh se vypočte:

Rh = U / C nebo Rh = u / c , kde C... jsou tržby (suma cen) c... je cena jednotky produkce

Z uvedeného příkladu vyplývá, že:• každá skupina výrobků uhrazuje z tržeb variabilní náklady,• firma jako celek dosahuje zisk

Tabulka 6.3

Metoda variabilních nákladů


q 40 60 30 50c 125 80 60 120nv 32,5 16,67 30,0 36(c-nv) = u 92,5 63,33 30,0 84U = u . q 3700 3800 900 4200 12600Nf 10000Z = U -Nf 2600

Ke stejným výsledkům jako v předcházející tabulce se dospěje snazší cestou pomocí metodyvariabilních nákladů, jak je zřejmé z tabulky 6.3.Potřebujeme znát:• rozsah prodeje výrobků (výkonů)• cenu za jednotku• jednicové náklady


MUS99K06 69

• náklady fixní celkem za firmu.Tyto údaje jsou zpravidla ve firmě snadno dostupné.

Dnes se každý šéf firmy a každý obchodník zajímá, jak rentabilní je ten či onenvýrobek, to či ono zboží v prodeji. To znamená, že chce znát zisk, jaký na výrobkuči zboží má. Pokud výrobek není ziskový, tak o něj zpravidla ztratí zájem.

Zřejmě odpovíte:Zisk podnik vytvářet musí. Minimálně musí uhradit své náklady celkemz výnosů,které dosáhne. Platí to však pro podnik jako celek a pro delší období.Občas se může stát, že i výrobek, který sám nepřináší zisk je přínosem protvorbu zisku podniku. Musí ale přispívat na úhradu společných, tj. fixníchnákladů. Tzn., že z ceny uhradí náklady variabilní a vytvoří marži.

K předvedení vhodného a nevhodného postupu bude využito uvedeného příkladu.Nejdříve se dokončí klasická kalkulace nákladů, rozvržením fixních nákladů (správní režie).Rozvrhovou základnou budou variabilní náklady celkem

Tabulka 6.4

KLASICKÁ KALKULACE (Rozpočet Nf podle Nv)


Q 40 60 30 50C = c.q 5000 4800 1800 6000 17600Nv = nv.q 1300 1000 900 1800 5000Nf 2600 2000 1800 3600 10000N 3900 3000 2700 5400 15000Z 1100 1800 -900 600 2600n 97,5 50 90 108 Xc 125 80 60 120 XRozvr. koef.: 10000 : 5000 = 2 Tj. na 1 Kč Nv připadají 2 Kč Nf

Podle klasické kalkulace je značně ztrátová skupina výrobků C, kdy náklady na jednotkujsou 1,5 krát vyšší než dosahovaná cena. Prvé, co každého napadne, je zastavit výrobu.Zpravidla se uvažuje takto:Zastavením výroby výrobků skupiny C odstraníme jejich ztrátu ve výši 900 (tis.Kč) a o tutočástku se firmě zvýší zisk. Tj. firma by měla dosáhnout 2600 + 900 = 3500 zisku.

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA


MUS99K06 70

Skutečnost:

Tabulka 6.5METODA VARIABILNÍCH NÁKLADŮ

A B C D CELKEMQ 40 60 30 50c 125 80 60 120nv 32,50 16,67 30,00 36,00u 92,50 63,33 30,00 84,00SUMA U 3700 3800 900 4200 12600Nf 10000Z 2600

Pokud se výroba výrobků skupiny C nenahradí „výhodnější“ skupinou výrobků, paknedojde ke zvýšení zisku, ale naopak k jeho snížení.Důvodem jsou fixní náklady, které se po zastavení výroby výrobků skupiny C v krátké doběnezmění.Marže celkem se sníží o 900, tj na 11700 a po odečtení nákladů fixních celkem ve výši 10000zůstane zisk jen 1700, tj. nižší o „ušlou“ marži výrobků skupiny C.

4. Kalkulace metodou ABC

Dosud je hlavní pozornost věnována kalkulaci nákladů vevztahu k prováděným výkonům, tj. výrobkům, prováděnýmpracím a službám, tak, jak tento systém kalkulací vznikl napočátku tohoto století. Tento postup v současné době nedostatečněpostihuje příčiny vzniku nákladů a neumožňuje účinná opatření kesnižování nákladů. Hledají se proto další metody kalkulací, kterémohou uvedené nedostatky odstranit. Jednou z nich je metodaABC. V americké literatuře se nazývá: „Activity Based Costing“

překládaná jako „Kalkulování na základě dílčích aktivit“

Systém kalkulace nákladů metodou ABC vymezuje aktivity, činnosti, dílčí nebohlavní procesy v činnosti podniku a odvozuje z nich vztahové veličiny (měřítka) – „CostDrivers“.Cílem je dosáhnout rozvržení nákladů (režijních) na jednotlivé nositele (CD) podleskutečné příčinnosti.Struktura nákladů se změnila. Podstatně se zvýšil relativní význam režijních nákladů protinákladům jednicovým, které jsou dány používanou technologií a snahou po 100 % kvalitěvýrobku (prací, služeb).Roste podíl aktivit v nepřímých činnostech podniku: výzkum, vývoj, pořizování vstupů,logistika, řízení a plánování, marketing, reklama a pod.


MUS99K06 71

S c h r o l l (1993) uvádí: „Základní myšlenka spočívá v tom, že náklady obecně a režijnínáklady zvláště nelze přičítat pouze podle měřítek, vyjadřujících objem, ale je třeba jealokovat podle dílčích činností (aktivit, transakcí , procesů). Jako příklady aktivit uvádí:- seřizování strojů,- přesun materiálu a součástek,- kontrolní operace,- provádění změn (konstrukce, technologie výkresů atd.)K tomu nestačí evidovat režii podle útvarů, ale potřebujeme ji znát podle dílčích činností.

Základem rozlišení dílčích aktivit je určení příčiny vzniku nákladů.Dílčí aktivity sou vymezeny tak, aby bylo možno určit měrnou jednotku.Měrná jednotka: je zpravidla nepeněžní jednotka.

je na ni stanovena sazba režie

Příčiny rozvoje nové metody řízení nákladů

Které hlavní změny, které probíhají v podnikání v posledním desetiletí seprojevují ve struktuře nákladů?

Asi jste dospěli k odpovědi:

• podstatně se snížil podíl jednicových nákladů k režijním, silněvzrůstá podíl fixní složky nákladů

• rychle rostou režijní náklady pomocných, obslužných,informačních, plánovacích, obchodních, strategicky orientovaných aktivit.

Analýza ABC jak se kapitola o této metodě nazývá se nezabývá jen kalkulací, ale jevyužívána k analýze režijních činností v podniku, kontrole a hodnocení režijníchnákladů. Je rovněž nástrojem k rozhodování.

Sazba na jednotku = Výrobní režie aktivity : Počet měrných jednotek aktivity

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA


MUS99K06 72

Tabulka 6.5

Schéma metody ABC

Rozsah aktivit podle výrobků a nákladyAktivita Počet jednotek aktivit na výrobek Prúm.

A B C D Celkem N celkem náklady1 X1A X1B X1C X1D X1 N1 n12 X2A X2B X2C X2D X2 N2 n2

3 X3A X3B X3C X3D X3 N3 n3

Náklady na aktivity u výrobkůAktivita Náklady aktivit na výrobek

A B C D N celkem1 n1A n1B n1C n1D N1

2 n2A n2B n2C n2D N2

3 n3A n3B n3C n3D N3

Celkem nA nB nC nD Ncelk

Příklad

Schéma metody ABC

Rozsah aktivit podle výrobků a nákladyAktivita Počet jednotek aktivit na výrobek Prům.

A B C D Celkem N celkem náklady1 7 9 11 6 33 7293 2212 32 28 35 22 117 9945 853 59 65 42 59 225 24975 111

42213Náklady na aktivity u výrobků

Aktivita Náklady aktivit na výrobekA B C D N celkem

1 1547 1989 2431 1326 72932 2720 2380 2975 1870 99453 6549 7215 4662 6549 24975Celkem 10816 11584 10068 9745 42213Q 10 12 15 8n na jed. 1081,6 965,3 671,2 1218,1

PŘÍKLAD


MUS99K06 73

Přednosti a omezení metody ABCPřednosti:- řízení nákladů pomocných a obslužných aktivit- zpřesnění rozvrhu režijních nákladů u nestandardních a v malých objemech prováděných

výkonů- umožňuje přesněji sestavovat variantní rozpočty.

Omezení metody:Obtíže působí značný počet různorodých pomocných a obslužných činností a široký sortimentvýkonů.Jde o metodu náročnou na rozsah zjišťovaných dat.Je to metoda vlastní takové organizaci firmy, kde jsou aktivity integrovány do ucelenýchprocesů


5.1 Kalkulace variabilních nákladů

Zadání:

Obchodní organizace vyváží pšenici, mouku pšeničnou, cukr bílý a vepřové maso.Údaje jsou uvedeny v tabulce 6.6 (v USD)

Tabulka 6.6 Kalkulace variabilních nákladů

KomoditaPšenice Mouka Cukr Vepř.m. Celkem

tun 20000 50000 10000 1000

c 1 t120 190 260 1200

nv 96 180 255 1300uUNf 250000Zisk

Vypočtěte: 1) Příspěvek na úhradu (marži): u na 1 t každé komodity a celkem U a zisk2) Určete pořadí výhodnosti komodit3) Doporučte, která z komodit není vhodná pro obchodování


ŘEŠENÍ


MUS99K06 74

Posuďte, jak by situace vypadala při rozhodování podle zisku.Nf rozvrhněte úměrně Nv celk.

Tabulka 6.7Klasická kalkulace

KomoditaPšenice Mouka Cukr Vepř.mas

o Celkem

tun 20000 50000 10000 1000c 1 t 120 190 260 1200nv 96 180 255 1300NvNf 250000NCZn x

5.2 Kalkulace metodou ABCDále je uveden komplexní příklad řešení analýzou ABC.

Tabulka 6.8

ANALÝZA ABCKlasická kalkulace

Položka/rozsah Výrobky I II III IV Celkem Přirážka

Údržba 420 450 300 630 1800 0,3Zásobování 160 120 120 200 600 0,2Odbyt 250 240 90 300 880 0,05Kontrola 200 300 60 240 800 0,2Odpisy 670 190 430 630 1920Celkem 1700 1300 1000 2000 6000Počet výrobků 40 60 30 50Režie na výrobek 42,5 21,7 33,3 40,0

Rozvrhovázákladna I II III IV Celkem

Údržba hod 1400 1500 1000 2100 6000Zásobování mat 800 600 600 1000 3000Odbyt tržby 5000 4800 1800 6000 17600Kontrola hod. 1000 1500 300 1200 4000Odpisy

ŘEŠENÍ


MUS99K06 75

Tabulka 6.9Kalkulace metodou ABC

Počet aktivit za činnost

M.j. I II III IV Celkem N Přirážka

Údržbahod 1400 1500 1000 2100 6000

Zásobování objed. 60 100 60 180 400Odbyt ks výr. 60 60 30 50 200Kontrola počet 15 50 20 15 100Odpisy

Náklady metodou ABC I II III IV Celkem

ÚdržbaZásobováníOdbytKontrolaOdpisyRežie celkemPočet výrobkůRežie na výrobek

Úkoly k řešení:• přepočítat režijní náklady pomocí rozvrhové základny, která vychází z jednotlivých

režijních činností a• porovnat režii na výrobek, stanovenou klasickým způsobem a pomocí metody ABC.


Jak je z příkladu zřejmé, přepočtem nákladů podle činností se režijní náklady podle druhuvýrobků mírně přeskupily tím, že se přesněji rozvrhují podle rozsahu jednotlivých činností.Takové přeskupení je jenom východiskem pro důkladnou analýzu jednotlivých činností ana jejím základě stanovení budoucích režijních nákladůDůkladnou analýzou bylo zjištěno:Údržba zahrnuje v podstatě seřizování a opravy strojů a zařízení. Vlastní údržbu provádípracovníci ve výrobě. Seřizování provádí specialisté. Opravy se vyskytují náhodně a opravářijsou většinu času v pohotovosti. Jsou proto placeni časovou mzdou.V divizi byli ponecháni jen specialisté seřizovači, kteří převzali část oprav. Na opravy bylasjednána smlouva s cizí organizací za úplatu. Rozpočet nákladů na seřizování činí 600, počethodin 1000 a rozpočet nákladů na externí opravy 400.Kontrola byla druhou činností, podrobenou důkladnému rozboru. Divize se snaží o dosažení100 % kvality. Kontrolní systémy založené na náhodném výběru již nemají opodstatnění. Za

ŘEŠENÍ


MUS99K06 76

kvalitu odpovídají na vstupu pracovníci zásobování, ve výrobě dělníci a předáci v uzlovýchbodech a důkladnou kvalitativní přejímku provádí pracovníci odbytu. Útvar klasické kontrolybyl rozpuštěn.Posíleny byly činnosti zásobovací a odbytové. Náklady na zásobování se zvýšily na 800 anáklady na odbyt na 1000

Tabulka 6.10Kalkulace nákladů metodou ABC po analýze

Počet aktivit za činnostMj. I II III IV Celkem N Přirážka

Seřizování Hod 200 300 150 350 1000 600Zásobování Objed. 60 100 60 180 400 800Odbyt ks výr. 60 60 30 50 200 1000Externí opravy C = N 90 130 80 100 400 400Odpisy N 670 190 430 630 1920 1920

Náklady metodou ABC I II III IV Celkem

ÚdržbaZásobováníOdbytExterní opravyOdpisyRežie celkemPočet výrobkůRežie na výrobek

Úkoly:• vypočíst režijní přirážku,• rozvrhnout náklady na činnosti podle objemu aktivit.

Přesvědčete se, zda vám jsou následující termíny dobře známy a dovedete je využít:kalkulace variabilních nákladů metoda ABCmetoda Direct Costing Cost Driver – nositel nákladůpříspěvek na úhradu (fixních nákladů a zisku) aktivitamarže procesvícestupňová kalkulace variabilních nákladů

ŘEŠENÍ

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K07 77

KAPITOLA 7ROZPOČTOVÁNÍ.

Osnova: 1. Cíle výuky2. Úvod3. Vymezení základních charakteristik rozpočtů4. Metody sestavování rozpočtů režijních nákladů5. Příklady k samostatnému řešení

1. Cíle výuky Až prostudujete 7. kapitolu a vypořádáte se s komplexním příkladem, měli byste mít představu o:

• rozpočtování v podniku a členění rozpočtů• metodách sestavování rozpočtů a• sestavování rozpočtu peněžních toků

2. ÚvodRozpočtování (rozpočetnictví) je nástrojem:• ukládání úkolů útvarům a zaměřuje se na hospodárnost připlnění úkolů,• krátkodobého intervalového řízení (denního, týdenního,měsíčního),• řízení hodnotové stránky reprodukčního procesu.

Rozpočet, jak uvádí Král (1993): „... navazuje na relativně přesněvymezené věcné úkoly vnitropodnikových útvarů, specifikuje je v oblasti hodnotových úkolůzadaných těmto útvarům, a stává se tak primárně nástrojem intervalového řízenívnitropodnikových útvarů“

Rozpočet má také vazbu na podnikové politiky pomocí plánovaných úkolů, ale současně mátyto charakteristiky:• stanovuje hodnotové ukazatele v peněžních jednotkách,• stanovuje určité úkoly s rozdílnou mírou závaznosti, podle konkrétních podmínek,• má určitou vazbu na časové období• nezakládá se vždy na exaktně stanovených veličináchRozpočet se někdy chápe jako převod úkolů, stanovených plánem na peněžní jednotky.

Plánování se užívá jako nástroj prosazování tzv. „podnikových politik“ nebo vymezenýchstrategických popř. taktických cílů a koncepcí, které podnik přijal v základních oblastechčinnosti.Plánování se někdy může omezit na věcné stanovení úkolů.


MUS99K07 78

Je známo, že úspěšné společnosti v celém světě podrobně, důkladně a přesněplánují veškeré své činnosti. V podmínkách ČR jako důsledek direktivníhoplánování z centra, bylo opuštěno v mnoha případech i plánování pro potřebyfirmy a nebylo ničím nahrazeno. Častokrát se dnes hovoří o rozpočtování.Myslíte si, že je možné firmu řídit jen pomocí rozpočtu, či jen pomocí plánu?

Nebo by rozpočtování i plánování ve firmě mělo fungovat vedle sebe?

Dospěli jste asi k názoru, že nedáte jednoznačnou odpověď. Zejména v USA setak přísně nerozlišuje plánování a rozpočtování jako v Evropě nebo v Japonskua pod. V hospodářské praxi firem zemí EU, v Japonsku, v Korejské republice adalších zemích se využívá jak plánování a plánu ve společnostech, takrozpočtování.

Normy jsou směrné veličiny, které jsou nejdříve stanoveny v naturálních jednotkách a teprvepotom převedeny na peněžní jednotky (hodnotové ukazatele). Užívají se u jednicovýchnákladů.

Limit nákladů vyjadřuje horní omezení a stanovuje se hodnotově i naturálně.Limit výnosů nebo výtěžnosti vyjadřuje dolní omezení.

3. Vymezení základních charakteristik rozpočtů 1) předmět rozpočtování: tokové veličiny

stavové veličiny

2) vymezení útvaru: podle místa vzniku tokové veličiny nebo podle odpovědnosti za veličinu

3) rozsah rozpočtování: celý rozsah nákladů (plné náklady střediska) část střediskových nákladů – režijní náklady

4) převod stavových veličin na tokové - kalkulační náklady (úrok z vázaného kapitálu)

Střediskové rozpočty

Vedoucí útvarů mají odpovědnost za:- střediskové náklady- střediskové výnosy

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA


MUS99K07 79

- stav aktiv, které může středisko ovlivňovat- kapitál investovaný střediskem

Rozpočet celkových střediskových nákladů

Funkce střediskových rozpočtů • delegace pravomoci• vazba na plánování• předvídání vývoje• koordinace a vzájemná informovanost• motivace• kontrola a hodnocení výkonu

Podnikové rozpočtySoubor podnikových rozpočtů tvoří „velitelský“ rozpočet• rozpočetní rozvaha• rozpočetní výsledovka• rozpočet peněžních toků• roční výsek dlouhodobých rozpočtů:

- investiční rozpočet- kapitálový rozpočet- dlouhodobý rozpočet nákladů

Technika rozpočtování a kontrola rozpočtuHorizontální vazby:• plán prodeje• plán výroby• plán zásobování a obsluhyVazba krátkodobých rozpočtů na plán výroby (využití kapacity)

Vertikální vazby• centralistický systém - rozpis úkolů• decentralizovaný systém - vychází se z návrhu rozpočtů středisek¨ a návrhy se sumarizují a slaďují se záměry centra• kombinace obou

Časové vazbyObdobí rozpočtování:• nejkratší u peněžních toků• klouzavé rozpočty• roční rozpočetní systém a propojení rozpočtů v čase• časový předstih i prodloužení období u rozpočtů prodeje• přizpůsobení rozpočtů přirozenému výrobnímu cyklu

Kontrola plnění rozpočtů


MUS99K07 80

4. Metody sestavování rozpočtu režijních nákladů.

Charakteristika režijních nákladů

Režie, režijní náklady je běžně používaný termín nejen v ekonomice a účetnictví.Dovedete objasnit obsah režie a důvody jejího vzniku ve firmě?Pokuste se uvést některé příklady nákladových položek, zahrnovaných dorežijních nákladů.Dochází ke změnám v obsahu režijních nákladů v čase a proč?

Odpověď by pro vás neměla být obtížná a mohla by znít:V každé firmě, která provádí více druhů výkonů (vyrábí víc druhů výrobků nežjeden atp.) jsou vynaloženy určité nákladové položky na nezbytnou společnoučinnost, která je prováděna pro všechny nebo jen část druhů výkonů. To je režienebo režijní náklady.

Další dvě zadání jste jistě vyřešili bez problémů sami.a) základem režie jsou náklady na obsluhu a řízeníb) v praxi se rozlišuje:

• výrobní a správní režie minimálně,• odbytová a zásobovací vyčleněním ze správní, popř. i materiální režie,• vysoký podíl režie vzniká v důsledku dřívějších rozhodnutí

Která dřívější rozhodnutí budou vytvářet vysoký podíl z celkových režijních nákladů? ______________________________________________________________

Odpovíte asi: Budou to realizované investice a náklady na výzkum a vývoj, vynaložené v minulosti na prováděné výkony v současnosti.

Krátkodobé rozpočtování ovlivňuje režii, která:- nezávisí na dřívějších rozhodnutích,- vzniká nedodržováním podmínek z dřívějších rozhodnutí,

Podíl režijních nákladů na celkových nákladech se zvyšuje jako důsledek mechanizaceautomatizace a robotizaceVzrůstá podíl fixní složky režie. Tato skutečnost si vynucuje využití výrobních kapacit

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA

POMOCNÁ KONTROLA

PROMYSLETE SI


MUS99K07 81

Složky rozpočtu režijních nákladůDruhové členění všech nákladů, tedy i režijních je s hlediska podniku základním členěnímÚčelové členění – nákladová položka režie představuje jen dílčí režijní výkon

V útvaru vznikají:• prvotně režijní náklady v druhovém členění a• od jiných útvarů – komplexní položky (druhotné náklady), které se jeví s hlediska útvaru

jako nákladový druh (vnitropodnikový).

Každý podnik by měl sestavovat minimálně rozpočty režijních nákladů, protože hlavníčinnost firmy se zpravidla řídí určitým plánem, programem, nebo alespoň vytýčenýmicíli.

K sestavování rozpočtů se používají tyto metody rozpočtování:• odpočet, tj. skutečná výše režijních nákladů vykázaná ve vnitropodnikovém účetnictví,• odborný odhad,• soubor normativů režijních nákladů,• limity režijních nákladů (horní hranice, které mohou dosáhnout),• tzv. „nulový základ“, tj. sestavování rozpočtu od počátku bez návaznosti na minulost (Zero Based Budget),• kombinace uvedených způsobů

7. Příklady k samostatnému řešení

Příklad rozpočtu peněžních toků.

Rozpočet peněžních toků lze sestavit přímou a nepřímou metodouPřímá metodaNáklady se převedou na výdaje a výnosy na příjmy. Porovnáním příjmů a výdajů zjistímepřebytek nebo nedostatek peněžních prostředků, tj. čisté (netto) peněžní toky z provozníčinnostiPřímá metoda vyžaduje sestavení těchto dílčích rozpočtů provozní činnosti:

- rozpočet tržeb a inkasa tržeb

Tabulka 7.1DÍLČÍ ROZPOČET PRODEJE, TRŽEB A INKASA TRŽEB

Cena ovocných jogurtů (A): 7 Kč za ksCena bílých jogurtů (B): 5 Kč za ksÚhrada od velkoodběratelů za 1 měsíc po dodávceÚhrada od maloodběratelů při odběru zboží

PŘÍKLAD


MUS99K07 82

Pokračování tabulky 7.1

měsíc VI VII VIII IX III. Čtvrt.Prodej v tis.ksA maloodběr 300 500 400 350 1250A velkoodběr 3800 4000 4100 3700 11800B maloodběr 200 300 250 150 700B velkoodběr 1500 1700 1550 1450 4700Úkoly: Sestavte dílčí rozpočet tržeb a inkasa tržeb za III. 1/4letí

Vypočtěte přírůstek (úbytek) pohledávek za odběrateli

měsíc VI VII VIII IX III. Čtvrt.Prodej v tis.KčA maloodběr 2100 3500 2800 2450 8750A velkoodběr 26600 28000 28700 25900 82600B maloodběr 1000 1500 1250 750 3500B velkoodběr 7500 8500 7750 7250 23500Fakturace v tis.Kč - maloodběr 3100 5000 4050 3200 12250 - velkoodběr 34100 36500 36450 33150 106100Fakturace celkem 37200 41500 40500 36350 118350

Inkaso tržeb v tis.Kč - maloodběr 5000 4050 3200 12250 - velkoodběr 34100 36500 36450 107050Inkaso celkem 39100 40550 39650 119300Snížení pohledávek za odběrat: 119300 – 118350 950

- rozpočet spotřeby a nákupu materiálu

Tabulka 7.2

Podklady: Z 1 litru mléka se vyrobí 8 ks jogurtů1 kg ovocné složky postačí k výrobě 25 ks jogurtůCena 1 litru mléka včetně dopravy činí 8 Kč za litrCena 1 kg ovocné složky činí v průměru 50KčCena 1 ks kelímku včetně víčka činí 1,50 KčNákup mléka včetně dopravy se uhrazuje při nákupuObaly se nakupují 1 měsíc předem a uhrazují se do 1 měsíce po nákupuOvocná složka se nakupuje 2 měsíce předem a uhrazuje se 1 měsíc ponákupu

PŘÍKLAD


MUS99K07 83

Pokračování tabulky 7.2Plán výroby jogurtů a spotřeby surovin a materiálů

Měsíc XI XII I II III I.čtvrtletí IV VVýroba tis. ks 180 140 160 180 200 540 200 240Mléko tis. litrů 22,5 17,5 20 22,5 25 67,5 25 30Ovocná složka tun 7,2 5,6 6,4 7,2 8 21,6 8 9,6Kelímky tis. ks 180 140 160 180 200 540 200 240Úkoly: Sestavte dílčí rozpočet spotřeby, nákupu a úhrady za nákup surovin a materiálů

Vypočtěte přírůstek ( úbytek) zásobVypočtěte přírůstek ( úbytek) závazků k dodavatelům

Dílčí rozpočet nákladů na spotřebu, nákup surovin a materiálů a výdajů na ně.Měsíc XI XII I II III I.čtvrtletí IV VVýroba tis. ks 180 140 160 180 200 540 200 240Spotřeba v 1000 Kčmléka 180 140 160 180 200 540 200 240ovocné složky 360 280 320 360 400 1080 400 480Kelímků 270 210 240 270 300 810 300 360Spotřeba celkem 810 630 720 810 900 2430 900 1080Nákup v 1000 Kčmléka 160 180 200 540ovocné složky 320 360 400 400 480 1280Kelímků 240 270 300 300 870Nákup celkem 320 600 830 880 980 2690Výdaje v 1000 Kč namléko 160 180 200 540ovocnou složku 360 400 400 1160Kelímky 240 270 300 810Výdaje celkem 760 850 900 2510

Přírůstek (úbytek ) zásob 260Přírůstek (úbytek ) závazků k dodavatelům 180

- rozpočet osobních nákladů a výdajů na ně

Tabulka 7.3Rozpočet osobních nákladů a výdajů na ně

Podklady: Osobní náklady celkem na 1 ks jogurtu 0,60 KčOsobní náklady režijní 18000 Kč měsíčněVýplata osobních nákladů a úhrada odvodů z nich se děje formou zálohyve výši 30% osobních nákladů celkem v měsíci účtování záloh aZbytek, tj. 70% výdajů se uskutečňuje v následujícím měsíci

Měsíc XII I II III I. čtvrtl.Výroba - plán tis. ks 140 160 180 200 540Úkoly: Sestavte dílčí rozpočet osobních nákladů a výdajů na ně za I. čtvrtletí

ve výrobě jogurtů:Vypočtěte přírůstek (úbytek) závazků, které vyplývají z ON

PŘÍKLAD


MUS99K07 84

Pokračování tabulky 7.3

Dílčí rozpočet ON a výdajů na něMěsíc XII I II III I. čtvrtletíOsobní náklady - ONON přímé tis. Kč 84 96 108 120 324ON nepřímé tis. Kč 18 18 18 18 54ON celkem tis. Kč 102 114 126 138 378Výdaje na ON tis. KčVýplata záloh 30,6 34,2 37,8 41,4 113,4Výplata zůstatku ON 71,4 79,8 88,2 239,4Výdaje na ON celk. 105,6 117,6 129,6 352,8

Přírůstek (úbytek) závazků 25,2

Obdobně se v dalších dílčích rozpočtech striktně odlišují náklady a výdaje i tržby a jejichinkaso.- rozpočet variabilních nákladů a jejich převodu na výdaje,- rozpočet fixních nákladů a jejich převodu na výdaje.

Následuje sestavení rozpočtů peněžních toků mimo provozní činnost. Sem patří:- rozpočet peněžních toků z investiční činnosti,- rozpočet financování kapitálových operací,- rozpočet daňových výdajů,- rozpočet úroků,

Na základě sestavení dílčích rozpočtů provozní činnosti a rozpočtů peněžních toků mimoprovozní činnost je možné sestavit celkový rozpočet peněžních toků. Ten se sestavujezpravidla ve dvou krocích:- předběžný rozpočet- konečný rozpočet upravený na základě přijatých opatření k předběžnému rozpočtu.

Nepřímá metodaZákladem je upravený čistý hospodářský výsledek za dané období. Úprava se týká:- odpočtu: výnosů, které nebyly příjmy,

přírůstku oběžných prostředků úbytek oběžných pasiv

- přičítání: nákladů, které nebyly výdaji, úbytek peněžních prostředků, přírůstek oběžných aktiv.

Příklad rozpočtu peněžních toků.Příklad je převzat a mírně upraven z Případové studie SOCHEMCO: Rozpočet peněžníchtoků, zveřejněné v práci kolektivu autorů VŠE Praha, Manažerské účetnictví v případovýchstudiích a úlohách, 1996, str.109 až 122.



MUS99K07 85

Podkladové údaje:1. Podnik vyrábí čistící sůl CS1.2. Cena 1 t 70000 Kč.3. Zásoby materiálu s měsíčním předstihem.4. Z rozpočtu variabilních nákladů se vyloučí náklady na přípravu a záběh výroby, které vznikly v minulosti (nejsou peněžními výdaji) - 600 tis. Kč měsíčně5. Z rozpočtu fixních nákladů se vylučují odpisy - 1000 Kč měsíčně a náklady příštích období ve výši 700 Kč měsíčně. Připočítají se nepravidelné výdaje - nájemné na počátku čtvrtletí - 1500 Kč.6. Ostatní podklady jsou uvedeny v tabulkách 7 Počáteční zůstatek 0,5 mil. Kč8 Nový úvěr v dubnu ve výši 5,4 mil. Kč. .

ROZPOČET PENĚŽNÍCH TOKŮ

Předběžná kalkulace Plán výroby a prodeje1 t soli Měsíc Výroba t Prodej t Změna tPoložka tis. Kč Březen 290 290Př. mat. 20 Duben 300 310 -10Př. os. N 8 Květen 300 320 -20R. var. 16 Červen 300 300 0Nv 44 II. čtvrtletí 900 930 -30Cena 70 Červenec 280 280 0Marže 26

Tab. 7.4 Rozpočet peněžních toků - investiční činnost tis. Kč

Duben Květen Červen II. čtvrtletíPořízeni HIMÚhrada faktur -5000 -2000 -1000 -8000Příjmy - prodej HIM 0 500 0 500Celkem -5000 -1500 -1000 -7500

Tab. 7.5 Rozpočet financování kapitálových operací

Duben Květen Červen II. čtvrtletíSplátka dlouh. dluhů -1000 -1000 -1000 -3000Výplata záloh na div. -1500 -1500Celkem -1000 -1000 -2500 -4500

Tab. 7.6 Rozpočet daňových výdajů

Duben Květen Červen II. čtvrtletíZál. na daň z příjmů 2000 2000 2000 6000

ŘEŠENÍ


MUS99K07 86

Tab. 7.7 Rozpočet úroků

Duben Květen Červen II. čtvrtletíZ úvěrů do 31. 3. 1500 1500 1500 4500Překlenovací 200 200Celkem 4700

Tab. 7.8 Rozpočet tržeb a inkasa tržeb

Březen Duben Květen Červen II. čtvrtletíProdej tunFakturace tis. KčInkaso tis. Kč - v hotovosti - úvěr 1 měsícCelkem inkasoDodatek: Přírůstek pohledávek ( 65100 - 64750) = 350

Tab. 7.9 Rozpočet spotřeby a nákupu přímého materiálu v tis. Kč

Březen Duben Květen Červen II. čtvrtletí ČervenecVýroba t 290 300 300 300 900 280Čistá spotř. tis. Kč5% odpadSpotřeba bruttoNákup (1 měs.dopř.)Úhrada při nákupuDodatek: Úbytek stavu zásob materiálu (18900 - 18480 ) = 420

Úbytek závazků z obchodní činnosti (18480 - 18480) = 0

Tab. 7.10 Rozpočet osobních nákladů a jejich výdajů v tis. Kč

Březen Duben Květen Červen II. čtvrtletí ČervenecVýroba t 290 300 300 300 900 280Osobní náklady př.Výplata - výdajeDodatek: Přírůstek závazků k zaměstnancům (7200 - 7120 ) = 80

Tab. 7.11 Rozpočet variabilních nákladů a jejich výdajů tis. Kč

Duben Květen Červen II. čtvrtletíRežie variabilníNáklady příštích období - nepeň.Variabilní výdaje


MUS99K07 87

Tab. 7.12 Rozpočet fixních nákladů a jejich výdajů tis. KčDuben Květen Červen II. čtvrtletí

Fixní náklady 4000 4000 40000 12000Z toho nepeněžní položky: - odpisy -1000 -1000 -1000 -3000 - nákl. příštích období +nájemné -700 -700 -700 -2100 - neprav. výdaje: nájemné 1500 1500Fixní výdaje 3800 2300 2300 8400

Tab. 7.13 Celkový rozpočet peněžních toků tis. Kč

Duben Květen Červen II. čtvrtletíA. Provozní činnost a) Bez úroků a daně z příjmů1. Příjmy Inkaso tržeb

2. Výdaje Nákup materiálu Výplata mezd Režie variabilní Režie fixníVýdaje celkem

3. Přebytek + nedostatek -

4. Úroky a daň z příjmů b) Úroky podle stavu 31. 3. c) Zálohy na daň z příjmů


B. Investiční činnost6. Investiční činnost


C. Financování8. Financování


Návrh opatření

1. Původní rozpočet2. Počáteční zůstatek3. Konečný zůstatek4. Překlenovací úvěr splatný III.č5. Úrok 15% (červen)6. Upravený poč. zůstatek7. Upravený konečný zůstatek


MUS99K07 88

Rozpočetní výsledovka z provozní činnosti

TržbyNáklady na prodané zbožíPřímé mzdyVariabilní režieVariabilní nákladyMarže - Fixní nákladyZisk před úrokyÚroky z úvěrůZisk po odečtení úrokůDaň z příjmůHospodářský výsledek

SROVNÁNÍ

Nepřímá metodaHospodářský výsledekNepeněžní náklady :Odpisy inv. prostředkůZměny zůstatků + úbytek nákladů př. období ( 1,8 + 2,1 - 1,5) - přír. pohledávek ( + úbytek zásob - úbytek dodavatelů + přír. záv k zam.Přírůstek peněžních toků

Přímá metodaPřebytek z provozní činnostiDodav. urokyPřírůstek peněžních toků


Ověřte si, zda jste správně porozuměli těmto termínům:rozpočtování nákladyplánování výdajerozpočet tržby režijní náklady peněžní výnosy (inkaso tržeb)komplexní položky (nákladů)

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K08 89

KAPITOLA 8ODPOVĚDNOSTNÍ ÚČETNICTVÍ

Obsah: 1. Cíle semináře2. Úvod3. Strukturální otázky vnitropodnikového řízení4. Plošná organizační struktura – podnikové procesy5. Aplikace finančních kriterií ve vnitřní struktuře podniku6. Příklady k samostatnému řešení

1. Cíle seminářePo prostudování této kapitoly byste měli znát• tradiční pojetí základních buněk jako základu odpovědnostního účetnictví,• rozdíl mezi centralizovaným a decentralizovaným přístupem k odpovědnostnímu řízení,• charakteristiku podnikových procesů anemělo by vám činit potíže:• vzájemné zúčtování vnitropodnikových výkonů mezi pracovišti a to:

- tradičními metodami- pomocí matematických metod

2. ÚvodČinnost firmy probíhá v základních buňkách, které se nazývají střediska, útvary, pracovnítýmy, samostatná pracoviště. Dále se budou nazývat pracoviště. Vykonávají ji konkrétníosoby, které činnost ovlivňují a jsou za ni také odpovědné.Manažerské účetnictví zachycuje činnost těchto pracovišť, zachycuje náklady i výnosy,kvalitu, zlepšování i prostředky, které pracoviště dostává pro svou činnost k dispozici..Na hodnotové ukazatele je vázána i zainteresovanost pracovníků pracoviště.Tato oblast manažerského účetnictví se nazývá odpovědnostní účetnictví.

.Podle S c h r o l l a (1993) odpovědnostní účetnictví poskytuje informace členěné podleoblastí odpovědnosti.

Zavedení odpovědnostního účetnictví a zajištění jeho úspěšného fungování je značněsložitý proces. Vyžaduje vytvoření předpokladů k uplatnění hodnotových kritérií vpodnikové struktuře. Nejdůležitější hlediska při zavádění odpovědnostního účetnictví jsou:a) řešení organizační a ekonomické struktury podniku,b) míra centralizace a decentralizace při řízení pracovišť,c) vyjasnění základních rysů řízení konkrétních pracovišť

3. Strukturální otázky odpovědnostního řízeníStrukturální otázky zahrnují organizační a ekonomickou strukturupodniku.


MUS99K08 90

3.1 Organizační strukturaVěcné vztahy mezi středisky probíhají jak po vertikální, tak po horizontální linii. Proodpovědnostní řízení jsou rozhodující vztahy po vertikální linii. Je tomu tak proto, že zdeprobíhá rozdělení pravomoci a odpovědnosti mezi jednotlivá pracoviště.

Rozdělení pravomoci a odpovědnosti ovlivňuje centralizace nebo decentralizaceřízení podniku.

Centralizací se rozumí soustředění rozhodovací pravomoci na úrovni vrcholového vedení.Pracoviště pracují jako podřízené výkonné jednotky a plní zadané úkoly.

Decentralizace představuje přenesení podstatné části pravomoci a odpovědnosti na pracovištěpo vertikální linii v podniku. Přenáší pravomoc a odpovědnost za vyráběný sortiment,způsob provádění výkonů, někdy i způsob prodeje výkonů.

V praxi míru decentralizace ovlivňuje celá řada dalších faktorů. Vnitropodnikové řízení máproto specifický charakter v každém podniku a z toho vyplývá originalita řízení pracovišť

3.2 Ekonomická struktura podnikuPracoviště jsou řízena pomocí finančních nástrojů, které mají určitou formu a obsah. Aplikacefinančních kritérií v pracovištích vede k vytvoření struktury odpovědnostních pracovišť.

Např. jsou zainteresována na snižování nákladů, nebo na zvyšování výnosů, na dosahovánízisku a jeho zvyšování.

Členění pracovišťPodle stanovených úkolů nebo odpovědnosti, kritérií hodnocení a způsobu zainteresovanostise pracoviště tradičně člení na:

1) nákladová2) zisková3) rentabilní4) investiční5) výnosová6) výdajová

Nákladové pracovištěPracovišti se stanoví rozpočty ovlivnitelných nákladů, které jsou předmětem kontroly.Skutečné náklady se srovnávají:a) s rozpočtovými náklady, přepočtenými na skutečný výkon ( u výrobního pracoviště),b) s rozpočtovými náklady nepřepočtenými (u režijních pracovišť správních)

Hmotná zainteresovanost je zaměřena na úspory skutečných nákladů.

Odpovědnostní pracoviště jsou motivována a zainteresována na dosažení žádoucíúrovně finančně (hodnotově, peněžně) vyjádřeného výsledku


MUS99K08 91

Ziskové pracovištěZiskové pracoviště odpovídá za náklady i za výnosy. Výsledkem je zisk. Pracoviště (jehovedoucí) musí mít možnost ovlivňovat faktory, které působí na náklady a na výnosy.Investovat může zpravidla jen do obnovy. Rozvoj si ponechává ve své sféře vedení podniku.

Rentabilní pracovištěRentabilní pracoviště odpovídá rovněž za náklady a výnosy střediska a také za „střediskovýkapitál“, tj. za výši vázaných prostředků v pracovišti.

Hmotná zainteresovanost je vázána na rentabilitu vázaného kapitálu.Ve skutečnosti pracoviště zpravidla ovlivňuje jen část kapitálu a to oběžné prostředky. Jenvýjimečně má vliv na hmotný investiční majetek. Hmotná zainteresovanost se vyjadřujevýnosností vázaného kapitálu ( Z/ K).

Investiční pracovištěInvestiční pracoviště odpovídá stejně jako rentabilní pracoviště za náklady, výnosy astřediskový kapitál a má navíc právo rozhodovat o pořizování investic

Hmotná zainteresovanost se váže na míru zisku a na efektivnost investic. Efektivnostinvestic se však projeví až za delší období.

V praxi se investičnímu pracovišti svěřují další funkce až se relativně osamostatnínapř. ve formě dceřinné společnosti.

Výnosové pracovištěPůsobí zpravidla v oblasti prodeje a v přímém styku se zákazníky ovlivňuje výši výnosů(marže).

Hmotná zainteresovanost je zaměřena na dosažení maximální marže. Marže sevypočítá jako rozdíl mezi prodejní cenou výrobku (provedené práce, služby) a vstupní cenou,zvýšenou o náklady pracoviště. Tímto pojetím se výnosové pracoviště ztotožňuje spracovištěm ziskovým.Působí však v oblasti prodeje výkonů.

Výdajové pracovištěVe výdajovém pracovišti neexistuje vztah mezi vstupy a výstupy. Odpovídá za dodrženírozpočtovaných výdajů. Příkladem jsou pracoviště technického rozvoje , reklamy,podnikového vzdělávání a pod. Pro ně je typická kontrola dílčích výdajů nebo kontrola výdajůpodle aktivit.

Hmotná zainteresovanost je vázána na splnění dílčích úkolů nebo etap vývojovýchetap, na výsledky reklamní kampaně, realizace vzdělávacího programu. U reklamy,konstrukce a vývoje vstupuje do hodnocení zpravidla i faktor času.

Seznamte se v literatuře, např. podle K r á l e (1997) spodstatnými odlišnosti, které odpovídají centralizovanémudecentralizovanému přístupu k odpovědnostnímu řízení ve firmě.


MUS99K08 92

4. Plošná organizační struktura – podnikové procesyDosud uváděné poznatky o formách pracovišť lze již dnes zařadit mezi poznatky historické.

Dnes se hovoří o plošných organizačních strukturách místo pyramidovýchorganizačních struktur a o procesně organizačně uspořádaných a řízenýchfirmách místo střediskově uspořádaných. Dále se rychle ujímají týmy, jakozákladních jednotky, které se plně starají o podnikový proces.Dovedete charakterizovat proces jako takový ve firmě ?

Co rozumíte pod plošnou organizační strukturou?______________________________________________________________________________________________________________________________________________________

1) Podnikovým procesem se podle H a m m e r a a C h a m p y h o (1996)rozumí: „…soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více druhů vstupů atvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu.“2) Přestavbu firmy na plošnou organizační strukturu si lze představit takto:viz schéma 8.1

Následující příklady by vám měly usnadnit pochopení tradičníhopohledu na základní buňku ve firmě ve srovnání s týmem(pracovištěm), které se stará o podnikový proces v plošnéorganizační struktuře.

Schéma 8.1

Pyramidální členění Plošné členění

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA

SEZNAMTE SE S PŘÍKLADY


MUS99K08 93

Příklady přechodu na procesní organizační strukturu, jak je uvádí Č u b a (1998)1

Jatka v Itálii

a) Původní řešení

Jatka v Itálii byla budovaná na původním principu, kde - zpracovatelská linka byla rozdělena na jednotlivé pracovní operace, přičemž každý dělník prováděl jednoduchou pracovní operaci. Takováto jatka vyráběla standardní výrobky..Schéma 8.2 Původní výrobní linka:

Pracovník

Problémy, které se zde vyskytovaly

- Hotely a lepší prodejny nechtěly odebírat nezpracované a nepromanipulované maso, nechtěly odebírat standardní výrobky. Tito odběratelé požadovali konkrétní výrobky, které měly určitou kvalitu, úpravu, balení apod. a byly připraveny pro užití universálním odběratelem.

- Malí výrobci tyto požadavky hotelů a předních obchodů plnili a proto konkurovali velkým podnikům.

- Zisky velkých jatek proto klesaly.

1 Čuba, F.,Trnka, F., Hurta, J. České zemědělství jeho stav a možnosti rozvoje, Zlín: Edice TOKO, 1998 str.73 anásledující..


MUS99K08 94

Schéma 8.3Část organizační struktury jatek

Pracovník

Vedení jatek proto hledalo nové řešení, které by umožnilo využít výhody velkých jatek a přitom plně zabezpečil požadavky odběratelů.

b) Nové řešení Jatka zrušila dosavadní výrobní linku a místo ní vytvořila 5 jednoduchých linek..

• Každou linku si pronajímají skupiny řezníků. Tyto skupiny řezníků za pronájem linky platí majiteli nájemné.• Skupina řezníků si odkoupí od majitele nevypracované, ale zabité a vyvržené kusy

zvířat.• Skupina řezníků zpracuje maso na konkrétní výrobky.• Skupina řezníků po skončení směny prodá majiteli výrobky, vyrobené podle požadavku odběratele.• Směny začínají v různou dobu.

Výsledek změny organizační struktury na procesní:je uveden na obrázku 8.4• podnik plně uspokojuje požadavky odběratele• podnik nemusí řídit skupinu řezníků. Ta se řídí sama.• podnik neřeší odměňování, neřeší pracovní pomůcky a neřeší problémy pracovníků• podnik dobře odolává konkurenci• zisky podniku opět rostou.

AdministrativVedoucí výroby Vedoucí obchodu Služby

Ředitel

Mistrbourárny

Mistrmanip

Mistrbalení

Mistrodpadů

Ob-chod

Ob-chod

Dop-rava

Opra-vy


MUS99K08 95

Schéma 8.4Procesní uspořádání – malé výrobní linky:

Pracovník

Pracoviště s jedním pracovníkem

Ve společnosti FIAT je prováděna individuální montáž motorů. Byla zrušena montážní linka,na které každý pracovník prováděl určitou dílčí pracovní operaci.Místo montážní linky bylo vybudováno mnoho individuálních pracovišť, kde každý pracovníkprováděl kompletní montáž celého motoru.

Na montážní pracoviště přiváží bloky motorů a odváží komplexní motor nosič motorů, kterýautomaticky přejíždí po podlaze v řízené lince ke každému pracovišti.

Obdobně celý komplex součástek přiváží nosič součástek na montážní pracoviště.Nosič motorů položí blok motoru na otočný podstavec.Montážník má součástky vyskládané tak, aby je měl maximálně přehledné.Montážník vybírá v kontejneru součástky a tyto vkládá do bloku motoru. Až umístní poslednísoučástku, je motor hotov. Poté stisknutím tlačítka zabezpečí odvoz hotového motoru apřivezení nového bloku motoru a nové sady součástek.

Pracovník na pracovišti není nikým řízen. Pracovník si sám sjednává pracovní dobu, tím sistanovuje přestávky, při kterých se odchází občerstvit. Pracovníci mají různou pracovní dobua mají také různé začátky pracovní doby. Na jednom pracovišti se může střídat vícepracovníků.

Přednosti systému:a) pracovník není negativně ovlivňován stereotypní prací, jaká je u běžné montážní

linky,b) pracovník se sám řídí a sám o sobě rozhoduje, nemusí být v práci pobízen, nemusí nikdo kontrolovat jeho kvalitu práce,c) za výrobek - plně zodpovídá montážní pracovník,d) pracovník svou případnou nižší výkonností, případně delšími přestávkami neovlivňuje negativně ostatní pracovníky,


MUS99K08 96

e) pracovník přestává být běžným dělníkem, stává se spolupodnikatelem a podílí sena svém výsledku podnikání.

Schéma 8.5Pracoviště pro individuální montáž motorů

Pracovník

Spotřebované součástky

S každým pracovníkem uzavírá vedení výroby motorů smlouvu o spoluúčasti pracovníka na výrobě.

Tolik Č u b a a kol. (1998).

Blok motoru

Blok motoru

Hotový motor

Nosičmotorů

Nosičsoučástek

Součástky


MUS99K08 97

Perspektivu pro blízkou budoucnost uvádí V y t l a č i l (1997) jako tzv.fraktálovou továrnu.

Fraktálová továrna2

Typ podniku pro blízkou budoucnost lze odvodit z koncepce tzv. fraktálovétovárny.

Obr. 8.1Fraktálová továrna

Fraktál je základní prvek fraktálové geometrie , který umožňuje matematicky popsatpřirozené struktury živých organismů a hmoty v přírodě. Fraktály se vyznačují podobnostístruktury a vztahů v systému. Fraktály mají podobné, nikdy ne úplně stejné struktury. Každýfraktál sleduje v malém cíle systému, jehož je součástí a vyznačuje se samoorganizací asamooptimalizací – v nejnižší úrovni se hovoří o tzv. fraktálovém týmu.

Fraktál v rámci plošné podnikové struktury je zodpovědný za určitý proces s definovanýmvstupem a výstupem, přičemž pro jeho činnost platí:

2 Vytlačil,M. Geneze produktivity v realitě podniků ČR, Sborník příspěvků: Podnik světové třídy. Zlín: FaMEVUT Brno, IPI Liberec a Barum Continental Otrokovice, 1997

Fraktál - podnik

Fraktál Fraktálvýroba servis

Business tým

Fraktálový tým

BT

BT

BT


MUS99K08 98

• interdisciplinární spolupráce• stálý proces učení se• rychlá a dokonalá komunikace• dokonalé zvládnutí přiřazených procesů• výkon fraktálu je neustále měřen a vyhodnocován• stálé sledování podnikových cílů• dynamika a vitalita• samoorganizace a navigace• rychlá reakce na turbulentní okolí• zjednodušování a přehlednost procesů v podniku• pochopení podnikových cílů a motivace• samooptimalizace• evoluční, dynamické podnikové struktury – fraktály se vyvíjejí, mění a případně mohou i

opouštět podnikové struktury.

Cesta k fraktálové továrně není a nebude jednoduchá, ale již dnes existují příklady podniků,které tuto cestu úspěšně zvládají.Každý podnik musí kráčet vlastní cestou, která se stává cílem. Z tohoto důvoduneexistuje ani organizační schéma fraktálové továrny. Takové schéma neexistuje av obecné rovině ani existovat nemůže.Z hlediska budoucnosti je větší díl práce ještě před námi. Např. v oblasti administrativystojíme na úplném začátku. Rozložit totiž „království“, která se desetiletí tvořila nebudevůbec jednoduché. Transformace na podnik „světové třídy“ však řešení podobných úloh budevyžadovat.Tolik Vytlačil.

5. Aplikace finančních kritérií ve vnitřní struktuřepodnikuPředpokladem řízení pracovišť pomocí finančních kritérií je :• sledování skutečných nákladů pracovišť,• stanovení výnosů pracovišť a• vyčíslení vnitropodnikových výsledků hospodaření .

3.1 Sledování skutečných nákladů pracovišťNáklady jsou sledovány ze dvou hledisek:- výkonové hledisko, které požaduje, aby se primárně náklady sledovaly vzhledem k výkonům (náklady na jednotlivé výrobky, provedené práce a služby)- odpovědnostní hledisko, které požaduje sledování nákladů, vynaložených na pracoviště, tj.sledují se ty náklady, které může pracoviště ovlivňovat a za jejichž vznik odpovídá.

Ve fraktálové továrně bude mezi nejcennější investice patřit myslící člověk se svýmiznalostmi a zkušenostmi.


MUS99K08 99

Odpovědnostní účetnictví se zajímá především sledování nákladů podleodpovědnosti. Sledované náklady by měly mít charakter nákladů relevantních.

3.2 Stanovení výnosů pracovišť.Uplatnění finančních kritérií uvnitř podniku se projevuje ve způsobu stanovení výnosůpracovišť.Základem výnosů jsou vnitropodnikové ceny.Vnitropodniková cena je cena, kterou se oceňují výkony (výrobky, práce, služby) při jejichpředávání (prodeji) mezi jednotlivými pracovišti. Tato cena by měla motivovat prodávajícípracoviště k maximálním výkonům, kupující pracoviště k maximální hospodárnosti.Vnitropodniková cena funguje jako finanční měřítko pracoviště.

Vnitropodnikové ceny jsou také měřítkem úrovně pravomoci a odpovědnosti pracovištěv jejich rozporné podobě.Z jedné strany umožňují rozhodovat ve prospěch výsledků pracoviště a z druhé strany byneměly poškozovat podnikové zájmy.Předávání výkonů pracovišť s použitím vnitropodnikových cen vyžaduje často zavedeníarbitra, který v případech, kdy se střediska nedohodnou, zasáhne.

Příklad aplikace finančních kriterií uvnitř firmy IRBIS3 je znázorněn ve schématu 8.

Podnikatelský blok

Řídí činnost celé společnosti nepřímo, tedy prostřednictvím smluv a vnitropodnikových plateb. Tvoří ho ředitel a ekonom.

Výrobní jednotky

- Výrobní jednotky fungují samostatně.- Výrobní úkoly si samy regulují podle požadavků dealerů.- Samostatnost výrobních jednotek je daná vnitropodnikovými pravidly, dle kterých si pracovníci výrobní jednotky sami rozhodují

- o pracovní době- o počtech pracovníků na směně- o rozdělení úkolů- o odměňování- sami si proplácejí ze svého výdělku cestovné, pracovní pomůcky- a ostatní výlohy

- Dle stejných pravidel předávají výrobky dealerům. Za zboží jim dealeři předají DEALERSKOU SMĚNKU.

3 3 Čuba, F. Organizační struktura. Záznam přednášky v TOKO a. s. Luhačovice, 1999

PŘÍKLAD


MUS99K08 100

- v dealerskě směnce se dealeři zavazují, že předají výrobky obchodní organizaci a ta za výrobky zaplatí.

Schéma 8.6Finační vztahy uvnitř firmy I R B I S

Vnitropod. směnka

Peníze

Dealerská

Směnka zboží

- Pokud obchodní jednotka ve stanoveném termínu nezaplatí, zaplatí za zboží podnikatelskěmu bloku sám dealer ze svých prostředků.

-Dle stejných pravidel výrobní jednotka za dealerskou směnku obdrží u podnikatelského blokua) Vnitropodnikovou směnku, za kterou ve skladu surovin získá surovinyb) Vnitropodnikový šek na peníze, ze kterých si výrobní jednotka hradí

- mzdy- sociální náhrady- cestovné, stravné, diety- čistící prostředky- ostatní vlastní výlohy, o kterých si výrobní jednotka rozhodne- náklady na úklid- náklady na údržbu

Sklad

Výrobní jednotka20 osob

Výrobní jednotka14 osob

Podnikatelskýblok

Dealer


MUS99K08 101

DEALEŘI

- V podniku pracuje 12 dealerů.- Každý dealer pracuje samostatně.- Zboží si objednávají u 2 výrobních závodů.- Zboží prodávají obchodním organizacím.- Za převzaté zboží od výrobního závodu vystaví výrobnímu závodu dealerskou směnku.- dealer musí zabezpečit, aby obchodní organizace za zboží zaplatila. Pokud- Pokud nezaplatí, uhradí dealer směnku z vlastních prostředků. Pokud obchodní organizace zaplatí za zboží a peníze přijme podnikatelský blok, pak podnikatelský blok vystaví doklad „Vyúčtování provizí dealera“. Provize dostane dealer. Provize použije dealer takto:

- uhradí si své mzdy- a sociální náklady

Dále uhradí:- dopravu zboží od výrobní jednotky do skladu obchodn organizace

Dále si hradí:- cestovné, stravné- repre výdaje- nájem kanceláře- telefonní poplatky atd.

Z uvedeného příkladu vyplývají tyto závěry.

• Podnikové vedení manipuluje s minimem dokladů.• Tržby podniku se v podstatě rovnají souhrnu prodejních cen, uvedených na dealerských směnkách.• Náklady podniku jsou tvořeny

- výdaji uvedenými na vnitropodnikových směnkách- částkami, uvedenými ve vnitropodnikových šecích na peníze- částkami, uvedenými na dokladech výpočtu provizí- náklady na sklad surovin- režijními náklady.

• Všechny organizační jednotky fungují samostatně.

Vnitropodniková zúčtovací střediska - jako pružné zúčtovací a pokladní centrum

Vytvoří-li se samostatné organizační jednotky, které u podniku fungují samostatně, pak každásamostatná organizační jednotka musí mít svůj výsledek hospodaření.

Každá samostatná organizační jednotka musí proto vést jednotné nebo podvojné účetnictví.

Účetní evidenci vedou účtárny. Aby organizační jednotky nemusely účetnictví vést mohoutěmto organizačním jednotkám účetnictví zpracovávat vnitropodniková zúčtovací střediska.


MUS99K08 102

Tato střediska byla již dříve odzkoušena v AK Slušovice a byla zde označována jakopobočky VNITROPODNIKOVÉ BANKY.

Vnitropodniková zúčtovací střediska:

• přijímala doklady od samostatných organizačních jednotek a tyto zpracovávala• prováděla vzájemné vnitropodnikové úhrady• prostřednictvím centra vedla účetní agendu s cizími organizacemi• na vnitropodnikové šeky vyplácela organizačním jednotkám a pracovníkům peníze• na požádaní vydávala přehled o hospodaření.

Tolik z přednášky Doc. Čuby.

6. Příklady k samostatnému řešení. Zúčtování vnitropodnikových výkonůMnohá podniková střediska, zejména ta, která pracují pro celoufirmu, nebo její část si často vlastní výkony vyměňují - vzájemnědodávají. Zúčtování takových vlastních výkonů mezi středisky jeznačným problémem.K zúčtování vnitropodnikových výkonů se využívají různémetody zúčtování.

Patří k nim:- metody převodu střediskových nákladů: úseková a stupňovitá,- metoda vyrovnávání nákladů středisek - výkaz provozního odpočtu,- matematická metodaPoslední dvě budou uvedeny samostatně.Vysvětlení používaných metod ulehčí obecný model 3 všeobecných středisek

Tab. 8.1Model všeobecných středisek

Střediska spotřeby Výkony Náklady1 2 3 HL. střed. celkem externí

Střediska 1 x11 x12 x12 y1 x1 N1

Produkce 2 x21 x22 x23 y2 x2 N2

Výkonů 3 x31 x32 x33 y3 x3 N3

6.1 Úseková metodaJednotkové náklady středisek se vypočítají jako podíl externích nákladů středisek a objempředání vlastních výkonů hlavním střediskům

Nini =

yi

Tato metoda nepřihlíží k vzájemné výměně výkonů mezi středisky.


MUS99K08 103

6.2 Stupňovitá metodaStupňovitá metoda je poněkud přesnější. Začíná se střediskem s nejmenší vzájemnouvýměnou vlastních výkonů. V tomto středisku se jednotkové náklady vyčíslí jako podílnákladů externích střediska a výkonů celkem. V následujícím (druhém) středisku se knákladům externím připočte spotřeba výkonů 1. střediska násobená jednotkovými nákladyprvého střediska. Takto vyčíslené náklady se dělí výkony celkem 2. střediska sníženými ospotřebu výkonů tohoto střediska v 1. středisku a ve vlastním středisku. Obecně vyjádřeno:

N1 N2 + x12 . n1 N3 + x13. n1 + x23 . n2n1= n2 = n3 =

x1 - x11 x2 - x21- x22 x3- x31- x32 - x33

Přestože je stupňovitá metoda přesnější než úseková metoda, přihlíží ke vzájemné výměněčinností jen částečně. V případě více středisek a značné vzájemné výměny činností mezi nimivyvstává problém pořadí středisek při kalkulaci.

6.3 Využití matematických metodPřesný výsledek dosáhneme kalkulací jednicových nákladů vlastních výkonů středisek pomocímatematických metod, konkrétně využitím metody strukturální analýzy pro potřeby kalkulacenákladů.Metoda strukturální analýzy byla vyvinuta pro potřeby národohospodářských bilancíLeontiefem. Obdržel za ni Nobelovu cenu v r. 1973. Metoda byla nazvána analýza input-out-put. Základní, velmi zjednodušený model, model pomocí nějž je možné vysvětlit principmetody lze uvést takto:

Tabulka 8.2Model strukturální analýzy (meziodvětvových vztahů)

Spotřebitelská odvětví Finálníspotřeba

Produkcecelkem

1 2 ... n1 x11 x12 ... x1n y1 x1

Dodav. 2 x21 x22 ... x2n y2 x2

odvětví ... ... ... ... ... ... ... n xn1 xn2 ... xnn yn xn

Primární činitele z1 z2 ... zn

Celkem x1 x2 ... xn

Vodorovně v jednotlivých řádcích se bilancuje produkce (výkony) jednotlivých výrobkův naturálním vyjádření, svisle v jednotlivých sloupcích se bilancuje produkce jednotlivýchvýrobků v hodnotovém vyjádřeníV modelu se vyčíslí tzv. technické koeficienty, tj. spotřeba výrobků dodavatelských odvětvína jednotku výrobku spotřebitelských odvětví - aij. Technické koeficienty vytvoří matici A,x je vektor celkové produkce a y je vektor finálního užití.

xijaij=

xj


MUS99K08 104

Základní vztahy lze pak zapsat:A . x + y = x , po úpravě : y = x - A . x ,tj. y = (E - A) . x a odtud: x = (E - A)-1 . y

a říkají v podstatě, že při znalosti technických koeficientů a rozsahu produkce celkem lzevypočíst konečnou (finální produkci) a druhou úlohou je výpočet celkové produkce, je -lizadána konečná spotřeba.

Odvozeně se metody strukturální analýzy využívá ke kalkulaci nákladů. Využívá sevztahu:

y = (E - A) . x v podobě nE = (XD - XT) . n a z toho : n = (XD - XT)-1 . nE

kde: XD ... diagonální matice produkce celkem X .. matice výrobní spotřeby vlastní produkce( vlastních výkonů) nE ... vektor nákladů externích

n ... vektor jednotkových nákladů

Kalkulace nákladů pomocí matematických metod, konkrétně pomocí metody strukturálníanalýzy, vyžaduje:• znalost produkce (výkonů) za jednotlivá střediska (výrobky),• spotřebu vlastních výkonů na jednotlivá střediska ( výrobky) a• externí náklady za jednotlivá střediska (výrobky).Kalkulovat je možné náklady celkem i jednotlivé kalkulační položky popř. jednotlivé druhynákladů. Výpočet se snadno řeší pomocí některého tabulkového procesoru.

6.4 Výkaz provozního odpočtuVýkaz provozního odpočtu (VPO) není jen metodou převodu střediskových nákladů, alemenší firmy často pomocí VPO vedou celé vnitropodnikové (střediskové) účetnictví.Vnitropodnikové vztahy jsou přehledně vyjádřeny tabelární formou. Příklad VPO, jak jejuvádí W ö h e (1995) je k dispozici4 v kapitole 14

Zadání: Zadání je uvedeno v tabulce 8.

Tabulka 8.3Vstupní údaje:

Středisko Spotřeba vlastních výkonů na středisko Vl. výkony Vl. výkony Náklady Z toho:všeob. Energie Vodárna Opravy Doprava finální celkem celkem osob.Energie 50 200 100 30 620 1000 2000 200Vodárna 500 10 40 100 4350 5000 50000 10000Opravy 50 30 60 440 600 120000 30000Doprava 50 50 400 500 10000 1000

4 Viz:Wöhe, G. Úvod do podnikového hospodářství.Praha: C. H. Beck, 1995 str.660 a další



MUS99K08 105

Úkoly:

1) Vyčíslete jednicové náklady pomocí úsekové metody a proveďte převod vlastníchvýkonů všeobecných středisek na hlavní střediska

Středisko Náklady Vl. výkony n N N N n nvšeob. celkem finální Úsek. m. Stup. m. matem. m stupňov. matemEnergieVodárnaOpravyDopravaCelkem

2) Vyčíslete jednicové náklady vlastních výkonů středisek a proveďte převod na hlavní střediska

Středisko Náklady Vl. výkony nvšeob. celkem celkemEnergieVodárnaOpravyDoprava

Proveďte kalkulaci nákladů na vnitropodnikové výkonypomocí metody strukturální analýzy

3) Využití matematických metod

X = nE =

XD XT

(XD - XT) . n = nE

n1 n2

n3

n4

.



MUS99K08 106

(XD - XT)-1 nE = N


Zkontrolujte si, zdali jste porozuměli a ovládáte tyto termíny:

odpovědnostní účetnictví plošná organizační strukturacentralizace řízení (firmy) podnikový procesdecentralizace řízení týmekonomická struktura podniku fraktálová továrnaorganizační struktura podniku vnitropodniková cenanákladové pracoviště vnitropodniková bankaziskové pracoviště metody převodu střediskovýchrentabilní pracoviště nákladů:investiční pracoviště - úseková metodavýnosové pracoviště - stupňovitá metodavýdajové pracoviště - metoda strukturální analýzy

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K09 107

SEMINÁŘ 9.ANALÝZA VZTAHU MEZI NÁKLADY, VÝNOSY, OBJEMEMA ZISKEM

Osnova: 1. Cíle semináře2. Úvod3. Základní graf a jeho analýza4. Graf příspěvku na úhradu5. Komparativní graf

1. Cíle seminářePo seznámení se stručným úvodem a samostatném vyřešení úkolů by vám nemělo dělatproblémy:• graficky a výpočtem stanovit rozsah výkonů pro bod zvratu,• stanovit ziskovou a ztrátovou oblast vzhledem k objemu výkonů,• aplikovat bod zvratu na vyhodnocení investičních variant formou komparativního grafu

2. ÚvodAnalýza vztahu mezi náklady, výnosy, objemem výkonů(produkce) a ziskem se nazývá také analýza bodu zvratu (BreakEven Analysis). Pomocí této analýzy průběhu nákladů a výnosů vzávislosti na změnách objemu produkce můžeme stanovit:a) bod zvratu, tj. bod na nákladové funkci (křivce, čáře) kdejsou náklady a výnosy v rovnováze a další zvyšování objemuprodukce přináší zisk,b) přírůstkové ( mezní) náklady a výnosy a jejich průběh,

c) průměrné náklady a jejich průběh, důležitý k vymezení ziskové oblasti produkced) rozsah produkce, který přináší maximální zisk.Jednotlivé veličiny lze stanovit výpočtem, odvodit z nákladových funkcí, pokud jsou známé ivyužívat grafického řešení. Grafické řešení využívá základní graf, graf příspěvku na úhradu akomparativní graf.Tato metoda je ve firmách velmi oblíbená, protože poskytuje vedení firem koncentrovanéinformace a umožňuje rychle zkoumat různé varianty navrhovaných změn (řešení)Vyžaduje však, aby byly důsledně odděleně sledovány náklady fixní a variabilní i cenyprodukce.

Bod zvratu:Předpoklad: lineární vývoj nákladůMinimální objem výroby – Qo : Výnosy (tržby) = Náklady a začne se tvořit zisk.

Platí tento vztah:

Z předcházející rovnice se Qo vypočte:

Nf + nv. Qo = c. Qo

NfQo = c - nv


MUS99K09 108

3. Základní graf a jeho analýza

Podkladem pro další analýzu bude nákladová funkce, která již byla procvičena .

Tabulka 9.1Nákladová funkce a její tabelace

N = 0,1x3 – 3x2 + 40x + 50 Nf = 50 Nv = 0,1x3 - 3x2 + 40x

X Nf Nv N C0 50 0 50 02 50 68,8 118,8 504 50 118,4 168,4 1006 50 153,6 203,6 1508 50 179,2 229,2 20010 50 200,0 250,0 25012 50 220,8 270,8 30014 50 246,4 296,4 35016 50 281,6 331,6 40018 50 331,2 381,2 45020 50 400,0 450,0 50022 50 492,8 542,8 550

Tyto funkce, znázorněné graficky, mají tvar:Graf 9.1

Základní graf

0

100

200

300

400

500

600

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22

Objem výkonů (produkce)

Nák

lady

Nf

Nv

N

C

SEZNAMTE SE S PŘÍKLADY


MUS99K09 109

V základním grafu vyznačte:a) bod zvratu a odhadněte objem výkonů, při

kterém je dosaženo bodu zvratub) v grafu vyznačte ziskovou a ztrátovou oblast průběhu funkcec) vyznačte oblast kladného a záporného příspěvku na úhradu a porovnejte průběh úhrady seziskovou oblastí.

Vypočtěte:a) bod zvratu z nákladové funkceb) bod zvratu podle vzorce:

NfBZ = kde: Nf ... náklady fixní celkem

c – nv c ... cena jednotky výkonu nv ... průměrné náklady variabilní

Názornější pohled na zkoumané skutečnosti poskytne základní graf průměrných a mezníchnákladů a mezních výnosů (ceny produkce)

Tab. 9.2Funkce jednotkových a mezních nákladů

n = 0,1x2 -3x + 40 + 50/x n´= 0,3x2 - 6x +40nf = 50/x nv = 0,1x2 - 3x+40 X Nf nv N n´ C

Údaje z tabulky přeneste do grafu:

Graf průměrných a mezních nákladů, mezní produkce (ceny)umožňuje navíc analyzovat optimální rozsah produkce, tj. rozsahaktivity, kdy je dosažen maximální objem zisku.


ŘEŠENÍ


MUS99K09 110

V grafu vyznačte:a) bod zvratu a rozsah produkce, který mu odpovídáb) interval rozsahu produkce, v němž je dosahován ziskc) rozsah produkce kdy je dosahován maximální zisk na jednotku produkcea odvoďte vztahy mezi průběhem průměrných nákladů - n a mezních nákladů - n´.

4. Graf příspěvku na úhraduPředstavuje jiné vyjádření bodu zvratu. Pro snadnější pochopení je znázornění provedenopomocí lineární funkce. V tomto případě jsou základem analýzy dosahované výnosy, přesnějipříspěvek na úhradu jako rozdíl mezi výnosy ( tržbami, C) a náklady variabilními celkem -Nv.Z výnosů jsou nejdříve uhrazeny náklady fixní a dalšími výnosy i náklady variabilní, až sevýnosy rovnají nákladům celkem v bodu zvratu.Řešení vypracujte v tabulce 9.3

Tab. 9.3Tabelace lineární funkce

N = 3x + 30 n = 3 + 30/xNf = 30 nf = 30/xNv = 3x nv = 3

X Nf Nv N Výnosy C X Zisk0 02 24 46 6

8 810 1012 1214 1416 1618 1820 2022 22

Úkoly: a) Podle lineární funkce vypočíst hodnoty do tabulky a vynést do grafub) V grafu označit rozsah produkce, při kterém jsou uhrazenynáklady fixní a rozsah produkce, který odpovídá bodu zvratuc) V grafu vyznačte ziskovou a ztrátovou oblast a průběhpříspěvku na úhradu

ŘEŠENÍ


MUS99K09 111

5. Komparativní grafKomparativní graf je dalším vyjádřením analýzy bodu zvratu. Vychází z vyjádření zisku aztráty v závislosti na rozsahu výroby (výkonů). Někdy se vyjadřuje jako závislost zisku aztráty na výnosech celkem. Bodu zvratu je dosaženo, když je dosaženo bodu rovnováhy, tj.zisk je 0.Ze zpracované tabulky 9.4 vyneste do grafu zisk (ztrátu) a odvoďte bod zvratu

Komparativní graf se využívá k vyhodnocení investičních variant.

Příklad: Pomocí komparativního grafu vyhodnoťte varianty řešení a) z celkových nákladů obou variant b) využitím diferenčních nákladů

Výsledky zaneste do grafu a vyhodnoťte varianty

Tabulka 9.4Komparativní graf celkových nákladů

Ukazatel Alternativa I IIna kus celkem na kus celkem

NvJednic. materiál 20 20Jednic. mzdy 40 10Výrob. režie zvl. 30 20Celkem 90 50Fixní náklady - NfVýrobní režie všeob. 40000 100000

ŘEŠENÍTabulka 9.5Tabelace nákladů pro rozsah produkce 1000 až 2000 jednotek

q NF(I) Nf (II) Nf(i) +Nv(I)

Nf(II)+Nv(II)

Nv(I) Nv(II)

1000 4000011001200130014001500160017001800 202000



MUS99K09 112

Výsledky výpočtů vyneste do grafů:a) do komparativního grafu celkových nákladůb) do grafu diferenčních nákladů

Tabulka 9.5Diferenční náklady

Varianta Q Nv difer. Nf difer.I II N difer. 1000 40000

I – II 11001200

II – I 1300Nf 1400

1500

Po vyřešení zadaných úkolů se přesvědčete, zda jste dobře porozuměli obsahu termínů adovedete je prakticky využít

bod zvratu komparativní grafzisková oblast nákladové funkce optimální rozsah produkceztrátová oblast komparativní graf diferenčníchpříspěvku na úhradu nákladůvýpočet bodu zvratu

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K10 113

KAPITOLA 10ZÁKLADNÍ TYPY ÚLOH, KTERÉ NEVYŽADUJÍ VKLADYPROSTŘEDKŮ I.

Osnova: 1. Cíle semináře2. Úvod3. Volba sortimentu při jednom omezení4. Volba sortimentu při více omezeních (optimální struktura výroby)5. Příklady k samostatnému řešení

1. Cíle seminářePo prostudování této kapitoly a zpracování příkladů byste měli znát:• rozdělení základních typů rozhodovacích úloh• základní kritéria pro hodnocení úloh, které nevyžadují vklady prostředků, aměli byste být schopni.samostatně zpracovat a řešit úlohy, které se týkají:• optimalizace objemu produkce (výkonů)• optimalizace struktury produkce

2. ÚvodÚkol manažerského účetnictví:Poskytnout řídícím pracovníkům informace pro rozhodovacíprocesy ve variantním řešení.Základní charakteristiky podle nichž se vymezují typy úloh:a) nutnost vkladu prostředků,b) vznik krátkodobých nebo dlouhodobých efektů a působenívkladů prostředků,c) vznik efektů měřitelných a neměřitelných penězi,

d) změna výrobní kapacity nebo využití existující kapacity,e) změna sortimentu,f) jiná kritéria

Základní typy úloh:

Úlohy, které vyžadují vkladyDlouhodobý vznik efektů podle charakteru vkladů:- investice do HIM,- investice do NHIM,- finanční investice do podílů nebo účastí na firmách,- nákup cenných papírů k dlouhodobému držení.

Úlohy s jednorázovým (krátkodobým) vznikem přínosů z vkladůVklad prostředků představuje přírůstek nákladů. Tyto náklady se plně týkají rozhodovacíúlohy.


MUS99K10 114

Úlohy, které nevyžadují vklady prostředků - viz tabulka

Cenová rozhodování

Základní typy rozhodovacích úloh, které se zakládají na informacích manažerskéhoúčetnictví jsou uvedeny v přehledu:

1. Úlohy, které vyžadují vklady prostředků

1.1 Dlouhodobý vznik efektů 1.2. Jednorázový vznik efektu - pokud se vklad projevuje jako inkrementální náklady

1.1.1. Investice do hmotného majetku1.1.2. Investice do nehmotného majetku1.1.3. Finanční investice do podílů (účastí) na jiném podniku1.1.4. Nákup cenných papírů pro

dlouhodobé držení

1.1.1.1. Efekty peněžně vyjádřitelné1.1.1.2. Efekty peněžně nevyjádřitelné

2. Úlohy, které nevyžadují vklad prostředků

2.1. Úlohy vázané ke kapacitě 2.2. Jiné typy úloh

2.1.1. Kapacita nevyužita 2.1.2. Kapacita využita

2.1.1.1. Optimalizace - objemu - sortimentu = při jednom omezení = při 2 a více omezeních

2.1.1.2. Stanovení dolního limitu ceny doplňkových výrobků

2.1.1.3. Úlohy „buď anebo“- vyrábět nebo koupit- pokračovat ve výrobě nebo výrobu zastavit- úlohy ve sdružené výrobě = pokračovat ve zpracování polotovarů

vlastní výroby nebo ne = vyrábět, není-li odbyt pro určitý výrobek

nebo ne


MUS99K10 115

3. Cenová rozhodování

3.1. Určení „únosných“ nákladů při platné ceně3.2. Určení „únosné“ ceny při platných nákladech

3. Informace manažerského účetnictví pro rozhodování

D i f e r e n č n í n á k l a d y a v ý n o s y.Dva hlavní znaky rozhodování pro potřeby manažerskéhoúčetnictví lze vymezit takto :• cílem rozhodování je maximalizovat současnou hodnotubudoucích peněžních toků,• rozhodování znamená vždy výběr mezi alternativami a vedeke změnám proti současnému stavu.

a) Informace pro rozhodování jsou vymezeny vztahem:

náklady < ekonomický prospěch

b) Informace manažerského účetnictví jsou podkladem k racionálnímu výběru mezi možnýmialternativami nebo výběru alternativy proti výchozímu stavu. Informace pro rozhodování sevyjadřuje ve formě diference mezi alternativami nebo mezi alternativami a výchozímstavem.

Tabulka 10.1Diference dvou alternativ proti výchozímu stavu

Alternativa I Alternativa IIPoložka Návrh vých. stav difer. Návrh vých. stav difer.Výnosy c1 . x1

-

c0 . x0

=

∆cI . ∆xI C2 . x2

-

c0 . x0

=

∆cII . ∆x II

- Nv nv1 . x1-

n0 . x0 = ∆nvI . ∆xI Nv2 . x2

-

n0 . x0 = ∆nvII . ∆xII

-Nf Nf1-

N0

=

∆NfI Nf2

-

N0

=

∆NfII

Zisk Z1 - Z0 = ∆ZI Z2

-

Z0 = ∆ZII

R e l e v a n t n í n á k l a d y a v ý n o s y v k r á t k o d o b é mr o z h o d o v á n í

Při krátkodobém rozhodování se optimalizují efekty při neměnných základních podmínkách.Tomu plně odpovídají náklady a výnosy relevantní charakteru i typu příslušné úlohy.

náklady < ekonomický prospěch


MUS99K10 116

Povinností manažerského účetnictví je poskytovat diferencované údaje o nákladecha výnosech pro diferencované účely (úkoly). Odpovídající anglický termín: Different costsand revenues for different purposes.

4. Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků

Kriterium rozhodování:

Předpoklad:Instalovaná výrobní kapacita (optimální, maximální) je vymezena a:a) není plně využita, nebo

b) je plně využitaZ toho vyplývá:• fixní náklady se nemění,• maximální objem výroby je dán instalovanou kapacitou au vyráběného výrobku nebo skupiny stejnorodých výrobků známe:• jednotkové variabilní náklady – nv• jednotkovou cenu - c

Je-li dána jako neměnná veličina výchozí kapacita a na ni vázaná složka fixníchnákladů, pak se celá řada lineárních úloh nákladů a výnosů řeší pro jednu neznámouz těchto základních proměnných: nv, c, Q popř. N, Nv, V, u nebo U, popř. Z.

Kritérium rozhodování:

Při všech úlohách se vychází ze vztahu:

Příklad vyhodnocení alternativPlatí zde základní pravidlo optimalizace, tj.: celkový zisk roste pokud jsou přírůstkové(mezní, hraniční) výnosy vyšší než přírůstkové (mezní, hraniční) náklady.

MAXIMALIZACE ABSOLUTNÍHO ZISKU

ABSOLUTNÍ VÝŠE

Z = (c – nv) . Q - Nf

Maximální zisk je dosažen při takovém objemu aktivity, při kterém se přírůstkovévýnosy rovnají přírůstkovým nákladům a přírůstkový zisk je nulový.


MUS99K10 117

Tabulka 10.2Maximální zisk v alternativách

A l t e r a a t i v yI II III IV

Objem produkce - ks 200 250 300 350Cena v tis Kč za ks 11 10,5 10 9,53Výnosy 2200 2625 3000 3335Rozdíl variant 425 375 335

Nv v tis. na kus 5,5 5,8 6 6,1Nvcelkem 1100 1450 1800 2135Nf celkem 700 700 700 700N celkem 1800 2150 2500 2835Rozdíl variant 350 350 335Úhrada na kus u 5,5 4,7 4 3,43Úhrada U 1100 1175 1200 1200Zisk 400 475 500 500

Hodnocení pomocí přírůstkových veličin A l t e r n a t i v yI II III IV

II – I III -II IV – IIIVýnosy celkem 425 375 335Náklady celkem 350 350 335Zisk 75 25 0

Optimální bude využití kapacity ve IV. variantě, kdy přírůstek zisku je již nulový a celkovýzisk je maximální

Tabulka 10.3Hodnocení doplňkového programu

Původní program Doplňková výroba CelkemUkazatel Mj. c, n celkem c, n celkem Suma c, nProdej ks 20000 5000 25000Výnosy Kč 100 2000000 60 300000 2300000 92Nv Kč 50 1000000 50 250000 1250000 50U Kč 50 1000000 10 50000 1050000 42Nf Kč 600000 600000N Kč 80 1600000 50 250000 1850000 74Zisk Kč 2 400000 10 50000 450000 18

PŘÍKLAD

PŘÍKLAD


MUS99K10 118

V této prvé části se řeší dva typy úloh:

• optimalizace objemu výroby a tržeb• optimalizace sortimentu

Prvý typ úloh je relativně jednoduchý. Využívá se poznatků olineárním a nelineárním vztahu mezi náklady a objemem výroby:

Viz lineární nákladovou funkci a obecnou nákladovou funkci z minulého cvičení. Zkoumajíse rovněž vztahy v případě flexibilního vymezení kapacity výrobyjako jsou rozdílné dílčí kapacity, zvýšení kapacity prací přesčas nebo zavedením další směny apřerušení nebo zastavení výroby při poklesu objemu odbytu.Kritériem hodnocení je maximalizace ziskuSložitější je řešení optimalizace sortimentu

Výchozí předpokladya) Úlohy, které řeší výrobu s jedním výrobkem.b) Rozhodování o objemu:

• Lineární vývoj nákladů – nákladové minimum = ziskové maximum• Nelineární vývoj nákladů – nákladové minimum : n = n´ a ziskové maximum: c =

n´• Nákladové a výnosové veličiny se mění v důsledku samotného rozhodnutí o určité změně a o výběru nejvhodnější varianty.

Flexibilní výrobní kapacita je dána:• Dílčí kapacitou, která představuje úzký profil• Zvýšení základní kapacity prací přesčas a zavedením dalších směn• Při poklesu odbytu se omezuje kapacita a výroba se přerušuje, popř. zastavuje.

4.1 Rozhodování o objemu výroby

Optimalizace objemu výroby při rozdílných dílčích kapacitáchPředpokládejme, že máme kapacitu prvého stupně S1 v objemu Q1.jednotek a kapacitu druhého stupně S2 v objemu Q2 jednotek. K využití kapacity S2 jenezbytné nakupovat chybějící polotovary externě. Náklady variabilní vlastní výrobypolotovarů jsou nv1 a nakupovaných nv2.Nf zůstávají stejné.Řešení: Stanovení minimálního rozsahu Q2, aby se dosáhlo stejného zisku, jakého sedosahuje při plném využití kapacity Q1.

Nakupují se chybějící polotovary

Nakupuje se celý potřebný objem polotovarů

Minimální rozsah Q:


MUS99K10 119

(c – nv1) . Q1 – Nf = (c – nv2) . Q2 – Nf

(c – nv1) . Q1Q2 =

c - nv2

Příklad:Kapacita prvého stupně Q1 = 120 jednotekKapacita druhého stupně Q2 = 150 jednoteknvI hotových výrobku = 100nv2 = 120Nf = 14000cena výrobku c = 250

(250 -100) . 120Q2 = = 138, 46 , přibližně 138

250-120

Zvýšení objemu výroby zavedením druhé směny a prací přesčas

Při zavedení druhé směny se zpravidla mírně zvýší fixní náklady, spojené se zabezpečenímdruhé směny. Fixní náklady se mění skokem . Dochází k posunu bodu zvratu.Při práci přesčas naopak mírně vzrůstají variabilní náklady v důsledku příplatků za práci přes-čas. Při poskytování množstevního rabatu mohou ale zase poklesnout náklady materiální.Řešení minimálního rozsahu produkce, od kterého lze zavést druhou směnu nebo provádětvýrobu prací přesčas:

(c-nv) . Q1 - Nf = (c- nv ± ∆nv). Q2 - Nf ± ∆Nf z čehož vyplývá :

(c-nv) . QI ± ∆NfQ2 = c - nv ± ∆nv

4.2 Optimalizace sortimentu

V těchto rozhodovacích úlohách se uvažuje o nesdruženýchvýrobcích.Základní výrobní faktory, které působí na optimalizaci:- vymezení a kvantifikace omezení výroby (prodeje) určitéhovýrobku,- vymezení celkového omezení kapacity,- vymezení dílčích omezujících faktorů, vázaných k jednotlivým

výrobkům,- rozlišení dlouhodobého a krátkodobého přístupu.


MUS99K10 120

Kritériem rozhodovacích úloh je maximum zisku. Měří se však nepřímo pomocímaximalizace marže jednotlivých výrobků.

Rozhodovací úlohy lze podle omezujících faktorů rozdělit na tři skupiny:1) Omezením je pouze celková instalovaná kapacita2) Jediné kapacitní omezení, ale existují rozdílné požadavky výrobků na kapacitu.3) Více omezení

Volba sortimentu při jednom omezení

Nediferencované omezení podle výrobkůTaková rozhodovací úloha je zcela výjimečná. Všechny výrobky musí mít stejné nároky nakapacitu a nesmí existovat omezení při prodeji výrobků.Maximálního zisku bude dosaženo výrobou výrobků s největší marží.

Tabulka 10.4Volba sortimentu při jednom omezenístejný nárok výrobků na kapacitu

V ý r o b k yA B C D

C 200 240 300 320

Nv 70 100 130 160U 130 140 170 160

t v hod. 2 2 2 2Počet ks 100 100 100 100

C 20000 24000 30000 32000Nv 7000 10000 13000 16000U 13000 14000 17000 16000Nf 4000 4000 4000 4000

Z 9000 10000 13000 12000

Celkový čas zařízení 200 hodinNáklady fixní 4000

Diferencované omezení

Existuje jen jedno kapacitní omezení, ale jednotlivé výrobky odčerpávají různý objem tohotoomezení.Maximálního zisku bude dosaženo výrobou výrobku s nejvyšší marží na jednotkuomezujícího činitele.

PŘÍKLAD


MUS99K10 121

Odbytová omezeníPokud existují odbytová omezení a nejvýhodnější výrobek není možno uplatnit na trhu,využívá se těchto pravidel :- vypočte se marže za každý výrobek,- výrobková marže se přepočte na jednotku omezení,- marže ne jednotku omezení se seřadí podle velikosti,- do plánu výroby se nejdříve zahrnují výrobky s nejvyšší marží, pak s nejblíže nižší atd.- výrobky se zápornou marží se do výroby nezahrnou.

Příklad uvádí postup řešení při jednom omezení a rozdílném odčerpávání tohotoomezení jednotlivými výrobky.Nejdříve je porovnána varianta, kdy by byl vyráběn pouze jeden výrobek při vyčerpáníkapacity omezení.Následuje příklad řešení, kdy výroba nejvýhodnějšího výrobku narazí na odbytové omezení. Křešení byla použita pravidla, která jsou uvedena výše.

Tabulka 10.5

Volba sortimentu při jednom omezenírozdílný nárok výrobků na kapacitu Odbyt výrobku A pouze 190 ks

Výrobky VýrobkyA B C A B C

t jed. 2 4 5 t jed. 2 4 5počet ks 250 125 100 u/t 475 450 380

počet ks 190 30c 1750 3000 3400 T 380 120nv 800 1200 1500 c 1750 3000u 950 1800 1900 nv 800 1200 C 437500 375000 340000 u 950 1800 CelkemNV 200000 150000 150000 C 332500 90000 422500U 237500 225000 190000 Nv 152000 36000 188000Nf 80000 80000 80000 U 180500 54000 234500u/t 475 450 380 NF 80000Z 157500 145000 110000 T hodin 380 120 500

Z 154500Celkový čas zařízení 500 hod.Náklady fixní 80000 V tomto případě se mírně sníží zisk.

Výběr se provede podle marže na jednotkuK výrobě bude navržen jen výrobek A, Omezeného činitele.který má největší objem úhrady (marže)i největší objem zisku při vyčerpání Vyrábět se bude 190 jed. A a 30 jed. Bkapacity

PŘÍKLAD


MUS99K10 122


Volba sortimentu při jednom omezeníZcela výjimečnou je úloha , kdy není diferencováno omezení podle výrobků, tj. všechny druhyvýrobků mají stejnou spotřebu omezujícího činitele na jeden výrobek. V tomto případě sebude vyrábět pouze výrobek u kterého se dosáhne maximální marže celkem.

Jediné kapacitní omezení a rozdílné požadavky výrobků na kapacituJe častější úlohou. Jednotlivé výrobky odčerpávají různý objem omezujícího činitele. Maximazisku bude dosaženo výrobou výrobku s maximální marží na jednotku omezujícího činitele

Příklad:Vyrábí se výrobky P1, P2, P3. Objem výroby a průměrné náklady podle

jednotlivých položek jsou uvedeny v tabulceKapacitní omezení: 250 strojových hodin.

Řešení vypracujteV tabulce 10.6Tabulka 10.6

Optimalizace sortimentu

Položka P1 P2 P3 CelkemKs celkem ks Celkem ks celkem

Objem 100 50 20Nvm 100 80 200Nvp 30 45 50Nv celk. 130 125 250Nf 494 475 951N celkemC 700 680 1400ZiskU 570 555 1150Hod 1 2 2,5u / hod.

Posuďte, jak by situace vypadala, pokud bude celá výrobní kapacita - 250 hod - věnovánavždy jen jednomu výrobku

VYPRACUJTE SAMOSTATNĚ CVIČENÍ

ZADÁNÍ

ŘEŠENÍ


MUS99K10 123

Tabulka 10.7Kapacita využita vždy jen jediným výrobkem

Položka P1 P2 P3Ks celkem ks celkem ks celkem

ksT v hod.Nv celkNfN celkemCZiskU


Optimalizace sortimentu při více omezeníchK řešení těchto složitějších úloh se využívá metod lineárníhoprogramování. Cílem je nalezení takové struktury výroby, přikteré bude dosažen maximální efekt (minimální náklady) přidodržení daných omezení.Potřebné podklady pro výpočet mají stanovenou formu, která senazývá simplexová tabulka. Vzor simplexové tabulky je uvedenv tabulce 10.8

Tabulka 10.8Vzor simplexové tabulky

Název činitele Potřeba činitelů na jednotku Disponibilní V1 V2 Vn množství činitelů

S1 a11 a12 ... a1n b1

S2 a21 a22 ... a2n b2

: : : : : Sm am1 am2 ... amn bm

Cena jednotkyvýrobku c1 c2 ... cn

Pramen: Korda B.: Matematické metody v ekonomii, SNTL Praha, 1967, str.114

V tabulce aij představuje množství činitele Si potřebné na výrobu jedné jednotky výrobku Vj,bi je disponibilní množství činitele Si a cj je cena (zisk, příspěvek na úhradu) jednotky výrobkuVj.Matematická formulace optimalizační úlohy lineárního programování má tři základní součástia) účelovou funkci:

c1 x1 + c2 x2 + ... + cn xn ..... max. (min.)


MUS99K10 124

b) omezení ( množinu řešení)

a11 x1 + a12 x2 + ... + a1n xn ≤ b1a21 x2 + a22 x2 + ... + a2n xn ≤ b2

.................................................................................

am1 x1 + am2 x2 + ... + amn xn ≤ bm

c) podmínky nezápornosti

xj ≥ 0 ( j = 1, 2, ..., n), kde xj je rozsah j - té aktivity

Protože nerovnosti lze obtížně řešit, doplníme omezení o tzv. přídatné proměnné x´j prokaždého činitele a dostaneme základní výchozí rovnice pro řešení.

c1 x1 + c2 x2 + ... + cn xn ..... max. (min.)

a11 x1 + a12 x2 + ... + a1n xn + x´1 = b1a21 x2 + a22 x2 + ... + a2n xn + x´2 = b2

..............................................................................................................................am1 x1 + am2 x2 + ... + amn xn + x´m = bm

xj ≥ 0 ( j = 1, 2, ..., n, n+1, n+2, ,..,n+m)

Řešením se získá optimální struktura výroby při dodržení požadované účelové funkce. Řešenímusí být primárně i duálně přípustné, tj. žádná hodnota omezení nemůže být záporná a rovněž

žádná duální hodnota nemůže být záporná.Nejlépe se osvětlí celý postup výpočtu a výklad výsledkuřešením jednoduchého příkladu:

Tabulka 10.9

Příklad řešení jednoduchéoptimalizace Zadání

Název činitele Spotř. činitelů na jednotku výr. Disponibilní množ- I II III ství činitelů

Surovina A 30 10 15 200Surovina B 6 8 13 600Cena jednotky výr. 50 10 60

PŘÍKLAD ŘEŠENÍ


MUS99K10 125

Výchozí simplexová tabulka

Řešení:

I x1 II x2 III x3 x4 x5 relace b x4 30 10 15 1 0 = 200

x5 6 8 13 0 1 = 600

-50 -100 -60 0 0

1. Nejdříve se určí tzv. klíčový sloupec podle největší záporné hodnoty jednotky aktivity2. Dále se stanoví tzv. klíčový prvek podílem disponibilního množství jednotkovou spotřebou: tj. 200 : 10 = 20 pro prvý řádek a 600 : 8 = 75. Max. počet jednotek = 20Řešíme eliminací:

I x1 II x2 III x3 x4 x5 relace b x1 c=100 3 1 1,5 0,1 0 = 20 . -8 (100)

x5 c=0 -18 0 1 -0,8 1 = 440 a sečíst

250 0 90 10 0 2000 a sečístŘešení je hned v prvém kroku optimální, t.j. primárně i duálně přípustné, tj nezáporné

Interpretace výsledku:

Hodnota účelové funkce: Je vyjádřena cenou výrobků, tj. 2000 (20 . 100)

Výrobky zařazené do výroby: Vyrábět se má 20 jednotek aktivity II

Nezařazené výrobky: Aktivity I a III nebyly do výroby zařazeny

Duální hodnoty : U nezařazených proměnných snižují hodnotu účelové funkce na jednotku aktivity, tj. u aktivity I o 250, u aktivity III o 90 U omezení (surovin) představují ocenění (oportunitní náklad) a činí u vyčerpaného omezení – surovina A 10 a surovina B nebyla vyčerpána, je v přebytku a ocenění je 0

Zbytek nevyužitých surovin: Nebyla využita surovina B, zůstává jí 440 jednotek

Duální ceny představují ocenění odvozená od podmínek modelu (tzv. relativněpodmíněné ocenění).Posuďte změny duálních cen, jako změnu výchozích podmínek v simplexové

tabulce, které nastanou změnou ceny aktivity II ze 100 na 70.______________________________________________________________________________________________________________________________________________________

PROMYSLETE SI


MUS99K10 126

Asi jste našli následující řešení:Výchozí řešení z druhé části tabulky 10.9 zůstane v platnosti. Bude vybránsloupec s aktivitou II. Změněna bude jen hodnota účelové funkce v tomto sloupciz –100 na –70. Tato změna však pomění celý poslední řádek řešení takto:.

I x1 II x2 III x3 x4 x5 relace b x1 c=70 3 1 1,5 0,1 0 = 20 . -8 (100)

x5 c=0 -18 0 1 -0,8 1 = 440 a sečíst

160 0 45 7 0 1400 a sečíst

I když řešení v rozsahu aktivity II jako optimální řešení zůstalo zachováno, změnila sehodnota účelové funkce i všechny relevantní duální hodnoty (ceny).

Tabulka 10.10Zadání optimalizační úlohy

Omezení Jednotková spotřeba na aktivitu Relace Dispon. A B C D E množství

Energie 6 5 8 7 2 < = 2400Práce 0,4 0,5 0,2 0,3 0,1 < = 160Voda 0,8 0,9 1,2 1,3 0,5 < = 400Surovina 8 5 7 4 3 < = 1800Kap. I 1 < = 160Kap. II 1 < = 70Kap. III 1 < = 150Kap. IV 1 -1 = 0Kap. V. 1 > = 50

ÚHRADA 354 388 464 168 80 .... max.

Úkoly k řešení:• Formulujte optimalizační úlohu• Sestavte výchozí simplexovou tabulku• Vypracujte řešení na počítači s pomocí tabulkového procesoru• Proveďte interpretaci výsledků řešení

POMOCNÁ KONTROLA


ŘEŠENÍ

��

��


MUS99K10 127

Přesvědčete se zda jste správně pochopili tyto termíny:základní pravidlo optimalizace omezeníoptimalizace objemu výroby podmínky nezápornostioptimalizace sortimentu: přídatné proměnné- při jednom omezení simplexová tabulka- při více omezeních disponibilní množstvíoptimalizační úloha lineárního programování duální hodnotyúčelová funkce

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K11 128

KAPITOLA 11ZÁKLADNÍ TYPY ÚLOH, KTERÉ NEVYŽADUJÍ VKLADY II.

Obsah : 1. Cíle semináře2. Úvod3. Cena u doplňkových výrobků je-li nevyužitá kapacita4. Úlohy „buď anebo“

4.1 Rozhodování vyrobit nebo koupit4.2 Pokračovat ve výrobě nebo výrobu zrušit

5. Specifika rozhodovacích úloh ve sdružené výrobě6. Příklady k samostatnému řešení

1. Cíle seminářeCílem semináře je praktické zvládnutí dalších úloh pro rozhodování, jako námět pro jejichpraktické aplikace ve firmě:• posouzení výhodnosti či nevýhodnosti doplňkové výroby při dosud nevyužité kapacitě• úlohy „buď anebo“• posouzení, zda je výhodné další zhodnocení výrobků ve sdružené výrobě

2. ÚvodV této kapitole jsou uvedeny další typy úloh, které nevyžadují vklady prostředků. Ujednotlivých úloh jsou uvedena specifická kriteria pro rozhodování a uvedeny vzorovépříklady.

3. Cena u doplňkových výrobků je-li nevyužitá kapacitaPři nevyužité kapacitě se vychází z předpokladu, že fixní náklady jsou již uhrazenydosavadní výrobou. Příspěvek na úhradu - marže - představuje již zisk.

Kritérium pro rozhodování:

4. Úlohy „buď anebo“

4.1 Rozhodování vyrobit nebo koupitÚlohy se liší podle toho zda je nebo není využita výrobní kapacita.Kritériem rozhodování je příspěvek k tvorbě zisku

Dolním limitem ceny jsou variabilní náklady.


MUS99K11 129

a) Kapacita není využita

Kritériem rozhodování jsou přírůstkové veličiny.

Tabulka 11.1a) Kapacita není využitaZadání: Posoudit výhodnost využití pracovníků a volné haly k výrobě předlisků. Denní potřeba 20000 ks. Cena 4,50 Kč/ks Zařízení k výrobě má denní odpis 8000 Kč. Ostatní údaje jsou uvedeny v tabulce.

Položka N původní N doplň. N celkem Přír. N, VNvm 250000 40000 290000 40000Nvpr 10000 1600 11600 1600Nvost 40000 8000 48000 8000Nrež výr. 38000 6300 44300 6300Nf 130000 130000N celkem 468000 55900 523900 55900Počet ks 100000 20000 120000 20000n/ks 4,68 2,80 4,37 2,80cena jed. 4,5 4,5 4,5 4,5Tržba - C 450000 90000 540000 90000Zisk -18000 34100 16100 34100

V případě nevyužití kapacity je výhodnévýrobu předlisků zavést. Celkový zisk sezvýší o 34100 Kč denně (zaokrouhleno 1,7.20000)

Zhodnocení:

Tabulka 11.2b) Kapacita využita

Pokud stávající výrobní kapacita je využita, je možné výrobu předlisků zavéstjen uvolní -li se prostor a pracovníci z doplňkové výroby pitné vodyUšlý denní zisk 30000 Kč

Náklady variabilní musí být menší než cena nakupovaného výkonu.

PŘÍKLAD

PŘÍKLAD


MUS99K11 130

přír. N celkem 55900 Realizace doplňkové výroby bude výhodnáNák. cena celkem 90000 i při využité kapacitě a nutnosti omezit jinou činnostÚspora 34100 k uvolnění kapacityUšlý zisk 30000Zisk/ztráta 4100

4.2 Pokračovat ve výrobě nebo výrobu zrušit

Protože ceny výrobků určuje trh, setkáme se často v praxi s případem, kdyprůměrné náklady celkem na jednotku výrobku překročí dosahovanou cenu připrodeji výrobku.Výroba výrobků je často zastavena, nebo služba je zrušena (např. rušení

autobusových nebo vlakových spojů) protože tyto konkrétní výkony nepřinášejí zisk.Promyslete si, zda se tímto postupem přispěje vždy k dosažení lepšího hospodářskéhovýsledku firmy.

Dospěli jste zřejmě k závěru:Pro činnost firmy je rozhodující celkový objem zisku, který firma realizuje.Pokud zastavení konkrétní činnosti vede ke snížení zisku celkem, bylo přijatošpatné opatření. Důvodem jsou fixní náklady a potřeba jejich přiřazení jednotlivýmvýkonům. Čím je objem výkonů větší, tím k většímu „rozředění“ fixních nákladů

dochází. Proto i zdánlivě ztrátová činnost, posuzovaná odděleně může být pro firmu jakocelek přínosem.

Kritériem rozhodování je:

Úkolem je posoudit:a) jak se projeví v zisku firmy vypuštění výrobku II z výrobyb) jak se projeví v zisku firmy nahrazení výrobku II výrobkem III.c) vyhodnocení proveďte s využitím analýzy variabilních nákladů v následující tabulce 11.3

PŘÍKLAD

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA

Zda výrobek poskytuje kladnou marži nebo ne. Jestliže se výrobek vyřadí zvýrobního programu a nenahradí se výrobkem s vyšší marží, dojde ke sníženízisku celkem.


MUS99K11 131

Tabulka 11.3Pokračovat ve výrobě nebo výrobu zrušit Vypustit Zařadit výrobek III

výrobek IIKlasické srovnání

Položka Výrobek Celkem Výrobek Výrobek Výrobek Celkem I II I I III I + III

Nvm 2000 1000 3000 2000 2000 2500 4500Nvp 400 1200 1600 400 400 600 1000Nfv 150 100 250 150 150 150 300Nv 2550 1650 4200 2550 2550 3250 5800Nf 500 1500 2000 2000 800 1200 2000N celkem 3050 3150 6200 4550 3350 4450 7800Tržby 4400 2600 7000 4400 4400 4000 8400Zisk/ztráta 1350 -550 800 -150 1050 -450 600

V klasické kalkulaci jsou fixní náklady rozděleny na výrobky podle kalkulační základny, kterou v uvedeném příkladě byly přímé (variabilní) náklady pracovní. Druhý výrobek při této plné kalkulaci vytváří ztrátu. Jeho vypuštění z výrobního programu bez náhrady způsobí, že fixní náklady zůstanou v plné výši jen pro výrobek I. a firma dosáhne ztrátu ve výši 150. Zařazení třetího výrobku dostane zase firmu do zisku (600), ale menšího než u původního programu.

Vhodné řešení se nabízí pomocí kalkulacevariabilních nákladů, tj. posuzování vhodnostikonkrétních výrobků podle marže

Tabulka 11.4Kalkulace variabilních nákladůPoložka Výrobek Celkem Výrobek Výrobek Výrobek Celkem

I II I I III I + IIITržby 4400 2600 7000 4400 4400 4000 8400Nv celkem 2550 1650 4200 2550 2550 3250 5800Úhrada (marže) 1850 950 2800 1850 1850 750 2600Nf všeobecné 2000 2000 2000Zisk 800 -150 600

Závěr: Vypuštění výrobku II není výhodné, protože poskytuje úhradu ve výši 950.Ztrátu by bylo možné snížit prodejem výrobního zařízení pro výrobek II. Z poměrumateriálových a pracovních nákladů lze odhadnout, že výrobní zařízení bude mítjen nízkou hodnotu.

PŘÍKLAD VHODNÉHOŘEŠENÍ

ZÁVĚRY


MUS99K11 132

5. Specifika rozhodovacích úloh ve sdružené výrobě.

Sdružený proces se hodnotí jako celek.Prvou možností je prodat výrobky (polotovary) ihned po zpracování surovinyDruhou možností je zušlechtění výrobků dalším zpracováním

Při zpracování jedné výchozí suroviny na několik výrobků (petrochemie, cukrovary, mlýny,apod. je možné přesně stanovit náklady na zpracování celkem za všechny sdružené (vázané)výrobky.Každý výrobek však má zpravidla svoji cenu, nebo lze stanovit alespoň ocenění.

Kalkulaci nákladů na jednotlivé vázané výrobky nelze proto přesně provést.

Tabulka 11.5Zpracování výrobků ve sdružené výrobě

VýrobkyA B C Celkem Zisk zehlavní hlavní vedlejší zpracov.

q v kg 5000 1250 5000c v Kč 10 3 8C výnosy 50000 3750 40000 93750Ekvivalent 1 0,2 0,6Celkem E 5000 250 3000 8250N mater. 20000N zprac. 70750N celkem 55000 2750 33000 90750Zisk -5000 1000 7000 3000 3000

Úkolem je:posoudit vhodnost dalšího zušlechtění výrobků ve srovnání s prodejem výrobků (polotovarů)po zpracování suroviny. Využijte přírůstkových veličin

Výpočty jsou uvedeny v tabulkách 11.6 a11. 7

Dalším zpracováním (zušlechtěním) původních výrobků (polotovarů) je možné dosáhnoutpřírůstku zisku 15310 (tj. 18500 + 810 –5000 + 1000)Náklady převedené jsou náklady, získané kalkulací pomocí rozčítací metody (ekvivalenčníčísla).Celkový zisk firmy ze zpracování suroviny a zušlechtění činí 18310

PŘÍKLAD A JEHO ŘEŠENÍ

PŘÍKLAD A JEHO ŘEŠENÍ


MUS99K11 133

Tabulka 11.6Proces zušlechťování Zisk zušl.

q v kg 4500 420c v Kč 21 18C výnosy 94500 7560 102060N převedené 55000 2750 57750N zpracování 26000 3000 29000N celkem 81000 5750 86750Zisk 13500 1810 15310 15310

Přehledné srovnání umožňuje využití přírůstkových veličin

Tabulka 11.7Přírůstkové veličiny

A B C CelkemPřírůstek C 44500 3810 48310Přírůstek N 26000 3000 29000Přírůstek Z 18500 810 19310


6.1 Doplňková výrobaTabulka 11.8

Zadání: Posoudit výhodnost využití pracovníků a volné technologie na výrobu nealkoholickýchnápojů k doplňkovému plnění pitné vody.Denní potřeba 20000 lahví Cena 10 Kč/ksZařízení k výrobě má dení odpis 8000 Kč. Ostatní údaje jsou uvedeny v tabulce.Dosavadní výroba činí 100 000 lahví nápojů a cena činí 16 Kč/ks

Výroba Původní Doplňková Celkem ÚKOLY K ŘEŠENÍPoložka N Přír. N N celkem 1) Dopočítejte potřebné údaje v tabulceNvm 900000 110000 2) Posuďte na základě výpočtů:Nvpr 8000 2000 - zda je výhodné doplňkovou výrobuNvost 10000 8000 pitné vody zavéstNrež 32000 8000 - zda doplňková výroby zvyšujeNf 40000 hospodárnostN celkem - zda doplňková výroby zvyšujePočet ks efektivnostn/kscena/ksC celkemzisk/ksZ celkem



MUS99K11 134

Pokud by trh byl přesycen balenou pitnou vodou a odběratelé by tlačili výrobce kesnížení cen, promyslete si, na jakou nejnižší cenu může přistoupit.__________________________________________________________________________________________________________________

________________________________________________________________

Z dřívějších kapitol si pamatujete, že musí být uhrazeny minimálně variabilnínáklady.Lze se řídit i zásadou, že přírůstek výnosů musí být větší než přírůstek nákladů.Z toho lze odvodit minimální cenu lahve vody.Minimální cena lahve vody může být…..

6.2 Pokračovat ve výrobě nebo výrobu zrušit

Příklad je zpracován pro rozhodování o výrobě v zemědělském podniku, který se zabývárostlinnou výrobou a obhospodařuje 1500 ha orné půdy.Zadání:Výchozí situace je uvedena v tabulce 11.9. Firma není spokojena s rentabilitou brambor auvažuje o jejich vyřazení z pěstování. Podle kalkulace v plných nákladech jsou pro firmuztrátové.

Posuďte pomocí metody variabilních nákladů, jaký budeskutečný dopad na celkový zisk firmy, přestane-li pěstovatbrambory.

Tabulka 11.9Příklad vyřazení výrobku

plodina CELKEM VyřazeníPšenice Žito bramb. jetel řepka brambor

Výměra v ha 300 300 300 300 300 1500Hektarový výnos 5 4 20 12 2,7Sklizeň 1500 1200 6000 3600 810Náklady variabilní 2500 2500 10500 2880 2500 20880Náklady fixní 1300 1300 6500 1440 1300 11840Náklady celkem 3800 3800 17000 4320 3800 32720Tržby 5250 4320 15000 4680 4860 34110Zisk 1450 520 -2000 360 1060 1390 3390

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA

ÚKOL K ŘEŠENÍ


MUS99K11 135

Tabulka 11.10SPRÁVNĚ: Posouzení podle MARŽE :

plodina CELK. Vyřaz. CELK.Pšenice Žito bramb. jetel řepka brambor

Cena jednotky cPrům. náklady variab nvMarže na jednotku uSklizeň (q.p) QMarže celkem U = Q.uNáklady fixní celkem NfZisk celkem Z

FIRMA SE MUSÍ POSUZOVAT JAKO CELEK. POTÍŽ JE V TOM, ŽE ZŮSTANOU FIXNÍ NÁKLADYA V TOMTO PŘÍPADĚ I NEOBDĚLANÝCH 300 HA O. P.

VOLNOU O. P. VYUŽÍT K ROZŠÍŘENÍ PLOCHY ŘEPKY

Vyčíslete, zda rozšíření řepky nahradí úbytek zisku vyřazenímbrambor.

Tabulka 11.11Rozšíření plochy řepky

plodina CELK.Pšenice Žito řepka jetel


ANI ROZŠÍŘENÍ PLOCHY ŘEPKY SITUACI NEŘEŠÍNÁVRHY ŘEŠENÍ:ZVÝŠENÍ VÝNOSŮ BRAMBOR NA 25 TUN

ŘEŠENÍ

ÚKOL K ŘEŠENÍ

ŘEŠENÍ


MUS99K11 136

Prozkoumejte, zda zvýšení výnosů brambor přineseočekávaný efekt ve zvýšení zisku

Tabulka 11.12Zvýšení výnosů brambor

plodina CELK.Pšenice žito bramb. jetel řepka


6.3 Další zpracování polotovarů ve sdružené výrobě

Zadání:Firma se zabývá zpracováním nestandardních jablk na jablečný koncentrát. Z 1 tuny jablkvyrobí 90 kg koncentrátu (A), zbude 610 kg výlisků (B) a 300 kg odpadu (C)

Úkol:Dopočítejte výnosy náklady a zisk v tabulce 11.13 pro základní zpracování

Firma se dostala do odbytových potíží s koncentrátem a pořídila technologii na výrobuovocných šťáv se základní bází jablečného koncentrátu.Výlisky obsahují pektiny o které projevil zájem pekárenský průmysl. Firma doplnilatechnologiina sušení výlisků a jejich mletí na moučku. V řádku q1 je uveden objem výroby ovocnýchšťáv a pektinové moučky z výlisků

Vypočtěte v tabulce 11.14• celkové výnosy po procesu zušlechťování polotovarů• metodou odečítací vypočtěte náklady převedené• vyčíslete náklady celkem a zisk po procesu zušlechťování


ÚKOL K ŘEŠENÍ

ŘEŠENÍ


MUS99K11 137

Tab. 11.13Zpracování polotovarů ve sdružené výrobě.

VýrobkyA B C CelkemHlavní vedl. odpad

q v kg 90 610 300 1000c v Kč 50 1 0C výnosy

N mater. 2000N zprac. 1800N celkemZisk

Tab 11.14Proces zušlechťování

A B C Celkemq v kg 90 610q1 v kg 990 150c v Kč 14 10C výnosyN převedenéN zpracování 7920 500N celkemZisk

Výsledky, které jste získali zhodnocením procesu zušlechťování je možné vyhodnotit propotřeby rozhodování ve formě přírůstkových nákladů a výnosů a přírůstku zisku.Pomocí přírůstkových veličin je rychle zhodnocen přínos zušlechťování základních produktůzpracování

.

ŘEŠENÍ

ŘEŠENÍ

ŘEŠENÍ


MUS99K11 138

Tabulka 11.15

Přírůstkové veličinyA B C Celkem

Přírůstek CPřírůstek NPřír. ZZisk celkem

Pektinovou moučku využívá jen relativně málo pekárenských firem a trh se rychle nasytil.Firma proto musela omezit sušení a mletí výlisků a prodávala je surové za „symbolickoucenu“ myslivcům ke krmení zvěře.

Vyčíslete, jaký celkový přínos procesu zušlechťování bude dosažen v tomto případě.

Tabulka 11.16

Přírůstkové veličinyA B C Celkem

Přírůstek CPřírůstek NPřír. ZZisk celkem


Přezkoušejte si, zda jste zvládli rozhodovací úlohy:doplňková výroba při nevyužité kapacitě sdružená výrobaMinimální cena při doplňkové výrobě náklady ve sdružené výroběVyrobit nebo koupit: proces zušlechťování• kapacita není využita rozhodování pomocí přírůstkových• kapacita je plně využita veličinpokračovat ve výrobě nebo výrobu zrušit kalkulace nákladů na sdruženérozhodování podle marže výrobky

ŘEŠENÍ

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K12 139

KAPITOLA 12ZÁKLADNÍ TYPY ÚLOH, KTERÉ VYŽADUJÍ VKLADYPROSTŘEDKŮMETODY EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC

Obsah: 1. Cíle semináře2. Úvod3. Vliv faktoru času4. Metody hodnocení investic5. Příklady k samostatnému zpracování

1. Cíle seminářePo prostudování této kapitoly byste měli být• seznámeni se základními metodami hodnocení ekonomické efektivnosti investic• schopni prakticky tyto metody využít v úlohách, které vyžadují vklady prostředků

2. ÚvodRozhodovací úlohy, které mají dlouhodobé efekty se podstatněodlišují od úloh, které mají jen krátkodobé efekty. Hlavníodlišností je, že vyžadují investiční vklady.Přínosy těchto vkladů jsou dosahovány postupně a některádlouhodobá rozhodnutí jsou spojena ještě s dodatečnýmiinvestičními výdaji.Výdaje ale zejména příjmy lze stanovit pouze odhadem.Rozhodnutí již nelze zvrátit a působí zpravidla dlouhou dobu.

Jak již bylo uvedeno, přínosy investičních vkladů se budou vracet postupně, lzeje proto jen odhadovat. Mezi tím se mění podmínky pro podnikání. Je to typickásituace pro současné období.Investování proti běžné podnikatelské činnosti (výrobní, obchodní a jiné) přinášíznačná rizika. Promyslete si čeho se rizika týkají

Vaše odpověď bude asi podobná následující:Rizika se týkají :- věcné stránky projektů, zejména dosažení projektovaných parametrů vprovozu,

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA


MUS99K12 140

- časové stránky, tj. zrychlování technické a technologické obměny a tím zastarání v kratším období než se předpokládalo (morální opotřebení)- finanční stránky, tj. zda budou dosaženy projektované parametry nákladů, tržeb a zisků.

Dlouhodobé rozhodování je spojeno s investičními vklady, na které zpravidla nestačívlastní zdroje Značnou roli zde má způsob úvěrování investice.

Investovat je možné do hmotného investičního majetku (zákl. prostředky), do nehmot-ného investičního majetku (know how, software a pod), do cenných papírů, do podílů apod.Zabývat se dále budeme jen hmotným investičním majetkem.

Při rozhodování je z jedné strany dán cíl, který má investice plnit a hledá senejefektivnější řešení výběrem z variant. Přijata může být jen jedna a ostatní se vylučují.Z druhé strany je řešení dáno omezeným kapitálem a hledá se jeho nejvýhodnější zhodnocení.Řešení se obvykle nazývá projekt.

Kritéria hodnoceníKritéria hodnocení investičních projektů vychází z teorie firmy.Dlouhodobým cílem podnikání je zajištění ekonomické efektivnosti a stability firmy.Efektivnost se dá měřit dlouhodobě. Je dána vztahem mezi vklady do podnikání a jejichdlouhodobými přínosy. Výsledkem je zvyšování tržní hodnoty firmy. Vstupy představují investiční výdaje a lze je spolehlivě odhadnout. Vyjadřují seformou přírůstku peněžních výdajů na investici ve srovnání se současným stavem.

Přínosy nelze tak snadno vyjádřit. Firmu zajímají především přínosy, které lzevyjádřit finančně (v penězích).

Peněžní vyjádření přínosů se děje jednak pomocí nákladů, výnosů a zisku, jednakpomocí peněžních toků.

Užívají se i další kritéria.

Kritériem hodnocení je zajištění efektivnosti investičních vkladů.

3. Vliv faktoru času.V podkladech pro rozhodování s krátkodobými efekty nebylo nutné uvažovat s faktorem času.Dlouhodobé přínosy převádíme na jejich současnou hodnotu. Děje se tak odúročenímbudoucích výnosů - diskontováním.

Hbn H0 = kde: Hbn ..... hodnota budoucí v roce n

(1 + p)n H0 ........přítomná hodnota z roku n p ........ úroková míra

Efektivnost je dána vztahem mezi investičními vklady adlouhodobými přínosy z těchto vkladů.


MUS99K12 141

Přínosy vyjadřujeme pomocí čistých peněžních toků (cash flow) - CF.

CF = ( 1 - Sd ) . Zd + O , kde: CF... cash flow Zd ...zisk před zdaněním Sd ...sazba daně O ... odpisy

Čisté peněžní toky v našem případě představují čistý zisk a odpisy.

12.4 Metody hodnocení investic

4.1 Čistá současná hodnota - HčsVyjadřuje se jako rozdíl mezi současnou hodnotou přínosůinvestice a současnými investičními výdaji Vyjadřuje se vabsolutních hodnotách.

Podmínkou pro přijetí projektu je kladná čistá současná hodnota

CF1 CF2 CF3 CFn CIvnHčs = + + + ... + + - I0

1 + p (1 + p)2 (1 + p)3 (1 + p)n (1 + p )n

kde: CF ... cash flow = zisk + odpisy p ... úroková míra CIv ... výnos z vyřazené investice I ...... investiční náklady a po úpravě na tvar pro násobení:

Hčs = CF1 . (1 + p)-1 + CF2 . (1 + p)-2 + ... + CFn . (1 + p)-n + CIv-n - I0

Pokud předpokládáme stálý roční přínos v jednotlivých létech a neuvažujeme s likvidačnímináklady, lze Hčs vyjádřit:

Hčs = CF x ∑(1 + p)-n - I0

Tabulka 12.1ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA

Rok CF Cfd Io Sum CFd -Io Sum CFd Úročitel Odúročitel0 -20 -20,00 23,191 5 4,39 -15,61 1,14 0,8771932 5 3,85 -11,77 1,2996 0,7694683 5 3,37 -8,39 1,481544 0,6749724 5 2,96 -5,43 1,68896 0,592085 5 2,60 -2,83 1,925415 0,5193696 5 2,28 -0,56 2,194973 0,4555877 5 2,00 1,44 2,502269 0,3996378 5 1,75 3,19 2,852586 0,350559Celkem 40 23,19 20 3,19 15,08535 4,638864

PŘÍKLAD


MUS99K12 142

Hčs = SUM (CFd) - Io Hčs = CF . SUM (odúroč)Hčs = 23,19 -20 =3,19 Hčs = 5 . 4,638864 = 23,19

Graf 12.1

4.2 Index rentabilityJe relativním ukazatelem a dává do poměru odúročené přínosy a investiční nákladyPro přijetí projektu je požadováno, aby Ir > 1

∑ CF ( 1 + p)-n Ir=

I kde: CF ... jsou roční přínosy projektu - cash flow I ... investiční náklady projektu v roce 0

4.4 Doba návratnosti investice - DnVyjadřuje počet let, potřebných k úhradě investičních nákladů z výnosu investice.Pokud se uvažuje s faktorem času, přínosy se odúročují.

I0Dn = kde: I0 ... jsou investice v roce 0

(∑ CFi ) / n CFi... jsou roční přínosy, peněžní toky

V případě, že se bere v úvahu faktor času, jsou přínosy v každém roce diskontovány

I0Dnd =

(∑ CFi.(1 + p)

ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

0 1 2 3 4 5 6 7 8

ROKY

MIL

. KČ CF

CFdIoSumCDf-Io


MUS99K12 143

4.3 Vnitřní výnosové procento - VVPVVP je taková úroková míra, kterou se odúročují budoucí přínosy investice tak, aby se Hčsrovnala investičním výdajům (I). Využívá se grafického řešení VVP.

Tabulka 12.2

Vnitřní výnosové procentoInvestiční náklad v roce 0 činil 50 mil Kč

Rok CF CFd11 CFd12 CFd13 CFd14 Cfd151 6 5,41 5,36 5,31 5,26 5,222 10 8,12 7,97 7,83 7,69 7,563 10 7,31 7,12 6,93 6,75 6,584 12 7,90 7,63 7,36 7,10 6,865 12 7,12 6,81 6,51 6,23 5,976 12 6,42 6,08 5,76 5,47 5,197 12 5,78 5,43 5,10 4,80 4,518 12 5,21 4,85 4,51 4,21 3,92Celkem 86 53,26 51,24 49,32 47,51 45,80% úroků 11 12 13 14 15

Úročitelé 1,11 1,12 1,13 1,14 1,151,23 1,25 1,28 1,30 1,321,37 1,40 1,44 1,48 1,521,52 1,57 1,63 1,69 1,751,69 1,76 1,84 1,93 2,011,87 1,97 2,08 2,19 2,312,08 2,21 2,35 2,50 2,662,30 2,48 2,66 2,85 3,06

procento 11 12 13 14 15A 53,26 51,24 49,32 47,51 45,80I 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00

Vynesením vypočtených hodnot do grafu se graficky odhadne VVP. Další přesnější odhad jemožné provést odúročením CF s úrokovými sazbami mezi 12% a 13% a opět grafickýmřešením.

PŘÍKLAD

ŘEŠENÍ


MUS99K12 144

Graf 12.2

VNITŘNÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO

42

44

46

48

50

52

54

11 12 13 14 15

VVP

CFd

AI


Tabulka 12.3PŘÍKLADMáme dva projekty na výměnu dosavadní technologie. Jeden projekt investičněnáročnější, s nízkou spotřebou práce, druhý investičně méně náročný, s relativněvysokou spotřebou práce.1. projekt:Investiční výdaje 24 mil. Kč, odpisy 8 let lineární, čistý zisk je uveden v tabulceÚroková míra 10 %2. projekt:Investiční výdaje 40 mil. Kč, odpisy 8 let lineární, čistý zisk je uveden v tabulceÚroková míra 10 %1. projekt 2. projekt

Rok Odpis č. zisk CF Cfd odpis č. zisk CF CFd1 1 32 4 73 7 94 7 95 7 96 7 97 7 98 7 9



MUS99K12 145

5.1 Vypočtěte Hčs u obou variant a vyhodnoťte varianty:

5.2 Vypočtěte index rentability pro obě varianty a vyhodnoťte výsledek

5.3 Porovnejte obě varianty pomocí VVP

Tabulka 12. 4

Vnitřní výnosové procento

Projekt 1 Projekt 2Rok CF CFd 20 CFd 25 CFd 30 CF CFd 20 CFd 25 CFd 3012345678

Rok CF 20 25 30 CFd 20 CFd 25 CFd 301 4 1.var.2 7 2.var.3 104 10 CFd 20 CFd 25 CFd 305 10 1.var.6 10 2.var.7 108 10

Vypočtené hodnoty pro VVP vyneste do grafuVyhodnocení proveďte grafickou metodou

ŘEŠENÍ

ÚKOLY K ŘEŠENÍ


MUS99K12 146

5.4 Doba návratnostiVypočtěte a zhodnoťte dobu návratností z CF a CFd pro obě varianty.

Ověřte si, zda jste zvládli základní metody hodnocení investicInvestování čistá současná hodnotarizika spojená s investicemi index rentabilityfaktor času vnitřní výnosové procentodiskontování doba návratnostipřítomná hodnota (budoucího zisku)

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K13 147

KAPITOLA 13KALKULACE CEN - PODKLAD PRO CENOVÁROZHODOVÁNÍ

Obsah: 1. Cíle semináře2. Úvod3. Prodej výkonů – odbyt - jako hlavní funkce podniku4. Metody kalkulace cen5. Příklady k samostatnému řešení

1. Cíle seminářePo seznámení se s obsahem této kapitoly byste měli znát:• úlohu ceny v tržní ekonomice• charakteristiky trhu prodávajícího a trhu kupujícího• základ praktické cenové politiky• principy tvorby cen

2. Úvod

Dosud se setkáme u mnoha firem se snahou přesně zkalkulovat plné náklady naprováděné výkony a na základě takto vyčíslených nákladů stanovit cenu a tutoprosazovat u zákazníků (odběratelů, spotřebitelů). Považujete tento postup zasprávný? Pokud ano, proč?______________________________________________

Na základě vašich znalostí z ekonomie a na základě vlastní zkušenosti jste asidospěli k závěru, stejně jako ekonomové teoretici,, že cena v tržní ekonomice jevýsledkem složitých tržních interakcí a nelze ji nijak určit propočtem.

Obecné otázky ceny vysvětluje mikroekonomická teorie. Ta formuluje pro jednotlivémodelové situace obecná pravidla. Tato pravidla nejsou v praxi přímo aplikovatelná. Jejichznalosti ale významně pomáhají v rozhodování.

Rozlišují se dvě základní zaměření rozhodovacího subjektu:• rozhodování o vlastní účasti na trhu podle výrobních možností a možností přizpůsobit se

ve výši nákladů,

PROMYSLETE SI

POMOCNÁ KONTROLA


MUS99K13 148

• rozhodování o ovlivňování objemu prodeje podle výše cen s cílem dosažení maximaekonomického prospěchu (zisku).

3. Prodej výkonů – odbyt - jako hlavní funkce podnikuJak uvádí Wöhe (1995) je každý podnik obklopen soustavou trhů:- na průmyslovém trhu opatřuje pracovní síly, suroviny,materiál, polotovary a další provozní prostředky,- na peněžním a kapitálovém trhu uplatňuje poptávku povlastním a cizím kapitálu,Má-li volné peněžní prostředky (nadbytečnou likviditu) může seuplatnit i s nabídkou peněz .nebo kapitálu,- na odbytovém trhu podnik nabízí zboží a služby.

Vymezení odbytového trhu:

Potřeby kupujících

Vlastní Konkurenční nabídka Nabídka nabídka

Podstata fungování podniku spočívá v neustále se opakujícím procesu tvorby a zhodnocovánívýkonů. Tento opakující se proces lze znázornit toky nákladů a výnosů.

3.1 Toky nákladů a výnosů:

Vynaložené náklady Výkony Toky nákladů

Toky výnosů Zisk Uhrazené náklady

Toky nákladů proudí z procesu uskutečňování výkonů ( z procesu výroby, provedení pracínebo služeb). Toky nákladů představují na peníze převedené vynaložení majetku, obětovanéna dosažení výnosů v budoucnosti.Toky výnosů proudí z realizace výkonů (z prodeje výrobků, provedených prací a služeb).Vyjadřují na peníze převedenou návratnost vynaložených nákladů a výtěžek - zisk.Zisk vyjadřuje zhodnocení celého procesu

Jak je zřejmé z obrázku proudí toky nákladů jedním směrem a toky výnosů směremopačným. Kvantifikací toků se zabývá kalkulace v širším pojetí.

Odbytovýtrh


MUS99K13 149

Toky nákladůToky nákladů předbíhají toky výnosů a do realizace výkonů jsou vynaložené náklady vázányv koloběhu.Vázanost závisí na délce výrobního cyklu a plynulosti, či přetržitosti výroby.Např. procesní technologie v petrochemii nebo montážní technologie v automobilovémprůmyslu umožňuje velmi krátkou vázanost nákladů. Naproti tomu výroba ementálu neboinvestiční výstavba vyvolává dlouhou vázanost nákladů.

Náklady se skládají z nehomogenních složek a rozlišují se tyto skupiny nákladů:a) přímé náklady jednotky výkonu. Jedná se o variabilní náklady.b) přímé náklady objemu výkonu. Jedná se o fixní náklady.c) výrobní režie. Výrobní režie má podíl fixní i variabilní složky.d) správní režie. Patří k nákladům fixním.e) odbytová režie. Patří rovněž k fixním nákladům.f) zásobovací režie. Patří rovněž k fixním nákladům

Toky nákladů mají různorodý charakter a přímo k výkonům lze zahrnovat jen přímé náklady avariabilní část výrobní režie. Ostatní skupiny nákladů se přiřazují k výkonům pomocí různýchkalkulačních propočtů (metod).

Toky výnosůCelkový průběh výnosů je podstatně jednodušší. Předmětem prodeje je jednotka výkonu, kteráse prodává za jednotkovou cenu. Průběh výnosů má variabilní charakter.

Z výnosů je nezbytné nejdříve uhradit vynaložené náklady a teprve po úhradě nákladůje možné vyčíslit přebytek - výtěžek - tj. zisk.

Způsoby úhrady nákladů:• náklady přímo a plně uhrazované z jednotkové ceny. Sem patří přímé náklady, popř.

variabilní složka výrobní režie• náklady uhrazované z každé jednotkové ceny určitým podílem. Sem patří všechny ostatní

náklady. Tyto společné náklady jsou uhrazeny teprve kumulací podílů z jednotkových cen.

Je známo, že zákazník se rozhoduje ke koupi výrobku (nebo služby či provedenípráce) rozhoduje podle stupně uspokojení jeho potřeby, či podle užitku nebovýkonnosti, který od koupě výrobku očekává. Cenu tedy poměřuje s očekávanýmvýkonem nebo užitkem.Promyslete si, zda jednání podniku je určováno snahou nebo přáním optimálněuspokojovat poptávku ve smyslu prvého odstavce.

_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

PROMYSLETE SI


MUS99K13 150

Po promyšlení jste asi dospěli k názoru, že jednání podniku není určovánopřáním optimálně uspokojovat poptávku, ale úsilím o maximalizaci ziskuz dlouhodobého hlediska, jak mu přikazuje princip výdělečnosti.Uspokojování potřeb spotřebitelů plní podnik jaksi mimochodem při svéčinnosti. Stejného názoru je i prof. W ö h e (1995)

Prosadí se jen ten, kdo:• přesně analýzuje přání kupujících a ten, kdo• vyjde těmto přáním vstříc s lepší nabídkou než konkurenceOd druhé poloviny 80. let se postupně všeobecně měnil trh z trhu prodávajícího (výrobce) natrh kupujícího (spotřebitele). Tato změna je podstatnou změnou ze kterou se řada výrobcůdodnes nedokázala vypořádat. Jedna z charakteristik je uvedena na obrázku 3

Obr. 13.1 Trh prodávajícího a trh kupujícího:

Příznak Trh prodávajícího Trh kupujícíhoStadium hospodářskéhorozvoje

Deficitní hospodářství Společnost přebytku

Vztah nabídky k poptávnce poptávka > nabídkakupující je aktivnější nežprodávající

nabídka > poptávkaprodávající je aktivnější nežkupující

Úzké místo podniku zásobování a (nebo) výroba odbytZákladní snaha podnikatele racionální rozšíření

zásobovacích a výrobníchkapacit

Povzbuzování poptávky atvorba preferencí pro vlastnínabídku

Pramen: Wöhe, G. Úvod do podnikového hospodářství. Praha, C. H. Beck, 1995, str.289

3.2 Cenová politikaCenová politika se rozpadá do dvou oblastí:

KLASICKÁ TEORIE CENY – dokonalý trhJaká odbytová cena umožňuje dosáhnout na dokonalém trhumaximální zisk

PRAKTICKÁ CENOVÁ POLITIKA – nedokonalý trh Aktivní cenová politika a optimální odbytová cena na

nedokonalém trhu

Zisk dosahuje jen ten prodávající, který se umí prosadit na odbytovém trhu.

POMOCNÁ KONTROLA


MUS99K13 151

W ö h e (1995) říká, že:• dokonalý trh ve skutečnosti neexistuje a• prodávající činí vše proto, aby trh byl ještě méně dokonalý

Na dnešním nedokonalém trhu je cílem firmy:• stát se nezávislou na cenové konkurenci, tj• vybojovat si vlastní cenový prostor

Praktická cenová politika zkoumá optimální cenu na nedokonalých trzích

Obrázek 13.2Nástroje praktické cenové politiky

Pramen: Wöhe, G. Úvod do podnikového hospodářství. Praha, C. H. Beck, 1995, str.353

Manažerské účetnictví poskytuje pro cenová rozhodnutí informace. Tyto informaceobsahují výnosové a nákladové toky a umožňují analyzovat a rozhodovat o:- skladbě a objemu výkonů, které se budou realizovat,- způsobu výroby a výši nákladů, vynaložených na jednotlivé výkony,- výši prodejní ceny, za kterou by měly být výkony realizovány,- rozložení trhů a odběratelů, jimž budou výkony prodávány.

3.3 Principy tvorby cenW ö h e (1995) uvádí také 3 principy tvorby cen:• nákladově orientovanou tvorbu cen• poptávkově orientovanou tvorbu cen• tvorba konkurenčně orientovaných cen

Prvá oblast spadá do sféry manažerského účetnictví, druhé dvě oblasti patří spíše do marketingové praxe.

Čím méně dokonalý trh je, tím snadněji je možné se vyhnout konkurenci,která snižuje zisk

ceny platební podmínky

rabaty dodací podmínky

cenová politika


MUS99K13 152

Poptávkově orientovaná tvorba cen odvozuje cenu od úsudku zákazníka. Zákazníkposuzuje poměr mezi cenou a výkonností, tj. nezajímají jej náklady na výrobu, ale stupeňuspokojení potřeb, užitek, který od výrobku očekává.Přístup zákazníka k oceňování užitku je předpokladem pro to, aby výrobce mohl stanovitcenu.

Tvorba konkurenčně orientovaných cen vychází ze skutečnosti, že se prodávající zřekneaktivní cenové politiky a orientuje se na ceny svých konkurentů nebo průměrné ceny v oboru.

Nákladově orientovaná tvorba cen

4. Metody kalkulace cen

Pro kalkulaci cen je typické, že se vychází od ceny jakoelementární formy výnosů. Od ceny se odečítají náklady, kterése spotřebovávají a odčerpávají a zjišťuje se zbytek - zisk.

Rozeznáváme dvě základní metody kalkulace cen:1) Kalkulace ceny v plných nákladech2) Kalkulace ceny v neúplných nákladech

4.1 Kalkulace ceny v plných nákladechTento způsob kalkulace se nazývá plná distribuce (alokace) nákladů v cenách. Spočívá v tom,že z ceny a výnosů se uhrazují všechny náklady a pak se vyčíslí zbytkový zisk

c - ∑ni = z, kde: c... jednotková ceny (výnos) ni ... jednotkový náklad i -té skupiny z ... zisk na jednotku výkonu

Schéma kalkulace cen v plných nákladech:

A. Cena

BI - Plná úhrada přímých nákladů jednotky výkonů BII - Příspěvky na úhradu společných výkonů: (BII1 až BII4) BII1 - příspěvek na úhradu přímých nákladů objemu výkonu BII2 - příspěvek na úhradu výrobní režie BII3 - příspěvek na úhradu správní režie BII4 - příspěvek na úhradu odbytové režie

B. Celkové odčerpání nákladů z ceny ( BI + BII)

C. Zisk ( C = A - B)


MUS99K13 153

Kalkulace cen v plných nákladech je přesná jen v části plné úhrady přímých nákladůjednotky výkonů.Příspěvky na úhradu společných výkonů jsou propočteny na určitý objem výkonů.V tomto případě správnost kalkulace závisí na souladu předpokládaného objemu výkonuse skutečností. Bude-li skutečný objem výkonů nižší - bude docházet k neúplné úhradějednotlivých skupin nákladů. Bude-li naopak objem výkonů vyšší bude docházet k překročeníúhrady jednotlivých skupin nákladů.

S dlouhodobého hlediska může podnik existovat pouze zapředpokladu,že:

4.2 Kalkulace ceny v neúplných nákladech.Tato metoda kalkulace ceny přiřazuje jednotlivým výkonům jen takové náklady, kteréprokazatelně souvisí s jejich tvorbou a jsou uhrazovány z jednotkové ceny. Zbytek vytvářírozpětí, ze kterého jsou jednak uhrazovány společné náklady (fixní náklady), jednak zbývázisk.

Schéma kalkulace ceny v neúplných nákladech

A. CenaB Náklady příméC. Rozpětí (A - B)

Rozpětí představuje výsledek z realizace daného výkonu. Uhrazují se z něho všechnyspolečné náklady a zbytek představuje zisk. Děje se tak až ze sumy rozpětí za všechnyvýkony.Kalkulace ceny v neúplných nákladech posuzuje cenu z krátkodobého hlediska.Fixní náklady nemají pro rozhodování význam, protože je lze uhradit během delší doby

Krátkodobou hranicí ceny je cena na úrovni nákladů variabilních.Platí zde:

4.3 Využití kalkulací cen v cenovém rozhodováníCena vzniká na trhu. Výrobce se jí musí v tržních podmínkách přizpůsobit. Výrobce není jenpasivním účastníkem trhu. Jeho účast na trhu je výsledkem rozhodnutí výrobce.Úloha výrobce:• buď přijímá tržní cenu a pak posuzuje účast na trhu z hlediska výše nákladů a svých

výrobních možností, nebo

Výnosy = Náklady variabilní, nebo c = nv

Výnosy = Náklady, nebo: c = n


MUS99K13 154

• může ovlivňovat objem prodeje úpravami cen a rozhoduje o takové kombinaci výše cenya množství, která mu zabezpečí maximální zisk.

Vychází se z propočtu směrné ceny. Tento propočet zahrnuje kalkulaci nákladů a stanovenísměrné ziskové přirážky.

Stanovení směrné ziskové přirážky.Zisk tvoří druhou složku ceny nad plnými náklady. Objem zisku vychází z potřebnéhozhodnocení vynaložených nákladů a z očekávaného rozvoje podniku.

Výše požadovaného zisku se vyjadřuje relativně a absolutně.Relativní vyjádření má formu výnosnosti kapitálu (míra rentability kapitálu). Označujeme jiz´. Vhodné je oddělit pro každou aktivitu odpovídající použitý kapitál

Z . 100z´ =

K Kde: K ... použitý kapitál Z ... zisk před zdaněním

Protože se výnosnost kapitálu obtížně vyčísluje za jednotlivé výkony, nahrazuje se častomírou rentability, r´. Přesněji mírou nákladové rentability. Použitý kapitál je v tomtopřípadě nahrazen vlastními náklady, které lze vyčíslit podle jednotlivých aktivit.

Z . 100r´ =

N kde: Z ... je zisk daného výkonu před zdaněním N ... vlastní náklady daného výkonu.

Požadavek zní na výnosnost kapitálu. Vypočítá se pomocí ukazatele obratu nákladů, o´

No´ =

K kde: N ... jsou náklady běžného období K ... použitý kapitál

Potom platí: z´ = r´. o´

Absolutní vyjádřeníAbsolutní objem zisku má pro podnik rozhodující význam. Je to reálná hodnota, která má svékonkrétní použití v podniku. Proto se v podniku vyčísluje potřeba objemu zisku pro splněnízáměrů podniku. Východiskem pro směrnou cenovou přirážku může být také požadavek naabsolutní objem zisku.




MUS99K13 155

Výchozí situace:Obchodní firma prodává výpočetní techniku a vše co s ní souvisí. Její měsíční tržby činily 1600 tis. Kč, z toho polovinu tržeb dosahovala z prodeje Note Booků Majitel firmy se rozhodlrozšířit prodej Note Booků o 50 %. Rozšířením prodeje nasytil místní trh a zbytek NoteBooků musel prodat za nižší ceny. Ostatní údaje jsou uvedeny v tabulce 13.1

1) Dopočtěte kalkulace v plných nákladech pro případ rozšíření prodeje Note Booků a propřípad prodeje za nižší ceny.

2) Stanovte minimální cenu Note Booků• v plných nákladech,• v neúplných nákladechDoporučte minimální cenu pro výprodej starších typů Note Booků.

3) Propočtěte kalkulaci v neúplných nákladech v tabulce 13.24) Porovnejte výsledky obou kalkulací a vyvoďte z nich závěry

Tabulka 13.1

Kalkulace v plných nákladech

METODY KALKULACE CENKalkulace v plných nákladech

Výchozí situace Plán tržeb Pokles cenPoložka Celkem z toho Celkem Z toho Celkem z toho

Note Book Ostatní Note Book Note BookTržby 1600 800 800 1200 900Poř. cena zboží 960 400 560 600Marže 640 400 240 300Osob. nákl. přímé 80 30 50 45 45Mat. nákl. přímé 16 10 6 15 15Služby přímé 120 50 70 75 75Celkem přímé nákl. 216 90 126Nájemné 100 100Režie ostatní 160 200Režie celkem 260 108,8 151,2 300 300Náklady celkem 476 198,8 277,2Zisk 164 201,2 -37,2Ks 10 15 15Koef.režie 1,20

ŘEŠENÍ

ÚKOLY K ŘEŠENÍ


MUS99K13 156

Tabulka 13.2

Kalkulace v neúplných nákladechVýchozí situace Plán tržeb Pokles cenPoložka Celkem z toho Celkem Z toho Celkem z toho

Note Book Ostatní Note Book Note BookTržbyPoř. cena zbožíMarže IOsob. nákl. příméMat. nákl. příméSlužby příméCelkem přímé nákl.Marže IIRežie celkemZisk – ztráta

Plán tržeb nevyšel v důsledku poklesu cen Note Booků. Firma musí přijmout opatření kodstranění ztráty a opětného dosažení zisku.I. Jednáním s dodavateli se podařilo rozšířit prodej ostatního zboží o 50 % při snížení pořizovacích cen o 40 tis.Kč. Rovněž pořizovací cenu Note Booků se podařilo snížit o 5 tis. Kč na kus.

II. Pro další období byla sjednána smlouva o dodávkách nových typů Note Booků. Měsíčně bude dodáváno 20 kusů s pořizovací cenou 30 tis. Kč za kus a navrženou prodejní cenou ve výši 50 tis. Kč za kus.

ŘEŠENÍ


MUS99K13 157

Tabulka 13.3

Opatření I Opatření IIRozšíření prodeje ostatního zboží o polovinu a snížení 20 nových Note BookPořizovací ceny Note Booků o 5 tis. Kč na ks a u Cena 50 tis.Ostatního zboží celkem o 40 tis. Kč Poř. nákl. 30 tis

Ztrátová varianta Opatření I Opatření IICelkem z toho Celkem z toho Celkem Z toho

Note Book Ostatní Note Book Ostatní Note BookTržbyZboží p.c.Marže IOs. N př. 75 45Mat. N př. 9 15Služby př. 105 50Celk.př. AMarže IIRežie celkZiskKoef. rež.Ks 15 20

Úkoly k řešení v tabulce 13.3:1) Posoudit výhodnost realizace opatření I a II2) Naznačit možnosti racionalizace činnosti firmy např. možnost vazby osobních nákladů a nákladů na přímé služby na marži I3) Posoudit vhodnost kalkulace v neúplných nákladech ( marže I, marže II ).


ŘEŠENÍ


MUS99K13 158

Přečtěte si dále uvedené termíny a ujistěte se, že jste jim správně porozuměli:odbytový trh nákladově orientovaná cenatoky nákladů a výnosů poptávkově orientovaná cenatrh prodávajícího kalkulace cen:trh kupujícího - v plných nákladechklasická teorie ceny - v neúplných nákladechdokonalý trh zisková přirážkanedokonalý trh

VLASTNÍ KONTROLA


MUS99K14 159

KAPITOLA 14FORMA VEDENÍ VNITROPODNIKOVÉHO ÚČETNICTVÍ

Obsah: 1. Cíle semináře 2. Úvod 3. Forma vedení vnitropodnikového účetnictví 3.1 Samostatný účetní okruh 3.2 Vnitropodnikové účetnictví vedené na analytických účtech FÚ 3.3 Kombinace předcházejících způsobů 4. Činnosti, zachycené ve VPÚ

5. Obsahové vymezení požadavků ve VPÚ (pro potřeby FÚ)6. Závěr

1. Cíle seminářeCílem tohoto semináře je podat vám stručný přehled o formách vedení vnitropodnikovéhoúčetnictví v podniku.

2. ÚvodVnitropodnikové účetnictví (VPÚ) je součástí manažerského účetnictví a vytváří pro něrozšířenou informační základnu. Obsah manažerského účetnictví je velmi různorodý, jak jižvyplývá z přednesené látky.

Vnitropodnikové účetnictví se zpravidla váže na finanční účetnictví. Jeho forma nenípředepsána a v principu by měla odpovídat konkrétním podmínkám daného podniku.

3. Forma vedení VPÚV praxi jsou užívané dvě základní formy a jejich kombinace:• VPÚ vedené v samostatném účetním okruhu,• VPÚ vedené v analytické evidenci finančního účetnictví,• kombinace obou předcházejících.

3.1 Samostatný účetní okruhV tržní ekonomice převládá. Má nejrůznější podobu podle

konkrétních podmínek jednotlivých firem a v jednotlivých zemích bývá více či méněstandardizován, zejména pro velké podniky.V malých podnicích se často vede tabelární formou a nazývá se Výkaz provozního odpočtu.Příklad obecného výkazu provozního odpočtu je uveden na obr. 14.1 Obsahem jde osamostatný okruh, který má zpravidla značné odlišnosti od finančního účetnictví.Ve velkých podnicích se důsledně vytvářejí soubory samostatných účtů, které jsou vanalytice dále členěny podle konkrétních požadavků. Analytika může mít i několik úrovní.

Pokud se vede vnitropodnikové účetnictví v ČR, musí se použít účtových tříd 8 a 9 ajednotlivé účty musí být uvedeny v účtovém rozvrhu..

Vysvětlení vyžadují tyto účetní třídy:- spojovací účty,- účty středisek,


MUS99K14 160

- účty výkonů,- účty průkazu rozdílů k FÚ.

Obr. 14.1Výkaz provozního odpočtu

Nákladové položky Údaje Všeobecná stř. Výrobní stř. Režijní stř.účetnictví A B C D správní zásob. odbyt.

1 výrobní mzda 2 výrobní materiál 3 výrobní náklady 4 pomocné mzdy 5 platy 6 soc.a zdrav. poj. 7 pom.mat.,nářadí 8 pojištění 9 kalkulační A10 ostatní ASuma 4 – 16Převod APřevod BSoučetVýrobní režieSprávní režieOdbytová režieZásobovací režieCelkem

Spojovací účtySpojovací účty slouží k přebírání dat z FÚ do VPÚ a k předávání dat z VPÚ do FÚ.Hlavní funkcí spojovacích účtů je kontrola správnosti předání a převzetí účetních dat z FÚ.Další funkcí je vyrovnání předvahy a jiných shrnujících výkazů VPÚ při jejich krátkodobémuzavírání. Jedná se i o krátkodobé uzavírání výkazů za jednotlivá střediska.Třetí funkcí spojovacích účtů je vyjádření rozdílů mezi VPÚ a FÚ. Čtvrtou funkcí je jejichužití pro potřeby auditu.

Spojovací účty se otevírají k:• zásobám,• časovému rozlišení• nákladům• výnosům• nákupům (tam, kde jsou materiální. zásoby a zboží součástí VPÚ)• aktivaci výkonů vlastní výroby• vnitřním složkám téže účetní jednotky


MUS99K14 161

Účty středisekÚčty středisek se zpravidla kryjí se střediskovým (útvarovým) členěním podniku pro různéúčely vnitřního řízení podniku. Doporučuje se vyhlásit přehled účetních středisek v rozdělenípodle dílčích oblastí a s ohledem na delimitovanou pravomocí a odpovědností.Respektují se zejména tyto oblasti činnosti (pro potřeby kalkulace):• hlavní činnost,• pomocná a zajišťující činnost,• vedlejší činnost,• správní činnost,• zásobovací a odbytová činnostDále se respektují jednotlivé stupně řízení: závod, provoz, dílna, pracoviště, elementárnímísto.Členění se uvádí rovněž podle míst (územní členění).Doporučuje se zavést a užívat stejné číslování středisek pro všechny účely.

Účty výkonůRozhodujícím kritériem otevření účtů výkonů jsou vnitřní potřeby firmy. Doporučuje sevyužití určitých zvyklostí:- odděleně sledovat výkony hlavní činnosti, pomocné a zajišťující činnosti a vedlejší činnosti,- seskupovat výkony do vyšších celků (skupin, podskupin). Důvodem je sledování rentability,popř. cen podle skupin a podskupin,- rozlišení výrobků ve skupinách na výrobky: hromadně vyráběné (velkosériové), malosériové (kusové), nestandardníDůvodem rozlišení jsou cenové záležitosti (cenové dopady, kalkulace cen),- rozlišení výroby hotového výrobku a jednotlivých dílů,- rozlišení zásadně věcně odlišných výkonů .Totéž požaduje i FÚ.

Průkaz rozdílů mezi FÚ a VPÚTento průkaz se vyžaduje zejména v kontinentálních zemích EU. Hlavním důvodem jedůsledná kontrola předání a převzetí účetních dat z a do FÚ.Průkaz rozdílů mezi FÚ a VPÚ slouží jako zdroj informací při rozboru hospodářskéhovýsledku .

Schéma vnitropodnikového účetnictví, vedeného v samostatném okruhu je uvedeno naobr. 14.2

3.2 Vnitropodnikové účetnictví vedené na analytických účtech FÚ.V této formě vedení VPÚ se přímo využívají účty FÚ, ke kterým se otevírají analytické účtypotřebné pro plnění úkolů VPÚ.Zpravidla se jedná o účty účtových tříd (skupin): 1 Zásoby 38 Přechodné účty aktiv a pasiv 45 Rezervy 5 Náklady 6 VýnosyJenom rozčlenění účtů FÚ je postačující ve výjimečných případech pro jednoduché firmynapř. obchodní nebo působící ve službách.


MUS99K14 162

Obr. 14.2

Vedení VPÚ v samostatném okruhu1

V běžném podniku se s analytikou nevystačí a musí se zřizovat další účty, které FÚ nezná.Minimálně je zapotřebí:• doplnit druhotné náklady,• připustit odlišnou strukturu nákladů (účelové členění)• doplnit kalkulační účty výkonů,• umožnit vícenásobné zobrazení nákladů (podle kalkulačního členění, podle středisek,

podle režijních položek),• vyřešit aktivaci vlastních nákladů výkonů prvotně zachycených ve VPÚ,• vyřešit odlišné zobrazení určitých jevů ve FÚ a VPÚ (např. oceňování, odpisy a pod.).

Potřeba doplňování účtů, které FÚ nezná je většinou důvodem pro vedení VPÚ vsamostatném okruhu.

14.3. Kombinace předcházejících způsobů - tj. VPÚ v samostatném okruhu s analytickýmčleněním účtů FÚ.

Nedostatky předcházejících způsobů odstraňuje integrované zpracování dat2, vekterém lze oba způsoby úspěšně kombinovat a navíc rozšířit zpracování o peněžní toky, jak jeto znázorněno na obrázku 14.1 od prof. S c h r o l l a (1994) 1 Schroll, R. Forma vedení vnitropodnikového účetnictví v našich podmínkách. Praha, časopis Účetnictví,číslo 9. r. 1994, str. 275. 2 Schroll, R. Forma vedení vnitropodnikového účetnictví v našich podmínkách. Praha, časopis Účetnictví,číslo 9. r. 1994, str. 276

Účová třída (skupina)

1 38 45 5 6 7

Vnitropodnikové účetnictvíZúčtování nákladů, výnosů:• podle druhů,• podle výkonů• podle středisekČasové rozlišení a rezervyAktivace výkonůStavy zásob vlastní výroby

Finanční účetnictví


MUS99K14 163

Obr. 14.3

Vnitropodnikové účetnictví

Peněžní toky

Integrované zpracování dat ukazuje cestu přetváření vnitropodnikového účetnictví naúčetnictví manažerské.

4 Činnosti zachycené ve VPÚ.V ČR nejsou přímo vymezeny činnosti, které jsou obsahem VPÚ. Praxe si sama činnosti sledované ve VPÚ utváří. S c h r o l l (1994) uvádí tři kritéria provymezení VPÚ. Jsou to:- oblast vlastní činnosti pro niž je podnik zřízen (výroba, obchod, služby)- hodnotové odpovědnostní řízení,- decentralizace účtování.

Decentralizace účtování vede zpravidla v praxi ke spojení požadavků FÚ a VPÚ a vdecentralizované „účetní“ jednotce se racionálně společně zpracovávají data pro FÚ i proVPÚ, popř. pro další okruhy diferencovaně pro jednotlivé úrovně řízení. Např. velmipodrobně se zpracovávají data pro středisko, agregovaně pro provoz (závod) a synteticky propodnik.Při decentralizovaném účtování se v základní „účetní“ jednotce vykazují všechny náklady avýnosy, které vznikají v jednotce, nejen pro oblast provozní činnosti. Sumarizace dat ze všech„účetních“ jednotek na podnik je snadnou záležitostí. Vyžaduje pouze dodržet zásadu, žekaždé „účetní“ středisko musí používat pouze účty, které jsou v účtovém rozvrhu podniku.

5. Obsahové vymezení požadavků na VPÚ (pro potřeby FÚ).

Vzpomeňte si na poznatky z finančního účetnictví a vlastní úvahou se pokustevyjmenovat požadavky kladené na VPÚ jako podklady pro FÚ. Přemýšlejte, kterépodklady jsou ve FÚ používány a nejsou běžně na účtech vedeny.

Vícenásobné zpracování dat z různých hledisek umožňuje podstatné obohacenídatové základny pro nejrůznější analýzy a podklady pro rozhodování.

PROMYSLETE SI

Okruh finančníhoúčetnictví


MUS99K14 164

Zřejmě jste si odvodili z dřívějších poznatků, že:1) zákonem jsou požadovány od VPÚ pouze tři druhy průkazných podkladůpro FÚ.Jsou to:• stav a změna stavu zásob vytvořených vlastní činností,• data potřebná pro aktivaci vlastních výkonů,

• ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností.2) VPÚ je navíc zdrojem těchto podkladů pro potřeby FÚ:• časové rozlišení nákladů a výnosů i některých rezerv,• komplexní náklady,• odpisy investičního majetku, zásoby materiálu a zboží (pokud se o nich účtuje ve VPÚ).

6. ZávěrVnitropodnikové účetnictví je v ČR velmi volně vymezeno.Zákonem jsou požadovány jen tři druhy podkladů nezbytných pro FÚ a uvedenívnitropodnikových účtů v účetním rozvrhu.

Vše ostatní je v pravomoci podniků. VPÚ tak představuje oblast ve které je možno uplatnitpoznatky informačních technologií ve spojení s požadavky manažerského účetnictví a využíttvůrčích schopností ekonomů a účetních i možností, které skýtá výpočetní technika. Je takprakticky možné přeměnit vnitropodnikové účetnictví v integrovaný způsob zpracování dat vmístech, kde data vznikají.

Přesvědčete se, zda skutečně znáte termíny,se kterými jste se v této kapitole seznámilivnitropodnikové účetnictví (VPÚ) výkaz provozního odpočtusamostatný okruh VPÚ spojovací účtyVPÚ v analytice finančního účetnictví integrované zpracování datdecentralizace účtování

Je možné propojit dnešní VPÚ s rozpočetnictvím, kalkulacemi, rozbory a přípravoupodkladů pro rozhodování, tj. přejít od VPÚ k manažerskému účetnictví.

POMOCNÁ KONTROLA

VLASTNÍ KONTROLA

165

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Čuba, F. Trnka, F., Hurta, J. České zemědělství jehop stav a možnosti rozvoje. Zlín, Edice TOKO 1998

Hammer,M., Champy J. Reengineering – radikální přeměna firmy. Praha: Management Press, 1995 ISBN

Král, B. a kol., Manažerské účetnictví v případových studiích a úlohách, Praha: VŠE, Fakulta financí a účetnictví,1996 ISBN 80-7079-990-0

Král, B. a kol., Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektum, 1997 ISBN 80-7175-060-3

Král, B. a kol. Vnitropodnikové účetnictví. Praha: Trizonia , 1994Macík, K., Jak ? kalkulovat podnikové náklady, Ostrava: Montanex, 1994Pearce, D., W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. Praha: Victoria Publishing, 1995 ISBN 80-85605-42-2Schroll, R., Báča, J., Janout, J. Kontrola nákladů a kalkulace v průmyslu. Praha: SNTL, 1990Schroll, R.a kol., Manažerské účetnictví v podmínkách tržního hospodářství, Praha: Trizonia,

1993 ISBN 80-85573-23-7Synek, M. Nauka o podniku. Praha: VŠE, 1996Vytlačil,M. Geneze produktivity v realitě podniků ČR, Sborník příspěvků: Podnik světové třídy. Zlín: FaME VUT Brno, IPI Liberec a Barum Continental Otrokovice, 1997Wöhe,G., Úvod do podnikového hospodářství, Praha: C. H, Beck, 1995 ISBN 80-7179-014-1Odborný časopis Účetnictví, Praha: Svaz účetních ve spolupráci s MF ČR, roč. 1993 až 1999.

Název Manažerské účetnictvíAutor Doc. Ing. Josef Hurta, CSc.Vydavatel Vysoké učení technické v Brně,

Fakulta managementu a ekonomiky ve ZlíněVydání prvníVyšlo 1999Náklad 200 výtisků

Publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou.

ISBN 80 – 214 – 1331 – X

Date post:	10-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

VYSOKÉ UÈENÍ TECHNICKÉ V BRNÌecon.muny.cz/data/PHMAUC/sbirka_prikladu_1999.pdf · informací...

Documents