Vzdelavaci Material Vyroba Mydla

VZDLVAC MATERIL

k emeslnmu kurzu

VVRROOBBAA MMDDLLAA

v rmci projektu

Lidov emesla v mikroregionu Lunice a Vltavotnsko

Reg. .: 12/015/4210a/231/000012

Realiztor projektu: MAS Lunice, o. s.

datum konn: 15. 3. 2014

2

Obsah

Vznik mdla ......................................................................................................... 3

Historie mdla ...................................................................................................... 5

Vroba mdla ...................................................................................................... 7

Metoda vroby za studena ............................................................................ 10

Metoda vroby za tepla ................................................................................. 10

Recepty a pracovn postupy ........................................................................... 12

100% rostlinn prodn mdlo .................................................................... 12

Mdlo z kozho mlka .................................................................................... 18

Mdlo na pran ............................................................................................... 19

Dtsk mdlo s mskem a sedmikrskou .................................................. 20

Jak vyzrt na skvrny ......................................................................................... 22

Poznmky ........................................................................................................... 26

3

Vznik mdla

Mdlo je z chemickho hlediska vlastn sol (nebo sms sol mastnch

kyselin), kter vznikne reakc, tzv. zmdelnnm i saponifikac, kyseliny a

zsady. Kyselina je v tomto ppad jakkoliv tuk (nap. vepov sdlo) a

zsada je NAOH aneb hydroxid sodn. Jako vedlej produkt tto reakce pak

vznikne alkohol (glycerol, glycerin) a tm hlavnm produktem je samozejm

sl pouit mastn kyseliny (tuku) neboli mdlo.

V praxi potom mdlo psob jako smedlo, kter dopomh vod k

tomu, aby se pouze neshlukovala v

podob kapiek na povrchu pokoky.

Mdlo kapiky efektivn naruuje a

voda se tak dostane i do hlubokch

pr. Mdlo se nabal kolem zrnek

pny, uzave je v sob a umon vodu

splchnout.

4

Pi prmyslov vrob mdla se asto z mdla odstrauj vechny sloky,

kter nejsou samotnm mdlem. Jako vedlej produkt vroby mdla vak

vznik cenn glycerin, kter je velmi prospn pro lidskou pokoku

hydratuje ji a vyivuje. Pi prmyslov vrob se ale pidnm sol extrahuje a

nsledn se vyuv v potravinskm, kosmetickm a farmaceutickm

prmyslu. Glycerin se uvoluje ve vt me pi vrob mdla za studena.Tato

metoda je etrnj ne metoda za tepla a navc ponechv mdlu nesrovnateln

vce vivnch ltek a vitamn pirozen obsaench v olejch. Metoda za

studena je metoda, kter se nejastji pouv v runch manufakturch i pi

vrob mdla podomcku. Principem tto metody je vyuit tepla vznikajcho

pirozenou chemickou reakc, nikoliv tedy tepla umle dodvanho.

Pokud si ale mdlo vyrobte sami, zstane vm v mdle nejen vzcn glycerin,

ale i mnostv vitamin a dalch prospnch ltek, kter jsou do bn

prodvanho mdla umle pidvny nebo v nm zcela chyb.

5

Historie mdla

Prvn zmnky o mdle pochzej ji z roku

2800 p. n.l. Archeologov nalezli babylonsk

ndoby, na kterch byla zjitna ltka podobn

mdlu.

Na hlinn tabulce z roku 2200 p. n. l. byl sepsn

nvod na vrobu mdla z vody, louhu a kassiovho

oleje. V t dob vak mdlo nepouvali k hygien

i pran, ale k rychlejmu hojen ran.

Po cel stalet se pralo sms popela a sody.

K odstraovn pny se pouvaly tak rzn

druhy hlny. V ad zem pouvali koeny, kru a

plody mydlice (Saponariavulgaris). Tato rostlina rostla podl ek a potok a

obsahovala vu, kter ve vod pnila.

Gaius Plinius ze starho ma ve sv encyklopedii HistoriaNaturalis

uvd, e mdlo vynalezli Galov. Vyrbli ho z kozho oleje a popela. Slouilo

vak jen jako pomda na vlasy.

Teprve a eck lka Galenos z Pergamenu v roce 164 n. l. upozornil na

istc schopnost mdla a mydlstv se stalo emeslem.

V t dob byli na vrobu mdla specialist Arabov. Vyrbli ho

z olivovho oleje a aromatickch olej. Zaali do nj pidvat hydroxid sodn.

Od 7. stolet se zaala mdla pibarvovat a parfmovat. Vyrbla se mdla

tekut i tuh.

Ve 14. stolet se mdlo zaalo vyrbt ve panlsku z olivovho oleje a

popela z moskch rostlin. Centry tohoto emesla se mimo panlsk Sevilly

staly tak italsk Bentky a francouzsk Marseille.

6

Odtud se vroba mdla ila do Anglie a Nizozem, kde k jeho vrob

uvali ryb tuk a hovz lj. Nedosahovalo vak takov kvality jako to z jinch

zem.

V echch byla vroba mdla z velk sti starost hospodynk a to a do

17. stolet.

Zatkem 19. stolet se zaalo toto emeslo mnit v prmyslovou velkovrobu.

V roce 1806 zaloil tovrnu na mdlo v New Yorku William Colgate.

Prvn prac prky se objevily kolem roku 1880, i kdy se tehdy jednalo

spe o rozemlet mdla.

Velkm pokrokem bylo pidvn pracch a blcch sloek do prku

perbortu a siliktu. Perbort uvoluje pi pran bublinky kyslku, kter prdlo

mechanicky ist. Silikt prdlo zmkuje. Takto upraven prac prky se

zaaly vyrbt v roce 1912.

V tictch letech 20. stolet se do prk zaaly pidvat fosfty, kter

zmkovaly vodu. V tvrd vod se prek he rozpout. Pozdji se zjistilo, e

fosfty kod ivotnmu prosted a od 80. let se tyto sloky zaaly nahrazovat

jinmi pro ivotn prosted nekodnmi zmkovadly.

Druh svtov vlka odstartovala rozvoj chemickho prmyslu a prodn

mdla se nahradila syntetickmi pracmi prostedky. Jsou innj ne ty

prodn a lze je vyrbt ve vtm mnostv.

V 70. letech se do prku zaaly pidvat biologicky aktivn enzymy. Ty

dok odstraovat urit druhy skvrn. To umonilo snit teplotu a etit energii

pi pran.Protezy tp blkoviny psob proti skvrnm od krve, amylzy

tp cukry psob proti skvrnm od sladkost a lipzy tp tuky odstrauj

tak skvrny mastn.Od te doby se do pracch prostedk pidvaj ltky

zabraujc rezivn praky.

Od devadestch let se pracuje na prostedcch, kter nedrd pokoku,

nevyvolvaj alergie a zrove maj stle vt istc schopnost.

7

Vroba mdla

Mdlo je mon vyrobit z jakhokoliv ivoinho nebo rostlinnho oleje

nebo tuku (krom minerlnch olej). V zvislosti na zvolenm druhu tuku se

budou liit vlastnosti vyrobenho mdla, kter jsou pmo podmnn sloenm

pouitch olej a tuk.

Mezi zkladn vlastnosti mdla pat:

Pevnost mdla

Schopnost tvoit mdlov bubliny

Velikost bublin

Trvanlivost mdlovch bublin

istc schopnost mdla

Vivn efekt

8

Domc vroba mdla nabz monost vyrobit si mdlo s vlastnostmi pesn

odpovdajcmi naim poadavkm. V nsledujc tabulce jsou uvedeny

vlastnosti mdla pi pouit rznch olej a tuk. Jedin vhodnou kombinac

olej a tuk doshneme poadovanch vlastnost vyrobenho mdla.

Tuk SAP (KOH)

SAP (NaOH)

Tvrdost

istic schopnost

Schopnost tvorby bublin

Stabilnost pny

Vivn efekt na pokoku

Aradov olej

192.1 137.0 mkk ujde to mal vysok vborn

Avokdov olej

187.5 133.7 mkk ujde to velk nzk nejlep

Jojobov olej

97.5 69.5 mkk ujde to mal vysok vborn

Kokosov olej

268.0 191.1 mkk vborn velk nzk vysuuje

Kukuin olej

192.0 136.9 mkk ujde to mal nzk vborn

Mandlov olej

192.5 137.3 mkk dobr mal vysok nejlep

Olivov olej

189.7 135.3 mkk dobr mal nzk vborn

Palmov olej

199.1 142.0 tvrd vborn mal vysok nic moc

epkov olej


Ricinov olej

180.3 128.6 mkk ujde to velk vysok vborn

Sjov olej 190.6 135.9 mkk dobr mal vysok nic moc Slunenicov olej


SAP (Saponifikan hodnota) olej uruje, kolik miligram 100% hydroxidu draselnho

(KOH) je poteba na zmdelnn 1 gramu oleje. Kad olej m jinou hodnotu SAP. V tabulce

je pro zjednoduen uveden i hodnota SAP pro NaOH.

9

Vimnte si, e tuky (kokosov olej, palmov olej) tvo tvrd mdla a

tekut oleje mdla mkk. Pouit oleje a tuky mohou mt rostlinn i ivoin

pvod.

Pevnost mdla je tak ovlivnn pouitm hydroxidem. Hydroxid sodn

(NaOH) vytv pevn mdlo, zatmco hydroxid draseln (KOH) vytv mkk

a tedy lpe ve vod rozpustn mdlo, proto se pouv hlavn na vrobu mdel

tekutch.

V dnen dob jsou dv monosti, jak si mdlo v domcch podmnkch

vyrobit. Bu z mdlov hmoty, kterou si mete koupit, doma rozeht, obarvit,

ovont a nalt do zvolench formiek nebo vroba mdla tzv. od zkladu, kdy si

sami vyrobte i mdlovou hmotu z olej/tuk a hydroxidu. Tuto hmotu si pak

mohou dotvoit podle svho gusta. Oba zpsoby maj samozejm sv vhody i

nevhody.

Zpsob vroby mdla Vhody Nevhody

Vroba mdla z mdlov hmoty

Jednoduch

Nelze ovlivnit sloen mdla

Je mon vyrobit jen jednu kostku mdla

Mdlo je mkk a rychle se vymydl

Skvl tvoen pro dti

Cenov nronj pi vtch dvkch

Nepracuje se s dnm nebezpenm materilem

Kvalita zvis na dodavateli

Vroba vlastn mdlov hmoty

Mono ovlivnit pouit zkladn suroviny a vyrobit si mdlo na mru

Me zabrat vc asu (podle pouit metody)

Pohodlnj vroba vt dvky mdel, i kdy je mon vyrobit i jednu kostku mdla

Pouvaj se zsadit ltky (raviny), kter jsou nutn pro zmdelnn hmoty

10

Metod na zkladn vrobu mdla je nkolik, zvis vdy na poadavcch

na vsledn produkt, kterho chcete doshnout. Zjednoduen je lze rozdlit na

Metodu vroby za studena a metodu vroby za tepla.

Metoda vroby za studena

Jedn se pravdpodobn o nejjednodu metodu, pi n se mdlov

hmota nemus zahvat, spork je tedy poteba jen na rozeht tuku. Potom u se

jen smch rozputn tuk s hydroxidem a s pomoc vaeky a ponornho

mixru se hmota smch, obarv a

nalije do forem.

Proces zmdelnn pot v

nsledujcch 24 hodinch probh

automaticky psobenm tepla, kter

vytv reakce dobhajc dal 3

tdny. Potom je mdlo mon pout.

Metoda vroby za tepla

Tento proces spov v zahvn mdlov hmoty celou dobu procesu

zmdelovn, aby se urychlila reakce saponifikace a zabezpeilo se tak

zmdelnn vech mastnch kyselin. Pi vrob mdla touto metodou je mon

mdlo pout okamit po ztuhnut, obvykle po 24 hodinch.

Nezmdelnn mastn kyseliny zpsobuj mastnost vslednho mdla,

proto je tato metoda vhodn pro vrobu napklad prsvitnho mdla. V tomto

ppad se pouv vt mnostv hydroxidu, ne je potebn pro zmdelnn,

aby byla zabezpeena pln saponifikace. Pak mus mdlo bt zneutralizovan

prodnmi kyselinami (nap. kyselinou citronovou). Dalm hlavnm zdrojem

11

mastnosti mdla je ptomnost krystal, kter se vytv v procesu chladnut

mdlov hmoty. Pokud chceme mdlo zachovat prsvitn i po vychladnut,

musme do nj pidat njak rozpoutdlo. Pro tento el se pouv vtinou

kombinace dvou nebo vce z nsledujcch sloek: etylalkohol, glycerin a cukr.

Konenm produktem je pak prsvitn mdlo, kter je vlastn sms mdlov

hmoty a rozpoutdel.

Pokud bychom mli srovnat vhody a nevhody obou metod, tak urit

vhodnj je metoda za tepla, pi n vm proces zmdelnn probhne pod

vaima rukama. Mete tak lpe kontrolovat cel proces. D se ct, e i

pidvn vn i barev se obejde bez nslednch pekvapen. V metod za

studena toti nikdy pedem nevte, co se s barvami a vnmi v nsledujcch 24

hodinch stane.

Na druhou stranu je mdlov hmota vyroben procesem za tepla pomrn

lepkav a tuh, co znemouje vytven barevnch efekt, kter potebuj

mdlovou hmotu tekutj.

12

Recepty a pracovn postupy

100% rostlinn prodn mdlo

Toto mdlo je vyroben z kokosovho, olivovho a palmovho oleje a s

olivovm olejem lisovanm za studena. Mdlo je bez parfemace, proto je

vhodn zejmna pro citlivou a ekzematickou pokoku, pro dti, ale tak pro

vechny ty, kte si na vni pli

nepotrp. Lze jej tak pout

msto rznch isticch gel na

ple nebo pro pran prdla a to

jak v ruce, tak i v prace. Mdlo

neobsahuje dn syntetick

konzervan ltky, parfmy,

ztuovae ani ivoin tuky.

K vrob za studena vyrbnho prodnho mdla budete urit krom

surovin potebovat nsledujc:

jeden pr odolnch rukavic

ochranu o, aby nemohlo dojt k zasaen ravm louhem

nerezov hrnec na rozputn olej, nerezovou ndobu na odven vody

a ndobku na odven hydroxidu (NAOH)

kuchyskou (ideln digitln vhu)

teplomr (na men teploty louhu a olej)

ponorn mixr

formu na mdlo (me bt devn hranat nebo silikonov v rznch

tvarech, s spchem se d pout tak krabice od bot)

a rzn dal nezbytn pomcky - ubrousky, lce, liky, vaeky...

13

Recept:

(cca 10-12 kostek 100 g):

450 g kokosovho oleje

350 g olivovho oleje

200 g palmovho oleje

380 g/ml destilovan vody

150 g hydroxidu sodnho (NAOH)

1 ml extraktu z grepovho jdra (je to prodn konzervant a nen zcela nutn)

Kvalitn mdlo obsahuje vyven pomr olej. Nap. jestlie se pouije

velk mnostv kokosovho oleje, nebude mdlo ji pokoku zvlovat, ale

naopak vysuovat. Pi pouit jen palmovho oleje bude mdlo zase pli tvrd,

kehk a lmav...

Jestlie se vak budeme chtt pustit do naeho vlastnho receptu, musme

mt na pamti, e nikdy nesmme mchat dohromady libovoln mnostv olej a

libovoln mnostv vody a hydroxidu. Zpotku je pln nejjednodu vychzet

ze zkladnho mnostv olej a to 1000 g (1 kg), kter rozdlme mezi jednotliv

oleje, kter chceme pout. Vody (nejlpe destilovan) je pak teba na 1 kg vdy

380 g/ml. A hydroxidu? Tam u je to trochu sloitj. Jedna monost je potat

mnostv s pomoc tohoto vzorce:

189,7g / 1000 * 500g = 95,1g KOH * 0,713 = 68,5g NaOH

(vzorec uruje, kolik je teba miligram (mg) 100% hydroxidu sodnho

(NAOH) na zmdelnn 500 gram oleje - v tomto ppad olivovho, jeho

saponifikan hodnota* je 189,7)

14

* saponifikan hodnota uruje, kolik miligram (mg) 100% hydroxidu

draselnho (KOH), je teba na zmdelnn 1 gramu oleje. Kad olej m

samozejm jinou saponifikan hodnotu hodnotu (SAP).

Anebo se mete podvat na tyto webov strnky

http://www.soapcalc.net/calc/SoapCalcWP.asp, na kterch vm bude po

zadn jednotlivch parametr (pedevm podle gram rznch olej)

spotno, kolik je poteba pout ve vaem konkrtnm receptu NaOH.

Webovch strnek se nebojte, sta v jednice ponechat NAOH, ve

dvojce nastavit gramy (pro zatenky doporuuji vepsat 1000), ve trojce

ponechat ve tak, jak je pednastaveno, ve tyce opt ponechat 5% petunn,

maximln petunit o 10%, aby mdlo zase nebylo pli mazlav a tun (na

vysvtlenou - petunn znamen pouze to, e v mdle pak zstane dan

procento nezreagovanch, tj. "nezmdlench" olej, kter pak pokoku

zanechvaj hebkou a vlnou), ptku pak neeit vbec a v estce si vybrat

oleje, kter chceme pout, a vedle vepsat bu jejich procento v danm receptu

i jejich konkrtn gramy. No a na zvr u sta jen kliknout na sedmiku a

pot se pesunout na tlatko "VieworPrintRecip", kter vs "hod" na strnku,

kde si ve fialov kolonce "Lye - NAOH" petete danou hodnotu hydroxidu

sodnho, kter je teba do vaeho vytouenho receptu pout. A je to :-)

15

Postup vroby mdla:

Nejdve si pipravme vechno potebn nin a vylome si formu

(silikonovou nemusme) nejlpe peicm paprem, aby se nm mdlo lpe

vyklplo.

Pipravme si roztok NAOH (tzv. vodn fze): Do hrneku nebo do

njak star nepotebn ndobky si na digitln vze odvme hydroxid sodn a

do jin, nejlpe nerezov, ndoby si odvme destilovanou vodu. Hydroxid

sodn (NAOH) za pouit rukavic a radji tak ochrannch brl pomalu

vmchvme do vody. Pozor, nikdy nelijeme vodu na hydroxid!!! Pot

mchme, dokud se vechen roztok NAOH nerozpust. Pi tomto procesu se

roztok pirozenou reakc zaheje a na 90C, co je nkolik sekund a minut

doprovzeno vpary, kter je lep radji nedchat. Nejlep je pi mchn

zadret na chvli dech a po vmchn na nkolik minut odejt (z pedem vtran)

mstnosti. Kdy se do mstnosti vrtte, tento vmi pipraven roztok pak

prbn teplomrem kontrolujte, dokud se jeho teplota neustl mezi 27C a

37C, nejlpe okolo 30C. Pokud se vm nechce dlouho ekat, je mon ndobu

na chvli nechat chladit ve studen vodn lzni i pmo ve dezu nebo

umyvadle.

Pprava olejov fze: Mezitm si odvme tuky a oleje. Pevn tuky

nechme rozpustit na mrnm ohni piblin do t doby, dokud se jich neroztav

cca polovina a dv tetiny. Pot hrnec z ohn sthneme a nechme tuky, aby se

rozpustily ji mimo nj. Do takto rozputnch tuk vlijeme pipraven a

naven oleje a meme tak pidat pr kapek (cca 0,1 a 1%) kvalitnho

alespo 75% extraktu z grepovch jader (mn koncentrovanho potom urit

vce), kter je skvlm antioxidantem a prodnm konzervantem.

16

Smchn vodn a olejov fze (tzv. zmdelnn): Kdy jsou jak vodn

fze (tzv. louh sodn), tak olejov vychladl na piblin stejnou teplotu cca

27C a 37C, pomalu vmchme louh sodn (tj. vodn fzi) do hrnce s oleji

(opt ne naopak). Ihned pot vezmeme do ruky mixr a za stlho mchn

pozorujeme tvz. proces zmdelnn, tj. postupn se kalc oleje, kter chytaj

mlnou barvu a dky louhu houstnou. Ponornm tyovm mixrem tuto sms

mchme do t doby, ne zhoustne do poadovan hustoty. Obecn se

doporuuje mchat do tzv. stopy, kdy lze na hladin pozorovat stopu po mixru

(viz obr.). Anebo mchejte, dokud se vm sms nebude zdt jako krupicov kae

(ne pli dk, ne pli hust).

Vivn sloky: Kdy mte domchno, nastv fze pidvn vmi

pipravench "vivnch sloek". Pidvat se samozejm nemus, ale pokud

chcete mt mdlo opravdu kvalitn a mnohdy i s hojivmi inky, je dobr si

pipravit spoustu bylinek, vivnch panenskch i bio olej a esencilnch

aromaterapeutickch olejk na ovonn (zle na vai fantazii a poteb va

pokoky). Obecn se doporuuje mdlo obohatit o cca 1-3% vivnch sloek.

Lit do formy: Nyn je ji

mdlo hotovo a zbv ho pouze nalt

do formy. Po tomto konu formu

schovme na dostaten tepl mdlo

(nkdo formu bal do nkolika vrstev

dek), aby se pi procesu, kter stle

jet intenzivn probh, udrelo

pirozen vyprodukovan teplo. Nejlep pak je, kdy mdlo pes noc pejde

tak tzv. gelovou fz (mdlo lehce ztmavne a skuten svou strukturu zmn v

mrn gelovou) a do rna pkn ztvrdne. Doporuuje se vak mdlo nechat takto

pkn v teple a ve form odpovat a cca 24 hodin.

17

Krjen a zrn: Po 24 hodinch mdlo krjme, ppadn vyklopme ze

silikonovch forem a nechme jej na dobe vtranm mst ideln na

devnch rotch odpovat dal cca 3 - 4 tdny, dokud mdlo zcela "neuzraje"

a nezmn sv pvodn vysok pH na pH okolo 7-9. Mdlo se takto zbav

pebytenho a ravho NAOH, kter se v prbhu zrn zcela odpa.

18

Mdlo z kozho mlka

Koz mlko naprosto perfektn zkliduje a hydratuje suchou pokoku,

pomh atopikm, lidem s lupnkou i citlivou alergickou pokokou. Mdlo z

kozho mlka sice nen na vrobu vbec sloit, ale vyaduje svj specifick

postup...

Recept:

(cca na 10 - 12 kousk 100 g):

400 olivovho oleje



50 g ricinovho oleje

50 g mandlovho oleje


136 g hydroxidu sodnho (NAOH)

1 ml extraktu z grepovho jdra (nen zcela nutn)

vivn sloka: koz mlko (nejlpe erstv nadojen)- 57 ml (tj.

15%)

Postup:

Je teba si rozdlit suroviny na olejovou fzi a vodn fzi. Oleje i spe

tuky rozpustme (pozor: nezahvat pli, sta teplota pro rozputn). Do

olejovho fze meme pidat extrakt z grepovho jdra. Pot si pipravme

vodn fzi smchnm NAOH a destilovan vody (pozor: NAOH sypeme do

vody). Destilovan vody je tentokrt 323 ml. Po vychladnut vodn fze a

zahtho kozho mlka (57 ml) na cca 30 stup Celsia toti jet vodn fzi

(smchan NAOH s destilovanou vodou) nalijeme do kozho mlka a

zamchme. Teprve pot ob fze (vodn s kozm mlkem a olejovou) smchme

za teploty cca 30 stup Celsia a mchme (nap. tyovm mixrem), dokud se

19

nevytvo hustj mdlov hmota (hustota cca krupin kae). Hmotu pot

nalijeme do mdlovch forem a nechme cca 24 v teple tuhnout. Dal den

krjme a optimln 1 msc nechvme zrt na devnch rotech.

Mdlo na pran

Toto mdlo je mon

pouvat nejenom pro run pran,

ale tak nastrouhan nebo v podob

tzv. mdlovho slizu pmo do

bubnu praky. Pran je ekologick,

piem mdlo prdlo vypere a

zjemn, soda v mdlovm slizu zase

rozpout tuk, zmkuje vodu,

odstrauje skvrny a desinfikuje. Dky pidan mosk soli m mdlo tak lehce

blc inek.

Recept:

(cca na 5 kousk 200 g:




10 g jemn mosk soli (kuchysk)


150 g hydroxidu sodnho (NAOH) pi 5 % petunn


20

Postup:





vody). Ob fze smchme za teploty cca 30 stup Celsia a mchme (nap.

tyovm mixrem), dokud se nevytvo hustj mdlov hmota (hustota cca

krupin kae). Nsledn do hmoty vsypeme sl a promchme. Hmotu pot

nalijeme do mdlovch forem a nechme cca 24 v teple tuhnout. Dal den

krjme a optimln 1 msc nechvme zrt na devnch rotech.

Dtsk mdlo s mskem a sedmikrskou

Toto ndhern po mandarince voav mdlo je ureno pro dti nebo

citlivou pokoku. Harmonizuje dtskou psychiku, mrn a hoj opruzeniny,

vyrky, znty apod.

Recept:

(cca na 10 - 12 kousk 100 g):




105 g palmovho oleje Carotino

50 ricinovho oleje

50 g mandlovho oleje

380 g/ml destilovan vody (odvar z hemnku)

136 g hydroxidu sodnho (NAOH) pi 10 % petunn


21

vivn sloka: 5 ml merukov olej, 5 ml mskov olej, msto destil. vody

odvar ze sedmikrsky

vn: 15 ml terick olej mandarinka

Postup:





vody). Ob fze smchme za teploty cca 30 stup Celsia a mchme (nap.

tyovm mixrem), dokud se nevytvo hustj mdlov hmota (hustota cca

krupin kae). Na zvr pidme a peliv vmchme vechny vivn sloky a

terick oleje. Hmotu pot nalijeme do mdlovch forem a nechme cca 24 v

teple tuhnout. Dal den krjme a cca 1 msc nechvme zrt na devnch

rotech.

22

Jak vyzrt na skvrny

Skvrnu se vdy snate vyistit co nejdve po jejm vzniku, star nebo

zapran skvrny se ist mnohem obtnji. Takt nikdy erstvou skvrnu

nenamejte v hork vod, ale vdy ve studen. Pokud mete, naneste na ni na

chvli gelov prac prostedek.

Jednak nedojde k jejmu zaschnut a k pevnmu spojen s tkaninou, m

se zvyuj vae ance v boji s jejm odstrannm. Nikdy tak netete sti ltky

se skvrnou proti sob, jen byste pnu zanesli hloubji do tkaniny.

Samozejm existuj skvrny snze odstraniteln, se ktermi si porad

kvalitnj prac prky. Ty dnes toti obsahuj speciln pidan ltky (nap.

blc ltky nebo enzymy), kter si se skvrnou hrav porad.

Jsou ovem skvrny, kter je lep ped pranm alespo trochu zesvtlit.

Bute opatrn pi itn barevnch mlo odolnch tkanin (nap. hedvb). Po

itn prdlo podn vyperte. Pouit istidla by mohla drdit nejen vai

pokoku, ale pi nslednm pran v prace by nkter rozpoutdla mohla

praku pokodit.

Vrstviku asfaltu sekrbnte noem. Zbyl flek potete benznem a

doistte sapontem. Pokud je vrstva asfaltu pli tuh, zmkete ji tukem.

Zmken asfalt odstrante noem snadnji. Stejnm zpsobem odstrante

smlu strom.

Zbavit se zaschl barvy na vlasy na ltce je velmi obtn, zvlt

u barevnch tkanin. Tam zkuste na skvrnu nanst 10% roztok citrnov vy.

Blou tkaninu zkuste odbarvit 10% peroxidem vodku nebo 10% roztokem tepl

pavkov vody.

Blto vysute, vykartujte a bn vyperte.

Skvrnu od erven epy nebo ervenho zel pokapejte 5% roztokem pavku a

kartem ji proklepvejte do ist podloky. Pot ji potete suchm mdlem a

vyplchnte ve vlan vod.

23

Flek od ervenho vna co nejdve posypte sol, nechte chvli psobit a

vyperte. Prdlo se starmi skvrnami namote do octa.

okoldu odmastte benznem, vykartujte a doistte koncentrovanm

sapontem. Msto benznu mete pout tak tepl glycern.

Prdlo popsan fixem vyistte hadkem namoenm v lihu. Skvrnu

mete tak postkat lakem na vlasy a po 15 minutch psoben vyprat.

Hypermangan odstrante z ltky tak, e ji namote na 3 4 hodiny do

syrovtky a pot bn vyperete.

Inkoust odstrante sol, 10% roztokem citrnov vy nebo lihem.

U blch tkanin mete pout redukn nebo oxidan blen.

Jdu se zbavte hadkem nasklm lihem.

Kakao oplchnte horkm mlkem a vyperte. Mete jej tak navlhit a

pott koncentrovanm gelovm pracm prkem a vyistit kartkem.

erstv skvrny od kvy posypte sol. Star skvrny se odstrauj obtnji.

Pipravte si sms glycerolu a lihu v pomru 1:1. Bl tkaniny mete vyblit

blidlem nebo 3% peroxidem vodku.

Prdlo zneitn krv namote co nejdve do ledov vody a pot

s pomoc kartku vyperte ve vod s pracm prostedkem. Star skvrny budete

muset odstranit pracmi prky s enzymatickmi prostedky. Pokud mte

zaschlou krev na blch tkaninch, pouijte sms zednho peroxidu vodku

s trochou amoniaku.

Skvrnu od laku na nehty polote na savou podloku lcem dol. Rub

poklepvejte vatou namoenou v odlakovai. Dle poteby savou podloku

posouvejte. Okraje skvrn doistte benznem.

Na lepidlo pouijte rozpoutdlo, benzn nebo aceton. Skvrnu

proklepvejte namoenm hadkem, nikdy ji neroztrejte.

Skvrny od mastnoty provlhete vodou, aby se psobenm rozpoutdel

nezvtovala. K odmatn pouijte benzn a vyperte ve vod se sapontem.

24

Skvrnu od mrkve potrejte hadkem s dtskm olejkem, dokud

nezmiz. Pot odmastte benznem a vyperte.

Skvrny od ovoce nebo ovocnch v posypte sol, nechte chvli psobit

a properte ve vlan vod. Msto soli mete pout tak vu z citrnu.

Odolnj nebo star skvrny do citrnov lzn alespo na pl hodiny namote.

Na skvrnu od parfmu pouijte ist alkohol, kter aplikujte nasklou

vatou nebo tampnkem na savm podkladu.

S pozstatky piva si poradte s vodou zednou plenkou nanesenou na

hadk, jm pak skvrnu opatrn vytete.

Se lutmi mapami od potu si porad tepl voda s trochou octa. Na vatov

tampn mete nanst aceton nebo lh a skvrnu poklepem odstranit.

Velk skvrny od propisky odstrante tamponkem naputnm

koncentrovanm lihem. Skvrny vyklepvejte do podloky, neroztrejte je.

Slabou pipleninu od ehliky mete ihned pott citrnovou vou,

posypat moukovm cukrem, nechat chvli psobit a vyprat ve studen vod.

Mete ji zkusit pott erstvou cibulovou vou nebo jen navlhit studenou

vodou a posypat sol.

Skvrny od rtnky nebo jinch mastnch lidel odmastte vatou

naputnou benznem nebo lihem proklepvnm do sav podloky, pot vyperte

v sapontov vod. Pudry nejprve lehce vykartujte.

Skvrny od rzi neperte mdlem, ale roztokem citrnov vy nebo vatou

s lihem. Na skvrnu od rzi mete tak poloit sav hadk, pokapat citrnovou

vou, posypat sol a nechat 30 minut psobit.

Saze vyistte gelovm prkem s pidnm minima vody. Prek dobe

napte a vzniklou pnu opatrn strejte. Pna saze vyplav.

Skvrnu od pentu potrejte rozplenou syrovou bramborou, dokud

nezmiz.

25

Lh (a benzn) si porad tak s pozstatky trvy na ltce. Samozejm opt

nanesen pes hadk nebo tampnek. Abyste neohrozili barevnost ltky, mete

popinn prdlo na noc namoit do mlka a rno bnm zpsobem vyprat.

Pokud mte na prdle nnos vosku, co nejvt mnostv vosku

odloupnte nebo sloupnte zahtm noem. Pot skvrnu z obou stran oblote

savm paprem a peehlete. Sav papr mte dle poteby. Zbytky skvrn

doistte benznem.

Prdlo s nalepenou vkakou dejte do mrazku nebo tete postien

msto kostkou ledu. Po ztvrdnut vkaku sekrbnte a doistte benznem.

26

Poznmky

www.lidova-remesla.bechynsko.cz

Date post:	05-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	lucie-hrdinova
View:	8 times
Download:	0 times

Vzdelavaci Material Vyroba Mydla

Documents