theses.cz · Web viewDiplomová práce se zabývá názory žen na rodičovské dovolené na...

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

POSTOJE ŽEN NA RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ K POHYBOVÉ AKTIVITĚ

Diplomová práce

(magisterská)

Autor: Bc. Jana Škodová,

studijní obor rekreologie, navazující magisterský studijní program,

prezenční forma studia

Vedoucí práce: Mgr. Radim Šlachta, Ph. D.

Olomouc 2011

Jméno a příjmení autora: Jana Škodová

Název diplomové práce: Postoje žen na rodičovské dovolené k pohybové aktivitě

Pracoviště: Katedra rekreologie

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Radim Šlachta, Ph. D.

Rok obhajoby diplomové práce: 2011

Abstrakt

Diplomová práce se zabývá názory žen na rodičovské dovolené na pohybovou aktivitu.

Postoje byly zjišťovány prostřednictvím empirického šetření, kterého se zúčastnilo 251 žen ve

věku od 19 do 36 let. Diplomová práce mapuje názory, zda ženy na rodičovské dovolené mají

volný čas a k jakým aktivitám ho využívají. Cílem práce je analyzovat možnosti a potřeby

žen na rodičovské dovolené k pohybové aktivitě a také možnosti, jak být pohybově aktivní i

v této etapě života. Součástí práce je také nástin programu pro ženy na rodičovské dovolené

zaměřený na podporu pohybové aktivity u této cílové skupiny.

Klíčová slova

rodičovská dovolená, žena, rodina, volný čas, životní styl, pohybová aktivita

Souhlasím s půjčováním závěrečné písemné práce v rámci knihovních služeb.

Author´s first name and surname: Jana Škodová

Title of the thesis: Physical activity attitudes of women on parental

leave

Department: Department of rekreology

Supervisor: Mgr. Radim Šlachta, Ph. D.

The year of presentation: 2011

Abstract

This thesis deals with the opinions of women on parental leave for physical aktivity.

Attitudes were measured through empirical investigation, which was attended by 251 women

aged 19-36 years. This thesis describes the views of whether women on maternity leave have

leisure time and to what activities it used. The aim is to analyze the possibilities and needs of

women on maternity leave to physical activity and what would help them to to these women

were physically active in this stage of life. In the thesis is also a proposal of program for

women on maternity leave which is aimed to the promote physical activity in this target

group.

Keywords

parental leave, woman, family, leisure time, lifestyle, physical activity

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci zpracovala samostatně s odbornou

pomocí Mgr. Radima Šlachty, Ph. D., uvedla všechny použité literární, odborné a jiné

informační zdroje a řídila se zásadami vědecké etiky.

V Olomouci dne 26. 4. 2011 ………………………………..

Děkuji Mgr. Radimu Šlachtovi, Ph. D. za pomoc při vedení a cenné rady, které mi poskytl

při zpracování závěrečné písemné práce. Děkuji své rodině a kamarádkám Kačce a Martě za

pomoc, rady a za podporu při vzniku této práce.

OBSAH

1 ÚVOD......................................................................................................................................8

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA.............................................................................................9

2. 1 POSTOJE.........................................................................................................................9

2. 1. 1 Funkce postojů.......................................................................................................10

2. 2 VOLNÝ ČAS.................................................................................................................11

2. 2. 1 Definice volného času............................................................................................11

2. 2. 2 Pravidla k získání volného času.............................................................................11

2. 2. 3 Volný čas a životní styl..........................................................................................12

2. 3 POHYBOVÁ AKTIVITA.............................................................................................14

2. 3. 1 Definice pohybové aktivity....................................................................................14

2. 3. 2 Definice zdraví zlepšující (prospěšné) pohybové aktivity.....................................15

2. 3. 3 Význam pohybové aktivity a její vliv na zdraví....................................................15

2. 4 RODINA........................................................................................................................17

2. 4. 1 Definice rodiny......................................................................................................17

2. 4. 2 Rodina dříve a dnes................................................................................................17

2. 4. 3 Význam rodiny v životě dospělého jedince...........................................................18

2. 4. 4 Funkčnost rodiny...................................................................................................19

2. 4. 5 Manželství..............................................................................................................20

2. 4. 6 Rodina s jedním rodičem.......................................................................................21

2. 5 ŽENA.............................................................................................................................23

2. 5. 1 Dospělost................................................................................................................23

2. 5. 2 Žena v období mladší dospělosti (19 – 30 let).......................................................24

2. 5. 3 Žena v období střední dospělosti (30 – 40 let).......................................................25

2. 5. 4 Postavení ženy ve společnosti................................................................................26

2. 6 MATEŘSTVÍ A VOLNÝ ČAS.....................................................................................27

2. 6. 1 Mateřská a rodičovská dovolená............................................................................27

2. 6. 2 Výchova dětí..........................................................................................................27

2. 6. 2. 1 Nová životní role - rodič....................................................................................29

2. 6. 2. 2 Oběti a přínosy rodičovství................................................................................30

2. 6. 3 Význam mateřství pro ženu...................................................................................30

2. 6. 3. 1 Mladé matky x starší matky na rodičovské dovolené........................................32

2. 6. 4 Mateřství a volný čas.............................................................................................32

3 CÍL A ÚKOLY......................................................................................................................34

4 METODIKA..........................................................................................................................35

5 VÝSLEDKY..........................................................................................................................37

5. 1 Výsledky empirického řešení.........................................................................................38

5. 2 Souhrn výsledků.............................................................................................................69

6 DISKUSE...............................................................................................................................70

6. 1 Návrh programu organizovaných pohybových aktivit..................................................73

7 ZÁVĚR..................................................................................................................................74

8 SOUHRN...............................................................................................................................76

9 SUMMARY...........................................................................................................................77

10 REFERENČNÍ SEZNAM...................................................................................................78

11 SEZNAM OBRÁZKŮ.........................................................................................................82

12 PŘÍLOHY............................................................................................................................84

12. 1 Seznam příloh..............................................................................................................84

1 ÚVOD

Ženy na rodičovské dovolené představují specifickou skupinu, které společnost

nevěnuje tolik pozornosti, jako je tomu například u mládeže či důchodců. Je důležité, jakým

způsobem člověk tráví svůj volný čas, a neméně důležitý je volný čas také pro ženu v období

rodičovské dovolené.

Dnešní maminky jsou na rodičovské dovolené většinou 3 roky. V poslední době se

klade důraz především na vývoj dítěte do předškolního věku. Vznikají různá specializovaná

zařízení pro děti (mateřská centra, školky s alternativním způsobem vyučování apod.), která

se dětem prakticky individuálně věnují, maminky se snaží s dětmi navštěvovat různé kroužky.

Ale jak prožívají toto krásné období samotné maminky? Narodí se jim dítě, vše se točí kolem

něho, veškerá pozornost. U některých maminek jdou téměř všechny koníčky stranou a

soustředí se jen na dítě a jeho potřeby. Některé ženy se na dítě „upnou“ jen v počátku, ale pak

mají potřebu se sami realizovat, ať ve svých oblíbených činnostech, které dělaly, než přišlo

dítě, tak v něčem novém, co si chtějí vyzkoušet.

Ženy na rodičovské dovolené nyní mají daleko více volného času, než měly ženy

dříve. Je to způsobeno mnohými technickými pomocníky v domácnosti (pračka, myčka

apod.). Také rozdělení rolí v rodině se změnilo. Muži více než dříve zastanou některé „ženské

domácí práce“. Jakým způsobem ženy na rodičovské dovolené tráví svůj volný čas? Chtějí se

ženy na rodičovské dovolené věnovat pohybovým aktivitám? Je rodičovská dovolená pro

ženu vhodnou etapou pro udržování fyzické kondice či pro její rozvoj? Nejen tyto otázky

jsme si kladli při zpracování diplomové práce.

8

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2. 1 POSTOJE

Kohoutek (1998, 58) označuje postoje za „mentální a nervový stav připravenosti

k reagování.“ Nakonečný (2009, 234) postoj prezentuje jako „mentální a nervový stav

pohotovosti, strukturovaný zkušeností, který má řídící a dynamický vliv na reakce individua

vůči všem objektům a situacím.“ Kohoutek i Nakonečný rozdělují postoje do tří různých

složek – afektivní (emocionální), kognitivní a behaviorální (konativní). Afektivní pak

můžeme chápat jako tu, která vyjadřuje emoční (citové) vztahy k předmětu postoje, kognitivní

jako stupeň vědomosti o předmětu postoje a behaviorální (konativní) – subjekt má sklon se

vůči objektu postoje určitým způsobem chovat.

My se přikláníme k definici Jandourka (2001), který popisuje postoj jako naučenou

dispozici jedince reagovat pozitivně či negativně na nějaký objekt (předmět, osobu, ideu)

s určitými pocity, představami, hodnoceními a způsoby chování. Postoj nemůžeme pozorovat

přímo, ale usuzujeme na něj dle chování a vyslovených mínění. Na rozdíl od bezprostředních

motivů působících na jednání má postoj trvalejší ráz, jelikož se vytváří opakovanými

reakcemi na tentýž podnět. Jeho vyjádřením je mínění.

Postoje dle Kohoutka nejsou člověku vrozeny, nýbrž se u něho vytvářejí jako důsledek

sociální determinance v průběhu vývoje. Utváření a formování postojů, názorů a předsudků

probíhá v rámci celé řady skupin, jichž je člověk členem. Také na nás působí masmédia, i

když ne tak významně jako malé skupiny. Postojům se člověk učí od ostatních lidí a skupin.

Z počátku mají postoje spíše obecný charakter, v dospělosti dochází k jejich diferencování a

současně k seskupování v určité soubory postojů.

Podle teorie Leona Festingera (in Kohoutek) má postoj pouze „situační charakter a je

typický pro adaptivní, přizpůsobivé chování, na rozdíl od chování expresivního,

bezprostředně výrazového, které vyjadřuje to, co v člověku skutečně je, tedy skutečné

vlastnosti (odráží vnitřní prožívání).“

Nejobecnější postoje, které určují celý životní styl a orientaci člověka ve světě,

nazýváme hodnoty nebo hodnotové orientace či žebříček hodnot. (Říčan, 2007)

9

2. 1. 1 Funkce postojů

Dle Nakonečného 2009, 236):

a) instrumentální funkce: pozitivní postoje si subjekt vytváří vůči objektům, které

jsou asociovány s odměnami, negativní postoje pak vůči objektům asociovány

s tresty (např. negativní postoj k manželství vlivem zklamání z vlastní špatné

zkušenosti),

b) ego-defenzivní funkce: postoje mohou chránit integritu osobnosti například tím, že

redukují úzkost nebo kompenzují negativní složky sebepojetí tak, že podceňují

negativní vlastnosti, které si subjekt připisuje apod.,

c) hodnotově expresivní funkce : subjekt může nacházet uspokojení v tom, že

vyjadřuje své postoje, může se demonstrativně hlásit k postoji, který vyjadřuje jeho

sebehodnocení,

d) kognitivní funkce: každý člověk má tendenci k uspořádání poznatků o světě i o

sobě samém, nacházet určitý řád, chápat smysl událostí a vztahů mezi nimi,

strukturovat svou zkušenost, a tato tendence se projevuje i ve vytváření postojů,

které spojují poznávání a cítění v určitý systém hodnot.

Mezi základní vlastnosti postojů Nakonečný mimo jiné řadí „rezistenci postojů vůči

změně (centrální a extrémní postoje jsou vůči vlivům působícím na jejich změnu odolnější) a

intenzitu postoje (od extrémně kladného přes neutrální až k extrémně zápornému hodnocení;

největší intenzitou se vyznačují extrémní postoje).“

10

2. 2 VOLNÝ ČAS

2. 2. 1 Definice volného času

V literatuře existuje mnoho definic různého pojetí, jak definovat volný čas. Pro

jednoho je volný čas odpočinek po práci, pro druhého čas strávený zálibami. Pávková (2008)

pod pojem volný čas zahrnuje odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové činnosti či zájmové

vzdělání. Vážanský (1993, 11) zas vymezuje volný čas jako „volně disponibilní časový

prostor, v němž by volný čas mohl pro jedince znamenat svobodu. Je také dobou, v níž se

individuum může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a dělat

to či ono, k čemu jej nikdo nenutí a k čemu také není podvědomě nucen.“

Hodaň (2008, 63) volný čas prezentuje jako čas, který „poskytuje z hlediska jedince

prostor pro odpočinek, zábavu a rozvoj lidské osobnosti, z hlediska společnosti pak prostor

pro regeneraci a rozvoj pracovní síly i pro univerzalizaci člověka.“ Jsou také specifikovány

funkce volného času, například dle Hodaně funkce rozvíjející, regenerační a prožitkové.

Volný čas je čas mezi dobou, kdy máme hotovu všechnu práci a povinnosti a dobou

regenerace sil, tedy spánku. Je to čas, kdy si můžeme svobodně vybrat svoji činnost, děláme

tuto činnost dobrovolně a rádi. Aktivity ve volném čase nám přinášejí pocit uspokojení a

uvolnění.

2. 2. 2 Pravidla k získání volného času

Jak získat volný čas? Kde ho vzít? Především to znamená racionálněji využívat času,

který máme k dispozici. Míček (1984, 60 – 62) uvádí několik pravidel vedoucích

k efektivnějšímu využívání času (upraveno pro ženy na rodičovské dovolené):

a) zvýšení pořádku a koncentrace – pořádek ve věcech a nutnost soustředit se na to, co

děláme,

b) střízlivý odhad vlastních časových možností – nepřidělávat si nesplnitelné povinnosti,

c) rozumný rozvrh práce a povinností – co je třeba udělat a kdy. Zpětnou vazbou je

kontrola rozvrhu a jeho dodržování,

d) správné posouzení závažnosti úkolů, omezení zbytečností – je třeba se věnovat

především úkolům důležitým, rozlišení důležitosti však závisí na pořadí hodnotového

žebříčku a na rolích, které přebíráme ve společnosti i v rodině.

e) výběr úkolů – výběr nejpodstatnějšího úkolu, splnit nejzásadnější povinnosti,

11

f) omezení časových ztrát – eliminace činností jako je bezvýběrové sledování televize

apod.

g) využití volných chvil – využití času, kdy se nám nic nechce. Netrávit čas

bezmyšlenkovitě, ale věnovat se nenáročným činnostem,

h) vytvoření pravidelného denního rytmu, denního režimu – vytvořit si základní

stereotypy, na jejichž realizaci člověk vynaloží mnohem méně fyzické i psychické

energie, než když jeho denní činnost probíhá chaoticky.

Je zřejmé, že pokud by se ženy na rodičovské dovolené řídily výše uvedenými radami,

neměly by tak často pocit, že nemají dostatek času, že nic nestíhají. Je ale nutno podotknout,

že některé ženy na rodičovské dovolené se naučí samy pracovat s časem efektivněji, než by se

mohlo zdát. Po čase zjišťují, že v přítomnosti malého dítěte se dá práce rozdělit na práci

nutnou a na tu, která může počkat. Volný čas žen na rodičovské dovolené závisí na tom, kolik

jsou ochotny si ho vydobýt.

Pokud si pro sebe žena najde alespoň trochu volného času i na mateřské dovolené, ať

už formou aktivit či relaxace, může jí to pomoci vymanit se z každodenního stereotypu a

„zachránit“ ji v náročných životních situacích. Důležité je naučit se se svým volným časem

dobře a smysluplně hospodařit a uvědomit si své životní hodnoty. (Pávková, 2008)

Pávková (2008, 32) říká, že „optimální stav je uvést do rovnováhy sféru povinností a

sféru volného času. Na utváření životního stylu, tedy i na způsobu hospodaření s volným

časem se velmi významně podílí rodina.“

2. 2. 3 Volný čas a životní styl

Způsob využívání volného času je také ukazatel životního stylu. Pávková (2008, 30)

uvádí, že „ Rodiny se od sebe odlišují svým životním stylem i způsobem využívání volného

času. Základní návyky a postoje si všichni přinášíme ze své původní rodiny. V době mateřské

dovolené mnoho žen pociťuje nedostatek sociálních kontaktů, cítí se být často samy pouze s

malým dítětem. Je pro ně vhodné, mají-li možnost trávit určitý čas ve skupině lidí shodných

zájmů.“

Máchová (2009, 16) životní styl definuje jako „formy dobrovolného chování v daných

životních situacích, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností.“

Životní styl člověka se dle Hájka (2003, 23) projevuje ve třech hlavních oblastech:

„způsobu využívání materiálních a sociálních podmínek, hodnotové orientaci jedince a

12

způsobu jednání, v aktivitě člověka.“ Součástí životního stylu je způsob jednání člověka a

míra a směřování jeho aktivity v rozmanitých životních situacích. (Hájek).

Vážanský a Smékal uvádí dle Opaschowského osm hlavních potřeb, které naplňuje

člověk ve volném čase a které tímto ovlivňují i životní styl daného člověka:

a) rekreace – potřeba zotavení, osvěžení,

b) kompenzace – potřeba rozptýlení,

c) edukace – potřeba poznání a dalšího učení,

d) kontemplace – potřeba uvědomění si sebe sama,

e) komunikace – potřeba sdělení, kontaktu,

f) integrace – potřeba společnosti a kolektivního vztahu,

g) participace – potřeba sociálního sebepojetí a angažovanosti,

h) enkulturace – potřeba účasti na kulturním životě.

Dle Hodaně (2008) se životní styl týká pouze jednotlivce a životní způsob skupiny.

Životní styl se blíží životnímu způsobu, ale je individualizován a konkrétně ho definuje „jako

uspořádání mnohotvárných činností, jimiž se dané individuum udržuje a obnovuje.“ Kubátová

(2010, 16) zase životní styl popisuje jako „systém, pro který je charakteristická provázanost

všech částí života – činností, vztahů, projevů, aspektů apod.“.

Nejvíce se přikláníme k Pávkové (2008, 29), která popisuje životní styl jako „souhrn

životních forem, které zahrnují hodnoty člověka, chování i ovlivňování materiálních a

sociálních životních podmínek. Každý člověk má svůj vlastní systém hodnot a utváří ho

vlivem životních podmínek a vlastní aktivitou.“ A z hlediska volného času lze lidi členit podle

toho, jakou hodnotu volnému času přisuzují. Pro některé je ale největší hodnotou práce, a to i

v případě žen na mateřské dovolené. Péče o dítě je pro ně hodnotou na prvním místě, na svůj

volný čas by však neměly zapomínat a vytvořit si pro něj ve svém režimu místo. (Pávková,

2008).

13

2. 3 POHYBOVÁ AKTIVITA

Že je pohybová aktivita pro ženy na rodičovské dovolené důležitá se můžeme

přesvědčit hned u ženy po porodu. Cvičení těsně po porodu, o jehož důležitosti se zmiňuje

Pros (1986, 11), je podstatné pro zlepšování zdravotního stavu matky. „Břišní svaly jsou po

porodu rozestouplé a vytažené zvětšenou dělohou, unavené tlačením po porodu se zotavují a

nabývají dřívější pevnost. Nejsou – li dostatečně procvičovány, zůstanou chabé a břišní stěna

hadrovitě visí a neudrží břišní útroby.“ Než začne žena s posilováním břišního svalstva, musí

nejprve posílit svaly pánevního dna.

Krom problémů s ochablými svaly má žena po porodu také už méně zatížený krevní

oběh, který je uvolněn zejména v dolních končetinách, krev proudí mnohem snáze a případné

křečové žíly způsobené těhotenstvím buď mizí úplně, nebo částečně. V křečových žílách však

snáze vzniká zánět, který může vést k trombóze. Žena tomu ovšem může předejít vhodným

cvičením. (Pros)

Regenerace těla ženy po porodu je otázkou delšího časového úseku než jen šestinedělí.

Pohybová aktivita je velmi důležitá složka obnovy sil. Je tedy vhodné, aby se žena v době

rodičovské dovolené věnovala pohybové aktivitě, kterou by měla nejlépe vykonávat bez

dítěte.

2. 3. 1 Definice pohybové aktivity

Definice pohybové aktivity dle světové zdravotnické organizace (WHO, 2004) zní

takto: „Pohybová aktivita je jakákoliv aktivita produkovaná kosterním svalstvem, způsobující

zvýšení tepové a dechové frekvence.“ Pohybovou aktivitu chápeme tedy jako celé spektrum

činností v řadě oblastí lidského konání, např. úklid domácnosti, forma transportu (jízda na

kole do práce), jako součást rekreační nebo zájmové činnosti (procházka s dítětem v kočárku,

kondiční plavání apod.) Dohnal a kol. (2009). Hošek (in Kalman, M., Hamřík, Z. a Pavelka, J.

2009) pohybovou aktivitu definuje jako „podpůrný a ochranný prostředek zkvalitňující život.“

Dle australské strategie týkající se pohybových aktivit a zdraví SIGAH (Strategic Inter-

Govermental forum on Physical Activity and Health) se pohybová aktivita rozděluje na

aktivní transport, TV, sport, tanec, TR, aktivní domácí práce, aktivní hra. (Kalman a kol.)

Frömel pohybovou aktivitu prezentuje jako komplex lidského chování, který zahrnuje

všechny pohybové činnosti člověka. Je uskutečňována zapojením kosterního svalstva při

současné spotřebě energie. (Frömel, K. 1999)

14

2. 3. 2 Definice zdraví zlepšující (prospěšné) pohybové aktivity

Pohybová aktivita má pozitivní vliv na zdraví. Neplatí to však univerzálně pro

jakoukoliv pohybovou aktivitu. Jedná se o pohybovou aktivitu, která má účinek na zdraví

člověka. Tomu se věnuje preskripce neboli předpis pohybové aktivity. Mezi nejdůležitější

faktory, které ovlivňují vymezení zdraví zlepšující (prospěšné) pohybové aktivity řadíme

intenzitu, typ, frekvenci a objem pohybové aktivity. (Dohnal a kol.). Například typ aktivity by

měl být vhodně zvolen vzhledem ke zdravotnímu stavu jedince a také by se měly brát v potaz

jeho oblíbené pohybové aktivity.

Optimální pohybová aktivita, která je zdraví prospěšná, by dle nejnovější amerických

studií (tedy určeno pro dospělé Američany) měla být aerobního (vytrvalostního) charakteru,

prováděna (frekvence) alespoň 5 dní v týdnu, střední intenzity, časová jednotka (objem) by

měla být více jak 30 minut nebo vyšší intenzity 3x týdně 20 minut, záleží na fyzické zdatnosti

daného jedince. (American Collge of Sports Medicine – ACSM a American Hearth

Asociation – AHA, 2007 in Dohnal a kol.)

Americké studie ACSM & AHA a PAGAC se shodují v tom, že (in Dohnal a kol.,

2009, 124):

a) správná pohybová aktivita redukuje riziko mnoha zdravotních komplikací,

b) nějaká pohybová aktivita je lepší než žádná,

c) pozitivní efekt pohybové aktivity roste s množstvím pohybové aktivity rostoucím

skrze vyšší intenzitu, větší frekvenci a delší trvání pohybové aktivity,

d) základní zdravotní prospěch vyvolává aktivita trvající nejméně 150 minut týdně o

střední intenzitě (např. rychlé chůze). Více pohybové aktivity přináší další

pozitiva,

e) aerobní (vytrvalostní) i odporová (posilovací) pohybová aktivita přináší zdravotní

prospěch,

f) pohybová aktivita má zdravotní prospěch pro všechny lidi bez rozdílu věku, ras a

etnických skupin.

2. 3. 3 Význam pohybové aktivity a její vliv na zdraví

Životní styl a pohybová aktivita jsou stěžejní determinanty zdraví. Pohyb je jedním ze

základních projevů existence živočichů včetně člověka. Ve vývoji člověka došlo ke změně

významu funkce pohybu od pouhého zajišťování základních životních potřeb k činnosti

15

sportovní či umělecké. (Machová a Kubátová, 2009) Pro zachování a upevňování zdraví je

nezbytným a nejpřirozenějším předpokladem aktivní pohyb.

„Pohybová aktivita je nezbytným a nejpřirozenějším předpokladem k zachování a

upevňování normálních fyziologických funkcí organismu, například zvyšuje tělesnou

zdatnost, přispívá k duševní svěžesti, zvyšuje pocit duševní pohody a odolnost vůči stresu,

pomáhá při bolestech v zádech, je prevencí chronických neinfekčních (tzv. civilizačních)

chorob.“ (Machová a Kubátová, 39) Na pohybovou aktivitu tedy nepohlížejme jen jako na

prostředek ovlivňující fyzickou kondici, krom socializace a komunikace zasahuje také do

sféry psychoregenerační, psychoregulační a psychorelaxační, které příznivě působí na duševní

stav jedince.

Cíleně prováděná pohybová aktivita by se proto měla stát nezbytnou součástí

životního stylu každého člověka, měla by být součástí jeho denního režimu. (Machová a

Kubátová). Stejskal (2004, 12) říká, že „pravidelná pohybová aktivita zvyšuje produktivitu

práce a pracovní kapacitu člověka. Velký význam má pohybová aktivita také pro emocionální

ladění člověka.“ Člověk, který cvičí je více sebevědomý, více věří ve své schopnosti, dokáže

se lépe psychicky vyrovnat s každodenními starostmi a je méně agresivní. Pohybová aktivita

je nejobecněji působící nástroj prevence a terapie většiny hromadných neinfekčních

onemocnění. (Stejskal).

16

2. 4 RODINA

2. 4. 1 Definice rodiny

Rodina je instituce, kde se seznamujeme s ženskými a mužskými vzory chování,

umožňuje nám vyzkoušet si prakticky získané dovednosti, poskytuje společensky žádoucí

normy. Vlivem rodiny si utváříme postoj k sobě samému, ke společnosti, vytváříme si svůj

hodnotový žebříček.

Dle všeobecné encyklopedie Diderot (1999, 417) je „rodina původní a nejdůležitější

sociální skupina a instituce, která je základním článkem sociální struktury i základní

ekonomickou jednotkou.“ Jandourek (2001, 206) vymezuje rodinu jako „formu dlouhodobého

solidárního soužití osob spojených příbuzenstvím a zahrnující přinejmenším rodiče a děti.“

Dle Kohoutka (1998) je rodinné prostředí prvním a základním životním prostředím

člověka, které zároveň odráží problémy doby. Organizace rodinného života je jakýmsi

sociologickým modelem dané kultury a vztahy mezi manželi, mezi rodiči a dětmi i mezi

sourozenci navzájem do značné míry vyjadřují zvláštnosti dané třídy, kultury, doby, tradice a

rasy.

2. 4. 2 Rodina dříve a dnes

Česká společnost patřila po staletí k západnímu typu sociálního života i s jeho

reprodukčními vzorci a strategiemi. Charakteristický byl pro ni pozdější věk sňatku, s tím

spojený i vyšší věk prvorodiček a vysoký podíl celoživotně svobodných. Tento vzorec

zajišťoval jen mírný populační růst. (Možný, 2002) V 19. století a v první polovině století

minulého byl muž živitelem rodiny i její nejvyšší autorita, dle institutu hlavy rodiny, který

rakouský právní řád přejal z Napoleonova zákoníku. Platilo to do roku 1948, kdy byl zrušen

Zákonem o rodině.

Ženě pak bylo jednoznačně určeno za její místo ve společnosti rodina a domácnost a

byla jí stanovena povinnost pečovat o děti i manžela, starat se o chod domácnosti. (Vodáková,

2003) zmiňuje, že to, co běžně nazýváme „pohlavní odlišnost“ či „pohlavní rozdíl“ a chápeme

obvykle jako ryze přirozené (jako biologicky či geneticky dané), jsou ve skutečnosti

odlišnosti kulturní a sociální, neboť jsou dané, zformované kulturou a společností, v níž

žijeme.

17

Základní schéma rozdělení rolí v domácnosti a rodině, podle něhož by muž měl být

živitelem rodiny a žena by se měla starat o děti a domácnost, je v názorové rovině přijatelné

pro většinu naší populace, přestože se v realitě v čisté podobě tento model téměř nevyskytuje,

vyjma časově zpravidla ne dlouho trvajícího období, kdy žena nepracuje, je na mateřské a

rodičovské dovolené. (Vodáková)

Od konce 20. století za společenské změny, které otevřely ženám bránu na cestě ze

soukromého světa rodiny do veřejného světa širší společnosti, platí naše civilizace častějším

úpadkem rodinného života a celkovým poklesem porodnosti pod míru prosté reprodukce

(Možný, 2002).

Dle Vodákové (2003, 187) muž již dnes „není jediným, mnohdy ani hlavním živitelem

rodiny, ale dělí se o tuto roli ve většině rodin se svou ženou. Přebírá muž „na oplátku“ něco

z ženiných povinností, zejména jedná-li se o domácí práce? Zdá se, že spíše nikoli. Pro

většinu rodin (hlavně mužů) stále platí, že žena vykonává naprostou většinu domácích prací.“

Někteří muži ale ženám pomáhají. Častěji na ženských domácích pracích participují muži

z města než venkova, mladší muži oproti starším a muži vzdělanější ve srovnání s muži

s nižším vzděláním. (Vodáková, 2003)

Někdo by mohl oprávněně namítnout, že uvažujeme pouze o tzv. ženských pracích a

že existují i tzv. mužské domácí práce. Mužské práce zpravidla nemusí být vykonávána každý

den a převážná většina (oprava auta, domácích elektrospotřebičů, malování bytu apod.) jsou

(ať už z jakéhokoliv důvodu) převážně zajišťována placenými službami než „hlavou rodiny“.

A tak ženy mají stále v poměru s muži mnohem méně volného času. I když participace mužů

alespoň na některých domácích (ženských) pracích vzrůstá, muži věnují domácnosti daleko

méně času než ženy.

2. 4. 3 Význam rodiny v životě dospělého jedince

Shodneme se s Šimíčkovou (2008), že ideálem je málo konfliktní domov, ve kterém

jsou všichni členové rodiny milováni, do něhož se rádi vracejí a mohou si zde sdělit vlastní

zážitky. Rodina tvoří intimní společenství s úzkými vzájemnými vztahy, vytvořenými

vlastními pravidly vzájemného soužití. Rodina by měla umožňovat jednotlivým členům

uspokojovat své potřeby.

Soužití v celé rodině výrazně ovlivňuje vzájemné soužití obou rodičů. Dříve rodinu

zakládali nejčastěji dva dospělí lidé v období rané dospělosti. V poslední době se narození

prvního dítěte přesouvá do období střední dospělosti, tedy po 30. roce života matky.

18

Obrovským problémem je nestabilita současné rodiny a s tím spojená rozvodovost. Růst

rozvodovosti je bohužel znakem celého civilizovaného světa. Rozvod hluboce zasahuje nejen

děti, ale vyvolá dlouhotrvající zátěžovou situaci pro oba dospělé rodiče.

Význam rodiny stoupá s vzrůstajícím věkem dospělého jedince, aby v době stáří mohl

čerpat z hodnot, které mu rodina poskytuje. Ovšem bez trpělivého budování vztahů v rodině,

bez vzájemné tolerance a altruismu se nestane funkční jednotkou, která poskytne zázemí ve

stáří. I v moderní společnosti zůstává rodina naprosto nezastupitelná jak pro výchovu dětí, tak

pro dospělé generace. (Šimíčková, 2008).

2. 4. 4 Funkčnost rodiny

Za základní jsou považovány funkce reprodukční, ekonomická, výchovná, socializační

a ochranná. Konkrétní podoba rodiny, její velikost a funkce, je závislá na společenských

podmínkách v dané sociální kultuře. (Všeobecná encyklopedie Diderot, 1999)

Sobotková prostřednicvím Pattersonové (2007) poukazuje na to, jakým způsobem

rodina plní své funkce. Zdravé fungování rodiny by mělo vypadat takto:

začlenění jedince do rodinné struktury (poskytuje pocit sounáležitosti, ovlivňuje

osobní identitu, smysl a zaměření života);

ekonomická podpora (zajišťování základních a rozvojových potřeb členů rodiny);

péče, výchova, socializace (umožňuje fyzický, psychický, sociální a duchovní vývoj

dítěte i dospělých, zprostředkuje sociální hodnoty a normy);

ochrana zranitelných členů (mladých, nemocných, handicapovaných, starých či na

ostatních nějak závislých aj.).

Existují 3 základní a nosné pilíře fungování rodiny: soudržnost, adaptabilita a

komunikace. Soudržnost v tomto případě souvisí s rodinnou intimitou, blízkostí, ale také

důraz na přiměřenou samostatnost a nezávislost členů rodiny. Adaptabilita se týká schopnosti

rodiny přizpůsobovat se proměnlivým požadavkům a nárokům života. Rodinná komunikace je

klíčový proces při vytváření celkové rodinné atmosféry, při řešení problémů a plánování

změn. (Greeff, 2000).

Kvalitu fungování rodiny ovlivňuje: spokojenost jednotlivých členů s rodinným

životem, resp. s úrovní rodinné soudržnosti a adaptability; dovednosti a schopnosti řešit

konflikty a problémy v partnerském vztahu efektivně, aby bylo dosaženo oboustranné

spokojenosti; flexibilita a soulad partnerů ohledně možností trávení volného času (Rádi spolu

19

tráví čas, ale vyhovují jeden druhému, pokud chtějí trávit nějaký čas odděleně a rozvíjet

vlastní zájmy.) a další.

2. 4. 5 Manželství

Souhlasíme s Říčanem (2004, 245), že „vstupem do manželství si člověk vytváří

prostor, v němž se bude odehrávat velká část jeho života. Místo, v němž bude plnit své životní

úkoly, bude pracovat na milostné intimitě, místo, kde bude mít domov, kde rozvine velké

téma rodičovství a kde bude jednou mít i bezpečné útočiště.“ I když dnes je i spousta párů,

kteří nejsou svoji, a mají děti, pořád v naší společnosti převažuje názor, že klasická rodina se

rovná vdaná, ženatý plus alespoň jedno dítě. Žijeme v době, kdy zplodit a porodit dítě se stává

stále více spíše výsadou než povinností. (Říčan, 2004)

Myšlenky o manželství a skladbě rodiny, postavení muže a ženy v této instituci jsou

nám vštěpovány odmalička. Tato identita se upevňuje a rozvíjí zvláště v předškolním věku.

Dnes existuje mnoho párů, které spolu žijí v úzkém heterosexuálním svazku, sdílejí

s partnerem společnou domácnost a tráví s ním hodně času, a přesto nevstoupí do manželství.

Vznikají různé alternativy k manželství, dočasné nebo trvalé. Současné párové manželství je

pravděpodobně ve vážné krizi. Setkáváme se také s tím, že ženy mnohdy dávají po rozvodu

přednost životu v neúplné rodině před druhým sňatkem.

Říčan uvádí, že v současné době je vážným a častým problémem mnoho předčasných

sňatků. Avšak dle českého statistického úřadu se po roce 1999 naopak počet předčasných

sňatků snížil a spíše je problém, že mladí lidé naopak vstupují do manželství čím dál později,

než tomu bylo dříve. Dle Kučery, M. a Šimka, M. (2001) jsou značné rozdíly v objasňování

příčin současného populačního vývoje, v podstatě v celém období od roku 1990. Jedni soudí,

že jde o tzv. druhý demografický přechod, který proběhl v západoevropských zemích již před

20 až 30 lety a u nás byl zadržený. Teprve jejich uvolněním dochází jak ke kvalitativním

změnám v úrovni sňatečnosti a plodnosti, tak k posunu jejich realizace do vyššího věku. Druzí

se domnívají, že jde o projev modernizace, změněného způsobu myšlení a chování.

Poslední, snad nejvíce rozšířená interpretace výrazného snížení úrovně sňatečnosti a

plodnosti, se opírá o hodnocení životních podmínek mladých svobodných lidí. Situace vzniklá

po roce 1989 jim dala mnoho dříve netušených možností, ale přinesla s sebou také některá

rizika: zvýšenou nezaměstnanost i vzdělaných a kvalifikovaných, finanční nedostupnost bytů

pro mladá manželství a zvýšené náklady na založení rodiny a péči o děti. Odmítneme-li

názory o jakési krizi rodiny, musíme přiznat vznik krizových podmínek pro sňatkové a

20

reprodukční chování mladé generace, kdy sociální stránka tvoří jen jejich část. Rodina a děti v

ní si udržují v naší společnosti vysokou životní hodnotu, ale v konkurenci nebo přímo střetu

se zájmy osobního rozvoje, sebeuplatnění, splnění životních plánů, s omezením závazků či

odpovědnosti za jiné (včetně partnera a dětí) nepatří již mezi priority mladých lidí. Podmínky

pro vstup do manželství a rození dětí se prostě v minulých pěti letech nezměnily, spíše

zhoršily.

Dle Říčana (2004, 254) „sňatkem začíná náročné adaptační stádium, ve kterém se

manželé teprve učí spolu žít: žít na „plný úvazek“ každodennosti, vzájemně se tolerovat a

ustupovat si, spravedlivě se dělit o práci a starosti plynoucí ze společného bydlení, společné

domácnosti.“ Každý jedinec prošel určitou výchovou, která ho formovala, co se týče

individuálních vlastností, názorů a postojů. Ne jinak tomu je i v oblasti domácích prací.

Někteří (muži i ženy) jsou zvyklí, že mají od rodičů (především od maminky) servis se vším

všudy. Někteří byli naopak vedeni tak, že se museli velmi brzy učit samostatnosti. Když

manželé spolu začnou žít, může díky rozdílné výchově dojít k rozporům v důsledku odlišných

požadavků, které má žena či muž na toho druhého. Jde tedy o kompromisy, které si stanoví, o

komunikaci, kdo bude mít jakou povinnost (práci, roli) na starost apod.

2. 4. 6 Rodina s jedním rodičem

Rodiny s jedním rodičem jsou z 90 % matky s dítětem nebo s dětmi. (Sobotková,

2007). Představují stále častější rodinný typ. Jsou to rodiny vzniklé rozvodem, rozchodem,

ovdověním, adopcí dítěte osamělou ženou nebo porodem mimo manželství (Goldenberg, H. a

Goldenberg, I. in Sobotková). Počet dětí narozených mimo manželství se u nás rapidně

zvyšuje po roce 1990. V roce 2003 činil více než 28 % narozených dětí (Rabušic, 2004).

Většina matek těchto dětí má nižší vzdělání (Možný, 2004). Tak tomu dříve bylo, ale nyní

jsou mezi svobodnými matkami také zralejší ženy v období střední dospělosti, často kolem 35

let. Jsou většinou zajištěné, úspěšné ve svém povolání, a ačkoli nepotkaly vhodného partnera,

chtějí přivést na svět dítě, dokud je čas.

Zajímavé je srovnání ideálního a reálného rodičovství. Předpoklad, že dítě potřebuje

dva rodiče, aby se zdárně identifikovalo se svou pohlavní rolí a naučilo modelům efektivního

chování, považujeme za ideální stav. Nejde o to, zda mají děti oba rodiče (o kvantitu), ale o

kvalitu s jakou péčí je dítě vychováváno. V dnešní době je také čím dál více početnější

skupina osamělých otců s dítětem. Pro muže, který zaujímal tradiční otcovskou roli, může být

poměrně obtížné převzít roli absentující matky. Chybí mu zkušenosti ženy pramenící

21

z intimního každodenního soužití dětí a matky. Campionová též popisuje některé studie na

téma otcovské chování: „Většina studií otcovského chování srovnávala chování ženatých otců

s chováním matek. Osamělí otcové vykazují rodičovské chování, které se více podobá

chování matek pečujících o své děti než klasické chování ženatých otců. Znamenalo by to, že

rodičovské chování není formováno biologicky či časnou zkušeností, ale spíše sociálními

okolnostmi a příležitostí.“

22

2. 5 ŽENA

2. 5. 1 Dospělost

Dospělost je období, které lze považovat za fázi nejvyšší zralosti lidského jedince.

V tomto stádiu života je člověk na vrcholu svých sil, citově vyrovnaný, samostatný,

objektivně využívá své rozumové schopnosti, projevuje zájem o problémy společnosti, ve

které žije. V této fázi většinou zakládáme vlastní domov a rodinu. (Šimíčková, 2008)

Hájek (2008) životní etapy rozděluje takto: dospělost na mladší dospělost (20 – 30 let),

střední dospělost (30 – 45 let), pozdní dospělost a stáří. Mladší dospělost vyznačuje obdobím,

kdy většina lidí už má ukončenou školu nebo ji dokončuje. Mladí dospělí nacházejí uplatnění

a zkušenosti ve své profesi, začínají budovat pracovní kariéru. Je to také doba navazování

dlouhodobých, často celoživotních partnerských vztahů, narození dětí a péče o ně. Množství

povinností klade na lidi v tomto věku značné nároky na čas. Volného času je méně, mladí

dospělí proto někdy opouštějí své záliby a koníčky z předchozích věkových období. Důvodem

bývá snaha věnovat co nejvíce času svému povolání nebo péči o rodinu, o děti a domácnost.

Častý je i nátlak ze strany partnera. Rozumný přístup a dohoda v této oblasti jsou velmi

důležité, rozhodnutí totiž výrazně ovlivňují životní styl jednotlivců i celých rodin

v budoucnosti, tedy i výchovu vlastních dětí. Je užitečné vzít v úvahu důležitá fakta jako

například:

stálé osobní zájmy jsou znakem zralé osobnosti,

jedinec bez trvalých kvalitních zájmů je problematickou osobností,

je správné zachovat si osobní koníčky i v dospělosti,

zakazovat partnerovi nebo nechat si od partnera zakazovat zájmové činnosti je

nesprávné, nerozumné a netaktické,

partneři nemusí mít všechny zájmy společné, mají si je však navzájem tolerovat,

pro vývoj dítěte i dobré ovzduší v rodině je velmi prospěšné, když se děti a rodiče

společně věnují některým zájmovým činnostem.

Způsob využívání volného času je jedno z hledisek při výběru životního partnera.

Lze tedy říci, že období mladší dospělosti je velmi významná životní etapa, protože

v této době se utváří a ustaluje životní styl člověka. Využívání volného času zde hraje

významnou roli.

23

Střední dospělost se vyznačuje „zvažováním svých životních úspěchů a neúspěchů,

porovnávání stanovených cílů s dosaženými, uvažováním o smyslu života. Možné krize kvůli

rodině, ztrátě zaměstnání, pocit trvalé neúspěšnosti, rezignace. V těchto náročných životních

situacích je velkou pomocí, pokud má člověk své záliby, osobní zájmy. Zájmové činnosti

přinášejí pocit uspokojení, relaxaci, dávají možnosti stýkat se s lidmi, kteří mají zájmy

podobné, navazovat nové sociální vztahy. I když mnohdy okolnosti nedovolují realizovat

končíky z mládí, je možné je přizpůsobit nebo objevit nové. To se snadněji podaří člověku,

který se naučil dobře hospodařit s volným časem a u něhož se činnosti spojené s osobními

zálibami staly již dříve, v mládí, součástí jeho životního stylu.“ (Hájek, 2008)

2. 5. 2 Žena v období mladší dospělosti (19 – 30 let)

Dle Říčana (2004) dvacátá léta, především jejich první polovinu, lze označit jako

mladou dospělost. Čím se vyznačuje dospělý člověk? Člověk je již psychicky a fyzicky

vyzrálý, vyrovnaný, našel „své místo na slunci“ a ví, co chce. Ale také záleží na tom, zda se

stále připravuje na své budoucí povolání či už je v pracovním procesu. S tím také souvisí,

v kolika letech zakládá rodinu a upevňuje své partnerské svazky v podobě manželství.

Dvacátá léta jsou obdobím optimistických nadějí, prosazování svých názorů a

posuzování světa kolem sebe, které není už tak jednoznačně „černobílé“. „Dvacátník“ nalézá

a uskutečňuje zralý milostný vztah, který obyčejně ústí do manželství. Stane se rodičem a

začíná se pohybovat v novém rozměru existence, který tím pro něj vznikl.

V tomto věku v oblasti práce hledají „dvacátníci“ nové zkušenosti, mění zaměstnání.

V dnešní době technického pokroku je stále důležitější být pružný a umět se přizpůsobit

nastávajícím podmínkám, změnám. „Dvacátníci“ jsou v tomto nejvíce flexibilní a tak se i

mnohdy stává, že lidé v tomto věku často mění zaměstnání, obzvláště dokud nemají děti a

nemusí myslet na to, jak uživit rodinu. Výsledkem dobře naplněných dvacátých let je podle

Příhody (in Říčan, 2004) „niterná sebejistota“.

Mladá žena musí někdy volit mezi rodinou a slibnou kariérou, zejména chce-li více

dětí. Žena si musí vybrat, jestli chce mít rodinu, musí obyčejně rezignovat na vyniknutí

v takové sféře, jako je třeba přírodověda. Naproti tomu se žena s rodinou může stát vynikající

lékařkou, učitelkou apod., kde uplatní i své osobní zkušenosti se svými dětmi.

Chyba společnosti ovládané muži není ani tolik v tom, že neosvobozuje domácnost,

nýbrž v tom, že ženě ztěžuje, aby získala plnou suverenitu a sebevědomí právě jako žena a

matka. Např. studie ve Spojených státech amerických ukázala, že je pro vysokoškolskou

24

studentku těžké volit mezi žensko-mateřskou orientací na něhu a lásku a orientací na

soupeřivou průbojnost (Říčan, 2004).

2. 5. 3 Žena v období střední dospělosti (30 – 40 let)

Dle Říčana (2004, 271) je střední dospělost „obdobím stability na vrcholu tělesných a

duševních sil, vysoké výkonnosti a dobrého zdraví. Ve třicátých letech obyčejně stoupá

osobní moc a vliv člověka v pracovní sféře, v různých organizacích, v širším příbuzenstvu a

v okruhu přátel.

Rodinný život je pro obě pohlaví kolem třicátého roku života jedním z hlavních

životních témat. Ve čtvrtém desítiletí života má žena ještě možnost porodit nebo, není-li to

možné, tedy alespoň adoptovat dítě a naplnit tak svou mateřskou životní úlohu. Pozdější

těhotenství už s sebou nese rychle stoupající riziko vážné vrozené vady.

Mnoho mužů si ve třicátých letech bere rozvedenou ženu s jedním nebo dvěma dětmi,

výjimečně si žena vezme rozvedeného muže s dětmi.

Ve třicátých letech vychováváme nejčastěji mladší školní děti. Když se řekne

„výchova“, představíme si jednostrannou činnost, záměrné působení na dítě; působení, na

které si musíme udělat čas vedle všech svých povinností a radostí. Pro děti je však

nejdůležitější ten strávený čas, když si s nimi hrajeme, kdy na něčem spolupracujeme. To

vytváří prostor domova. Říčan (2004) uvádí, že když je to místo radosti a bezpečí, postará se

dítě o svou výchovu v podstatě samo.“

Pro dospělého člověka je důležitý a potřebný život s dětmi, jelikož tento vztah dává

bezprostřední radost, zábavu, pocit bezpečí, pocit smyslu života. Podle Říčana (2004, 273) je

většinou „snadnější a často vděčnější mít rád dítě než mít rád partnera. A je normální a

správné, když nám ve třicátých letech záleží více na dítěti než na partnerovi. Avšak jde o

různé druhy vztahu – láska k dítěti nemůže nahradit lásku k partnerovi a naopak.“

Období mezi 30. a 40. rokem nazývá několik autorů poločasem. (Říčan, 2004;

Nakonečný, 2009; Matějček, 1997) V tomto období se objevuje krize, která přichází někdy

mezi 35. a 40. rokem života – jako protest proti rutině a její jednotvárnosti vyvstává otázka

smyslu: k čemu to všechno? Co dál? Znovu ožívá velké téma identity. (Prvně se objevuje

v adolescenci.)

Sheehyová (in Říčan, 2004) ve své knize velmi pěkně líčí, jak se vyrovnat s krizí

středního věku – udělat z ní tvořivý čin. Radí zřeknout se dočasně jistot a objevovat něco

nového. Odvaha k novému nám dovoluje nechávat za sebou každé životní stadium s tím, čím

25

nás uspokojovalo, abychom našli nové odpovědi, které nám otevřou bohatství příštího

životního odstavce. V každém věku je možno prožívat radost.

2. 5. 4 Postavení ženy ve společnosti

Odlišnosti mezi mužem a ženou jsou utvářeny společenskými představami o tom, co to

znamená být mužem nebo ženou. Kubátová ve své knize tvrdí, že tyto společenské představy

zahrnují představy o typických rysech osobnosti; typických zálibách, i typickém chování,

které je pokládáno za vhodné pro jedno nebo druhé pohlaví. Jádro ideálu ženskosti spočívá

v péči o mezilidské vztahy, o intimitu a o citové a domácí zázemí. Ženy jsou stále

socializovány socializační normou, která zdůrazňuje rodinu, mateřství, vztahy a svádění.

Mateřství je stálým faktorem, který spojuje ženství se soukromou sférou. Rodinnému

životu, intimitě a důvěrným vztahům nadále panuje žena. Vlivem demokraticko-

individualistické dynamiky společnosti dnes ženy mohou vykonávat všechna povolání takřka

stejně jako muž s tím rozdílem, že ženy mají profesi a rodinu spojenou dohromady, zatímco

muž má tyto dvě sféry oddělené. U mužů je převážně na prvním místě profese a poté

otcovství, ženy se zaměřují na to, aby mohly s profesí skloubit rodinu. (Kubátová, 2010)

Prioritní postavení v soukromé domácí sféře poskytuje ženám moc rozhodovat o

výchově děti, o organizaci práce v domácnosti, o zařízení a výzdobě bytu, o rodinných účtech,

o výživě rodiny apod. Díky svému ústřednímu místu v životě domácnosti mohou ženy vytyčit

své vlastní hranice, získat soukromí i vůdčí postavení v celé řadě každodenních aktivit,

v organizování výletů, rodinných dovolených apod. Aktivity v domácnosti, tudíž nemusí být

ženami vnímány pouze jako otupující povinnosti, nýbrž zejména jako způsob, jak si vytvořit

svůj vlastní svět. (Lipovetsky in Kubátová, 2010).

A právě proto prvořadé postavení žen v domácím prostoru hned tak nezmizí. Jen se již

nejedná o pevné připoutání ženy k domácnosti a uzavření cesty k profesnímu růstu.

Demokraticko-individualizační dynamika společnosti odstraňuje normy, které by bránily

sebevyjádření a autonomii. V době, kdy se ženy mohou zapojovat do profesních aktivit, kdy

lze rozhodovat o narození dítěte a počet potomků se snižuje, již matky nechápou své úkoly

jako břemeno, nýbrž jako vlastní obohacení, jako zdroj smyslu svého života, seberealizace a

individuální autonomie. Ženy se sice čím dál více zapojují do profesního života a muži se

stále častěji ujímají domácích prací, přesto však je ženská nadřazenost v rodinné sféře

nejpravděpodobnějším modelem budoucnosti (Lipovetsky, 2000)

26

2. 6 MATEŘSTVÍ A VOLNÝ ČAS

2. 6. 1 Mateřská a rodičovská dovolená

Obecně se používá termín mateřská dovolená pro dobu strávenou s dítětem doma, tedy

do doby než jde dítě do školky nebo maximálně dle zákona do 3 let jeho věku. V této

diplomové práci však používáme termín rodičovská dovolen pro celkové období, kdy je žena

s dítětem doma, jelikož je to momentálně častěji používaný termín mezi ženami na rodičovské

dovolené.

Rozdíl mezi termíny mateřskou a rodičovskou dovolenou zde vysvětlíme. Z právního

hlediska se na termín mateřská dovolená Přib (2002, 37) dívá takto: „Zaměstnankyni náleží

v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů.

Zaměstnankyně nastupuje mateřskou dovolenou zpravidla od počátku šestého týdne před

očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.“

Podle § 196 Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen ZP) prostřednictvím Jakubka a

kol. (2007, 274 - 278), „k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout

zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená

se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v

rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“

§ 197 Zákoníku práce říká, že (2) „mateřská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje

zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů. (3) Rodičovská dovolená dle

zákoníku práce „se podle odstavce 1 poskytuje ode dne převzetí dítěte do péče až do dne,

kdy dítě dosáhne věku 3 let; zaměstnankyni, která čerpala mateřskou dovolenou podle

odstavce 2, se rodičovská dovolená poskytuje až po skončení této mateřské dovolené.“

(Jakoubek a kol.)

2. 6. 2 Výchova dětí

Zplození dítěte a péče o ně jsou jedním z hlavních životních témat. Z biologického

hlediska vzato, je to jeden z našich základních úkolů života. Nestačí však jen porodit dítě a

pečovat o něj tak dlouho, dokud nebude schopno živit se samo, ale předat mu vše, co si rodič

myslí, že bude do života potřebovat – umět se adaptovat do lidské společnosti, výchova,

vzdělání, láska, zkrátka vychovat tělesně i duševně zdravého člověka, který bude schopen žít

v této společnosti. Předat svým potomkům to, co považujeme za nejlepší. Je to velký test

27

osobní zralosti. A proto je také důležité rodičovství promyslet. Naplánovat, kdy založit

rodinu, aby budoucí rodič byl na svou novou roli zralý. (Říčan, 2004).

Ačkoliv se muži a ženy neliší ve své touze po dětech, liší se v průměru v tom, jakým

způsobem a jak často se svými dětmi komunikují. V industrializovaných společnostech, jako

jsou Spojené státy, se v posledních letech muži stále více účastní výchovy dětí. Největší nápor

péče o děti však zůstává na ženách. Coltrane (2000), Pleck & Masciadrelli (2004) in Lippa. A

i v případě, že matky a otcové tráví s dětmi stejný čas, matky jsou i nadále zodpovědnější za

nutné úkony, jako je péče o nemocné dítě, obstarávání domácích prací a výchova. Renk a kol.

(in Lippa, 2005).

Biologická fakta spojená s těhotenstvím a kojením zaručují, že většina matek investuje

do svých dětí více času a energie než otcové. Tato skutečnost může být také příčinou toho, že

ženy prožívají silnější pouto se svými dětmi než muži. Hrdy (in Lippa). Během raného a

středního období dětství hrají otcové u svých dětí spíše roli příležitostného kamaráda na hraní

a také výchovné osoby, zatímco matky jsou spíše osobou pečující, zprostředkující,

starostlivou a aktivně řídící život dítěte. Matky bývají spíše těmi, kdo činí rozhodnutí o

každodenních aktivitách dítěte, zatímco otcové si s dětmi nějaký čas hrají a potom je

opouštějí. (Parke, 2002). Zdá se, že matky jsou s životy svých dětí úžeji propojeny.

Až na výjimky jsou matky a otcové schopni starat se o malé děti. Nicméně muži a

ženy do tohoto úkolu vcházejí s poněkud odlišnými dovednostmi a vlastnostmi. Ať již je to

z důvodu vrozeného, anebo naučeného, ženy jsou v průměru více než muži sociálně vnímavé

a matky jsou na kojence a malé děti lépe neverbálně naladěny než muži.

Sobotková (2007, 158) „Společná péče o dítě zesiluje vztah mezi partnery. Objevují se

nové stránky jeho/její povahy spjaté s výchovou společného potomka. Každou pozitivní

společnou zkušeností i každým šťastně překonaným sporem se vztah obohacuje a sílí. Dítě ale

také narušuje citovou rovnováhu, což může být problematické. Dítě se stává pod různými

záminkami předmětem sporů, výčitek, ale také poutem, jímž je možno manžela držet u

domácího krbu.“

Být rodičem vyžaduje určité - a ne malé - přizpůsobení. Narození dítěte otřese našimi

zvyky, postavením i rolemi, které jsme do té doby zastávali. Ne každý se lehce smiřuje s tím,

že má mnohem méně volného času a že se mu svět obrátil vzhůru nohama. Říčan (2004, 258)

říká, že „Společná péče o dítě zesiluje milostnou intimitu mezi manželi: v partnerovi miluji

teď také otce nebo matku svého dítěte, objevuji nové, sympatické stránky jeho povahy.

Každou pozitivní společnou zkušeností i každým šťastně překonaným sporem se vztah

obohacuje a sílí. Ale neplatí to úplně a neplatí to vždycky! Dítě porušuje citovou rovnováhu

28

dvojice a musí se hledat nová rovnováha, což je pro nepevné, nesžité a jinak problematické

dvojice těžké.“ Mění se hodnotové zaměření ženy, velkou roli hraje fyzická a psychická

únava. Toto období pak bývá pro nejeden pár velmi kritické. (Jesenská, E, 2007).

2. 6. 2. 1 Nová životní role - rodič

Říčan (2004) i Možný (2002) se jednoznačně shodují s americkými autory Coltrane,

Pleck a Masciadrelli (in Lippa, 2005) - ženy svým dětem věnují více času než muži.

V naprosté většině českých rodin stále převládá tzv. tradiční model péče o dítě, který bychom

mohli jednoduše charakterizovat větou „vše je na ženě“. Ta tráví s dětmi nejen nejvíce času,

ale také se jim nejvíce věnuje, neboť zajišťuje každodenní, základní péči o ně, učí se s nimi a

stará se o náplň jejich volného času. Krom toho se výše zmiňovaní autoři shodují také v bodě,

že na ženě spočívá hlavní díl zodpovědnosti za výchovu dětí. Matka se tak vůči svým

potomkům ocitá nejen v roli pečovatelky, vychovatelky a kamarádky, ale také té osoby, která

je považována za nejdůležitější v jejich životě se všemi plusy a mínusy, které to s sebou

přináší. V tomto modelu muž vystupuje vůči dětem obvykle a nejčastěji pouze jako autorita.

V jiném modelu (tzv. smíšeném), se kterým se setkáváme celkem nově, muž na

výchově dětí participuje již o něco více. Což je jistě posun k lepšímu. Když je otec doma,

snaží se svým dětem věnovat a nejčastěji vůči nim vystupuje jako ten, kdo se stará o náplň

jejich volného času – hraje si s nimi, chodí s nimi ven, sportuje s nimi i se s nimi učí.

(Sobotková, 2007).

V doposud málo rozšířeném modelu, který bychom mohli označit jako partnerský,

bývá podíl rodičů na péči o dítě a na jeho výchově relativně nejvíce rovnocenný, vyrovnaný.

To nutně neznamená, že „oba dělají totéž“, každý se však svému dítěti věnuje podle svých

možností a časových dispozic a „snaží se mu dát to, co mu ten druhý dát nemůže.

Současná generace otců se svým dětem věnuje minimálně stejně, obvykle však více,

než se jim věnovala generace jejich otců, což jinými slovy znamená, že participace mužů při

výchově dětí spíš vzrůstá, než že stagnuje. Proměnu vztahu otec-dítě můžeme sledovat nejen

mezi generacemi, ale i v průběhu jedné generace, resp. jednoho individuálního života. Někteří

muži se však raději věnují svým odrostlejším dětem a ne těm nejmenším, což většinou vede

k tomu, že než děti povyrostou, žena nemá moc volného času pro své aktivity. (Sobotková).

Je zřejmé, že zkušenosti mužů a žen se značně liší i v případě starosti a péče o děti.

Každý z rodičů obvykle plní vůči dítěti jinou roli než ten druhý a mívá k dítěti zpravidla i jiný

vztah. Např. v 80. letech minulého století dle Možného (2002) u nás muž-otec mívá k dítěti

29

„dál“ než matka a stejně tak děti mívají „dál“ k němu. Ženy vnímají samy sebe jako toho

důležitějšího rodiče při výchově dětí. Nechtějí se vzdát tohoto výsadního postavení.

2. 6. 2. 2 Oběti a přínosy rodičovství

Rodičovství je nejvýznamnějším přechodem v cyklu rodiny, ke kterému dochází

z hlediska několika aspektů. Za nejdůležitější Možný (2008, 151) považuje „silný kulturní

tlak (hlavně z pohledu ženy), neplánované rodičovství či zlom (něco nového, dosud

nepoznaného), což může být jak krásné, naplňující, tak šok z mateřství (laktační psychóza

apod.)“.

Sobotková (2007, 158) mezi nejvýznamnější oběti rodičovství řadí „zpomalení kariéry

matky, finanční znevýhodnění či omezení osobní svobody (Péče o dítě zvlášť v útlém věku

znamená vysoké nároky limitující životní styl ženy. Některé mezinárodní studie uvádí, že

ztráta osobní svobody je hlavním důvodem odkládání mateřství.)“ Další, kteří se tímto

tématem zabývali, jsou Campbell et al. a Michaels (in Sobotková). Ti také uvádí důvody, proč

páry zůstaly bezdětné – necítí se být dobrými rodiči, uvědomují si, že je rodičovství nezvratné

rozhodnutí, které nelze vrátit zpět apod.

Přínosem rodičovství je rozvoj vztahů. Mateřství přináší nový, většinou radostný vztah

s dítětem a dodává novou dimenzi ve vztahu k partnerovi, nové role – otec, matka. Mateřství

je také základem pro nová přátelství s jinými matkami a s rodinami, které mají malé děti.

Mateřství je pro některé ženy také příležitost k sebevyjádření a osobnímu rozvoji, dodává

pocit osobní hodnoty, eventuelně smysluplnosti života. Rodičovství je výzva, zdroj podnětů,

dává lidem příležitost poznávat sebe i druhého tak, jak by to bez dítěte nebylo možné.

(Sobotková, 2007).

2. 6. 3 Význam mateřství pro ženu

Výzkum u lidí ukazuje, že ve většině společností, včetně moderních a industriálních,

se ženy starají o děti více než muži. Parke 2002, Pleck a Masciadrelli 2004 (in Lippa 2005).

Lippa (2005, 228) poukazuje na to, že ženy mají o děti jednoduše větší zájem. „Hrají v těchto

rozdílech nějakou roli hormony nebo je větší mateřská péče výsledkem genderových rolí,

společenského očekávání anebo toho, že ženy děti rodí, kojí je a jsou proto nezbytně

k potomkům připoutány dříve než otcové?“ Hormony pravděpodobně hrají roli. Nicméně je

těžké rozplést množství vlivu přírody a výchovy.

30

Nakonečný (2009, 94) ve své knize cituje Eibl-Eibesfeldta, který „za hvězdnou hodinu

evoluce chování“ považuje péči o druhého. Poukazují na to vrozené signály, které podněcují

ošetřovatelské, resp. pečovatelské chování (krmení, ochraňování, projevování vřelosti).

S individualizovanou péčí se utváří schopnost vytvářet osobní vazby a tím i schopnost

milovat, neboť láska je definována silnou, emocionálně tónovanou vazbou. Taková láskyplná

vazba se vyvíjí mezi matkou a dítětem a má rozhodující význam pro jeho další vývoj. J.

Bowlby (in Nakonečný, 2009).

Pro ženu je těhotenství nový zážitek, nová dimenze a smysl dosavadního života.

Vnímá každou změnu spojenou s těhotenstvím o to víc pozitivně a silně, když je těhotenství

chtěné, plánované. Každá má obavy z porodu, aby bylo dítě zdravé a aby byla zdravá i ona

sama během těhotenství. Nakonečný.

Porod je jistě velmi silným zážitkem. V poslední době se medicína snaží ženám porod

co nejvíce usnadnit a zpříjemnit – léky od bolesti, alternativní způsoby porodu, otec jako

psychická opora ženě při porodu apod. Jsou tatínci, kteří díky přítomnosti u porodu (silnému

společnému zážitku) mají poté hlubší citový vztah ke své partnerce a také se jim lépe

navazuje vztah ke svému dítěti. (Říčan, 2004).

Sheehyová (in Říčan, 2004, 231) ve své knize zmiňuje, že by „bylo divné, kdybychom

necítili určitou nejistotu, bolest, když opouštíme některé ze stádií svého dospělého života,

které důvěrně známe, abychom se vydali do nejistoty dalšího života.“ Toto tvrzení

v neposlední řadě zahrnuje i rodičovství. Můžeme se na toto období připravit, jak chceme –

přečíst si mnoho literatury, poptat se rodičů, prarodičů, známých co mají děti, jak jim děti

změnily život a co rodičovství přináší za radosti a oběti, ale stejně, až to reálně přijde, je

člověk jako nepopsaný papír a snaží se jednat tak, jak nejlépe dokáže.

Říčan připomíná, že tělesná i duševní blízkost a něha matky s dítětem v následujícím

období dávají mateřství velký význam. Ale může se to také pro matku projevit úplně opačným

směrem – a to, že narození dítěte pro ni bude velkým zklamáním. Některé matky zjistí, že jim

existence dítěte „nic neříká“. Že je dítě nezajímá tak, jak to slyšely líčit a jak to vidí u jiných

matek. Mateřství je velká zkouška osobní zralosti i nová příležitost. Otevírá se další část

života s novým členem rodiny, kde se začíná vztah bez starých konfliktů a chyb. Pro ženu, i

pro celou její rodinu je to nový začátek.

Pro většinu žen je období rodičovské dovolené plné změn a nároků, které často nelze

zvládnout. O koloběhu čtyřiadvacetihodinové péče se mnozí psychologové vyjadřují jako o

zátěži, která je pro jednoho člověka velmi obtížná. (Junášková, 2007)

31

2. 6. 3. 1 Mladé matky x starší matky na rodičovské dovolené

Jednou z determinant načasování těhotenství je pocit připravenosti mít dítě. Dle

Sobotkové (2007, 161) „mladé matky prožívají přání mít dítě jako instinkt či osud, zatímco

starší matky popisují pocit připravenosti na dítě jako něco, co získaly časem jako emocionální

zralost či stabilitu, která následovala po dosažení ostatních životních cílů. Výzkumy dokazují,

že ženy v období střední dospělosti mají větší sebedůvěru a sebejistotu. Jistá emoční zralost

starších žen je pozitivním faktorem v přístupu k dítěti. Zralost souvisí se schopností lépe

vyjadřovat dětem lásku a dovolit jim vyvíjet se v nezávislé bytosti. Avšak po 35. roce se

zvyšují zdravotní rizika spojená s těhotenstvím.“

Starší a mladší rodiče se liší ve stylu interakce s dětmi – starší rodiče se dětem více

věnují, jsou citlivější na projevy dítěte, rychleji na ně reagují. Děti starších rodičů zažijí se

svými rodiči více povídání než fyzických aktivit. Děti starších rodičů jsou na tom po stránce

rozumového vývoje o něco lépe – starší matky ve svých dětech podporují verbalizaci a

samostatnost. Berryman, J.C. a Windridge, K.C. a Berryman, J.C. (in Sobotková, 2007).

Starší matky pociťují častěji nedostatek emocionální podpory ze strany manžela či

partnera a nedostatek praktické pomoci ze strany rodičů. Jediná skupina matek, které byly

relativně spokojeny s emocionální podporou a praktickou pomocí, byly mladší zkušené

matky.

Po roce 1999 se rapidně snižuje počet narozených dětí. Rození dětí se posouvá stále

více do vyššího věku žen. Až k 34 letům výjimečně i později sahá hranice, kdy mají ženy

prvního potomka. (Říčan, 2004). Sobotková dokonce hovoří o současném trendu odkládání

mateřství. Častější výskyt odkládání mateřství (žena rodící po dosažení věku 35 let) je znám u

vysokoškolsky vzdělaných žen, které také mají celkově méně dětí či častěji zůstávají

dobrovolně bezdětné. (Mareš, 2004).

Dle Sobotkové (2007, 156) „Žena, která v současnosti ve svých 35 letech zvažuje

těhotenství, je pravděpodobně v mnohem lepší fyzické kondici než stejně staré ženy

v minulosti.“ S jakými faktory souvisí, že jsou prvorodičky čím dál starší? Je potřeba zmínit,

že se zvyšuje vzdělanost a zaměstnanost žen, a roste rozmanitost forem rodinného života

(nesezdané páry).

2. 6. 4 Mateřství a volný čas

Každá žena, která se stala matkou, byla nejdříve aktivní mladou ženou, v ideálním

případě zařazenou do pracovního procesu, která měla své zájmy, záliby, koníčky. Ve svém

32

volném čase se věnovala různým aktivitám ať už sportovním, uměleckým, společenským či

jiným, a ty ji do jisté míry naplňovaly. Po narození dítěte je většinou připravena se některých

z nich vzdát, ale stejně tak může být přesvědčena, že je zvládne i s dítětem. To, že si žena

věří, že se bude moci věnovat svým koníčkům i s dítětem, je velice dobré a slouží jako

pozitivní motivace k tomu něco dokázat. I když ne všechny koníčky je možné vykonávat

spolu s dítětem. (Dvořáčková, H., 2007).

V současné společnosti stále převládá názor, že ženy mají myslet především na děti a

rodinu. Ale i žena má své potřeby. Je třeba si uvědomit, že čas, který žena věnuje sama sobě

(zájmy, seberealizace, vzdělávání apod.) není čas ukradený rodině. Volný čas pro ženu na RD

je velmi důležitý pro její psychickou vyrovnanost. Rodičovská dovolená totiž není dovolená

v pravém slova smyslu. Vlastně je to nepřesné označení pro intenzivní 24hodinovou výchovu

dětí, která je náročná hlavně psychicky.

Pokud si chce žena udělat čas pro sebe, musí se mnohdy vypořádat s negativními

názory okolí a má pak výčitky a pocity viny. Specifickým rysem v péči o dítě je právě

dlouhodobé nevyužívání a nerozvíjení některých schopností matky. Pokud žena na RD nemá

čas, který by měla jen sama pro sebe, může dojít k pocitům méněcennosti, bezmocnosti,

depresím apod. (Junášková, M., 2007)

Rozlišujeme volný čas strávený s dítětem a bez dítěte. Volný čas bez dítěte je pro ženu

na rodičovské dovolené stejně důležitý, jako pro kohokoliv jiného. Měla by si ho žena najít

alespoň v malém množství nejlépe každý den. Měl by to být čas vyhraněný pouze jí, jejím

koníčkům, zálibám, pro obnovení psychických a fyzických sil. V žádném případě by tento

volný čas neměla žena trávit domácími pracemi apod. Nejenže si žena odpočine, ale když dítě

pohlídá někdo z blízkého příbuzenstva (nejlépe otec nebo prarodič), zároveň tak podporuje

vztahy v rodině a není na ni dítě tolik upnuté. Kdyby však žena neměla možnost hlídání dítěte

v rámci rodiny, dnes již existují například agentury zabývající se hlídáním dětí nebo fungují

také jiné možnosti hlídání jako placené dětské koutky. (Dvořáčková, 2007)

Volný čas s dítětem je o kompromisu mezi potřebami dítěte a matky. Jednou

z možností je využít institucí (mateřská centra, kluby apod.), které nabízejí volnočasové

aktivity pro matky s dětmi.

33

3 CÍL A ÚKOLY

Cíl:

Cílem magisterské diplomové práce je analyzovat postoje žen na rodičovské dovolené

k pohybové aktivitě. Dále vysledovat, jaké mají důvody k tomu, aby se zabývaly/nezabývaly

pohybovou aktivitou ve svém volném čase. Také zjistit co by matkám na rodičovské dovolené

pomohlo, aby začaly být pohybově aktivní, jakou pro to mají motivaci.

Po vyhodnocení získaných dat a informací předložíme návrh specifického programu

pohybových aktivit pro matky na rodičovské dovolené (dále RD). Výsledky šetření mohou

pomoci při realizaci specifických pohybových aktivit pro ženy na mateřské dovolené, které ve

většině obcí chybí.

Úkoly práce:

Z cílů magisterské diplomové práce vyplynuly následující úkoly:

1. Prostudovat odbornou literaturu.

2. Vytvořit anketu, která mapuje vztah žen na mateřské dovolené k pohybové aktivitě.

3. Realizovat výzkum v podobě anketního empirického šetření.

4. Zpracovat informace a provést vyhodnocení získaných údajů.

5. Navrhnout specifický program pro ženy na rodičovské dovolené.

Z cíle a úkolů vyplynuly tyto výzkumné otázky:

1. Věnují se ženy na rodičovské dovolené ve svém volném čase pohybové aktivitě?

2. Je rodičovská dovolená vhodným obdobím pro to, aby se žena začala věnovat

pohybovým aktivitám?

3. Má vliv na pohybovou aktivitu žen na rodičovské dovolené, zda je žena doma

s prvním či dalším dítětem?

4. Jsou pohybově aktivnější na rodičovské dovolené vzdělanější ženy?

5. Chtějí se spíše zapojit do programu organizovaných pohybových aktivit ženy, které

jsou pohybově aktivní na rodičovské dovolené?

6. Měl by být navržený program pohybových aktivit jen pro ženy na rodičovské

dovolené nebo i pro děti?

34

35

4 METODIKA

Pro splnění cílů a úkolů bylo použito následujících metod:

Metoda sekundární analýzy: analýza dokumentů vztahujících se k dané problematice,

získávání údajů z již hotových prací (knihy, sborníky, skripta, internetové stránky apod.)

Metoda terénního výzkumu: sběr dat v podobě anketního empirického šetření

Matematicko – statistická metoda: metoda zpracování získaných dat

Techniky výzkumu:

Technika sběru dat - primární analýza: anketní empirické šetření

Písemné otázky, které svým obsahem vhodně pokrývají zkoumanou problematiku. V této

práci bylo použito ankety, která obsahuje z velké části polouzavřené otázky kde je výběr

možností společně s možností doplnění své odpovědi. Výhodou je získání velkého množství

dat při relativně malých finančních nákladech v krátkém časovém úseku, nevýhodou pak

nemožnost kontroly, zda respondent odpovídá pravdivě.

Anketní empirické šetření:

Anketní list šetření je jedna z nejjednoduších forem výzkumné techniky. Je určen

písemnou formou anonymnímu respondentovi. Návratnost je závislá na ochotě vyplnit celou

anketu. Anketa je tvořena z 29 otázek. Šetření probíhalo převážně prostřednictvím internetu.

Dotazník byl vyvěšen na serveru www.vyplňto.cz. Odkaz na tyto webové stránky, respektive

na dotazník (http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/postoje-zen-na-rodicovske -do/) byl

šířen prostřednictvím e-mailu, webových stránek podobné tématiky, které se zabývají ženami

na rodičovské dovolené a facebooku. Bylo osloveno patnáct webových serverů, které se týkají

tématiky mateřství. Anketa je uvedena v příloze magisterské diplomové práce.

Cíl ankety: Zjistit názory žen na rodičovské dovolené na pohybovou aktivitu – jestli je

rodičovská dovolená vhodné období pro to, aby:

byly pohybově aktivní,

aby pohybovou aktivitu prováděly pravidelně,

aby s pravidelným cvičením začaly, když to doposud nebylo jejich zvykem

36

http://www.xn--vyplto-efb.cz/

http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/postoje-zen-na-rodicovske%20-do/

Respondent:

Respondent je jedinec, který odpovídá na otázky. V diplomové magisterské práci bylo

použito anketního empirického šetření, které vyplňovaly ženy na rodičovské dovolené. Počet

respondentek, jejichž odpovědi byly použity v této práci, byl 251. Věková hranice je od 19 do

36 let, kdy je žena nejčastěji na rodičovské dovolené.

37

5 VÝSLEDKY

Sběr informací byl realizován v lednu a únoru 2011. Zvolila jsem techniku anketního

listu šetření. O vyplnění ankety byly požádány ženy na rodičovské dovolené. Nejprve

proběhlo pilotní empirické šetření prostřednictvím osobního rozhovoru a listů šetření s pěti

ženami na rodičovské dovolené. Tyto ženy vyplnily anketu o 30 otázkách, která se některými

otázkami lišila od ankety předkládané zde, v této diplomové práci. Z ní nám vyplynulo, že je

třeba upravit formulaci několika otázek pro jejich lepší srozumitelnost a některé úplně

vypustit. Již z pilotní ankety se potvrdily některé skutečnosti (např. pro mnoho žen na

rodičovské dovolené je pohybová aktivita důležitá jak kvůli fyzické kondici, tak kvůli

mentálnímu odpočinku), které se objevily i ve větším (globálnějším) měřítku v našem

výzkumu.

Po pilotním průzkumu se anketa prováděla prostřednictvím internetu. Anketa byla

vyvěšena na serveru www.vyplňto.cz. Odkaz na tyto webové stránky, respektive na anketu

(http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/postoje-zen-na-rodicovske-do/) byl šířen prostřed-

nictvím e-mailu, webových stránek tématicky zaměřených na ženy na rodičovské dovolené,

facebooku a skypu.

Nejvíce žen na rodičovské dovolené se na odkaz na anketu dostalo z nezařazených

serverů (62 %), pak z facebook.com (17, 7%), ale také ze dvou „maminkovských“ serverů,

(fora.babinet.cz – 6, 6 % a namaterskevbrne.cz – 2, 2%) a dalších serverů (11, 5 %). Bylo

osloveno patnáct serverů s tématikou mateřství, rodiny apod. Zpět se ozvalo a souhlasilo se

spoluprací sedm serverů. Ze sedmi pak jich zbylo 5, jelikož dva servery přestaly

komunikovat. Dva servery z pěti pak figurovaly mezi nejčastějšími webovými stránkami, ze

kterých se ženy na rodičovské dovolené dostávaly k vyplňování našeho dotazníku.

List šetření obsahoval celkem 29 otázek, které se týkaly názorů žen na rodičovské

dovolené na pohybovou aktivitu. Byl rozdělen do 4 otázkových okruhů. Otázky byly

zaměřeny na obecné povědomí o pohybové aktivitě, pohybovou aktivitu konanou v období

rodičovské dovolené, otázky za účelem vytvoření nástinu programu pro ženy a demografické

otázky. Celkem bylo 312 vyplněných listů šetření. Použitelných pro zpracování bylo 251.

Návratnost je tedy 80, 45 %. Anketa i seznam oslovených webových stránek, obojí je v celém

znění uvedeno v příloze magisterské diplomové práce.

38

http://www.xn--vyplto-efb.cz/

http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/postoje-zen-na-rodicovske-do/

5. 1 Výsledky empirického řešení

Část I. Obecné otázky o pohybové aktivitě

Otázka č. 1

Byla jste jako dítě vedena rodiči k pohybové aktivitě?

168

71

12

ano (66, 9 %)ne (28, 3 %)nevím (4, 8 %)

Otázka č. 1

Obrázek č. 1 Jak se staví k pohybové aktivitě rodiče respondentek

Většina dotazovaných žen (66, 9 %) odpověděla, že byla v dětství rodiči vedena

k pohybové aktivitě. Je tedy předpoklad, že převážná většina zkoumaného souboru by měla

být pohybově aktivní i v dospělosti, tedy i na RD, ale samozřejmě také hraje roli způsob

vedení rodičů k pohybové aktivitě.

39

Otázka č. 2

Který pojem podle vás nejlépe vystihuje termín – zdraví prospěšná pohybová aktivita?

pohyb, při k

terém se.

..pra

vid...

pohyb, kte

rým s...

pohyb, kter.

..

pohyb, u ...

dlouhot

rvaj... jin

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200177

150

55

25

5 4 2

Otázka č. 2

Obrázek č. 2 Povědomí respondentek o tom, co je to zdraví prospěšná pohybová aktivita

Většina dotázaných žen odpověděla, že si pod pojmem zdraví prospěšná pohybová

aktivita představují pohyb, při kterém se cítí dobře po stránce fyzické i psychické (42, 3 %).

Další velmi početné zastoupení má výrok, že zdraví prospěšná pohybová aktivita rovná se

pravidelný pohyb (35, 8 %). Jinou odpověď (pohyb především v přírodě a pohyb, který má

smysl/výsledek, např. zahradničení) zvolilo 0, 5 % žen.

40

Otázka č. 3

Jak často by dle Vašeho názoru měla být prováděna pohybová aktivita, aby se dala

považovat za nejvíce zdraví prospěšnou?

3x - 4x týdně (56, 2 %)

2x týdně (29, 1 %)

5x týdně a více (12, 7 %)

1x týdně (1, 6 %)

1x měsíčně a méně (0, 4 %)

0 20 40 60 80 100 120 140 160

141

73

32

4

1

Otázka č. 3

Obrázek č. 3 Četnost zdraví prospěšné pohybové aktivity dle respondentek

Nejvíce dotázaných žen (56, 2 %) uvedlo, že zdraví prospěšná pohybová aktivita by

měla být vykonávána 3x – 4x týdně. Druhá nejčastější odpověď byla 2x týdně

v procentuálním zastoupení 29, 1 %.

41

Otázka č. 4

Co byste především očekávala od zdraví prospěšné pohybové aktivity?

zlepším si fyzickou

kondici (35, 3 %)

odreaguji se psychicky (26, 2 %)

zlepším si svůj

zdravotní stav (15 %)

zlepším si imunitrní

systém; budu méně

náchylná k nemocem (10, 9 %)

zhubnu (6, 1 %)

zpevním si svaly (6, 1

%)

jiné (0, 4 %)0

20406080

100120140160180

172

128

7353

30 30

2

Otázka č. 4

Obrázek č. 4 Co by respondentky očekávaly od zdraví prospěšné pohybové aktivity

Nejvíce respondentky od zdraví prospěšné pohybové aktivity očekávají, že si zlepší

fyzickou kondici (35, 3 %). Druhou nejčastější odpovědí (26, 2 %) bylo, že se díky pohybové

aktivitě ženy na RD psychicky odreagují. 2 respondetky uvedly, že očekávají od zdraví

prospěšné pohybové aktivity udržení fyzické kondice a že pohybová aktivita má konkrétní

výsledek. (0, 4 %)

42

Otázka č. 5

Které kritérium je pro Vás při výběru pohybové aktivity nejdůležitější?

dostupnost

(32, 1 %)

zábava, re

laxace

(23, 7 %)

finančn

í náročno

st (20 %

)

fyzick

á náročnost

pohybové ak

tivity (9,

7 %)

kolektiv (9,

5 %)

individu

álnost p

ohybové a

ktivity (3, 5 %) jiné

(1, 5 %)

04080

120160

146108 91

44 43 16 7

Obrázek č. 5

Obrázek č. 5 Kritéria výběru pohybové aktivity

Respondentky považují dostupnost pohybové aktivity za hlavní kritérium pro její

výběr (32, 1 %). Dále je to z 23, 7 % zábava a relaxace, zkrátka si vybírají pohybovou aktivitu

dle toho, co je baví. Třetím nejdůležitějším kritériem je finanční náročnost (20 %). Dalšími

kritérii (mimo nabízených odpovědí) v zastoupení 1, 5 % jsou: časová náročnost pohybové

aktivity, možnost hlídání dětí (např. dětský koutek přímo ve fittnesscentru), poměr náročnosti

a délky aktivity a vedení zkušeného instruktora.

43

Část II. Pohybová aktivita na rodičovské dovolené

Otázka č. 6

Najdete si čas (1 hodinu 2x týdně), který máte jen sama pro sebe?

174

71 6

Otázka č. 6

ano (69, 3 %)ne (28, 3 %)nevím (2, 4 %)

Obrázek č. 6 Čas respondentek, který mají jen samy pro sebe

Většina dotazovaných (69, 3 %) odpověděla, že si na své volnočasové aktivity čas

najdou.

44

Otázka č. 7

Jakým způsobem tento svůj čas trávíte? (Jaká je nejčastější aktivita, které se věnujete?)

pohybo

vá aktivi

ta (27,

3 %)

brouzd

ání/ch

atován

í na intern

etu (18...

četba (1

5, 4 %)

vzdělá

vání se

(9, 6 %

)

sledování

TV/DVD (9, 3 %

)

návštěv

a restau

race, kavá

rny (7,

1 %)

tvořivá či

nnost (6,

8 %)

návštěv

a kina/d

ivadla

/konce

rtu (3, ... jiné (2

, 6 %)

020406080

100120 108

7361

38 37 28 2714 10

Obrázek č. 7

Obrázek 7. Volnočasové aktivity žen na RD

Nejvíce se ženy na RD ve svém volném čase věnují pohybové aktivitě (27, 3 %). Dále

brouzdání na internetu (18, 4 %) a četbě (15, 4 %). Méně častá volnočasová aktivita u žen na

RD je pak vzdělávání se (9, 6 %). 2, 6 % uvedlo, že se věnují sami sobě (péče o pleť apod.),

navštěvují známé, relaxují (masáže, sauna apod.), navštěvují knihovnu nebo pracují.

45

Otázka č. 8

Kolikrát jste se za poslední měsíc aktivně věnovala pohybové aktivitě, která trvala déle

než 30 min.?

0 - 1x (28, 7 %)

6x a více (27, 9 %)

2 - 3x (23, 9 %)

4 - 5x (19, 5 %)

0 10 20 30 40 50 60 70 80

72

70

60

49

Otázka č. 8

Obrázek 8. Pohybová aktivita žen na RD za poslední měsíc

Nejvíce respondentek odpovědělo, že za poslední měsíc se pohybové aktivitě věnovaly

maximálně 1x (28, 7 %). Je ale zajímavé, že druhou nejčastější odpovědí bylo, že se

pohybové aktivitě naopak věnovaly za poslední měsíc 6x a více (27, 9 %).

46

Otázka č. 9

Kolik času Vám průměrně zabere pohybová aktivita?

113

55

42

329

Otázka č. 9

31 - 60 minut (45 %)do 30 minut (21, 9 %)61 - 90 minut (16, 7 %)žádný, nevěnuji se pohybové ak-tivitě (12, 8 %)nad 90 minut (3, 6 %)

Obrázek 9. Čas, který respondentky průměrně věnují pohybové aktivitě

Nejvíce se ženy na RD věnují pohybové aktivitě 31 – 60 minut (45 %). Druhou

nejčastější odpovědí bylo do 30 minut (21, 9 %).

47

Otázka č. 10

Které pohybové aktivitě se nejvíce věnujete nyní na rodičovské dovolené?

chůze, běh, plavání, aerobik, jízda na

kole apod. (69, 7 %)

žádné (15, 2 %) kalanetika, pilates, jóga apod. (12, 7 %)

volejbal, basketbal, házená apod. (2, 4

%)

020406080

100120140160180

175

38 32

6

Otázka č. 10

Obrázek 10. Pohybové aktivity, kterým se ženy věnují na RD

Nejvíce se ženy na RD věnují individuálním aerobním aktivitám (69, 7 %). Žádné

pohybové aktivitě se nevěnuje 15, 2 %.

48

Otázka č. 11

Z jakého důvodu se nyní věnujete pohybové aktivitě?

pohybové

aktivitě jsem

se věn

ovala p

řed otě

hotněn...

baví m

ě to (18

, 2 %)

chci dě

lat něc

o sama pr

o sebe (1

7 %)

chci si

odpočino

ut od ro

diny; změna

prostře

dí/...

chci vypa

dat jak

o před o

těhotn

ěním (9,

...

chci být v

kontaktu s li

dmi (8

, 6 %)

celý živ

ot mám sklony

k tloustn

utí (6,

...

kvůli sv

ému zdrav

í - mám to

doporučen

o lék... jiné ( 1

, 8 %)

0

20

40

60

80

10092 89 83

71

47 4232

249

Otázka č. 11

Obrázek 11. Důvody, proč se ženy věnují na RD pohybové aktivitě

Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které se věnují pohybové aktivitě na RD (216

žen; 86 % z celkového počtu respondentek). Nejvíce (18, 8 %) respondentek odpovídalo, že

se na RD věnují pohybové aktivitě proto, že se jí zabývaly již před těhotenstvím. Druhou

největší skupinu (18, 2 %) tvoří ženy, které pohybová aktivita baví. Další velkou skupinou

odpovědí je, že ženy na RD chtějí dělat něco samy pro sebe (17 %). 1, 8 % tvoří důvody, jako

např. trávím tak aktivně čas s dětmi či psem nebo protože je potřeba udělat něco kolem domu

- nanosit dřevo, odklidit sníh.

49

Otázka č. 12

Kde pohybovou aktivitu nejčastěji vykonáváte?

83

63

45

16 9

Otázka č. 12

ve sportovním centru/hale/tělocvičně/posilovně ( 38, 4 %)

v lese/parku (29, 2 %)

doma (20, 8 %)

venku na sportovištích (7, 4 %)

jiné (4, 2 %)

Obrázek 12. Místo, kde respondentky provozují pohybovou aktivitu

Celkem na tuto otázku odpovídalo 216 žen, resp. ženy, které se pohybové aktivitě na

RD věnují. Nejvíce (38, 4 %) se ženy na RD věnují pohybové aktivitě ve sportovních halách

apod. Své vlastní odpovědi uvedlo 4, 2 % žen – pohybovou aktivitu nejčastěji vykonávají

v bazénu, kombinací bazénu a tělocvičny či venku, ale ne na sportovištích nebo kdekoliv.

50

Otázka č. 13

Co myslíte, že by pro Vás bylo motivem k tomu, abyste se začala věnovat pohybové

aktivitě?

Chci se

lépe c

ítit (vy

padat)

(46, 6

%)

chci sa

ma sebe p

řekona

t (prac

ovat na

sobě)

(17, 8

%)

chci si

upevn

it zdra

ví (11,

1 %)

chci m

ít kont

akt s l

idmi (6

, 7 %)

jiné (1

7, 8 %)

05

10152025

21

85 3

8

Otázka č. 13

Obrázek 13. Motivy žen na RD, proč začít s pohybovou aktivitou

Na tuto otázku odpovídalo pouze 35 žen. (Ty, které momentálně na RD pohybovou

aktivitu neprovozují). Nejvíce žen na RD (46, 6 %) uvedlo, že motivem pro to, aby se začaly

věnovat pohybové aktivitě, je chtít lépe vypadat (lépe se cítit). 17, 8 % žen na RD uvedlo též

vlastní odpovědi, např. čas pro sebe, kterého se jim příliš nedostává; hlídání dětí, motivace

zhubnout a odpočinek od dětí.

51

Otázka č. 14

Chtěla byste se pohybovým aktivitám věnovat více?

220

31Otázka č. 14

ano (87, 65 %)ne (12, 35 %)

Obrázek 14. Zájem o zvýšení pohybové aktivity

87, 65 % respondentek odpovědělo, že by se chtěly pohybové aktivitě věnovat na RD

více.

52

Otázka č. 15

Co myslíte, že Vám momentálně brání v tom, abyste se pohybovým aktivitám věnovala

více?

mám dojem

, že nem

ám mnoho času

na tyto

...

máme teď obd

obí, kdy j

e na mně d

ítě zá..

.

myslím si,

že nemám do

statek pen

ěz ...

neumím si z

organizo

vat čas

tak, ab

y mi z... jiné

(4, 1 %)

nemám hlí

dání (3

, 3 %)

nevím o ž

ádné or

ganizo

vané PA, kt

erou by

c...

chci cviči

t s další

mi ženam

i na RD, ale

žádno...

0

20

40

60

80

100

120 108

5541 36

11 9 6 5

Otázka č. 15

Obrázek 15. Důvody, proč se ženy na RD nevěnují pohybové aktivitě

Největší problém vidí ženy na RD v tom, že podle jejich názoru nemají dostatek času

(39, 8 %). Jiné než nabízené odpovědi zvolily 4, 1 % respondentek. Mezi tyto odpovědi patří:

lenost, druhé těhotenství, kojení či únava.

53

Otázka č. 16

Co myslíte, že by Vám nyní nejvíce pomohlo pro zvýšení Vaší pohybové aktivity?

možnost, aby mi někdo dítě pohlídal (34, 2 %)

služba hlídání dětí pro cvičící maminky během cvičení (21, 2 %)

konání mých oblíbených PA v blízkosti mého bydliště (17, 4 %)

PA, které by byly šité na míru přímo mně osobně (7 %)

program organizovaných PA určený právě ženám na RD (6, 5 %)

cvičení s dalšími ženami (ne sama) (4, 8 %)

cvičení v pohodlí domova (4, 8 %)

jiné (4, 1 %)

0 20 40 60 80 100 120

116

72

59

24

22

16

16

14Otázka č. 16

Obrázek 17. Možnosti zvýšení pohybové aktivity žen na RD

34, 2 % respondentek uvedlo, že by se častěji věnovaly pohybové aktivitě, kdyby měly

možnost, aby jim dítě někdo pohlídal. Druhá nejčastější odpověď (21, 2 %) byla, že by ženy

rády chodily cvičit, kdyby zároveň s tím v době cvičení byla služba hlídání dětí. Vlastní

odpovědi respondentek (např. kdyby nepracovaly nebo nestudovaly VŠ, kdyby měly více času

nebo si ho uměly lépe zorganizovat, kdyby nebyly líné, kdyby jim to umožňoval zdravotní

stav, kdyby jim někdo pomáhal s domácími pracemi a další.) tvořily 4, 1 % z celku.

54

Otázka č. 17

Do jaké míry jste spokojena s následujícími aspekty?

16

104

90

41

Otázka č. 17 fyzická kondice

fyzická kondice 1: 6, 4 %fyzická kondice 2: 41, 4 %fyzická kondice 3: 35, 9 %fyzická kondice 4: 16, 3 %

Obrázek 17. Fyzická kondice respondentek

Nejvíce respondentek (41, 4 %) odpovědělo, že jsou spíše spokojené se svou nynější

fyzickou kondicí. Nejméně žen na RD (6, 4 %) odpovědělo, že jsou se svou fyzickou kondicí

velmi spokojeno.

55

19

77

96

59

Otázka č. 17ceny sportovních služeb

ceny sportovních služeb 1: 7, 6 %




Obrázek 18. Spokojenost s cenami sportovních služeb dle žen na RD

Nejvíce respondentek odpovědělo, že jsou s cenami sportovních služeb spíše méně

spokojeny.

56

1761

95

78

Otázka č. 17čas, který ženy na RD věnují pohybové aktivitě

množství času, který na RD věnujete pohybové aktivitě 1: 6, 8 %množství času, který na RD věnujete pohybové aktivitě 2: 24, 3 %množství času, který na RD věnujete pohybové aktivitě 3: 37, 8 %množství času, který na RD věnujete pohybové aktivitě 4: 31, 1 %

Obrázek 19. Čas, který ženy na rodičovské dovolené věnují pohybové aktivitě

Nejvíce žen (37, 8 %) si myslí, že spíše nevěnuje na RD mnoho času pohybové

aktivitě.

57

78

92

54

27

Otázka č. 17dostupnost sportovišť

dostupnost sportovišť ve vašem okolí 1: 31, 1 %dostupnost sportovišť ve vašem okolí 2: 36, 6 %dostupnost sportovišť ve vašem okolí 3: 21, 5 %dostupnost sportovišť ve vašem okolí 4: 10, 8 %

Obrázek 20. Dostupnost sportovišť

Nejvíce žen na RD odpovědělo, že jsou spíše spokojené s dostupností sportovišť

v okolí svého bydliště.

58

Část III. Otázky na specifický program pro ženy

Otázka č. 18

Jaké jsou podle Vašeho názoru specificky pro Vás (ženu na rodičovské dovolené)

možnosti pohybových aktivit v místě vašeho bydliště a blízkém okolí?

mám, al

e nevyho

vují m

i časově

(30, 7

%)

nic org

anizované

ho určeného

pro že

nu na

RD nemám

(29, 2 %)

mám, al

e nevyho

vují m

i druhem PA (21

%)

mám, al

e jsou

pro mě fi

nančně

nedost

upné (12, 5

%) jiné (6,

6 %)

020406080

79 7554

32 17

Otázka č. 18

Obrázek 21. Možnosti pohybových aktivit v místě bydliště

Nejvíce respondentek (30, 7 %) odpovědělo, že možnosti pohybových aktivit v místě

svého bydliště má, ale nevyhovují jim časově. 6, 6 % žen uvedlo krom jiného i vlastní

odpovědi, mezi nimi nejvíce uvádí, že možnosti mají a jsou spokojené; dále že možnosti mají,

ale nemají nikoho, kdo by jim pohlídal dítě; pak že jsou naopak možnosti využití

nevyhovující.

59

Otázka č. 19

Kdyby se speciálně pro Vás (ženy na rodičovské dovolené) vytvořil program

organizovaných pohybových aktivit, chtěla byste se jej aktivně zúčastnit?

15630

65

Otázka č. 19

ano (62, 1 %)ne (12 %)nevím (25, 9 %)

Obrázek 22. Názor na program organizovaných pohybových aktivit

62, 1 % respondentek odpovědělo, že by se účastnilo programu organizovaných

pohybových aktivit, kdyby byl navržen.

60

Otázka č. 20

Kdyby byl vytvořen program organizovaných pohybových aktivit, dala byste spíše

přednost pohybovým aktivitám s dítětem?

105

65

51Otázka č. 20

ano (47, 5 %)ne (29, 4 %)nevím (23, 1 %)

Obrázek 23. Názory na pohybové aktivity v rámci organizovaného programu s dítětem

47, 5 % respondentek odpovědělo, že by v rámci navrženého programu pohybových

aktivit upřednostnily pohybové aktivity s dítětem.

61

Otázka č. 21

Kterou pohybovou aktivitu v rámci programu organizovaných pohybových aktivit pro

ženy na rodičovské dovolené byste preferovala s dítětem?

cvičen

í; uzpů

sobné s

píše dětem

(35, ...

in-line

bruslení s d

ítětem v k

očárku

(17...

turistik

a (výle

ty) s dítět

em v krosn

ě, šátk

...

jízda na

kole s

dítětem v s

edátku

(1...

dlouhé pr

ocházk

y s dítě

tem v k

očárku (.

..žád

nou (2,

3 %)

plaván

í (1 %)

jiné (0,

8 %)

020406080

100120140

137

68 60 54 52

9 4 3

Otázka č. 21

Obrázek 24. Pohybové aktivity s dítětem

Nejvíce žen (35, 4 %) odpovědělo, že by se nejraději účastnily cvičení s dětmi, které

by bylo uzpůsobeno spíše dětem. 2, 3 % žen uvedlo, že by v rámci navrženého

organizovaného programu pohybových aktivit nechtělo mít žádnou pohybovou aktivitu

s dítětem. 0, 8 % žen napsalo, že by chtělo tanec s dětmi, respektive cvičení žen po porodu.

62

Otázka č. 22

Které pohybové aktivitě v rámci programu organizovaných pohybových aktivit pro ženy

na rodičovské dovolené byste se ráda věnovala bez dítěte?

tanec

(17, 5

%)

posilován

í a prota

hování (kala

netika, p

ila...

plavání

(12, 2 %)

aqua a

erobik (

8, 1 %)

jízda n

a kole

(spinn

ing) 7,

8 %

jóga (p

owerjóga)

7, 4 %

in-line

koleč

kové bru

sle (7, 2 %)

aerobik

(6, 6 %

)

míčové

hry (6, 5

%)

turistik

a (4, 4 %)

běh (3,

2 %)

rychlá c

hůze (se

verská

chůze)

2, 6 %

bojové sp

orty (2, 4 %)

atletika

(0, 6 %)

jízda n

a koni (0

, 3 %)

žádné

(0, 3 %

)

jiné (0, 4 %)

0

20

40

60

80

100

120116

83 81

54 52 49 48 44 4329

21 17 164 2 2 3

Otázka č. 22

Obrázek 25. Pohybové aktivity bez dítěte

17, 5 % respondentek by uvítalo, kdyby v rámci navrženého programu byl tanec.

Dalšími nejčastěji uváděnými pohybovými aktivitami bylo posilování a protahování (12, 5 %)

a plavání (12, 2 %). 0, 3 % odpovědělo, že by žádnou pohybovou aktivitu bez dítěte v rámci

programu nechtělo a 0, 4 % uvedlo, že by rády horolezectví nebo squash.

63

Otázka č. 23

Kolik Kč jste ochotna měsíčně investovat do pohybové aktivity (vstupy, permanentky

apod.)?

301 - 600 Kč (40, 7 %)

maximálně 300 Kč (31, 8 %)

601 - 900 Kč (15, 1 %)

901 - 1200 Kč (8 %)

0 Kč (2, 8 %)

1501 Kč a více (1, 2 %)

1201 - 1500 Kč (0, 4 %)

0 20 40 60 80 100 120

102

80

38

20

7

3

1

Otázka č. 23

Obrázek 26. Kolik Kč jsou respondentky ochotny investovat do pohybové aktivity

40, 7 % žen na RD je ochotno investovat do pohybových aktivit maximálně 600 Kč a

druhou nejpočetnější skupinou (31, 8 %) tvoří ženy, které by měsíčně do pohybových aktivit

investovaly maximálně 300 Kč. Z uvedených výsledků tedy vyplývá, že ženy na RD nechtějí

investovat mnoho peněz do pohybových aktivit.

64

Část IV. Demografické otázky

Otázka č. 24

Jaký je Váš věk?

92

60

58

2416

1

Otázka č. 24

28 - 31 let (36, 7 %)32 - 35 let (23, 9 %)24 - 27 let (23, 1 %)36 a více let (9, 6 %)20 - 23 let (6, 3 %)méně než 19 let (0, 4 %)

Obrázek 27. Věk respondentek

Nejvíce respondentek anketního šetření se řadí do věkové kategorie nad 28 let.

65

Otázka č. 25

Kolik měsíců má Vaše nejmladší dítě?

59

5150

34

34 23

Otázka č. 25

méně než 6 měsíců (23, 5 %)

13 - 18 měsíců (20, 3 %)

7 - 12 měsíců (20 %)

31 - 36 měsíců (13, 6 %)

19 - 24 měsíců (13, 6 %)

25 - 30 měsíců (9 %)

Obrázek 28. Věk nejmladšího dítěte

Otázka č. 26

Jak dlouho jste na rodičovské dovolené?

69

6355

27

20 9 8

Otázka č. 26

méně než rok (27, 4 %)

1 - 2 roky (25 %)

2 - 3 roky (21, 8 %)

3 - 4 roky (10, 7 %)

4 - 5 let (7, 9 %)

5 - 6 let (4 %)

6 a více let (3, 2 %)

Obrázek 29. RD a respondetky

Nejvíce respondentek je z řad maminek, které jsou na rodičovské dovolené nejkratší

dobu – méně než rok (27, 4 %). Naopak nejméně je těch, které jsou na rodičovské dovolené

více jak 6 let (3, 2 %).

66

Otázka č. 27.

Nejvyšší dosažené vzdělání

116

86

30 181

Otázka č. 27

vysokoškolské (46, 2 %)

středoškolské (34, 3 %)

vyšší odborné (11, 9 %)

vyučena (7, 2 %)

základní (0, 4 %)

Obrázek 30. Vzdělanost respondentek

Téměř polovinu (46, 2 %) tvoří respondentky vysokoškolsky vzdělané. Nejméně pak

se základním vzděláním (0, 4 %).

67

Otázka č. 28

Zaměstnání před rodičovskou dovolenou

160

47

44

Otázka č. 28

fyzicky nenáročné (63, 8 %)

lehce fyzicky náročné (18, 7 %)

těžce fyzicky náročné (17, 5 %)

Obrázek 31. Náročnost zaměstnání před RD

Většina dotazovaných (63, 8 %) má fyzicky nenáročné zaměstnání.

68

Otázka č. 29

Velikost obce, kde bydlíte

82

5938

31

2318

Otázka č. 29

do 5000 obyvatel (32, 7 %)10 001 - 50 000 obyvatel (23, 5 %)100 001 - 500 000 obyvatel (15, 1 %)nad 500 001 obyvatel (12, 3 %)5001 - 10 000 obyvatel (9, 2 %)50 001 - 100 000 obyvatel (7, 2 %)

Obrázek 32. Velikost obce

Nejpočetnější skupinu tvoří respondentky, které bydlí v obci do 5 000 obyvatel.

Nejméně žen na RD (7, 2 %) žije v obci 50 001 – 100 000 obyvatel.

69

5. 2 Souhrn výsledků

Z výsledků vyplívá, že ženy na rodičovské dovolené si představují pod pojmem zdraví

prospěšná pohybová aktivita v podstatě to, co za zdraví prospěšnou pohybovou aktivitu

považují organizace, které se vymezením tohoto pojmu zabývají (viz diplomová práce, str.

14).

Ženy na rodičovské dovolené jsou převážně schopny (70 % z 251 respondentek) najít

si dvakrát týdně na sebe čas, který nejčastěji tráví pohybovou aktivitou (27 % ze 166 žen).

Třetina respondentek se za poslední měsíc věnovala pohybové aktivitě 6x a více. Za poslední

měsíc se pohybovou aktivitou nezabývala více jak třetina žen (28, 7 % z 251). Jako

nejdůležitější motiv, aby se pohybově neaktivní ženy staly pohybově aktivními, uvádí lépe se

cítit, vypadat. Jen pro relativně malé procento žen (17, 8 % z 35 žen) je motivem hlídání dětí a

dostatek času.

Hlavním důvodem, proč některé ženy nejsou moc pohybově aktivní, je, že nemají

mnoho času, kdy pohybové aktivity provozovat. Pro zvýšení pohybové aktivity by jim

pomohlo, kdyby měly možnost hlídání dítěte nebo kdyby měly k dispozici službu hlídání dětí

během pohybové aktivity určené pro ženy. Přestože mnoho žen by se chtělo pohybovým

aktivitám věnovat více, svou fyzickou kondici respondentky ohodnotily spíše kladně. Ceny

sportovních služeb jsou pro ženy na rodičovské dovolené spíše nevyhovující, naopak

dostupnost sportovišť hodnotí celkově velmi kladně. Převážná většina respondentek není

spokojena s tím, kolik času věnují pohybové aktivitě.

Třetina dotazovaných žen uvedla, že možnosti pohybových aktivit v blízkosti bydliště

mají, ale nevyhovují jim časově či druhem pohybové aktivity. Další třetina žen vůbec nic

určeného pro ženy na rodičovské dovolené v blízkosti svého bydliště nemá. Kdyby byl

vytvořen specifický program, který by navštěvovaly pouze ženy na rodičovské dovolené,

chtělo by se ho zúčastnit 62, 1 % dotazovaných. Téměř polovina žen by v rámci programu

uvítala pohybové aktivity spíše s dítětem, třetina, by raději upřednostnila pohybové aktivity,

které by se konaly bez dítěte. Z pohybových aktivit s dítětem by ženy nejvíce chtěly cvičení,

které by bylo uzpůsobeno spíše dětem, dále pak in-line bruslení nebo turistické výlety. Bez

dítěte by v rámci organizovaného programu ženy na rodičovské dovolené uvítaly nejvíce

jakýkoliv druh tance a protahování a posilování. Ženy by byly ochotny do navrženého

specifického programu investovat maximálně 301 – 600 Kč měsíčně.

70

6 DISKUSE

I přesto, že je dnes spousta technických vymožeností, které usnadňují domácí práce, je

pro některé ženy těžké, aby si na rodičovské dovolené „našly čas“ na pohybovou aktivitu.

Není to totiž jen otázka času. Je důležité brát v potaz, jestli žena kojí či nikoliv, jestli má

v blízkosti někoho, kdo by jí dítě pohlídal. Také zda není moc unavená na to, aby krom

spánku „doháněla“ ve svém volném čase něco jiného, nebo zda má žena na rodičovské

dovolené pohybové aktivity v blízkosti bydliště apod. To byly nejčastější důvody, proč se

respondentky pohybové aktivitě nevěnují. Hlavním důvodem, proč se naopak pohybovou

aktivitou ženy na rodičovské dovolené zabývají je, že byly pohybově aktivní před

rodičovskou dovolenou. Dalším důvodem je, že ženy pohybové aktivity baví.

Některé ženy uvedly, že nemají žádný volný čas pro sebe a v další otázce napsaly, že

pohybovou aktivitu za poslední měsíc prováděly 6x týdně a více. Buď tato skutečnost nastala

nepřesnou formulací otázky, nebo respondentky uvádějí pohybovou aktivitu s dítětem, což

bohužel v anketním šetření není blíže specifikováno. Ze skupiny žen, které se pohybovou

aktivitou zabývají více jak 6x měsíčně, bylo pouze 24, 3 % žen, které uvedly, že se více

pohybovou aktivitou zabývat nechtějí. Je zajímavé, že ženy často v anketním šetření zmiňují,

že pro pohybovou aktivitu nemají dostatek času. Z uvedených výsledků však vyplývá (viz

obrázek 6. – 8.), že tomu tak zřejmě ve skutečnosti není a že je rodičovská dovolená vhodným

období pro trávení volného času pohybovou aktivitou.

Největším motivem (46, 6 % z 35) proč by ženy na rodičovské dovolené mohly začít

být pohybově aktivní je pro ně lépe se cítit (vypadat). Jen malé procento žen bere v potaz

zdraví prospěšnou stránku pohybových aktivit. Pro některé je motivem kontakt s lidmi,

odpočinek od dětí či více volného času (17, 8 % z 35).

Převážná většina žen na rodičovské dovolené by se chtěla zabývat pohybovými

aktivitami více. Největší problém však spatřují v tom, že nemají dostatek času, aby se

pohybovým aktivitám takto věnovaly. Dalším důvodem je, že si ženy myslí, že je na ně dítě

momentálně závislé (kojení apod.) a nechce s nikým jiným být, což ale může být pouze

subjektivní pocit matky, která nikomu nechce svěřit své dítě, a fixaci vztahu dítě-matka tímto

více prohlubuje.

71

168 žen z 251 je na rodičovské dovolené s prvním dítětem, 83 žen s dalším dítětem.

Nyní je trend, že ženy mají děti věkově blízko u sebe. To znamená, že ženy nejdou před

narozením dalšího potomka do práce. Rozptyl období, kdy je žena na rodičovské dovolené

kvůli dalšímu dítěti, je 2 roky až 6 a více let. Ženy, které mají druhého potomka a jsou na

rodičovské dovolené 2 roky (což je dnes častým jevem), mají druhé dítě po zhruba roce a půl

od prvního porodu, což má velký vliv na volný čas ženy a tudíž i na pohybovou aktivitu. Žena

se musí oběma dětem více věnovat, jelikož děti minimálně do 2 let svého života velmi

potřebují matku. Je mnohem více obtížné vytvořit si pro sebe volný čas, než když je mezi

dětmi větší časová prodleva.

Většina žen byla v dětství vedena rodiči k pohybové aktivitě. Vzdělanost v tomto

směru nehrála téměř žádnou roli. Nyní se na rodičovské dovolené pohybové aktivitě věnuje

80 % žen ze všech skupin rozdělených dle vzdělání (viz obrázek č. 33) Vzdělanost nemá vliv

ani na množství pohybové aktivity u žen na rodičovské dovolené.

základní vyučena středoškolské vyšší odborné vysokoškolské0

102030405060708090

1

14

73

26

84

0 413

412

PA anoPA ne

Obrázek 33. Vzdělanost a pohybová aktivita žen na RD

72

Návrh programu organizovaných pohybových aktivit by spíše uvítaly ženy, které jsou

pohybově aktivní. (viz obrázek 34.)

ano ne, nevím0

20

40

60

80

100

120

140

137

76

16 18

aktivní ženy neaktivní ženy

Obrázek 34. Názory žen na RD na program organizovaných pohybových aktivit pro ně

73

6. 1 Návrh programu organizovaných pohybových aktivit

Krom specifik týkajících se problémových svalových partií po porodu není třeba, aby

ženy na rodičovské dovolené musely mít speciální pohybové programy. Jedná se spíše o to,

aby se ženy věnovaly pohybu, aby měly kontakt s dalšími maminkami, čas a prostor na

pohybovou aktivitu. Během pohybových aktivit, které by byly určeny pouze ženám, by

fungovalo hlídání dětí.

Program, který by byl určen ženám na rodičovské dovolené, by byl navržen tak, aby se

ženy scházely 2x týdně a věnovaly se pohybovým aktivitám, které je baví, které si samy

zvolily. Navržený program by se měl dle respondentek skládat jak z pohybových aktivit, které

jsou možné provádět s dítětem, tak z pohybových aktivit určených pouze pro ženy.

Z anketního šetření je patrné, že ženy preferují tyto pohybové aktivity s dítětem:

a) pohybová cvičení uzpůsobená spíše dětem,

b) in-line bruslení s dítětem v kočárku,

c) turistické výlety s dítětem v krosně či šátku.

Preferované pohybové aktivity bez dítěte jsou:

a) jakýkoliv druh tance,

b) protahování a posilování,

c) plavání a aqua aerobik.

Některé preferované aktivity se dají provozovat celoročně, jiné jsou podmíněny

počasím. Specifický program by tedy nebyl pro celý rok složen ze stejných aktivit, ale dle

ročního období a počasí by se měnil. Jedná se hlavně o pohybové aktivity s dítětem.

Efektivnější by pro ženy na rodičovské dovolené bylo, aby se program týkal pouze

jich samotných, ale z výsledků anketního šetření vyplynulo, že by ženy chtěly v rámci

programu i zařazení pohybových aktivit s dětmi. Program by byl realizován 2x týdně. Vždy

jednou týdně aktivita s dítětem (maximálně 1 hodina) a jednou týdně bez dítěte (1 – 1, 5

hodiny). Skladba “hodiny“ bez dítěte by měla obsahovat protahování, aerobní cvičení

v podobě tance, plavání či aquaaerobiku a posilování. Myslím si, že částka (300 – 600 Kč

měsíčně), kterou jsou převážně všechny ženy ochotné investovat, by byla adekvátní k

navrženému programu.

74

7 ZÁVĚR

Záměrem této práce bylo zmapovat stávající situaci v oblasti pohybových aktivit u žen

na rodičovské dovolené a na základě získaných poznatků navrhnout program, který by byl

určen ženám na rodičovské dovolené.

Stanovené cíle diplomové magisterské práce byly splněny. Teoretická část obsahuje 6

nejdůležitějších témat, které jsou nedílnou součástí této diplomové práce. Praktická část

obsahuje výsledky a vyhodnocení empirického šetření.

Na základě výsledků našeho výzkumu jsme došli k těmto závěrům:

ženy na rodičovské dovolené mají dostatek volného času, jen si ho musí umět dobře

zorganizovat,

převážná většina dotazovaných žen na rodičovské dovolené tráví svůj volný čas

alespoň z části aktivně, pohybovými aktivitami,

rodičovská dovolená je vhodným obdobím pro rozvoj či udržení fyzické kondice, ale

také pro ženy, které se chtějí začít věnovat pohybovým aktivitám ve svém volném

čase,

mnoho žen na rodičovské dovolené nevyhledává možnost aktivního trávení volného

času bez dítěte,

čím více dětí žena má, tím méně má volného času, který by měla sama pro sebe.

Z hlediska aktivního trávení volného času je důležité, v jakém časovém rozmezí je

žena znovu těhotná, navrhnout - oddělat

vzdělanost na aktivně trávení volný čas nemá vliv,

nastínění koncepce programu organizovaných pohybových aktivit jsou spíše

nakloněny ženy, které se věnují pohybové aktivitě ve svém volném čase,

Nabízený program organizovaných pohybových aktivit obsahuje oblíbené aktivity

oslovených žen na rodičovské dovolené. Jednalo se o aktivity, které chtějí ženy na

rodičovské dovolené provozovat s dětmi či bez dětí. Škrtnout ZDE Ač byl předpoklad,

že se v rámci programu bude jednat pouze o pohybové aktivity bez dítěte,

program organizovaných pohybových aktivit pro ženy na rodičovské dovolené

nepotřebuje krom období hned po porodu, či případného druhého těhotenství v rámci

období rodičovské dovolené, žádná specifika z hlediska použití vhodných pohybových

aktivit,

75

pro všechny ženy, které by se chtěly zapojit, je program finančně dostupný,

ze získaných dat by se dalo vyvodit mnoho dalších informací a souvislostí, které zde

neuvádíme, jelikož jsme si je nestanovily v cílech a výzkumných otázkách diplomové

práce.

Tato práce nabízí určitý pohled na zvolenou problematiku. Jsme si vědomi, že nebyly

vyčerpány všechny možnosti řešení, jak toto téma uchopit. Tato práce může sloužit jako

podklad pro další bádání v dané oblasti.

76

8 SOUHRN

Diplomová práce se zabývá tématem postoje žen na rodičovské dovolené k pohybové

aktivitě. Práci jsme zpracovali s cílem zmapovat postoje žen na rodičovské dovolené

k pohybové aktivitě a na základě teoretické analýzy odborné literatury a výsledků

empirického šetření jsme navrhli program organizovaných pohybových aktivit. V teoretické

části jsme popsali nejdůležitější témata, která se týkají rodiny, ženy, mateřství, volného času,

pohybové aktivity atd. Provedli jsme empirický výzkum v podobě anketního listu šetření.

Výsledky výzkumu uvádíme v grafickém i slovním provedení. V závěru práce analyzujeme

výsledky, na jejichž základě navrhujeme program pro ženy na rodičovské dovolené.

77

9 SUMMARY

This thesis is aimed on physical aktivity attitudes of women on parental leave. Thesis

has been elaborated with the aim to map the position of women on parental leave to physical

activity and based on the findings and results of empirical investigation to propose a program

of organized physical activities. The theoretical part deals with key topics relating to family,

woman, motherhood, free time, physical activity, etc. Outcomes of the research are presented

both in words and in graphics design. In the conclusion of the thesis are analyzed results on

which it proposes a program for women on maternity leave.

78

10 REFERENČNÍ SEZNAM

Berryman, J.C. & Windridge,K.C. (1998). Motherhood After 35: Mothers and Four-Year-

Olds. Leicester:University of Leicester & Nestle UK Ltd.

Campbell, F. L. & al. (1982). Motivational base sof childbearing decisions. In: Sobotková

Coltrane, S. (2000). Research on household labor: Modeling and measuring the social

embeddedness of routine family work. Journal of Marriage and the Family, sv. 66 In: Lippa

Dohnal, T. (2002). Kocepce a metodika systému komunální rekreace na úrovni obce.

Olomouc: UP

Dohnal, T. & kol. (2009). Tři dimenze pojmu rekreologie. UP: Olomouc

Dohnal, T., Hobza, V. & kolektiv (2007). Vybrané kapitoly z komunální rekreace. UP:

Olomouc

Dostálová, I. & Miklíková, L. (2005). Protahování a posilování pro zdraví. Olomouc: Hanex

Duffková, J. (2005). Životní způsob/životní styl a jeho variantnost. In: Kubátová;

Ferreira, José Pedro & kol. (2004). Physical aktivity and promotion of Mental Health. Sborník

příspěvků z vědeckého symposia v Portugalsku.

Frömel, K. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: UP

Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: UP

Goldenberg, H & Goldenberg. I. (1998). Counseling today´s families. Pacific Grove,

Brooks/Cole Publishling Company In: Sobotková

Hájek, B., Hofbauer, B. a Pávková, J. (2003). Pedagogika volného času. Praha: Portál

Havel, Z., Hošková, B. & Šíma, J. (1998). Současné problémy tělesné výchovy a sportu.

Sborník referátů z vědeckého semináře. Ústí n. L.: UJEP

Hamar, D. & Lipková, J. (2001). Fyziológia telesných cvičení. Bratislava: UK

Hodaň, B. (2000). Tělesná kultura – sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. UP:

Olomouc

Hodaň, B. (2002). Volný čas a jeho současné problémy. Sborník příspěvků přednesených na

vědeckém symposium v Olomouci. Olomouc: Hanex

Hodaň, B. & Dohnal, T. (2008). Rekreologie. Olomouc: Hanex

Hošek, V. (2000). Kinezioprotekce kvality života. Studia Kinanthropologica 1, Universitas

Bohemiae Meridionalis Budovicensis. Č. Budějovice

Hrdy, S. B. (1999). Mother nature: Maeternal instincts and how Theky shape the human

species. New York: Ballantine Books; In: Lippa

79

Chaloupková, J., Šalamounová, P. (2004). Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině

v České republice a v Evropě. Praha: Sociologický ústav AV ČR

Jakubka, J. # kolektiv (2007). Nový zákoník práce. Český Těšín: Anag

Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál

Kalman, M., Hamřík, Z. & B Pavelka, J. (2009). Podpora pohybové aktivity pro odbornou

veřejnost. Olomouc

Kohoutek, R. (1998). Základy sociální psychologie. Brno: Cerm.

Kolektiv autorů (1999). Všeobecná encyklopedie Diderot. 6. Svazek Praha: Diderot

Kubátová, H. (2010). Sociologie životního způsobu. Praha: Grada

Labudová, J. & kolektiv (2000). Pohybová aktivita a šport v živote dospelých. Sborník

příspěvků. Bratislava: SOV

Lippa, Richard A. (2005). Gender, nature and Arture. NJ: Lawrence Elbaum Associates, 1.

Vyd.

Lipovetsky, G. (2000). Třetí žena. Neměnnost a proměny ženství. In: Kubátová

Machová, J., Kubátová, D. & kolektiv (2009). Výchova ke zdraví. Praha: Grada

Mareš, P. (2004). The value of the child. In: Mareš P., et al. (2004). Society, respoduction and

contemporary challenges. Brno, Barrister & Principal

Matějček, Z. (1986). Rodiče a děti. Praha: Avicentrum

Míček, L. (1984). Duševní hygiena. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství

Michaels, G. Y. (1988). The transition to parenthood. New York: Cambridge University

Press

Možný, I. (2002). Česká společnost. Praha: Portál

Možný, I. (2002). Sociologie rodiny. Praha: SLON

Možný, I. (2004). The Czech family: Slouching towards the open European society of late

modernity. In: Mareš, P. et al.

Možný, I. (2008). Rodina a společnost. Praha: SLON

Muchová, M. & Tománková, K. (2010). Cvičení s měkkým míčem. Praha: Grada

Nakonečný, M. (2009). Psychologie osobnosti. Praha: Academia

Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie. Praha: Academia

Nosek, M. (2005). Pohybové aktivity a zdraví člověka. Sborník příspěvků z mezinárodního

vědeckého semináře uspořádaný 13. 10 2005 v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem, ČR.

Oakleyová, A. (2000). Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál

Pávková, J. & kolektiv (2008). Pedagogika volného času. Praha: Portál

80

Parke, R. D. (2002). Fathers and families. in M. H. Bornstein. Handbook of parenting, sv. 3.

Being and becoming a parent. Mahwah, NJ: Lawrence, Erlbaum Associates, 2. Vyd.; in Lippa

Pleck, J. H. & Masciadrelli, B. P. (2004). Paternal involvement by U.S. residential

father:Levels, sources, and consequences. In M. E. Lamb. The role of the father in child

development. Hoboken. NJ: Wiley, 4. Vyd..; in Lippa (2005).

Pros, J. & Žbirková, A. (1986). Cvičení v mateřství. Praha: Olympia

Přib, J., Břeská, N., Pilátová, J. & Špundová, E. (2002). Mateřská a rodičovská dovolená.

Praha: Grada

Rabušic, L.: Will tomorrow´s Czechs have the fewest children in Europe? In: Mareš, P.

Renk, K. & kolektiv (2003). Mother, fathers, gender role and time parents spend with thein

children. Sex Roles, sv. 48, in Lippa

Říčan, P. (2004). Cesta životem. Praha: Portál

Říčan, P. (2007). Psychologie osobnosti. Praha: Grada.

Sheehy, G. (1999). Průvodce dospělostí, in: Říčan

Sobotková, I (2007). Psychologie rodiny. Praha: Portál

Stejskal, P. (2004). Proč a jak se zdravě hýbat. Presstempus

Šimíčková – Čížková, J. & kolektiv (2008). Přehled vývojové psychologie. Olomouc:UP

Vítek, L. (2008). Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada

Vodáková, A. & Vodáková, O. (2003). Rod ženský – kdo jsme, odkud jsme přišly, kam jdeme?

Praha: Slon

Vážanský, M. (1993). Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: Masarykova univerzita

Vážanský, M. & Smékal, V. (1995). Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido

Anonymus. Actividad fisica y salud. Retrieved 21. 11. 2010 from the World Wide Web:

http://www.actividadfisica.net/

Anonymus. La actividad fisis dentro del concepto salud. Retrieved 18. 10. 2010 from the

World Wide Web: http://www.zonadiet.com/deportes/actividad-fisica-salud.htm

Anonymus. Mateřská a rodičovská dovolená. Retrieved 12. 11. 2010 from the World Wide

Web: http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/materskaarodicovskadovolena.php

Anonymus. Strategic Inter-Governmental Forum on Physical Activity and Health (1999).

Retrieved 30. 1. 2011 from the World Wide Web: http://www.dhs.vic.gov.au/nphp/

workprog/sigpah/ index.htm

Anonymus. Zákoník práce. Retrieved 5. 11. 2010 from the World Wide Web: http://www .

vyplata.cz /zako ny/z262-2006sb.php#P196

81

http://www.vyplata.cz/zako%20ny/z262-2006sb.php#P196

http://www/

http://www.dhs.vic.gov.au/nphp/%20workprog/sigpah/%20index.htm

http://www.dhs.vic.gov.au/nphp/%20workprog/sigpah/%20index.htm

http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/materskaarodicovskadovolena.php

http://www.zonadiet.com/deportes/actividad-fisica-salud.htm

http://www.actividadfisica.net/

Dvořáčková, H. (2007). Ženy na mateřské dovolené a volný čas. Zlín: UTB 3. 12. 2010 from

the World Wide Web: http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/10563/3321/kadle%

C4%8D%C3%ADkov%C3%A1_2007_bp.pdf?sequence=1

Greeff, A. P. (2000). Charakteristics of families that function well. Journal of Family Issues.

Retrieved 8. 10. 2010 from the World Wide Web: http://jfi.sagepub.com/content/21/8/948.

abstract

Hyde, J. S., Klein, M. H., Essex, M. J. and Clark, R. (1995). Maternity leave and women´s

mental health. [Abstract]. Psychology of Women Quarterly, 19: 257–285. Retrieved 5. 1.

2011 from Wiley database on the World Wide Web: http://onlinelibrary.wiley.com/

Jesenská, E. (2007). Dítě: posílí nebo ničí váš vztah? Retrieved 10. 11. 2010 from the World

Wide Web: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=305196

Junášková, M. (2007). Volný čas žen na mateřské dovolené a způsob jeho trávení. Zlín: UTB

4. 2. 2011 from the World Wide Web: http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/1056

3/3992/jun%C3%A1%C5%A1kov%C3%A12007bp.pdf?sequence=1

Kučera, M.; Šimek, M. (2001). Vývoj obyvatelstva ČR po roce 1999. Retrieved 8. 10. 2010

from the World Wide Web: http://www.czso.cz/cz/cisla/1/18/archiv/ademogr/dem0003/

obyva tel/obyvatel.htm

Peterková, J. (2010). Má dnešní žena na mateřské více volného času než před 25 lety?

Retrieved 12. 10. 2010 from the World Wide Web: http://www.zenamanazerka.cz/cs/

clanek/clanky/rodina-vztahy/ma-dnesni-zena-namaterske-vice-volneho-casu-nez-pred-25-

lety. html

Physical Activity Guidelines for Americans (2008) Retrieved 1. 11. 2010 from the World

Wide Web: http://www.health.gov/paguidelines/guidelines/default.aspx

Škodová, J. (2011). Postoje žen na rodičovské dovolené k pohybové aktivitě. Retrieved 7. 2.

2011 from the World Wide Web: http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/postoje-zen-

na-rodicovske-do/

11 SEZNAM OBRÁZKŮ

82



http://www.health.gov/paguidelines/guidelines/default.aspx

http://www.zenamanazerka.cz/cs/%20clanek/clanky/rodina-vztahy/ma-dnesni-zena-namaterske-vice-volneho-casu-nez-pred-25-lety.%20html



http://www.czso.cz/cz/cisla/1/18/archiv/ademogr/dem0003/%20obyva%20tel/obyvatel.htm

http://www.czso.cz/cz/cisla/1/18/archiv/ademogr/dem0003/%20obyva%20tel/obyvatel.htm

http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/1056%203/3992/jun%C3%A1%C5%A1kov%C3%A12007bp.pdf?sequence=1

http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/1056%203/3992/jun%C3%A1%C5%A1kov%C3%A12007bp.pdf?sequence=1

http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=305196

http://onlinelibrary.wiley.com/

http://jfi.sagepub.com/content/21/8/948.%20abstract

http://jfi.sagepub.com/content/21/8/948.%20abstract

http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/10563/3321/kadle%25%20C4%8D%C3%ADkov%C3%A1_2007_bp.pdf?sequence=1

http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/10563/3321/kadle%25%20C4%8D%C3%ADkov%C3%A1_2007_bp.pdf?sequence=1

Obrázek 1. Jak se staví k pohybové aktivitě rodiče respondentek……..........….…..….…str. 38

Obrázek 2. Povědomí respondentek o tom, co to je zdraví prospěšná pohybová aktivita..str. 39

Obrázek 3. Četnost zdraví prospěšné pohybové aktivity dle respondentek…………...….str. 40

Obrázek 4. Co by respondentky očekávaly od zdraví prospěšné aktivity…………...…....str. 41

Obrázek 5. Kritéria výběru pohybové aktivity…………………………………...……….str. 42

Obrázek 6. Čas respondentek, který mají jen samy pro sebe………………...…………...str. 43

Obrázek 7. Volnočasové aktivit žen na RD………………………………………………str. 44

Obrázek 8. Pohybová aktivita žen na RD za poslední měsíc………………………...…...str. 45

Obrázek 9. Čas, který respondentky průměrně věnují pohybové aktivitě………..………str. 46

Obrázek 10. Pohybové aktivity, kterým se ženy věnují na RD…………......……………str. 47

Obrázek 11. Důvody, proč se ženy věnují na RD pohybové aktivitě…………………….str. 48

Obrázek 12. Místo, kde respondentky provozují pohybovou aktivitu………………...….str. 49

Obrázek 13. Motivy žen na RD, proč začít s pohybovou aktivitou………………...…….str. 50

Obrázek 14. Zájem o zvýšení pohybové aktivity………………………………...……….str. 51

Obrázek 15. Důvody, proč se ženy na RD nevěnují pohybové aktivitě……..…………...str. 52

Obrázek 16. Možnosti zvýšení pohybové aktivity žen na RD…………...……………….str. 53

Obrázek 17. Fyzická kondice respondentek…………………………………………...….str. 54

Obrázek 18. Spokojenost s cenami sportovních služeb dle žen na RD………...…...……str. 55

Obrázek 19. Čas, který ženy na rodičovské dovolené věnují pohybové aktivitě…...…….str. 56

Obrázek 20. Dostupnost sportovišť……………………………………………...………..str. 57

Obrázek 21. Možnosti pohybových aktivit v místě bydliště………………...……..……..str. 58

Obrázek 22. Názor na program organizovaných pohybových aktivit…...………………..str. 59

Obrázek 23. Názory na pohybové aktivity v rámci organizovaného programu s dítětem..str. 60

Obrázek 24. Pohybové aktivity s dítětem…………………………………...……...…….str. 61

Obrázek 25. Pohybové aktivity bez dítěte………………...…………………...…………str. 62

Obrázek 26. Kolik Kč jsou respondentky ochotny investovat do pohybové aktivity….....str. 63

Obrázek 27. Věk respondentek…………………………………………………………...str. 64

Obrázek 28. Kolik měsíců má Vaše nejmladší dítě………………………………………str. 65

Obrázek 29. RD a respondentky………………………………………………………….str. 66

Obrázek 30. Vzdělanost respondentek…………………………………………………...str. 67

Obrázek 31. Náročnost zaměstnání před RD……………………………………...…..…str. 68

Obrázek 32. Velikost obce……………………………………………………………......str. 69

Obrázek 33. Vzdělanost a pohybová aktivita žen na RD…………………………………str. 71

Obrázek 34. Názory žen na RD na program organizovaných pohybových aktivit pro ně..str. 72

83

84

12 PŘÍLOHY

12. 1 Seznam příloh

Příloha č. 1 Anketní list šetření

Příloha č. 2 Seznam oslovených webových serverů

85

Příloha č. 1 Anketní list šetření

Dobrý den,

Dovolte mi, abych se na Vás touto cestou obrátila s žádostí o spolupráci. Prosím Vás o

vyplnění tohoto dotazníku, který se týká žen na rodičovské dovolené (dále jen RD) a jejich

pohybové aktivity. Vaše odpovědi mi pomohou jako podklad pro mou závěrečnou práci

v rámci studia na VŠ.

Pokyny pro vyplnění ankety: Anketa je anonymní. Odpovídejte, prosím, pravdivě. Vyberte

vždy nějakou odpověď, neúplný dotazník je neplatný. Vámi vybrané odpovědi zvýrazněte

tučným písmem. U každé otázky je napsáno, kolik odpovědí je možno mít. Vyplnění

dotazníku Vám zabere max. 10 minut.

Děkuji za Váš čas a ochotu,

Bc. Jana Škodová, studentka FTK UP Olomouc

86

I. Obecné otázky o pohybové aktivitě

1. Byla jste jako dítě vedena rodiči k pohybové aktivitě? (Vyberte 1 odpověď.)

a) ano

b) ne

c) nevím

2. Který pojem podle vás nejlépe vystihuje termín – zdraví prospěšná pohybová aktivita?

(Vyberte 1 – 2 odpovědi.)

a) pohyb, u kterého se zapotím

b) pohyb, který trvá minimálně 30 minut

c) pravidelný pohyb

d) pohyb, kterým si zlepšuji svou fyzickou kondici

e) dlouhotrvající pohyb (déle jak hodinu)

f) pohyb, při kterém se cítím dobře po stránce fyzické i psychické

g) jiné ……………………………

3. Jak často by dle Vašeho názoru měla být prováděna pohybová aktivita, aby se dala

považovat za nejvíce zdraví prospěšnou? (Vyberte alespoň 1 odpověď.)

a) 5x týdně a více e) 1x za 14 dní

b) 3x – 4x týdně f) 1x měsíčně a méně

c) 2x týdně

d) 1x týdně

4. Co byste především očekávala od zdraví prospěšné pohybové aktivity? (Vyberte 1 – 2

odpovědi.)

a) zlepším si fyzickou kondici

b) zpevním si svaly

c) zlepším si imunitní systém (budu méně náchylná k nemocem)

d) zhubnu

e) zlepším si svůj zdravotní stav

f) odreaguji se psychicky

g) jiné………………………

87

5. Které kritérium je pro Vás při výběru pohybové aktivity nejdůležitější? (Vyberte alespoň 1

odpověď.)

a) dostupnost (vzdálenost od bydliště)

b) finanční náročnost (pronájem, vstupné, náčiní, oblečení apod.)

c) fyzická náročnost pohybové aktivity

d) zábava, relaxace

e) kolektiv (s kým tento čas trávím)

f) individuálnost pohybové aktivity

g) jiné……………………..

II. Pohybová aktivita na rodičovské dovolené

6. Najdete si čas (1 hodinu 2x týdně), který máte jen sama pro sebe? (Vyberte 1 odpověď.)

a) ano

b) ne

c) nevím

(Pokud jste odpověděla jinak než ano, přejděte k otázce č. 8.)

7. Jakým způsobem tento svůj čas trávíte? (Jaká je nejčastější aktivita, které se věnujete?)

Vyberte alespoň 1 odpověď.

a) pohybová aktivita f) vzdělávání se

b) četba g) návštěva restaurace, kavárny

c) sledování TV/DVD h) návštěva kina/divadla/koncertu

d) brouzdání/chatování na internetu i) jiné………………………..

e) tvořivá činnost (ruční práce, tanec apod.)

8. Kolikrát jste se za poslední měsíc aktivně věnovala pohybové aktivitě, která trvala déle než

30 min.?

a) 0 – 1x d) 4 – 5x

b) 2 – 3x e) 6x a více

88

9. Kolik času Vám průměrně zabere pohybová aktivita?

a) žádný, nevěnuji se pohybové aktivitě

b) do 30 min.

c) 31 – 60 min.

d) 61 – 90 min.

e) nad 90 min.

10. Které pohybové aktivitě se nejvíce věnujete nyní na RD? (Vyberte 1 odpověď.)

a) chůze, běh, plavání, aerobik, tanec, jízda na kole apod. (individuální aktivity)

b) volejbal, basketbal, házená, tenis, badminton apod. (kolektivní aktivity)

c) kalanetika, pilates, jóga apod. (posilování a protahování)

d) žádné (pokud jste zvolila tuto odpověď, přejděte k otázce č. 13)

e) jiné………………..

11. Z jakého důvodu se nyní věnujete pohybové aktivitě? (Vyberte alespoň 1 odpověď.)

a) pohybové aktivitě jsem se věnovala před otěhotněním, proč ne i na rodičovské

dovolené

b) celý život mám sklony k tloustnutí a chci vypadat dobře

c) chci vypadat jako před otěhotněním

d) chci být v kontaktu s lidmi

e) chci dělat něco sama pro sebe

f) kvůli svému zdraví (mám to doporučeno lékařem, známým)

g) baví mě to

h) chci si odpočinout od rodiny (změna prostředí, změna činnosti)

i) jiné…………………………..

12. Kde pohybovou aktivitu nejčastěji vykonáváte? (Vyberte 1 možnost a vynechejte

následující otázku č. 13)

a) doma d) ve sportovním centru/hale/tělocvičně/posilovně

b) venku na sportovištích e) jiné………………………………..

c) v lese/parku

89

13. Co myslíte, že by pro Vás bylo motivem k tomu, abyste se začala věnovat pohybové

aktivitě? (Vyberte alespoň 1 odpověď.) –

a) chci se lépe cítit (vypadat)

b) chci si upevnit zdraví

c) chci mít kontakt s lidmi

d) chci sama sebe překonat (pracovat na sobě)

e) jiné…………………………………………………………………………

14. Chtěla byste se pohybovým aktivitám věnovat více? (Vyberte 1 odpověď.)

a) ano

b) ne (Pokud jste zvolila tuto odpověď, pokračujte otázkou č. 17.)

15. Co myslíte, že Vám momentálně brání v tom, abyste se pohybovým aktivitám věnovala

více? (Vyberte alespoň 1 možnost)

a) myslím si, že nemám dost peněz

b) mám dojem, že nemám mnoho času na tyto aktivity

c) bohužel si neumím zorganizovat čas tak, aby mi zbyl i na pohybovou aktivitu

d) máme momentálně období, kdy je na mě dítě závislé (s nikým jiným nechce být)

e) chci cvičit s dalšími maminkami, ale žádnou v mé blízkosti neznám

f) nevím o žádné organizované pohybové aktivitě, kterou bych mohla navštěvovat

g) jiné………………………………………………………..

16. Co myslíte, že by Vám nyní nejvíce pomohlo pro zvýšení Vaší pohybové aktivity?

(Vyberte alespoň 1 možnost.)

a) kdybych měla možnost, aby mi někdo dítě (děti) pohlídal

b) kdyby zároveň se cvičením byla služba hlídání dětí pro cvičící maminky

c) kdybych necvičila sama, ale s dalšími ženami

d) kdyby se jednalo o pohybové aktivity, které by byly šité na míru přímo mně osobně

e) kdybych mohla cvičit v pohodlí domova

f) kdyby byl pro mě připravený program organizovaných pohybových aktivit, který by

byl určen právě ženám na rodičovské dovolené

g) kdyby se mé oblíbené pohybové aktivity konaly v blízkosti mého bydliště

h) jiné……………………………………

90

17. Do jaké míry jste spokojena s následujícími aspekty? (Obodujte 1 – nejvíce spokojena, 4 –

nejméně spokojena)

a) dostupnost sportovišť ve vašem okolí .….

b) ceny sportovních potřeb a oblečení .….

c) vaše fyzická kondice .….

d) množství času, který momentálně na RD věnujete pohybové aktivitě .….

III. Otázky na specifický program pro ženy

18. Jaké jsou podle Vašeho názoru možnosti pohybových aktivit pro ženu na RD v místě

Vašeho bydliště a blízkém okolí? (Vyberte alespoň 1 možnost.)

a) nic organizovaného určeného pro ženu na RD v místě bydliště nemáme

b) možnosti v místě bydliště máme, ale jsou pro mě finančně nedostupné

c) možnosti v místě bydliště máme, ale nevyhovují mi časově

d) možnosti v místě bydliště máme, ale nevyhovují mi druhem pohybové aktivity

e) jiné……………………………………………………………………

19. Kdyby se speciálně pro Vás (ženy na RD) vytvořil program organizovaných pohybových

aktivit v místě Vašeho bydliště, chtěla byste se jej aktivně zúčastnit? (Vyberte 1 odpověď.)

a) ano

b) ne

c) nevím

(pokud jste odpověděla ne, přejděte k otázce č. 23.)

20. Kdyby byl vytvořen program organizovaných pohybových aktivit pro ženy na RD, dala

byste spíše přednost pohybovým aktivitám s dítěte? (Vyberte 1 odpověď.)

a) ano

b) ne

c) nevím

91

21. Kterou pohybovou aktivitu v rámci programu organizovaných pohybových aktivit pro

ženy na RD byste preferovala s dítětem? (Vyberte alespoň 1 možnost.)

a) bruslení s dítětem v kočárku

b) jízda na kole s dítětem v sedátku

c) dlouhé procházky s dítětem v kočárku

d) turistika (výlety) s dítětem v krosně, šátku

e) cvičení (méně fyzicky náročné, uzpůsobené spíše dětem)

f) žádnou

g) jiné…………

22. Které pohybové aktivitě v rámci programu organizovaných pohybových aktivit pro ženy

na RD byste se ráda věnovala bez dítěte? (Vyberte alespoň 1 možnost.)

a) plavání

b) aqua aerobik

c) jízda na kole (spinning)

d) tanec (klasika, latina, zumba, břišní tance, taneční fittness apod.)

e) in-line kolečkové brusle

f) rychlá chůze (severská chůze)

g) běh

h) aerobik

i) atletika

j) gymnastika

k) turistika

l) posilování a protahování (kalanetika, pilates)

m) jóga (powerjóga)

n) míčové hry (volejbal, basketbal, tenis, florbal, házená apod.)

o) bojové sporty (judo, aikidó, kickbox, karate apod.)

p) žádné

q) jiné……

23. Kolik Kč jste ochotna měsíčně investovat do pohybové aktivity (vstupy, permanentky

apod.)? Vyberte 1 možnost.

a) 0 Kč d) 901 – 1201 Kč

b) maximálně 300 Kč e) 1201 – 1500 Kč

c) 301 – 600 Kč f) 1501 Kč a více

d) 601 – 900 Kč

92

IV. Demografické otázky

24. Jaký je Váš věk? (Vyberte 1 možnost.)

a) méně než 19 let d) 28 – 31 let

b) 20 – 23 let e) 32 – 35 let

c) 24 – 27 let f) 36 let a více

25. Kolik měsíců má Vaše nejmladší dítě? (Vyberte 1 možnost.)

a) méně než 6 měsíců d) 19 – 24 měsíců (1, 5 – 2 roky)

b) 7 – 12 měsíců e) 25 -30 měsíců (2 – 2, 5 roku)

c) 13 – 18 měsíců f) 31- 36 měsíců (2, 5 – 3 roky)

26. Jak dlouho jste na rodičovské dovolené? (Vyberte 1 možnost.)

a) méně než rok e) 4 – 5 let

b) 1 – 2 roky f) 5 – 6 let

c) 2 – 3 roky g) 6 a více let

d) 3- 4 roky

27. Nejvyšší dosažené vzdělání (Vyberte 1 možnost.):

a) základní

b) vyučena

c) středoškolské

d) vyšší odborné

e) vysokoškolské

28. Zaměstnání před RD (Vyberte 1 možnost.):

a) fyzicky nenáročné (sedavé zaměstnání – sekretářka, manažerka, učitelka apod.)

b) lehce fyzicky náročné (např. číšnice, pošťačka, uklízečka, práce ve výrobě bez zvedání

těžkých břemen apod.)

c) těžce fyzicky náročné (např. zdravotní sestra, zvedání těžkých břemen do 15ti kg apod.)

29. Velikost obce, ve které bydlíte (Vyberte 1 možnost.):

a) do 5000 obyvatel d) 50 001 – 100 tisíc obyvatel

b) 5001 – 10 tisíc obyvatel e) 100 001– 500 tisíc obyvatel

c) 10 001– 50 tisíc obyvatel f) nad 500 001 obyvatel

93

Příloha č. 2 Seznam oslovených webových stránek

Dohromady bylo osloveno 15 webových stránek s tématikou matky na rodičovské dovolené,

dítě, péče o dítě apod. Z toho byly:

4 webové stránky, které spolupracovaly, byl na nich vyvěšen odkaz na dotazník:

www.babinet.cz

www.namaterskevbrne.cz

www.pro-miminka.cz

www.emimino.cz

3 webové stránky, které chtěly spolupracovat, ale pak přestaly komunikovat:

www.maminkymaminkam.cz

www.porodnice.cz

www.maminkam.cz

8 webových stránek, které vůbec nereagovaly:

www.maminka.cz

www.mamanamaterske.cz

www.diteaja.cz

www.babyweb.cz

www.trendyzdravi.cz

www.maminky.eu

www.chcememmimi.cz

www.mimibazar.cz

94

http://www.mimibazar.cz/

http://www.chcememmimi.cz/

http://www.maminky.eu/

http://www.trendyzdravi.cz/

http://www.babyweb.cz/

http://www.diteaja.cz/

http://www.mamanamaterske.cz/

http://www.maminka.cz/

http://www.maminkam.cz/

http://www.porodnice.cz/

http://www.maminkymaminkam.cz/

http://www.emimino.cz/

http://www.pro-miminka.cz/

http://www.namaterskevbrne.cz/

http://www.babinet.cz/

Date post:	19-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

theses.cz · Web viewDiplomová práce se zabývá názory žen na rodičovské dovolené na...

Documents