leden 2021
Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání platný od 1. 9.
2005 zpracovali:
Celková gesce pípravy dokumentu
Jaroslav Jeábek, Jan Tupý
Autoi a konzultanti jednotlivých ástí dokumentu (VÚP)
Jan Balada, Jií Brant, Eva Brychnáová, Josef Herink, Taána
Holasová, Viola Horská, Dagmar Hudecová, Lucie Huínová, Alexandros
Charalambidis, Zdenk Jonák, Stanislava Krková, Alena Klová, Romana
Lisnerová, Jan Maršák, Jiina Masaíková, Jindiška Nováková,
Markéta Pastorová, Hana Pernicová, Václav Pumpr,
Marie Rokosová, Adriena Smejkalová, Kateina Smolíková, Jitka
Tmová, Jan Tupý, Jana Zahradníková, Marcela Zahradníková
Externí autoi a zpracovatelé podkladových text
Zdenk Beneš, Jan Jirák, Vra Jirásková, Marie Kubínová, Danuše
Kvasniková, Josef Valenta, Eliška Walterová, Sylva Macková,
Jaroslav Provazník, Jana Zapletalová, odbor 24 MŠMT
Externí spolupracovníci a poradci
Uitelé a editelé pilotních škol, kteí ovovali tvorbu školních
vzdlávacích program
Rady pro jednotlivé vzdlávací oblasti a vzdlávací obory, jejich
leny byli uitelé základních škol a víceletých stedních škol,
pedagogických fakult, odborných fakult vysokých škol a dalších
institucí a asociací
Odbor 22 MŠMT pod vedením Karla Tomka
Zástupci projektu Zdravá škola
Úastníci veejné diskuse ke 3. verzi RVP ZV
Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání platný od 1. 9.
2017 zpracovali:
Celková gesce úpravy
Celková koncepce úpravy
Národní ústav pro vzdlávání – Sekce 1 a Sekce 3
Úprava RVP ZV na základ novely školského zákona (zákon . 82/2015
Sb.), poadavk Evropské komise a Akního plánu inkluzivního vzdlávání
MŠMT na období 2016–2018
Národní ústav pro vzdlávání
Pracovní skupina NÚV pro transformaci pílohy RVP ZV-LMP
Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání platný od 1. 9.
2021 zpracovali:
Celková gesce úpravy
Celková koncepce úpravy a celková koordinace její pípravy
Jaroslav Faltýn, MŠMT, Tomáš Pavlas, eská školní inspekce
Jaroslav Fidrmuc, Daniela Riková, Národní pedagogický institut eské
republiky (NPI)
Autoi a konzultanti úprav jednotlivých ástí dokumentu (NPI)
Miroslav Bartošek, Václav Bendl, Martina erná, Eva Fanfulová, Hana
Havlínová, Alena Hesová, Josef Herink, Jakub Holec, Petr Chaluš,
Olga Kofroová, Petr Koubek, Kateina Lichtenberková, Miloš Mloch,
Petr Naske, Markéta Pastorová, Michala Podrázká, Daniela Riková,
Michaela Spurná, Veronika Sováková, Jitka Tmová-Maíková, Renata
Votavová
Externí autoi
Jan Berki, Boivoj Brdika, David Hawiger, Martin Lána, Daniel
Lessner, Ondej Neumajer, Ivana Pichystalová, Pavel Roubal, Jií
Vaníek, Aleš Vyvial
Externí spolupracovníci a poradci
Uitelé a editelé pilotních škol, kteí ovovali koncepci rozvoje
digitální gramotnosti a informatického myšlení
Odborné skupiny pro jednotlivé vzdlávací oblasti a vzdlávací obory,
jejich leny byli uitelé základních škol a víceletých stedních
škol, pedagogických fakult, odborných fakult vysokých škol
a dalších institucí a asociací
Odborný tým projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti pod
vedením Tomáše Jeábka
Odborný tým projektu Podpora rozvíjení informatického myšlení pod
vedením Jiího Vaníka
Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání MŠMT, Praha
2021
5
Obsah
Obsah Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání MSMT Praha
2021
Poznámky:
Pokud není ureno jinak, platí vše, co je v RVP ZV
stanoveno pro 2. stupe základního vzdlávání (resp. pro 6.–9.
roník), i pro odpovídající roníky šestiletých a osmiletých
gymnázií.
Pokud jsou v dokumentu pouívány pojmy ák, uitel atd., rozumí
se tím pedagogická kategorie nebo oznaení profesní skupiny, tj. ák
i ákyn, uitel i uitelka atd.
Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání MŠMT Praha
2021
ást A
Systém kurikulárních dokument
V souladu s principy kurikulární politiky zformulovanými v Národním
programu rozvoje vzdlávání v R (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v
zákon . 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším
odborném a jiném vzdlávání (školském zákon), ve znní pozdjších
pedpis, se do vzdlávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních
dokument pro vzdlávání ák od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty
jsou vytváeny na dvou úrovních – státní a školní (viz schéma
1).
Státní úrove v systému kurikulárních dokument pedstavují rámcové
vzdlávací programy (dále jen RVP), které vymezují závazné rámce
vzdlávání pro jeho jednotlivé etapy – pedškolní, základní a stední
vzdlávání. Školní úrove pedstavují školní vzdlávací programy (dále
jen ŠVP), podle nich se uskuteuje vzdlávání na jednotlivých
školách[footnoteRef:1]. [1: ŠVP si vytváí kadá škola podle zásad
stanovených v píslušném RVP. Pro tvorbu a úpravu ŠVP mohou školy
vyuít dostupnou metodickou podporu. ]
Rámcové vzdlávací programy i školní vzdlávací programy jsou veejné
dokumenty pístupné pro pedagogickou i nepedagogickou
veejnost.
STÁTNÍ ÚROVE
RVP PV
RVP ZV
ŠKOLNÍ ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAMY ZPRACOVANÉ PODLE RVP ÚROVE ŠKOLNÍ
VZDLÁVACÍ PROGRAMY, PRO N NEBYL VYDÁN RVP
Schéma 1 – Systém kurikulárních dokument
Legenda: RVP PV – Rámcový vzdlávací program pro pedškolní
vzdlávání; RVP ZV – Rámcový vzdlávací program pro základní
vzdlávání; RVP ZŠS – Rámcový vzdlávací program pro obor vzdlání
základní škola speciální; RVP G – Rámcový vzdlávací program
pro gymnázia; RVP GSP – Rámcový vzdlávací program pro gymnázia se
sportovní pípravou; RVP DG – Rámcový vzdlávací program pro
dvojjazyná gymnázia; RVP SOV – Rámcové vzdlávací programy pro
stední odborné vzdlávání; RVP ZUV – Rámcový vzdlávací program pro
základní umlecké vzdlávání; RVP JŠ – Rámcový vzdlávací program pro
jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky
Rámcové vzdlávací programy:
vycházejí z nové strategie vzdlávání, která zdrazuje klíové
kompetence, jejich provázanost se vzdlávacím obsahem a uplatnní
získaných vdomostí a dovedností v praktickém ivot;
vycházejí z koncepce spoleného vzdlávání a celoivotního
uení;
formulují oekávanou úrove vzdlání stanovenou pro všechny absolventy
jednotlivých etap vzdlávání;
podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovdnost uitel
za výsledky vzdlávání.
Principy Rámcového vzdlávacího programu pro základní
vzdlávání
RVP ZV:
navazuje svým pojetím a obsahem na RVP PV a je východiskem pro
koncepci rámcových vzdlávacích program pro stední vzdlávání;
vymezuje vše, co je spolené a nezbytné v povinném základním
vzdlávání ák, vetn vzdlávání v odpovídajících ronících víceletých
stedních škol;
specifikuje úrove klíových kompetencí, jí by mli áci dosáhnout na
konci základního vzdlávání;
vymezuje vzdlávací obsah – oekávané výstupy a uivo;
zaazuje jako závaznou souást základního vzdlávání prezová témata s
výrazn formativními funkcemi;
stanovuje standardy pro základní vzdlávání (Píloha), jejich smyslem
je úinn napomáhat pi dosahování cíl stanovených v RVP
ZV;
podporuje komplexní pístup k realizaci vzdlávacího obsahu, vetn
monosti jeho vhodného propojování, a pedpokládá volbu rzných
vzdlávacích postup, odlišných metod, forem výuky a vyuití
všech podprných opatení ve shod s individuálními potebami ák;
umouje modifikaci vzdlávacího obsahu, rozsahu a zamení výuky, metod
práce a zaazení dalších podprných opatení pro vzdlávání ák se
speciálními vzdlávacími potebami, ák nadaných a mimoádn
nadaných;
je podkladem pro všechny stední školy pi stanovování poadavk
pijímacího ízení pro vstup do stedního vzdlávání.
RVP ZV je otevený dokument, který bude v uritých asových
etapách inovován podle mnících se poteb spolenosti, zkušeností
uitel se ŠVP i podle mnících se poteb a zájm ák.
Tendence ve vzdlávání, které navozuje a podporuje Rámcový vzdlávací
program pro základní vzdlávání[footnoteRef:2] [2: Podrobnji viz
Národní program rozvoje vzdlávání v eské republice (tzv. Bílá
kniha) – s. 47–51 a navazující koncepní dokumenty.]
zohledovat pi dosahování cíl základního vzdlávání poteby a monosti
kadého áka;
uplatovat variabilnjší organizaci a individualizaci výuky podle
poteb a moností ák a vyuívat vnitní diferenciaci výuky;
vytváet širší nabídku volitelných pedmt pro rozvoj zájm a
individuálních pedpoklad ák;
vytváet píznivé sociální, emocionální i pracovní klima zaloené na
úinné motivaci, spolupráci a aktivizujících metodách
výuky;
prosadit zmny v hodnocení ák smrem k prbné diagnostice,
individuálnímu hodnocení jejich výkon a širšímu vyuívání slovního
hodnocení;
zachovávat co nejdéle ve vzdlávání pirozené heterogenní skupiny ák
a s vyuitím podprných opatení oslabit dvody k vyleování
ák do specializovaných tíd a škol;
zvýraznit potebu úinné spolupráce školy, školského poradenského
zaízení (ŠPZ), zákonných zástupc ák, píp. dalších osob, které se
podílejí na vzdlávání áka.
ást A Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání MŠMT Praha
2021
18
Charakteristika základního vzdlávání
Základní vzdlávání, kterým se dosahuje stupn základní vzdlání, se
realizuje v oboru vzdlání základní škola. V souladu se školským
zákonem je pro realizaci základního vzdlávání vydán Rámcový
vzdlávací program pro základní vzdlávání.
Povinnost školní docházky
Základní vzdlávání je spojeno s povinností školní docházky. Plnní
povinnosti školní docházky se ídí § 36 a 43 školského
zákona.
Organizace základního vzdlávání
Organizaci základního vzdlávání vetn monosti zízení pípravných tíd
základní školy upravuje § 46 a 47 školského zákona. Prbh
základního vzdlávání se ídí § 49 a 50 školského zákona.
Podrobnosti o organizaci a prbhu základního vzdlávání stanoví
Ministerstvo školství, mládee a tlovýchovy (dále jen
„ministerstvo“) ve vyhlášce . 48/2005 Sb., o základním vzdlávání
a nkterých náleitostech plnní povinné školní docházky, ve znní
pozdjších pedpis. Vzdlávání ák se speciálními vzdlávacími
potebami, ák nadaných a mimoádn nadaných upravují § 16
a 17 školského zákona a vyhláška . 27/2016 Sb., o vzdlávání ák
se speciálními vzdlávacími potebami a ák nadaných.
Hodnocení výsledk vzdlávání
Hodnocení výsledk vzdlávání ák se ídí § 51 a 53 školského
zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledk ák a jeho náleitostech
stanoví ministerstvo v § 11 vyhlášky . 48/2005 Sb., ve znní
pozdjších pedpis.
Získání stupn vzdlání a ukonení základního vzdlávání
ást B Rámcový vzdlávací program pro základní vzdlávání MŠMT, Praha
2021
Získání stupn vzdlání se ídí § 45 a ukonení základního vzdlávání
§ 54 a 56 školského zákona.
ást C
Pojetí základního vzdlávání
Základní vzdlávání navazuje na pedškolní vzdlávání a na výchovu v
rodin. Je jedinou etapou vzdlávání, kterou povinn absolvuje celá
populace ák, a to ve dvou obsahov, organizan a didakticky
navazujících stupních.
Základní vzdlávání na 1. stupni usnaduje svým pojetím pechod
ák z pedškolního vzdlávání a rodinné pée do povinného, pravidelného
a systematického vzdlávání. Je zaloeno na poznávání, respektování a
rozvíjení individuálních poteb, moností a zájm kadého áka (vetn ák
se speciálními vzdlávacími potebami, ák nadaných a mimoádn
nadaných). Vzdlávání svým innostním a praktickým charakterem a
uplatnním odpovídajících metod motivuje áky k dalšímu uení,
vede je k uební aktivit a k poznání, e je moné hledat,
objevovat, tvoit a nalézat vhodnou cestu ešení problém.
Základní vzdlávání na 2. stupni pomáhá ákm získat vdomosti,
dovednosti a návyky, které jim umoní samostatné uení a utváení
takových hodnot a postoj, které vedou k uválivému
a kultivovanému chování, k zodpovdnému rozhodování a
respektování práv a povinností obana našeho státu i Evropské unie.
Pojetí základního vzdlávání na 2. stupni je budováno na
širokém rozvoji zájm ák, na vyšších uebních monostech ák a na
provázanosti vzdlávání a ivota školy se ivotem mimo školu. To
umouje vyuít náronjší metody práce i nové zdroje a zpsoby
poznávání, zadávat komplexnjší a dlouhodobjší úkoly i projekty a
penášet na áky vtší odpovdnost ve vzdlávání i v organizaci
ivota školy.
Základní vzdlávání vyaduje na 1. i na 2. stupni podntné a tvrí
školní prostedí. Je zaloeno na poznávání, respektování a rozvíjení
individuálních poteb, moností a zájm kadého áka. Zajišuje, aby se
kadý ák prostednictvím výuky pizpsobené individuálním potebám,
pípadn s vyuitím podprných opatení, optimáln vyvíjel
a dosahoval svého osobního maxima. K tomu se vytváejí
i odpovídající podmínky pro vzdlávání všech ák. Hodnocení ák
musí být postaveno na plnní konkrétních a splnitelných úkol,
na posuzování individuálních zmn áka a pozitivn ladných
hodnotících soudech. ákm musí být dána monost zaívat úspch, nebát
se chyby a pracovat s ní.
V prbhu základního vzdlávání áci postupn získávají takové kvality
osobnosti, které jim umoní pokraovat ve studiu, zdokonalovat se ve
zvolené profesi a bhem celého ivota se dále vzdlávat a podle svých
moností se aktivn podílet na ivot spolenosti.
Cíle základního vzdlávání
Základní vzdlávání má ákm pomoci utváet a postupn rozvíjet klíové
kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdlání
orientovaného zejména na situace blízké ivotu a na praktické
jednání. V základním vzdlávání se proto usiluje o naplování tchto
cíl:
umonit ákm osvojit si strategie uení a motivovat je pro celoivotní
uení;
podncovat áky k tvoivému myšlení, logickému uvaování a k ešení
problém;
vést áky k všestranné, úinné a otevené komunikaci;
rozvíjet u ák schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspchy
vlastní i druhých;
pipravovat áky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a
zodpovdné osobnosti, uplatovali svá práva a naplovali své
povinnosti;
vytváet u ák potebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a
v proívání ivotních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k
lidem, prostedí i k pírod;
uit áky aktivn rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální
zdraví a být za n odpovdný;
vést áky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám
a duchovním hodnotám, uit je ít spolen s ostatními lidmi;
pomáhat ákm poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s
reálnými monostmi a uplatovat je spolu s osvojenými vdomostmi
a dovednostmi pi rozhodování o vlastní ivotní a profesní
orientaci;
pomáhat ákm orientovat se v digitálním prostedí a vést je k
bezpenému, sebejistému, kritickému a tvoivému vyuívání digitálních
technologií pi práci, pi uení, ve volném ase i pi zapojování do
spolenosti a obanského ivota.
Klíové kompetence
Klíové kompetence pedstavují souhrn vdomostí, dovedností,
schopností, postoj a hodnot dleitých pro osobní rozvoj a uplatnní
kadého lena spolenosti. Jejich výbr a pojetí vychází z hodnot
obecn pijímaných ve spolenosti a z obecn sdílených pedstav o tom,
které kompetence jedince pispívají k jeho vzdlávání, spokojenému a
úspšnému ivotu a k posilování funkcí obanské spolenosti.
Smyslem a cílem vzdlávání je vybavit všechny áky souborem klíových
kompetencí na úrovni, která je pro n dosaitelná, a pipravit je tak
na další vzdlávání a uplatnní ve spolenosti. Osvojování klíových
kompetencí je dlouhodobý a sloitý proces, který má svj poátek
v pedškolním vzdlávání, pokrauje v základním a stedním
vzdlávání a postupn se dotváí v dalším prbhu ivota. Úrove
klíových kompetencí, které áci dosáhnou na konci základního
vzdlávání, nelze ješt povaovat za ukonenou, ale získané klíové
kompetence tvoí neopomenutelný základ áka pro celoivotní uení,
vstup do ivota a do pracovního procesu.
Klíové kompetence nestojí vedle sebe izolovan, rznými zpsoby se
prolínají, jsou multifunkní, mají nadpedmtovou podobu a lze je
získat vdy jen jako výsledek celkového procesu vzdlávání. Proto k
jejich utváení a rozvíjení musí smovat a pispívat veškerý vzdlávací
obsah i aktivity a innosti, které ve škole probíhají.
Ve vzdlávacím obsahu RVP ZV je uivo chápáno jako prostedek k
osvojení innostn zamených oekávaných výstup, které se postupn
propojují a vytváejí pedpoklady k úinnému a komplexnímu
vyuívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíových
kompetencí.
V etap základního vzdlávání jsou za klíové povaovány: kompetence k
uení; kompetence k ešení problém; kompetence komunikativní;
kompetence sociální a personální; kompetence obanské; kompetence
pracovní; kompetence digitální.
Kompetence k uení
Na konci základního vzdlávání ák:
vybírá a vyuívá pro efektivní uení vhodné zpsoby, metody a
strategie, plánuje, organizuje a ídí vlastní uení, projevuje
ochotu vnovat se dalšímu studiu a celoivotnímu uení
vyhledává a tídí informace a na základ jejich pochopení, propojení
a systematizace je efektivn vyuívá v procesu uení, tvrích innostech
a praktickém ivot
operuje s obecn uívanými termíny, znaky a symboly, uvádí vci do
souvislostí, propojuje do širších celk poznatky z rzných
vzdlávacích oblastí a na základ toho si vytváí komplexnjší pohled
na matematické, pírodní, spoleenské a kulturní jevy
samostatn pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává,
kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závry pro vyuití v
budoucnosti
poznává smysl a cíl uení, má pozitivní vztah k uení, posoudí
vlastní pokrok a urí pekáky i problémy bránící uení, naplánuje si,
jakým zpsobem by mohl své uení zdokonalit, kriticky zhodnotí
výsledky svého uení a diskutuje o nich
Kompetence k ešení problém
Na konci základního vzdlávání ák:
vnímá nejrznjší problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a
pochopí problém, pemýšlí o nesrovnalostech a jejich píinách,
promyslí a naplánuje zpsob ešení problém a vyuívá k tomu
vlastního úsudku a zkušeností
vyhledá informace vhodné k ešení problému, nachází jejich shodné,
podobné a odlišné znaky, vyuívá získané vdomosti a dovednosti k
objevování rzných variant ešení, nenechá se odradit pípadným
nezdarem a vytrvale hledá konené ešení problému
samostatn eší problémy; volí vhodné zpsoby ešení; uívá pi ešení
problém logické, matematické a empirické postupy
ovuje prakticky správnost ešení problém a osvdené postupy aplikuje
pi ešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje
vlastní pokrok pi zdolávání problém
kriticky myslí, iní uválivá rozhodnutí, je schopen je obhájit,
uvdomuje si zodpovdnost za svá rozhodnutí a výsledky svých in
zhodnotí
Kompetence komunikativní
Na konci základního vzdlávání ák:
formuluje a vyjaduje své myšlenky a názory v logickém sledu,
vyjaduje se výstin, souvisle a kultivovan v písemném i ústním
projevu
naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodn na n reaguje,
úinn se zapojuje do diskuse, obhajuje svj názor a vhodn
argumentuje
rozumí rzným typm text a záznam, obrazových materiál, bn uívaných
gest, zvuk a jiných informaních a komunikaních prostedk,
pemýšlí o nich, reaguje na n a tvoiv je vyuívá ke svému rozvoji a k
aktivnímu zapojení se do spoleenského dní
vyuívá informaní a komunikaní prostedky a technologie pro kvalitní
a úinnou komunikaci s okolním svtem
vyuívá získané komunikativní dovednosti k vytváení vztah potebných
k plnohodnotnému souití a kvalitní spolupráci s ostatními
lidmi
Kompetence sociální a personální
Na konci základního vzdlávání ák:
úinn spolupracuje ve skupin, podílí se spolen s pedagogy na
vytváení pravidel práce v týmu, na základ poznání nebo pijetí
nové role v pracovní innosti pozitivn ovlivuje kvalitu spolené
práce
podílí se na utváení píjemné atmosféry v týmu, na základ
ohleduplnosti a úcty pi jednání s druhými lidmi pispívá k
upevování dobrých mezilidských vztah, v pípad poteby poskytne pomoc
nebo o ni poádá
pispívá k diskusi v malé skupin i k debat celé tídy, chápe potebu
efektivn spolupracovat s druhými pi ešení daného úkolu, oceuje
zkušenosti druhých lidí, respektuje rzná hlediska a erpá
pouení z toho, co si druzí lidé myslí, íkají a dlají
vytváí si pozitivní pedstavu o sob samém, která podporuje jeho
sebedvru a samostatný rozvoj; ovládá a ídí svoje jednání a chování
tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
Kompetence obanské
Na konci základního vzdlávání ák:
respektuje pesvdení druhých lidí, váí si jejich vnitních hodnot, je
schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé
zacházení, uvdomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i
psychickému násilí
chápe základní principy, na nich spoívají zákony a spoleenské
normy, je si vdom svých práv a povinností ve škole i mimo
školu
rozhoduje se zodpovdn podle dané situace, poskytne dle svých
moností úinnou pomoc a chová se zodpovdn v krizových situacích
i v situacích ohroujících ivot a zdraví lovka
respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické
ddictví, projevuje pozitivní postoj k umleckým dílm, smysl pro
kulturu a tvoivost, aktivn se zapojuje do kulturního dní
a sportovních aktivit
chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy,
respektuje poadavky na kvalitní ivotní prostedí, rozhoduje se
v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udritelného rozvoje
spolenosti
Kompetence pracovní
Na konci základního vzdlávání ák:
pouívá bezpen a úinn materiály, nástroje a vybavení, dodruje
vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na zmnné
nebo nové pracovní podmínky
pistupuje k výsledkm pracovní innosti nejen z hlediska kvality,
funknosti, hospodárnosti a spoleenského významu, ale i z
hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany ivotního
prostedí i ochrany kulturních a spoleenských hodnot
vyuívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdlávacích
oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své pípravy na budoucnost,
iní podloená rozhodnutí o dalším vzdlávání a profesním
zamení
orientuje se v základních aktivitách potebných k uskutenní
podnikatelského zámru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a
riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení
Kompetence digitální
Na konci základního vzdlávání ák:
ovládá bn pouívaná digitální zaízení, aplikace a sluby; vyuívá je
pi uení i pi zapojení do ivota školy a do spolenosti; samostatn
rozhoduje, které technologie pro jakou innost i ešený problém
pouít
získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data,
informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, zpsoby a
prostedky, které odpovídají konkrétní situaci a úelu
vytváí a upravuje digitální obsah, kombinuje rzné formáty, vyjaduje
se za pomoci digitálních prostedk
vyuívá digitální technologie, aby si usnadnil práci, zautomatizoval
rutinní innosti, zefektivnil i zjednodušil své pracovní postupy a
zkvalitnil výsledky své práce
chápe význam digitálních technologií pro lidskou spolenost,
seznamuje se s novými technologiemi, kriticky hodnotí jejich pínosy
a reflektuje rizika jejich vyuívání
pedchází situacím ohroujícím bezpenost zaízení i dat, situacím s
negativním dopadem na jeho tlesné a duševní zdraví i zdraví
ostatních; pi spolupráci, komunikaci a sdílení informací
v digitálním prostedí jedná eticky
Vzdlávací oblasti
Vzdlávací obsah základního vzdlávání je v RVP ZV orientan
rozdlen do devíti vzdlávacích oblastí. Jednotlivé vzdlávací oblasti
jsou tvoeny jedním vzdlávacím oborem nebo více obsahov blízkými
vzdlávacími obory:
Jazyk a jazyková komunikace (eský jazyk a literatura, Cizí jazyk,
Další cizí jazyk)
Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)
Informatika (Informatika)
lovk a spolenost (Djepis, Výchova k obanství)
lovk a píroda (Fyzika, Chemie, Pírodopis, Zempis)
Umní a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)
lovk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tlesná výchova)
lovk a svt práce (lovk a svt práce)
Jednotlivé vzdlávací oblasti jsou v úvodu vymezeny Charakteristikou
vzdlávací oblasti, která vyjaduje postavení a význam vzdlávací
oblasti v základním vzdlávání a charakterizuje vzdlávací obsah
jednotlivých vzdlávacích obor dané vzdlávací oblasti. Dále je v
této ásti naznaena návaznost mezi vzdlávacím obsahem 1. stupn
a 2. stupn základního vzdlávání.
Na charakteristiku navazuje Cílové zamení vzdlávací oblasti. Tato
ást vymezuje, k emu je ák prostednictvím vzdlávacího obsahu
veden, aby postupn dosahoval klíových kompetencí.
Praktické propojení vzdlávacího obsahu s klíovými kompetencemi je
dáno tím, e si škola na základ cílového zamení vzdlávací oblasti
stanovuje v ŠVP výchovné a vzdlávací strategie vyuovacích pedmt –
viz schéma 2.
Vzdlávací obsah vzdlávacích obor (vetn doplujících vzdlávacích
obor[footnoteRef:3]) je tvoen oekávanými výstupy a uivem.
V rámci 1. stupn je vzdlávací obsah dále lenn na 1. období
(1. a 3. roník) a 2. období (4. a 5. roník). Toto rozdlení má
školám usnadnit distribuci vzdlávacího obsahu do jednotlivých
roník. [3: Doplující vzdlávací obory jsou obory, které doplují a
rozšiují vzdlávací obsah základního vzdlávání.]
Oekávané výstupy mají innostní povahu, jsou prakticky zamené,
vyuitelné v bném ivot a ovitelné. Vymezují pedpokládanou zpsobilost
ák vyuívat osvojené uivo v praktických situacích a v bném ivot na
konci 5. a 9. roníku.
Pro usnadnní identifikace jsou oekávané výstupy oznaeny kódy, které
obsahují zkratku vzdlávacího oboru, oznaení roníku, íselné oznaení
tematického okruhu a íslo urující poadí oekávaného výstupu v daném
tematickém okruhu nebo v rámci vzdlávacího oboru.
Oekávané výstupy RVP ZV na konci 5. roníku (2. období) a 9. roníku
stanovují závaznou úrove pro formulování výstup v uebních
osnovách v ŠVP, která musí být na konci 1. stupn
a 2. stupn základní školy dodrena. Oekávané výstupy na
konci 3. roníku (1. období) stanovují jen orientaní (nezávaznou)
úrove a pi formulování výstup v uebních osnovách v ŠVP mají
pomoci (na 1. stupni) stanovit vzdlávací cestu vedoucí
k naplnní oekávaných výstup na konci 5. roníku.
Minimální doporuenou úrovní pro úpravy oekávaných výstup
v rámci podprných opatení jsou upravené oekávané výstupy,
které jsou obvykle na niší úrovni ne odpovídající oekávané výstupy
daného vzdlávacího oboru.
Tyto výstupy uvedené jsou vodítkem pro pípadné úpravy výstup
uvedených v ŠVP do individuálního vzdlávacího plánu (IVP) pro áka
na základ doporuení školského poradenského zaízení a ádosti
zletilého áka nebo zákonného zástupce áka. Výstupy pedstavují
cílovou úrove, kterou lze s vyuitím podprných opatení pípadn
pekroit.
V souladu s vyhláškou . 27/2016 Sb., o vzdlávání ák se
speciálními vzdlávacími potebami a ák nadaných, se výstupy
minimální doporuené úrovn vyuijí v pípad podprných opatení od
tetího stupn pouze u ák s lehkým mentálním postiením. Výstupy,
upravené v IVP ák s lehkým mentálním postiením na základ
minimální doporuené úrovn v rámci podprných opatení, jsou na
vyšší úrovni ne oekávané výstupy stanovené v RVP ZŠS.
Pro jednoznanou identifikaci je vtšina výstup minimální doporuené
úrovn oznaena písmenem „p“ a kódem obsahov odpovídajícího
oekávaného výstupu. Pokud není v daném tematickém okruhu ádný
pímo související oekávaný výstup, výstupy minimální doporuené úrovn
nejsou kódem oznaeny a pedstavují vhodné specifické znalosti a
dovednosti dosaitelné i pi pípadné úprav výstup. Oekávané výstupy,
pro které není uveden výstup v minimální doporuené úrovni,
mohou být pi pípadných úpravách výstup v individuálním
vzdlávacím plánu (IVP) bez náhrady vypuštny. Pokud je výstup
v minimální doporuené úrovni totoný s oekávaným výstupem,
tak je oznaen shodným kódem bez pidaného písmena „p“.
Uivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických
okruh (témat, inností) a je chápáno jako prostedek k dosaení
oekávaných výstup. Pro svoji informativní a formativní funkci tvoí
nezbytnou souást vzdlávacího obsahu. Uivo vymezené
v RVP ZV je doporueno školám k distribuci a
k dalšímu rozpracování do jednotlivých roník nebo delších
asových úsek. Na úrovni ŠVP se uivo stává závazným.
Standardy podrobnji vymezují obsah oekávaných výstup. Jsou ureny na
pomoc školské praxi a jejich smyslem je úinn napomáhat dosahování
stanovených cíl. Do RVP ZV jsou vloeny jako píloha Standardy pro
základní vzdlávání.
Vzdlávací obsah jednotlivých vzdlávacích obor škola rozlení v ŠVP
do vyuovacích pedmt a rozpracuje, pípadn doplní v uebních
osnovách tak, aby bylo zarueno smování k rozvoji klíových
kompetencí. Na základ uebních osnov v ŠVP sestavuje škola
IVP.
Z jednoho vzdlávacího oboru me být vytvoen jeden vyuovací pedmt
nebo více vyuovacích pedmt, pípadn me vyuovací pedmt vzniknout
integrací vzdlávacího obsahu více vzdlávacích obor (integrovaný
vyuovací pedmt). RVP ZV umouje propojení (integraci)
vzdlávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruh, pípadn
vzdlávacích obor. Integrace vzdlávacího obsahu musí respektovat
logiku výstavby jednotlivých vzdlávacích obor. Základní podmínkou
funkní integrace je kvalifikovaný uitel.
Zámrem je to, aby uitelé pi tvorb ŠVP vzájemn spolupracovali,
propojovali vhodná témata spolená jednotlivým vzdlávacím oborm a
posilovali nadpedmtový pístup ke vzdlávání.
Úrove RVP Úrove ŠVP
strategie školy
vzdlávacích oblastí vyuovacích pedmt
Vzdlávací obsah Uební osnovy
Oekávané výstupy Rozpracované výstupy
Uivo (moné úpravy ve vazb
na stupn podpory)
Schéma 2 – Smování k utváení a rozvíjení klíových kompetencí
ák
JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Vzdlávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stejní
postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Dobrá úrove jazykové
kultury patí k podstatným znakm všeobecné vysplosti absolventa
základního vzdlávání. Jazyková výuka, jejím cílem je zejména
podpora rozvoje komunikaních kompetencí, vybavuje áka takovými
znalostmi a dovednostmi, které mu umoují správn vnímat rzná
jazyková sdlení, rozumt jim, vhodn se vyjadovat a úinn uplatovat
i prosazovat výsledky svého poznávání.
Obsah vzdlávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve
vzdlávacích oborech eský jazyk a literatura, Cizí jazyk a
Další cizí jazyk[footnoteRef:4]. Kultivace jazykových dovedností a
jejich vyuívání je nedílnou souástí všech vzdlávacích oblastí. [4:
Další cizí jazyk je od školního roku 2013/2014 vymezen jako souást
vzdlávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Škola zaazuje Další
cizí jazyk podle svých moností nejpozdji od 8. roníku
v minimální asové dotaci 6 hodin. ]
Dovednosti získané ve vzdlávacím oboru eský jazyk a literatura jsou
potebné nejen pro kvalitní jazykové vzdlání, ale jsou dleité i pro
úspšné osvojování poznatk v dalších oblastech vzdlávání. Uívání
eštiny jako mateského jazyka v jeho mluvené i písemné podob umouje
ákm poznat a pochopit spoleensko-kulturní vývoj lidské spolenosti.
Pi realizaci tohoto vzdlávacího oboru se vytváejí pedpoklady k
efektivní mezilidské komunikaci tím, e se áci uí interpretovat své
reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v rzných
komunikaních situacích a aby se umli orientovat pi vnímání okolního
svta i sebe sama.
Vzdlávací obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura má
komplexní charakter, ale pro pehlednost je rozdlen do tí sloek:
Komunikaní a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy.
Ve výuce se však vzdlávací obsah jednotlivých sloek vzájemn
prolíná.
V Komunikaní a slohové výchov se áci uí vnímat a chápat rzná
jazyková sdlení, íst s porozumním, kultivovan psát, mluvit a
rozhodovat se na základ peteného nebo slyšeného textu rzného typu
vztahujícího se k nejrznjším situacím, analyzovat jej a kriticky
posoudit jeho obsah. Ve vyšších ronících se uí posuzovat také
formální stránku textu a jeho výstavbu.
V Jazykové výchov áci získávají vdomosti a dovednosti potebné k
osvojování spisovné podoby eského jazyka. Uí se poznávat a
rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede áky
k pesnému a logickému myšlení, které je základním pedpokladem
jasného, pehledného a srozumitelného vyjadování. Pi rozvoji
potebných znalostí a dovedností se uplatují a prohlubují
i jejich obecné intelektové dovednosti, nap. dovednosti
porovnávat rzné jevy, jejich shody a odlišnosti, tídit je
podle uritých hledisek a dospívat k zobecnní. eský jazyk se tak od
poátku vzdlávání stává nejen nástrojem získávání vtšiny informací,
ale i pedmtem poznávání.
V Literární výchov áci poznávají prostednictvím etby základní
literární druhy, uí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat
umlecké zámry autora a formulovat vlastní názory o peteném díle. Uí
se také rozlišovat literární fikci od skutenosti. Postupn získávají
a rozvíjejí základní tenáské návyky i schopnosti tvoivé recepce,
interpretace a produkce literárního textu. áci dospívají k takovým
poznatkm a proitkm, které mohou pozitivn ovlivnit jejich postoje,
ivotní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní
ivot.
Verbální i neverbální komunikace se me vhodn rozvíjet i
prostednictvím Dramatické výchovy, zaazené v RVP ZV jako
doplující vzdlávací obor.
Cizí jazyk a Další cizí jazyk pispívají k chápání a objevování
skuteností, které pesahují oblast zkušeností zprostedkovaných
mateským jazykem. Poskytují ivý jazykový základ a pedpoklady
pro komunikaci ák v rámci integrované Evropy a svta.
Osvojování cizích jazyk pomáhá sniovat jazykové bariéry, a pispívá
tak ke zvýšení mobility jednotlivc jak v jejich osobním ivot, tak v
dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnní. Umouje poznávat
odlišnosti ve zpsobu ivota lidí jiných zemí i jejich odlišné
kulturní tradice. Prohlubuje vdomí závanosti vzájemného
mezinárodního porozumní a tolerance a vytváí podmínky pro
spolupráci škol na mezinárodních projektech.
Poadavky na vzdlávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV
vycházejí ze Spoleného evropského referenního rámce pro jazyky,
který popisuje rzné úrovn ovládání cizího jazyka[footnoteRef:5].
Vzdlávání v Cizím jazyce pedpokládá dosaení úrovn A2, vzdlávání v
Dalším cizím jazyce pedpokládá dosaení úrovn A1 (podle Spoleného
evropského referenního rámce pro jazyky)[footnoteRef:6]. [5:
V tomto období je draz kladen na ústní komunikaci a vytváení
základu (zejména ve fonetice a syntaxi) pro další osvojování
jazyka. Cílem je rovn rozvoj jazykového povdomí ve vztahu
k mateskému jazyku, pípadn dalším jazykm.] [6: Spolený
evropský referenní rámec pro jazyky vymezuje kompetence
komunikativní (lingvistické, sociolingvistické, pragmatické) a
všeobecné (pedpokládající znalost sociokulturního prostedí a reálií
zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovoí) jako cílové
kompetence jazykové výuky. Úrove A2: ák – rozumí vtám a asto
pouívaným výrazm vztahujícím se k oblastem, které se ho bezprostedn
týkají (nap. základní informace o nm a jeho rodin, o nakupování,
místopisu a zamstnání). Komunikuje prostednictvím jednoduchých a
bných úloh, je vyadují jednoduchou a pímou výmnu informací o
známých a bných skutenostech. Popíše jednoduchým zpsobem svou
vlastní rodinu, bezprostední okolí a záleitosti týkající se jeho
nejnaléhavjších poteb. Úrove A1: ák – rozumí známým kadodenním
výrazm a zcela základním frázím, jejich cílem je vyhovt konkrétním
potebám, a tyto výrazy a fráze pouívá. Pedstaví sebe a ostatní a
klade jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, nap. o
míst, kde ije, o lidech, které zná, a vcech, které vlastní, a na
podobné otázky odpovídá. Jednoduchým zpsobem se domluví, mluví-li
partner pomalu a jasn a je ochoten mu pomoci.]
Úspšnost jazykového vzdlávání jako celku je závislá nejen na
výsledcích vzdlávání v mateském jazyce a v cizích jazycích,
ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura ák stane
pedmtem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdlávání.
Cílové zamení vzdlávací oblasti
Vzdlávání v dané vzdlávací oblasti smuje k utváení a rozvíjení
klíových kompetencí tím, e vede áka k:
pochopení jazyka jako nositele historického a kulturního vývoje
národa a dleitého sjednocujícího initele národního
spoleenství
pochopení jazyka jako dleitého nástroje celoivotního
vzdlávání
rozvíjení pozitivního vztahu k mateskému jazyku a jeho chápání jako
zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství
rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazynosti a respektování
kulturní rozmanitosti
vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostedku
k získávání a pedávání informací, k vyjádení jeho poteb i
proitk a ke sdlování názor
zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostedí
a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní
komunikace
samostatnému získávání informací z rzných zdroj a k zvládnutí práce
s jazykovými a literárními prameny i s texty rzného
zamení
získávání sebedvry pi vystupování na veejnosti a ke kultivovanému
projevu jako prostedku prosazení sebe sama
individuálnímu proívání slovesného umleckého díla, ke sdílení
tenáských záitk, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatue i
k dalším druhm umní zaloeným na umleckém textu
a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání
ESKÝ JAZYK A LITERATURA
Vzdlávací obsah vzdlávacího oboru
JL-3-1-01 plynule te s porozumním texty pimeného rozsahu a
náronosti
JL-3-1-02 porozumí písemným nebo mluveným pokynm pimené
sloitosti
JL-3-1-03 respektuje základní komunikaní pravidla
v rozhovoru
JL-3-1-04 peliv vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou
výslovnost
JL-3-1-05 v krátkých mluvených projevech správn dýchá a volí
vhodné tempo ei
JL-3-1-06 volí vhodné verbální i nonverbální prostedky ei v bných
školních i mimoškolních situacích
JL-3-1-07 na základ vlastních záitk tvoí krátký mluvený
projev
JL-3-1-08 zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
JL-3-1-09 píše správné tvary písmen a íslic, správn spojuje písmena
i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev
JL-3-1-10 píše vcn i formáln správn jednoduchá sdlení
JL-3-1-11 seadí ilustrace podle djové posloupnosti a vypráví podle
nich jednoduchý píbh
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-3-1-02p rozumí pokynm pimené sloitosti
JL-3-1-04p, JL-3-1-05p, JL-3-1-06p dbá na správnou výslovnost,
tempo ei a pravidelné dýchání
JL-3-1-08 zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
JL-3-1-09p píše písmena a íslice – dodruje správný pomr výšky
písmen ve slov, velikost, sklon a správné tvary písmen
JL-3-1-09p spojuje písmena a slabiky
JL-3-1-09p pevádí slova z mluvené do psané podoby
JL-3-1-09p dodruje správné poadí písmen ve slov a jejich
úplnost
JL-3-1-10p opisuje a pepisuje krátké vty
KOMUNIKANÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
Oekávané výstupy – 2. období
JL-5-1-01 te s porozumním pimen nároné texty potichu i nahlas
JL-5-1-02 rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném
pro daný vk, podstatné informace zaznamenává
JL-5-1-03 posuzuje úplnost i neúplnost jednoduchého sdlení
JL-5-1-04 reprodukuje obsah pimen sloitého sdlení a zapamatuje si z
nj podstatná fakta
JL-5-1-05 vede správn dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz
na záznamníku
JL-5-1-06 rozpoznává manipulativní komunikaci v reklam
JL-5-1-07 volí náleitou intonaci, pízvuk, pauzy a tempo podle svého
komunikaního zámru
JL-5-1-08 rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodn ji
uívá podle komunikaní situace
JL-5-1-09 píše správn po stránce obsahové i formální jednoduché
komunikaní ánry
JL-5-1-10 sestaví osnovu vyprávní a na jejím základ vytváí krátký
mluvený nebo písemný projev s dodrením asové
posloupnosti
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-5-1-05p, JL-5-1-10p vypráví vlastní záitky, jednoduchý píbh
podle petené pedlohy nebo ilustrací a domluví se v bných
situacích
JL-5-1-05p má odpovídající slovní zásobu k souvislému
vyjadování
JL-5-1-07p v mluveném projevu volí správnou intonaci, pízvuk,
pauzy a tempo ei
JL-5-1-09p popíše jednoduché pedmty, innosti a dje
JL-5-1-09p opisuje a pepisuje jednoduché texty
JL-5-1-09p píše správn a pehledn jednoduchá sdlení
JL-5-1-09p píše iteln a úpravn, dodruje mezery mezi slovy
JL-5-1-09p ovládá hlkové písmo
Uivo
tení – praktické tení (technika tení, tení pozorné, plynulé,
znalost orientaních prvk v textu); vcné tení (tení jako zdroj
informací, tení vyhledávací, klíová slova)
naslouchání – praktické naslouchání (zdvoilé, vyjádení kontaktu s
partnerem); vcné naslouchání (pozorné, soustedné, aktivní –
zaznamenat slyšené, reagovat otázkami)
mluvený projev – základy techniky mluveného projevu (dýchání,
tvoení hlasu, výslovnost), vyjadování závislé na komunikaní
situaci; komunikaní ánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz,
zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základ obrazového
materiálu; základní komunikaní pravidla (oslovení, zahájení a
ukonení dialogu, stídání rolí mluvího a posluchae, zdvoilé
vystupování), mimojazykové prostedky ei (mimika, gesta)
písemný projev – základní hygienické návyky (správné sezení, drení
psacího náiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým
materiálem); technika psaní (úhledný, itelný a pehledný písemný
projev, formální úprava textu); ánry písemného projevu: adresa,
blahopání, pozdrav z prázdnin, omluvenka; zpráva, oznámení,
pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis; jednoduché tiskopisy
(pihláška, dotazník), vypravování
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
ák
JL-3-2-01 rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, lení slova
na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky
JL-3-2-02 porovnává významy slov, zvlášt slova opaného významu a
slova významem souadná, nadazená a podazená, vyhledá v textu
slova píbuzná
JL-3-2-03 porovnává a tídí slova podle zobecnného významu – dj, vc,
okolnost, vlastnost
JL-3-2-04 rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
JL-3-2-05 uívá v mluveném projevu správné gramatické tvary
podstatných jmen, pídavných jmen a sloves
JL-3-2-06 spojuje vty do jednodušších souvtí vhodnými spojkami
a jinými spojovacími výrazy
JL-3-2-07 rozlišuje v textu druhy vt podle postoje mluvího a
k jejich vytvoení volí vhodné jazykové i zvukové
prostedky
JL-3-2-08 odvoduje a píše správn: i/y po tvrdých a mkkých
souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech;
d, t, n, ú/, b, p, v, m – mimo morfologický šev; velká písmena na
zaátku vty a v typických pípadech vlastních jmen osob, zvíat
a místních pojmenování
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-3-2-01p tvoí slabiky
JL-3-2-01p rozlišuje vty, slova, slabiky, hlásky
JL-3-2-08p píše velká písmena na zaátku vty a ve vlastních
jménech
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
JL-5-2-01 porovnává významy slov, zvlášt slova stejného nebo
podobného významu a slova vícevýznamová
JL-5-2-02 rozlišuje ve slov koen, ást píponovou, pedponovou a
koncovku
JL-5-2-03 uruje slovní druhy plnovýznamových slov a vyuívá je v
gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu
JL-5-2-04 rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary
JL-5-2-05 vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní
skladební dvojici oznauje základ vty
JL-5-2-06 odlišuje vtu jednoduchou a souvtí, vhodn zmní vtu
jednoduchou v souvtí
JL-5-2-07 uívá vhodných spojovacích výraz, podle poteby projevu je
obmuje
JL-5-2-08 píše správn i/y ve slovech po obojetných
souhláskách
JL-5-2-09 zvládá základní píklady syntaktického pravopisu
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-5-2-03p pozná podstatná jména a slovesa
JL-5-2-06p dodruje poádek slov ve vt, pozná a urí druhy vt podle
postoje mluvího
JL-5-2-08p rozlišuje tvrdé, mkké a obojetné souhlásky a ovládá
pravopis mkkých a tvrdých slabik
- uruje samohlásky a souhlásky
- seadí slova podle abecedy
- správn vyslovuje a píše znlé a neznlé souhlásky
Uivo
zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek, výslovnost
samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace
souvislé ei (tempo, intonace, pízvuk)
slovní zásoba a tvoení slov – slova a pojmy, význam slov, slova
jednoznaná a mnohoznaná, antonyma, synonyma, homonyma; stavba
slova (koen, ást pedponová a píponová, koncovka)
tvarosloví – slovní druhy, tvary slov
skladba – vta jednoduchá a souvtí, základní skladební dvojice
pravopis – lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných
jmen a pídavných jmen tvrdých a mkkých) a syntaktického (shoda
písudku s holým podmtem)
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
ák
JL-3-3-01 te a pednáší zpamti ve vhodném frázování a tempu
literární texty pimené vku
JL-3-3-02 vyjaduje své pocity z peteného textu
JL-3-3-03 rozlišuje vyjadování v próze a ve verších, odlišuje
pohádku od ostatních vyprávní
JL-3-3-04 pracuje tvoiv s literárním textem podle pokyn uitele a
podle svých schopností
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-3-3-01p pamatuje si a reprodukuje jednoduché íkanky a dtské
básn
JL-3-3-02p reprodukuje krátký text podle otázek a ilustrací
- pi poslechu pohádek a krátkých píbh udruje pozornost
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
JL-5-3-03 rozlišuje rzné typy umleckých a neumleckých text
JL-5-3-04 pi jednoduchém rozboru literárních text pouívá
elementární literární pojmy
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-5-3-01p, JL-5-3-02p vypráví dj zhlédnutého filmového nebo
divadelního pedstavení podle daných otázek
JL-5-3-02p te krátké texty s porozumním a reprodukuje je podle
jednoduché osnovy
JL-5-3-02p urí v peteném textu hlavní postavy a jejich
vlastnosti
JL-5-3-04p rozlišuje prózu a verše
- rozlišuje pohádkové prostedí od reálného
- ovládá tiché tení a orientuje se ve teném textu
Uivo
2. stupe
ák
JL-9-1-01 odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a
hodnocení, ovuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými
informaními zdroji
JL-9-1-02 rozlišuje subjektivní a objektivní sdlení a komunikaní
zámr partnera v hovoru
JL-9-1-03 rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a
zaujímá k ní kritický postoj
JL-9-1-04 dorozumívá se kultivovan, výstin, jazykovými prostedky
vhodnými pro danou komunikaní situaci
JL-9-1-05 odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodn uívá
spisovné jazykové prostedky vzhledem ke svému komunikanímu
zámru
JL-9-1-06 v mluveném projevu pipraveném i improvizovaném vhodn
uívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostedk
ei
JL-9-1-07 zapojuje se do diskuse, ídí ji a vyuívá zásad komunikace
a pravidel dialogu
JL-9-1-08 vyuívá základy studijního tení – vyhledá klíová slova,
formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoí otázky a struné poznámky,
výpisky nebo výtah z peteného textu; samostatn pipraví a s
oporou o text pednese referát
JL-9-1-09 uspoádá informace v textu s ohledem na jeho úel, vytvoí
koherentní text s dodrováním pravidel mezivtného
navazování
JL-9-1-10 vyuívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i vcn
správnému písemnému projevu a k tvoivé práci
s textem nebo i k vlastnímu tvoivému psaní na základ
svých dispozic a osobních zájm
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-9-1-04p, JL-9-1-05p komunikuje v bných situacích,
v komunikaci ve škole uívá spisovný jazyk
JL-9-1-09p, JL-9-1-10p píše bné písemnosti; podle pedlohy sestaví
vlastní ivotopis a napíše ádost; popíše dje, jevy, osoby,
pracovní postup; vypráví podle pedem pipravené osnovy;
s vhodnou podporou pedagogického pracovníka písemn zpracuje
zadané téma
Uivo
tení – praktické (pozorné, pimen rychlé, znalost orientaních prvk
v textu), vcné (studijní, tení jako zdroj informací,
vyhledávací), kritické (analytické, hodnoticí), proitkové
naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnt k jednání),
vcné (soustedné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní
sdlení, komunikaní zámr mluvího, manipulativní psobení projevu,
zvukové prostedky souvislého projevu a prostedky mimojazykové),
záitkové
mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikaní normy, základní
mluvené ánry podle komunikaní situace), zásady kultivovaného
projevu (technika mluveného projevu, prostedky nonverbální a
paralingvální); komunikaní ánry: pipravený i nepipravený projev na
základ poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse
písemný projev – na základ poznatk o jazyce a stylu, o základních
slohových postupech a ánrech; vyjádení postoje ke sdlovanému
obsahu, vlastní tvoivé psaní (komunikaní ánry: výpisek, ádost,
soukromý a úední dopis, objednávka, teze, strukturovaný ivotopis,
pozvánka, charakteristika, subjektivn zabarvený popis, výklad,
úvaha)
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Oekávané výstupy
JL-9-2-02 rozlišuje a píklady v textu dokládá nejdleitjší
zpsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoení eských slov,
rozpoznává penesená pojmenování, zvlášt ve frazémech
JL-9-2-03 samostatn pracuje s Pravidly eského pravopisu, se
Slovníkem spisovné eštiny a s dalšími slovníky a
pírukami
JL-9-2-04 správn tídí slovní druhy, tvoí spisovné tvary slov a vdom
jich pouívá ve vhodné komunikaní situaci
JL-9-2-05 vyuívá znalostí o jazykové norm pi tvorb vhodných
jazykových projev podle komunikaní situace
JL-9-2-06 rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve vt a
v souvtí
JL-9-2-07 v písemném projevu zvládá pravopis lexikální,
slovotvorný, morfologický i syntaktický ve vt jednoduché i
souvtí
JL-9-2-08 rozlišuje spisovný jazyk, náeí a obecnou eštinu a zdvodní
jejich uití
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-9-2-03p orientuje se v Pravidlech eského pravopisu
JL-9-2-04p pozná a urí slovní druhy; sklouje podstatná jména a
pídavná jména; pozná osobní zájmena; asuje slovesa
JL-9-2-04p, JL-9-2-05p rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk
JL-9-2-06p rozezná vtu jednoduchou od souvtí
JL-9-2-07p správn píše slova s pedponami a pedlokami
JL-9-2-07p ovládá pravopis vyjmenovaných slov
JL-9-2-07p zvládá pravopis podle shody písudku s podmtem
Uivo
zvuková podoba jazyka – zásady spisovné výslovnosti, modulace
souvislé ei (pízvuk slovní a vtný), intonace, lenní souvislé
ei (pauzy, frázování)
slovní zásoba a tvoení slov – slovní zásoba a její jednotky,
slohové rozvrstvení slovní zásoby, význam slova, homonyma,
synonyma, obohacování slovní zásoby, zpsoby tvoení slov
tvarosloví – slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov
skladba – výpov a vta, stavba vty, poádek slov ve vt, rozvíjející
vtné leny, souvtí, pímá a nepímá e, stavba textu
pravopis – lexikální, morfologický, syntaktický
obecné pouení o jazyce – eština (jazyk národní, jazyk mateský),
skupiny jazyk (slovanské – pedevším slovenština – a jiné,
jazyky menšinové), rozvrstvení národního jazyka (spisovné
a nespisovné útvary a prostedky), jazyk a komunikace
(jazyková norma a kodifikace, kultura jazyka a ei, pvod
a základy vývoje eštiny, jazykové píruky)
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
Oekávané výstupy
JL-9-3-02 rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu
autora
JL-9-3-03 formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby, návštvy
divadelního nebo filmového pedstavení a názory na umlecké
dílo
JL-9-3-04 tvoí vlastní literární text podle svých schopností a na
základ osvojených znalostí základ literární teorie
JL-9-3-05 rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svj názor
doloí argumenty
JL-9-3-06 rozlišuje základní literární druhy a ánry, porovná je i
jejich funkci, uvede jejich výrazné pedstavitele
JL-9-3-07 uvádí základní literární smry a jejich významné
pedstavitele v eské a svtové literatue
JL-9-3-08 porovnává rzná ztvárnní tého námtu v literárním,
dramatickém i filmovém zpracování
JL-9-3-09 vyhledává informace v rzných typech katalog,
v knihovn i v dalších informaních zdrojích
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
JL-9-3-01p orientuje se v literárním textu, nachází jeho
hlavní myšlenku
JL-9-3-03p ústn formuluje dojmy z etby, divadelního nebo
filmového pedstavení
JL-9-3-06p rozezná základní literární druhy a ánry
JL-9-3-09p dokáe vyhledat potebné informace v oblasti
literatury
- má pozitivní vztah k literatue
Uivo
zpsoby interpretace literárních a jiných dl
základy literární teorie a historie – struktura literárního díla
(námt a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního píbhu),
jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostedky
poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umlecká a vcná
(populárn-nauná, literatura faktu, publicistické ánry)
literární druhy a ánry – poezie, próza, drama, ánry lyrické,
epické, dramatické v promnách asu – hlavní vývojová období
národní a svtové literatury, typické ánry a jejich
pedstavitelé
CIZÍ JAZYK
CJ-3-1-01 rozumí jednoduchým pokynm a otázkám uitele, které jsou
sdlovány pomalu a s pelivou výslovností, a reaguje na n
verbáln i neverbáln
CJ-3-1-02 zopakuje a pouije slova a slovní spojení, se kterými se v
prbhu výuky setkal
CJ-3-1-03 rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud
má k dispozici vizuální oporu
CJ-3-1-04 rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu,
který je pronášen pomalu, zeteln a s pelivou výslovností,
pokud má k dispozici vizuální oporu
CJ-3-1-05 piadí mluvenou a psanou podobu tého slova i slovního
spojení
CJ-3-1-06 píše slova a krátké vty na základ textové a vizuální
pedlohy
Minimální doporuená úrove pro úpravy oekávaných výstup v rámci
podprných opatení:
ák
Oekávané výstupy – 2. období
