theses.cz · Web viewZ jejich rozhovorů vyplývá, že tak lze jedině přežít, aby si život...

Univerzita Palackého v Olomouci

Cyrilometodějská teologická fakulta

Katedra křesťanské výchovy

BEZDOMOVECTVÍ

Bakalářská práce

Autor: Radek Látal

Vedoucí práce: Mgr. Ludmila Koudeláková, Ph.D.

Olomouc 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně a že jsem všechny použité informační

zdroje uvedl v seznamu literatury.

V Olomouci dne: …………………… ………………...

Radek Látal

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Ludmile

Koudelákové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi při psaní

práce poskytla a také za ochotu vést mou bakalářskou práci. Dále bych rád poděkoval

všem respondentům, kteří mi byli nápomocni při psaní této bakalářské práce, za jejich

ochotu, vstřícnost a upřímnost, rovněž panu PhDr. Petru Prinzovi, který mi při psaní

této bakalářské práce „otevřel oči“. Poděkování za podporu patří též rodině, přátelům a

spolužákům.

OBSAH

Anotace..............................................................................................................................3

Úvod..................................................................................................................................4

1 Definice bezdomovectví.............................................................................................6

2 Historie bezdomovectví.............................................................................................8

3 Typologie bezdomovectví........................................................................................10

3.1 Bezdomovectví zjevné......................................................................................10

3.2 Bezdomovectví skryté.......................................................................................11

3.3 Bezdomovectví potencionální...........................................................................12

3.4 Typologie ETHOS............................................................................................13

4 Příčiny bezdomovectví.............................................................................................15

5 Život bez domova.....................................................................................................18

6 Sociální exkluze – tři různé dny bezdomovce..........................................................22

6.1 Den bez peněz a bez práce................................................................................22

6.2 Den s penězi a bez práce...................................................................................24

6.3 Den v práci a následně s penězi........................................................................25

7 Alkohol – jedna z příčin bezdomovství...................................................................28

8 Organizace pomáhající lidem v tísni........................................................................31

8.1 Charita Olomouc...............................................................................................33

8.2 Podané ruce.......................................................................................................38

8.3 P – centrum.......................................................................................................39

8.4 Český červený kříž............................................................................................39

8.5 SPES.................................................................................................................39

8.6 Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů..................................................40

8.7 Člověk v tísni....................................................................................................40

1

8.8 Misericordia Firenze.........................................................................................40

9 Praktická část...........................................................................................................42

9.1 Metodologie......................................................................................................42

9.2 Výzkumná otázka a cíl......................................................................................42

9.3 Použitá metoda..................................................................................................42

9.4 Techniky získávání dat.....................................................................................42

9.5 Výzkumný vzorek – výběr respondentů...........................................................43

9.6 Průběh sběru dat................................................................................................43

10 Kazuistiky.............................................................................................................45

10.1 Kazuistika Honza..............................................................................................45

10.2 Kazuistika Hubert.............................................................................................46

10.3 Kazuistika Jan...................................................................................................47

10.4 Kazuistika Jožin................................................................................................48

10.5 Kazuistika Karel...............................................................................................49

10.6 Kazuistika Kristian...........................................................................................52

10.7 Kazuistika Luboš..............................................................................................54

10.8 Kazuistika Ondra..............................................................................................55

10.9 Kazuistika Vlastik.............................................................................................56

10.10 Kazuistika Zikmund..........................................................................................56

10.11 Kazuistika Zoltán...............................................................................................57

11 Závěr praktické části.............................................................................................59

12 Použité zdroje:......................................................................................................64

12.1 Literatura:..........................................................................................................64

12.2 Elektronické zdroje:..........................................................................................66

2

ANOTACE

Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku bezdomovství. Je rozdělena do

dvou částí, teoretické a praktické a je členěna do jednotlivých kapitol. Teoretická část se

věnuje vymezení pojmu bezdomovectví, historii, typologii, příčinám, sociálně

patologickým jevům a organizacím, pomáhajícím lidem bez domova a je podložena

odbornou literaturou. Praktická část prostřednictvím kvalitativního průzkumu za pomoci

životních příběhů jedenácti osob, poukazuje na to, jak je tenká, křehká a snadno

překročitelná hranice mezi jednotlivými typologiemi bezdomovství, jak se zkoumané

osoby pohybují mezi těmito formami bezdomovství, oběma směry.

ABSTRACT

This Thesis is focused on the homelessness problmes. It is divided into two parts.

Theoretical and practical, divided into individual chapters. The theoretical part explains

the definition of homelessness, history, typology, causes, social pathological

phenomena and organizations helping homeless people. Supported by literature. The

practical part is based on qualitative research with the help of life stories of eleven

people. It points out how thin, fragile and easily crossable boundaries between

homelessness are. It shows how the investigated people move between these forms of

homelessness in both directions.

3

ÚVOD

Bezdomovectví, neustále aktuální téma. S lidmi bez přístřeší jsme se mohli a

můžeme setkávat v jakékoliv době, provází celý vývoj lidské civilizace, setkáváme se

s nimi neustále. Jen současná, naše společnost v České republice vnímá bezdomovectví

víceméně až po roce 1989, kdy před tímto rokem totalitní režim tento problém okolo

bezdomovectví potlačoval a nepřipouštěl.

Téměř každý člověk se někdy setkal s lidmi bez domova, snad to ani někdy

nezaregistroval. Dle odborné literatury se rozpoznává několik forem bezdomovectví a

může se jednat o bezdomovectví skryté, ne tak snadno rozpoznatelné od bezdomovectví

zjevného a také bezdomovectví potencionální,1 ale tomu se budeme věnovat až v

samotné práci.

Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Je členěna do

jednotlivých kapitol, kdy teoretická část uvádí do problematiky bezdomovectví,

seznamuje se základními pojmy, historií, typologií, příčinami a organizacemi, které

pomáhají v této oblasti. Praktická část se věnuje především hlavnímu cíli, kdy hlavním

cílem této bakalářské práce je popsat životní příběhy, či spíše seznámit s životními

příběhy lidí bez domova a prostřednictvím kvalitativního průzkumu, za pomoci

kazuistik poukázat na to, jak se mohou jednotlivé osoby pohybovat mezi jednotlivými

typologiemi bezdomovectví. Jak může být mnohdy velmi snadné, rychlé a nebezpečné

překročení hranic jednotlivých typologií bezdomovectví. Tento pohyb můžeme

zaznamenávat od potencionálního bezdomovectví ke skrytému či zjevnému a od

skrytého k zjevnému. Nebo za vyvinutí vyššího úsilí i směrem opačným. Rovněž jsme

se pokusili porovnat životní osudy jednotlivých respondentů a nalézt mezi jejich

příběhy různé souvislosti.

U vedlejších cílů se zabýváme příčinami bezdomovectví a objasnění vlivu alkoholu

na bezdomovectví u zkoumaných osob. Tato práce také obeznamuje s chodem zařízení,

která se zabývají pomocí lidem bez přístřeší a do jaké míry mají tito lidé o tyto služby

zájem.

Bakalářská práce poskytuje obraz o bezdomovectví, fenoménu dnešní doby, je

zaměřena na Českou republiku, konkrétně okres Olomouc, doplněna poznatky i z jiných

regionů.

1 MAREK, Jakub a kol. Bezdomovectví. s. 14.

4

Bezdomovectví. Bezdomovectví musíme vnímat jako celospolečenský problém,

který se netýká jen České republiky, ale celého světa. I když z našeho pohledu je pro

nás bližší problematika Evropy. Spousta odborníků a organizací, stát, legislativa se

zabývá tímto fenoménem, který má dopad jak na samotného jedince, tak i na

společnost. O bezdomovectví již bylo hodně napsáno, této problematice se věnuje velké

množství odborné literatury a zabývala se, a jistě se ještě bude zabývat, spousta

závěrečných prací. Tato je jedna z nich.

Závěrem na úvod. Bezdomovectví je jistě vážným problémem, je závažným,

nežádoucím sociálně patologickým jevem současné doby, které vyžaduje řešení a

pomoc, jak z odborných kruhů, tak i laické veřejnosti.

5

1 DEFINICE BEZDOMOVECTVÍ

Bezdomovectví má dlouhou historii, lidé bez domova se vyskytovali vždy. V České

republice se tento pojem a termín začal objevovat a užívat po roce 1989, po změně

režimu, hlavně jako problém velkoměst. Vymezit velkoměsto je velice subjektivní,

v České republice se považuje za velkoměsto, město, které přesahuje 100 000 obyvatel.2

Ne že by bezdomovci do té doby u nás (v ČR) neexistovali, to ano, ale minulý režim

(pod vedením KSČ) nedovoloval, aby lidé přežívali na ulicích. Všichni lidé museli být

zaměstnaní, jinak by byli stíháni pro příživnictví.3

Vycházíme-li z etymologie, tak pojem bezdomovec, lze rozdělit na slova doma a

bez. V anglickém jazyce má slovo bezdomovec ekvivalent „homeless“, což v překladu

znamená domov, vlast a bez.

Sociologický slovník vykládá pojem bezdomovectví jako „právní situaci lidí, kteří

nemají občanství či státní příslušnost žádného státu, anebo situaci lidí, kteří nemají

místo trvalého pobytu.4

Jiný výklad téhož pojmu je, že sice z úředního hlediska trvalý pobyt mají

evidovaný, ale nežijí v něm, nemají pevný, pravidelný a přiměřený příbytek

k přenocování.5

Hradecký užívá k pojmu bezdomovectví i pojem bezdomovství. Pro bezdomovce se

setkáváme ještě se spoustou dalších výrazů, jako člověk bez přístřeší, člověk na ulici,

člověk bez domova, osoby v nepříznivé životní situaci, osoby v nepříznivé sociální

situaci spojené se ztrátou bydlení, sociálně slabí, osoby sociálně exkludované,6

nepřizpůsobivý občané7 nebo také jen homeless. Hradecký považuje výrazy občané

společensky nepřizpůsobení nebo občané společensky nepřizpůsobivý za zcela

nepřijatelné.8 Odborná veřejnost se kloní k definici, že bezdomovec je osoba české

státní příslušnosti bez možnosti využívat trvalého přístřeší.9 Hradecký uvádí, že vlastně

každá definice bezdomovectví je v podstatě vágní a posunovatelná. Že je velmi

nepřesné a nedostatečné pokud se bezdomovcem označuje někdo, kdo ztratil nebo

opustil svůj domov nebo byt, své ubytování a kdo si neumí vyřešit své problémy a 2 JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. s. 198.3 PRŮDKOVÁ, Táňa, NOVOTNÝ, Přemysl. Bezdomovectví. s. 9.4 JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. s. 39.5 JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. s. 39.6 Sborník z konference “Jak se žije na ulici – zjevné bezdomovectví“. s. 10.7 MAREK, Jakub a kol. Bezdomovectví. s. 13.8 HRADECKÝ, Ilja a kol. Definice a typologie bezdomovství. s. 29.9 ŠTĚCHOVÁ, Markéta a kol. Bezdomovectví a bezdomovci z pohledu kriminologie. s. 22.

6

spoléhá na pomoc sociálních pracovníků, měst a obcí a dobrovolných organizací.10

Naopak široká veřejnost běžně užívá slovo „bezdomovec“.11

Na konferenci v Bruselu v roce 2010, které uspořádalo sdružení FEANTSA,12

odborná porota odmítla chápat bezdomovectví zjednodušeně jako přespávání na ulici a

definovala „bezdomovectví jako komplexní, dynamický a diferencovaný proces, v jehož

rámci různí jednotlivci i skupiny procházejí různými vstupními a výstupními body.13

Jedni vidí bezdomovectví jako negativní důsledek kapitalismu, jak popisuje Le

Rouzic, jiní bezdomovectví definují jako dědictví reálného socialismu, kdy se

bezdomovství po sametové revoluci dostalo jen do zjevné formy, jak píše Hradecký.14

Bezdomovectví rozlišujeme také dle typologie, které se budeme podrobněji věnovat

v dalších kapitolách. Zde zmíníme jen stručně, že se můžeme setkávat s bezdomovci

zjevnými, kteří jsou na první pohled velmi snadno identifikovatelní, dále máme

bezdomovce skryté a potencionální. Také je rozlišujeme z hlediska časového a

z hlediska příčin.

10 HRADECKÝ, Ilja, HRADECKÁ Vlastimila. Extrémní vyloučení. s. 36.11 HRADECKÝ, Ilja a kol. Definice a typologie bezdomovectví. s. 28.12 the European Federation of National Organisations working with the Homeless - Evropská federace národních sdružení pracujících s bezdomovci13 Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2010. s. 8.14 MAREK, Jakub a kol. Bezdomovectví. s. 55.

7

2 HISTORIE BEZDOMOVECTVÍ

Bezdomovectví existuje již od nepaměti, za první příklad tohoto jevu můžeme

považovat tzv. vyloučení z komunity, kdy dotyčná osoba ztratila vztah k určité skupině

či kmenu. Mohlo se tak stát buď dlouhodobě, nebo krátkodobě, pokud měl jedinec

dostatek štěstí a schopností, aby se dokázal integrovat do jiného, nového společenství.

Dotyčný člověk, takto vyloučený to měl vždy velmi těžké, neboť byl považován za

vyhnance, či cizince. Nemuselo se mu podařit, že bude někde přijat. Toto v dřívějších

dobách znamenalo s téměř s naprostou jistotou, odsouzení k zániku. Jedinec mohl být

vyloučen i s tzv. cejchem na těle, což situaci naopak ještě více ztěžovalo. Příkladem

může být z dávné historie biblický příběh Kaina a Ábela. Lidmi, kteří bývali takto

vyloučeni byli zejména vrazi či ti, kdo se dopustili smilstva nebo jiných těžkých činů.

Ve středověku byli chudí lidé z důvodu poddanství vázáni na svého pána, tudíž i na

příslušné panství a nebylo možné, aby libovolně migrovali, měli minimum svobody.

Byl vždy nutný souhlas svého pána. Člověk vyloučený ze společnosti neměl žádná

práva a tento statut byl pro něho osudovější, než například dnes. V letech 1500 - 1800 ,

kdy se prudce zvyšoval počet obyvatel, tak se snižovala životní úroveň chudých lidí.

Mnozí lidé, kteří trpěli hladem, se kupříkladu živili trávou, kořínky, kopřivami a

zdravotně závadným jídlem.15

Ke zlomu dochází v 19. století, kdy vlivem průmyslové revoluce dochází k pohybu

obyvatelstva, kdy se lidé stěhují za prací z vesnic do měst, za tzv. snazším živobytím,

nechávají se zaměstnat na stavbách a v nově zřízených továrnách. V této době se také

objevuje nebo lépe řečeno spíše zvyšuje zjevné bezdomovectví. O ty to lidi bez přístřeší

se převážně staraly církevní organizace nebo církevní řády. Později docházelo k

zesvětšťování a centralizaci péče o potřebné a tuto péči přebírá obec. Budovaly se

útulky pro chudé. První zmínky o bezdomovectví se objevují v Říšském řádu v roce

1862.16 V této době měl každý občan domovské právo, které se získávalo narozením,

sňatkem či dobrovolným pobytem v obci, což upravoval domovský zákon z roku 1863,

který byl v roce 1868 upraven na chudinský zákon.17 Obec byla povinná se o

chudobného občana příslušícího ke své obci postarat. Samozřejmě války a následně

hospodářská krize se velmi silně podepsaly na nárůstu bezdomovectví.

15 PRŮDKOVÁ. Táňa, NOVOTNÝ, Přemysl. Bezdomovectví. s. 29. 16 MAREK, Jakub a kol. Bezdomovectví. s. 54.17 MICKERTOVÁ, Zita, WEBROVÁ, Adéla. Teorie a metody sociální práce 1. s. 25.

8

Zásadní zlom v této problematice nastává v ČSSR po druhé světové válce, zejména

po roce 1948, kdy se k moci dostala KSČ, a toto téma bylo tabuizované. Každý občan

musel mít místo pobytu a rovněž musel být zaměstnaný, jinak by byl stíhaný pro

příživnictví. Lidé, kteří takto nechtěli žít, se museli skrývat. Vytvářela se tzv. umělá

zaměstnanost. Lidé bez domova bydleli na podnikových ubytovnách či na ubytovnách

při montážích.

Jistým milníkem byl rok 1989, kdy po uvolnění politické situace se tento fenomén

začíná ve společnosti objevovat v plné síle. S překvapením jsme začali poznávat

nelítostnou povahu chudoby.18 Bezdomovci, část z nich jsou bývalí psychiatričtí

pacienti, osoby závislé na drogách, alkoholu, či jiných návykových látkách. Největší

část, ale tvoří lidé, kteří se stali bezdomovci z různých příčin, osobních, rodinných, jako

je například rozpad manželství, potažmo rozpad rodin, ztráta zaměstnání, brzký odchod

z rodiny z důvodu konfliktů, zejména u mladých lidí.

18 HRADECKÝ, Ilja, HRADECKÁ, Vlastimila. Bezdomovství – extrémní vyloučení. s. 29.

9

3 TYPOLOGIE BEZDOMOVECTVÍ

Jak již bylo zmíněno v úvodu, můžeme rozlišovat několik forem bezdomovectví.

Ačkoli je to velmi zjednodušující a nemusí být úplně přesné, přesto můžeme toto

základní členění považovat za užitečné. Jde nám především o základní identifikaci, aby

se i laická veřejnost dokázala poměrně přesně orientovat. Rozlišujeme tři základní

formy bezdomovectví, a to bezdomovectví zjevné, skryté a potencionální. Mezi

jednotlivými typologiemi neexistuje pevná hranice, ta je víceméně velmi křehká a

osoby mohou prolínat z bezdomovství skrytého a potencionálního do bezdomovství

zjevného a samozřejmě s jistým přičiněním tak lze i opačně. Tomuto tématu se

věnujeme v průzkumu v praktické části.

Dělení dle Hradeckého:

3.1 Bezdomovectví zjevné

Osoby patřící do této skupiny jsou na první pohled velmi snadno identifikovatelné.

Spousta lidí má bezdomovce spojené jen s touto formou.

Poznáme je velmi snadno dle vnějšího vzhledu, oblečení, velmi často i zápachu a

spousty věcí. Převážná část těchto lidí bez domova žije na ulici, přespává různě

v parcích, kanálech, opuštěných objektech, starých vlakových soupravách, prostě

kdekoliv. Dříve se tato forma lidí bez přístřeší převážně v zimních měsících zdržovala

na různých nádražích, kde byla velká frekvence lidí, tudíž i velká šance obstarat si

peníze nebo základní potraviny. Odtud byli vytlačeni nařízeními měst a obcí a za

pomoci městské a státní policie. S takto přenocujícími lidmi jsme se mohli setkat

například v Maďarsku, v Budapešti v některých stanicích metra ještě v roce 2015.

Tito lidé bývají většinou vybaveni spoustou zavazadel různých druhů, od

igelitových tašek, které jsou charakteristické pro bezdomovce, také různými batohy,

kufry, vozíky, kočárky, koly, kde vlastně shromažďují veškerý svůj majetek. Jelikož

většinou nespí na jednom a tom samém místě, jsou nuceni si takto celé své jmění

neustále nosit či vozit sebou a to kvůli obavě, že by jim tyto věci mohly být odcizeny

nebo kvůli vlastní ztrátě.

Obživu si obstarávají žebráním, drobnými krádežemi či vybíráním popelnic.

Peníze, které se jim podaří vyžebrat, slangové slovo užívané bezdomovci pro žebrání je

„somrování“, jdou především na pořízení nějakého levného alkoholu a cigaret.

10

Tato forma lidí bez přístřeší, čili zjevní bezdomovci přitom netvoří většinu

bezdomovců, je to jen podskupina. S jistotou se ale nedá nikdy přesně spočítat, jelikož

je to velmi obtížné, snad i nemožné. Veřejností je právě tato skupina lidí bez domova

nejvíce vnímána, může rovněž u některých lidí budit odpor a strach a pro laickou

veřejnost vytváří jakousi mylnou představu o bezdomovectví a tento velmi složitý a

závažný jev velmi zjednodušuje.19

Tito zjevní bezdomovci užívají velmi často sociálních služeb, především v období

zimy, kdy navštěvují charity či azylové domy. Také využívají služeb terénních

pracovníků. Sociálním službám se podrobněji věnujeme v dalších kapitolách.

Lidé bez přístřeší se rádi shlukují na svých obvyklých a oblíbených místech. Dříve

to bylo v centrech měst, nádražích. Dnes to kvůli již zmíněným vyhláškám není možné.

Městská policie nedovoluje zdržovat se zjevným bezdomovcům v těchto místech.

Například v městě Olomouci vyšla vyhláška v roce 2012,20 do té doby se tyto skupinky

scházely na těchto inkriminovaných místech, kterými byly olomoucké přednádraží a

vlakové nádraží, Biskupské náměstí, náměstí republiky, Václavské náměstí, okolí

Tržnice, Bezručovy a Smetanovy sady. Aby tito bezdomovci nebyli z těchto míst

vykazováni, především se takto děje v hlavním městě Praze, obstarávají si čisté oděvy a

obuv a takto ustrojeni vychází do centra města kde tzv. „somrují“ peníze, cigarety či

jídlo. Policie může zakročit, jen když je přistihne při nějakém činu nebo přestupku. I

v bezdomovectví panuje, existuje jistá hierarchie, to znamená, že ne všichni chodí

žebrat. Získané peníze slouží zejména na obstarání alkoholu, cigaret nebo základních

potravin a to pro všechny ostatní.

3.2 Bezdomovectví skryté

Lidé náležející do této formy bezdomovectví jsou hůře identifikovatelní, na první

pohled nejsme schopni je rozeznat. Dbají o svůj zevnějšek, vzhled a skrývají tento svůj

životní styl a rovněž se snaží skrývat veškeré problémy s tímto životním stylem spjaté.

Bezdomovci skrytí se s bezdomovci zjevnými nestýkají, distancují se od nich. Také

využívají častěji sociálních služeb. Bydlí v různých ubytovnách, obstarávají si práci, ať

už stabilní, nebo příležitostnou ve formě brigád či nelegální práci, tzv. práci na černo.

19 PRŮDKOVÁ, Táňa, NOVOTNÝ, Přemysl, Bezdomovectví. s. 14.20 OLOMOUC [online], [cit. 30-12-2014]. Obecně závazná vyhláška č. 9/2011, O zákazu konzumace alkoholických nápojů a žebrání na veřejných prostranstvích. Vešla v Platnost 1. 1. 2012.

11

Skrytí bezdomovci tvoří větší skupinu než zjevní bezdomovci. Jak lze předpokládat,

přesných počtů nelze nikdy dosáhnout. Evidovat lidi bez přístřeší je velmi složité.

Na druhou stranu, musíme ale přiznat, že existuje jen velmi křehká hranice mezi

bezdomovectví skrytým a zjevným a lze velmi rychle upadnout do jiné skupiny, což je

velmi snadné a naopak zvednout se bývá obtížnější. Důvodem upadnutí do

bezdomovectví zjevného může být mnoho důvodů, těmi hlavními jsou bezesporu sklony

k alkoholu, neschopnost hradit si ubytování v ubytovně, či dlouhodobá absence

jakéhokoliv finančního příjmu a samozřejmě psychický stav. Tím se dostávají do

situace, kdy jsou nuceni opustit ubytovnu a tím pádem dochází k této změně, jak se

můžeme později dočíst v několika kazuistikách. Opačný směr mohou nabrat zejména

v zimních měsících, kdy si hledají způsoby ubytování. Pokud se jim toto podaří a

podaří-li se jim sehnat nějakou práci, což jim zaručí i nějaké finanční prostředky, ačkoli

dostávají příspěvky, pokud ovšem mají nahlášené trvalé bydliště na úřadě města.

Rovněž i tento případ je popsán v některé z kazuistik.

3.3 Bezdomovectví potencionální

Do této skupiny patří lidé, kteří lidmi bez domova nejsou, ale bezdomovectví jim

hrozí. Z jakýchkoliv příčin. Současně mají zajištěné bydlení, které ale není z některých

důvodů stabilní a jisté. Jsou to například děti a mládež z dětských domovů, osoby

postižené jakýmkoliv domácím násilím, lidé, kteří prošli ústavní výchovou, vrací se

z výkonu trestu či psychiatrické léčby. Také sem patří lidé, kteří žijí v různých

podnájmech a pronájmech, lidé zatíženi vysokými hypotékami. Lidé, kteří žijí se svými

rodiči, ač už jsou dávno dospělí, mají sklony k alkoholismu a nepracují, kde rodiče se

starají o společnou domácnost a hrozí, že až jednou zemřou, tak tito lidé se velmi rychle

dostanou do problémů. Patří sem také lidé předdůchodového věku, bez kvalitního

rodinného zázemí, kterým hrozí ztráta zaměstnání, rozpad rodiny nebo mají zdravotní

potíže a zdravotní omezení. Nevýhodou u těchto lidí je i to, že se jedná především o

osoby z dělnických profesí, které nemají žádnou další kvalifikaci, jako je řidičský

průkaz, znalost práce na PC či jiné. Tito všichni se mohou velmi rychle dostat do

sociální exkluze. Také tato forma bezdomovectví je zastoupena v kazuistice.

12

3.4 Typologie ETHOS

Autoři české typologie vycházející z evropského členění bezdomovství ETHOS21

rozlišují bezdomovce do čtyř základních kategorií a několika subkategorií. Na lidi bez

střechy, bez bytu, v nejistém bydlení a v nevyhovujícím bydlení.22

Bez střechy , sem patří osoby přežívající venku, ve veřejně přístupných

prostorách a v noclehárnách. Například přespávají na ulicích, pod mostem, ve

veřejných dopravních prostředcích, v kanálech, stanech, maringotkách, ve

vracích aut, garážích, na půdách domů, v jeskyních, v lese, v opuštěných

domech atd.

Bez bytu jsou osoby, které přenocovávají v ubytovnách pro bezdomovce,

ubytovnách pro imigranty, v pobytových zařízeních pro ženy. Příkladem jsou

azylové domy pro muže, ženy, matky s dětmi, otce s dětmi, pro úplné rodiny,

přechodné ubytovny, pobytová zařízení pro ženy.

Nejisté bydlení. Tato kategorie zahrnuje osoby, které žijí v nejistém bydlení,

jako je přechodné bydlení u příbuzných, známých, v podnájmech, bydlení bez

právního nároku,23 bydlení ohrožené vystěhováním a osoby ohrožené domácím

násilím.

Nevyhovující bydlení. Do této skupiny patří osoby žijící v provizorních a

neobvyklých stavbách, což jsou mobilní obydlí, maringotky, karavany, budovy,

které nejsou určeny k bydlení, zahradní chatky, nouzové přístřešky,

nezkolaudované budovy, budovy, které pozbyly schopnost k bydlení a osoby

žijící v přelidněných bytech.

V devadesátých letech vytvořila typologii Horáková,24 dnes již ji považujeme za

starší. Pro srovnání ji uvádíme, abychom mohli srovnat kategorie.

Klasičtí tuláci

Osoby v životní krizi

Osoby v životní krizi pečující o nezletilé děti

Bezdomovství celých rodin

Nezletilé děti a adolescenti

21 ETHOS – Europhean Typology of Homelessnes and Housing Exclusion – Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení.22 HRADECKÝ, Ilja a kol. Definice a typologie bezdomovství. s. 32 a33.23 Např. byt bez právního důvodu nebo nezákonně obsazená budova či pozemek.24 Jak se žije na ulici – zjevné bezdomovectví. s. 8.

13

Squatteři

Další klasifikace bezdomovství je dle Janebové, která dělí osoby bez domova do

těchto kategorií:25

Nedávno dislokovaní, tzv. nováčci, jenž ještě sdílejí hodnoty majoritní

společnosti a mají snahu odejít z ulice, snaží se pracovat a těžce snášejí stav

bezdomovce.

Izolovaní, nedávno dislokovaní. Jsou osamělí a izolovaní, těžko navazují

kontakty. Nemají schopnost se vrátit do společnosti.

Identifikovaní a současně izolovaní, žijí na ulici již spoustu let, nemají potřebu

se stýkat s dalšími bezdomovci.

Identifikovaní, kteří žijí ve skupině. Jsou vyčleněni z majoritní společnosti a

začleněni do subkultury bezdomovecké. Funguje zde jistá hierarchie a dělba

práce. Skupina je pro ně oporou.

4 PŘÍČINY BEZDOMOVECTVÍ

25 Jak se žije na ulici – zjevné bezdomovectví. s. 9.

14

Příčiny bezdomovectví mohou být objektivní a subjektivní. Objektivní příčiny

bývají ovlivněny především politikou státu a státním zákonodárstvím (trh práce,

zabezpečení stáří a nemoci, legislativa). Subjektivní příčiny mohou být materiálního

rázu (ztráta zaměstnání), vztahové (rozpad vztahu), osobní (psychické a tělesné

problémy) nebo institucionální (opuštění dětského domova či návrat z vězení).26

U mužů se nejčastěji projevují faktory materiální a osobní. U žen zejména

vztahové, problémy s partnerem, doprovázené domácím násilím. U dětí a mládeže jsou

nejčastěji důvody institucionálního rázu, jako je opouštění dětských domovů, ale také

problémy a násilí v rodinách, zanedbání výchovy a také velmi často nuda a nezaplněný

volný čas.

Jako hlavní příčiny vedoucí k bezdomovectví, lze považovat ztrátu zaměstnání a

rozvodovost. Pro spoustu lidí je mít zaměstnání zdrojem hrdosti a sebeúcty, případná

ztráta vede k vážnému narušení sebehodnocení.27 V současné době, kdy u nás funguje,

dá-li se to tak říci, tržní hospodářství, nemá nikdo zaručenou práci a stálé a trvalé

zaměstnání. Výpověď lze dostat z jakýchkoliv důvodů. Pro kázeňské přestupky, firma či

podnik, se může dostat do problémů, tím vzniká platební neschopnost a pro spoustu lidí,

kteří mají různě nastavené splátky, hypotéku a další, vzniká obrovský problém, jak tuto

situaci řešit. Nejdramatičtější léta v novodobé historii v tomto směru, byly zřejmě

devadesáté roky. Kdy byla spousta podniků vytunelována a rozkradena. Podniky se

státní účastí vlivem privatizace přecházely divoce do soukromých rukou. Pravdou je, že

ne všechny transakce se děly s čistým úmyslem, některé za účelem rychlého obohacení.

Jistě, můžeme říct, že by k tomuto kroku muselo dojít, bylo nemožné, aby tolik podniků

spravoval stát. Ale současně musíme uznat, že ne vše bylo dokonale připravené k této

realizaci, což si samozřejmě někteří politici nepřipouští. Vlivem této privatizace

docházelo k tomu, že spousta lidí po vytunelování přicházela o práci. Samozřejmě

nebylo žádnou výjimkou, že některé firmy či podniky dlužily svým zaměstnancům na

výplatách. Pokud tito lidé neměli dostatečnou podporu rodin, vstřícné a pomocné

zázemí, stávala se jejich situace velmi nebezpečnou. O práci přicházeli lidé napříč

věkovými kategoriemi, ale nejdramatičtější to bylo a je pro střední a starší generace.

Což vedlo a vede k tomu, že se Česká republika vymyká evropskému průměru věku

bezdomovců, protože v současnosti je poměrně vysoké číslo lidí bez přístřeší starších

padesáti a šedesáti let. Evropský průměr dožití lidí bez domova se uvádí okolo 42 let.

26 HRADECKÁ Vlastimila, HRADECKÝ Ilja, Bezdomovství – extrémní vyloučení. s. 33.27 LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. s. 194.

15

Při analýze délky života, prováděné v období 2000 – 2010, v brněnském prostředí, se

uvádí průměrný věk dožití u mužů 53,1 let a u žen 54,9 let. Nejvíce úmrtí brněnští

výzkumníci zaznamenávali mezi 51 – 60 lety věku zkoumaných bezdomovců.28

Obecně, ale můžeme říci, že k hlavním příčinám bezdomovectví můžeme zařadit

vliv alkoholu. Ten bývá příčinou rozpadu manželství, rodin, prostě jakýchkoliv vztahů.

Velmi přispívá, samozřejmě negativně i ke ztrátě zaměstnání. Alkohol jako droga bývá

velmi často podceňován a nepřikládá se mu, současně i jeho prevenci takový význam

jako například drogám obecně. Velmi často bývá problém alkoholu zlehčován.

Problémem je samozřejmě i brzká konzumace alkoholu u mládeže, kde se dá velmi

často a brzy vypěstovat závislost, tak jako u tabákových výrobků. Dá se říci, že se

snižuje hranice užívání těchto návykových látek, což je samozřejmě problémem do

budoucna pro mladou generaci a potažmo pro celou společnost. Zaměříme-li se na

mládež, tak kombinace alkoholu a čerstvého absolventství ze škol či učilišť nebo

nedostudování, bývá pro spoustu uchazečů o práci velkým problémem. Toto vše

v kombinaci s nudou, nezaplněným volným časem, může také vést k bezdomovectví. A

tím vzniká nebo se oddaluje schopnost k získávání pracovních návyků.

Dalšími příčinami vedoucími k bezdomovectví jsou patologické jevy, jako je

patologické hráčství. Kdy tento člověk je schopen prohrát celé své jmění. Tato touha ho

vede k neustálému nutkání hrát. Pokud se včas nezaregistruje a neléčí tato závislost,

často rovněž končí velmi dramaticky. Což může být rozpad manželství, rodiny, ztráta

zaměstnání, rostoucí dluhy a toto vše může vést až k samotnému bezdomovectví.

Problémem je, že na rozdíl od alkoholu, jenž může do těchto problémů dostat

jednotlivce, tak patologické hráčství způsobuje problémy a životní nejistoty celé rodině

či příbuzným. Osoba, která podléhá hráčství, si musí opatřovat značné finanční

prostředky, aby mohla uspokojovat své potřeby, rodinu ničí ekonomicky.29 Patologické

hráčství má dle Nešpora tři fáze, stádium výher, stádium prohrávání a stádium

zoufalství. Osoba postižená touto závislostí často „prohraje“ byt, dům, auto, vybavení

domácnosti, čímž vystavuje do úzkých celou rodinu, manželku, přítelkyni, družku a

samozřejmě děti, které si tuto nedobrou zkušenost nesou do dalšího života.

Rovněž devadesátá léta, po uvolnění režimu a počátky nového tisíciletí byly tomuto

fenoménu, jenž je patologické hráčství, velmi nakloněny. Herny byly takřka na každém

rohu, hrací či výherní automaty byly snad v každé restauraci či pohostinství, na jejich 28 BALÁŽ, Ondřej a kol. Aktuální otazníky fenoménu bezdomovství, Sčítání bezdomovců v Brně v roce 2010. s. 59.29 TAVEL, Peter. Vybrané kapitoly ze sociální psychologie. s. 116.

16

úrovni ani nezáleželo. V současnosti po vyhláškách měst a obcí jsou takto zaměřené

podniky alespoň mimo centra měst a jejich množství je zredukováno a regulováno.

Co se týká potencionálního bezdomovectví, tak jistě můžeme také ve svém okolí

registrovat a pozorovat několik takových případů. Kdy se jedná především o muže, staré

mládence, kteří žijí ve společné domácnosti se svými rodiči nebo s některým z rodičů.

Rodiče se starají o chod celé domácnosti. A tento jedinec pouze přispívá na její nutné

výdaje, ale nikterak vysokou částkou, zbytek peněz slouží pro jeho vlastní potřebu a tou

bývají nezřídka návštěvy různých pohostinství či jiných podobně zaměřených podniků.

Někteří jedinci pracují, a tudíž jim skoro celá výplata zůstává k propití alkoholem. Jiní,

kteří nemají stálé zaměstnání, ty živí rodiče anebo získávají peníze z příležitostných

brigád. Těmito penězi rovněž nepřispívají do společné domácnosti, ale slouží pro vlastní

potřebu. Také mohou mít příjem z tzv. práce na černo nebo z jiné nelegální činnosti.

Velký problém pro tyto osoby nastává po smrti svých rodičů, kdy jsou nuceni se

starat o sebe a celou svou domácnost a zjišťují, že to není tak snadné. V kombinaci

s alkoholem a nemají-li stálé zaměstnání nebo jsou vedeni na úřadech práce nebo si

obstarávají peníze jen z příležitostných brigád nebo práce na černo, nemají potom

dostatečný obnos peněz, který by měli mít na zaplacení bytu či domu, spotřeby energie

a jsou-li u toho ještě nějaké splátky, vznikají a rostou jejich dluhy, které dříve či později

nejsou schopni splácet, čímž jim začíná hrozit exekuce a cesta k bezdomovectví.

Dalším příkladem jsou osoby žijící v tzv. nestálém, nejistém bydlení.

V podnájmech, u příbuzných, u známých. Zde hrozí, že mohou být z jakýchkoliv

důvodů a kdykoliv vystěhováni. Rovněž sem patří osoby žijící ve společné domácnosti,

kde se vyskytuje domácí násilí. Počty těchto osob nejsou v žádném případě

zanedbatelné a i toto je velkým problémem.

Dalším způsobem, jak se stát bezdomovcem je, že si tento způsob života osoba

sama dobrovolně zvolí. V českém jazyce není zatím pro tento způsob života žádný

odborný název. Angličtina užívá výraz Home free.

5 ŽIVOT BEZ DOMOVA

17

Cílem této práce je popsat život lidí bez domova. Někteří lidé se v této nelehké

situaci ocitli a ocitají vlastním přičiněním, někteří se do ní dostali a dostávají ne vlastní

vinou a někteří kombinací obou důvodů. Konstatovat musíme, že život na ulici není

lehký. Nejtěžším obdobím jsou bezpochyby zimní měsíce, kdy spousta bezdomovců se

snaží léčit z alkoholismu a toxikologie, aby se dostali tzv. do tepla, někteří se pomocí

menších přestupků snaží dostat do vězení, kde přečkávají zimu, jiní navazují nebo spíše

obnovují vztahy s rodinou nebo přáteli. Trávit zimu venku není nikterak příjemné.

Netýká se, ale jen zjevného bezdomovectví, velký vliv má i na skryté a potencionální

formy bezdomovství. S nástupem zimy dochází k úbytku sezónních prací ať už

v zemědělství, stavebnictví, ale i v jiných odvětvích. V různých podnicích a firmách,

tím pádem ubývá stálé práce, různých brigád, práce na černo. Což je důležité pro

všechny, kteří bydlí v různých ubytovnách, noclehárnách, azylových domech či různě

pronajatých bytech. Hůře se obstarávají prostředky na ubytování a obživu. Lidé bez

domova, kteří přežívají tzv. venku téměř celý rok, vyhledávají pomoc především

v zimních měsících, v krutých mrazech a plískanicích.

Lidé bez přístřeší velmi často neřeší svoji budoucnost, nepřemýšlí mnoho dopředu.

Vlastně žijí ze dne na den. Jde jim hlavně o to, aby si dokázali obstarat nějakou stravu,

měli kde přespat, vykonat základní potřeby a v neposlední řadě sehnali nějaké

prostředky na pořízení především alkoholu nebo drog. Z jejich rozhovorů vyplývá, že

tak lze jedině přežít, aby si život alespoň zpříjemnili nebo otupili smysly, ztratili

zábrany. Protože je docela složité, mají-li vykonávat hygienu, či jiné potřeby, sex,

chybí-li jim soukromí a intimita.30 Proto také o své budoucnosti moc nepřemýšlí, často

jim tyto myšlenky přináší stres, který se právě alkoholem a drogami snaží zahánět.

Budoucnost moc neplánují, spíše, ale o ní více vypráví, než by měli něco vykonat.

Později už rezignovaní nechávají vše spíše náhodě. Velmi často čekají, že by se mohl

stát nějaký zázrak a, že se jim život změní. Tímto iniciátorem, ale nemají být oni sami,

ale někdo jiný, někdo zvenku. Později mohou žít v různých představách a bludech.

Nelze samozřejmě paušalizovat a házet všechny tzv. do jednoho pytle, ale co se týká

zjevného bezdomovectví, tak v drtivé většině zmíněné platí.

Lidé, kteří se dostanou na ulici, si velmi dobře pamatují na svou první noc takto

strávenou. Ví, kde přesně přespali a co všechno se kolem toho událo. Velmi často tito

lidé trpí samotou, i když se to na první pohled nezdá, když se shlukují v různých

skupinách. Ale jejich komunikace je velmi specifická, je to vlastně spousta monologů,

30 Sborník. Jak se žije na ulici. s. 22.

18

vyprávění svého příběhu, málo dialogů, ale to jim nevadí, stačí, že někdo naslouchá.

Každý si řeší svůj problém, či spíše problémy. Shlukování ve skupinách také slouží

k snazšímu obstarávání peněz na levný alkohol. Protože dávají dohromady vyžebrané

peníze, samotná částka každého jednotlivce by na to nestačila. Rovněž i zde může

fungovat různá hierarchie, že ne všichni chodí žebrat a „somrovat“. Vyžebrané peníze

potom slouží k obstarání levného alkoholu, což bývají především různá krabicová vína

nebo levná vína z vinoték, která slouží ke společnému popíjení. Již zmíněná samota

těchto lidí, bývá řešena pořízením si nějakého zvířete, především psa nebo vše řeší jen

alkoholem. Na ulici neexistují nijak pevné vztahy, málo kdo má opravdového přítele,

naopak osoby bez domova mají spíše schopnost tyto uliční vztahy přeceňovat. Pokud se

dostane na ulici žena, tak má tendenci hledat vztah, na někoho se upnout, kdo ji bude

oporou a ochranou. Jinak by byla pokušením pro všechny v bezdomovecké komunitě.

Osoby, které se ocitnou na ulici, žijí ještě z nějakých prostředků, které jim zbyli,

pokud nějaké měli. Jejich život ztrácí řád a jistý smysl. Na druhou stranu mají zase

spoustu času, který není jak naplňovat, je zde velký prostor pro nudu. Následně

vyhledávají ostatní bezdomovce, hlavně z důvodu, aby získali alespoň základní

informace, jak se dá přežít na ulici, kde se dá sehnat nějaká práce, jak si obstarat

potraviny, kde složit hlavu, jak si obstarat nějaké ošacení, kde vykonávat hygienu, kam

se obrátit na jakoukoliv pomoc. To jsou všechno věci, na které nebyli zvyklí. Dosud

měli ke všemu přístup, hygienu mohli vykonávat, kdy potřebovali, rovněž veškeré

potřeby, i vše co se týkalo jídla a ošacení. Také se měli o co starat, měli nějakou

domácnost, kam složit hlavu. Na ulici nic z toho nemají, hlavně se vytrácí soukromí a

místo k spánku. Neustále musí odněkud někam putovat, jelikož mohou být ze spousty

míst vykázáni. Také si musí zvyknout na statut bezdomovce, jelikož okolím jsou tak

vnímáni.

Z počátku subkultura bezdomovců pomáhá dotyčnému, novému členu, což je jistě

pozitivní a přínosné. Tato pomoc má ovšem i svá úskalí. Později se může jevit

negativně, hlavně z důvodu, že čím déle člověk setrvává v této komunitě, začleňuje se

do ní, tím potom musí překonávat větší překážky při návratu do normálního života, do

společnosti. Což bývá velmi složité a může tento návrat, pokus o resocializaci velmi

komplikovat. V takovýchto skupinách bývá velmi silný tlak skupiny, jedinci mohou

podléhat konformnímu jednání. Pozitivní vliv to má, když si například někteří jedinci

seženou nějakou práci, tak i ti ostatní se potom snaží něco si obstarat. V opačném

případě, ale funguje negativně, kdy skupina nemotivuje k takovýmto aktivitám, spíše

19

demoralizuje. Člověk, který se dostane na ulici, se dostává do jisté izolace vůči lidem,

kteří pracují a normálně bydlí. Rovněž bývá znevýhodněn při hledání zaměstnání,

brigád či jakékoliv práce, jelikož má v občanském průkazu jako bydliště uvedenou

adresu úřadu města, což bývá značným handicapem.

Jak se později můžeme dočíst v jednotlivých kazuistikách, tak mezi jednotlivými

typologiemi bezdomovectví existuje jen velmi tenká hranice a osoby se mohou

pohybovat z potencionálního a skrytého bezdomovství do zjevného a opačně. Tento

stav lze velmi dobře pozorovat i ve městě Olomouci. Na druhou stranu, jsme zase

svědky toho, jak mají lidé pevnou vůli, starají se o sebe, o svůj zevnějšek a nechtějí

padnout na samé dno. Mají různou motivaci. Rovněž oni využívají služeb pro

bezdomovce. V Olomouci se jedná především o Charitu Olomouc a Podané ruce.

Bezdomovci mají svá oblíbená místa. Některá pro odpočinek, jiná pro žebrání a

krádeže. Rovněž mají oblíbená místa pro svá setkávání, kde tráví čas popíjením a

klábosením s ostatními bezdomovci. Místem pro setkávání a odpočinek rovněž slouží

denní centrum pro bezdomovce, podmínkou, ale je, že nebudou pod vlivem alkoholu a

toxických látek.

Někteří bezdomovci se obávají noci, bezpečnější je pro ně den. Buď mají jistou

zkušenost s okradením, ublížením na zdraví či nějakou jinou nebo trpí fobií. Potom žijí

v noci a ve dne dospávají. Starší bezdomovci inklinují k náboženství, zabývají se

různými náboženskými otázkami a většinovou pracující a bydlící společnost považují za

hříšnou a nemorální.

Lidé bez vlastního domova, například ti co bydlí v ubytovně, samozřejmě také

shání nějaké zdroje obživy, protože je nutné platit ubytovnu a potravu. Pokud se jim

podaří, že je jim práce přislíbena, tak jsou schopni ze samé radosti z budoucího výdělku

na toto zapomenout a do slíbené práce vůbec nepřijít. S vidinou peněz si na oslavu této

události půjčí peníze, ze kterých koupí alkohol, a tak důkladně se připravují, že na

slíbenou práci nejsou schopni dorazit. Projevuje se u nich alkoholová závislost typu

gama. Rozhoduje u nich slabá vůle a horší morálka. Tím se stávají nespolehlivými a

často jim tato práce unikne a příště už není nabídnuta.

Z průzkumu českých neziskových organizací, které pomáhají lidem v tísni, pracuje

zhruba jedna třetina bezdomovců. Na to, aby dosáhla na bydlení to, ale nestačí, jelikož

většina z nich si nevydělá měsíčně ani 5000,- Kč. Asi polovina ze zmíněného počtu

pracuje legálně, druhá přijímá i práci bez smlouvy, tzv. práci na černo. Z velké většiny i

20

legální práce bývá velmi nízce oceněna, například v Praze bezdomovci uklízí turisticky

frekventovaná místa za 50,- na hodinu.31

Nelze samozřejmě paušalizovat, ale někteří jedinci, kteří bydlí na ubytovnách, si po

vydělání peněz na brigádách s nimi neví rady. Pro ně je docela problém, jak s nějakou

větší částkou naložit, pokud jsou to peníze z brigád na černo, dostávají peníze hned tzv.

na ruku. Tyto peníze z velké části slouží k pořízení alkoholu a může to vést k tomu, že

se projeví tzv. pití v tahu, v tomto čase rovněž vyhledávají společnost. Částka je rychle

utracena a peníze, které například mohli sloužit na zaplacení ubytovny nebo pořízení

potravin už nejsou. Také samozřejmě při opilosti mohou být vyloučeni z ubytovny nebo

následně pro její nezaplacení se mohou dostat na ulici, což je případ několika jedinců

popsaných v kazuistikách.

Na druhou stranu, každopádně, ale jakákoliv činnost je vytrhuje z letargie a

stereotypu a pomáhá po psychické stránce.

6 SOCIÁLNÍ EXKLUZE – TŘI RŮZNÉ DNY BEZDOMOVCE

31RODRIGUEZ, Veronika. Hospodářské noviny, Třetina českých bezdomovců pracuje. Cit 6.8.2015, č 151.

21

Na bezdomovci Karlovi, kterému se věnujeme v kapitole Kazuistiky, představíme

tři různé dny bezdomovce. Jak je schopen se adaptovat na různé podmínky a reagovat

na situace, kdy finanční prostředky nemá a nepotřebuje je, kdy finanční prostředky

nemá a potřebuje je a do třetice, kdy finanční prostředky má. Představíme, jakým

způsobem si obstarává za určitých podmínek základní potřeby.

Tyto charakteristické dny člověka pohybujícího se ve formě skrytého

bezdomovství, ale schopného se dostat i do formy zjevné, představíme v následujících

třech dnech, které jsou:

Den bez peněz a bez práce

Den s penězi a bez práce

Den v práci a následně s penězi

Záměrně v této kapitole užíváme jednotného i množného čísla, neboť část aktivit

provádí Karel sám a část společně se svým kamarádem. Z tohoto důvodu přecházíme

z jednotného čísla plynule do množného a naopak.

6.1 Den bez peněz a bez práceUbytovnu Karel sdílí se svým souputníkem, mají dvoulůžkový pokoj. Sociální

zařízení a kuchyňka jsou společné. Když se ráno probudí, někdy provede ranní hygienu,

někdy ne, dle nálady. Uvaří si kávu, pokud ovšem kávu mají, když nemají, zkusí se

zeptat na kávu u sousedů. Někdy se stane, že kávu nesežene, potom prý musí vydržet

bez ní. Káva ho vždy nastartuje, potřebuje ji na rozjezd. Chvíli se ještě povaluje, na

ubytovně tráví jen noci, prý je tam nuda. Pouze v zimním období v největších mrazech

tam tráví více času. Jinak vždy vyráží do města. Jejich ubytovna se nachází mimo město

Olomouc. Jestliže mají nějaké drobné, koupí si u řidiče jízdenku a jedou autobusem,

pokud peníze nemají, vyčkávají, někdy se jim podaří nastoupit zadními dveřmi, to

znamená, že si nekupují jízdenku, řidič je nestačil zkontrolovat, nevšiml si, že nastoupili

a oni jedou na černo. Pokud se jim toto nezdaří, jdou do města pěšky. Jak Karel říká, oni

mají spoustu času a nemají kam spěchat.

Jakmile se ocitnou ve městě, jejich první kroky vedou na Charitu, kde si dají

polévku. Ne vždy tam ovšem dorazí, jelikož již cestou provádí tzv. fárání,32 což

znamená výběr popelnic. Občas najdou něco k snědku, k pití, někdy i zbytek nějakého

alkoholu, prázdné sklenice od piva nebo barevné kovy. V této chvíli pro ně není

podstatné, zda jsou čistě oblečeni nebo jsou špinaví, je jim to jedno. Při těchto cestách 32 Záměrně je uveden bezdomovecký slangový výraz.

22

se nezdráhají oslovit kolemjdoucí s žádostí o nějakou menší částku. Jsou prý schopni

vyžebrat až 100,- Kč za den. To prý je takový průměr. Někdy se jim daří více, někdy

méně. Svůj vliv na žebrání má i jejich zevnějšek, Karel, ale tvrdí, že to není příliš

rozhodující (zde si trochu protiřečil). V obou případech nějakou částku vyžebrají,

„vysomrují“, občas dostanou i stravenku. Tyto prostředky slouží jen a jen k obstarání

alkoholu. Luboš je kuřák, tak se věnuje i sbírání nedopalků, ze kterých vypreparuje

tabák a schovává si ho do krabičky. Za „vysomrované“ peníze si pořídí lahvové pivo,

tvrdí, že je to „na spravení“. Je potřeba udržet hladinu alkoholu, projevuje se u nich tzv.

bažení,33 oba dva trpí alkoholovou závislostí gama, čtvrtým stádiem. Záleží na tom,

kolik se jim podaří vyžebrat peněz, buď si potom dají další pivo, nebo si pořídí levné

víno, po kterém jim ale nebývá dobře. Ale nemohou se prý ubránit. Tento zakoupený

alkohol konzumují někde na lavičce nebo odchází někam do parku. S komunitou

bezdomovců se příliš často neschází, jen pokud nemají co pít. Zde je možnost, že

k něčemu přijdou, případně se všichni dohromady na něco složí.

Po takto stráveném dnu jim je jedno, kde budou spát. Vesměs vždy opilí si ustelou

kdekoliv, záleží také na počasí. Několikrát již spali v kanále nebo v kartonových

krabicích u řeky Moravy, v parku, na ulici, prostě kdekoliv. Takto stráví klidně několik

dní, zajdou na polévku do Charity, nebo když se podává v terénu u Klášterního

Hradiska nebo u bývalé Zory, dnes Nestlé, tak jdou tam. Kdes se potkají se svými

známými. Jedná se o období, kdy se u nich projevuje tzv. pití v tahu, takto jsou schopni

strávit klidně i několik dnů i týden. Následně dojde k vystřízlivění a oni se vrací na

ubytovnu.

Z jejich povídání, je jasné, že již přijali statut bezdomovců, pohybují se na hraně

mezi skrytým a zjevným bezdomovectvím. Za svůj život se nestydí. Každý den je u

nich jiný, nějak se vždy liší. Už si na tento způsob života zvykli, nejsou nijak nároční.

Peníze pro ně nepředstavují žádnou výraznou hodnotu, jsou schopni je velmi rychle

utratit, jak se můžeme dočíst v jinak stráveném dni, den s penězi a den v práci.

33 NEŠPOR, Karel. Zůstat střízlivý. s. 154.

23

6.2 Den s penězi a bez práceKarel ráno vstane, provede hygienu a ještě se chvíli povaluje. Na pokoji bydlí

s kamarádem. Uvaří si kávu, tu potřebuje na „rozjezd“. Potud se v zásadě neliší ode dne,

kdy peníze nemají. Následně si udělají snídani, namažou si chleba paštikou, jak uvedl je

to jejich nejčastější strava. Potom přemýšlí, co budou dělat, na ubytovně je nuda, tam

jsou jen v nejkrutějších mrazech. Zvítězí vždy varianta s návštěvou města. Někdy ještě

než vyjedou, si dají lahvové pivo v místním bistru nebo místním rychlém občerstvení,

vzdáleném cca 200 m od ubytovny. Velmi ale záleží na tom, jak strávili předešlý den.

Potom jdou na zastávku, kde čekají na autobus. Jestliže se naskytne příležitost,

využijí chvilkové nepozornosti řidiče a nastupují zadními dveřmi, jinak si zakoupí

jízdenku u řidiče. Když dojedou do Olomouce, zastaví se v Charitě na polévku, dají si i

kávu. Následně střádají plány, co budou dělat dále. Jelikož se jedná o osoby závislé na

alkoholu, tak první myšlenky jsou, jak si ho obstarat nebo kam zajít na pivo nebo víno.

Tento popsaný den, je den s penězi, což znamená, že Karel cestou navštíví nějakou

sázkovou kancelář, kde si vsadí na výsledky nějakých zápasů fotbalu, hokeje nebo

jiných sportů. Sport sleduje, má docela přehled. Výška vsazeného tiketu je dle aktuální

finanční situace. Někdy je to 20,- Kč, pokud má dostatek peněz, tak vsadí několik tipů

za celkovou částku od 100,- do 200,- Kč. Občas se mu zadaří a bere menší výhru, cca

okolo 500,- Kč.

Jakmile má vsazeno, nic už mu nebrání v tom, aby se přemístil do nějaké vinotéky

nebo pivnice. Mají svá vytipovaná a oblíbená místa. Některá jsou přímo v centru města,

jiná jsou na periferiích. Toto vše záleží na tom, kolik mají peněz a jaké je počasí. Je-li

pěkné počasí, koupí si nějaký alkohol a jdou popíjet do parku. Pokud mají menší

množství financí, volí vinárnu. „Z vína se tak rychle neopiji a ve vinotéce se dá strávit

více času,“ říká z vlastní zkušenosti. Pokud mají peněz více, navštěvují hostince. Pivo je

u nich na prvním místě. Takto dokáží strávit celý den. Zmiňuje, že alkohol je u něho

spouštěčem hazardu, po několika pivech se dostává do stádia, kdy propadá

patologickému hráčství a je schopen za nepříliš dlouhou chvíli prohrát veškeré peníze,

které má u sebe, které si vydělal, dostal z domova nebo peníze hmotné nouze. Večer se

vrací do ubytovny.

Takto se to může opakovat i následující den, záleží na finanční stránce. Jestli

všechno neutratili, neprohráli, neztratili atd. Rovněž se mohou opakovat jednotlivé

24

popsané dny nebo se mohou tyto charakterizované dny střídat a nezáleží na pořadí,

libovolně, dle příležitostí, které se mohou naskytnout anebo přesně naopak, žádná

příležitost se nenaskytne. Příležitostí se myslí nějaké brigády, jakýkoliv přivýdělek,

včetně práce na černo. Jiskrou v těchto dnech bývá samozřejmě datum, kdy je možné si

vyzvednout dávku hmotné nouze, z níž část slouží k zaplacení ubytování a část pro

tento život bez domova.

Jinou variantou dne při penězích je ta, kdy jezdí za svou přítelkyní do jedné vesnice

nedaleko Olomouce. S ní tráví čas, přespat u ní však může jednu, maximálně dvě noci.

Spolu občas zajdou na pivo nebo víno, ale neopíjí se. Dokáže se ovládnout, většinou.

Někdy si naplánují společný výlet nebo jedou na jednu nebo dvě noci někam na

zotavenou. V létě byli v Boskovicích, kde chodili po památkách, navštívili zříceninu

hradu, zámek, židovskou čtvrt. Karel, než se stal bezdomovcem, docela hodně cestoval

po České republice a navštěvoval různé památky, přírodu a pamětihodnosti.

Toto jsou dny, kdy si dobře uvědomuje svoji situaci a rád by ji změnil, ale bohužel

nic netrvá věčně a tak po rozloučení opět propadá alkoholu, jak jsme se již dozvěděli,

trpí alkoholovou závislostí. Léčenou, ale nevyléčenou, jak sám tvrdí, vše je o pevné vůli

a jemu se jednoduše nechce.

6.3 Den v práci a následně s peněziKarel ráno vstane, většinou v dřívějších ranních hodinách, na snídani nebývá čas a

někdy ani není co posnídat. Pokud je budíček velmi časně, není ani čas si uvařit kávu.

Jde na autobus a jede na smluvené místo. Záleží, jakou se mu podaří sehnat práci.

Někdy sežene práci, kterou má placenou od hodiny, pohybuje se okolo 50,- Kč za

hodinu, někdy i více. Jindy sežene práci i se stravou. Na brigádách bývá většinou zákaz

konzumace alkoholu, což bývá pro osoby závislé na alkoholu velmi těžké, jak říká, ale

zvládá to. Na brigádách, kde dostanou stravu, dostanou v poledne oběd, k obědu jedno

pivo a někdy jim uvaří kávu. Na přivýdělku, kde nemají zajištěnou stravu, si musí po

cestě koupit nějakou svačinu nebo o přestávce požádá toho, kdo jim práci nabídl o

nějaký menší obnos peněz, za který si svačinu zakoupí.

Práci, kterou se mu podaří obstarat, bývá vesměs pomocnou prací. I když je vyučen

elektrikářem, nemůže si vybírat, pokud potřebuje peníze na zaplacení ubytování a na

jídlo a také na obstarání alkoholu. Občas se jim podaří sehnat práci na stavbě, spíše na

nějakých menších stavbách, například rodinných domů, demoliční práce, pomocné

25

zednické práce, uklízecí a vyklízecí práce, protože se téměř vždy jedná o práci na černo

a to se dnes spousta firem neodváží, kvůli různým kontrolám a úrazům, což by firmu

přivedlo do problémů.

Pro příklad. V poslední době měl smluvenou brigádu na přípravu bytu, kde

vykonával různé práce, jako je mytí oken, podlahy, luxování koberců, malování stěn,

stěhování nábytku, pomocné nákupy atd. Je vyučený elektrikář, a tak prováděl i

elektrikářské práce. Na této brigádě nebyl povolen alkohol, při polední přestávce si

tajně koupil jedno lahvové pivo. Víc se neodvážil. Tato brigáda trvala asi sedm dnů,

dostal plat 50,- Kč za hodinu, jídlo a pití nebylo v ceně. Brigáda byla celkem souvislá,

s maximálně jednodenním rozestupem. Pracoval osm, někdy méně, někdy více hodin.

Pokud se potřeboval se zaměstnavatelem domluvit, když měl volno, chodil do Charity,

odkud si mohl zatelefonovat nebo využíval telefon svého kamaráda z ubytovny.

Vydělané peníze mu slouží na uhrazení ubytování, protože dostává příspěvek na

bydlení ve výši 3150,- Kč a musí ještě doplácet 1376,- Kč (při 31 dnech v měsíci) Jeden

den na ubytovně ho stojí 146,- Kč. Vydělané peníze mu rovněž slouží k nákupu

potravin a v neposlední řadě také k tomu, aby měl „na pivo“. Sám tvrdí, že nemá

k penězům výrazný vztah, když je má, dokáže je velmi lehce a rychle utratit, když je

nemá, živí se jinak, jak již je psáno ve dni bez peněz a bez práce.

Karel má horší pracovní morálku a již ztratil pracovní návyky. Práce několik dní za

sebou ho zmáhá a přestává bavit, nemotivuje ho. Jelikož je velkým dlužníkem, jak tvrdí

nevyplatí se mu nechat se zaměstnat na smlouvu, jelikož by dostal exekuci na plat a

zbyla by mu podobná částka, jakou pobírá od Sociálního zabezpečení. Velkým

problémem rovněž je, pokud dostane výplatu za odpracovaný den na ruku a následující

den má jít rovněž do práce, hrozí u něho, že vlivem alkoholu na práci zapomene nebo

není práce schopný. Tudíž se stává nespolehlivým a další dny už ho dotyčný

nezaměstná. Peníze jsou pro něho nástrojem k pokušení k alkoholu a hazardním hrám,

jako je hraní automatů.

Do této charakteristiky dne bychom mohli zahrnout i den, kdy jezdí ke svým

rodičům. U rodičů nesmí konzumovat alkohol. Když k nim jede, veze si vždy prádlo na

vyprání, provede u nich očistu, dobře se nají, dívá se na televizi. Za toto vše jim

pomáhá, jelikož jsou již staří a v penzi. Pomáhá jim s pracemi okolo domu, na zahradě,

chystá dřevo na zimu. Bratrovi, se kterým ale nemá ideální vztah, pomáhá se zapojením

elektriky v jeho dílně. Někdy si půjčí kolo a jede se jen tak projet, do přírody po

vesnicích nebo jede za přítelkyní do nedaleké vesnice. K večeru se vrací k rodičům, u

26

kterých setrvá maximálně dva dny. Následně odjíždí na ubytovnu. S sebou si veze

vyprané prádlo, jídlo a matka mu vždy dá nějakou menší částku peněz, o které, ale moc

nesmí vědět jeho otec. Po navrácení se ze svého rodného domu následuje některý

z uvedených dnů, pokaždé je to jinak, na pořadí příliš nezáleží.

Závěrem těchto dnů

Shrneme-li tyto tři různé dny zmiňované osoby v sociální exkluzi, dospějeme

k závěru, že vše má společný cíl, tj. nějakým, či spíše jakýmkoliv způsobem dojít k

obstarání alkoholu. Osoba je závislá na alkoholu, typem gama, dle Jellinka. Dny

s penězi u něho vyvolávají touhu k alkoholu, způsobenou rovněž nudou. Dny bez peněz

se projevují tak, že se pohybuje na hraně skrytého a zjevného bezdomovectví, s cílem

obstarat si alkohol nebo prostředky k jeho zakoupení. Všechny tři dny mají rovněž

společné to, že ubytovna slouží pouze jakési zázemí, místo k přespání, kde netráví více

času než je nutno. Samozřejmě za částku 140,- za noc, nelze poskytovat vyšší služby. I

z tohoto důvodu je sociální zařízení a kuchyňka společná, pouze lednici mají na pokoji.

Samozřejmě i toto přispívá k užívání alkoholu, současně s nezaměstnaností a tím

spojenou nudou, psychikou, zdravím, sebevědomím atd.

U všech těchto dnů je vše závislé na tom jak strávili den předešlý a od toho se

odvíjí den či dny následující.

27

7 ALKOHOL – JEDNA Z PŘÍČIN BEZDOMOVECTVÍ

Jednou z hlavních příčin bezdomovství je bezesporu alkoholová závislost. Alkohol

bývá příčinou spousty problémů, je spouštěčem rodinných krizí, jedním z důvodů ztráty

zaměstnání. Pro spoustu lidí slouží k odbourávání stresu v dnešní uspěchané době, kdy

jsou kladeny obrovské nároky na jedince. Užívání alkoholu a alkohol jako takový mají

dlouhou tradici. Česká republika se nechvalně umísťuje na předních příčkách na světě

ve spotřebě alkoholu na osobu.

Užívání alkoholu má několik vývojových stádií. Rozlišujeme několik alkoholových

závislostí, tzv. abúzů dle Jellinka. K diagnóze alkoholové závislosti stačí, když se

projeví během posledních dvanácti měsíců alespoň tři znaky z celkových šesti, které

jsou: bažení po alkoholu, odvykací stav, pokračování v pití i přes nepříznivé následky

z pití, růst tolerance k alkoholu, zhoršené sebeovládání ve vztahu k alkoholu a

zanedbávání jiných zájmů.34

Abúzus je vlastně nadměrné užívání alkoholických nápojů, kdy koncentrace

alkoholu v krvi překračuje hranici 0,6 promile. Abúzus máme občasný, periodický a

systematický. U zjevných bezdomovců můžeme pozorovat typ abúzu gama až epsylon.

Typy abúzů dle Jellinka:

Typ alfa: se nejčastěji vyskytuje u lidí, kteří mají problém s psychikou.

Alkoholem řeší své problémy. Ve většině případů se tento typ abúzu dále

nerozvíjí a nevzniká závislost na alkoholu.

Typ beta: tento typ se projevuje u lidí, kteří podléhají komfortnímu chování.

Sami sice nemají potřebu pít, ale nechtějí se odlišovat od ostatních, proto chodí

po práci s ostatními tzv. na pivo, pijí při návštěvách či jiných příležitostech. Ani

u tohoto typu ve velké většině nedochází k rozvoji alkoholové závislosti.

Typ gama: u tohoto typu se projevuje již vnitřní bažení. Je založen rovněž na

sociálním základu, tak jako typ beta. Abúzus gama převažuje u mužů,

nebezpečný je tím, že přerůstá v alkoholovou závislost. Projevuje se psychickou

a fyzickou závislostí.

34 NEŠPOR, Karel. Zůstat střízlivý. s. 37.

28

Typ delta: jedná se o samotářské pití. Dá se velmi dobře tajit, ale pozdější

následky bývají závažné. Nikdy střízlivý, nikdy opilý, vždy však s odvykacími

příznaky.35 Tento typ abúzu se projevuje často i u žen.

Typ epsylon: jedinec, u něhož se projevuje tento typ abúzu, dokáže docela

dlouho abstinovat, následně ale dochází k několikadennímu abúzu, kdy tzv. pije

v tahu. Tento typ není příliš rozšířený, ale člověk jím postižený dokáže během

abúzu přijít o spoustu věcí, včetně zaměstnání a rodiny.

Ve stádiu gama, které může vést až k bezdomovectví, rozlišujeme čtyři vývojová

stádia.

Stádium prealkoholické: člověk zažívá první abúzus. Zpočátku bývá ojedinělé,

později se může opakovat a dochází z pití příležitostného k pití častějšímu.

Tolerance k alkoholu se postupně zvyšuje, avšak kontrola nad pitím je

zachována.

Stádium prodromální: zde se již projevuje nadměrné užívání alkoholu,

objevuje se první alkoholové „okénko“. Tento stav začíná registrovat okolí,

jelikož jedinec bývá opilý. Tolerance k alkoholu se neustále zvyšuje, zpočátku je

ještě kontrola nad pitím zachována, později již ne.

Stádium kruciální: začíná se projevovat ztráta kontroly nad pitím, člověk má

potřebu tento stav bagatelizovat. Střídá se období abúzu s obdobím úplné

abstinence. Osoba ztrácí přátele, rodinu, zaměstnání. Roste tolerance k alkoholu,

objevují se silné opilostní stavy provázené těžkými kocovinami.

Stádium terminální: poslední a nejtěžší stav. Projevuje se tzv. ranními doušky

a pitím v tahu, kdy organismus člověka vyžaduje neustálou přítomnost alkoholu,

pokud ho nemá, projevují se nepříjemné abstinenční příznaky. Tolerance

k alkoholu zpočátku ještě narůstá, ale časem se snižuje a vede až ke zdravotním

problémům. Mohou se začít objevovat alkoholové psychózy a dochází k celkové

degradaci člověka, může vést až k delirium tremens.

U zjevných bezdomovců, u nichž se projevuje abúzus gama, bychom mohli

pozorovat, že den již začínají tzv. ranním douškem, kdy potřebují doplnit hladinu

alkoholu, a pokračuje tzv. pitím v tahu, kdy jsou schopni několik dní po sobě

následujících konzumovat alkoholické nápoje. Tuto dobu jsou permanentně

35 PROFOUS, Jiří. Průvodce alkoholovou závislostí. s. 28.

29

v alkoholovém opojení a trvá několik dní, než dojde k vystřízlivění. Těžké období

nastává v zimních měsících, pokud chtějí přespávat v noclehárnách, azylových domech

nebo trávit den v denním centru, kde je vyloučena přítomnost alkoholu. Rovněž také

někteří bezdomovci se rozhodnou pro protialkoholní léčení, aby mohli zimu strávit

v teple. Nepřítomnost alkoholu pociťují rovněž, pokud se dostanou za drobné delikty do

vězení.

Užívání alkoholu u bezdomovců můžeme rozlišit na období před a poté. To

znamená, jestliže pili alkohol už dříve a to je přivedlo až do situace, že se stali osobami

bez přístřeší nebo se stali lidmi bez domova jinou příčinou, jako je ztráta zaměstnání,

rozpad či nefunkčnost rodiny, zadluženost, nízké příjmy, nedokončené vzdělání,

nedostatečné sociální dovednosti, špatné tělesné či duševní zdraví, věk, nevyhovující

bydlení a poté začali konzumovat alkohol z důvodu, že jim pomáhal, v uvozovkách,

řešit a překlenovat toto období bezdomovectví. Alkohol užívají k tomu, aby se jim

snáze žilo, pomáhá jim zapomenout, odstraňuje zábrany a bariéry, které jsou nuceni

jako bezdomovci překonávat. Dříve alkohol neužívali nebo byli jen občasnými

konzumenty, nepotřebovali ho. Dnes, v situaci člověka bez domova z důvodu například

i studu se za ním skrývají. Rovněž pokud se dostanou do skupiny bezdomovců,

podléhají konformním tlakům vedoucím k užívání alkoholu.

30

8 ORGANIZACE POMÁHAJÍCÍ LIDEM V TÍSNI

V České republice působí několik organizací na pomoc lidem v tísni. Některé

organizace jsou nadnárodní, lépe řečeno mezinárodní humanitární organizace, např.

Feantsa, Adra, některé působí na celém území České republiky, což je Armáda spásy,

Člověk v tísni, Sdružení azylových domů, Nový Prostor, Charita, Český červený kříž a

Naděje. Obrátit se lze i na různá Krizová centra, Linky Naděje či Linky bezpečí pro děti

a mládež. Informace k pomoci lidem v tísni je možné najít na informačním portálu a

databázi služeb sociální prevence na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, kde

jsou potřebné informace z celé České republiky, ale i na stránkách jednotlivých krajů,

kde jsou zveřejňovány aktuální počty volných lůžek v jednotlivých azylových domech,

či jiných domech zabývajících se pomocí lidem v nouzi.36 Další forma pomoci je cílená

konkrétní pomoc od různých jednotlivců, dobrodinců. Ale jak píše Aristotelés ve své

Etice Nikomachově „zdá se, že dobrodinci více milují ty, kterým dobrodiní prokázali,

než tito své dobrodince.37 Ale nesmíme podléhat pochybnostem, zda má naše pomoc

nebo kohokoliv z nás, jednotlivců či malých skupin, smysl.38 Jakákoliv pomoc má

smysl.

Zaměření této práce je na olomoucký region, konkrétně město Olomouc, kde jsou

činné tyto organizace: Charita Olomouc, Podané ruce, Středisko vzájemné pomoci

S.O.S., P – centrum, organizace SPES, Člověk v tísni, Český červený kříž.

Organizací, která zajišťuje největší množství služeb a pomoci v Olomouci je

Charita Olomouc, které se budeme věnovat nejvíce. Sdružuje Nízkoprahové denní

centrum, zajišťuje terénní služby pomocí terénních pracovníků, provozuje noclehárny

pro muže i ženy, Azylový dům pro muže, Azylový dům pro ženy, ordinaci praktického

lékaře, Vzestupnou spirálu, která se zabývá dluhovým poradenstvím a zajišťuje

duchovní péči nebo dává kontakty na různé farnosti, které tuto péči zajišťují.39

Statutární město Olomouc provozuje noclehárnu pro muže, Azylový dům pro

muže, Domovy pro ženy a matky s dětmi. Fond ohrožených dětí provozuje Azylový

dům pro matky s dětmi. Sdružení Podané ruce provozuje Ambulanci Adiktologie, která

se zabývá závislostmi na hráčství a závislostmi na nealkoholických látkách a spravuje

36 MPSV, Informační portál a databáze služeb sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Aktuální počet volných lůžek. [online], [cit. 13-9-2015].37 ARISTOTELÉS, Etika Nikomachova. s. 212.38 TROJAN, S. Jakub. Etické vztahy v ekonomice. s. 153.39 CHARITA OLOMOUC. Služby Charity Olomouc. [online], [cit. 13-9-2015].

31

Kontaktní centrum, které se zabývá poradentstvím. Ve městě Olomouci své služby

v této oblasti poskytuje Středisko S.O.S. pro vzájemnou pomoc občanů, kde lze dostat

nebo zakoupit za minimální ceny ošacení, obuv, různé vybavení, knihy atd., toto

středisko se nachází na ulici Praskova, nedaleko tramvajové zastávky u Bystřičky.

Poradnu pro dlužníky provozuje organizace SPES, která sídlí na Dolním náměstí.

Ambulantní léčbu s poradentstvím pro osoby závislé na alkoholu nebo jiných

návykových látkách s doléčovacím programem zajišťuje P- centrum, které sídlí

v Lafayettově ulici.40

V olomoucké arcidiecézi působí tyto oblastní charity: Charita Bystřice pod

Hostýnem, Hranice, Kojetín, Konice, Kroměříž, Kyjov, Luhačovice, Moravská

Třebová, Nový Hrozenkov, Olomouc. Otrokovice, Prostějov, Přerov, Slavičín,

Strážnice, Svitavy, Šternberk, Šumperk, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské

Klobouky, Valašské Meziříčí, Veselí nad Moravou, Vsetín, Vyškov, Zábřeh, Zlín a

Hospic na Svatém Kopečku,41 ale také Charita Litovel nebo Těšetice, což jsou místní

pobočky.

42

8.1 Charita Olomouc

40 CHARITA OLOMOUC. Služby Charity Olomouc. [online], [cit. 13-9-2015].41 ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC. Charity v arcidiecézi. [online], [cit. 13-9-2015].42 ARCIDIECÉZE OLOMOUCKÁ. Děkanáty. [online], [cit. 13-9-2015].

32

V Olomouci, je největší organizací na pomoc lidem v tísni Charita Olomouc, která

je neziskovou církevní organizací a patří do sítě českých charit. Vznikla v roce 1993,

zřízena byla olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Olomoucká Charita

spolupracuje se spoustou neziskových organizací, farnostmi, úřady a jinými dalšími

institucemi. Sídlí v ulici Wurmova a provozuje pět středisek sociální a zdravotní

pomoci.

Středisko Samaritán pro lidi bez domova

Středisko Sv. Alžběty pro lidi s tělesným handicapem

Středisko Sv. Vincence pro lidi s duševním onemocněním

Středisko Khamoro pro etnické menšiny

Středisko Sv. Kryštofa pro krizovou pomoc a poradenství

V této práci se budeme především věnovat Středisku Samaritán pro lidi bez

domova. Charita Olomouc vydává brožuru, která je jak v tištěné podobě, tak ji lze

nalézt i na internetu na stránkách Charity Olomouc,43 která má pomoci lidem, kteří se

ocitli na ulici, se zorientovat v této nelehké situaci. Brožura s názvem „Co dělat,

když…“ napomáhá jak řešit základní biologické potřeby. Je členěna do několika

základních kapitol.

Americký psycholog Abraham Harold Maslow dělí potřeby člověka na základní a

na metapotřeby.44 Základní potřeby dělí na fyziologické a psychologické. Mezi

fyziologické potřeby řadíme potravu, vodu, hlad, žízeň, sex, spánek. Psychologickými

potřebami jsou pocit bezpečí, láska, sounáležitost a sebeúcta. Pokud nedojde

k uspokojení základních potřeb, nejsou uspokojovány posléze potřeby vyšší.

Metapotřeby (vyšší potřeby) mohou být rozvinuty málo nebo vůbec a jsou výsledkem

učení. Do metapotřeb patří spravedlnost, krása, pořádek čest, potřeba znát a umět,

schopnost uznání a ocenění, seberealizace. Pascale Pichon Maslowovu pyramidu

lidských potřeb upravil pro vyloučené a deklasované osoby, kde jsou metapotřeby zcela

odděleny.

43 CHARITA OLOMOUC, Lidé bez domova, Co dělat, když. [online], [cit. 13-9-2015].44 HRADECKÁ, Vlastimila, HRADECKÝ, Ilja. Bezdomovství – extrémní vyloučení. s. 38.

33

45

Základní biologické potřeby jsou v brožuře Charity Olomouc rozepsány a zde

uvádíme návod, jak postupovat, aby byly naplněny. Brožura se zaměřuje na hlad,

přespání, ošacení, zdravotní péči, závislosti, dluhy, doklady, peníze, hygienu, duchovní

podporu a pomoc lidem na ulici.

Hlad

V brožuře se radí, jak postupovat, když má člověk, který se ocitne najednou na

ulici, hlad. Nabízí možnost stravování v Nízkoprahovém denním centru, kde osoba

dostane jednou denně zdarma polévku s chlebem a čaj. Za menší poplatek lze dokoupit i

druhé jídlo nebo kávu. Druhé jídlo lze pořídit za cenu 8,- Kč, kávu za 3,- Kč.46 Jako

další možnost, jak si obstarat jídlo uvádí několik příkladů, jedním z nich je, že některé

obchody s potravinami nebo supermarkety nabízí před zavírací dobou potraviny za

45 Maslowova pyramida potřeb a pyramida potřeb upravená Pichonem.46 Uvedené ceny jsou platné k 13.9.2015.

34

velmi přijatelné ceny s obrovskou slevou, jedná se především o pečivo. Některé

obchody s potravinami nabízí zboží s končící trvanlivostí, kde mohou být ceny se

slevou až 80%. Rovněž v Charitě Olomouc lze za vykonanou práci dostat jídlo. Jedná se

o menší práce, jako je například úklid, či nějaká jiná pomoc.

Přespání

Další kapitola je věnována pojmu přespání. Doporučuje se krátkodobé ubytování

v noclehárnách charity, kde je možné první tři noci po sobě jdoucí strávit bezplatně, po

těchto dnech se účtuje částka 20,- Kč za noc a je zde možné setrvat maximálně jeden

měsíc. Podmínkou, ale je, že osoba nesmí být pod vlivem alkoholu nebo jiných

toxických látek. Tyto noclehárny mají ovšem omezenou kapacitu, proto je nutné

dostavit se včas a střízlivý. Doporučuje se dostavit se minimálně jednu hodinu před

otevřením. Tyto noclehárny bývají nejvíce využívány v zimních měsících, kdy osoby

bez přístřeší trápí zima a přespávání venku je velmi složité a může se podepsat na zdraví

člověka, jako bývá podchlazení, omrznutí nebo může vést až k umrznutí.

Jako další možnost k přespání se doporučují ubytovny, ty už ale pro spoustu lidí

nejsou finančně dostupné. Oproti noclehárnám je zde několikanásobně vyšší cena. Pro

příklad jedna noc v ubytovně mimo město stojí 140,- Kč, k tomu se připočítává ještě

poplatek obci ve výši 6,- za den.47 Za měsíc zde zaplatí ubytovaný částku 4380,- Kč (při

30 dnech). Výhodou, ale je jisté soukromí. Navíc v noclehárně může osoba strávit pouze

jeden měsíc, tak že se jedná o nouzové krátkodobé ubytování a je potřeba ubytování

dále řešit. Další možností, spíše dlouhodobého ubytování jsou azylové domy, kde je

možnost bydlení až do délky jednoho roku. O tato ubytování je ale velký zájem, proto

jsou na tato ubytování vypisovány tzv. pořadníky.

Ošacení

Jak si obstarat oděv? Existuje několik možností. Jednou z nich je vyzvednutí oděvů

na poukaz, který vystaví charita, je vypsán na devět položek oblečení, které si mohou

lidé bez přístřeší vyzvednout na příslušném místě zcela zdarma. Místy pro vyzvednutí

jsou šatník charity nebo Středisko vzájemné pomoci občanům S.O.S. Jinou možností je

nákup ošacení v některém z tzv. second handů, kterých je v Olomouci několik, kde lze

oblečení pořídit za velmi přístupné ceny.

Zdravotní péče

47 Cena ubytování v ubytovně platná k 13.9.2015.

35

Nedoporučuje se podceňovat zdravotní potíže. Ovšem lidé bez domova z velké

většiny svého praktického lékaře nenavštěvují anebo ho vůbec nemají. Z těchto důvodů

je k dispozici přímo v charitě ordinace praktického lékaře nebo je možné navštívit

ordinaci Českého červeného kříže, který tuto službu rovněž poskytuje. V ulicích města

Olomouce, ale i v odlehlých částech lze potkávat terénní pracovníky Charity Olomouc,

kteří jsou schopni poskytnout základní zdravotnický materiál a pomoc.

Závislosti

Ve spoustě případů se do složitých životních situací dostávají lidé se závislostmi,

závislostmi na alkoholu především, ale i patologického hráčství nebo závislosti na

jiných návykových látkách. Tyto služby poskytuje jak Charita Olomouc, tak Sdružení

Podané ruce v Ambulanci adiktologie a v Kontaktním centru nebo v P – centru. Existuje

také možnost, pro ty co by nezvládli abstinenční příznaky, podstoupit krátký pobyt ve

Vojenské nemocnici na detoxifikačním oddělení, na které navazuje dlouhodobá léčba

v psychiatrické léčebně nebo v nějaké terapeutické komunitě.

Dluhy

Osoby dostanuvší se na ulici mohou mít problémy se zadlužeností. Pracovníci

Charity Olomouc jsou kompetentní jim poradit jak postupovat, případně jakou vyhledat

pomoc. Sjednají jim schůzku s odborníky na dluhové poradentsví. Touto problematikou

se zabývá i sdružení SPES, které sídlí na olomouckém Dolním náměstí.

Doklady

Při ztrátě dokladů, zejména občanského průkazu,48 není povinnost mít OP u sebe,

ale každý občan na území České republiky je povinen prokázat svou totožnost. Při

vyřizování dokladů pomáhají především pracovníci Nízkoprahového denního centra a

terénní pracovníci. Pravdou je, že lidé na ulici o své doklady nepečují tak jako lidé

pracující a bydlící. Rekordmanem ve ztrátě OP je bezdomovec Karel, kterému se věnuji

v kazuistice, jenž už 14x vyřizoval nový OP a je velmi populární na příslušném úřadě.

Peníze

Lidé na ulici si potřebují obstarat určité množství peněz, dostávají příspěvky

hmotné nouze, mohou čerpat příspěvek na bydlení, ale tato částka jim nemusí stačit.

V brožuře je uvedeno, jakým způsobem si lze obstarat prostředky na obživu a varuje, že

ne všechny způsoby jsou dovoleny a legální, což se týká krádeží, vybírání kontejnerů na

tříděný odpad. Vyhláškou města Olomouce je rovněž zakázáno žebrání a konzumace

48 Zákon č. 328/1999 Sb., Zákon o občanských průkazech.

36

alkoholu na veřejných prostranstvích.49 Jedná se především o centrum města,

autobusové a vlakové nádraží a jeho přilehlé plochy, okolí škol, mateřských školek,

kostelů a v parcích. Pokud je taková osoba přistižena, může jí být uložena pokuta,

kterou ale ve většině případů nikdy nezaplatí a také jí je zabaven alkohol.

Osoby bez přístřeší mohou žádat stát, respektive Odbor sociálního zabezpečení

Ministerstva vnitra, o vyplácení sociálních dávek. Členění sociálních služeb vychází ze

zákona.50 Jedná se o podporu v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory,51 což

jsou například příspěvky na bydlení a dávky hmotné nouze.52 V tomto všem jim jsou

schopni a kompetentní poradit zaměstnanci charity.

Každý občan České republiky je povinen dle zákona o veřejném zdravotním

pojištění platit zdravotní pojistné.53 Spousta lidí bez přístřeší si pojištění, ale neplatí,

čímž jim zaniká později možnost čerpání starobního důchodu. Toto, ale většina lidí bez

domova neřeší, protože jak jsme psali v jiné kapitole, tito lidé nepřemýšlí tolik do

budoucnosti, žijí přítomností, ze dne na den. Navíc spousta z nich si myslí, že se tohoto

věku ani nedožije.

Hygiena

V brožuře vydávané charitou si lidé, co se ocitnou bez domova, mohou dočíst, jak

lze v těchto výjimečných podmínkách vykonávat osobní hygienu. V Nízkoprahovém

denním centru je možnost se jedenkrát týdně zdarma osprchovat, lze si zapůjčit i ručník.

Sprchu je možné využívat vícekrát než jednou týdně, účtuje se ovšem již menší

poplatek. Prostřednictvím tohoto tištěného materiálu se osobám na ulici radí, kde je

možné vykonávat potřebu, kde jsou veřejné toalety. Pro některé bezdomovce může být

problém to, že veřejné toalety bývají zpoplatněné, ale ne všechny. V některých

obchodních centrech, čerpacích stanicích a na úřadech mohou být toalety i zdarma.

Dobrou radou je i zmínka o veřejném pítku, které se nachází před hlavním nádražím.

Duchovní podpora

Člověka žijícího na ulici trápí spousta problémů, chybí mu soukromí, zázemí, pocit

jistoty, sebevědomí. Tato situace je velmi náročná i na psychiku člověka. Jedinec má

potřebu se někomu svěřit, podělit se o svá trápení a může mít potřebu vyhledat

duchovní pomoc, útěchu.

49 OLOMOUC [online], [cit. 30-12-2014]. Obecně závazná vyhláška č. 9/2011, O zákazu konzumace alkoholických nápojů a žebrání na veřejných prostranstvích. Vešla v Platnost 1. 1. 2012.50 Zákon č. 108/2006 Sb., Zákon o sociálních službách.51 Zákon č. 117/1995 Sb., Zákon o státní sociální podpoře.52 Zákon č. 111/2006 Sb., Zákon o pomoci v hmotné nouzi.53 Zákon č 47/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění.

37

Duchovní útěcha je i náplní pracovníků Charity Olomouc, umět naslouchat,

povzbudit, ulevit člověku. Samozřejmostí je předání kontaktů na různé farnosti, kde

duchovní s ochotou vyslyší příchozivšího člověka a podpoří ho do dalších dnů.

Pomoc lidem na ulici

Lidé na ulici se ocitají ve velmi složitých situacích. Jak se v nich co nejlépe

orientovat se můžeme dočíst v již zmiňované brožuře „Co dělat, když…“. Olomoucká

charita poskytuje těmto lidem řadu služeb a výhod, prostřednictvím tzv. bodů, či

kreditů. Pomocí těchto bodů se může člověk bezplatně jedenkrát denně stravovat

v Nízkoprahovém denním centru, osprchovat se, nechat si vyprat oděv, zatelefonovat

rodině atd.

Osoba žijící na ulici má přiděleno 120 bodů, osoba žijící na ubytovně může

využívat 70 bodů. S body lze libovolně nakládat, pořídit si stravu či cokoliv jiného co je

v nabídce. Například polévka stojí 5 b, káva taktéž 5 b, telefonovat lze za 2 b za minutu,

vyprání prádla stojí 15 b, rovněž jako sprcha.

8.2 Podané ruceSpolečnost Podané ruce o.p.s. je nestátní neziskovou organizací, která se zabývá

pomocí lidem v těžkých situacích, v oblasti závislostí, prevence, léčby závislostí a práci

s dětmi a mládeží.54 Sídlí na olomouckém Dolním náměstí. Provozuje Kontaktní

centrum, uskutečňuje terénní programy, které se zaměřují na vyhledávání uživatelů drog

v olomouckém regionu, internetové poradenství a Nízkoprahové zařízení pro děti a

mládež.

Ve společnosti podané ruce si mohou osoby, které jsou v tíživé situaci a chtějí

pracovat zakoupit časopis Nový Prostor, který potom mohou na stanoveném místě

prodávat. Časopis si může od prodejce veřejnost zakoupit za cenu 50,- Kč, z této částky

přísluší polovina prodejci. Prodejce nesmí porušit kodex prodejce. Tuto činnost lze

vykonávat maximálně dva roky.

8.3 P – centrum

54 PODANÉ RUCE. Vize, cíle, poslání. [online], [cit. 3-9-2015].

38

P – centrum funguje jako dobrovolný, nezávislý a nepolitický spolek, který

sdružuje širokou laickou i odbornou veřejnost. Poskytuje služby lidem, kteří mají

problémy s drogami, alkoholem a jinými návykovými látkami, hazardním hraním a

rodinám s dětmi.55 Zajišťuje léčbu, poradenství, prevenci. Služby poskytuje lidem, kteří

pomoc vyhledají sami, služby jsou anonymní a bezplatné. P – centrum sídlí

v Olomouci v Lafayettově ulici.

8.4 Český červený křížSídlo Českého červeného kříže je v Sokolské ulici. ČČK poskytuje potraviny,

ošacení a potravinovou pomoc lidem v tísni. Další nabídkou je ubytování za

zvýhodněné ceny pro osoby v nelehké životní situaci a možnost praktického lékaře.

ČČK poskytujeme humanitární služby v těchto hlavních oblastech:

Ordinace praktického lékaře

Sociální činnosti, bydlení

Kurzy a školení, výuka první pomoci

Praktické ukázky poskytování první pomoci

Zdravotnické zabezpečení hromadných akcí

Ozdravné pobyty pro děti

Výuka první pomoci dětí a mládeže

Bezplatné dárcovství krve

Šíření mezinárodního humanitárního práva56

8.5 SPESSPES je občanským sdružením, které se zabývá pomocí lidem, kteří se dostanou do

obtížné životní situace v důsledku předlužení.57 Jde především o těžkou majetkovou

situaci. SPES provádí poradentství, jak formou přes internet, tak i osobně. Zaměřuje se

na preventivní vzdělávací programy, ekonomickou gramotnost obyvatel.

Poradna pro dlužníky SPES je nízkoprahové zařízení, které poskytuje své služby

zcela zdarma a zajišťuje anonymitu. Do poradny je potřeba se telefonicky objednat,

poradna úzce spolupracuje s Charitou Olomouc. 55 P – CENTRUM, O nás. [online], [cit. 13-9-2015].56 OS ČČK OLOMOUC, Naše aktivity. [online], [cit. 3-9-2015].57 SPES, O nás. [online], [cit. 3-9-2015].

39

8.6 Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanůStředisko SOS je spolek, vznikl v roce 1990 jako první nestátní nezisková

organizace v Olomouci. Sídlí na ulici Praskova, kde má kancelář a provozovnu, další

provozovna je v ulici Rooseveltova. SOS realizuje tyto projekty:

Výdej bezplatné materiální pomoci

Pracovní uplatnění pro dlouhodobě nezaměstnané a handicapované

Vánoce pro osamělé

Humanitární pomoc58

Středisko SOS poskytuje bezplatnou materiální pomoc lidem, kteří se ocitli

v akutní tíživé situaci, nabízí finančně dostupné věci, jako je oblečení, obuv, vybavení

domácnosti, nádobí, knihy sociálně slabším spoluobčanům v řádu několika korun.

Například kalhoty za příspěvek 35,- Kč, knihy 5,- Kč.59 SOS nabízí rovněž poradenskou

službu po telefonu, pracovní příležitosti handicapovaným a dlouhodobě

nezaměstnaným, v SOS je možné vykonávat alternativní tresty. V době vánoc SOS

navštěvuje osamělé a nemocné staré lidi a pořádá vánoční posezení pro lidi bez zázemí.

8.7 Člověk v tísniČlověk v tísni je nevládní nezisková organizace,60 která má své pobočky především

v Čechách, na Moravě má v současnosti pobočku pouze v Olomouci, na Litovelské

ulici.61 Zaměřuje se především na humanitární pomoc, lidská práva. V sociální politice

se věnuje práci s rodinou, nezaměstnanosti a předlužení.

8.8 Misericordia FirenzeKrátce představíme některou ze zahraničních humanitárních organizací. Po krátké

zkušenosti s italskou Misericordií ve Florencii, se budeme věnovat právě jí.

Misericordia jako humanitární organizace působí v různých městech po celé Itálii.

Misericordia již 800 let od svého vzniku naplňuje své poslání.

Misericordia Firenze sídlí na Piazza Duomo ve Florencii, je nevládní organizací a

je založena především na donátorství a dobrovolnictví. Daňový poplatník může také

přispívat určitou částkou z daní na neziskové organizace, program 5 pro 1000.62 58 STŘEDISKO SOS, O nás. [online], [cit. 6-9-2015].59 STŘEDISKO SOS, O nás. [online], [cit. 6-9-2015].60 ČLOVĚK V TÍSNI, Sociální práce, [cit. 13-9-2015].61Stav k 6.9.2015.62 MISERICORDIA FIRENZE. Il 5x1000 alla Misericordia. [online], [cit. 15-9-2015].

40

http://strediskosos.cz/humanitarni-pomoc

http://www.strediskosos.cz/kazdorocni-projekt-vanoce-pro-osamele

http://www.strediskosos.cz/projekt-pracovni-uplatneni-pro-handicapovane-dlouhodobe-nezamestnane

http://www.strediskosos.cz/trvaly-projekt-vydej-bezplatne-materialni-pomoci

Misericordia poskytuje potravinovou pomoc, lékařské služby přepravní služby,

poradenství, péči o mentálně postižené, pomoc rodinám, duchovní útěchu. Provozuje

lékařské kliniky, dvě zařízení pro seniory, pro ty co nejsou soběstační, ale i pro zdravé

lidi, v našem prostředí by to byl domov důchodců. Také provozuje muzeum. V roce

2011 nechal zhotovit jedno dílo přímo pro muzeum Misericordie ve Florencii

olomoucký rodák, sochař Ivan Theimer. Jedná se o sochu Sv. Šebestian a Arion.63

Misericordia ve Florencii má ve své sbírce díla významných autorů.

Spousta vlivných lidí přispívá na její chod a činnost, a to jak finančními dary,

materiálními dary a svým volným časem pro organizaci. Například lékaři věnují část

svého volného času ve prospěch organizace, kdy uplatňují své znalosti a schopnosti na

pomoc lidem v tísni. Ale tato pomoc se týká i jiných profesí anebo lidí obecně tím, že

chtějí jakkoliv pomáhat, ať už je to příprava nebo výdej jídla, oblečení či jiné práce. Co

je velmi zajímavé, tak je to, že na toto dobrovolnictví je úplně jinak nahlíženo než

například v České republice. Jde o pomoc velmi ceněnou a váženou, samozřejmě se

jedná i o prestiž. Česká veřejnost nenahlíží na dobrovolnictví s takovou úctou a

respektem jako se děje v zahraničí.

9 PRAKTICKÁ ČÁST

Teoretická část měla za úkol uvést do problematiky bezdomovectví, seznámit

s vybranými termíny, objasnit příčiny bezdomovectví. Praktická část se věnuje pomocí

63 MISERICORDIA FIRENZE. Motore di ricerca. [online], [cit. 15-9-2015].

41

kazuistik jednotlivým typologiím bezdomovectví a poukazuje na jejich prolínání, na to,

jak se mohou osoby pohybovat mezi jednotlivými typologiemi bezdomovectví.

9.1 MetodologiePro tuto práci byl zvolen kvalitativní průzkum, který probíhal přímo v terénu. Bylo

potřeba proniknout do hloubky, získat data z minulosti a současnosti jednotlivých

respondentů, která by nám umožnila zodpovědět výzkumnou otázku a cíl.

9.2 Výzkumná otázka a cílCílem této práce je, pomocí šetření, poukázat na to, jak se prolínají jednotlivé

typologie bezdomovectví nebo, jak jednotlivé osoby mohou procházet jednotlivými

typologiemi bezdomovství.

Výzkumnou otázkou je: jak je křehká hranice mezi jednotlivými typologiemi

bezdomovectví a jak úzce souvisí se zaměstnaností, respektive s krátkodobým,

příležitostným a nelegálním zaměstnáním a toto ukázat na jednotlivých životních

příbězích.

9.3 Použitá metodaByla použita metoda monografická neboli kazuistická, kdy zkoumáme jeden nebo

několik případů s určitým konkrétním cílem.64 V tomto případě se jedná o 11 kazuistik.

9.4 Techniky získávání datTechnikami k získávání dat byly použity pozorování a rozhovor. Metoda

rozhovoru, konkrétně neformální rozhovor sestával z tématu a okruhu otázek, pomocí

kterých jsme získali potřebná data. Metoda pozorování, v tomto případě obojí. Metoda

zúčastněného pozorování, přímo v terénu, ale i nezúčastněného pozorování, kdy si

pozorovatel udržuje odstup.65

9.5 Výzkumný vzorek – výběr respondentůVýběr respondentů, se kterými se prováděly rozhovory, byl cílený (výběr

z typologie) a náhodný (různí respondenti) současně. Dotazovaní respondenti

64 MICKERTSOVÁ, Zita, WEBROVÁ, Adéla, Teorie a metody sociální práce 1. s 61.65 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. s. 201.

42

zastupovali bezdomovectví zjevné, skryté i potencionální, abychom získali průměrný

vzorek napříč všemi typologiemi, na kterých by bylo možné demonstrovat výzkumný

cíl.

9.6 Průběh sběru datRozhovory a pozorování probíhaly během roku 2014 a 2015 a počátkem roku 2016.

U některých respondentů byla doba pozorování mnohem delší i před rokem 2014. Bylo

osloveno celkem 11 respondentů, všichni byli muži. Rozhovory probíhaly na různých

místech, na ulici, v soukromí, trvaly 30 – 60 minut, některé i opakovaně, v několika

etapách a při dalších setkáních byly doplňovány. Opakovaná setkání probíhala z důvodu

doplnění informací anebo ze zájmu o tyto osoby samotné, jelikož jejich osudy a příběhy

byly velmi zajímavé. S bezdomovcem Karlem se vedlo několik dlouhých rozhovorů,

jelikož u tohoto případu existuje přátelská vazba. Některá setkání probíhala i náhodně.

Získané informace, tzv. data, byly zapisovány do bloku, přepisovány, zkracovány a

upravovány do čtivé podoby a byly z nich vytvářeny kazuistiky. Všichni respondenti

souhlasili, při změně identity, s uveřejněním v bakalářské práci. Všichni dotazovaní byli

ochotni vést rozhovor, u některých se uplatnil pouze neformální rozhovor, u jiných byla

možná kombinace rozhovoru a pozorování. Při rozhovorech nebylo potřeba žádných

motivačních prvků.

Neformální, nestandardizovaný, tzv. volný rozhovor sestával ze základních otázek,

které byly kladeny přímo nebo skrytě, v různém pořadí, dle situace, stavu a rozpoložení

jednotlivého respondenta.66 Někdy bylo třeba od tématu odbočit, jindy zase zajít více do

hloubky, případně doplnit otázku dalšími dotazy, k jejímu upřesnění. Výhodou bylo, že

došlo k užšímu kontaktu mezi výzkumníkem a zkoumaným, tím pádem bylo možné

získat i citlivější informace. Nevýhodou bylo složitější, namáhavější a časově náročnější

zpracovávání získaných dat.

Základní otázky nestandardizovaného rozhovoru byly:

Kolik je Vám let?

Jaké máte vzdělání, jaké bylo (je) Vaše povolání?

Z jaké rodiny pocházíte (úplná / neúplná)? Kolik máte sourozenců?

Jaký je Váš stav? Svobodný, ženatý, rozvedený, vdovec.

Kde jste byl zaměstnán?

66 MICKERTSOVÁ, Zita, WEBROVÁ, Adéla, Teorie a metody sociální práce 1. s 63.

43

Kdy a proč jste přišel o práci?

Kdy jste ztratil domov? (Pouze u skrytých a zjevných bezdomovců)

Užíváte alkohol, drogy, kouříte?

Jste zadlužený?

Vlastníte mobilní telefon?

Využíváte sociálních služeb (Charita)? Pokud ne, proč? (Pouze u skrytých a

zjevných bezdomovců)

Chtěl byste se vrátit do běžného života? (Pouze u skrytých a zjevných

bezdomovců)

10 KAZUISTIKY

10.1 Kazuistika Honza

Honza má 41 let, je svobodný. Pochází ze tří sourozenců. Starší bratr má nyní 43

let, je vyučen zedníkem, je ženatý, má dvě děti, bydlí v menší vesnici, v okrese

Olomouc. Živí se svou profesí. Mladší sestra má 35 let, je rovněž vyučena, má také dvě

44

děti. V současné době se nachází v rozvodovém řízení, kde rozvod probíhá z důvodu

manželova alkoholismu. Když bylo Honzovi asi 7 let, zemřel jim otec, na jejich

výchovu zůstala matka sama. Oba rodiče byli silnými kuřáky a příležitostnými uživateli

alkoholu. Výchova probíhala bez nějakého vlídnějšího slova. Neustále v křiku, vulgární

slova byla na denním pořádku. Oba bratři měli již v mládí silné sklony k alkoholismu a

kouření. Již v mládí Honza chodil do hospod hrávat karty a sedával s místními

štamgasty. Honza asi do svých dvaceti pěti let sportoval, hrál závodně fotbal. V tuto

dobu jeho matka zemřela. Starší bratr i mladší sestra byli již ve svazku manželském a

nebydleli v jejich původním bytě o velikosti 3+1 na vesnici. Po úmrtí matky žil Honza

v tomto bytě sám, za dohledu svého strýce a tety, kteří bydleli nedaleko. Alkoholu se

nevzdával.

Honza se vyučil obráběčem kovů. Pracoval v Moravských železárnách v Olomouci,

potom vystřídal několik zaměstnání. Později pracoval na krátkodobé smlouvy nebo tzv.

na černo. Alkohol byl příčinou, pro kterou byl také několikrát propuštěn ze zaměstnání.

Když Honzovi začaly docházet peníze, prodal zahradu, která patřila k bytu, později

se rozhodl, že prodá i byt a odstěhoval se do jiné vesnice. Prodejem stávajícího bytu a

koupí nového malého bytu získal menší finanční obnos. V tuto dobu začal žít s o

několik let starší přítelkyní, které tímto poskytl azyl, po jejím rozchodu s bývalým

manželem. Společně utráceli peníze získané prodejem bytu, hojně navštěvovali různé

hostince. Přítelkyně se po asi ročním soužití rozhodla, že se vrátí k bývalému manželovi

a Honza zůstal sám. Alkoholu holdoval i nadále, práci měl nejistou, občas si zahrál i

automaty. Narůstaly jeho dluhy a byl nucen prodat svůj byt, čímž splatil dluhy a

přestěhoval se do pronájmu v menším městě. Tímto ztratil i své poslední stálé bydlení a

získal trvalé bydliště na městském úřadě. Nyní práci získává příležitostně, živí se jak se

dá. Spousta jeho aktivit je na hraně zákona, později i za ní. Byl odsouzen za trestnou

činnost, ale na základě amnestie do vězení nenastoupil.

V minulosti absolvoval odvykací léčebnou kůru alkoholismu ve Šternberku. Léčba

byla úspěšná jen krátkodobě, později opět začal tíhnout k alkoholu, ale další léčbu již

neabsolvoval. V současnosti trpí spoustou nemocí, mimo jiné i dnou, jež se u něho

projevuje i vředy. On, ale vše řeší po svém. Když má od lékařů zákaz alkoholu, tak jak

tvrdí, nepije tvrdý alkohol, ale jen pivo. Když vyhrál v nějaké loterii částku ve výši

20 000,- Kč, tak se to u něho projevilo tak, že už na pivo nejezdil na kole a nechodil

pěšky, ale nechal se vozit taxi službou, netrvalo to ale dlouho, asi za 14 dní mu peníze

došly.

45

Vztahy mezi sourozenci jsou více než chladné, i přes to mu nabídl svou pomoc jeho

bratr a strýc s tetou. Chvíli bydlel u bratra, ale nedělalo to dobrotu, tak byl nucen odejít.

Nyní se protlouká životem za pomoci alkoholu, jak se dá. Ve svém regionu je velmi

známou postavou. Honza je, ale pořád schopný si obstarat práci a vydělat nějaké peníze,

které mu stačí na pronájem a obživu. Zatím se nedostal přímo na ulici. Jeho výhodou je,

že má i spoustu známých a kamarádů, kteří by mu nějaké přístřeší vždy poskytli.

V současnosti Honza bydlí s kamarádem v podnájemním bytu, má nějaké, jen menší

dluhy, které se snaží splácet. Vlastní mobilní telefon. Příležitostně pracuje a má velké

plány.

10.2 Kazuistika HubertHubert má 61 let. Pochází z vesnice. Sourozence nemá. Vyučil se v zemědělském

učilišti a po absolvování základní vojenské služby začal pracovat u státních lesů, kde

pracoval jako traktorista. Později prošel dřevorubeckým kurzem a pracoval i jako

dřevorubec, především v zimních měsících, v teplejších měsících pracoval v bažantnici

nebo při výsadbách stromků.

Hubert je starý mládenec, který žil se svou matkou v malém domku na vesnici.

Maminka se starala o celou domácnost, Hubert jí pomáhal s malým hospodářstvím.

Měli slepice a králíky. Hubert byl myslivcem a měl dva lovecké psi.

Asi ve čtyřiceti letech se Hubert poprvé zamiloval, na loveckých honech se

seznámil s ženou, problém byl, že ona byla vdaná a udržovala s Hubertem pouze

milostný poměr. Hubert za ní dojížděl do čtyřiceti kilometrů vzdáleného města. V tuto

dobu byl Hubert pouze příležitostným konzumentem alkoholických nápojů. Hubert

vlastnil osobní automobil, který při jedné jízdě s přítelkyní naboural a automobil se stal

nepojízdným a tak se ho Hubert zbavil a další si již nepořídil. Později, když se jejich

vztah odhalil, milenka se rozhodla, že zůstane s manželem a Hubert tento rozchod těžce

nesl. Původně si myslel, že by se nechala rozvést. Začal situaci řešit za pomoci alkoholu

a z příležitostného pijana se stal pijan pravidelný. Stále, ale pracoval v lese.

Po smrti matky, pro něho nastává těžké období. Neustále pije, a aby měl na alkohol,

prodává postupně několik svých loveckých zbraní a lovecké příslušenství. V tuto dobu

je také propuštěn ze zaměstnání při snižování stavu pro nadbytečnost. Zaregistroval se

na Úřadu práce, následně si sehnal práci na zemědělské farmě. Tato práce ho, ale tolik

nenaplňovala a toužil se vrátit do lesa, což se mu o něco později podařilo. S alkoholem

46

dochází peníze a Hubert pozvolna rozprodává veškerý svůj majetek, motorové pily,

cirkulárku, bicykly atd. Přestává platit energie, které mu jsou odpojeny, na dům je

uvalena exekuce a následně je prodán.

Hubert se musí vystěhovat, nějakou dobu bydlí u svého synovce, ale pro nadměrné

užívání alkoholu musí dům opustit. Touto dobou již je bez práce. Přestěhoval se do

malého nájemního bytu, z kterého záhy odešel. Začal přežívat v lese, přespával

v krmelcích pro zvěř nebo v senících. Když se potřeboval najíst, chodil pomáhat

dřevorubcům nebo lidem do vsi. Později bylo Hubertovi dovoleno, aby se nastěhoval do

svého původního domu, kde ale byly odpojeny veškeré energie, mimo vody, kterou si

tahal ze studny. Dostal darem pět běžných metrů dřeva na zimu, které ale prodal. Také

prodal kamna a zimu přežívá bez topení. Spí ve spacím pytli, když je velký mráz, tak

spí v položené skříni, zakrytý několika kabáty. Vaří si v kotlíku na otevřeném ohni.

Občas chodí pomáhat lidem ve vesnici, řeže jim dřevo nebo chodí na statek, aby měl

alespoň na jídlo a alkohol. Hubert je ve svém okolí velmi známou postavou.

10.3 Kazuistika JanJanovi je 54 let, je rozvedený, má mladšího bratra. Vyrůstal na vesnici u své

babičky, má pouze základní vzdělání, které absolvoval ve zvláštní škole, dnes základní

škole praktické, více se nevyučil. Začal pracovat v JZD jako pomocný pracovník.

Babička, u které bydlel a která ho vychovávala, je původem z Jugoslávie. Rodiče se

vzdali výchovy Jana i jeho bratra, který byl umístěn do dětského domova (rovněž se mu

věnujeme v kazuistice). Babička se starala o celou domácnost. Jan se ve svých 28 letech

oženil, manželka byla podobného vzdělání. Po roce se jim narodila dcera. Dokud žila

babička, na všechno dohlédla. Po její smrti, jim byla dcera odebrána, se kterou se ale

pravidelně stýkali. Babička měla dům upravený a celkem čistý, po její smrti již na Jana

neměl nikdo vliv a ten si začal zvát do domu své kamarády a známé a pořádali tam

velmi divoké seance plné alkoholu. Přespávalo tam až okolo dvanácti lidí. Začaly i

první stížnosti. Později, když veškeré peníze propili, dostávali ze Správy sociálního

zabezpečení poukázky na nákup potravin, protože peníze by utratili za alkohol a

cigarety, na které si Jan vždy vydělal nějakou příležitostnou prací.

Pro neplacení energií jim byl odpojen plyn, následně i obecní voda a elektrika.

Takto bez energií přežívali v tomto domě ještě několik let. Vodu vytahovali na laně ze

studny nebo se po něm spouštěli do studny a umývali se přímo v ní. V zimních měsících

47

spálili všechno dřevo, co měli v zásobě a co si přichystali, později topili vším, co

hořelo. Při jedné tzv. párty, dům vyhořel, ale zůstal obyvatelný.

Když byl Jan v devadesátých letech z JZD propuštěn, živil se různými

příležitostnými brigádami. Vědělo se o něm, že je pracovitý, proto si ho lidé najímali

jako pomocného dělníka, nebo si Jan našel nějakou jinou příležitostnou práci. Ošacením

ho vždy někdo obdaroval. Po smrti babičky začal uzavírat různé půjčky na domácnost,

s telefonními operátory atd. Půjčky ale nesplácel a na dům byla uvalena exekuce.

V těchto letech se rozvedl se svou ženou, kterou si vzal jeho bratr, který v tuto dobu

bydlel s nimi v domě. Po vystěhování z domu jim bylo nabídnuto bydlení v obecním

bytě, kde později zůstal bydlet jen jeho bratr s manželkou a Jan se musel pro užívání

alkoholu vystěhovat. Nějakou dobu přespával, kde se dalo, v maringotce, ve stodolách

na seně, stanoval u rybníka. Později se přestěhoval ke svému strýci do sousední vesnice,

kde mu pomáhal na statku a chodil na příležitostné práce. Později si našel známost,

starší paní, u které nyní bydlí a vedou společnou domácnost. Janovi se rovněž podařilo

sehnat stálou práci, pracuje jako správce rybníka. Je velmi spokojen, protože již od

mládí velmi rád rybařil. Omezil i konzumaci alkoholu a již nežije takový nezřízený

život jako dříve.

10.4 Kazuistika JožinJožin má 51 let, je ženatý. Jeho manželka je v domácnosti. Má staršího bratra

(kterým se zabývá jiná kazuistika). V dětství byl rodičům odebrán a umístěn do

dětského domova v Ostravě, odkud pochází. Jeho bratr žil s babičkou na vesnici. Jožin

po dovršení osmnácti let dětský domov opustil a dostal se na ulici, kdy přespával

v různých ubytovnách. Svého bratra navštěvovat nesměl, protože jeho návštěvy končili

vždy nějakým konfliktem. Později se přemístil do Olomouce, kde pobýval v okolí

Charity a využíval její služby. Jožin není příliš vzdělaný, ale umí se pohybovat

v sociálních službách, což je jeho velkou výhodou. Jak tvrdí, využívá vše, co se využít

dá.

Po smrti babičky, mu jeho bratr nabídl, že by se mohl k němu nastěhovat a on tak

učinil. Neměl žádnou práci, ani ji nevyhledával, využíval pouze sociálních služeb a živil

se na hraně zákona, za což byl později odsouzen a uvězněn. Po návratu z vězení se vrátil

do domu svého bratra, kde probíhaly alkoholové dýchánky za účasti několika kamarádů.

48

S alkoholem rostly i konflikty. Jožin, ale alkohol neužíval, jen ve velmi malém

množství.

O několik let později se dostal dům do exekuce, byl prodán a museli se všichni

vystěhovat. Bylo jim nabídnuto, jako sociálně slabším, bydlení v obecním bytě, zaručil

se za ně místní starosta, jinak by skončili na ulici.

V tomto bytě bydlel Jožin nějakou dobu s manželkou a bratrem, který se musel

posléze pro užívání alkoholu odstěhovat. Jožin si později sehnal nárazovou práci ve

sladovně, kde pracuje jako pomocný dělník doposud. Přes letní sezónu jezdí se

skupinou kolotočářů a působí jako údržbář místního sportovního areálu, jsou ale na

něho ohledně správcování velké stížnosti a řeší se otázka jeho nájemního bytu, což by

znamenalo, že by se musel někam vystěhovat.

Jožin nemá žádné dluhy, vlastní mobilní telefon. Domácnost má vybavenou

základními věcmi, včetně sporáku, nádobí a pračky.

10.5 Kazuistika KarelKarlovi je věnována nejdelší a nejobsáhlejší kazuistika, jelikož jeho život bylo

možné sledovat a zaznamenávat již několik let a na základě tohoto pozorování a

rozhovoru byla sepsána kapitola Sociální exkluze - tři různé dny bezdomovce.

Karlovi je 45 let, je vyučený elektrikářem. Pochází z úplné rodiny. Rodiče a mladší

bratr bydlí v rodinném domě na vesnici. Rodiče, v současnosti jsou již v penzi. Otec je

vyučen zedníkem, tuto profesi i vykonával. Matka je rovněž vyučena, pracovala

v továrně. Mladší bratr je inženýr technického zaměření s doplněným vzděláním

a titulem Ph.D., který pracuje jako výzkumný pracovník.

Karel po vyučení místo základní vojenské služby nastoupil na náhradní civilní

službu ve vojenské nemocnici, kde pracoval jako ošetřovatel. Po civilní službě mu bylo

nabídnuto trvalé zaměstnání v této nemocnici, kde potom pracoval několik let. Při

snižování stavu zaměstnanců byl propuštěn. V tuto dobu byl již ženatý a měl

dvouročního syna. Po propuštění si v co nejkratší době našel nové zaměstnání v elektro

firmě. Firma, v které pracoval, asi po dvou letech od jeho nástupu zkrachovala a Karel

se ocitl znovu bez práce, ale opět ne na dlouho, podařilo se mu sehnat místo

elektroúdržbáře ve zdravotnickém zařízení.

Za svobodna si Karel pořídil byt 1+1 v panelovém domě v Olomouci a osobní

automobil. Později se oženil, tou dobou pracoval ještě jako údržbář v nemocnici.

49

Manželka dle jeho slov, byla velmi fixovaná na svou matku. Začala se projevovat menší

rodinná krize, která se postupně prohlubovala a tím se změnila i rodinná situace. Toto

období řešil částečně alkoholem, i když Karel užíval alkohol i dříve. V mládí byl

aktivním sportovcem, hrál závodně fotbal. O sport se zajímal všeobecně, což ho

přivádělo do různých sázkových kanceláří, kam chodil sázet na fotbalová utkání, ale i

jiné sporty, občas sázel i za vyšší částky. Rodinnou krizi začal řešit stále častějšími

návštěvami restauračních zařízení, kde po požití alkoholických nápojů se v něm

probouzely pudy k hraní výherních automatů. Absolvoval odvykací kůru patologického

hráčství v Opavě. Po léčení nějakou dobu žil spořádaný život. Později znovu propadl

hraní a alkoholu. Toto vše eskalovalo v rozchod a odstěhování manželky ke svým

rodičům a následný rozvod. Stále pracoval jako elektro údržbář v nemocnici. Ve spojení

s alkoholem a hraním se zhoršovala jeho morálka, která se odrážela i v pracovní

činnosti a docházce, za což byl přistižen a následně propuštěn ze zaměstnání.

Projevovalo se u něho pití v tahu. Výpadek pravidelného měsíčního příjmu, neplacení

energií, splátky i přes pomoc rodičů nestačily na udržení bytu, o který velmi brzy přišel

a nastěhoval se zpět k rodičům.

Žil bez pravidelného měsíčního příjmu, trvalé bydliště měl hlášené ve vesnici u

rodičů. Dále však uzavíral různé půjčky, aby pokryl náklady svých patologických

zájmů. Postupně začaly chodit na adresu různé složenky pro jejich neplacení, tu tam

sebral nějakou částku z peněženky některého z rodičů. Významnou roli v tuto dobu

nadále hrál alkohol. Situace začala být neúnosná, jak později vyprávěl jeho bratr, který

tuto rodinnou tragédii rovněž líčil a protože rodiče již nic nezmohli, vše začal řešit

právě on. Docházelo k různým neshodám, potyčkám a vše vygradovalo tím, že byl

Karel nucen opustit dům. Odhlásil se z místa bydliště rodičů a novou adresu získal na

městském úřadě, rovněž i kvůli sociálním dávkám. Začal bydlet v různých ubytovnách,

práci získával příležitostně, živil se, jak se dá. Dostal se do úplně jiné společnosti, stal

se z něho bezdomovec.

Později začal být vídán v Olomouci, na Václavském nebo Biskupském náměstí, kde

sedával s bezdomovci a popíjel různé nápoje, zejména krabicové víno a rovněž žebral

peníze. Chodil neupravený, špinavý, býval pod vlivem alkoholu, občas ležel opilý

někde poblíž autobusové zastávky. Někdy jezdil ke svým rodičům, kde mu matka

vyprala prádlo a mohl u nich provézt hygienu, také dostával nějaké jídlo na přilepšenou

a menší finanční obnos. Platí pravidlo, pokud jede k rodičům, nesmí být pod vlivem

50

alkoholu a ani u nich nesmí požívat alkoholické nápoje, návštěva trvá jednu, maximálně

dvě noci.

Na podzim roku 2014 byl Karel pro nedodržování podmínek, nadměrné užívání

alkoholu a neplacení ubytování nucen z ubytovny odejít. Nějakou dobu přespával u

kamarádů a známých. Později nějakou dobu nocoval venku, v teplovodním kanále nebo

v kartonových krabicích na břehu řeky Moravy. Chodil neupraven, špinavý a věčně

opilý, spával kdekoliv na zemi. Chodil po žebrotě, aby si vyžebral na jídlo a zejména

alkohol. V tomto období se u něho projevovalo pití v tahu. Dostal se do skupiny

zjevných bezdomovců, se kterými sedával a popíjel levná krabicová vína. Po nějaké

době se opět zklidnil. Našel si bydlení v ubytovně (2014), kde se ubytoval i

s kamarádem Lubošem. Nějakou dobu takto vydržel. Poté se u něho opět projevila

alkoholová závislost, propil veškeré své peníze, včetně příspěvků ze Správy sociálního

zabezpečení, nedoplatil ubytování a z ubytovny byl opět vyhozen. Přespával různě u

kamarádů, známých u přítelkyně nebo venku na ulici.

Karel neustále shání nějakou práci, ale vždy jen nějakou krátkodobou, žije

víceméně ze dne na den. Trvalé zaměstnání příliš nehledá, i když je Úřadem práce

vysílán na různá pracovní místa, v některých případech může být jeho problémem i

místo bydliště, kterým je městský úřad, což by mohlo být objektivním důvodem,

subjektivním je jeho alkoholová závislost. Karlovi, jak tvrdil, chybí pro trvalé

zaměstnání motivace. Kdyby se nechal zaměstnat, tak dostane exekuci na plat, kde by

mu zbylo jen nutné minimum. Tudíž je pro něho stále výhodnější, což jsou ale jeho

argumenty, si přivydělávat nějakou brigádou, kde dostane nějaké peníze v hotovosti a

na ruku. V nejhorších časech se živí výběrem z popelnic a žebrotou nebo sběrem papíru

a barevných kovů.

Karel přiznává, že je alkoholik, sám to o sobě tvrdí a říká, že alkohol, potřebuje

k tomu, aby to nějak přežil. Dle jeho slov žije nekonečný dýchánek. Dnes již má

zdravotní potíže, ale obává se navštívit lékaře, aby se nedozvěděl nějakou špatnou

diagnózu. V současné době střídá horší období s lepšími. Abstinuje a následně zase pije

v tahu. Bydlí v ubytovně s kamarádem Lubošem. Karel je rekordmanem v počtu

ztracených občanských průkazů a jejich následném vyřizování, na příslušném úřadě je

známou figurou. Vlastní mobilní telefon, který již také několikrát ztratil a neustále si

pořizuje nový, potřebuje ho k získávání práce. Jeho dluhy jsou ve výši okolo milionu a

půl a nesplácí je.

51

Dnes již nemá výčitky, za svůj život se nestydí, statut bezdomovce již neřeší,

jestliže pro něho byla dříve motivace k návratu do běžného života, dnes již není. Tento

způsob života je již jeho součástí, jak sám tvrdí. Občas ho jen přepadne lítost, či spíše

sebelítost, spojená se vztahem s přítelkyní.

Se zjevnými bezdomovci se již pravidelně nestýká, i když občas ještě mezi ně

zajde. Celý jeho život se točí okolo alkoholu, když nemá peníze, jde i po žebrotě, když

peníze má navštěvuje hospody a vinotéky nebo si alkohol koupí. Brigády nebo

příležitostné práce mu slouží k obstarání si části peněz na doplacení ubytovny, ostatní

vše je určeno pro alkohol a život s tím spojený.

10.6 Kazuistika KristianKristian má 35 let, vyučil se slévačem. Pochází z malé vesnice, kde žije doposud.

Má staršího bratra, který je ženatý, má děti a žije v nedalekém maloměstě. Kristian

bydlí s rodiči v družstevním domě, v bytě o dispozici 3+1. Rodiče, dnes již v penzi,

pracovali v JZD, matka jako dojička, otec byl traktoristou. V dětství byli oba bratři

vnímáni jako nejhodnější chlapci ve vsi. Tak to přetrvávalo ještě do dob, kdy se oba

dostali do učení. Oba byli víceméně pro sebe, všude chodili spolu. Kristian byl velký

sportovec, organizovaně hrál fotbal, později i volejbal. V obou sportech byl úspěšný.

V učení se seznámil s alkoholem, ke kterému později čím dál více přivykal. Rodiče a

bratr pijí alkohol jen příležitostně.

Kristian neměl nikdy vážnou známost s dívkou jeho věku, ani v období studií.

Později si však našel přítelkyni, která byla ve věku jeho matky, což rodiče zpočátku

nelibě nesli, později se situace vyřešila tím, že se Kristian odstěhoval ke své přítelkyni,

která vlastnila rodinný dům se zahradou na kraji města. Měla dceru ve věku Kristiana.

V tuto dobu již Kristian měl kladný vztah k alkoholu, chodil na pivo i s přítelkyní.

Tento vztah vydržel zhruba 5 let. Po rozchodu, který iniciovala přítelkyně, se Kristian

utápěl v alkoholu čím dál více.

Kristian po vyučení nastoupil do MŽ (Moravské železárny Olomouc), potom byl

při snižování stavu zaměstnanců propuštěn. Našel si práci u firmy, která se zabývala

střešními krytinami a pokrývačstvím. V této firmě pracoval asi tři roky, byl propuštěn

pro konzumaci alkoholu v pracovní době. Nějakou dobu byl bez práce, později ho

zaměstnal kamarád, který má klempířskou firmu s pokrývačstvím. Nějakou dobu u něho

pracoval, ale protože zaměstnavatel s ním nebyl spokojen, pro nadměrnou konzumaci

52

alkoholu po pracovní době, která se promítala i do následujícího dne, tak ho po několika

výstrahách propustil. Ocitl se bez práce, sháněl si různé brigády, pracoval na černo.

Následně mu jeho soused sehnal práci ve firmě, která se zabývala výrobou nákladních

přívěsů. V této firmě pracoval asi půl roku a poté co byl již podruhé přistižen na

pracovišti s alkoholem v krvi, byl propuštěn. V tomto období již nežil se svou

přítelkyní. Vrátil se k rodičům, kteří neustále řešili problémy okolo jeho opilosti,

protože neustále vysedával v hospodách, když chodil do práce nebo na brigády a měl

peníze. Občas pil na dluh nebo mu koupil pivo někdo, kdo potřeboval nějakou pomoc a

Kristian si to potom u něho odpracoval. Později se mu naskytla příležitost pracovat

s jedním důchodcem, se kterým jezdil do lesa, kde vyráběli samovýrobou dřevo. Jelikož

několikrát nepřišel, tak i tato spolupráce skončila.

Když vysedával po hospodách, chodil neupraven, špinavý, spával na lavičkách,

občas ani nešel domů, žil jako bezdomovec. Po několika dnech se vracel domů, mezitím

ho rodiče vždy hledali. Později říkal rodičům, když neměl práci, že pracuje a každé ráno

odcházel z domu, jako že jde do práce. Sedával na lavičce v autobusové čekárně nebo

chodil do sousední vesnice, kde si u obchodu dával lahvové pivo, které dostal za práci

tam vykonanou. A odpoledne se vracel domů. V zimních měsících chodil různé okruhy

přes několik vesnic, protože se nedalo jen tak sedět v čekárně v mrazu. Problémem u

něho je silná alkoholová závislost, po každé výplatě jeho první kroky vedou do

hospody. Pije vždy až do němoty a na druhý den tudíž není schopný jít do práce. Někdy

takto pil i více dní, i týden, když se u něho projevilo tzv. pití v tahu. Následně vždy

dostal výpověď za zaměstnání.,

Později se začal stávat takovým místním pomocníkem, který pracoval za minimální

mzdu nebo jen za pivo a jídlo. Potřeboval si vydělat jen na pivo a cigarety, protože

veškerou domácnost vedou jeho rodiče a on jim nic nepřispívá. Jemu stačí, že má jen

svůj pokoj v jejich bytě.

Kristian není nikde stále zaměstnán, občas si sežene nějakou brigádu. Kristian je

příkladem tzv. potencionálního bezdomovce, problém by mohl nastat po smrti jeho

rodičů, protože on není schopen se o sebe sám postarat, popřípadě o svou domácnost.

Jak říkal, on nemá vztah k penězům, když je má, velmi rychle je propije.

Podařilo se mu po delší době sehnat stálou práci, kde nastoupil na místo skladníka.

Po čase ho, ale práce přestala bavit a on z firmy odešel. Začal pracovat u jiné firmy na

brigádnickou smlouvu a částečně na černo, čímž dostává menší obnos peněz přímo na

ruku, což mu vyhovuje, protože tak má na denní spotřebu alkoholu.

53

10.7 Kazuistika LubošLubošovi je 49 let, je rozvedený, sourozence nemá. Vyučil se zámečníkem.

Z manželství, které trvalo 29 let má syna, kterému je 23 let. Se synem se stýká jen velmi

zřídka.

Luboš pracoval 25 let v Presbetonu, v roce 2000 dal výpověď. Firma kladla na

zaměstnance vyšší nároky, zaváděly se nové technologie a pracovní postupy, což Luboš

nechtěl akceptovat. Výpověď podal, jak říkal, spíše z frajeřiny, možná si myslel, že ho

budou chtít přemlouvat, aby si to rozmyslel. Následně pracoval jako zedník nebo

pomocný zedník na stavbách, jednalo se vždy o sezónní práci. Od prosince 2014 je

ubytovaný v ubytovně, kde je, jak říká celkem spokojený. Pobírá příspěvek v hmotné

nouzi ve výši 3.410,- Kč, který jde na pokrytí bydlení, kde musí ještě 1000,- Kč

doplácet. Na tuto částku si musí vždy nějak vydělat. Stálou práci nemá, shání si

příležitostné brigády, vesměs se jedná o práci bez smlouvy, tzv. práci na černo.

Luboš chodí celkem čistě oblečen a upraven. Vlastní mobilní telefon. Jak se sám

přiznal, má silné sklony k alkoholu a občas si i zahraje na automatech. Jeho dluhy jsou

ve výši cca 120 000,- Kč. Tvrdil, že dluhy se snaží pomalu splácet, ale neznělo to příliš

přesvědčivě. Bydlí na ubytovně s kolegou Karlem.

Luboš je pracovitý, je schopen samostatně přemýšlet a pracovat. Do práce se

nemusí pobízet. Jen je potřeba, aby měl k dispozici alespoň nealkoholické pivo a

cigarety nebo tabák, který si v případě nouze obstarává sbíráním nedopalků.

Příležitostnou práci si Luboš shání sám nebo společně s Karlem. Brigády nebo jakákoliv

krátkodobá příležitostná práce, jak tvrdí, je pro něho změna, alespoň se dostane, jak

tvrdí, na „jiný vzduch“ a má vždy zajištěné jídlo, na které se také těší. Pokud práci nemá

a nemá ani peníze na jídlo a pití, živí se výběrem z popelnic a využívá služeb Charity

Olomouc. Bezdomovecké komunitě se vyhýbá, nevyhledává ji, ačkoli se pohybuje na

hraně skrytého a zjevného bezdomovectví.

Koncem letních prázdnin se Luboš pro neuhrazení doplatku za ubytovnu ocitl opět

na ulici, což se stalo již několikrát. Přespává různě, někdy u kamaráda, někdy venku na

ulici, v parku. Do noclehárny chodí jen velmi zřídka, tvrdí, že tam byl několikrát

okraden a nemá příliš dobré vztahy s romskou menšinou. Později se mu podařilo dluh

v ubytovně uhradit a mohl se nastěhovat zpět.

10.8 Kazuistika Ondra

54

Ondrovi je 38 let, má starší sestru. Vyučil se stolářem, v této profesi pracoval asi

sedm let. Následně vystřídal několik zaměstnání, kde končil buď z důvodu sezonních

prací, nebo proto, že firma zkrachovala.

Ondřej pochází z Ostravska, kde je podle něho složité sehnat práci a proto se

přestěhoval do Olomouce, kde již několik let žije se svou družkou na ubytovně. Nyní je

asi 5 let bez stálého pracovního poměru, práci si shání příležitostně. Ale jak tvrdí, musí

si vždy sehnat peníze na doplatek ubytování, aby neskončil na ulici. Příjem mu stačí na

uspokojování základních lidských potřeb a pořízení alkoholu, ke kterému má sklony a

současně je silným kuřákem. Občas si zakouří i marihuanu.

Ondra vede nespoutaný a bujarý život, podpořený alkoholem. Není pro něho

problém střídat ženy, svou družku podvádí, jak se přiznal a nemá při tom žádné výčitky.

Pokládá to za zcela normální, není to pro něho žádná zvláštnost. Jeho sklony

k alkoholismu se u něho projevují pitím v tahu, několik dní, současně s promiskuitním

životem.

V těžkých chvílích ho podporuje jeho sestra, která mu pomáhá s praním ošacení a

rovněž mu někdy pomůže, když nemá vůbec žádné prostředky, které se jí, ale Ondřej

snaží vracet po obdržení výplaty z brigád, jak sám tvrdí.

Ondra je velmi veselý chlapík, je docela vtipný, ze spousty věcí si dělá legraci.

Dokáže navodit a udržovat dobrou náladu. Jen jeho slovník se vyznačuje častými

vulgárními výrazy. Pro svou veselou povahu je v partě oblíbený a není konfliktním

typem.

Z posledních zpráv se Ondra rozešel se svou družkou a změnil ubytovnu.

Pomocnou ruku mu podal jeho švagr a zaměstnal ho ve své firmě, která se zabývá

výstavbou a montáží pracovních hal, kde nyní Ondra pracuje. Nemá žádné vyšší dluhy,

vlastní mobilní telefon, který mu pomáhá při obstarávání práce a komunikaci se sestrou.

10.9 Kazuistika VlastikVlastik má 47 let, je svobodný a sourozence nemá. Vyučil se tavičem kovů, což

také nějakou dobu vykonával. Později přišel o práci a začal se živit příležitostnými

brigádami. Před lety měl přítelkyni, se kterou se rozešel a má s ní 17 letého syna, se

kterým se nestýká a neplatí na něho výživné. Rovněž se nestýká s rodinou, pouze se

strýcem, který je v podobné situaci jako on sám.

55

Vlastik je silný kuřák a alkoholik, psychicky nevyrovnaný. Jak sám tvrdí, má

spoustu dluhů, které nesplácí. Bydlel na ubytovně, kterou několikrát změnil, i kvůli

nedoplatkům. Zimu strávil ještě na ubytovně, po tuto dobu chodil řádně ustrojen a

upraven, staral se o sebe. Dařilo se mu sehnat vždy i nějakou práci.

Na jaře ale neměl na zaplacení ubytovny, tak se musel vystěhovat. Od dubna 2014

přespává na ulici a živí se výběrem popelnic, tzv. fáráním, sběrem nedopalků, žebráním.

Využívá služeb Charity Olomouc. S příchodem zimy má snahu se vždy začít léčit, aby

se dostal na zimu někam do tepla, několikrát se mu to již podařilo.

Vlastik je rozumově jednodušší, moc nepřemýšlí, není příliš komunikativní. Je

spíše samotář. Chodí neupravený, špinavý, velmi často bývá opilý a agresivní. Zná se

s Karlem, Lubošem i Ondrou, ale s nikým, co se dostal na ulici se už nestýká, i když oni

měli snahu mu pomoct. Vlastik se uzavřel do sebe, žije sám, a jak tvrdil, nemá zájem se

vrátit zpět do běžného života.

10.10 Kazuistika Zikmund

Zikmundovi je 58 let, je rozvedený, sourozence nemá. Narodil se a vyrůstal

v Karlových Varech, kde chodil do základní školy. Vyučil se hutníkem nekovových

materiálů na učilišti v Břidličné. Poté nastoupil na základní vojenskou službu na

Šumavě, kde byl u pohraniční stráže. Na vojnu nevzpomíná zrovna s láskou, neustále

chodil do stráže a sloužil někde uprostřed lesů. Později byl převelen do Olomouce, kde

se oženil, vzal si zdravotní sestru, která pracovala ve Fakultní nemocnici v Olomouci.

Narodilo se jim dítě, chlapec, který ale ve třech letech zemřel, což oba rodiče velmi

těžce nesli.

Po vojenské základní službě nastoupil do VOP (Vojenský opravárenský podnik),

kde pracoval čtyři roky, následně pracoval v TOS Olomouc (třískové obráběcí stroje),

kde pracoval pět let. Po revoluci v roce 1989 začal podnikat, kdy provozoval stánek se

zeleninou, v tomto oboru podnikal celkem osm let, s nástupem supermarketů se

Zikmundovi přestalo v zelinářství tolik dařit a odjel s kamarádem podnikat do

Rakouska, kde se živili smažením koblížků. Toto podnikání se jim zpočátku velmi

dařilo, pronajali si byt, za který platili měsíčně 5000,- Schillingů. Každý platil polovinu,

vydělávali okolo 7000,- Schillingů. Takto pracovali v Rakousku v lázeňském městě Laa

Thaya celkem tři roky. Vydělané peníze velmi rychle utratil. Po návratu do České

republiky sehnal práci přes pracovní agenturu v Aholdu, ale pouze na dobu určitou,

56

která mu nebyla prodloužena. Zikmund se rozvedl se svou manželkou, které nechal byt,

sám bydlí v nájemním bytě v centru Olomouce, kde ho měsíční bydlení stojí 4800,- Kč.

V bytě bydlí sám, byt má samostatné sociální zařízení a společnou kuchyň pro dva byty.

Zikmund je typickým představitelem skrytého bezdomovství, chodí čistě a velmi

slušně upraven. Nevyužívá služeb Charity Olomouc. Nestýká se s ostatními

bezdomovci. Jak sám říkal, nikdy by se nesnížil k žebrání. Během našeho rozhovoru šel

okolo bezdomovec Karel, se Zikmundem jsme mluvili i o něm. Říkal, že ho zná od

vidění, ale jinak ne. Vyhýbá se zjevným bezdomovcům, vídá ho, jak žebrá na ulici.

Bylo hezké slyšet názor z jeho úst, kterým potvrdil informace z literatury a

přednášek univerzity o stýkání skrytých a zjevných bezdomovců. Zikmund pobírá

příspěvek hmotné nouze a příspěvek na bydlení. Zbytek peněz si obstarává

příležitostnými brigádami a prodejem časopisu Nový Prostor. Zikmund je velmi

komunikativní, při prodeji Nového Prostoru si rád popovídá s kolemjdoucími.

10.11 Kazuistika Zoltán

Zoltánovi je 60 let, je rozvedený, sourozence nemá. Vyučil se opravářem strojů.

Ženatý byl 30 let a má dospělého syna. S bývalou ženou ani synem se nestýká. Zoltán je

kuřákem a má silné sklony k alkoholu. Je člověkem velmi společenským, má rád

zábavu a legraci. Jak říkal, spoustu legrace zažíval po celý život.

Zoltán po vyučení pracoval jako opravář zemědělských strojů, následně nastoupil

na základní vojenskou službu. Po vojně začal pracovat u podniku, zabývajícího se

výstavbou silnic a infrastruktury. Jezdil po montážích po celém Československu,

později jezdil na zahraniční montáže, byl v Sovětském svazu, Kazachstánu, NDR,

Libyi, v některých zemích i opakovaně. Byl neustále mimo domov, domů jezdil jen

zřídka. Po sametové revoluci začal Zoltán podnikat, koupil si nákladní auto Praga V3S

s odpadní cisternou a živil se vyvážením žump a septiků.

Zoltán vlastní řidičský průkaz skupiny A, B, C, T, E, udržuje si profesní průkaz pro

skupinu C a E. V současnosti se živí jako řidič a opravář pracující jako OSVČ, nechá se

najímat u firem budujících inženýrské sítě nebo působí jako tzv. hodinový manžel,

vykonávající různé práce okolo domu a jezdí také traktorem a vykonává různé

zemědělské práce lidem ve vesnici.

V 58 letech se Zoltánem jeho manželka rozvedla a Zoltán se z domu odstěhoval.

Vše nechal své bývalé ženě, jediné co mu zbylo je auto Škoda Forman. V létě kempoval

57

v obytném přívěsu u nedaleké pískovny, později si našel bydlení v sousední vesnici,

v malém polorozpadlém domku, který je v exekučním řízení. Dům je obyvatelný, ale je

bez veškerých energií. Elektřina, plyn i voda jsou odpojené, vytápět se dá tuhými

palivy. Dům, ve kterém přebývá je zarovnaný všelijakým harampádím a dřevem, které

ale nemá čas pořezat, protože buď je v práci, nebo je opilý. Zoltán trpí alkoholovou

závislostí, jež se u něho mimo jiné projevuje tzv. pitím v tahu, kdy je několik dní

souvisle opilý a nechodí do práce. Takto popíjí se svým kamarádem, který bydlí

nedaleko a občas u něho i přespává, protože ve svém domě nemá přichystané dřevo na

topení a je v něm zima. Občas, když se vrací v noci od kamaráda nebo z hostince, tak

začne řezat a sekat dřevo a tím ruší své sousedy. Vodu si nosí v kanystru, svítí na baterii

z auta a hygienu vykonává v sudu s dešťovou vodou.

Přes to všechno je Zoltán schopný si vždy obstarat nějakou práci, aby měl na

živobytí, sociální dávky nepobírá. Není náročný, vše zvládá zatím sám, vlastní mobilní

telefon a není zadlužený.

11 ZÁVĚR PRAKTICKÉ ČÁSTI

Cílem této práce na základě životních příběhů, bylo poukázat na to, jak je tenká,

křehká, snadno překročitelná hranice mezi jednotlivými typologiemi bezdomovectví,

dle Hradeckého,67 a to oběma směry, kdy zkoumané osoby procházejí jednotlivými

formami bezdomovectví. Ať už od potencionálního ke skrytému nebo zjevnému, od

67 PRŮDKOVÁ, Táňa, NOVOTNÝ, Přemysl, Bezdomovectví s. 14.

58

skrytého ke zjevnému, ale i opačným směrem, od zjevného ke skrytému či

potencionálnímu a od skrytého k potencionálnímu, což ale vyžaduje vyšší úsilí.

Honza

Hubert Jan Jož

inKare

l

Kristia

nLub

oš

Ondřej

Vlastik

Zikmund

Zoltán

0

10

20

30

40

50

60

70

41

6154

5145

35

49

38

47

60 58

Věk zkoumaných osob

Z celkového počtu jedenácti zkoumaných osob, z nichž všichni byli muži:

jsou 3 potencionální, 1 zjevný a 7 skrytých bezdomovců.

je 5 mužů svobodných, 5 mužů rozvedených a 1 ženatý.

je 9 osob vyučených a 2 osoby se základním vzděláním.

věkové rozpětí je od 35 do 61 let.

nejvíce osob bez přístřeší zkoumaných v této práci je ve věku od 40 do 60 let,

celkem 8.

u 9 osob je jednou z příčin bezdomovství alkoholismus.

u 8 osob je jedním z důvodů ztráty domova rozpad vztahu, z toho je 5

manželství rozvedených. U 2 osob byl rozchod s partnerkou hlavní příčinou

bezdomovectví.

u 2 osob je jednou z příčin i patologické hráčství.

u 9 osob má významný vliv na bezdomovectví i ztráta zaměstnání, u tří osob

byla hlavní příčinou bezdomovectví.

59

alko

hol

ztrá

ta z

aměs

tnán

í

odch

od z

dět

skéh

o do

mov

a

rozv

od n

ebo

rozc

hod

Honza Karel Kristian Vlastik

Zikmund

Jan Luboš Ondřej

Jožin Hubert Zoltán

43

12

Hlavní příčiny bezdomovství u zkoumaných osob

U čtyř zkoumaných osob je důvodem jejich bezdomovectví alkohol, u tří je

příčinou bezdomovectví ztráta zaměstnání. Jeden z bezdomovců se stal člověkem bez

přístřeší po opuštění dětského domova a dva po rozvodu nebo rozchodu s partnerkou.

Na počátku průzkumu patřil pouze jeden (Hubert) do tzv. zjevného bezdomovectví,

ač téměř všichni (kromě Kristiana, Zikmunda a Zoltána), si prošli obdobím, byť někdy

jen krátkodobým, zjevného bezdomovectví.

Nabízí se hned několik paralel. Srovnávat lze životní osudy Huberta, Honzy

a Kristiana, posledně jmenovaný žije ještě u svých rodičů, ale případná jejich ztráta,

v kombinaci s jeho závislostmi by mohla vést k bezdomovectví. V tomto případě se

jedná o potencionální a skryté bezdomovectví a lze zde najít podobné prvky.

Mohli bychom porovnat životní příběhy obou bratrů, Jožina a Jana, kteří se

pohybují na hranici potencionálního, skrytého a zjevného bezdomovectví a oba si prošli

všemi třemi formami bezdomovectví. V současné době se nacházejí v tzv.

potencionálním bezdomovectví, kdy Jožin je ženatý, ale bydlí v nájemním bytě a práci

má nestálou a Jan, který má trvalý pracovní poměr, bydlí v domě u přítelkyně.

Na hranici potencionálního a skrytého bezdomovectví se pohybuje rovněž Zoltán,

který jediný ze zkoumaného vzorku, je vlastníkem auta, má nejvíce možností

k získávání práce, jelikož je vlastníkem řidičského oprávnění několika skupin, včetně

profesního průkazu. A je z těchto osob v tomto směru asi nejschopnější.

60

PS PSP P PZS PZSP SZ SZSHonza Ondřej

Zikmund Zoltán

Jožin Kristian Hubert Jan Vlastik Karel Luboš

4

1 1 1 1 1

2

Pohyb jedenácti zkoumaných osob mezi typologiemi bezdomovectví

Vysvětlivky:

Pohyb zkoumaných osob mezi jednotlivými formami bezdomovství.

PS - od potencionálního ke skrytému

PSP - od potencionálního ke skrytému a zpět k potencionálnímu

P – potencionální

PZS – od potencionálního ke zjevnému a ke skrytému

PZSP – od potencionálního ke zjevnému, ke skrytému a k potencionálnímu

SZ – od skrytého ke zjevnému

SZS – od skrytého ke zjevnému a zpět ke skrytému

Mezi skrytým a zjevným bezdomovectvím se pohybují Hubert, Luboš, Karel,

Vlastik a Ondřej. Vlastik se během průzkumu propadl do tzv. zjevného bezdomovectví.

Ostatní z uvedených, si rovněž vyzkoušeli, jaké to je žít jako zjevný bezdomovec, mají

s tím zkušenost. Snaží se spíše pohybovat ve sféře skrytého bezdomovectví, se zázemím

v podobě zajištěného ubytování v ubytovně. Hubert se ze zjevného bezdomovectví

dostal do skrytého, či spíše, žije na hraně těchto dvou forem. U všech těchto osob velmi

závisí na tom, podaří-li se jim sehnat nějaké zaměstnání nebo brigádu, aby měli

prostředky na pokrytí základních životních potřeb. Pokud se jim to nedaří, přecházejí ze

61

skrytého bezdomovectví do zjevného. Pokud dojde ke zlepšení, dochází k pohybu

opačným směrem.

do 40 41 - 50 51 - 60 nad 60

2

4 4

1

Věk zkoumaných osob

Ze zkoumaných osob jsou:

2 osoby do 40 let

4 osoby od 41 do 50 let

4 osoby od 51 do 60 let

1 osoba nad 60 let

Toto vše úzce souvisí s jejich závislostmi, zda se jim je daří potlačovat nebo držet

je v rozumné míře, aby byli schopni si udržet a obstarat prostředky na bydlení, aby byli

schopni si zajistit zaměstnání a neztratili pracovní návyky, případně je obnovili. Pokud

se jim to nedaří, zjišťují, jak je křehká hranice právě mezi těmito formami

bezdomovectví, a ocitají se na ulici. Nebo z tzv. potencionálních bezdomovců se stávají

bezdomovci skrytí či zjevní.

V těchto jedenácti případech můžeme vidět, jak je úzká provázanost s alkoholem. U

zkoumaného vzorku osob, není to ale pravidlem, byl alkohol spouštěčem, který vedl

k bezdomovectví. Následné užívání alkoholu jim, dle jejich slov tuto situaci zlehčuje,

usnadňuje a zpříjemňuje. Téměř všechny pozorované osoby trpí nějakou závislostí,

nejvíce alkoholovou, kdy pouze Jožin užívá alkoholické nápoje pouze výjimečně a ve

62

velmi malé míře, Zoltán je pouze příležitostným konzumentem alkoholických nápojů. U

Jana s Ondřejem došlo ke zlepšení rodinné situace, což se projevilo velmi výrazně ve

spotřebě alkoholu. U Honzy, Huberta, Karla, Kristiana, Luboše, Vlastika a Zikmunda se

projevuje systematický abúzus.

Některým ze zkoumaných osob se podařilo vrátit se do běžného života, což je

případ Jožina, částečně i Jana. U Kristiana jsme zatím nezaznamenali žádný pohyb.

Karel s Lubošem se vrátili, alespoň prozatím do skrytého bezdomovectví, rovněž tak i

Hubert. Honza, Ondřej, Zikmund a Zoltán se pohybují ve skrytém bezdomovectví.

Jediný Vlastik se na konci průzkumu nacházel ve zjevném bezdomovectví.

Důvody pohybu mezi jednotlivými formami bezdomovectví také jsou nedobré

hospodaření s finančními prostředky a krátkozraký výhled peněz, nejlépe v hotovosti na

ruku, které vedou k tomu, že i přes intervenci rodiny a blízkých lze upadnout do této

tíživé životní situace. Velmi důležitá je proto, i přes pomoc různých sociálních služeb,

dobrovolníků, blízkých a přátel morálka, chuť, vůle, motivace a trocha štěstí vrátit se

zpět do běžného života.

12 POUŽITÉ ZDROJE:

12.1 Literatura:

63

ARISTOTELÉS, Etika Nikomachova. Vyd. 4. Praha: Petr Rezek, 2013. 304 s. ISBN

978-80-86207-35-3.

BALÁŽ, Ondřej a kol. Aktuální otazníky fenoménu bezdomovství, sčítání bezdomovců

v Brně v roce 2010. Vyd. 1. Brno: Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace,

2010. 78 s. ISBN 978-80-254-9015-0.

BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s.,

2013. 192 s. ISBN 978-80-247-4282-3.

HOLOUŠOVÁ, Drahomíra, KROBOTOVÁ, Milena. Diplomové a závěrečné práce.

Vyd. 2. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 2008. 117 s. ISBN 80-244-1237-

3.

HRADECKÁ, Martina, HRADECKÝ, Ilja a kol. Dvacet let naděje. Vyd.1. Praha:

NADĚJE o.s., 2010. 68 s. ISBN 978-80-86451-17-6.

HRADECKÁ, Vlastimila, HRADECKÝ, Ilja. Bezdomovství – extrémní vyloučení. Vyd.

1. Praha: NADĚJE, občanské sdružení, 1996. 107 s. ISBN 80-902292-0-4.

HRADECKÝ, Ilja a kol. Definice a typologie bezdomovství. Vyd. 1. Praha: NADĚJE

o.s., 2007. 52 s. ISBN 978-80-86451-13-8.

HRADECKÁ, Vlastimila, HRADECKÝ, Ilja. Naděje – cíle a poslání. Vyd. 2. Praha:

Naděje, 1998. 63 s. ISBN 80-902292-4-7.

Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku

2020. Vyd.1. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014. 70 s. ISBN 978-80-

7421-062-4.

LANGEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. Vyd. 2. Praha: Grada

Publishing, a. s., 2006. 368 s. ISBN 978-80-247-1284-0.

MAREK, Jakub a kol. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd.

1. Praha: Portál, 2012. 176 s. ISBN 978-80-262-0090-1.

64

MICKERTSOVÁ, Zita, WEBROVÁ, Adéla. Teorie a metody sociální práce 1. Vyd. 1.

Ostrava: OA a VOŠS, příspěvková organizace, 2011. 134 s. ISBN 978-80-87540-37-4.

NEŠPOR, Karel. Zůstat střízlivý. Vyd.1. Brno: Host – vydavatelství s. r. o., 2006. 240 s.

ISBN 80-7294-206-9.

PROFOUS, Jiří. Průvodce alkoholovou závislostí. Praha: Galén, 2011. 108 s. ISBN

978-80-7262-820-9.

PRŮDKOVÁ, Táňa, NOVOTNÝ, Přemysl. Bezdomovectví. Vyd. 1. Praha: TRITON,

2008. 95 s. ISBN 978-80-7387-100-0.

Příklady nejlepší praxe v boji proti bezdomovectví. Vyd. 1. Praha: FEANTSA, S. A.

D., Armáda spásy, Naděje, 2003. 93 s. ISBN 80-86451-05-4.

Sborník z konference. Jak se žije na ulici – zjevné bezdomovectví. Olomouc: Charita

Olomouc, 2011. 47 s. ISBN 978-80-254-8895-9.

ŠTĚCHOVÁ, Markéta a kol. Bezdomovectví a bezdomovci z pohledu kriminologie.

Vyd. 1. Praha: KUFR s. r. o., 2008. 112 s. ISBN 978-80-7338-069-4.

TAVEL, Peter. Vybrané kapitoly ze sociální psychologie. Vyd. 2. Olomouc: Univerzita

Palackého Olomouc, 2009. 151 s. ISBN 978-80-244-2327-2.

TROJAN, S. Jakub. Etické vztahy v ekonomice. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2012.

215 s. ISBN 978-80-7298-480-0.

12.2 Elektronické zdroje:

65

ARIDIECÉZE OLOMOUCKÁ. Děkanáty. [online] 2015 [cit. 13-9-2015]. Dostupné z

http://www.ado.cz/obsah/d-kan-ty

ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC. Charity v arcidiecézi. [online] 2015 [cit. 13-

9-2015]. Dostupné z http://www.acho.charita.cz/

ČLOVĚK V TÍSNI, Sociální práce. [online] 2015 [cit. 13-9-2015]. Dostupné z

http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace

CHARITA OLOMOUC. Služby Charity Olomouc. [online]. 2015 [cit. 13-9-2015].

Dostupné z http://www.olomouc.charita.cz/sluzby-charity-olomouc/

MISERICORDIA FIRENZE, Il 5x1000 alla Misericordia. [online] 2015 [cit. 15-9-

2015]. Dostupné z http://www.misericordia.firenze.it/Home/CinquePerMille

MISERICORDIA FIRENZE. Motore di ricerca. [online], [cit. 15-9-2015]. Dostupné z

http://www.misericordia.firenze.it/MotoreRicerca

MPSV, Informační portál a databáze služeb sociální prevence pro osoby ohrožené

sociálním vyloučením. Aktuální počet volných lůžek. [online]. 2015 [cit. 13-9-2015].

Dostupné z https://sluzbyprevence.mpsv.cz/index.php?ses=&id=73

OLOMOUC, Vyhlášky a nařízení [online]. 2014 [cit. 30-12-2014]. Dostupné z

http://www.olomouc.eu/o-meste/povinne-informace/vyhlasky-a-narizeni

OS ČČK OLOMOUC, Naše aktivity. [online], [cit. 3-9-2015]. Dostupné z http://cck-

ol.webnode.cz/nase-aktivity/

P – CENTRUM, O nás. [online] 2015 [cit. 13-9-2015]. Dostupné z http://www.p-

centrum.cz/poslani/

Podané ruce, Vize, cíle, poslání. [online] 2015 [cit. 3-9-2015]. Dostupné z

http://www.p-centrum.cz/poslani-2/

SPES, O nás. [online] 2015 [cit. 3-9-2015]. Dostupné z

http://pomocsdluhy.cz/index.php/sample-sites-2

66

http://pomocsdluhy.cz/index.php/sample-sites-2

http://www.p-centrum.cz/poslani-2/

http://www.p-centrum.cz/poslani/

http://www.p-centrum.cz/poslani/

http://cck-ol.webnode.cz/nase-aktivity/

http://cck-ol.webnode.cz/nase-aktivity/

http://www.olomouc.eu/o-meste/povinne-informace/vyhlasky-a-narizeni

https://sluzbyprevence.mpsv.cz/index.php?ses=&id=73

http://www.misericordia.firenze.it/MotoreRicerca

http://www.misericordia.firenze.it/Home/CinquePerMille

http://www.olomouc.charita.cz/sluzby-charity-olomouc/

http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace

http://www.acho.charita.cz/

http://www.ado.cz/obsah/d-kan-ty

STŘEDISKO SOS, O nás. [online] 2015 [cit. 6-9-2015]. Dostupné z

http://www.strediskosos.cz/

67

http://www.strediskosos.cz/

Date post:	26-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

theses.cz · Web viewZ jejich rozhovorů vyplývá, že tak lze jedině přežít, aby si život...

Documents