Zákeřný tandemobezita a kouření

Co si o nich lidé myslí? Co je pravda a co zavedený mýtus?

8. 2. 2005

Dotazníkový průzkum na téma vztahu obezity a kouření

Anketa proběhla na internetu: – průzkum vystavil server iDnes (2835 účastníků)

– e-mailem jsme oslovili českou politickou reprezentaci (266 účastníků)

– e-mailem jsme oslovili také novináře tištěných deníků (191 účastníků)

Celkem se ankety zúčastnilo 3292 účastníků. Odborní garanti průzkumu:

– Centrum léčby závislosti na tabáku (www.dokurte.cz)

– Poradna pro snižování hmotnosti Merrylinka (www.merrylinka.cz)

– vyhodnocení průzkumu dr. Ivan Tomek, MR. Think – Market Research Consulting

Pomáhá kouření ke štíhlejší linii?

Lidé se spíše kloní k tomu, že kouření ke štíhlejší linii nepomáhá. Téměř 40 % se však vyjádřilo opačně, 4 % lidí jsou o tom dokonce přesvědčena.

Kladně se k otázce vyjádřili bývalí kuřáci (48 %).

4,4

34,2

30,4

22,4

8,5

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím

52,8 %38,6 %

Potlačuje kouření pocit hladu či chuť k jídlu?

Přes 60 % lidí souhlasí. Je to zavedený mýtus, nebo pravda? Existuje „fyziologická souvislost“ mezi kouřením a chutí k jídlu?

17,7

43,8

21

10,17,3

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím

Kouření nepomáhá, ale napomáhá Kouření skutečně může napomoci snížit hmotnost. Je známo také

to, že potlačuje pocit hladu či chuť k jídlu. Důvody:– kouření zvyšuje působení serotoninu v mozku, tedy poskytuje

podobně blahé pocity jako příjem potravy– nikotin zpomaluje vyprazdňování žaludku, takže prodlužuje pocit

nasycení; na střevo působí opačně (urychluje peristaltiku)– kouření zaměstná hlavu i ruce

V průměru bývají kuřáci štíhlejší, i když s centrálním (nebezpečným) typem ukládání tuku. Nevybočují ale z průměru české populace, ve které se nadváha objevuje u každého druhého a obezita u každého pátého člověka.

Platí, že bývalí nekuřáci, kteří se vrátí ke kouření z důvodu regulace své hmotnosti, nijak podstatně na váze neztratí.

Kuřáci, kteří se rozhodli s kouřením skončit a bojí se, že přiberou, nebo chtějí i nějaké to kilo shodit, mohou využít odbornou pomoc. Informace najdou také na internetových stránkách www.rozhodnise.cz.

Co je horší zdravotně?

Obezitu jako zdravotní problém lidé podceňují. Nebezpečnější pro zdraví je podle třetiny lidí, zatímco pro více než polovinu lidí je nebezpečnější kouření.

I kuřáci považují kouření za zdravotně nebezpečnější (49 %). 37 % z nich považuje za nebezpečnější obezitu.

Nekuřáci jsou kritičtí ke kouření, téměř 60 % ho považuje za nebezpečnější než obezitu (26 %).

31,8

53,5

14,7

0

10

20

30

40

50

60

Horší je být obézní horší je kouřit nevím

Jeden za 18 a druhý bez 2 za 20 Srovnání kouření a obezity z hlediska zdravotní škodlivosti není

jednoduché. Závisí to jak na míře kuřáctví tak i na stupni a charakteru obezity.

Nelze porovnávat stejné parametry, avšak při srovnání dopadů na zdraví a životní prognózu je jasno – obojí podstatně zkracuje život.

Náklady na péči o kuřáky a ztráty z jejich předčasných úmrtí se kalkulují lépe. Je jednoduché rozlišit kuřáka od nekuřáka a také je zřetelnější, která úmrtí s kouřením souvisejí.

U obezity je problém složitější. Obezita téměř vždy kráčí spolu s dalšími komplikacemi, např. onemocněními srdce a cév, komplikacemi metabolickými, pohybového aparátu, ale také gynekologickými i nádorovými. Často je obtížné určit, co je příčinou a co následkem.

Kouření i obezita jsou řešitelné problémy, záleží jen na člověku, zda si cení svého zdraví a rozhodne se pro sebe něco udělat. Účinná pomoc existuje, lze jí využít hned teď.

Co je horší společensky? Po společenské stránce lidé obecně kritičtěji vnímají obezitu.

Zároveň ale zavírají oči před vlastním problémem: kdo je obézní, považuje za společensky horší kouření a naopak.

Politická reprezentace vnímá problém jinak než ostatní respondenti. Podle 39 % je společensky horší kouření a jen pro 38 % obezita.

Mezi novináři je poměr úplně opačný: 28 % kouření versus 46 % obezita.

53,3

27,2

19,5

0

10

20

30

40

50

60

Horší je být obézní horší je kouřit nevím

Obezita = slabost?

Kouření je stále společností do značné míry tolerováno. Lidé u nás stále ještě nejsou dostatečně motivováni s kouřením přestat či vůbec nezačínat.

Obezita je naopak většinou vnímána jako osobní slabost a selhání jedince.

Z hlediska nákladů a ztrát celé společnosti jsou v poslední době kouření i obezita hodnoceny jako srovnatelné.

Z hlediska vlivu na okolí je nesrovnatelně závažnější kouření, protože přímo ohrožuje pasivní kuřáky.

Co je těžší – zhubnout, nebo přestat kouřit?

Odpovědi respondentů říkají, že obojí je těžké (45,5 % zhubnout, 54,5 % přestat kouřit), vlastní problém ale považují lidé za mnohem těžší.

Pro 75 % pravidelných kuřáků je těžší přestat kouřit a zároveň jsou jedinou skupinou, která myslí, že přestat kouřit je těžší než zhubnout.

Politická reprezentace vidí obtížnost obou odvykání zcela stejně – 49,8 % (kouření): 50,2 % (zhubnutí). Mezi novináři považuje 59 % za obtížnější odvykat kouření, 41 % zhubnout. U veřejnosti na iDnes 55 % lidí odpovědělo, že horší je přestat kouřit, 45 % zhubnout.

Abstinovat od jídla nejde, od kouření ano Nekouření je založené na úplné abstinenci a tedy snadno

prokazatelné a výsledky jsou bezprostředně měřitelné. Výsledky hubnutí jsou vidět až za nějakou dobu. Stejně jako

kouření vyžadují řadu podstatných změn v životním stylu. Na abstinenci kouření si lidé rychleji zvykají, je to otázka

několika měsíců a navíc lze využít i farmakologickou léčbu. Zvyknout si na nižší příjem a zvýšení výdeje energie bývá jiný

problém. Přitom mozek pravidelně neúprosně signalizuje „mám hlad!“. Avšak i zde je již dnes pomoc ve formě léku zvyšujícího pocit sytosti, který účinně pomáhá při zavádění potřebných změn.

Při redukci hmotnosti navíc často hrají negativní roli nadsazená očekávání a cíle, které přesahují reálné možnosti jedince.

Přibere ten, kdo skončí s kouřením?

Obecný názor je, že přestat kouřit většinou znamená nabrat váhu.

24,9

37,8

27,2

3,66,4

0

5

10

15

20

25

30

35

40

ano, skoro vždy ano, většinou ano, ale jenmálokdy

ne Nevím

62,7 % 3,6 %

Upravit jídelníček, sportovat či žvýkat? Po skončení kouření může dojít k zvýšení tělesné hmotnosti

v průměru asi o 5 %. Kouření totiž zrychluje metabolismus. Výdej odpovídá 850 až 1000 kJ energie denně.

Bez předchozí přípravy a beze změny životního stylu lidé většinou do roka přiberou asi 3–4 kg. Dále se však váha obvykle nezvyšuje.

U zcela nepoučených exkuřáků dochází k podstatně většímu váhovému přírůstku přesahujícímu i 10 kilogramů – stejně tak ale jiní mohou hubnout.

Kuřák, který chce přestat kouřit a současně nepřibrat, by měl: – nejlépe v předstihu snížit příjem energie o zhruba 1000 kJ denně či

zvýšit o toto množství její výdej – využít náhradní nikotinovou léčbu (žvýkačky, náplasti, inhalátory,

podjazykové tablety), která pomůže lépe překonat abstinenční příznaky

– požádat o pomoc lékaře; ten může na přechodnou dobu (řádově měsíce) předepsat centrálně působící léky, které zvyšují pocit sytosti a potlačují chuť na sladké a mlsání mezi jídly

Proč odvykající kuřáci přiberou? Váhu nezvyšuje samo omezení či zanechání kouření, ale energie,

kterou exkuřák přijímá navíc jídlem. Myslí si to více než 80 % lidí.

Nejen jídlo hraje svou roli. Odborníci zdůrazňují také chybějící účinek nikotinu na metabolismus a pocity nasycení.

2,2

9

50,3

32,7

5,8

0

10

20

30

40

50

60

je to jenomezenímkouření

je spíše jenomezením

kouření

je to spíše tím,že začnou více

jíst

je to jenom tím,že začnou víc jíst

Nevím

83 %

11,2 %

Zkoušeli jste už zhubnout či přestat kouřit? Dvě třetiny kuřáků (67 %) se

v minulosti neúspěšně snažily přestat kouřit. Skoro polovina z nich (31 %) přitom opakovaně.

Dvě třetiny (33 %) redukčních diet končí neúspěšně nebo jen dočasným vítězstvím.

Mnoho lidí se snaží zhubnout i přestat kouřit. V obou případech jsou 2/3 neúspěšné. Čísla jsou vysoká a ukazují na to, že mnohem více lidí

by mělo vyhledat pomoc a zvolit léčbu pod dohledem odborníků.

Závěry I.

Fakta o výskytu obezity a kouření, souvisejících

onemocněních a úmrtnosti jsou i v českém měřítku

neúprosná: v průměru každý druhý dospělý Čech má

nadváhu, každý pátý je obézní a každý třetí kouří.

Nemoci srdce a cév, cukrovka, nádory a řady dalších

nemocí způsobených kouřením a obezitou, si ročně

vyžádají desítky tisíc lidských životů. Na rozdíl od

kouření lidé vnímají obezitu spíše jako estetický než

zdravotní problém.

Závěry II.

Snaha vyrovnat se se závislostí na cigaretách i s

obezitou většinou není úspěšná, nezdarem končí dvě

třetiny redukčních diet i pokusů přestat kouřit.

Přes řadu obtíží jsou oba problémy s pomocí

odborníků a při vhodné medikamentózní podpoře

řešitelné. Je však nezbytné, aby všichni, kteří se

o zanechání kouření a rozumné zhubnutí snaží, dostali

dostatek pravdivých a použitelných informací.

Děkujeme za pozornost

WWW.DOKURTE.CZ

WWW.MERRYLINKA.CZ

WWW.ROZHODNISE.CZ