Date post: | 02-Jan-2016 |
Category: |
Documents |
Upload: | nissim-hewitt |
View: | 48 times |
Download: | 1 times |
Základy účetnictví
3. tématický okruh:
Metodické prvky účetnictví
Metoda účetní práce
• účetnictví (praktická činnost) se skládá z několika činností:
– pozorování hospodářských transakcí
– přiřazení peněžního rozměru těmto transakcím
– zaznamenání transakcí
– práce s daty (klasifikace a uspořádání)
– příprava relevantních informací
Metodické prvky účetnictví
• základní postupy, které řídí průběh účetních prací během účetního období a které mají zabezpečit úspěšné zvládnutí účetního procesu od vstupu údajů do účetního systému až po jejich transformaci ve výstupy (účetní závěrku); tj. úkolem je:– zajistit, aby výstupy poskytovaly úplné a
relevantní informace pro uživatele– minimalizovat množství chyb
Prvky metody účetní práce
• rovnováha aktiv a pasiv (bilanční princip)• oceňování• dvoustranný účet• podvojný zápis• souvztažnost účtů• dokumentace (dokladovost)• systém záznamů operací (účetní knihy)• kontrolní postupy (vnitřní kontrolní systém)
Bilancování aktiv a pasiv(bilanční princip)
• klíčový prvek účetní metody práce
• na podnik se díváme ze dvou úhlů (jaké ekonomické statky používá při své činnosti a současně jaký je původ zdrojů financování těchto statků)
• umožňuje zachycovat hospodářské operace do rozvahy
Oceňování prvků účetních výkazů
• spočívá v přiřazování peněžní částky prvkům účetních výkazů
• zvyšuje vypovídací schopnost účetních údajů
• možnost provádění algebraických operací s účetními daty
Bilanční princip + oceňování
• důsledkem aplikace těchto dvou metodických prvků je tzv. bilanční rovnice (celková aktiva v Kč se rovnají celkovým pasivům v Kč)
• hospodářské transakce mají dopad do rozvahy; při jejich zaznamenávání ovšem musí být vždy udržována rovnováha aktiv a pasiv
• existují určité typy povolených transakcí
Změny rozvahových stavů(připomenutí)
i. Operace zvyšující bilanční sumu v aktivech i pasivech o stejnou částku(+ +)
ii. Operace snižující bilanční sumu v aktivech i pasivech o stejnou částku(- -)
iii. Operace měnící pouze strukturu aktiv bez vlivu na pasiva(± )
iv. Operace měnící pouze strukturu pasiv bez vlivu na aktiva ( ±)
Zachycování změn do rozvahy
• každá operace má 2 dopady (povoleného typu) do rozvahy
• nevýhody zachycování změn do rozvahy:
– pracnost (během účetního období velké množství transakcí)
– rozvaha podává agregované údaje za skupinu podobných aktiv (řízení podniku si vyžaduje podrobnější údaje)
Dvoustranné účty
• zásadní koncepční krok – rozklad bilance do soustavy tabulek, tzv. účtů (kont)
• každý účet se specializuje na konkrétního hmotného nositele aktivity
• účet je základní třídící znak účetnictví a zachycuje přehledným způsobem změny velikosti sledované položky v chronologické posloupnosti od začátku po konec účetního období
Záznamy v účtu(slovně)
• mají charakter myšleného sčítání a odčítání
• pro sčítání a odčítání platí komutativní zákon (záměna sčítanců nemá vliv na součet) i zákon asociativní (libovolné uskupení sčítanců do závorek nemá vliv na součet)
Záznamy v účtu(matematicky)
1 2 1 3 2 3
1 2 3 1 2 3
zápisy v časové posloupnosti:
zápisy s využitím matematickýc
KZ = PZ + p + p - u + p - u - u + ...
KZ = PZ + p + p + p + ... - u + u + u
h zá
+
konů:
...
Podoba účtu
• v praxi se prosazuje mnoho forem účtů
• nejznámější a z hlediska didaktického taktéž nejpoužívanější je tzv. T-forma účtu (šibenice)
T – forma účtu
Má dáti Název účtu Dal
Názvosloví
• v záhlaví název účtu (hmotný nositel)
• 2 strany:– vlevo Má dáti, Na vrub, Debet– vpravo Dal, Ve prospěch, Kredit
• obratem se rozumí součet záznamů na jedné ze stran účtu
• saldo (konečný zůstatek) je rozdíl obratů obou stran
Třídění účtu(obsah zápisů)
• účty stavové:– informace o stavu (velikosti) a o změnách stavů
během účetního období– přírůstky a úbytky musejí být oceněny ve stejném
rozměru
• účty tokové:– informace o „průtoku“ peněžních hodnot určitým
uzlovým bodem od počátku do konce období– účet toků nemá zůstatek (objem vstupu = objem
výstupu)– ocenění nemusí být stejné
Třídění účtů(obecnost údajů)
• účty syntetické: – vysoký stupeň obecnosti– vznikají rozkladem rozvahy (větší počet účtů než
položek, neboť rozvaha agregovaná)
• účty analytické: – nízký stupeň obecnosti– rozklad některých syntetických účtů pro potřeby řízení– přírůstky na všech analytických účtech musejí dát v
souhrnu celkové přírůstky na syntetickém účtu (platí samozřejmě i pro úbytky, PZ a KZ)
Třídění účtů(vztah účtu a výkazu)
• rozvahové účty:– vyjadřují stav a vstupují do rozvahy– další subklasifikace na účty aktivní a pasivní
• podrozvahové účty:– vyjadřují stav a nevstupují do rozvahy
• výsledkové účty:– vyjadřují obrat a vstupují do výsledovky– dále se člení na účty výnosů a nákladů
Třídění účtů(využitelnost informací)
• účty hlavní:– informace je přímo využitelná
• účty vedlejší:– informace z tohoto účtů dává smysl jenom
společně s informací z hlavního účtu– další členění na účty doplňkové (přidává
hlavnímu účtu) a opravné (hlavnímu účtu ubírá)
Podvojný zápis(poprvé)
• hlavní nástroj účetního zobrazení uskutečněné transakce
• modelově zaznamenáváme na účtech hospodářské transakce tak, aby byla zachována bilanční rovnováha
• účetní zápisem musíme zobrazit obě změny v bilanci
• je tedy logickým vyústěním algebraicky přípustných změn bilančních stavů
Podvojný zápis(podruhé)
• vyjadřuje dynamiku transakcí coby pohyb hodnoty, a to: „odkud“ – „kam“ – „jak mnoho“
• každý zápis musí ovlivnit dva účty – na prvním účtu zaznamenáme operaci na straně Má dáti a na druhém na straně Dal
• princip podvojnosti tvoří z účetnictví uzavřenou a vzájemně skloubenou soustavu informací (odtud též název podvojné účetnictví)
Podvojný zápis(pravidla)
1) Rozpis počátečních zůstatků– počáteční zůstatek bilanční položky
zapisujeme na tu stranu, na které má daná položka v horizontálním formátu rozvahy KLADNÝ ZŮSTATEK (důležité např. u oprávek)
2) Zaznamenání hospodářských transakcí– přírůstky položky zapisujeme na stranu
počátečního zůstatku– úbytky položky zapisujeme na stranu opačnou
než je počáteční zůstatek
Souvztažnost účtů
• podvojný zápis operace nelze provádět na libovolné účty
• při výběru správných účtů je nutné respektovat ekonomickou povahu hospodářské operace
• souvztažnost účtů nás nabádá, abychom vybrali vždy ty 2 účty, které nejlépe zobrazí uskutečněnou transakci
Dokladovost
• jednotlivé hospodářské operace nevstupují do účetnictví přímo, nýbrž prostřednictvím účetních dokladů
• účetní doklad je ověřeným záznamem o hospodářském jevu
• dříve převažovala písemná forma, dnes se prosazuje forma elektronická
• všechny doklady musí splňovat obecné požadavky, aby mohly být považovány za doklady účetní
Náležitosti účetních dokladů
• označení účetního dokladu• popis obsahu účetního případu a označení jeho
účastníků• peněžní částku• okamžik vyhotovení účetního dokladu• okamžik uskutečnění účetního případu• vlastnoruční podpis nebo průkazný záznam v
technické formě osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování
Význam dokumentace
• dokladovost je charakteristický rys účetnictví a je základní podmínkou průkaznosti
• doklady v podniku obíhají a tím vytvářejí podmínky pro všestranné využití informací, které přenášejí, a to nejen u účetních pracovníků
• protože informace z účetních dokladů jsou využívány na mnoha místech, vytvářejí účetní jednotky pravidla pro zacházení s účetními doklady – jedná se o tzv. oběh účetních dokladů (upravuje vnitropodniková směrnice)
Oběh účetních dokladů
• vyhotovení (přijetí) dokladu
• přezkoušení dokladu po formální a věcné stránce
• zaúčtování dokladu
• uložení dokladu
• archivace dokladu
• skartace dokladu
Přezkoušení dokladů
• formální:– náležitosti dokladu (název, číslo, popis obsahu
operace, účastníci, datum, peněžní a naturální údaje, ověření)
– číselná shoda• věcná:
– správnost údajů– přípustnost operace– oprávněnost účastníků provést úkon
• pokud vše v pořádku, doplní se doklad účtovým předpisem (výběr účtů a jejich stran)
Systém účetních zápisů
• účetnictvím se rozumí soustavné vedení záznamů o hospodářské činnosti
• soustavnost nutno chápat ve dvou dimenzích (tj. soustavný jako neustálý a soustavný jakožto systémový – ucelený)
• kombinace časových a věcných záznamů zachycovaných do účetních knih
• východiskem je tzv. účtovací cyklus
Účtovací cyklus - etapy
0) soupis aktiv, dluhů a vlastního kapitálu, sestavení zahajovací rozvahy (při vzniku podniku, neopakuje se)
1) otevření účetních knih (vymezení formy knih a zápisy počátečních zůstatků ze zahajovací rozvahy)
2) běžné účtování transakcí3) uzavření účetních knih (tzv. účetní uzávěrka)4) příprava a sestavení účetních výkazů (tzv.
účetní závěrka)1) otevření účetních knih (na počátku dalšího
účetního období)…
Účetní knihy
• deník – zapisování účetních případů v chronologické posloupnosti
• hlavní kniha – zápisy účetních případů na jednotlivých účtech z věcného hlediska
• kniha analytické evidence – podrobnější členění účtů hlavní knihy pro potřeby řízení podniku a pro jiné účely
• případně další (např. dle zákona o účetnictví ještě kniha podrozvahových účtů)
Deník
• mezičlánek mezi účetním dokladem a zápisem účetního případu na příslušné účty v hlavní knize (odvolávka na číslo dokladu, v němž je operace popsána) – základní nástroj průkaznosti účetnictví
• důležitá kontrolní funkce (úhrn peněžních částek v deníku – tzv. deníkový obrat - se musí rovnat součtu obratů na Má dáti a součtu obratů na Dal všech syntetických účtů)
Možná podoba deníku
Položka č. Datum Doklad č. Účetní případ Účet MD Účet D Kč
Hlavní kniha
• soustava účtů, na které se zachycují účetní případy z hlediska věcného
• na rozvahových a výsledkových účtech se sleduje stav a pohyb aktiv, pasiv, nákladů a výnosů
• na každém účtu se vedou údaje za účetní období v členění na počáteční stav, pohyby (většinou dle kalendářních měsíců), souhrnný obrat MD a souhrnný obrat D (alespoň měsíčně) a konečný stav
Vnitřní kontrolní systém
• při procesu zpracování účetních informací (účetní doklad – deník – hlavní kniha – kniha analytických účtů – účetní výkazy) existuje riziko vzniku chyb (formální i věcné)
• účetnictví má v sobě zabudován kontrolní systém, který do značné míry eliminuje nepříznivé důsledky těchto chyb tím, že jim předchází či je odhalí
• několik postupů, jak zajistit úplné, průkazné a věrohodné účetnictví
Složky vnitřní kontroly
• přezkušování účetních dokladů• souběžné provádění účetních zápisů z
hlediska časového a věcného• kontrolní soupisky (mezi syntetickými a
analytickými účty)• sestavování předvahy• ověřování klíčových vazeb účetního
procesu pomocí kontrolních čísel• inventarizace aktiv a závazků
Předvaha
• spojovací článek mezi soustavou (syntetických i analytických) účtů a účetními výkazy, který má za úkol ověřit:– zda byl dodržen princip podvojnosti, tj.:
obratů strany MD všech účtů = obratů D všech účtů
– zda všechny účetní doklady vstoupily do zpracování během účetního období:
deníkový obrat = obrat MD všech účtů = obrat D všech účtů
Předvaha - vzor
Název,
číslo
účtu MD D MD D MD D MD D MD D
Celkem
Obraty
za běžný měsíc
Konečný stav
k 31. 12.
Obraty
od 1. 1.
Počáteční stav
k běžnému měsíci
MD=D MD=D MD=D MD=D
Počáteční stav
k 1. 1.
MD=D
Předvaha - omezení
• součtový řádek pouze naznačuje, jaké rovnosti musí být dodrženy, aby bylo účetnictví správně po formální stránce
• nelze odhalit obsahové chyby (špatná souvztažnost účtů, nesprávné částky, ztráta dokladu, aj.)
Kontrolní čísla - výčet
• suma PZ (KZ) všech aktivních účtů se musí rovnat sumě PZ (KZ) pasivních účtů
• obrat strany MD všech syntetických účtů se musí rovnat obratu D těchto účtů (za měsíc, kumulovaně od počátku období i za celé období)
• suma částek v účetních dokladech se musí rovnat deníkovému obratu
• deníkový obrat se musí rovnat obratu MD a obratu D všech syntetických účtů
• deníkový obrat se musí rovnat obratu stranu MD a obratu D všech analytických účtů (pokud analytika je uzavřenou soustavou)
• počáteční stavy, obraty MD, obraty D a konečné stavy všech analytických účtů k jednomu syntetickému se musí v úhrnu rovnat odpovídajícím údajům příslušného účtu syntetického
Věcná správnost účetnictví
• veškerá předchozí kontrolní čísla zabezpečují pouze formální správnost účetnictví
• věcná správnost se zajišťuje prostřednictvím tzv. inventarizace majetku a závazků
• blíže k inventarizaci v příštím tématu