ÚZEMNÍ PLÁN POLNÁextranet.jihlava-city.cz/pup/txt14/oduvodneni-doplneni.pdf · Jaroslav Sobotka...

PROJEKT „ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA POLNÁ“ JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ

EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

ÚZEMNÍ PLÁN POLNÁ –

UPRAVENÝ NÁVRH

ČÁST II. – ODŮVODNĚNÍ

Praha, březen 2014

AF - CITYPLAN, s.r.o.

Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

PROJEKT „ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA POLNÁ“ JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

- AF - CITYPLAN. s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz

- Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

Územní plán Polná – Odůvodnění 1

A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

OBJEDNATEL

Město Polná

Zastoupený: Jindřich Skočdopole, starostou města

Ve věcech smlouvy je v záležitostech díla pověřen zastoupením:

Ing. Jaroslav Sobotka, místostarosta

Husovo náměstí 39

588 13, Polná

ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Zastupitelstvo města Polná

POŘIZOVATEL

Magistrát města Jihlavy – úřad územního plánování

Kontaktní osoby: Ing. Arch. Tomáš Lakomý, Pavlína Škodová

Masarykovo náměstí 97/1 58628 Jihlava 1

ZHOTOVITEL

Společnost AF - CityPlan, s.r.o.

zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech technických Ing. Milanem Komínkem

Jindřišská 17, Praha 1, 110 00

IČ: 47307218





Z Á Z N A M O Ú Č I N N O S T I

vydal správní orgán:

ZASTUPITELSTVO MĚSTA POLNÁ

Číslo jednací:

Datum vydání:

Datum nabytí účinnosti:

Ing. Jaroslav Sobotka

Určený zastupitel

razítko správního orgánu:

podpis: .

pořizovatel:

Magistrát statutárního města Jihlava - úřad územního plánování

Hluboká 8

586 28 Jihlava

razítko pořizovatele:

podpis: .





Autorský tým:

Vedoucí projektant:

Ing. Jiří Landa, autorizovaný inženýr ČKAIT 0000064, AF-CITYPLAN s.r.o.

Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o.

Urbanismus a architektura:

Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 – A

Ing. arch. Martin Wedell, AF-CITYPLAN s.r.o.

Doprava, technické vybavení území:

Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592 AF-CITYPLAN s.r.o.

Ing. Eva Göpfertová, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura)

Ing. David Borovský, AF-CITYPLAN s.r.o. (energetika a technická infrastruktura)

Ing. Jana Caletková, Ph.D, AF-CITYPLAN s.r.o. (vodní hospodářství a technická infrastruktura)

Životní prostředí, ÚSES, ochrana půdního fondu, civilní ochrana:

Ing. Hana Ali, AF-CITYPLAN s.r.o.

Bc. Jan Kvasnička, AF-CITYPLAN s.r.o.

Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES, SEA

Ing. Jana Gebhartová (civilní ochrana), AF-CITYPLAN s.r.o.

Spolupráce GIS:

Mgr. Pavel Kaňka, AF-CITYPLAN s.r.o.





Vymezení pojmů: ATS automatická tlaková stanice BH plochy bydlení - v bytových domech BI plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské BV plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské BV plochy smíšené obytné – venkovské BX plochy bydlení - se specifickým využitím CO civilní ochrana ČOV čistírna odpadních vod ČS čerpací stanice ČSPH čerpací stanice pohonných hmot EIA posuzování vlivů na hodnocení životního prostředí

EO ekvivalentní obyvatel

ET evakuační trasa EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita fp funkční plocha hr Hrbov HZS hasičský záchranný systém CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněná ložisková územní IP integrační prvky ja Janovice u Polné k.ú. katastrální území KHS krajská hygienická stanice LBC lokální biocentrum LBK lokální biokoridor m.č. místní část MHD městská hromadná doprava MK místní komunikace NATURA 2000 soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 79/409/EHS NBC nadregionální biocentrum NBK nadregionální biokoridor nd Nové Dvory NG plochy těžby nerostů NTL nízkotlaké OK odlehčovací (oddělovací) komora OM Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední ORP obec s rozšířenou působností OX Plochy občanského vybavení - se specifickým využitím PHM pohonné hmoty Po ptačí oblast po Polná PP přírodní památka





PR přírodní rezervace PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR RBC regionální biocentrum RD rodinné domy RI Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci SEA strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí sk Skrýšov u Polné TI Plochy technické infrastruktury ÚAP Územně analytické podklady ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability VN Vysoké napětí VPK významný krajinný prvek VPO veřejně prospěšné opatření VPS veřejně prospěšná stavba VS Plochy smíšené výrobní ZCHÚ Zvláště chráněná území ZO Plochy zeleně – ochranná a izolační ZÚR Zásady územního rozvoje ZV Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň ZVN vedení el. energie se zvláště vysokým napětím





B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU

I. Územní plán Polná - návrh

I.A. Textová část

I.B. Grafická část

1a Výkres základního členění území 1 : 10 000

1b1 Hlavní výkres 1 : 10 000

1b2 Koncepce dopravní infrastruktury 1 : 10 000

1b3 Koncepce technické infrastruktury - energetika a spoje 1 : 10 000

1b4 Koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství 1 : 10 000

1c Výkres veřejných staveb, opatření a asanací 1 : 10 000

II. Územní plán Polná - odůvodnění

II.A. Textová část

II.B. Grafická část

2a Koordinační výkres 1 : 10 000

2b Výkres širších vztahů 1 : 25 000

2c Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 10 000





I) ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU POLNÁ

II.A. Textová část – Obsah A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...................................................................................................................... 1

B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................. 6

I) ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU POLNÁ .................................................... 7

1 Postup při pořízení územního plánu ............................................................................ 9

2 Výsledek přezkoumání územního plánu .................................................................... 10

2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací

dokumentací vydanou krajem............................................................................................. 10

2b Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu

architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu ............... 29

2c Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů .................. 33

2d Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení

rozporů ................................................................................................................................. 40

3 Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona ......................... 41

3a Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4 .................................... 41

3b Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní

informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí .............. 41

3c Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ....................... 47

3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky

zohledněny nebyly ............................................................................................................... 48

3e Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení ................................. 49

3f Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby

vymezení zastavitelných ploch ......................................................................................... 118

4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d) .......... 122

4a Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ..... 122

4b Vyhodnocení splnění požadavků Zadání ................................................................ 130

4c Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního

rozvoje ................................................................................................................................ 149

4d Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský

půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ........................................................ 149

5 Vyhodnocení námitek a připomínek k návrhu ....................................................... 175

6 Vyhodnocení připomínek ......................................................................................... 185





Seznam tabulek:

Tabulka 1 - Evakuační místa v obci Polná ................................................................................ 63

Tabulka 2 - Umístění sirény ...................................................................................................... 63

Tabulka 3 Objekty nakládající s nebezpečnými látkami ............................................................ 64

Tabulka 4 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách ................................................... 84

Tabulka 5 Přehled distribučních trafostanic .............................................................................. 87

Tabulka 6 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území ......................................... 88

Tabulka 7 Registrované VKP .................................................................................................... 93

Tabulka 8 - srovnání rozvojových směrů u ploch změny využití území ................................... 120

Tabulka 9 - srovnání rozvojových směrů u ploch přestavby .................................................... 120

Tabulka 10 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka ....... 150

Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého

funkčního využití ......................................................................................................................... 150

Tabulka 12 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF ................................ 152

Tabulka 13 Zábory ZPF s investicemi po půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ............... 167

Tabulka 14 Celkové zábory ZPF ............................................................................................ 172

Tabulka 15 - Vyhodnocení námitek a připomínek k návrhu .................................................... 175

Tabulka 16 - Vyhodnocení připomínek občanů ke grafické části návrhu úp ............................ 185

Tabulka 17 - Vyhodnocení připomínek občanů k textové části návrhu úp ............................... 191

Seznam obrázků:

Obrázek 1 - PUR ČR ................................................................................................................ 10

Obrázek 2 - Výřez z koordinačního výkresu ZÚR ..................................................................... 15

Obrázek 3 - Výřez z koordinačního výkresu ZÚR po aktualizaci ............................................... 16

Obrázek 5 Silniční síť ............................................................................................................... 67

Obrázek 6 Intenzity vozidel - celostátní sčítání dopravy 2010 ................................................... 68

Obrázek 7 Schéma požadovaných ploch městem Polná ........................................................ 106

Obrázek 8 – Posice zastavitelných ploch pro bydlení na podkladě docházkové vzdálenosti

z jádrových ploch ........................................................................................................................ 121

Obrázek 9 Schéma řešeného území ...................................................................................... 122

Obrázek 10 Silniční síť ........................................................................................................... 124

Obrázek 11 Železniční mapa .................................................................................................. 125

Obrázek 12 turistické trasy dle KČT ....................................................................................... 126

Obrázek 13 Cyklistické trasy .................................................................................................. 128





1 Postup při pořízení územního plánu

Zastupitelstvo města Polná rozhodlo pořídit nový územní plán na svém zasedání dne 6. 6. 2011.

Zadání územního plánu zpracoval pořizovatel – město Jihlava na podkladě analýzy potřeb města a

vyhodnocení žádostí majitelů pozemků, dalších fyzických a právnických osob a dotčených orgánů

na změnu využití území. Dalším podnětem byl fakt, že stávající územní plán se i po změnách 1 až

10 jeví s kapacitou všech rozvojových ploch jako nedostačující. Při využívání platného územního

plánu se došlo ke stavu, že část rozvojových ploch je pro investiční činnost nedostupná a i přes

výše uvedené schválení nemá město rozvojové plochy.

Stávající územní plán řeší pouze vlastní město Polná. V novém územním plánu je nutné řešit i

koncepci rozvoje celého správního území města, včetně jeho místních částí Hrbov, Janovice u

Polné, Nové Dvory u Kamenné a Skrýšov u Polné.

Zadání územního plánu bylo schváleno na základě projednání v únoru 2012.

Návrh územního plánu správního území města Polná byl zpracován v období 5. 2012 až 4. 2013.

Pokyny pro úpravu návrhu po společném jednání a výběru varianty byly zpracovateli předány 6. 1.

2013.

Upravený návrh územního plánu byl zpracováván od 1. 2014 do 3. 2014.





2 Výsledek přezkoumání územního plánu

2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Politika územního rozvoje České republiky 2008 jako nástroj územního plánování byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009.

Obrázek 1 - PUR ČR

Priority PUR

PÚR 2008 stanoví v první řadě republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného

rozvoje území, které je třeba prosazovat a konkretizovat v navazující ÚPD (environmentální pilíř):

1. ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území,

včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zachovat ráz

jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny,

ochranu těchto hodnot a území provázat s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje

v souladu s principy udržitelného rozvoje, bránit upadání venkovské krajiny jako

důsledku nedostatku lidských zásahů,

2. při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově sociální

segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel,





3. v územním plánování upřednostňovat komplexní řešení před jednostrannými

požadavky, při ochraně hodnot území zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality

života obyvatel a hospodářského rozvoje území,

4. vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn

lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí,

5. podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury, vytvářet předpoklady pro posílení

partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich

konkurenceschopnost,

6. vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv.

brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárně

využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit

ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné

zeleně, včetně minimalizace její fragmentace,

7. rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co

nejméně konfliktních lokalit a podporovat případná kompenzační opatření, pokud možno respektovat ochranu hodnot ve veřejném zájmu (biologická rozmanitost, kvalita

životního prostředí), a to zejména důslednou ochranou zvláště chráněných území, lokalit

soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněných oblastí

přirozené akumulace vod (CHOPAV), nerostného bohatství, zemědělského a lesního

půdního fondu (ZPF, PUPFL), vytvářet územní podmínky pro vytváření a ochranu

územních systémů ekologické stability (ÚSES) a udržování či zvyšování ekologické

stability území obecně, tj. jak ve volné krajině, tak ochranu krajinných prvků přírodního

charakteru v zastavěném území, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu

s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin,

8. v rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezovat a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené

pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití (nenáročná krátkodobá

rekreace) a zachování či rozvoj lesních porostů v bezprostředním okolí velkých měst,

9. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití potenciálu území pro různé formy cestovního

ruchu při zachování a rozvoji hodnot území,

10. podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění

dopravní a technické infrastruktury, při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny a za tím

účelem pokud možno umisťovat různé infrastrukturní záměry do společných koridorů,





11. zlepšovat dostupnost území, a to zejména v rozvojových oblastech a osách,

rozšiřováním a zkvalitňováním sítě veřejné hromadné dopravy šetrné k životnímu

prostředí a veřejnému zdraví, novou výstavbu posuzovat s ohledem na to, jaké vyvolá

nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, vytvářet podmínky

pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a ochrany obyvatel před hlukem a

emisemi z dopravy,

12. vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními

riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), a to územní

ochranou ploch vhodných pro umístění staveb a opatření na ochranu před povodněmi,

ochranou území určených k řízeným rozlivům povodní a vytvářením podmínek pro

zvyšování přirozené retence krajiny, v zastavěných a zastavitelných plochách vytvářet

podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod,

13. vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou

infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech,

14. koordinovaným umisťováním veřejné infrastruktury a jejího rozvoje podporovat její

účelné využívání, vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti měst, které jsou

přirozenými regionálními centry v území,

15. zohledňovat nároky dalšího vývoje území, tj. navrhovat komplexní řešení

v dlouhodobých souvislostech, vč. nároků na veřejnou infrastrukturu,

16. zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy, vytvářet podmínky pro

rozvoj účinného a dostupného systému zabezpečujícího rovné možnosti mobility a

dosažitelnosti území,

17. úroveň technické infrastruktury, zejm. dodávku vody a zpracování odpadních vod,

koncipovat s ohledem na zajištění kvality života v současnosti i v budoucnu,

18. vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby

energie z obnovitelných zdrojů,

19. vymezovat plochy přestavby ve znevýhodněných městských částech s malou kvalitou

bytového fondu

Priority PÚR v oblasti životního prostředí jsou respektovány a dále zohledněny i v nižším stupni

ÚPD, tj. ZÚR Kraje Vysočina. Koncepční ochrana přírodních hodnot území s provázáním na

ostatním pilíře udržitelného rozvoje jsou základním úkolem územního plánu, který toto respektuje a

zohledňuje – podrobný pohled na ovlivnění jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje je ve

Vyhodnocení vlivů ÚP Polná na udržitelný rozvoj území.





V ÚP je stabilizováno nezastavitelné – nezastavěné území, rozvoj se však nikdy nevyhne zásahům

do volné krajiny, snahou je však minimalizace její fragmentace a rozvojové plochy jsou tak

navrhovány zásadně v návaznosti na současnou kompaktní zástavbu. Obdobně je přistupováno

k přírodním hodnotám ve smyslu střetu s přírodními limity využití území, tj. ZCHÚ, lokality soustavy

Natura 2000, VKP, památné stromy aj., kde je do těchto hodnot zasahováno minimálně a pokud,

tak pouze v rámci preference urbanistické koncepce. Zachovány jsou i plochy veřejné zeleně,

která je silně podporována „zobytňováním“ a vytvářením prostoru pro tvorbu uličních profilů, a to

jak v současné, tak i v navrhované zástavbě.

Výraznější zásah – ovlivnění krajiny a její fragmentace představuje navržený dopravní koridor,

který má plnit funkci obchvatu města. V návrhu ÚP je navržen jako územní rezerva, tedy nebude

mít v této fázi negativní dopad, spíše pozitivní ve formě „konzervace“ současného stavu, kdy je

možné nechat území volné krajiny v současném stavu, případně dalšímu sukcesnímu vývoji.

Dopravní stavby jako takové nejsou v ÚP řešeny do technického detailu, avšak plošnými průměty

se ponejvíce drží stávajících dopravních tras a vazeb, v případě rozvojových ploch využívají i

místní obslužné i účelové komunikace tak, aby nevytvářely nové liniové prvky a malé segmenty

území. V území není zásadní problém s hlučností způsobenou dopravou, jedná se zde spíše o

problematiku vlastních technických dopravních závad v území (prostorové uspořádání,

průjezdnost, obslužnost apod.), z hlediska ochrany veřejného zdraví před emisní zátěží

způsobovanou dopravou je rozšiřován uliční prostor, je dbáno na oddělování rozdílných funkcí

z hlediska produkce hluku a ochrany před hlukem (tj.funkce bydlení od výrobních apod.).

Prevence a ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, posilování retence –

řešené území je velmi charakteristické pro výskyt mnoha vodních prvků a toků, území samotné je

velmi vodnaté. ÚP nenavrhuje v aktivní zóně žádný rozvoj, v záplavovém území dovoluje pouze

plochy s nezastavitelnou funkcí – např. pokud je zde navrženo bydlení, na ploše záplavy musí být

pouze soukromá zeleň, dále je v rozdílném funkčním způsobu využití ploch i zákonný předpoklad

prioritního zasakování dešťových vod na pozemcích. V území jsou dále pro podporu retence

navrženy 2 vodní plochy.

Podrobně pro jednotlivé složky životního prostředí, jak pro krajinu, krajinný ráz, VKP, ÚSES, vodní

prostředí a další, je vyhodnocen vliv na každou jednotlivou plochu a v kumulaci pro rozvojové

oblasti v příslušné kapitole Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to ve Vyhodnocení

vlivů na životní prostředí (SEA) a dále odborné Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy

NATURA2000.

Město Polná je zařazeno do rozvojové oblasti OB 11 Jihlava (vymezeno hranicí ORP Jihlava, bez

obcí v jihozápadní části).

Důvody vymezení:





Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Jihlavy. Jedná se o relativně silnou

koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam.

Podporujícím faktorem rozvoje je poloha na dálnici D1.

Navržený rozvoj Polné odpovídá čl. 3.1 – východiska – při stanovení rozvojových oblastí:

„V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní

připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit

územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot“.

PUR stanovuje pro rozvoj území umístěného v rozvojové oblasti tato kritéria a podmínky pro

rozhodování o změnách v území (zejména):

a. rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném

zachování respektování hodnot území,

b. rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení

prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně,

c. nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch,

Návrh ÚP Polná respektuje uvedená kritéria a naplňuje úkoly pro územní plánování vyplývající

z PÚR 2008.

Veřejná zeleň je především v jádrech měst stabilizována a dále do ní není zasahováno, naopak

je v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí

komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství – PV, kde je preferováno

větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u

ploch čistě dopravních – DS.

Rekreační potenciál krajiny je využíván v současných funkcích, dále je snaha zpřístupnit a

vytvořit tak novou liniovou pozitivní dominantu z vodního toku Šlapanky, který je navržen

k ozelenění a vytvoření tak zeleného prostupného pásu města.

a. řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou,

průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání

s odpady,

b. zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center,





c. ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.

PUR 2008 stanovuje tyto úkoly pro územní plánování:

a. Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových

oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné

infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet

podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na

změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a

rozvojové osy.

b. Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do

územně plánovací dokumentace krajů a obcí.

c. Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a

rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů

vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os.

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina byly schváleny zastupitelstvem kraje Vysočina dne 16. 9. 2008 (nabyly účinnosti 22. 11. 2008).

Obrázek 2 - Výřez z koordinačního výkresu ZÚR

Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina byla schválena zastupitelstvem kraje Vysočina dne 18. 9. 2012 (nabyly účinnosti 23. 10. 2012).





Obrázek 3 - Výřez z koordinačního výkresu ZÚR po aktualizaci

Vydáním aktualizace ZÚR po schválení Zadání územního plánu Polná jsou některé požadavky

uvedené v Zadání již překonány. Soulad návrhu územního plánu se ZÚR je tedy proveden na

aktualizovanou verzi ZÚR.

Požadavky vyplývající ze ZÚR – aktualizace 10. 2012

1. Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území:

(relevantní požadavky vůči ÚP Polná, formulace některých požadavků je oproti ZÚR stručnější)

(01) Vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj území kraje (udržitelný rozvoj) a sledovat toto kritérium jako základní při zpracování ÚP obcí a rozhodování o změnách využití území,

(05) vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby:

b) významný center osídlení ke krajskému městu Jihlava

c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrům Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou

Řešeným územím města Polná prochází komunikační spojnice Jihlava – Přibyslav, a to po

stávajících silnicích II. tříd II/352, II/348 a II/351, které jsou v rámci ZÚR určeny pro homogenizaci

dopravního propojení a převedení do kategorie I. třídy. Do tohoto konceptu zapadá i navrhovaný

obchvat města Polná, neboť vedení silnice I. třídy přes Husovo náměstí je nemyslitelné.





(06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které

vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit

zejména na:

a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability;

b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků

určených k plnění funkcí lesa;

c) ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaku krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje;

d) ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany kvality podzemních a povrchových vod

e) snižování potenciálních rizik a přírodních katastrof v území a zvyšování přirozené retence srážkových vod

f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny.

Zachování kulturní krajiny i v rámci intravilánu místních částí je prioritou řešeného územního plánu.

V navrženém řešení územního plánu jsou omezeny zásahy do lokalit, které mají přírodní

charakter. Jako příklad je možno uvést řešení funkčních ploch v okolí rybníka Peklo v místní části

Polná a zachování jeho propojení s volnou krajinou.

V rámci návrhu územního plánu jsou v maximální možné míře omezeny zásahy do pozemků

s funkcí lesa v zájmu ochrany přírody. Zábor zemědělského půdního fondu vychází z ploch

přebíraných z platného územního plánu a ze schválených záměrů rozvoje. Zábor ZPF je navržen

pouze v návaznosti na stávajíc zastavěné území jako přirozené rozšíření sídel.

Krajinný ráz řešeného území je ochráněn před negativními vlivy rozvoje území, v některých

případech je v rozvojových plochách s potenciálním rizikem ovlivnění charakteristik krajinného rázu

navrženo jejich zohlednění pro realizaci ploch, tj. prokázání jejich ochrany a respektování v rámci

využití plochy, a to například kauzálním posouzení krajinného rázu již konkrétního záměru.

Návrh územního plánu respektuje požadavky z hlediska ochrany kvality podzemních a

povrchových vod, jsou respektována záplavová území a je navrhována retence dešťových ploch

zejména v rozvojových územích

Rozvoj sídel odpovídá jejich stávajícímu charakteru zástavby, rozvojové plochy vyplňují stávající

proluky v území, nebo navazují přímo na zastavěné území. Rozvoj lokálních sídel ve volné krajině

není připuštěn.





(07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na:

a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a

architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných

prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a

zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny;

b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické

celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném

území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před

výstavbou ve volné krajině;

c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace;

d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu,

strategických služeb (znalostní ekonomika);

e) podpora mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny, doplnění krajinných prvků

zvyšujících její ekologickou stabilitu, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících riziko

erozí;

f) podpora mimoprodukčních funkcí lesů (intenzivnější rekreační a turistické využití území);

g) rozvoj systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a

soustav zásobování vodou a energiemi, vč. OZE.

Návrh ÚP sleduje posílení stability krajiny i její rozmanitosti především tím, že vymezuje ÚSES na

lokální úrovni, a to v podrobnosti na parcely a vč. interakčních prvků, v případě nefunkčních prvků

ÚSES vytváří předpoklady k nápravě tohoto stavu stanovením veřejně prospěšných opatření.

Dosavadní ÚPNSÚ řešil pouze k.ú. Polná, některé další prvky lokálního ÚSES byly vymezeny

v ÚAP, ale komplexní návrh lokálního ÚSES pro celé řešené území do této doby neexistoval, v

převážné části řešeného území jde tak o zcela nový prvek. Dalším způsobem podpory rozmanitosti

a stability krajiny je respektování a stabilizace stávajících ploch zeleně sídelní i krajinné (veřejná

prostranství, veřejná zeleň, zeleň zahrad a sadů, lesní plochy, přírodní zeleň, zeleň v rámci

nezastavěných ploch smíšených), vodních ploch, ale i přírodně cenných lokalit (registrované VKP,

lokality výskytu zvláště chráněných druhů, EVL Šlapanka a Zlatý potok). Do těchto lokalit nejsou

umisťovány rozvojové plochy.

Řešené území náleží k oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko, navíc v nivě Šlapanky je

vymezeno tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná – Peklo, dále pak v OKR Žďársko -





Bohdalovsko. Znaky významné pro vymezení SMKr Polná – Peklo nebudou nijak dotčeny, v

daném koridoru nejsou navrhovány nové rozvojové plochy. Jinak je tomu v případě znaků

utvářejících OKR Havlíčkobrodsko, které budou jednoznačně negativně ovlivněny umístěním

rozsáhlých ploch výroby v západní části Polné. Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina

(2008) v této souvislosti uvádí jako obecný negativní prvek umisťování co do měřítka a stavebních

objektů nadměrných průmyslových zón na okrajích sídel. Tento koncepční materiál dále uvádí

město Polná jako jedno ze sídel, jehož obraz a silueta by měly být předmětem zvýšené ochrany,

přitom upozorňuje na současný trend, kdy je mnoho sídel v kraji narušeno právě necitlivě

umístěnou, oproti stávající zástavbě objemově a proporčně zcela odlišnou zástavbou

průmyslových zón.

Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa,

výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech. Složitější je situace

v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na

vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného

ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem

uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF,

když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú.

Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé

návaznosti na stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany

ZPF a PUPFL, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení

předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL.

Ke zvýšení fragmentace krajiny dojde návrhem rozvojových ploch výroby a souvisejících ploch

dopravní infrastruktury v západní části Polné (II/352 – nové propojení – III/3503), s možným

nárůstem intenzit dopravy na navazujících úsecích dojde ke zvýšení bariérového efektu silnice v

širším okolí, než představuje vlastní propojení. Zcela novou bariéru v krajině představuje severní

obchvat Polné, ten je v tuto chvíli navržen formou územní rezervy, která bude ještě prověřována,

míra fragmentace krajiny by měla být také předmětem prověřování. Každopádně ani jedna

z uvedených komunikací neprochází žádným tzv. migračně významným územím ani neprotíná

dálkový migrační koridor. Taková území (a ve větší podrobnosti koridory) jsou vymezena v místech

vhodných z hlediska prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců.

Požadavky v bodě (07) jsou zacíleny na rozvojové oblasti, tzn. oblasti s vyšším tlakem na rozvoj

hospodářských aktivit, ve kterých je z tohoto důvodu potřeba věnovat větší pozornost

zajištění ochrany hodnot území. Do rozvojové oblasti republikového významu OB 11 Jihlava

spadají z řešeného území k.ú. Polná a k.ú. Nové Dvory u Kamenné. Veřejná prostranství a plochy

veřejné zeleně jsou v obou sídlech (ale nejvíce v Polné) stabilizovány.





Shora uvedenými body je doloženo, že při zpracování návrhu ÚP byl sledován nejen ekonomický a

sociální, ale i environmentální rozměr rozvoje území (princip udržitelného rozvoje území).

Ovlivnění jednotlivých sledovaných jevů v každém z pilířů je podrobně popsána a vyhodnoceno ve

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os, vymezených PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a rozvojových center krajského významu

(relevantní požadavky vůči ÚP Polná)

(10) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB 11Jihlava (dle PÚR 2008) na území Kraje Vysočina – do této oblasti jsou zahrnuty mimo jiné správní obvod ORP Jihlava: Polná (Nové Dvory u Kamenné, Polná).

(11) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:

c) zlepšit propojení měst Jihlava a Polná přes MÚK Velký Beranov na D1;

e) rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy;

f) respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území;

g) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability.

Napojení města Polná na dálnici D1 v MÚK Velký Beranov (exit 119) může tvořit alternativní

napojení po silnicích II. tříd k napojení na exit 112 – Jihlava. V řešeném území se nachází pouze

krátký úsek silnice II. třídy II/351, delší úsek je mimo řešené území.

Rozvoj bydlení zejména v místní části Polná je podpořen i dopravní obsluhou autobusové dopravy

s vazbou na města Jihlava a Havlíčkův Brod. Dopravní obsluha ostatních místních částí odpovídá

jejich potenciálu cestujících a je tedy méně kvalitní.

Plnění požadavku na respektování přírodních hodnot území, vč. otázky zásahu do krajinného rázu,

je stručně komentováno v předchozím textu, podrobnější komentář je obsažen v kap. 3e –

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení.

(12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování:

a) ověřit možnosti homogenizace stávajícího tahu silnice II/352, II/348 a II/351 v úseku Jihlava – Polná – Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy

f) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny;

g) prověřit možnosti zlepšení silniční sítě v prostoru Štoky, Dobronín, Polná, Střítež ve vazbách na silniční síť nadmístního významu sledovanou v ZÚR;

h) respektovat požadavky na ochranu městské památkové rezervace Jihlava a městské památkové zóny Polná a Havlíčkův Brod;





V rámci návrhu územního plánu je prověřena homogenizace silničního tahu Jihlava – Polná –

Přibyslav s využitím nově navrhované dopravní infrastruktury v území.

Nové rozvojové lokality v území jsou napojeny na stávající technickou infrastrukturu v území o

dostatečné kapacitě. Rovněž jsou respektovány limity pro rozvoj území, a to zejména z hlediska

ochrany přírody.

Stávající dopravní infrastruktura v řešeném území je prověřena a doplněna s ohledem na záměr

zvýšení kapacity a bezpečnosti provozu.

V rámci návrhu územního plánu je plně respektována městská památková zóna v centru města

Polná. Rozvojové plochy pro zástavbu jsou navrhovány převážně mimo tuto památkovou zónu.

i) respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Zaječí skok Vílanecké rašeliniště, přírodních památek Vysoký kámen, Šlapanka, Sochorov a evropsky významných lokalit Vysoký kámen u Smrčné, Šlapanka a Zlatý potok, Zaječí skok, Lužný rybník, Břevnický potok, Kamenický rybník;

j) upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory 418 Hradiště – Čerňák, 427 Chlístov – Pelestrov, 428 Pelestrov – Volský vrch, 431 Nová Ves – Chlístov, 432 Chlístov – Hamry, 433 Stříbrné Hory – Hamry, 435 RK 432 – Ronovecký les, 438 Čerňák – Orlík, 439 Chlístov – Hradiště, 440 Hradiště – Úsobský potok, 454 U Trojanů - K124, 455 Vysoký kámen - Dobronín a 456 Dobronín - Borky, R12 Pelestrov – Lučice, regionální biocentra 371 Vysoký kámen, 700 Za dvorem, 701 Dobronín, 702 Borky, 706 Hůlová, 707 Vlčí jámy,708 U Trojanů, 712 Čerňák, 713 Úsobský potok, 718 Orlík, 725 Hradiště, 724 Ronovecký les, 729 Hradiště, 1618 Hamry, 1619 Chlístov, 1981 Kamenitý vrch a 1982 Špitálský les, B05 Pelestrov a nadregionální biokoridory 78 K61 - K124, 124 Špičák - Rasůveň a 181 K124 – Mohelno a nadregionální biocentrum 55 Špičák.

Jsou respektovány přírodní rezervace, které se nachází v řešeném území. Rovněž jsou respektovány prvky ÚSES a je provedeno jejich upřesnění s ohledem na platnou metodiku návrhu.

2.2. Rozvojové osy republikového významu

Řešené území není součástí rozvojové osy republikového významu OS6.

2.3. Rozvojové oblasti krajského významu

Řešené území není součástí rozvojové oblasti krajského významu.

2.4. Rozvojové osy krajského významu

Řešené území není součástí rozvojové osy krajského významu.

2.5. Centra osídlení

Řešené území je definováno jako lokální centrum osídlení, ve kterém mají být zajištěny dostatečné

obslužné funkce na lokální úrovni s cílem stabilizace osídlení, mají být zlepšeny dopravní napojení

a obslužnost mezi centry a jejich spádovým územím a mají být chráněny a využity pro udržitelný

rozvoj cestovního ruchu kulturní a přírodní hodnoty území.





Ochrana přírodních hodnot území je zajištěna v co možná největší míře (viz komentář k zajištění

priorit ÚP dle ZÚR), zejména respektováním a zpřesněním vymezení ÚSES, vč. lokálního ÚSES,

stabilizací ploch registrovaných VKP, koordinací rozvoje s ochrannými podmínkami území

soustavy Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (viz závěry „naturového“ hodnocení),

stabilizací veřejné zeleně v zastavěném i nezastavěném území atd.

3. Vymezení specifické oblasti krajského významu

(relevantní požadavky vůči ÚP Polná, některé požadavky zestručněny)

Řešené území není zahnuto do specifické oblasti krajského významu

4. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu

(61) Jedním z cílů vymezování dopravních ploch a koridorů nadmístního významu je omezení

zátěže sídel dopravou.

(62), bod f) ZÚR stanovují pro oblast dopravní infrastruktury základní zásady pro usměrňování

rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, mezi které patří

povinnost respektovat přírodní a krajinné hodnoty, skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky

krajinného rázu, ochranná pásma a další limity rozvoje území.

Je respektována homogenizace silnic II352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále je

alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na severozápadní obchvat Polné.

Zlepšením parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti městem Polná (obchvat centra) lze

očekávat určité zlepšení z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na

druhé straně ke razantnímu zvýšení intenzit dopravy. Návrh ÚP pak vytváří předpoklady ke

snižování dopravní zátěže zejména tím, že výhledově navrhuje převedení dopravy na

severozápadní obchvat města. Návrhem dopravní infrastruktury v západní části Polné v souvislosti

s rozvojovými plochami výroby nedochází k zásahu do cenných přírodních hodnot (ÚSES, VKP,

Natura 2000, známé lokality zvláště chráněných druhů apod.), nicméně právě ve spojení

s rozvojovými plochami dochází k zásahu do hodnot krajiny, tj. některých znaků charakterizujících

oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. Vymezením těchto ploch a koridorů se také zvyšuje

míra fragmentace krajiny, toto je také jedno z hledisek, která je třeba prověřit v rámci územní

rezervy pro severozápadní obchvat Polné.

4.1.1. Automobilová doprava

(63) ZÚR vymezují na území kraje silniční síť nadmístního významu zahrnující:

c) celé tahy silnic II. a III. třídy číslo 112, 128, 129, 132, 150, 152, 344, 347, 348, 350, 351, 352, 353, 357, 360, 387, 388, 389, 408, 409, 410, 602, 639, 3507a 3853.

(63a) Cílem vymezení silniční sítě nadmístního významu je na území Kraje Vysočina zajistit následující dopravní vazby realizované automobilovou dopravou:





b) radiální dopravní propojení krajského města Jihlava se středními a nižšími centry osídlení Kraje Vysočina silnicemi I. třídy a vyššími;

c) dopravní propojení středních, nižších a lokálních center osídlení Kraje Vysočina mezi sebou navzájem.

(63b) ZÚR na území Kraje Vysočina stanovují pro územní plánování úkol odstraňovat dopravní závady na silniční síti nadmístního významu řešením obchvatu obcí a přeložek stávajících tahu silnic.

V rámci návrhu územního plánu je respektován požadavek na homogenizaci silnic II. tříd, které

územím prochází. Součástí této homogenizace, která zajistí kvalitnější dopravní propojení mezi

jednotlivými sídly v rámci kraje je i odstranění dopravních závad zejména v zastavěním území

města.

III. Ostatní silnice I. třídy

(69) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území požadavek projednat přeložení silnice I/19 na silnici II/602 v úseku Pelhřimov – Jihlava a dále na silnici II/352 v úseku Jihlava – Polná, na silnici II/348 na území města Polná a silnici II/351 v úseku Polná – Přibyslav a tyto úseky silnic homogenizovat na technické parametry silnice I. třídy, minimálně na parametry S9,5/70.

Požadavek na homogenizaci v řešeném území je v návrhu územního plánu respektován. Za

problematické považujeme homogenizování silnic II/348 a II/351 v zastavěném území města

Polná, kde pro návrh požadované kategorijní šířky nejsou dostatečné prostorové podmínky.

Z tohoto důvodu považujeme za účelné uvažovat v návrhu s vymístěním silnice I., třídy mimo

zastavěné území – návrh koridoru pro obchvatovou komunikaci, kterou je možno bez větších

problémů využít pro uvažovanou kategorii silnice I. třídy. Součástí této komunikace je i úsek na

západě území Polná – Nové Dvory (propojení silnic II/348 a III/3503).

IV. Vybrané silnice II. a III. třídy

(78) ZÚR vymezují koridory vybraných úseků silnic II. třídy číslo 112, 128,129, 132, 150, 152, 344, 347, 348, 350, 351, 352, 357, 387, 389, 408, 409, 410, 639 celých tahů silnic II. třídy číslo 130, 45, 379, 399 a celého tahu silnice III. třídy číslo 3507 v šířce 80 m pro homogenizaci stávajících tahů.

Požadavek na vedení koridoru je respektován.

„(82a) ZÚR stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat umístění obchvatu města Polná v technických parametrech silnice I. třídy.“

Požadavek na vedení koridoru je respektován.

4.1.2. Železniční doprava

(94) ZÚR dále vymezují jako územní rezervu koridor pro prověření budoucího umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m popř. užším dle vymezení v územních plánech.

Trasa vysokorychlostní trati dle platné dokumentace je vedena jižně od řešeného území a

nezasahuje do něj. V návrhu územního plánu bude tedy uvedena pouze v širších vztazích území.









4.1.3 Kombinovaná doprava

Požadavek nemá vliv na řešené území

4.1.4. Dopravní vybavenost


4.2. Technická infrastruktura

96), bod e) ZÚR stanovují základní zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o

změnách v území a úkoly pro územní plánování, mezi které patří povinnost respektovat přírodní a

krajinné hodnoty, skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky krajinného rázu, ochranná

pásma a další limity rozvoje území.

V rámci návrhu linií a ploch TI nedochází k novému střetu s přírodními hodnotami území, liniové

trasy jsou umístěny do stávajících koridorů, menší plochy TI se nachází v blízkosti VKP nebo ve

volné krajině, nepředstavují však zásadní narušení přírodních hodnot.

4.2.1. Energetika

Návrh ÚPD přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka –

Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky.

Návrh ÚPD přebírá záměr ze ZÚR kraje Vysočina záměr na koridor vedení VN 110 kV a

transformovnu Polná. Koridor a poloha transformovny (E14) zůstávají územním plánem ponechány

bez zpřesnění v pruhu o šířce 400m v poloze mezi Polnou a Novými Dvory dle nadřazené krajské

dokumentace.

4.2.1. Plynárenství

Řešeným územím prochází tranzitní plynovod plynárenské soustavy v trasování Malešovice –

Olešná. Zásobování zemním plynem je na území Polné realizováno prostřednictvím VTL

plynovodu vstupujícího do řešeného území na západě a 2 regulačních stanic VTL/STL.

4.2.3. Ropovody

Řešeným územím prochází tranzitní ropovod Družba. Severovýchodně od Polné je umístěno

zařízení katodové ochrany spolu s kabelem katodové ochrany potrubí.

4.2.4. Horkovody


4.2.5. Vodovody


4.3 Plochy a koridory pro biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability





Řešeným územím, přesněji jižní částí k.ú. Janovice u Polné, prochází NRBK125 124-Žákova hora.

Tento biokoridor je v rámci revize a návrhu ÚSES zpřesněn na parcely, vč. vložených lokálních

biocenter. NRBK je sice vymezen pouze jako překryvná přírodní hodnota v území, ale jde o

funkční prvek, který je vymezen na plochách s vyšší ekologickou stabilitou (plochy lesa - NL) a ze

zákona je limitem využití území, tím je tedy zabezpečena jeho funkčnost a ochrana. Žádný z prvků

ÚSES se nedostává do střetu s ložisky nebo jinými geologickými hodnotami území. Podrobněji viz

kap. 3e – Komplexní zdůvodnění přijatého řešení.

4.4. Plochy speciálních zájmů

(110) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území požadavek neměnit plochy územních rezerv způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil budoucí akumulaci povrchových vod, tedy zejména zde neumisťovat významné stavby dopravní a technické infrastruktury a nové rozvojové plochy nadmístního významu a neprovádět zde činnosti, které by znemožnily nebo ztížily budoucí využití ploch územních rezerv pro daný účel.

(111) ZÚR stanovuje pro územní plánování úkol v územních plánech obcí zabezpečit nezbytnou územní ochranu lokalit pro akumulaci povrchových vod.

Návrh územního plánu zejména návrh rozvojových lokalit a dopravní infrastruktury respektuje

požadavek na zajištění dostatečných kapacit pro akumulaci dešťových vod v území. Rozvojové

plochy jsou navrhovány mimo území, která jsou omezena rozlivem stávajících vodních toků tak,

aby bylo zabráněno škodám na majetku občanů a samosprávy.

5. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území Kraje Vysočina


ÚP Polná respektuje veškeré přírodní hodnoty kraje (lokality NATURA2000, nevyhrazená

současně těžená ložiska atd.), kulturní hodnoty (památková zóna, historicky a architektonicky

cenné objekty) i krajinné – v řešeném území v obecné rovině ochrany krajinného rázu (není zde

stanovena krajinná památková zóna, přírodní park ani další). Pro kraj Vysočina byla zpracována

Strategie ochrany krajinného rázu, která je v ÚP zohledněna.

6. Vymezení cílových charakteristik krajiny na území Kraje Vysočina


V rámci byly vymezeny základní typy krajiny, na území města Polné bez rozlišení. Dále jsou blíže

popsány podmínky a charakter jednotlivých oblastí a míst krajinného rázu ve Strategii ochrany

krajinného rázu, 2010.

7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státi a asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit






(147) ZÚR vymezují pro účely řízení o vyvlastnění veřejně prospěšné stavby veřejně prospěšná opatření v oblasti dopravy, technické infrastruktury a územního systému ekologické stability.

(148) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a asananční území nadmístního významu nejsou vymezeny.

(149) Pro účely vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb se za součást stavby považují též zařízení a doprovodné stavby nezbytné k provedení stavby a k zajištění řádného užívání stavby, jako jsou zařízení staveniště, přípojky inženýrských sítí, příjezdové komunikace a napojení na komunikace nižšího řádu, doprovodná zařízení technické infrastruktury, doprovodné dopravní stavby ap., pokud nejsou samostatnou veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením.

7.1. Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy

DK15 silnice II/348, ORP Jihlava, dotčená obec Polná

DK17 silnice II/351, ORP Jihlava, dotčené obce Polná, Brzkov

DK18 silnice II/352, ORP Jihlava, dotčené obce Dobronín, Jihlava, Měšín, Polná, Rančířov, Ždírec

(151) ZÚR stanovují tuto šířku koridorů pro umístění veřejně prospěšných staveb DK01 – DK35:

a) 150 m pro silnice I. třídy;

b) 80 m pro silnice II. třídy.

(152) Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy zahrnují:

a) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu;

b) koridory pro umístění nových staveb.

DK15 Koridor silnice II/348 v úseku křižovatka s II/352 ↔ křižovatka s II/351

DK17 Koridor silnice II/351 v úseku křižovatka s II/348 ↔ hranice řešeného území

DK18 Koridor silnice II/352 v úseku křižovatka s II/348 ↔ hranice řešeného území

7.2. Veřejně prospěšné stavby v oblasti energetiky

E04 ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš

E14 koridor VN 110kV a rozvodna Polná

7.3. Veřejně prospěšné stavby v oblasti plynárenství

VPS v oblasti plynárenství řešeným územím neprochází.

7.4. Veřejně prospěšné stavby v oblasti ropovodů

VPS v oblasti ropovodů řešeným územím neprochází.

7.4a. Veřejně prospěšné stavby v oblasti horkovodů

VPS v oblasti zásobování teplem řešeným územím neprochází.

7.5. Veřejně prospěšná opatření územní systém ekologické stability





V ÚP je respektována a zpřesněna skladebná část ÚSES U018 (NRBK K125) a je vymezena

formou veřejně prospěšného opatření. Další veřejně prospěšná opatření za účelem ochrany a

rozvoje přírodního dědictví jsou navržena pro zajištění funkčnosti lokálního ÚSES.

8. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí


(164) ZÚR stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území dále uvedených ORP a obcí:

V řešeném území se jedná o:

Doprava: DK15, DK17, DK18

Technická infrastruktura: E02, E14

ÚSES: UO17

V rámci širších územních vztahů zajistí územní plán návaznost na územně plánovací dokumentaci

sousedních obcí, zejména u ploch s rozdílným způsobem využití, dopravního řešení, technické

infrastruktury a krajinných systémů.

Přesahy do sousedních území budou předmětem jednání mezi samosprávami případně za účasti

pořizovatele v rámci procesu projednání. Jedná se zejména o návrhy technické infrastruktury a

životního prostředí, které přesahují hranice řešeného území.

V rámci návrhu územního plánu jsou respektovány další rezortní podmínky a požadavky

vyplývající ze schválených Zásad územního rozvoje kraje Vysočina – aktualizace 2012, především

body 120 a 122 v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot území kraje.

9. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování


(168) ZÚR vymezují tyto koridory a plochy pro prověření budoucího umístění dopravních staveb územní studií:

b) homogenizace silnice II/602 v úseku Pelhřimov – Jihlava, silnice II/352 v úseku Jihlava – Polná, silnice II/348 na území města Polná a silnice II/351 v úseku Polná - Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy, minimálně na parametry S9,5/70.

Požadavek je dodržen vymezením koridoru a dále návrhem nové obchvatové komunikace.





2b Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu

Územní plán Polná je vytvářen v legislativním prostoru, vymezeným novelou stavebního zákona

z roku 2012.

Projektant a pořizovatel má k disposici tyto nástroje ochrany území:

- vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch (resp. plochy změn zastavěného

území)

- vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, tj. zpřesnění požadavků vymezených

vyhláškou č. 501/2006 Sb., pro řešené území Polná

- vymezení nezastavěného území včetně podmínek pro jeho využití

- aplikaci relevantních zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů,

- vymezení územního systému ekologické stability

- vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Územní plán Polná naplňuje základní pilíře územního plánování a související požadavky,

vyplývající z § 18 stavebního zákona, vyhodnocení je uvedeno v následující kapitole 2c – Soulad

s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

Požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území

Územní plán je vytvářen na platformě platného územního plánu a reálného stavu v území. Nový

územní plán respektuje vnitřní uspořádání města (a ostatních místních částí) a nemění funkční,

prostorové, dopravní a technické vazby včetně aplikace prvků ochrany přírody a krajiny.

Prostor vnitřního města respektuje dominantní společenský a obchodní prostor Husova náměstí

včetně prostorových vazeb na rozhodující architektonicko-urbanistické soubory:

- kostel sv. Barbory s okolní původní zástavbou a hřbitovem,

- židovskou část města,

- podměstí s Dolní bránou v prodloužení k areálu zámku.

Vzájemné vazby těchto architektonicko-urbanistických souborů byly prověřeny z hlediska vedení

pěší a silniční dopravy, a to včetně využití dvou nestabilizovaných prostorů:





- autobusového nádraží,

- pěší (cyklo) propojení prostoru zámku a židovské čtvrti podél levého břehu Ochozského

potoka.

Dalším rozhodujícím architektonicko-urbanistickým prostorem je soustava zámek - kostel sv.

Kateřiny, Peklo včetně kontaktu břehů s okolní zástavbou a včetně hráze - ul. Tyršovy. Tato

soustava není územním plánem dotčena.

Výše uvedeným urbanistickým vazbám pak odpovídají související stavební dominanty a jejich

prostorová souvztažnost, které nejsou možným rozvojem území dle návrhu ÚP Polná dotčeny:

Kostel sv. Kateřiny, kostel Nanebevzetí P. Marie a kostel sv. Barbory vytváření prostorovou osu

území. Zpracovatel ÚP Polná si je této prostorové vazby vědom a akceptuje ji.

Jedinečným architektonickým souborem je židovský hřbitov. Návrh ÚP Polná vymezuje jeho

připojení na sídelní strukturu s využitím přírodního potenciálu údolnice Šlapanky. Lokalitu doplňuje

stabilizované území Kalvárie na protilehlém svahu.

Jedním z výstupů územního plánu je zklidnění prostoru židovský hřbitov – Kalvárie – Dolní brána.

Tomuto výstupu pak odpovídá zklidnění dopravy a asanace nevyhovujících (zaniklých) provozů

areálu bývalé Škrobárny.

Výše uvedeným tezím pak odpovídá charakter zástavby – obytné a všeobecně obytné nízko –

středně podlažní území a dislokace prostorových novotvarů – objektů průmyslové výroby a

skladování – do západní části území, ve které není obvyklá výška zástavby – 12 m v kontrastu či

konfrontaci s ostatní částí města, s deklarovanými urbanistickými a stavebními hodnotami.

Ostatní místní části jsou z hlediska urbanistických a architektonických hodnot akceptovány

v současném stavu jejich jádrových ploch, přičemž rozhodující je hledisko ochrany vnitřní

urbanistické struktury s absencí architektonických dominant.

Architektonické hodnoty pak vytváří zejména spontánní zástavba v tradičním venkovském

tvarosloví. Případný rozvoj těchto místních částí je pak zaměřen na plochy nízkopodlažního

bydlení navazující z vnější strany na zastavěné území.

Specifické vazby jsou zvoleny v m.č. Hrbov z hlediska rozsahu rozvoje sídla a využití prostoru

kamenolomu pro budoucí denní rekreaci obyvatel.

Územní plán má omezené nástroje ochrany území – vymezené členění území podle ploch

s rozdílným způsobem využití obsahuje požadavky na prostorovou regulaci: max. % zastavění (=

min. % zeleně) a výškovou hladinu.





Z tohoto hlediska je nezbytné, aby ochrana sídelní struktury na plochách smíšených obytných

v centrální zóně a na dalších plochách, které jsou v kontaktu s výše uvedenými urbanistickými a

architektonickými hodnotami, byly chráněny v následných územních a stavebních řízeních

z hlediska požadavků § 18 a 19 stavebního zákona. Jedná se zejména o uplatnění požadavku na

soulad nové zástavby resp. změn zástavby stávající s charakterem území – měřítko staveb,

charakter zastřešení, popř. volba charakteristického tvarosloví a původních materiálů.

Občanské vybavení

Přehled občanské vybavenosti města Polná. Občanské vybavení (OV) - vzdělávání, výchova,

sportovní vybavení, sociální a zdravotní služby, kultura, veřejná správa, církevní stavby:

- městský úřad na Husově náměstí

- objekty základní školy jsou v ulici Poděbradova, Komenského

- objekty mateřské školy jsou v ulicích Varhánkova, Tyršova a Na Podhoře

- Husova městská knihovna se nachází na Sezimově náměstí

- poštovní úřad - Husovo náměstí

- městské muzeum – zámek Polná

- kostel sv. Anny, sv. Barbory, sv. Kateřiny, Synagoga Polná, kostel Nanebevzetí Panny Marie,

- kostel Regionální židovské muzeum

- Dům dětí

- sportovní areál – fotbalové hřiště - v ulici B. Němcové

- tenisové kurty u ulice Jeronýmova

- objekt policie ČR – Husovo náměstí

- hasičskou zbrojnici

- Dům s pečovatelskou službou

- kinologické cvičiště

- V řešeném území je funkční hřbitov v Polné.

Současný rozsah veřejného vybavení odpovídá velikosti sídla a jeho vazbě na okolní sídla

zejména Jihlavu. Územní plán předpokládá další rozvoj sportovních areálů, jedná se o funkční

plochy Z14-OS-po, Z15-OS-po a Z13-OS-hr. Navrhovaný sportovní areál v oblasti u železnice

v blízkosti průmyslové zóny byl na podnět města vyjmut.

Návrh územního plánu připouští umístění tělocvičny školy přijaté změnou č.6 územního plánu ve

stejném místě. Podle návrhu územního plánu se jedná o plochu SC – smíšené obytné plochy

v centrálních zónách.





Návrhem územního plánu je umožněn rozvoj hřbitova při kostele Sv. Barbory.

Občanské vybavení komerční (OK) představuje nákupní středisko JMB družstvo v ulici Palackého.

Návrhem územního plánu je vymezen rozvoj komerční vybavenosti dále východním směrem při

ulici Palackého, které je zavedeno již změnou číslo 7A územního plánu. V návrhu je tento záměr

rozšířený oproti přijaté změně. Návrhová plocha OK je navržena poblíž křižovatky silnic II/352 a

II/348.

Občanským zařízením komerčním jsou dále drobné provozovny obchodu, služeb, ubytování a

veřejného stravování, jejich funkce vyplývá z definice plochy s rozdílným způsobem využití.

Jiné plochy pro potřeby veřejného občanského vybavení (např. MŠ, nebo menší obchodní

zařízení, prodejna) nejsou návrhem územního plánu striktně vymezeny. Jejich realizace je

přípustná v plochách SM - smíšená obytná funkce městského typu.

Předkládaný návrh územního plánu nevymezuje specifickou plochu pro krytý plavecký bazén nebo

golfové hřiště.

Požadavky na ochranu nezastavěného území

Nezastavěné území obce tvoří soustava zemědělských ploch, ploch lesa, vodních ploch a vodních

toků a ostatní spontánní smíšená krajinná zeleň. Zachování současného výrazu nezastavěného

území je předurčeno pravidly užívání odpovídajících funkčních ploch s rozdílným způsobem využití

(NZ.1, NZ.2, NS, NL, W). Výraz nezastavěného území odpovídá vymezeným krajinným typům dle

ZÚR a nevyžaduje zásadní krajinářské zásahy.

Správa a údržba krajiny je dána současnou stabilizovanou péčí o zemědělskou půdu.

Zachována a deklarována je ochrana územních systémů ekologické stability, a dále veškeré

přírodní hodnoty území.

Uspořádání území zachovává prostupnost krajiny. Pro denní relaxaci obyvatel jsou určeny

vymezené plochy veřejných prostranství (PV, PZ) v zastavitelném území i plochy pro sport (např.

rozšiřující současný sportovní areál), mimo ně pak zejména individuální rekreace uskutečňovaná

na dalších funkčních plochách v rámci přípustného využití, a to nejvíce – RI, RZ, BI. Navržen je

zelený koridor podél Ochozského potoka skrze celé území, který by měl zajistit jeho celou

prostupnost, přístup k toku pro veřejnost, nejen pro údržbu.

Návrh územního plánu tak představuje čitelné a jednoznačné vymezení zastavěného území a

souvisejících aktivit od nezastavěného území, a tedy i jeho ochranu.





2c Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Územní plán je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a navazujícími vyhláškami.

Vyhodnocení z hlediska požadavků stavebního zákona:

Vyhodnocení k § 18 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Cíle územního plánování

Územní plán Polná vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj. Z hlediska řešení

územního plánu se jedná o jednoznačný úkol – jeho základem je stabilizace a ochrana stávajících

hodnot, které samy o sobě obsahují potřebné atributy udržitelného rozvoje. Základem vyváženého

vztahu je dále důsledná ochrana přírodního prostředí i v intravilánu obcí a respektování vývoje a

uspořádání jednotlivých sídel, tj. nejen města Polná, ale i ostatních místních částí. Zachovány jsou

přírodní zdroje - maximální schopnost využití zemědělského půdního fondu a lesa, vodoteče a

vodní plochy. Navržené změny využití nezakládají rizika znehodnocení území pro budoucí

generace.

Veřejný zájem je naplněn respektováním historických a přírodních hodnot území, zájmů dotčených

orgánů, vymezením veřejného prostoru a podmínek pro stabilizaci a rozvoj dopravní a technické

infrastruktury. Užívání nemovitostí a pozemků soukromých osob je zachováno, zásah do

soukromých zájmů je minimalizován zmíněnou stabilizací přírodních prvků, dopravní a technické

infrastruktury. Vymezení zastavitelných ploch, zajištění prostupnosti krajiny a přístupu zemědělské

půdy a lesy bylo v průběhu zpracování návrhu územního plánu konzultováno nejen s vlastníky, ale

zejména s pověřeným zastupitelem pro zpracování územního plánu.

V návrhu územního plánu jsou uplatněny veškeré zjištěné veřejné zájmy a záměry vyplývající ze

zvláštních předpisů. Zjištěné soukromé záměry jsou uplatněny tak, aby vůči veřejným zájmům a

záměrům nebyly konfliktní.

Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví

byly převzaty z územně analytických podkladů. Návrh územního plánu zobrazuje nemovité kulturní

památky. Respektování všech zjištěných jevů je obsahem urbanistické koncepce.

Vymezené zastavěné území je plně využito bez významných proluk. Rozvoj území je tedy řešen

zastavitelnými plochami.

Potenciál rozvoje území z hlediska bydlení vyplývá z posice sídla v krajině a zachovalého životního

prostředí. Tím, že sídlem neprochází významná dopravní infrastruktura, ale zároveň je silnicemi II.





tříd zajištěna velmi dobrá dostupnosti od krajského města Jihlavy a páteřní silniční sítě – dálnice

D1, dává sídlu předpoklad k rozvoji poměrně kvalitního bydlení.

V řešeném území je dominantní rozvoj orientován do místní části Polná, kde se vyskytuje

občanská vybavenost v odpovídajícím množství a kvalitě a pracovní příležitosti. Rozvoj ostatních

místních částí je navržen v daleko menším rozsahu, neboť v těchto místních částech se většinou

nevyskytují základní prvky občanské vybavenosti. V místních částech převládá zemědělská

výroba, která sama o sobě ochranným pásmem zejména živočišné výroby tvoří územní omezení

pro rozvoj. Rozvoj v místních částech je rovněž eliminován ochranou přírody – především

zemědělského půdního fondu a technickou infrastrukturou.

Areály zemědělské prvovýroby jsou rozmístěny ve všech místních částech. Je to dáno historickým

vývojem silného vlivu zemědělství jako zdroje obživy a možnosti výdělku. V místní části Polná je

zemědělská výroba potlačena. Areály, které sloužily k zemědělské prvovýrobě a následnému

zpracování potravin ve stávajícím stavu nefungují – viz. areál u ulice Palackého na východním

okraji města a zpracovatelský areál Amylon. Účelu zemědělské výroby stále slouží mlékárna.

Funguje a rozvíjí se (Z22-VZ-po) „Farma B“. na západním okraji Polné.

Zemědělské areály v místních částech jsou stále v provozu. Je zde provozována rostlinná i

živočišná výroba. To, že se jedná o prosperující obor lze odvodit i z obdělávaných polností, které

se v řešeném území nachází. Majitelé zemědělských areálů do materiálního vybavení investují,

což je zřejmé i z vizuální prohlídky.

Do nezastavěného území jsou umístěny výhradně nezbytné trasy dopravní infrastruktury

související se správou a údržbou zemědělského půdního fondu a krajiny. Umístění staveb,

zařízení a jiných opatření v nezastavěném území není konkrétně navrženo, případné umístění

staveb dle odst. 5 § 18 stavebního zákona je uvedeno ve výčtu podmínek pro využití ploch s

rozdílným způsobem využití.

Vyhodnocení k § 19 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – Úkoly územního plánování

Úkoly územního plánování jsou do územního plánu Polná přeneseny schváleným Zadáním

územního plánu i strukturou a požadovaným obsahem Návrhu územního plánu.

Úkoly ad § 19, odst. 1a), 1b)

a) zajišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty

b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území

Oba úkoly jsou vyjádřeny základní urbanistickou koncepcí města.





Úkol ad § 19, odst. 1c)

c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání

Úkol je vyjádřen základní urbanistickou koncepcí města. Dále tento úkol vyplývá z obsahu

územního plánu dle prováděcí vyhlášky, jednotlivé úkoly jsou naplněny, přičemž v průběhu Zadání

ani zpracování Návrhu územního plánu nebyla zjištěna zásadní rizika s ohledem na veřejné zdraví,

životní prostředí, geologickou stavbu území. Z průběhu zpracování územního plánu nejsou známé

informace o případných rizicích, která by mohla vznikat existencí nalezišť uranu v severozápadním

okraji města Polná.

Další rozvoj území, resp. rizika související zejména s ochranou veřejného zdraví jsou zevrubně

řešena v závěrech posouzení vlivů na životní prostředí. Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou

přijata koncepční řešení zajišťující průběžnou kontrolu exposice území před hlukem, vibracemi,

prašností a znehodnocením vodohospodářské soustavy. Relevantní požadavky jsou zapracovány

do návrhu územního plánu, ostatní pak přeneseny do podmínek pro další územní přípravu

konkrétních lokalit či staveb.

Úkol ad § 19, odst. 1d)

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb

Úkol lze splnit přiměřeně v rozsahu příslušném metodice územního plánování. Na úrovni

územního plánu je stabilizovány posice sídle v krajině, hierarchie a uspořádání vnitřního prostoru

zastavěného území z hlediska druhu zástavby, vymezeného veřejného prostoru. Uspořádání a

řešení staveb je metodikou územního plánování omezeno v odůvodněných případech na

stanovení koeficient míry využití území a výškovou hladinu zástavby, jak je uvedeno ve vymezení

ploch s rozdílným způsobem využitím území.

Další úkoly, vyplývající zejména z vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA jsou pak přeneseny

jako úkoly pro uzemní a stavební řízení jednotlivých staveb či jejich souborů.

Úkol ad § 19, odst. 1e)

e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na charakter a hodnoty území

Úkol je řešen naplněním příslušné stati textové části Návrhu územního plánu a jeho grafického

znázornění. Konkrétní rozsah a posice zastavitelných ploch a jejich určení respektuje zjištěné

hodnoty v území – především celistvost urbanizovaného území jednotlivých místních částí.

Úkol ad § 19, odst. 1f)





f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci)

Úkol etapizace je v návrhu rozvoje rozdělen do dvou skupin. V prvním případě se jedná o etapizaci

podmíněnou realizací konkrétních stavebních opatření, například vybudování přístupové

komunikace, přeložení vedení VN, vybudování a napojení nové kanalizační větve, apod.

S výjimkou plochy Z14-BI-hr se jedná vždy o plochy v Polné. Upravený návrh územního plánu dále

předkládá plochy etapizace (Z18-BI-po, Z12-VL-po a Z17-VL-po) které jsou určeny k využití až po

naplnění vhodnějších ploch stejné funkce. Rozvoje místních částí mimo Polné a Hrbov není

navržen v takové míře, aby nebylo nutné zavést etapizaci výstavby.

Úkol ad § 19, odst. 1g a 1hf)

g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečných ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to v přírodě blízkým způsobem

h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn

Úkol není v návrhu územního plánu řešen. V řešeném území nejsou lokality, které jsou z hlediska

přírodních katastrof nestabilní a není třeba navrhovat opatření s územním nárokem. Na území

města Polná a omezeně i v dalších místních částech bude ještě nutno dokončit transformaci

území, která již neslouží svému původnímu účelu, a kde je možné zjistit ekologickou zátěž.

Nefunkční areály jsou navrženy jako přestavbová území, kde budoucí investor musí počítat se

sanačními pracemi.

Území je exponováno rizikem záplav v údolnici Šlapanky a Ochozského potoka (vyhlášeno

záplavové území Q 100), v záplavovém území nejsou nové stavby zřizovány. Skrýšovský potok

protékající místními částmi má malé povodí a v jeho údolnici nejsou zřizovány nové zastavitelné

plochy.

Úkol ad § 19, odst. 1i)

i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení

Úkol je naplněn v koncepční i konkrétní úrovni, je tedy splněn požadavek na obnovu sídelní

struktury dle Zadání územního plánu. Kvalitní bydlení v řešeném území je součtem vlivu přírodního

prostředí, pracovním příležitostem, umístění obce v regionu – jeho polohou vůči krajskému městu,

Havlíčkovu Brodu a ostatním sídlům. Zastavitelné plochy jsou umístěny tak, aby byl eliminován

negativní vliv dopravy na zdraví obyvatelstva, posílen je veřejný prostor s vymezením ploch pro

denní rekreaci obyvatel – umístěn je mimo potenciální hlukovou zátěž území.

Úkol ad § 19, odst. 1j)

j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území





Úkol je naplněn přiměřeným rozvojem území vůči stavu dopravní a technické infrastruktury.

Zásadní investicí v území je dle ZÚR navržená homogenizace silničního tahu Jihlava – Přibyslav

(silnice II. třídy) a jeho převedení do silnic I. třídy. Součástí této změny v pojetí silniční sítě může

být i navržený obchvat města Polná v jeho severozápadní části. Tato stavba, která vyplývá ze

ZÚR Kraje Vysočina a nemá vliv na rozvoj území Polné ani místních částí - rozvojové plochy

nejsou na tuto stavbu existenčně vázány.

Úkol ad § 19, odst. k)

k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany

Úkol je řešen v příslušné stati textové části územního plánu Polná.

Úkol ad § 19, odst. l)

l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území

Úkol je naplněn zejména na území města Polná, kde jsou stávající plochy původně určené pro

zemědělskou výrobu a následné zpracování zemědělských produktů, které již neslouží svému

původnímu účelu. Jedná se tedy o klasické plochy brownfields, které možno využít jiným

způsobem – odlišné funkční využití.

Úkol ad § 19, odst. m)

m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

Úkol je naplněn zapracováním jevů, podmínek a požadavků dotčených orgánů a naplněním

požadavků na kompenzační opatření z hlediska vyhodnocení vlivů na životní prostředí – viz

samostatná kapitola Odůvodnění.

Úkol ad § 19, odst. n)

n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů

Úkol není v územním plánu Polné řešen. Průzkumné práce a těžba uranové rudy byla ukončena

bez nároku na další územní ochranu.

Úkol ad § 19, odst. o)

o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče

Úkol je naplněn relativním názorem zpracovatele. Pochopení vnitřního prostoru sídel je profesní

povinností zpracovatele. Návrh územního plánu pak obsahuje současné standardy ekologického

chování v území. Památková péče je uplatněna zákresem městské památkové zóny a jejího

ochranného pásma a dále zákresem nemovitých kulturních staveb a ochranou jádrových ploch v

území – tedy jejich okolí – prostřednictvím vymezených podmínek využití území.





Úkoly ad odst. 2 § 19 SZ:

(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je taky vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

Úkoly jsou splněny v rozsahu požadavků a stanovisek dotčených orgánů k návrhu Zadání při

převzetí resp. zapracování opatření vyplývajících z PČR 2008, ZÚR Kraje Vysočina, SEA a

vyhodnocení udržitelného rozvoje v příslušných částech územního plánu Planá.

Posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu bylo dotčeným orgánem požadováno a je tedy provedeno – Natura 2000 (Šlapanka a Zlatý potok) k tomu autorizovanou osobou, je součástí Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území.

Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky 458/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

Územní plán Polná byl upraven ve smyslu novely vyhlášky č. 500/2006 Sb. Obsah textové části

územního plánu ve výrokové části i v odůvodnění byl vytvořen složením původních požadavků a

přílohy č. 7 novelizované vyhlášky.

Vyhodnocení z hlediska požadavků vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území

Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č.

501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území. Podrobnější vymezení nad

rámec citované vyhlášky je uplatněno v případě:

- plochy bydlení [B]

BH plochy bydlení - hromadné

BI plochy bydlení - individuální v rodinných domech – městské

- plochy rekreace [R]

RI plochy rodinné rekreace

RZ plochy individuální rekreace - zahrádkářské osady

- plochy občanského vybavení [O]

OV plochy veřejné vybavenosti

OS plochy pro tělovýchovu a sport

OK plochy komerční vybavenosti

OH plochy občanského vybavení - hřbitovy

- plochy veřejných prostranství [P]

PV plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch





PV.s plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch - specifické

PZ plochy veřejných prostranství - s převahou nezpevněných ploch

- plochy smíšené obytné [SO]

SC plochy smíšené obytné - v centrech

SM plochy smíšené obytné - městské

SV plochy smíšené obytné - venkovské

- plochy dopravní infrastruktury [D]

DS plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava

DZ plochy dopravní infrastruktury - drážní doprava

- plochy technické infrastruktury [T]

TI plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě

- plochy výroby a skladování [V]

VL plochy výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl

VD plochy výroby a skladování - drobná výroba a výrobní služby

VZ plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba

- plochy vodní a vodohospodářské [W]

W plochy vodní a vodohospodářské

- plochy zemědělské [NZ]

NZ.1 plochy zemědělské - orná půda

NZ.2 plochy zemědělské - trvalý travní porost

- plochy lesní [NL]

NL plochy lesní

- plochy přírodní [NP]

NP plochy přírodní

- plochy smíšené nezastavěného území [NS]

NS plochy smíšené nezastavěného území

- plochy těžby nerostů [NG]

NG.s plochy těžby nerostů nezastavitelné - specifické

- plochy zeleně [Z]

ZN plochy zeleně - nezastavitelných soukromých zahrad

ZP plochy zeleně - přírodního charakteru

Důvodem zpřesnění je potřeba přesného vyjádření podmínek přípustného a nepřípustného využití

území a podmínek prostorového uspořádání území pro jednotlivé typy zástavby s ohledem na





charakter zastavěného území, charakter krajiny, urbanistickou koncepci a cílový stav území

z hlediska návrhu územního plánu.

2d Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, je součástí

územního plánu vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA, ve smyslu posouzení vlivů koncepce

na životní prostředí. Toto posouzení je podrobně řízeno stavebním zákonem a jeho jedinou

přílohou, která stanovuje strukturu tohoto vyhodnocení. Vyhodnocení SEA je nedílnou součástí

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož struktura je dána prováděcím předpisem

stavebního zákona. Závěry a zapracování podmínek dotčeného orgánu jsou popsány v příslušné

kapitole Odůvodnění.

Vymezení zastavitelných ploch je přirozeným střetem se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně

zemědělského půdního fondu, kdy je rozvoj obce navržen v odůvodněných případech do půd

s nejvyšším – I. a II. stupněm ochrany. Podrobné zdůvodnění je v části 3f) a 4d) tohoto

odůvodnění.

Návrh územního plánu zohledňuje požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v platném

znění a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví – vymezuje podmínky pro umístění

staveb v prostoru exponovaném hlukem z dopravy a ukládá systém monitorování a následné

vyhodnocování hluku z dopravy ve vztahu k možnosti dalšího rozvoje území.

Návrh územního plánu obsahuje zákres ochranných pásem technické infrastruktury, vyplývající ze

zvláštních předpisů.

Návrh územního plánu respektuje požadavky, vyplývající ze zákona č. 114/1994 Sb., o ochraně

přírody a krajiny v platném znění, vymezuje v souladu s § 4 zákona plochy zeleně přírodního

charakteru jako nezastavitelné.

Návrh územního plánu obsahuje jevy vyplývající ze zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

nerostného bohatství v platném znění – CHLÚ, dobývací prostor, potenciální sesuv, poddolované

území a rozvíjí území v souladu s tímto zákonem.

Územní plán je rovněž vyhotoven v souladu s požadavky dalších nejmenovaných relevantních

zvláštních právních předpisů.





3 Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona

3a Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4

Kapitola bude doplněna pořizovatelem.

3b Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí

Na základě ÚAP a průzkumů a rozborů stavu a vývoje území byla vyhodnocena vyváženost

územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství

obyvatel území, a to jak v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, tak i v porovnání mezi

nimi.

Priority a zásady celkové koncepce rozvoje území města ÚP Polná jsou v Návrhu ÚP stanoveny

ve snaze k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství

obyvatel území, pro hospodářský rozvoj a pro příznivé životní prostředí následovně:

Příznivé životní prostředí

Z rozboru udržitelného rozvoje vypracovaného v ÚAP ORP Jihlava vyplývá, že území Polné patří

do oblasti s méně příznivým životním prostředím (ve výsledném hodnocení všech tří pilířů

udržitelného rozvoje je tento jediný hodnocen jako „nevyhovující“). Podle hodnoty koeficientu

ekologické stability (KES), který je poměrem ekologicky stabilních (zejm. lesy, rybníky, mokřady,

louky) k nestabilním plochám (zejm. orná půda, urbanizované plochy) - zde dosahuje hodnoty

0,54, se jedná o intenzivně využívanou krajinu (zejména pro zemědělskou velkovýrobu), ve které

jsou oslabeny autoregulační pochody v agroekosystémech a je značně ekologicky labilní. V

řešeném území skutečně převažují zemědělské pozemky, většinou orná půda, lesní porosty

zabírají pouze pětinu území, přitom jde prakticky výhradně o lesy hospodářské. Obraz krajiny

vhodně doplňuje doprovodná zeleň podél komunikací a vodních toků a většinou drobné rybníky.

Přírodní hodnota území leží převážně na ose vymezené tokem Šlapanky, rybníkem Peklo a

přilehlými, vesměs nivními plochami - z krajinářského hlediska je toto území vymezeno jako tzv.

specifické území krajinného rázu SMKr Polná – Peklo, pod Polnou se nacházejí vhodné biotopy

vydry říční (Lutra lutra), která je chráněna v rámci EVL Šlapanka a Zlatý potok, ještě níže na toku

Šlapanky leží Borský rybník a rybník Kukle významné z hlediska výskytu chráněných druhů ptáků,

nad Polnou v ose Šlapanky je evidována lokalita výskytu ohroženého rostlinného druhu vemeník

dvoulistý (Platanthera bifolia). V centrální části Polné a centrech ostatních sídel se nacházejí





plochy veřejné zeleně a sídelní zeleň dotváří zeleň zahrad a sadů. Území není významně zatíženo

dopady průmyslu, plochy průmyslu jsou v současnosti rozprostřeny rovnoměrně v rámci Polné

(areál Sapeli, areál Amylonu, průmyslové provozy v Z části Polné) a není ani významně nebo

velkoplošně dotčeno těžbou (v současnosti jeden lom stavebního kamene u Hrbova).

Návrh ÚP zachovává tyto nejcennější přírodní hodnoty území; přímo do těchto lokalit nejsou

navrhovány žádné rozvojové plochy.

Výjimkou je výhledový návrh severního obchvatu Polné, který je navržen pro převedení dopravy

z centra Polné a který překonává tok a nivu Šlapanky v místě vyhlášené EVL Šlapanka a Zlatý

potok. Koridor obchvatu je nyní navržen ve formě územní rezervy a toto je jedno z kritérií, která

budou před případným převodem koridoru do návrhu prověřována. V území nejsou evidovány

výjimečné problémy nebo závady životního prostředí, na které by mělo být zaměřeno řešení v ÚP.

Jako nejvýznamnější se jeví emisní a hlukové zatížení z dopravy procházející centrem Polné,

Návrh ÚP nabízí řešení jednak tím, že vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění

plynulejšího průchodu v centru Polné, především ale výhledově navrhuje již zmíněný severní

obchvat. Návrh ÚP reaguje na požadavky týkající se hospodářského a sociálního pilíře mj.

vymezením rozsáhlých rozvojových ploch výroby, příp. smíšených obytných, v západní části

Polné. Tímto krokem dochází k ovlivnění některých složek environmentálního pilíře, což je

zejména zábor zemědělské půdy (vč. bonitně nejcennějších půd I. a II. tř. ochrany ZPF) a ovlivnění

znaků utvářejících oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. OKR Žďársko - Bohdalovsko

zůstane neovlivněn. Návrh ÚP respektuje obecné zásady ochrany ZPF, když využívá stávajících

neadekvátně využívaných ploch pro plochy přestavby v zastavěném území a přednostně vymezuje

nové rozvojové plochy v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na něj.

Krajinné hodnoty a půda jsou nejvíce ovlivněné hodnoty návrhem územního plánu, ostatní

přírodní a krajinné hodnoty se spíše výjimečně dostávají do kontaktu s nově navrženým rozvojem.

Bližší rozbor ovlivnění environmentálního pilíře je obsažen ve Vyhodnocení SEA a NATURA2000.

Hospodářský pilíř

V rámci ekonomického pilíře lze konstatovat, že město Polná má vcelku dobré územní podmínky

pro ekonomický rozvoj. Nicméně se v současné době vypořádává s následky krize, především na

trhu práce, kde vládne nepříznivá situace, především v počtu uchazečů o jedno pracovní místo a

míře nezaměstnanosti. Dominantní roli hraje sektor lehké výroby a zemědělství. Význam

památkové a památkové krajinné zóny poté generuje rekreační a volnočasovou funkci města.

Z ekonomického hlediska je důležitá také geografická poloha řešeného území. Blízkost krajského

města Jihlavy a důležitého silničního tahu – dálnice D1 vytváří podmínky, které mohou být pro

město ekonomickým přínosem.





Doprava je v území tvořena především silnicemi III. třídy. V rámci Návrhu ÚP dochází

k rekonstrukcím a úpravám silnic II. a III. tříd a také místních komunikací. Železnice je v řešeném

území mimo provoz. Výrazná koncentrace výrobních ploch (lehké průmyslová výroba, drobná

výroba, zemědělská výroba) je alokována především do katastrálního území Polná, a to do jeho

západní části, kde se koncentruje tato výrobní činnost. Poté jsou plochy umístěny v Nových

Dvorech u Kamenné a v Janovicích u Polné. Zde je to však v podstatně nižší míře, jde o konkrétní

plochy. Zatímco v Polné je to soubor návrhových ploch.

Návrh ÚP stabilizuje a posiluje roli dopravní a technické infrastruktury a celkový rozvoj v oblasti

bydlení, smíšených městských ploch a dalších jako je občanské vybavení, atd.

Návrh ÚP se snaží vytvořit kompaktní prostor, který kvalitně propojí všechny funkční zóny v rámci

města (bydlení – výrobní plochy – občanská vybavenost – rekreace – sportovní a komerční plochy

- služby) a stejně tak i za hranice města, tzn. v širších vztazích.

Návrh ÚP podporuje možnosti a příležitosti ekonomického rozvoje a hodnoty území a vytváří

územní podmínky pro řešení stávajících závad, nepříznivých podmínek a ohrožení různých oblastí

ekonomického rozvoje, např.:

− koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených rozvojových zónách zajistí

ochranu a podmínky nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními

vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); nutno však podotknout, že v rámci města se

nevyskytuje natolik silná průmyslová funkce, která by musela být zcela oddělena.

− rozvoj hospodářského potenciálu města, tradičního sídla v rámci ORP Jihlava s kvalitně

vybudovanou infrastrukturou a kvalitní propojeností na vyšší regionální celek, se bude

nadále opírat od typického zaměření oblasti, to vše v přímých vazbách na silniční síť a

důležité krajinné, přírodní a urbánní charakteristiky území;

− navržené úpravy a rekonstrukce městské dopravní sítě zajistí dobré dopravní napojení

jednotlivých funkčních zón (komerčních, výrobních) - jejich snadnou dostupnost;

− dosažený stupeň vybavenosti města technickou infrastrukturou umožní další rozvoj

městského útvaru se všemi jeho částmi;

− a řada dalších.

Sociální pilíř

V rámci sociálního pilíře a zajištění soudržnosti společenství obyvatel území lze konstatovat, že

město Polná má řadu velmi dobrých a příznivých územních podmínek pro sociální rozvoj, na druhé

straně však vykazuje několik nepříznivých trendů (index stáří – rychlé stárnutí obyvatelstva a stav





situace na trhu práce). Komplexně se však sociální pilíř jeví jako poměrně vyvážený a

bezproblémový vzhledem k charakteru, velikosti a vlastnostem území.

− Návrh ÚP Polná navrhuje stabilizaci vyhovující urbanistické struktury města a zajištění

dalšího urbanistického rozvoje v souladu s požadavky na dostatečnou kvalitu života,

stabilizace podmínek pro trvalé bydlení apod.;

− Dá se předpokládat, že Návrh ÚP posiluje sociální pilíř, a to dobrou dostupností výrobních

zón, které představují část pracovní funkce ve městě, současně s tím nenarušuji vnitřně

důležitou strukturu města;

− Vytváří předpoklady k civilní ochraně obyvatelstva;

− Jako konkrétní příklady, jak Návrh ÚP přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje

posílení jeho hodnoty a silné stránky a řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby, je

možno uvést např.:

− úpravy formy silniční infrastruktury zajistí kvalitní dostupnost ve smyslu zlepšení dostupnosti

a charakteru samotného města a také vyšších regionálních jednotek;

− návrh ploch bydlení, který stabilizuje počet obyvatel města a není ve střetu s urbánními

hodnotami města a je v souladu s infrastrukturou jak technickou, která efektivně poskytuje

důležité komodity, tak s infrastrukturou dopravní, která zajistí mobilitu a propojenost služeb

a jednotlivých funkčních ploch města;

− stávající stabilizované funkce občanské vybavenosti jsou doplněny novými – zejména

sportovního a komerčního charakteru, současně jsou uvažovány záměry na přestavbu

nevyhovujících a neefektivně využívaných ploch;

− návrh ploch občanské vybavenosti pro její rozvoj v odpovídající struktuře (kvalita, struktura,

dostupnost) a zajištění stability v kontextu nároků, vyplývajících ze stupně hospodářského a

sociálního rozvoje pro obyvatelstvo města;

− návrh postupné změny funkčního využití neperspektivních ploch pro potřeby bydlení

smíšené městské funkce;

− vhodná lokalizace složek základní vybavenosti zajistí její dostupnost v upřednostnění

potřeby trvale bydlícího obyvatelstva; současně také sleduje demografické trendy

obyvatelstva a snaží se v rámci své působnosti nabízet místně relevantní OV;

− zajištění podmínek/možnosti pro vymezení pěších (v rámci veřejných prostranství) a

cyklistických tras;

− zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných

prostranství slučitelných s účelem veřejných prostranství k zajištění podmínek pro jejich

užívání v souladu s jejich významem a účelem;





− snaha o zlepšení životního prostředí města s pozitivním vlivem na veřejné zdraví a pohodu

obyvatel, a to jak návštěvníků, tak i rezidentů území;

− a další.

Rozvoj ekonomického i sociálního pilíře se snaží respektovat limity environmentálního pilíře, a také

především historicky a urbánně cenné plochy uvnitř městského centra. V některých případech se

ho snaží i rozvíjet a podporovat cílenou podporou adekvátních rozvojových aktivit. Ekonomický

rozvoj sleduje potřeby společnosti i jejího očekávaného rozvoje v zajištění zaměstnání pro místní

obyvatelstvo. Sociální pilíř přispívá k regionálnímu rozvoji stabilizací vzdělávacích a zdravotnických

institucí, návrhem ploch bydlení i veřejné infrastruktury a veřejných prostor se snaží podpořit

uspokojení občanských potřeb všech specifických a majoritních skupin. Zároveň se snaží

systematicky udržovat kvalitní krajinné, rekreační a volnočasové prvky, tím dále podporovat celý

veřejný prostor, jeho historickou složku představovanou především silnými urbánními a

architektonickými prvky památkové zóny, společně s blízkostí okolního krajinného prostředí.

Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení

• zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného

území

Návrh ÚP města Polná v dostatečné míře eliminuje zjištěné slabé stránky a hrozby a rizika,

ovlivňující potřeby života současné generace, zejména v následujících oblastech a ohledech:

− navržená urbanistická koncepce rozvoje města omezuje riziko znehodnocení chráněného

území (městské památkové zóny) s ohledem na respektování limitů a hodnot území;

− navrhuje řešení k eliminaci střetů a závad v oblasti dopravní infrastruktury, v oblasti

nepřiměřených zásahů do cenných území nebo s rizikem znehodnocení kulturních

i civilizačních hodnot a kvality technické infrastruktury území;

− vytváří územní i jiné předpoklady pro rozvoj individuálního i hromadného bydlení, pro rozvoj

výrobní sféry – znovuvyužití nefunkčních areálů a služeb i pro rozvoj zejména návrhové

sportovní a komerční občanské i technické vybavenosti, čímž vytváří předpoklady pro

stabilizaci obyvatelstva; snaží se stabilizovat funkční sektory a navíc posílit a stabilizovat

funkci rekreace, krajinnou a environmentální funkci a ekonomickou stabilitu pro dostatečnou

nabídku pracovních příležitostí a pro kvalitní životní podmínky a pro zvyšování životní

úrovně obyvatelstva;

− navrhuje dostatečné plochy veřejných prostranství a smíšených městských oblastí





− řeší využití nedostatečně využívaných prostor uvnitř města, které mohou představovat

hrozbu v sociální a urbánní oblasti, ty by jinak v budoucnu mohly ohrozit dobré a zdravé

životní, krajinné a urbánní prostředí;

− zajišťuje podmínky pro omezení nadměrné hlukové zátěže území navrženým dopravním

řešením, které zefektivňuje základní komunikační skelet města (silnice III. tříd), navrhuje

realizaci úpravy silnic II. a III. tříd a místních a účelových komunikací, stabilizuje dopravní

napojení na důležitou dopravní komunikaci (dálnici D1) a dopravu v klidu, alternativně

navrhuje S obchvat města pro zmenšení stávající zátěže;

− a další.

• předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

Návrh ÚP Polná v dostatečné míře eliminuje předpokládaná rizika a ohrožení života budoucích

generací zejména v následujících oblastech a ohledech:

- vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel, jejich příznivou strukturu (především

vzdělanostní struktura) a sociální soudržnost;

- snaží se vytvářet podmínky pro udržitelný ekonomický, sociální i environmentální rozvoj,

pro dlouhodobou prosperitu území města;

- eliminuje možné zhoršení nebo ohrožení životního prostředí a životních podmínek

v dlouhodobém horizontu, respektuje environmentální limity, prvky historie (památkové

zóna, nemovité kulturní památky) a urbanisticko-architektonické hodnoty;

- zajišťuje územní podmínky pro dlouhodobý vyvážený udržitelný rozvoj území, jeho

trvalých obyvatel a návštěvníků území;

- vytváří podmínky pro eliminaci ohrožení obyvatel (bezpečná dopravní a technická

infrastruktura, ochrana krajinných a památkových hodnot, civilní ochrana);

- zajišťuje udržitelné a efektivní využívání přírodních zdrojů a hodnot z pohledu jejich

zachování i pro budoucí generace.

Vyhodnocení vyváženosti pilířů

Udržitelný rozvoj území v současné době vykazuje výkyvy ekonomického pilíře, což je

způsobeno společensko-ekonomickou situací, oblast vykazuje negativní trendy na trhu práce a

poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. Tento výkyv na trhu práce (ke konci roku 2011 se

ucházelo o 1 pracovní místo až 40 obyvatel) může mít vliv na pilíř sociální. Návrh ÚP však jen

těžko může ovlivnit tato fakta, která jsou výsledkem nadmístních konsekvencí. V rámci Návrhu ÚP

je snaha stabilizovat výrobní prvky plochami lehké a drobné výroby a dát tak i prostor

konkurenceschopnosti daného území a lokálním měřítku.





V dalších ohledech již nedochází k zásadním místním tlakům, které by mohly jako výsledek

generovat negativní městské jevy a tím vyhrotit sociální situaci či způsobit výrazné environmentální

ztráty. Sociální a environmentální pilíř nedeformuje městské procesy tak, že by mohly přestavovat

jistou hrozbu a výrazné omezení rozvoje. Technická infrastruktura je zabezpečena, což vytváří

předpoklad k bezproblémovému zabezpečování dodávek důležitých komodit, stejně tak obslužnost

města dopravní infrastrukturou. Důležitým prvkem pro sociální oblast je poté přítomnost

památkové zóny s typickými urbánními hodnotami a strukturami, které hrají důležitou roli (centrální

část města přitažlivá v oblasti turismu, podnikání, rekreace, volnočasových aktivit, atd.). Je také

řešena intenzita dopravy v centru Polné, zejména v dopravních špičkách a při mimořádných

stavech – tuto situaci řeší návrh trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území. Co se

týče pilíře environmentálního, který je dle ÚAP v území slaběji zastoupen, Návrh ÚP jej

v některých aspektech rozvíjí (zejm. otázka hluku a emisí z dopravy, stabilizace nejcennějších

přírodních ploch, rozvoj ÚSES), v jiných má poměrně značné rezervy (zejm. zábory ZPF a zčásti i

ochrana krajinného rázu). Otázkou zůstává rozsah zásahů do krajinných hodnot versus navržený

rozvoj výroby města, která by měla být zodpovězena v dlouhodobé vizi města, zda je možné

plochy výroby stabilizovat a rozvíjet v dalších částech nebo v menším rozsahu tak, aby byly

zachovány veškeré pohledové horizonty a výhledy území. Toto je řešeno a navržena jsou opatření

ve Vyhodnocení SEA, které ponejvíce doporučuje redukci ploch, jejich etapizaci a v případě

realizace podmínku procesu EIA a především pak na dotčené hodnoty území, tj. charakteristiky

krajinného rázu.

Není ohrožena udržitelnost města, naopak městské centrum – památková zóna, tj. silný sociální

prvek oblasti, bude posilovat funkci památkové a historické oblasti. Zklidnění centra města a

efektivní rozložení návrhových ploch oddělí jednotlivé urbánní funkce. Tím se upevní sociální a

ekonomický prvek této oblasti, která tím posílí své turistické, volnočasové a potřebné doprovodné

funkce a služby, které poté mohou mít vliv i například na rozvoj některých druhů podnikání.

Z výše uvedeného vyplývá, že až na problémy na trhu práce a riziko narušení krajinných

charakteristik, nedochází k výrazným výkyvům jednoho ze tří pilířů udržitelného rozvoje. Výrazný

rozvoj je situován především do hlavního katastrálního území – do Polné. Ostatní části jsou

rozvíjeny méně, hlavní městské funkce různorodého charakteru nabízí k.ú. Polná.

3c Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona

K dnešnímu dni (25.4. 2014) nemá zpracovatel stanovisko k dispozici. Komentář [AH1]: Pokud bude dodané skan





3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

Stanovisko Krajského úřadu podle §50 odst. 5 je kladné za dodržení podmínek, které je nutné

dále zapracovat do upraveného návrhu.

Hodnocení NATURA2000 – podmínky vyplývající z vyhodnocení jsou zohledněny v textu

výrokové části, a to pro dopravní stavby, které křižují tok Šlapanky, je podmínkou realizace

prokázání a zachování migrační prostupnosti pro předměty ochrany EVL

Vyhodnocení SEA – viz. níže byla opatření a podmínky zapracovány a zohledněny buď vlastní

změnou ÚP, výběrem varianty anebo další formou zapracování především do textové části výroku

územního plánu.

Opatření pro minimalizaci, prevenci či kompenzaci identifikovaných negativních vlivů na životní

prostředí, byla územním plánem v následujících formách:

• Přímou úpravou ploch

• Obecnými podmínkami, které platí koncepčně pro celé území, a to z hlediska jedné či více složek životního prostředí – tyto podmínky jsou zohledněny v rámci příslušných kapitol textu výrokové části (převážně kapitola 1e)) a dále v kapitole 1f), pokud je nebylo možné nebo vhodné zapracovat do jiných kapitol

• Konkrétními – specifickými požadavky na jednotlivé plochy vyjmenovanými v kapitole 1f), a to nad rámec obecných opatření či regulací vlastního územního plánu, či požadavků vyplývajících ze stávajících právních předpisů. U podmínek pro jednotlivé plochy je uváděn kód, pod kterým byla plocha hodnocena i kód upraveného návrhu, a to pro jednoznačnosti dohledání daného opatření a vyhodnocení vlivu každé plochy.

• Zapracování podmínek SEA do podmínek pro prověření územní studií

Některá opatření z Vyhodnocení SEA nebyla zapracována či zohledněna a to z důvodu zásadní

změny anebo vypuštění plochy, a tedy zrušení důvodu opatření; anebo trvání na zohlednění

plochy z důvodu již předchozího správního řízení, na jehož základě byla plocha již v území

zohledněna. V těchto případech byla opatření přizpůsobena zjištěných negativním vlivům a

podmínkou takových ploch je prokázání prevence či minimalizace zjištěných rizik na danou

složkou životního prostředí, například prověření zásahu do přírodně hodnotných ploch biologickým

hodnocením aj..





Obecně platí pro veškeré funkce, především klíčové dopravní stavby, výrobní plochy a rozsáhlé

plochy výstavby, že tyto budou podléhat dále posouzení vlivu záměru na životní prostředí dle

soudobé legislativy zákona č.100/2001 Sb..

Opatření jak plošného tak konkrétního charakteru vycházejí z Vyhodnocení SEA, kde jsou jednotlivě popsány vlivy pro každou plochu a pro identifikované negativní vlivy jsou doporučena další opatření v rámci posuzované oblasti.

3e Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení

Základní kritéria zpracování návrhu územního plánu

- legislativní kritérium - zachování zastavitelných ploch dle platného územního plánu (tj. včetně změny č. 1 – 10 ):

Zásadním požadavkem je převzetí zastavitelných ploch, vymezených platných územním plánem

(tj. včetně změn č. 1 – 10). Důvodem je riziko možných požadavků majitelů pozemků pro

kompenzaci v případě ztráty - vyřazení zastavitelných ploch ve smyslu ustanovení § 102

stavebního zákona.

- zapracování požadavků vyplývající ze ZÚR kraje Vysočina:

Záměry ZÚR byly zapracovány jako vstupní informace pro řešení rozvoje města. Kromě rutinního

převzetí záměrů kraje byly hledány nepřímé vazby z hlediska zejména dopravní infrastruktury a

významu vztahu Jihlava – Polná a dále Polná v centrální poloze trojúhelníku měst Jihlava, Ždár

nad Sázavou a Havlíčkův Brod s dopadem na posouzení, dimenzování a odůvodnění požadavků

zejména na veřejnou a dopravní infrastrukturu. Dále pochopení významu rozvojových os kraje,

ochrana dálničního koridoru i města atd.

- zapracování ÚAP ORP Jihlava:

Standardním způsobem byly převzaty a zapracovány ÚAP. Jevy, představující současně limit

využití území jsou přeneseny do koordinačního výkresu s výjimkou jevu 21 – zpřesnění

nadregionálního a regionálního a vymezení místního systému ekologické stability. Tento jev je

prověřen resp. vymezen projektantem. Jev č.1 „zastavěné území“, byl projektantem aktualizován

v průběhu zpracovávání dokumentace k 1. 4. 2013 .

- věcné kritérium – rozvoj území bude vázán na realizaci podmiňujících staveb dopravní a technické infrastruktury

Návrh rozvoje města je vytvořen nad vstupními demografickými údaji a jejich analýzou. Navržené

kvantitativní výstupy – počet obyvatel, potřeba zastavitelných ploch – jsou propojeny s potřebou

investic do dopravní a technické infrastruktury včetně vymezení souvisejících finančních potřeb.





Urbanistická koncepce akceptuje některé žádostí vlastníků pozemků na změnu využití území.

Charakter zástavby vymezují podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v rozsahu a

měřítku územního plánování = zastavění, počet podlaží, výška zástavby. V obecné poloze je

uplatněn požadavek na zachování charakteru zástavby z hlediska architektonických forem, tvaru a

sklonu střecha a použití charakteristických stavebních technologií, materiálů a barevnosti.

Vztah k právnímu prostředí

Návrh územního plánu není ve střetu s limity využití území a s právním prostředím relevantním

v systému tvorby územního plánu. Návrh územního plánu je nastaven tak, aby jeho záměry nebyly

v principu vůči právnímu prostředí konfliktní – respektována je ochrana přírodních hodnot,

kulturních hodnot, pásma hygienické ochrany – tj. vodohospodářská soustava, ochranná pásma

dopravní a technické infrastruktury. Respektovány jsou zjevné urbanistické, architektonické a

historické hodnoty území.

Případný střet mezi návrhem územního plánu a právním prostředím vzniká v odůvodněných

případech tehdy, kdy je dotčeno z podstaty věci:

- vymezení rozvojových ploch, dopravní infrastruktury či krajinné zeleně na úkor zemědělské půdy naráží na zákon č. 334//1992 Sb. o ochraně půdního fondu v případě záborů půd v I. a II. stupni ochrany a v případě zásahu do investic do půdního fondu. Z tohoto hlediska je exaktně rozlišen rozsah převzatých záměrů z platného ÚP a další rozvoj, vyplývající z nového ÚP. Zábor půd v I. a II. stupni ochrany vymezený nad rámec platného územního plánu je minimalizován.

- vymezení zastavitelných ploch do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je ve střetu se zákonem č. 289/1995 Sb. - Zákon o lesích a o změně některých zákonů. V rozhodujícím rozsahu se jedná o záměry převzaté z platného územního plánu či o definované zastavěné území. V tomto smyslu se v území vyskytují (zejména) objekty individuální rekreace, umístěné přímo v lesním prostoru.

- vedení dopravní infrastruktury krajinou je ve střetu se zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny u hlediska zásahů do významných krajinných prvků ze zákona. Míra zásahu je předmětem odůvodnění resp. kompenzačních opatření SEA.

- lokalizace záměrů územního plánu je v kontaktních plochách se zdroji hluku ve střetu s hygienickými předpisy ve smyslu ochrany obyvatelstva. Systémově je v návrhu územního plánu nastavena eliminace tohoto střetu vložením izolační funkce, popř. vymezením podrobnějších podmínek v případě, že návrh územního plánu bude požadovat zpřesnění rozvoje vybraných lokalit územní studií.

Územní plán dále zevrubně hodnotí kvalitu přírodních prvků a jejich spontánní rozvoj na plochách,

evidovaných jako zemědělská půda. V odůvodněných případech je funkční využití těchto ploch

hodnoceno mimo funkce zemědělského půdního fondu.





3.e.1 Urbanistická koncepce

Územní plán je vytvořen nad touto vstupní analýzou:

a) rozvoj území musí odpovídat realitě hospodářského potenciálu a stavu společnosti

k datu zpracování, tj. 2012 ÷ 2013,

b) rozvoj musí reflektovat platný územní plán, resp. rozsah jeho urbanizovaného území

(=součet zastavěného území, zastavitelných ploch, a to včetně zobrazení změn

v zastavěném území),

c) rozvoj území se vymezuje na časový úsek cca 12 ÷ 16 roků.

Komentář:

Ad a) Zpomalení tempa rozvoje společnosti se zobrazuje v hospodářském potenciálu státu,

kraje, obce, fyzických a právnických osob i občanské společnosti (rodin). Nelze tedy očekávat

soukromé ani státní zdroje, které by přivedly do řešeného území investice, mající jakýkoliv zásadní

vliv na rozvoj města. Jedinou institucí, mající vliv a potenciál pro jakýkoliv rozvoj je město. Územní

plán tedy jednoznačně preferuje zájmy města z hlediska využití jeho pozemků či získání pozemků

nástroji územního plánování.

Ad b) S ohledem na výše uvedené nelze novým územní plánem přivodit stav, kdy by město

mělo být nositelem výplaty náhrad za vyloučení pozemků ve smyslu ustanovení § 102 stavebního

zákona. S odstupem platnosti stávajícího územního plánu se jeví některé rozvojové plochy jako

naddimenzované, návrh územního plánu pak reguluje rozsah zástavby etapizací.

Ad c) Časový faktor je logickým orámováním urbanistické koncepce. Zapracování výše

uvedených podmínek naplňuje rozvojové plochy nad rámec rozumného rozvoje. Vychází – li návrh

územního plánu dále vstříc některým požadavkům fyzických a právnických osob (oprávněně,

majitelé pozemků mají právo se změny pozemků dožadovat), dostává se zpracovatel územního

plánu do pouhého administrátora předem stanovených požadavků.

Posice zpracovatele přesto není nijak oslabena. Zpracování územního plánu za těchto podmínek

je výzvou a prověrkou jeho odborné erudice.

Pro tvorbu nového územního plánu byly zvoleny tyto zásady:

- ochrana veřejných zájmů, tzn. při vyhodnocení záměrů platí tato posloupnost:

přednostně jsou zapracovány záměry města, kraje (ZÚR) a záměry s nadregionálním

nebo dokonce republikovým významem (PÚR), jako záměry, které jsou obvykle

prosazovány ve veřejném zájmu, u ostatních subjektivních záměrů jsou v případě střetu

upřednostněny jiné veřejné zájmy (např. ochrana přírodních hodnot).





- ideální dosažitelný cíl v případě ostatních místních částí je stabilizace jejich jádrových

ploch, tzn vhodná dostavba původní urbanistické struktury, stabilizace veřejného

prostoru.

Zájmy fyzických a právnických osob jsou akceptovány. Většina místních částí má potenciál rozvoje

prostřednictvím převzatých rozvojových ploch, rovněž jsou zachovány areály zemědělské

prvovýroby pro zemědělskou i jinou podnikatelskou činnost.

Přidanou hodnotnou nového územního plánu je:

- posílení ochrany kulturního a architektonického dědictví.

- podpora a zajištění ochrany přírodních hodnot v zastavěném území i mimo něj a

posílení ekologické stability území revizí současného stavu a doplněním prvků

ekologické stability krajiny, jehož kostrou je ÚSES.

Konzultace s dotčenými orgány v průběhu zpracování konceptu územního plánu

Návrh územního plánu města byl v průběhu prací konzultován s objednatelem – zástupci města

Polná. Dále byl konzultován s pořizovatele ORP Jihlava – paní Škodová. Konzultace zejména na

téma doprava a životní prostředí proběhly na kraji Vysočina.

Polná

Územní plán akceptuje urbanistickou strukturu města jako regionálního centra s plnou občanskou

vybaveností s vědomím historického vývoje.

Stabilizovanou část města představují jeho jádrové plochy – jednoznačně vymezené městské

centrum. Tato část města je dotčena územním plánem z těchto hledisek:

- vedení silniční dopravy,

- využití prostoru autobusového nádraží

- pěší propojení prostoru zámek – židovská čtvrť podél údolnice Ochozského potoka,

- funkční regulativ umožňující maximální možné využití (regeneraci) domů v centru,

zejména na Husově náměstí

Navrženo je využití dolní části města ulice Nerudova, tedy území, počínajícího Dolní branou. Zde

je navrženo odstranění zaniklých provozů s nevyhovujícím stavebně technickým stavem

nadzemních objektů a související transformace na plnohodnotnou městskou strukturu =

plnohodnotné propojení centra města s židovským hřbitovem a Kalvárií.





Podpořena je regenerace levého břehu Ochozského potoka s cílem vytvoření soustavy veřejných

prostranství, které budou separované od silniční dopravy. Jedná se o zpřístupnění břehové čáry se

zapojením charismatických prostorů: sportovní a rekreační prostor U Studánky, původní zástavba

v ul. U Studánky a pěší propojení přes Ochozský potok do ul. Komenského.

Stabilizován je prostor zámku včetně možnosti dostavby problematického prostoru letního kina.

Zachována je břehová čára rozhodujícího přírodního útvaru – vodní plochy Peklo, charakter hráze

a navazující zástavby.

Akceptována je posice současných výrobních ploch v městské části: TKZ Polná v sousedství

městského stadionu, areál SAPELLI na horní části Ochozského potoka. V obou případech se

jedná o funkční areály zajišťující pracovní příležitosti. V případě zániku výrobních činností je

vhodné prostřednictvím změny územního plánu resp. stavební uzávěry usilovat o změnu využití

tohoto území.

K asanaci je navržena plocha zemědělského areálu ve východní části území při ul. Palackého.

Asanované území je ideálním prostorem pro umístění deficitních ploch sídliště Palackého

(parkování, veřejná prostranství, popřípadě středněpodlažní zástavba). Tato část města

představuje těžiště obyvatel (bydlení v panelových domech) včetně základní školy, domu dětí a

mateřské školy.

Návrh územního plánu podporuje rozvoj východní části mezi ul. Palackého a údolnicí (ul. U Jatek –

Varhankův rybník – Zimův rybník). Jedná se o transformační území obsahující zásadní objekty

veřejného vybavení – zdravotní středisko, dům s pečovatelskou službou – a novou nízkopodlažní

zástavbu. Dostavba tohoto území je invariantním řešením územního plánu.

Severní část města je řešena návrhem obytných ploch rozvíjející budoucí prostor SV od hřbitova či

lokalitu Na Kalvárii.

V případě pokračování rozvoje města nad hřbitovem je vymezen jeho další rozvoj a současně

uplatněno doplnění veřejných ploch – parkoviště, veřejná zeleň s cílem pietního propojení vnitřních

a vnějších přírodních prvků.

V případě obytného souboru Nad Kalvárií je navrženo bezpečné připojení lokality na silniční síť a

vymezeny požadavky na vnitřní uspořádání lokality územní studií. Tato zpřesní rozsah veřejných

prostranství (dle novely vyhl. 501/2006 Sb.), vnitřní stavbu území, ochranu SZ hrany zástavby před

klimatickými vlivy a pietní vztah ke Kalvárii.

Uspořádání SZ části města v údolnici Šlapanky předchází nové využití ploch bývalé škrobárny pro

bydlení a dále smíšená zástavba, nahrazující nevhodné objekty zaniklé výroby





Západní předměstí při ulici Tyršově představuje kompaktní obytnou zástavbu, která přechází do

smíšeného městského území a ukončeno je kompaktním pásem stávajících a navržených ploch

výroby a skladování. Přirozenou hranicí zástavby je silnice II/351.

Tato silnice pokračuje SZ směrem a vytváří část silničního obchvatu Polné. Dopravní koridor

generuje další významné plochy výroby a skladování a vytváří spolu s ulicemi Resslovou a

Tyršovou budoucí urbanizovaný prostor (trojúhelník). Navržené řešení tohoto prostoru současně

vytváří ochranu stávající zástavby před balastními (povrchovými) vodami prostřednictvím

přírodních retenčních ploch.

Hrbov:

Významné sídlo v řešeném území má vymezený územní rozvoj nabízející obyvatelům rozvoj SZ

části obce a současně potřebnou stabilizaci veřejných prostranství mimo dopravně exponovanou

údolnici obce.

Také je umožněn rozvoj výrobních ploch v návaznosti na stávající zemědělský areál, pro něj je

doporučeno vymezení – vyhlášení pásma hygienické ochrany daného provozu, a to z důvodu

přímé návaznosti jak na stávající, tak i navrhovanou, obytnou zástavbu.

Ostatní místní části:

Ve všech případech je navržen přiměřený rozvoj ostatních místních částí. Rozvoj zobrazuje

deklarovanou ochranu jejich vnitřní urbanistické struktury se zaměřením na individuální bydlení

s dílčím doplněním stávajících výrobních nebo zemědělských ploch.

Přehled návrhových zastavitelných ploch včetně podrobného popisu

(v kat. území Polná bez ploch přestavby a ploch nezastavěného území)

Místní část Hrbov:

Z1-TI-hr plocha TI - inženýrské sítě [TI] 0,1532ha.

Plocha technické infrastruktury vymezená pro vodojem Hrbov jako veřejně prospěšná stavba

VST 8

Z2-TI-hr plocha TI - inženýrské sítě [TI] 0,04096ha.

Plocha technické infrastruktury určená pro transformovnu vysokého napětí dle urbanistické studie

záměru rozvoje Hrbov schválené roku 2000.

Z3-SV-hr plocha smíšená obytná vesnická [SV], 0,7554ha.

Plochu lze dopravně napojit ze stávající komunikace. Objekty v ploše budou stavebně připraveny

Komentář [AH2]: Mají se sem překlopit podmínky SEA?

Komentář [AH3]: Kontrola aktuálnosti ploch





na budoucí napojení vodovodu a kanalizaci. Plocha se částečně nachází Ve vyhlášeném pásmu

hygienické ochrany areálu zemědělské výroby SENECO. Bude-li předpokládané využití plochy v

rozporu s podmínkami pro vyhlášené ochranné pásmo a bude-li se týkat zájmů ochrany veřejného

zdraví, je předpokládané využití podmíněno revizí nebo zrušením vyhlášeného ochranného pásma

a dokladováním souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví, že pro chráněné

objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku vzhledem k provozu na sousední ploše VZ.

Z4-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 1,8254 ha.

Dopravní napojení bude realizováno z plochy Z5-PV-hr která se kryje se stávající komunikací.

V ploše budou zachovány prostupy do volné krajiny dle koordinačního výkresu. Vedení

elektrického napětí VN bude ukončeno před zastavitelnou plochou a přeloženo při severním okraji

do transformovny, navrhované v ploše Z2-TI-hr.

Z5-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,3983 ha






Z9-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,3080 ha. Plocha

je určena pro 1-2 individuální rodinné domy.

Z10-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,7400 ha. Plocha

je určena pro 2-3 individuální rodinné domy, které budou dopravně napojené plochou Z5-PV-hr.

Z11-BI-hr, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,6715 ha,

Plocha je určena pro individuální rodinné domy, které budou dopravně napojené plochou Z8-PV-

hr. Využití je podmíněno dokladováním souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví

úseku hluku a vibrací), že nebudou pro objekty chráněné stávající i navrhované (definované

právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví na úseku hluku a vibrací)překračovány

hygienické limity hluku vzhledem k provozu sousední ploše těžební činnosti.


Plocha je určena pro individuální rodinné domy, které budou dopravně napojené plochou Z5-PV-

hr.





K2-NG.s-hr využití plochy (rozšíření těžby) je podmíněno prokázáním souladu s legislativou na

úseku ochrany veřejného zdraví, že provozem na této ploše nebudou pro objekty chráněné

stávající i navrhované (definované právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví na úseku

hluku a vibrací) překračovány hygienické limity hluku.

Z13-OS-hr, plochy pro tělovýchovu a sport [OS], 0,4726 ha,

Plocha je určena pro rozvoj stávajícího zázemí obce. Plocha je vymezena i s ohledem na oddělení

stávající a nové zástavby.


Plocha je určena pro individuální rodinné domy. Realizace plochy je podmíněna vybudováním

silnice, dopravním napojením v ploše Z16-PV-hr.


Plocha je určena pro individuální rodinné domy.

Místní část Janovice:

Z1-BI-ja, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,2354 ha, Plocha

je určena pro 2 rodinné domy, jeden z nich už tam je. Plocha vyplňuje územní proluku ve

stávajícím zastavěném území.

Z3-PV-ja, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,1282 ha

Z4-VL-ja, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 1,2265 ha

Rozšíření stávajícího výrobního areálu. Dopravní napojení a napojení na sítě technické

infrastruktury bude ze stávající plochy výroby.

Z5-BI-ja, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,0997 ha,

Plocha je určena pro 1 rodinný dům.

Z6-BI-ja, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,4270 ha, Orgán

ochrany přírody zajistí při stavebním řízení, že bude respektována zeleň v silničním stromořadí a

také na mezi nad plochou.

Z7-BI-ja bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,5328 ha, Orgán

ochrany přírody zajistí při stavebním řízení, aby žádná část budoucích staveb, ani terénních úprav,

vyjma případného oplocení na kovových sloupcích nezasáhla blíže než 4 m ke kmenům 2 velkých

jasanů a 2 velkých javorů rostoucích v tomto místě. Omezení vedením VN

Místní část Nové Dvory u Kamenné:





Z1-VL-nd průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 0,7029ha.

Plocha je určena jako rozvoj stávajícího areálu zemědělské výroby. Dopravní napojení a napojení

na sítě technické infrastruktury bude realizováno v rámci areálu

Z2-PV-nd, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,4033 ha

Z3-SV-nd plocha smíšená obytná vesnická [SV] 0,6475 ha.

Plocha představuje rozšíření zastavitelného území v místě stávající zahrady. Dopravní napojení po

cestě z prostoru návsi.

Z4-TI-nd plocha TI - inženýrské sítě [TI] 0,0606ha.

Plocha technické infrastruktury vymezená pro ČOV Nové Dvory jako veřejně prospěšná stavba

VST 17.

Z5-BI-nd, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,8319 ha, Plocha

je určena pro individuální rodinné domy, které budou dopravně napojené na stávající komunikace.


je určena pro 2-3 individuální rodinné domy.


je určena pro 2 individuální rodinné domy přístupné z odvrácených, kratších stran čtyřúhelníkové

parcely.

Z8-PV-nd, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,3845 ha


je dopravně napojena na stávající komunikaci v odstupu, který vymezuje plocha Z8-PV-nd se

stromořadím.

Z10-SV-nd plocha smíšená obytná vesnická [SV] 0,3068ha. Plochu lze

dopravně napojit z plochy Z8-PV-nd. Plocha je ohraničena vedením VN. Podmínky využití

v ochranném pásmu stanoví provozovatel přenosové soustavy.

Z11-OV-nd plocha veřejné vybavenosti [OV] 0,1876ha. Plocha je

zařazena mezi zastavitelné na podkladě požadavku místní části Nové Dvory. Požadavek byl

zpracovatelem upraven, aby zastavitelná plocha dále neznepřehledňovala prostor návsi.

Doporučujeme zpracovat hydrologické posouzení podloží vzhledem k poloze na toku mezi dvěma

návesními rybníky.

Místní část Polná:





Z1-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,1268 ha, Plocha

je určena pro jeden rodinný dům. Plocha se nachází celým rozsahem v ochranném pásmu lesa.

Ve vzdálenosti 25m od hranice lesního pozemku, nelze stavět žádný objekt.

Z21-DSpo, Z2-DS-po, Z3-DS-po silniční doprava [DS] 1,3708 ha, 0,0366 ha, 0,02338 ha,

Plochy jsou části okružní křižovatky.

Z4-VD-po, plochy komerčních zařízení [OK], 0,8902ha

Rozvoj plochy nesmí negativně ovlivnit vzrostlé stromořadí při hlavní silnici. Plocha je omezena

vedením vysokého napětí a jeho ochranného pásma. Plocha je omezena vedením plynovodu STL.

Z5-PV-po, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV] 0,0623ha

Plocha rozvoje veřejných prostranství pro případnou úpravu dopravního řešení v nepřehledném

úseku Resslovy ulice. Plocha je vymezena jako veřejně prospěšná stavba – VSD 10.

Z6-DS-po, silniční doprava [DS] 0,4656 ha

Převzatá plocha platného územního plánu, jedná se o plochu garáží


Jedná se o plochu veřejného prostranství, pro vedení komunikace a dostatečných prostor pro

chodce, cyklisty, založení stromořadí a manipulaci při parkování při vjezdu a výjezd z pozemku.

Z8-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,0162ha

Plocha je na hranici EVL, záplavového území. Jakýkoliv další rozvoj v tomto území není možný.


Rozvoj je určen pro výstavbu jednoho RD. V ploše bude zachován prostup pěší trasy, která je

součástí naučné stezky Josefa Klementa. Plocha je na hranici EVL, záplavového území. Jakýkoliv

další rozvoj v tomto území není možný.


Jedná se o plochu veřejného prostranství, pro vedení komunikace a dostatečných prostor pro

chodce, cyklisty, založení stromořadí a pojíždění při vjezdu a výjezdu na pozemek.


Plocha veřejného prostranství, pro připojení navrhované komunikace k stávající ulici Nádražní.

Z12-VL-po, průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 0,7283 ha

Plocha výroby je odsunuta etapizací do pozdější etapy výstavby. Podmínky viz výrok. Plocha je

dále podmíněna přeložkou plynovodu.






realizace plochy je podmíněno přeložkou vedení VN. Plocha musí respektovat stávající vodovod,

podmínkou je propojení s ulicí na Vyhlídce. budou v maximální míře zachovány dřeviny včetně

ovocných stromů.

Z14-OS-po, plochy pro tělovýchovu a sport [OS] 0,2308ha

Plocha rozvoje stávajícího sportovního areálu.


Převzatá plocha rozvoje sportovní plochy.



Plocha výroby je odsunuta etapizací do pozdější etapy výstavby. Podmínky viz výrok. Plocha je

dále podmíněna přeložkou plynovodu.


převzatá plocha rozvoje bydlení vyžaduje prodloužení kmenové stoky a vybudování čerpací

stanice. Plocha je podmíněna dohodou o parcelaci. Plocha je odsunuta etapizací a bude uvolněna

k naplnění podle podmínek definovaných ve výrokové části.


doplnění rozvoje výroby u Dafeplastu.


Z22-VZ-po, zemědělská a lesnická výroba [VZ] 3,6918 ha

Rozvoj stávající zemědělské výroby na „farmě B“. Převzatý a mírně rozšířený záměr.

Z23-OH-po veřejná pohřebiště a související služby [OH] 0,4868 ha

Rozšíření ploch hřbitova


Dominantní plocha rozvoje průmyslové výroby. Plocha je podmíněná vybudováním dopravního

propojení Z21-DS-po. Plocha je podmíněna realizací 50% rozvoje plochy Z38-VL-po.

Z25-BI-po, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 4,9156 ha

Prioritní plocha rozvoje města Polná. Plocha je v dobré dostupnosti centra s minimem

podmiňujících investicí. Podmínky zastavění stanoví územní studie. Plocha zachová cenné





dřeviny, pokud realizací staveb a jejich provozem nebude nijak dotčena cenná plocha zeleně u

historické vodárny.


Při návrhu zástavby v této ploše je nutné upozornit na specifika, vyplývající z umístění Anodové uzemnění katodové ochrany (SKAO) dálkového produktovodu:

SKAO má negativní vliv na všechna kovová podzemní zařízení (cizí liniová zařízení, uzemnění

hromosvodů apod.), proto v ČSN 038369, která se týká omezení interference katodové ochrany ve

vztahu k liniovým podzemním zařízením je bodě 20, odst.a) stanoveno: „zachovat vzdálenost

nejméně 40 m okrajů uzemňovací anody katodické ochrany od podzemních liniových zařízení,

zvlášť v půdách s vyšší zdánlivou rezistivitou než 50 ohmmetrů. Mimo zastavěné oblasti musí být

vzdálenost větší než 100 m.“ Ochranné pásmo kabelů k uzemnění je 1,0 m na obě strany.

Z27-OK-po, plochy komerčních zařízení [OK] 0,6966 ha

Z28-SM-po, plocha smíšená obytná městská [SM] 1,7403 ha


Z30-DS-po, silniční doprava [DS] 0,4559 ha

Plocha parkoviště ke hřbitovu, parkoviště se stromy.



Z34-DS-po Podmínkou realizace plochy je zajistit technické řešení, které bude respektovat a

umožňovat podmínky pro migraci vydry říční (Lutra lutra) na toku Šlapanky.




Upravená plocha platného úp, rozvoj průmyslové zóny


Z40-VD-po drobná výroba a výrobní služby [VD] 1,6748ha







Plocha rozvoje v oblíbené lokalitě pod Kalvárií.



Převzatá plocha rozvoje sportovní plochy.


Plocha rozvoje na vymezená na přechodu mezi plochou výroby a bydlení. V ploše je nutné

respektovat op vedení VN.


Místní část Skrýšov u Polné

Z1-BI-sk, bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské [BI] 0,2888 ha

Plocha pro 2 rodinné domy.

3.e.2 Požadavků civilní ochrany

Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona 239/2000 Sb., o

integrovaném záchranném systému a jeho prováděcí vyhlášky 380/2002 Sb., k přípravě a

provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se

uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů

v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace.

Požadavky civilní ochrany jsou zpracovány v souladu s ustanovením § 20 Vyhl. č. 380/2002 Sb.,

v rozsahu:

- Ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní,

- Zón havarijního plánování,

- Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události,

- Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,

- Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,

- Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce,

- Záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,

- Ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,

- Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní





Řešené území není ohroženo zvláštní povodní.

Zóny havarijního plánování

Zóny havarijního plánování se stanovují s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné

následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek

v objektech a zařízeních a v jejich okolích.

V současnosti na území obce není vymezena zóna havarijního plánování podle zákona č. 59/2006

Sb., o prevenci závažných havárií, a podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné

energie a ionizujícího zařízení.

Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvatelstva

Improvizované úkryty se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv vhodné budově

či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části

bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby

železobetonové nebo ocelové, vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou

únosností stropních konstrukcí v suterénech.

Proti samotnému úniku nebezpečných látek jsou nejvhodnější prostory ve vyšších patrech budov,

nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky.

Ochranný prostor se volí v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas

dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Při výběru improvizovaného úkrytu

je nutné dodržet stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů.

Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak,

aby vyhovovaly podmínkách kladeným na improvizované úkryty. Organizační ani technické

zabezpečení budování improvizovaných úkrytů není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány

obce v jejich dokumentaci.

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

Evakuace se provádí dle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů. Přípravu a realizaci

nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje. Způsob provádění

evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky č. 380/2000 Sb.

Pro účely nouzového ubytování osob lze využít mimořádnou událostí nezasažené obytné domy,

školská zařízení, kulturní domy, objekty hromadné rekreace a jiné využitelné prostory.





Pro evakuované osoby je možné zabezpečit nouzové ubytování a stravování v následujících

objektech:

Tabulka 1Evakuační místa v obci Polná

Název objektu Kapacita ubytování/ stravování

Ubytování:

Kulturní středisko Polná 70

Ubytovna Domova dětí a mládeže 50

Městská tělocvična Kateřinov 80

Stravování:

Zámecká restaurace 1000

Restaurace U Slovanu 220

Jídelna ZŠ Polná 450

Jídelna MŠ Polná 250

Vývařovna ZD Janovice 250

Pokrytí řešeného území varovným signálem

Tabulka 2 Umístění sirény

Umístění sirény Ohrožení

Polná – hasičská zbrojnice C – Mlékárna – čpavek

D - ropovod

Polná – městské kulturní středisko C – Mlékárna – čpavek

D – ropovod

Polná – budova TKZ Polná C – Mlékárna – čpavek

D – ropovod

Polná – Nové Dvory – prodejna Jednoty D – varování obyvatel

Polná – Hrbov – bývalý obecní úřad, čp. 61 D – plynovod, ropovod

Polná – Janovice – bývalý obecní úřad D – plynovod, ropovod

Legenda:

A ohrožení přirozenými a zvláštními povodněmi

B umístění v zóně havarijního plánování

C ohrožení únikem nebezpečných látek

D jiná rizika a ohrožení (ADR, plynovod, sesuv, varování)

S svolání jednotek SDH





Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci

V případě mimořádné události nebo krizové situace je možné jako sklad CO a humanitární pomoci

využít prostory některého z objektů občanské vybavenosti – školská zařízení, prostory Městského

úřadu, objekty kluboven sportovních zařízení a spolků, objektů požární ochrany, apod.

Ohrožení obyvatelstva z hlediska možné technologické havárie s únikem nebezpečných

látek

Závažné havarijní dopady na životy a zdraví lidí představuje požár, výbuch, únik toxických látek a

následné šíření oblaku toxických plynů a par. Obyvatelstvo v řešeném území je ohroženo možnou

technologickou havárií a následným únikem nebezpečných látek z následujících objektů:

Tabulka 3 Objekty nakládající s nebezpečnými látkami

Objekt Nebezpečná látka

Mlékárna Polná s.r.o. čpavek, louh sodný

Čerpací stanice Mivokor benzín, nafta

Čerpací stanice Calibra plus benzín nafta

Sapeli, s.r.o. lepidla, ředidla, barvy, laky, nafta

TKZ Polná, s.r.o. ropné produkty, plyny

Varex Czech, s.r.o. ředidla, laky

Při výstavbě výrobních objektů je vždy nutno zohlednit případné vzniklé, užívané nebo skladované

chemické či jinak nebezpečné látky a vždy provést řešení, která povedou k ochraně před jejich

vlivy.

Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo

snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události

Záchranné, likvidační a obnovovací práce řídí orgány Integrovaného záchranného systému

v součinnosti s orgány obce. Obec vede přehled vytipovaných právnických a podnikajících

fyzických osob, které mohou být během havarijních situací využity při vytváření koordinované a

funkční základny podpůrné techniky a specializovaného personálu, a které mohou poskytnout

účinnou pomoc při řešení havarijní situace v zájmovém území.

Všeobecně vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro

dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na

kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a

z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. Takovými místy jsou zejména velké garáže, myčky

vozidel, trolejbusové a vlakové vozovny, apod.





Plochy vymezené k zajištění provozu požární technicky a odběrných míst pro zásobování

vodou k hašení požárů

Požární bezpečnost v obci Polná komplexně řeší HZS kraje Vysočina, územní odbor Jihlava.

Požární voda je v řešeném území zajištěna vysazenými hydranty na vodovodní síti a z přírodních

zdrojů.

Jako přirozené zdroje požární vody jsou stanoveny následující:

- Rybník Peklo – Polná, z ulice Tyršova

- Rybník Zimův – Polná, z ulice Palackého

- Rybník Špačkův – Polná, z ulice Karla Čapka

- Rybník Žrout – Janovice, z místní komunikace

Umělé zdroje vody v řešeném území:

- Hydrantová síť vnějších požárních hydrantů města Polná

- Požární nádrž Nové Dvory

- Požární nádrž Hrbov

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Za krizové situace bude město zásobeno pitnou vodou z cisteren plněných ze zdroje Rytířsko a

užitkovou vodou veřejným vodovodem pro nouzovou potřebu.

Závěr

V případě hrozby nebo vzniku mimořádné události / krizové situace bude postupováno podle

schváleného Krizového, resp. Havarijního plánu Kraje Vysočina.

Improvizované úkryty – jsou vhodně upravené podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách

určených k ukrytí obyvatelstva.

Integrovaný záchranný systém - koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné

události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Evakuace obyvatelstva – organizované přemístění osob z míst ohrožených mimořádnou událostí

do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování.

- Evakuace krátkodobá (doba trvání mimořádné události nebo jejich následků - 24 hodin)

- Evakuace dlouhodobá (nad 24 hodin)

Evakuační zóna – území, ze kterého je nutné provést evakuaci.





Evakuační středisko – místo nebo zařízení mimo evakuační zónu, kde jsou shromažďovány

evakuované osoby. EVA středisko je výchozím bodem přemístění pro evakuované osoby bez

domova a bez možnosti vlastního ubytování.

Evakuační zavazadlo – je osobní zavazadlo evakuované osoby. Doporučená váha zavazadla by

neměla překročit 25 kg (u dětí 10 kg), při evakuaci vlastním dopravním prostředkem není váha

zavazadla omezena.

Mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a

také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení

záchranných a likvidačních prací.

Místo nouzového ubytování – zařízení, či objekt v cílovém místě přemístění, smluvně zajištěné

nebo určené k přechodnému pobytu evakuovaných osob. Místem nouzového ubytování jsou také

dobrovolně nabídnuté domácnosti občanů.

Varovný signál „Všeobecná výstraha“ – charakterizován kolísavým tónem v délce 140 sekund.

Varovný signál je možno opakovat až třikrát v intervalech asi tři minuty.

Zvláštní povodeň – povodeň způsobená poruchou či havárií (protržením) vodního díla

vzdouvajícího nebo akumulujícího vodu, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle

vyvolávající vznik krizové situace na území pod vodním dílem.

3.e.3 Doprava

Doprava v řešeném území

Město Polná se nachází severně od dálnice D1 (cca 10 km), která spojuje hlavní město Prahu

s Brnem, a je jednou z dopravně nejzatíženějších komunikací České republiky. Vliv blízkosti

dálnice má příznivý vliv na dostupnost města z dálniční sítě. Základní komunikační skelet města je

tvořen silnicemi II. tříd. Přes území města prochází silnice II/348, II/351, II/352, jejichž hlavní

dopravní funkcí je propojení městských sídel v krajském měřítku. Silnice II/348 prochází územím

z východu na západ a spojuje Humpolec, Štoky , Polnou a D1 – exit 134. Silnice II/351 prochází

územím se severu na jih a prochází Chotěboří, Přibyslaví, Polnou, dále prochází pod mostním

objektem dálnice D1, Kamenicí až do Třebíče. Silnice II/352 prochází územím z jihozápadu na

severovýchod ve směru sever – jih, propojuje Jihlavu, Polnou a Žďár nad Sázavou (I/19). Pro

dopravní obsluhu území je využívána síť silnic III. tříd a místních komunikací. V řešeném území se

nachází na železniční trati č. 240 zastávka Kamenná, která není a nebude pro obyvatele řešeného

území atraktivní vzhledem ke své poloze mimo zastavěné území a rozvojové plochy





Obrázek 4 Silniční síť

Dopravní infrastruktura v řešeném území byla budována v návaznosti na rozvoji obce, která se

rozvíjela s ohledem na potřeby bydlení a průmyslových objektů. Nezastupitelným vlivem na rozvoj

komunikační sítě měla v minulosti i existence železnice v Polné. Místní komunikace v jednotlivých

sídlech se rozvíjely v závislosti na rozvoji zastavěných území. Současný stav zastavěnosti území a

nárůst intenzit dopravy prokazuje, že průjezd centrem Polné je zejména v dopravních špičkách a

při mimořádných stavech značným dopravním problémem a je nutné ho řešit – návrh trasy silnice,

která bude vedena mimo zastavěné území Polné. Dopravní obslužnost území je zajišťována

autobusovou hromadnou dopravou, a to s vazbou zejména na krajské město Jihlava a Havlíčkův

Brod.

Komunikační síť

V rámci návrhu územního plánu Polné jsou navrženy nové silnice a komunikace, které odstraňují

dopravní závady a zároveň zpřístupňují nové rozvojové plochy. Rovněž vypracování návrhu musí

být v souladu se Zadáním, byť některé návrhy z hlediska dopravní infrastruktury nejsou

jednoznačné. V rámci územního plánu nejsou navrženy z hlediska dopravní infrastruktury žádné

nadregionální stavby, které by měly zásadní vliv na dopravní obslužnost území.

Změnu v dopravní zátěži a dostupnosti území může přinést v ZÚR Kraje Vysočina navrhovaná

homogenizace tahu Jihlava – Polná – Přibyslav, která bude využívat stávající trasu silnic II. tříd a





po jejich rekonstrukci na kategorii S9,5/70 bude převedena do kategorie I. třídy. Do této

homogenizace jsou v řešeném území zahrnuty silnice II/352 v úseku hranice řešeného území směr

Jihlava– křižovatka s II/348, dále úsek silnice II/348 v úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/352 a

II/351 (peážní úsek II/352). Tento úsek je v celé délce veden v zastavěném území města (ulice

Tyršova, Třebízského a Husovo náměstí). Případná úprava trasy je tedy s výjimkou rekonstrukce

ve stávajících parametrech v podstatě nemožná. Dále považujeme za nevhodné nové zavedení

silnice I. třídy do stísněného uličního prostoru, a veřejného prostoru centra města, který je

primárně určen pro zcela jinou funkci. Dále je případná homogenizace navržena po silnici II/351

z Husova náměstí, na hranice města a dále až na hranici řešeného území směr Přibyslav. Ve

městě Polná by se jednalo o ulici Havlíčkova. Navržená homogenizace a následné převedení do

kategorie I. třídy nezasahuje do zastavěného území dalších místních částí v řešeném území.

Nejasná je otázka, jak navrhovaná homogenizace silnic II. třídy a převedení na silnici I. třídy změní

intenzity dopravy v řešeném území. Navržená úprava není dle dostupných informací ověřena

modelovým výpočtem intenzit dopravy, což by zcela jasně prokázalo vliv na zastavěné území.

Z dostupných údajů je možno zjistit pouze stávající dopravní zatížení, které vychází z údajů

nasčítaných v roce 2010 v rámci Celostátního sčítání dopravy, výřez z celkové mapy je uveden

v následujícím obrázku. Intenzity vozidel jsou uvedeny v Ročním průměru denních intenzit, a to ve

tvaru „všechna vozidla /24 hodin v obou směrech“.

Obrázek 5 Intenzity vozidel - celostátní sčítání dopravy 2010

Dle tohoto schématu je silnice II/352 od Jihlavy zatížena intenzitou 1 463 všech vozidel/24 hod.,

silnice II/351 směr Brzkov 990 všech vozidel/24 hod. nejvyšší dopravní zatížení je na ulici Tyršova





– silnice II/348, kde bylo zjištěno 4 156 všech vozidel/24 hod. Po plánovaném zkvalitnění silniční

sítě v řešeném území lze očekávat nárůst intenzit, nicméně bez podpory matematických výpočtu

není relevantní uvádět nepodložená čísla.

V rámci řešení zjištění dopravních závad na řešeném území považujeme za jednu

z nejvýznamnějších průjezd z Husova náměstí do ulice Třebízského, který je omezen zástavbou a

jeho šířka umožňuje průjezd pouze jednoho vozidla. Snížená kapacita tohoto úseku komunikace

se projevuje zejména při dopravních špičkách, či mimořádných stavech na dálnici D1. V rámci

prací na návrhu územního plánu je vymyšleno řešení, které nemá podstatné územní nároky a řeší

nevyhovující situaci. Navrhujeme, aby průjezd mezi objekty byl pouze jednosměrný, a to ve směru

Husovo náměstí → Třebízského. Směr Třebízského → Husovo náměstí bude veden ulicemi

Varhánkova, prostorem autobusového nádraží a Havlíčkova zpět na Husovo náměstí. Tomuto

řešení musí být přizpůsobeno řešení autobusového nádraží a zejména navazující křižovatky na

ulice Varhánkova a Havlíčkova. V rámci návrhu prostoru autobusového nádraží, které je v návrhu

územního plánu uvedeno jako specifická plocha (veřejné prostranství s převahou zpevněných

ploch), bude nutné navrhnout komunikační propojení mimo prostor zastávek autobusu.

Jsou navrženy následující silnice, komunikace jejich úpravy:

1. Rekonstrukce křižovatky II/348 x II/352 na křižovatku okružní (část Z21-DS-po)

Rekonstrukce stávající stykové křižovatky vyplývá ze stávajícího stavu, kdy jako hlavní je v této křižovatce vedena silnice II/352, která není v přímém směru. To způsobuje kolizní stavy v prostoru křižovatky. Návrh okružní křižovatky je dále podpořen návrhem čtvrtého křižovatkového ramene, které propojí tuto křižovatku se silnicí III. třídy směr Nové Dvory. Návrh okružní křižovatky je umožněn i z důvodu dostatečných prostorových možností – křižovatka není omezena zástavbou. Přestavbu na okružní křižovatku doporučujeme i v případě, že křižovatka bude vybudována jako tříramenná a ze čtvrtého ramene bude vybudován pouze zárodek. Návrh okružní křižovatky využívá stávající plochu křižovatky, je částečně využita návrhová plocha Z21-DS-po, což je plošné vymezení propojení na silnici III/3503.

2. Propojení křižovatek II/348 x II/352 ↔ III/3503 x III/34817 (Z21-DS-po, Z2-DS-po, Z3-DS-po)

Nová komunikace po západním okraji města je navržena jako logické propojení dvou městských tangent. Ve stávajícím stavu jsou řidiči nuceni zajíždět do zastavěného území města Polná, pokud chtějí ze směru Nové Dvory či Věžnice pokračovat dále na Jihlavu a obráceně. Navrhujeme, aby nově navržená komunikace byla součástí v ZÚR navrhované homogenizace tahu Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav a byla následně zařazena do silnic I. třídy. Další dopravní funkcí této komunikace bude i obsluha přilehlého území navrženého jako rozvojové plochy. Počet dopravních napojení na tuto komunikaci bude ovšem značně omezen – zařazení do kategorie silnice I. třídy. V křižovatce silnic II/348 x II/352 bude nová komunikace napojena na navrhovanou okružní křižovatku, jako čtvrté rameno. Napojení na stávající křižovatku silnic III/3503 x III/34817 je navrženo rovněž okružní křižovatkou. Návrh tvaru okružní křižovatky závisí na dalším pokračování obchvatu. Délka navržené komunikace je 0,94 km.





3. Propojení II/352 ↔ MK Nádražní (Z10-PV-po, Z11-PV-po, Z20-PV-po)

V rámci rozvoje území je zakreslena propojovací komunikace, jejíž hlavní dopravní funkcí v území je dopravní obsluha rozvojových ploch na jihozápadě území a zkrácení vzdálenosti mezi silnicí II/352 a průmyslovými areály v prostoru nádraží (nákladní vozidla by nemusela jezdit po II/348 přes zastavěné území).

Nová komunikace je napojena na silnici II/352 v blízkosti stávajícího železničního přejezdu. Dále je vedena podél tělesa železniční trati až do prostoru, kde začíná zhlaví nádraží. Zde je navržen úrovňový přejezd a nová komunikace se napojuje do ulice Nádražní. Zde je proveden návrh úpravy stávající křižovatky, včetně vjezdu do prostoru východně od železnice.

Z propojovací komunikace je v prostoru rozvojové plochy navržena propojka do ulice Za nádražím, která je v současném stavu ukončena u příjezdu do areálu.

4. Propojení MK Resslova ↔ MK Nerudova (Z34-DS-po)

Propojení obou komunikací je logickým doplňkem stávající komunikační sítě. Propojení ve stávajícím stavu již v podstatě existuje, ale je umožněno pouze pro nemotoristickou dopravu – úzký můstek. Navrhujeme v prodloužení odbočného ramene ulice Resslova dále pokračovat komunikací s mostním objektem přes Šlapanku až na ulici Nerudova, kde bude navržena nová styková křižovatka. Mostní objekt a přilehlá komunikace bude dle změny územního plánu č. 9 koncipována lako lávka pro pěší s umožněním jednosměrného pojíždění automobilovou dopravou. Vybudování této lávky je podmínkou pro rozvoj území bývalého Amylonu.

Dle našeho názoru není koncepce navržená změnou územního plánu č. 9 optimální z hlediska celkového dopravního řešení v oblasti pod hrází rybníka Peklo. V dnešním stavu na území města neexistuje alternativní trasa k ulici Tyršova – úsek na hrázi rybníka Peklo. Z tohoto důvodu považujeme nové propojení za poměrně dopravně významné a doporučujeme ještě před zahájením projekčních prací přehodnotit navržené řešení. Je zřejmé, že nové propojení bude za běžného stavu provozu využíváno pouze místními obyvateli, neboť navazující dopravní infrastruktura, zejména ulice Boženy Němcové a Nerudova – vjezd na Sezimovo náměstí, nejsou kapacitní komunikace.

5. Rozšíření uličního prostoru silnice III/3503 u křižovatky Resslova x K.L. Klusáčka (Z5-PV-po, Z41-PV-po)

Jedná se o lokální úpravu, jejímž cílem je zlepšení stávajícího nevhodného šířkového uspořádání křižovatky, která je směrově neuspořádaná – zejména směr po silnici III/3503. Tato rekonstrukce nemá zásadní vliv na dopravní situaci v řešeném území, jedná se o lokální úpravu.

6. Prostor autobusového nádraží (P7-PV.s-po)

Plocha autobusového nádraží je specifický prostor, který je ohraničen ze severu zástavbou s obslužnou komunikací, ze západu ulicí Havlíčkova, z jihu zástavbou a zatrubněným korytem potoka a z východu ulicí Varhánkova. Řešení prostoru autobusového nádraží je vhodnou lokalitou na podrobnější studie US 8, než je územní plán. Je nutné zde zohlednit redukovanou plochu pro autobusovou dopravu, průjezdnou dopravu, dopravní obsluhu přilehlých objektů, dopravu v klidu a zároveň vytvořit prostor pro cestující. Při řešení ploch je nutné zohlednit záměr zjednosměrnění ulice





Třebízského na výjezdu z Husova náměstí (nevyhovující šířka komunikace). Prostorem autobusového nádraží je navrženo vedení směru Třebízského → Husovo náměstí.

7. Úprava zpevněných ploch v křižovatce Tyršova x Resslova (P8-PV-po)

Tato úprava je navržena pro zlepšení šířkových parametrů v křižovatce, zejména vjezdu ulice Resslova. Navržené rozšíření souvisí s propojením Resslova ↔ Nerudova, což bude mít vliv na intenzitu dopravy v části ulice Resslova. Jak velký nárůst intenzit bude, není v současném stavu poznání stanovit. Nicméně rozšíření vjezdu ulice Resslova je přínosné i z hlediska zlepšení šířkového uspořádání křižovatky i bez dalšího rozvoje komunikační sítě ve městě.

8. Parkoviště u hřbitova (Z30-DS-po)

Jedná se vytvoření dostatečné parkovací kapacity v oblasti hřbitova, která v současném stavu je reprezentována několika parkovacími místy v ulici U Hřbitova. Parkoviště by mohlo být využíváno i jako záchytné při pořádání kulturních akcí ve městě. Parkoviště je v akceptovatelné docházkové vzdálenosti do centra města.

9. Nemotoristická komunikace podél rybníka Peklo (P14-PV-po)

Záměrem města je dobudování nemotoristické komunikace kolem rybníka Peklo tak, aby byla vytvořena ucelená vycházková trasa. Ve stávajícím stavu je tato trasa již z velké části vybudována a je součástí NS Josefa Klementa. Na západním břehu rybníka využívá ulice Tyršova a U Pekla. V jižní části jsou využity stávající převážně nemotoristické komunikace. Na východním břehu rybníka je NS Josefa Klementa vedena kolem kostela sv. Kateřiny a není tedy vedena po břehu rybníka. V návrhu územního plánu je tedy navržena pěší trasa podél vodní plochy, což při průchodu okolo areálu s využitím VL vyžaduje návrh funkční plochy PV – areál má oplocení až u břehu. Průchod po hrázi rybníka je zajištěn stávajícím chodníkem, který je na vnější straně hráze. Nedoporučujeme vybudování paralelního chodníku na vnitřní straně hráze, neboť by bylo nutné hráz rozšířit a techniky vyřešit prostor u přepadu.

10. Místní komunikace - prodloužení ulice U Jatek

Návrh komunikace je součástí plochy Z26-BI-po a její přesné umístění bude řešeno v podrobnější dokumentaci. Nově navržená komunikace zpřístupňuje rozvojové plochy, které jsou určeny k zastavění.

11. Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/348 (Palackého) do zastavěného území Polná (Z46-PV-po)

Rozšíření uličního prostoru ulice Palackého (na příjezdu od Záborné) je navrženo v souvislosti s rozvojem zástavby (Z4-OK-po), aby byl zachován dostatečný uliční prostor, do které ho je možné umístit např. nemotoristické komunikace.

12. Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/352 (od Hrbova) do zastavěného území Polná (Z7-PV-po)

Na vjezdu od Hrbova je v souvislosti s rozvojovým územím (Z37-BI-po) navrženo rozšíření uličního prostoru, které je navrženo převážně z důvodu možnosti umístění nemotoristické dopravy do uličního prostoru.

13. Nové Dvory – návrh nových místních komunikací (Z8-PV-nd, Z2-PV-nd)





V souvislosti rozvojem jižního sektoru místní části jsou navrženy úpravy stávajících komunikací. Je navržena úprava stávající křižovatky na západním okraji zastavěného území, která má nedostatečné parametry z hlediska šířky komunikací a rozhledových poměrů. Navrženy jsou rozvojové plochy podél stávající komunikace a nové komunikace představují pouze krátké úseky směrem do nezastavěného území. Dopravní význam těchto komunikací je lokální pro obsluhu rozvojových ploch.

Na východním okraji je navrženo rozšíření stávajících komunikací, včetně křižovatky tak, aby byl zachován dostatečný uliční prostor.

14. Hrbov – návrh nových místních komunikací ve východním sektoru místní části (Z6-PV-hr, Z18-PV-hr)

V souvislosti s rozvojem zastavěného území je navržena rekonstrukce stávajících komunikací v normových parametrech. Rozsah nových komunikací vychází z rozsahu rozvojových ploch. Nové komunikace jsou dopravně napojeny na stávající příjezdy k zemědělskému areálu z jihu a z centra obce a severním příjezdem z obce. Oba úseky komunikací vzájemně propojeny.

15. Hrbov – návrh nových místních komunikací v západním sektoru místní části (Z5-PV-hr, Z7-PV-hr, Z8-PV-hr, Z16-PV-hr)

Rozsah nových komunikací vychází z předpokládaného rozvoje území. Je navržena částečná rekonstrukce stávající místní komunikace (propojení na II/352) a rekonstrukce stávající polní cesty po severozápadním okraji zastavěného území.

16. Janovice – rozšíření uličního prostoru III/34822 na západě zastavěného území (Z3-PV-ja)

Rozšíření veřejného prostranství a tedy i silnice pro možný návrh chodníku je navrženo z důvodu návrhu rozvojových ploch (Z6-BI-ja) navazujících na silnici.

17. Pěší propojení podél Ochozského potoka (P15-PZ-po)

Pěší propojení je navrženo z důvodu zvýšení atraktivity a zpřístupnění území, které je považováno za oddychové území v těsné blízkosti centra města. V současném stavu je toto území průchozí pouze částečně, cílem je jeho úplné zprůchodnění – zajištění propojení na ulici Jungmannova.

Koridory dopravní infrastruktury

Koridory pro silnice II. třídy vyplývající ze Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina

Koridor pro homogenizaci silnice II/348 (úsek mezi křižovatkami se silnicemi II/351 a II/352).

Dle ZÚR Kraje Vysočina je požadavek na šířku koridoru 80 m. Řešený úsek silnice II/348 je celý

veden v zastavěném a zastavitelném území města Polná. Z tohoto důvodu je koridor omezen na

šířku uličního prostoru, neboť není možné provádět homogenizaci mimo uliční prostor – silnice je

souvisle zastavěna zástavbou. Územní plán Polná navrhuje takto řešený koridor opustit a převést

ho na nově navrženou trasu severního obchvatu, který je veden zcela mimo zastavěné a





zastavitelné území a bude tedy lépe splňovat požadované parametry pro spojení měst Jihlava a

Přibyslav (dle ZÚR zařazené do kategorie I. třídy).

Koridor pro homogenizaci silnice II/351 v úseku II/348 ↔ hranice řešeného území.

Dle ZÚR Kraje Vysočina je požadavek na šířku koridoru 80 m. Navrhovaný silniční tah Jihlava ↔

Přibyslav se na silnici II/351 napojuje v křižovatce na Husově náměstí v centru Polné. V úseku

Husovo náměstí – ulice Havlíčkova křižovatka s II/352 u hřbitova je silnice oboustranně zastavěna

a není možné zde navrhnout koridor požadované šířky. Od této křižovatky směrem na Brzkov je

koridor v poloviční šířce navržen pouze po pravé straně silnice, kde není stávající zástavba.

Koridor v plné šířce je navržen od konce stávající zástavby až na hranici řešeného území směrem

na Brzkov.

Koridor silnice II/352 v úseku hranice řešeného území ↔ II/348.

Dle ZÚR Kraje Vysočina je požadavek na šířku koridoru 80 m. Koridor začíná na hranici řešeného

území a je ukončen v prostoru křižovatky s II/348. Na vstupu do zastavěného území je koridor

omezen stávající zástavbou. Dle našeho názoru v tomto úseku je trasa silnice II/352 stabilizována

ve vyhovujících parametrech a koridor zde může být zúžen.

Koridor územní rezervy navržený územním plánem

Propojení křižovatky III/3503 x III/34817 se silnicí II/351 ↔ II/352 ↔ II/348

V návrhu územního plánu je trasa vedena jako koridor pro další možné zpřesnění. Začátek trasy je

v nově navrhované okružní křižovatce III/3503 x III/34817 (pokračování propojení na silnici II/348 –

návrhová plocha dopravy Z21-DS-po).

Z této okružní křižovatky je trasa obchvatu vedena částečně ve stávající trase silnice III/3503 a po

cca 0,2 km se směrovým obloukem stáčí k východu. Ve směrovém oblouku je navržena styková

křižovatka s částečnou přeložkou silnice III/3503. Dále komunikace mostním objektem překonává

Šlapanku a je vedena do stávajícího napojení polní cesty na silnici II/351. V místě křížení je

navržena plocha pro okružní křižovatku. Dále je trasa vedena ve směrové přímé až do nové

okružní křižovatky se silnicí II/352. V místě křížení je opět navržena plocha pro řešení křižovatky

okružní. V dalším úseku trasa komunikace kříží produktovody uložené v zemi. Jedná se zejména o

dálkový produktovod, u kterého je nutné respektovat ochranné pásmo dálkovodů podle zákona č.

161/2013 Sb. a budou dodrženy podmínky křížení s dálkovody podle ČSN 65 0204. Za křížením

s těmito páteřními inženýrskými sítěmi je komunikace vedena v souběhu s těmito sítěmi až do

prostoru křižovatky na II/348. Je navržena styková, která vyžaduje částečnou přeložku stávající

trasy komunikace. Vzhledem k poloze produktovodů je nutné trasu obchvatové komunikace

ukončit až na sousedním katastrálním území. Délka komunikace je navržena cca 4,2 km.





Trasu obchvatu navrhujeme v úseku okružní křižovatka III/3503 x III/34817 až do křižovatky se

silnicí II/351 zahrnout do připravovaného záměru propojení Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav. Tato

plně extravilánová trasa splní daleko lépe účel převedení tranzitní dopravy pro město Polná, než

vedení po II/348 přes Husovo náměstí. Rovněž je zde možné v celém úseku dodržet požadované

parametry dle ZÚR, a to kategorii S9,5/70. Celková vzdálenost komunikace vhodné pro propojení

silnic II/348 ↔ II/351 je tedy 3,3 km.

Napojení rozvojových zón

Rozvojové zóny (plochy přestavby a plochy změn) navržené v rámci územního plánu jsou v

dopravním řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Navržená místa

napojení (modré šipky) nespecifikují přesnou polohu nové komunikace či vjezdu na pozemky, ale

určují princip napojení rozvojových ploch. Volba místa napojení je provedena s ohledem na

parametry stávajících komunikací – umístění křižovatek, směrové poměry a dále s ohledem na

stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích bodů je odvozen z velikosti

jednotlivých zón a možností napojení na stávající komunikace. Napojovací body jsou řešeny ze

stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající komunikace nemusí být v odpovídajícím

stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží – komunikace bude rekonstruována bez

nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se posouzení úprav stávajících komunikací v

rámci investičního záměru. Může se jednat např. o nevhodný terén pro návrh komunikace.

V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších

územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také

není řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně urbanistických

studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do této

dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující.

Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či

jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací

se bude jednat o komunikace funkční skupiny „C“, případně „D1“. Návrh komunikace v kategorii D1

vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších

zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání,

které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. „Vyhláška o obecných požadavcích na

využívání území“, zejména § 22 – Pozemky veřejných prostranství.

Městská hromadná doprava

Systém hromadné dopravy osob bude dále zajišťován autobusy, které mají zastávky v podstatě

stabilizovány. Dopravní obsluha hromadnou dopravou je současném stavu zajištěna ve všech

místních částech a v rámci návrhu územního plánu není navržena změna systému dopravní

obsluhy. V území nejsou navrženy plochy určené převážně pro hromadnou dopravu.





Specifickým problémem je autobusové nádraží v Polné, které v současném stavu je plošně

předimenzované a území musí být schopno přijmout další funkce se zachováním autobusového

nádraží. Jeho vymístění mimo tuto lokalitu je nemyslitelné, neboť jiná vhodná lokalita se v blízkosti

centra nevyskytuje. Popis řešení autobusového nádraží byl popsán jako samostatný bod

v předchozí kapitole v rámci návrhu dopravní infrastruktury.

V rámci návrhu územního plánu není navržena změna systému dopravní obsluhy – trasování linek.

Není tedy navržena obsluha autobusovou dopravou v nových rozvojových plochách, neboť jejich

rozloha a funkce plochy nesplňuje požadavky na dopravní obsluhu hromadnou dopravou (malý

počet potencionálních cestujících).

Železniční doprava

Železniční doprava je v řešeném území v podstatě nefunkční, neboť koncová stanice Polná není

využívána osobní ani nákladní dopravou. Odbočka ze železniční trati Jihlava ↔ Havlíčkův Brod č.

240 je provozována nákladní dopravou mimo řešené území. V řešeném území se nachází funkční

zastávka železniční dopravy, a to na trati č. 240 u obce Kamenná. Tato zastávka je ovšem od

centra Polné vzdálena cca 6 km, což není pro obyvatele Polné atraktivní. V řešeném území je

železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci

územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro

případné další využití. Návrh územního plánu nenavrhuje případné rozšíření železnice mimo

stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji Polné

železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a trať

zprovoznit.

Využití pro osobní dopravu bude zřejmě problematické z důvodu konkurence autobusové dopravy,

která dopraví cestující do hlavních cílů (Jihlava, Havlíčkův Brod) rychleji než vlak. Navíc poloha

nádraží v Polné je mimo oblasti s převažující funkcí bydlení. Zvýšení atraktivity železniční zastávky

Kamenná nelze předpokládat – rozvojové plochy v řešeném území nejsou navrženy v dostupové

vzdálenosti od této zastávky.

Doprava v klidu

Doprava v klidu je problematická zejména v centrální části města Polná a na sídlišti u ulice

Palackého. Problémy tedy nejsou v území venkovského typu, zástavbě rodinných domů a u

průmyslových a komerčních objektů. Problémy s dopravou v klidu nejsou rovněž v místních

částech mimo město Polná.

Centrální část města – Husovo náměstí je z hlediska dopravy v klidu převážně saturována

kapacitou parkoviště na tomto náměstí. Jelikož se ovšem jedná o jedinečný prostor města, tak

parkování je zde částečně nechtěné a nežádoucí. Na druhou stranu za tuto parkovací kapacitu





není v centru města alternativní řešení. Vzhledem k tomu, že centrum města je častým cílem cest

(služby, městský úřad), bylo by úplné zrušení parkoviště na náměstí chybou. Další parkovací

kapacity jsou v dostupné vzdálenosti od centra města. Jedná se o parkoviště u zámku, které je

neorganizované a zároveň dostatečně kapacitní. Případné omezení parkování na Husově náměstí

musí mít adekvátní náhradu. Část parkovacích míst je součástí návrhu úpravy autobusového

nádraží, nicméně to nepokryje stávající kapacitu Husová náměstí. Přesun kapacity parkování do

okolních ulic je nemožný, neboť tyto ulice jsou nedostatečně široké a jejich kapacita je minimální.

Problémy s parkováním jsou v okolí sportovního areálu v ulici Zahradní, kde není parkoviště pro

sportovní akce. Vozidla jsou odstavena v okolních ulicích. Jedná se o časově omezené stavy,

které nejsou zadavatelem kvalifikovány jako dopravní závada a v rámci návrhu územního plánu

není toto téma řešeno.

Deficit parkování je v prostoru hřbitova, kde je navrženo nové parkoviště, které může sloužit i jako

záchytné parkoviště pro centru města, neboť je v jeho docházkové vzdálenosti.

Pro sídliště okolo ulice Palackého nejsou navrženy konkrétní návrhy parkovacích ploch, neboť

navržená funkční plocha umožňuje umístění parkoviště do jakékoliv polohy, která bude vyhovující

dle prostorových možností. Takovéto úpravy jsou součástí navazujících dokumentací, jako jsou

revitalizace sídlišť.

Řešení dopravy v klidu v rozvojových zónách bude řešeno v rámci podrobnějších studií na

jednotlivé plochy. Obecně je možno konstatovat, že počet parkovacích míst bude odpovídat

příslušnému normovému výpočtu. U případných nových bytových domů bude preferováno

umístění parkovacích míst na pozemek investora, případně do podzemních garáží pod objekty. U

individuální výstavby je předpokládáno parkování na vlastním pozemku. Parkování na obslužných

komunikacích bude tedy maximálně omezeno. I přesto šířky komunikací budou umožňovat

parkování při jednom okraji vozovky.

Pěší doprava

V řešeném území je navržena nová samostatná trasa pro pěší a cyklisty – doplnění systému

pěších komunikací u rybníka Peklo a průchod podél Ochozského potoka. V platném územním

plánu jsou navrženy pěší propojky ve stabilizovaném území, které jsou z části již realizované.

Návrhy, které do dnešní doby nejsou realizovány nejsou do návrhu územního plánu zapracovány,

neboť jejich návrh je součástí funkčních ploch, které tyto komunikační trasy umožní umístit do

území.

Stávající pěší komunikace jsou převážně dostatečné a jejich síť ve stabilizovaném území bude

rozšiřována dle potřeby města. V nových rozvojových plochách bude vhodné ponechat průchody

pro pěší a případně cyklistickou dopravu, které maximálně možně zkrátí cestu k nejbližší zastávce





hromadné dopravy či občanské vybavenosti místní části. Tyto trasy nejsou do návrhu územního

plánu zakresleny, budou předmětem navazujících projektových dokumentací.

Nejsou navrženy pěší propojení jednotlivých sídel mimo stávající silnice, neboť místní části jsou od

sebe příliš vzdáleny pro pěší docházku.

V rámci turistického ruchu je do územního plánu zakreslena Naučná stezka Josefa Klementa.

Začíná a končí v Polné na Husově náměstí, dlouhá je 6 km. Značena je místním zeleným

značením. Skládá se ze zastavení u Husova náměstí, u domu Josefa Klimenta, u Zámku, u

Kostelu sv. Kateřiny, u lesu Březina, u rybníka Peklo, u Kláštera a u Židovského hřbitova. Na trase

jsou 4 informační tabule s historickým výkladem. Dále pak Pojmannova naučná stezka, která

začíná a končí v Polné na Husově náměstí, dlouhá je 6 km. Vede po žluté turistické značce kolem

děkanského chrámu k Borskému mlýnu, dále po břehu rybníka Kukle a úbočím Svatoňova kopce

zpět do Polné. Na stezce je 5 zastavení s panely o místní fauně a flóře.

Stávající cyklotrasy jsou v řešeném území zachovány a jejich poloha a směrování se nemění. Na

vedení cyklotras nemá vliv rozvoj dopravní infrastruktury. V rámci návrhu územního plánu nejsou

navrženy nové cyklostezky, neboť intenzita dopravy na silnicích a místních komunikacích

umožňuje poměrně bezpečný provoz cyklistů.

Pokud bude realizován záměr homogenizace silničního tahu Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav, bude

na zvážení, zda do koridoru komunikace nezapracovat i cyklotrasu, která by mimo zastavěné

území města vedla cyklisty mimo jízdní pruhy pro vozidla.

Letecká doprava

V řešeném území nenachází letiště.

3.e.4 Technické vybavení území

Vodohospodářská koncepce

Zásobování pitnou vodou

Územní plán navrhuje zásobování vodou výhradně v zájmovém území obce Polná. Tyto návrhy,

které jsou plně v souladu s PRVK včetně zohlednění návaznosti na zásobovací řad v obci Záborná

a dále plochy rezervy pro vedení vodovodu Růžená – přípojka TJ Sokol, která lemuje východní

hranici obce Polná. Jedná se o návrhy vodovodních sítí a ATS, které řeší stávající i výhledové

požadavky týkající se kvality a objemu potřeby vod v souvislosti s rozvojem území a napojením

rozvojových ploch a současně zohledňují i problematiku tlakových pásem v území. V rámci

územního plánu byla navržena výstavba zásobovacích řadů včetně vodojemu v místní části Hrbov

a napojení místní části Nové Dvory na SV Polná. Územní plán počítá s postupnou rekonstrukcí

vodovodní sítě. V rámci územního plánu se neuvažuje s rozšiřováním o nové zdroje vody.





Kanalizace

V rámci územního plánu byla navržena dostavba a výstavba splaškové kanalizace, která umožňuje

napojení nových rozvojových ploch. Současně územní plán navrhuje odkanalizování doposud

neodkanalizovaných místních částí a jejich napojení na stávající kanalizační systém gravitačně i

pomocí tlakové kanalizace a ČS a odvedení tak odpadních vod na stávající ČOV Polná, jejíž

kapacita bude navýšena na 5500EO.Územní plán navrhuje vybudování lokální čistírny odpadních

vod v místní části Nové Dvory. Územní plán je v souladu s PRVK Vysočina.

Územní plán současně zohledňuje nezbytné rekonstrukce a požadavky dostavby splaškové

kanalizace s ohledem na dosažené cílů environmentální kvality. Územní plán napojuje veškeré

rozvojové plochy na stokovou síť a navrhuje tak zrušení jímek a septiků, které byly doposud

významnými producenty znečištění. V případě místní části Hrbov budou stávající septiky

nahrazeny bezodtokými jímkami, které budou pravidelně vyváženy na ČOV Polná.

V případě dešťových vod je maximálně upřednostňována varianta vsakování tj. podpory

znovuobnovení funkce malého vodního oběhu a revitalizace krajiny.

Vodní režim v území

Obec Polná je z vodohospodářského hlediska velmi bohatě protkána významnými i drobnými

vodními toky, z nichž některé jsou bezejmenné. Vodní toky nadále napájejí široké množství

rybníků a vodních nádrží. Na územní města se nacházejí dva významné vodní toky zařazené mezi

významné: Šlapanka a Zlatý potok.

Vodní toky a plochy

Šlapanka

Šlapanka je malá řeka protékající na území okresů Jihlava a Havlíčkův Brod. Je to levostranný

přítok řeky Sázavy, do které se vlévá v Havlíčkově Brodě. Délka toku činí 39 km a její povodí má

rozlohu 265,2 km. Šlapanka pramení v severní části Brtnické vrchoviny, východně od osady

Věžnice v nadmořské výšce 597 m. Odtud její tok směřuje převážně severním až severozápadním

směrem. Na horním toku je označována též jako Jamenský potok podle obce Jamné, kolem které

protéká. Po přibližně 7 km severním směrem od této obce protéká Šlapanka městem Polná, nad

kterým přibírá zprava Zhořský potok a poté přímo v Polné Ochozský potok. Níže po proudu mezi

obcemi Věžnice a Šlapanov na říčním kilometru 15,1 přijímá zleva svůj největší přítok Zlatý potok,

který výrazně posiluje její tok. Několik metrů před ústím do Sázavy v Havlíčkově Brodě se

rozděluje na dvě ramena. Průměrný průtok u ústí činí 1,6 m3/s. Šlapanka je v této části povodí

významným vodním tokem (hydrologické pořadí 1-09-01-044).





Kvalita vody v této řece je kladně ovlivněna centrální čistírnou odpadní vod a soustavou

kanalizačních sběračů v městě Polná (Program rozvoje města Polná).

Ochozský potok

Ochozský potok je pravostranným přítokem říčky Šlapanky. Délka jeho toku činí 10,5 km, plocha

povodí měří 19,1 km2. Potok pramení v Arnoleckých horách na západním úbočí Sádku, nedaleko

silnice spojující obce Stáj a Rudolec, v nadmořské výšce okolo 680 m. Kromě horního toku, kde

teče západním směrem, směřuje tok potoka převážně na severozápad. Jeho hladinu vzdouvá řada

rybníků, které se nazývají Boháčův rybník, Horní Ochoz, Dolní Ochoz, Čihadlo, Panák, Podleský

rybník a Podhorský rybník. Většími přítoky Ochozského potoka jsou zleva Stájský potok (říční km

6,5), a zprava Záborenský potok (říční km 2,9). Na dolním toku potok protéká Polnou, kde se

zprava vlévá do říčky Šlapanky na jejím 22,5 km.

Skrýšovský potok

Potok protéká místní částí Skrýšov a Janovice, vlévá se do rybníku Kukle. Přítokem Skrýšovského

potoka je bezejmenný potok, jenž protéká místní částí Hrbov. Na Skrýšovském potoce se nachází

kaskáda rybníků, z nichž největšími jsou Hasavrk a Grošník. Dalšími rybníky jsou Dolní rybník a

Libčík.

Zhořský potok

Zhořský potok je pravostranný přítok říčky Šlapanky. Délka jeho toku činí 9,1 km, plocha povodí

měří 19 km2. Potok pramení na severním úbočí vrchu Skalek (626 m), severozápadně od

Nadějova, v nadmořské výšce okolo 610 m. Po celé své délce teče převážně severozápadním

směrem. U obce Zhoř přijímá zprava Chmelský potok, v jehož povodí se nachází řada menších

rybníků. Po dalších asi 3 km od soutoku s Chmelským potokem protéká Zhořský potok obcí

Dobroutov, nad níž vzdouvá jeho hladinu vodní nádrž Dobroutov, jejímž účelem je protipovodňová

ochrana obce. Přibližně kilometr pod Dobroutovem posiluje jeho tok zleva Lipinský potok. Po

dalších dvou kilometrech se potok na okraji Polné vlévá do rybníka Peklo, který napájí spolu

s říčkou Šlapankou.

Zlatý potok

Levostranný přítok toku Šlapanka. Tok pramení pod vrchem Vysoký Kámen u Stříbrného Dvora

v nadmořské výšce 600 m.n.m a ústí do Šlapanky u Dolní Věžnice v ř.km 14,05. Celková délka

toku je 19,1 km, plocha povodí je 98,4 km2, průměrný průtok u ústí toku je 0,67 m3/s. tok protéká

obcemi Zborná, Pávov, Střítež, Dobronín, Kamenná. Jedná se o vodohospodářsky významný

vodní tok. Tok je ve správě Povodí Vltavy, s.p.

Koupací vody





K rekreačním účelům ve smyslu koupacích vod místní obyvatelé využívají zejména rybník Peklo,

který je napájen vodním tokem Šlapanka. V rámci znečištění vodního toku, který je ovlivněn

zejména splachy ze zemědělských ploch a dalšího antropogenního znečištění, a současně i jako

samotný přímý recipient je koupací sezóna nádrže velmi krátká. V důsledku silné eutrofizace vody

je hygienickou stanicí vyhlášen zákaz koupání po většinu letního období.

Územní plán navrhuje dvě vodní plochy: na bezejmenné vodoteči a Zhořském potoce, obé přítoky

Šlapanky, které by mohly napomoci v případě pravidelného odvozu sedimentu a relevantní

provozní činnosti ke, zlepšení kvality vody jak ve Šlapance tak následně v samotném rybníce.

Významné z hlediska zlepšení kvality vody v toce resp. rybníce je taktéž návrh odkanalizování

doposud neodkanalizovaných oblastí a současně zrušení septiků územním plánem.

Jako další opatření z hlediska zamezení vnosu znečišťujících a dalších organických látek

způsobujících eutrofizaci, které mohou významně ovlivnit kvalitu vody v toce a následně nádrži je

změna způsobu obdělávání zemědělských půd v okolí, volba pěstovaných plodin, časování a

intenzita hnojení. Současně je vhodné zohlednit v rámci navrhovaných nádrží i systém jejich

provozování, popřípadě stav rybí osádky.

Územní plán doporučuje vzhledem k problematickému řešení zpracování odborné studie, která

zváží veškerá přesně analyzuje stávající příčiny a navrhne možná řešení a adekvátní opatření a

postupy ke zlepšení situace..

Vodní díla (objekty na tocích)

V řešeném území se nachází poměrně velké množství menších rybníků. Největším vodní plochou

je výše zmíněný rybník Peklo.

Rybník Peklo

Největší rybník na Polensku se nachází v jižní části města Polná, nedaleko zámku. Nádrž byla

vybudována v letech 1479 – 1482, má rozlohu 16 ha a je dlouhý skoro 1 km. Rybník Peklo sloužil

v minulosti pro chov ryb, k užitku obyvatel, ale i jako obrana města, neboť ze dvou stran

obklopoval hrad a městské hradby. Po jeho hrázi vedla tzv. Uherská obchodní cesta.

V současnosti se používá jako součást rekreačního a sportovního areálu. Z důvodu velkoplošného

zemědělství z období socializace byly masivní erozí zaneseny všechny vodoteče na Polensku a

zejména největší rybník Peklo. V letech 2005 a 2006 byl nákladně odbahněn, podél obydleného

severozápadního břehu byla vybudována kanalizace.

Nádrž je silně průtočná s dostatečným přísunem fosforu (živiny pro fytoplankton). Důsledkem toho

je voda v nádrži silně eutrofní s neustále se opakujícím vysokým obsahem biomasy, včetně

nadlimitního obsahu sinic. Možné řešení a návrh opatření byly popsány výše.





V městské části Polná jsou situovány dále rybníky Bor, Varhánkův rybník, Zimův rybník (Zimák),

Kukle, Podhorský rybník, Podleský rybník, Špačkův rybník (Špaček).

V místní části Skrýšov se nachází Obecní rybník a 500 m jihovýchodně rybník Křováč. Největšími

rybníky v místní části Janovice jsou Hasavrk a Grošník, dále se zde nachází Dolní rybník, Libčík a

rybník Žrout.

V jižním okraji místní části Hrbov je situován rybník Baba.

Jako požární nádrže slouží následující rybníky:

- Peklo

- Zimův rybník

- Špačkův rybník

- rybník Žrout

Podzemní vody

Z hydrogeologického hlediska lze území zařadit do hydrologického rajónu 6520 – Krystalinikum

v povodí Sázavy, který je plošně nejrozsáhlejší rajon v oblasti povodí Dolní Vltavy (2723 km2).

Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou propustnost a pro dané území jsou charakteristické

mělčí zvodně vázané na zónu kvartérních uloženin, případně na zónu přípovrchového rozpojení

hornin. Z hlediska regionů mělkých podzemních vod se celé území kraje nachází v regionu se

sezónním doplňováním zásob.

CHOPAV

Zájmová oblast se nenachází v chráněné oblasti přírodní akumulace vod.

Záplavová území, ochrana před povodněmi

V rámci protipovodňových opatření byly v rámci zájmového území stanoveny záplavová zóny na

tocích Šlapanka (AZZU, Q5, Q20 a Q100) a Zlatém potoce (AZZU, Q5, Q20 a Q100), který lemuje

západní část obce Polná. S ohledem na protipovodňová opatření a zachování přirozených vazeb

byly plně respektovány nivy veškerých vodotečí jako nezastavitelné včetně vymezených ploch

aktivní záplavové zóny a vymezených ploch k rozlivu stoleté vody.

Jako zcela zásadní se v rámci protipovodňových opatření jeví v rámci všech vodotečí zachování

volného manipulačního pásma v prostoru 6-8 m od břehové čáry stávajících vodotečí. Součástí je

odstranění všech staveb či příčně položených plotů a jiných překážek, které by mohly zamezit

jednak správě vodního toku a jednak vzdutí vodní hladiny v případě zvýšených průtoků.

Součástí ochrany před povodněmi jsou kromě technických opatření i tzv. proaktivní opatření, které

vycházejí ze zmírnění vlivů způsobených člověkem. Mezi tato opatření prováděná přímo v krajině





můžeme zařadit ekotechnická opatření, změna v zemědělském obhospodařování krajiny a

v lesích, podpora přirozených rozlivů a stability svahů. Mezi technická opatření ke zmírnění vlivů

povodní můžeme zařadit vybudování vodních nádrží s retenčním účinkem, malých vodních nádrží,

protipovodňových opatření a technických opatření na vodních tocích. Zohlednění těchto postupů

vedlo mimo jiné i k návrhu dvou vodních ploch situovaných na bezejmenné vodoteči, přítoku

Šlapanky a dále na Zhořském potoce, taktéž přítoku Šlapanky a následně vodní nádrži Peklo.

Uvedené vodní plochy plní nejen funkci v rámci protipovodňových opatření ve smyslu zvýšení

retenční kapacity území a zlepšení tak vodohospodářských srážko-odtokových vztahů.

Kromě uvedených opatření bude realizována celá řada drobnějších zásahů jako opatření ke

snížení odtoku a zvýšení retence vody z povodí, úprava koryt vodních toků přírodě blízkým

způsobem, ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody,

protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav, provádění protipovodňových

preventivních opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na

lesních půdách, sanace nádrží, erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k

plnění funkce lesa a další. Důraz je kladen také na preventivní opatření, včetně respektování

stanovených záplavových území vodních toků jako územních limitů.

Povodňový plán

Stěžejním prvkem ochrany před povodněmi je tzv. Povodňový plán. Tento dokument zásadním

způsobem pomáhá řešit vlastní povodňovou situaci a pomoci nastavit pravidla pro ochranu

majetku a životů při povodni, tj. způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji

povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací;

dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné

a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní

narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů

povodňové aktivity.

Obsah povodňových plánů se dělí na věcnou, organizační a grafickou část. Obsah jednotlivých

částí je specifikován vodním zákonem a příslušnou TNV 752931. Ze zákona je zpracovatelem

povodňového plánu orgán obce, tento se pak stává součástí nadřazeného povodňového plánu

Obce s rozšířenou působností a následně Povodňového plánu Kraje.

Povodňový plán obce je zpracován a zahrnut jako součást povodňového plánu ORP Jihlava.

V rámci povodňového plánu pro zájmové území obce Polná byly identifikovány ohrožené místa a

objekty ohrožené Ochozským potokem. Ohroženo je celkem 40 osob v rámci zástavby obytných

budov.






Město Polná disponuje veřejným vodovodem, který je součástí skupinového vodovodu (dále jen

SV) Polná – Dobronín. Výstavba se datuje již od roku 1906. Vlastníkem skupinového vodovodu je

Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, provozovatelem VAS a.s.Brno, divize Jihlava.

Místní část Polná je napojena na vodovodní síť v profilech DN 50-150. Veřejný vodovod je

součástí skupinového vodovodu Polná – Dobronín. Skupinový vodovod je zásoben pitnou vodou

z úpravny vody Polná s max. kapacitou 40 l/s. Zdrojem surové vody pro úpravnu je Jamenský

potok s vydatností 16 l/s, která však v období sucha klesá na 10 l /s. Z jímacího území je voda

gravitačně přiváděna do čerpací stanice (výkon 35 l/s) odtud je výtlačným řadem čerpána do ÚV

Polná (výkon 40 l/s). V úpravně s dvoustupňovou chemickou úpravou je voda upravena a čerpána

samostatným výtlakem do vodojemu Polná – Nový 2x 900 m3 (525,0/521,0 m.n.m.). Dalším

zdrojem surové vody je Ochozský potok (10 l/s) a rybník Panák, který však v letních měsících

vykazuje zvýšený obsah dusičnanů. Proto je zdroj používán jako provizorní. Voda z rybníku je

přiváděna do ČS a dále výtlakem čerpána na ÚV. Vzhledem k tomu, že kapacita zdroje je

nedostačující, byl vybudován do vodojemu Polná přivaděč DN 200 (PVC) z VDJ Lesnov 2x 400 m3

(557,2/553,05 m.n.m.) Vybudováním tohoto přivaděče došlo k integraci systému do skupinového

vodovodu Jihlava. Skupinový vodovod Polná – Dobronín může být zásoben i z ÚV Hosov s max.

kapacitou 240 l/s. Pitná voda na úpravně Hosov je vyráběna z vodárenské nádrže Hubenov.

Místní části Hrbov, Nové Dvory a Skrýšov nedisponují v současné době veřejným vodovodem.

Obyvatelé jsou zásobeni vodou ze soukromých studní. V místní části Nové Dvory je pouze

vodovod pro zemědělské družstvo se zdrojem vody o vydatnosti 0,7 l/s.

V místní části Janovice existuje veřejný vodovod, jeho rozvody včetně hlavního řadu byly v roce

2007 rekonstruovány a rozšířeny, v roce 2011 byly dokončeny v II. etapě rozšíření vodovodního

řadu.

Územní plán plně potvrzuje vedení stávajících řadů a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje

zásobování rozvojových ploch napojením na místní stávající a navržené zásobovací řady vedené

převážně ve stávajících či navržených uličních profilech a dále navrhuje napojení rozvojových

ploch v katastrálním území Janovice a Polná na stávající a nově navržené vodovodní řady, včetně

realizace nezbytných rekonstrukcí vodovodních řadů v ulici Havlíčkova a pokračující III. etapy

výstavby vodovodu obytného souboru Palackého – sever. Zásobování rozvojových ploch místní

části Nové Dvory bude realizováno pomocí napojení přívodního řadu a čerpací stanice, na VDJ

Polná. Stejně tak bude zásobována místní část Hrbov, jejíž nově navržená rozvodná síť bude

napojena na stávající síť v obci Polná. V obce je navržen vodojem. Rozvojové plochy m.č. Skrýšov

budou zásobeny napojením na konec rozvodné sítě obce m.č. Záborná a dále Polná.

Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a

ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem.





Územní plán požaduje vymístění (přeložení) všech prvků vodohospodářské infrastruktury určených

k účelům zásobování pitnou vodou mimo zastavěný prostor, a nadále zohlednění vedení

vodohospodářské infrastruktury v rámci územních studií do prostor veřejně přístupných, nebo

prostor dopravní infrastruktury.

Stávající i navrhovaná vodovodní síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze.

Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady

budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava

vedení technického vybavení a budou pokud možno zokruhovány.

Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem a s přihlédnutím k ČSN

730873 (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů v obytném území budou s

výjimkou samostatných koncových úseků navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude

osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je

150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100

do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v

nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou) v objemu vydatnosti

6-9 l/s.

Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z údajů

použitých v rámci Generelu zásobování pitnou vodou, 2012:

- specifická potřeba pitné vody: 110 l . os-1 . den-1

- koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,46

- pro individuální zástavbu bylo uvažováno 30 ob/ha

- pro hromadné bydlení: 100 os/ha

- pro smíšené bydlení: 50 os/ha

- koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh : 1,80 (BI, BV)

v ostatních případech (SM, BH) kh : 2,1

Tabulka 4 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách

KATASTR INDEX_NP Výměra

(ha) Počet

obyvatel

Průměrná denní

potřeba (m3/den)

Max. denní potřeba (m3/den)

Max. hodinová

potřeba (l/s)

Hrbov Z3-SV-hr 0,7553 38 4,18 6,1028 0,1483 Hrbov Z4-BI-hr 1,8254 55 6,0237 8,7947 0,1832 Hrbov Z9-BI-hr 0,3080 9 1,0164 1,4839 0,0309 Hrbov Z10-BI-hr 0,7401 22 2,4423 3,5657 0,0743 Hrbov Z11-BI-hr 0,6715 20 2,2160 3,2354 0,0674 Hrbov Z12-BI-hr 1,0194 31 3,3640 4,9114 0,1023 Hrbov Z14-BI-hr 0,7818 23 2,5799 3,7666 0,0785






(ha) Počet

obyvatel

Průměrná denní

potřeba (m3/den)


Max. hodinová

potřeba (l/s)

Hrbov Z17-BI-hr 1,2929 39 4,2665 6,2291 0,1298 Hrbov Z3-SV-hr 0,7553 15 1,6617 2,4261 0,0505

Hrbov 7,39 214 23,57 34,41 0,72 Janovice u Polné Z1-BI-ja 0,2354 7 0,7768 1,1342 0,0236 Janovice u Polné Z7-BI-ja 0,5748 17 1,8967 2,7692 0,0577 Janovice u Polné Z4-VL-ja 1,2264 Janovice u Polné Z5-BI-ja 0,0997 3 0,3291 0,4805 0,0100 Janovice u Polné Z6-BI-ja 0,4270 13 1,4089 2,0570 0,0429

Janovice u Polné 1,34 40 4,41 6,44 0,13 Nové Dvory u Kamenné Z5-BI-nd 0,8319 25 2,7453 4,0082 0,0835 Nové Dvory u Kamenné Z6-BI-nd 0,7154 21 2,3608 3,4468 0,0718 Nové Dvory u Kamenné Z7-BI-nd 0,3446 10 1,1372 1,6603 0,0346 Nové Dvory u Kamenné Z9-BI-nd 0,5538 17 1,8275 2,6682 0,0556 Nové Dvory u Kamenné Z10-SV-nd 0,30686 10 1,0612 1,5493 0,0323 Nové Dvory u Kamenné Z3-SV-nd 0,6475 26 2,8272 4,1278 0,0860

Nové Dvory u Kamenné 3,62 109 11,96 17,46 0,36 Polná Z1-BI-po 0,1268 4 0,4185 0,6110 0,0127 Polná Z8-BI-po 0,0162 0 0,0535 0,0780 0,0016 Polná Z9-BI-po 0,1585 5 0,5229 0,7635 0,0159 Polná Z13-BI-po 1,6147 48 5,3286 7,7797 0,1621 Polná Z18-BI-po 3,8629 116 12,7477 18,6116 0,3877 Polná Z25-BI-po 4,9157 147 16,2217 23,6837 0,4934 Polná Z26-BI-po 0,9485 28 3,1299 4,5697 0,0952 Polná Z37-BI-po 0,6498 19 2,1444 3,1309 0,0652 Polná Z39-BI-po 1,0960 33 3,6168 5,2805 0,1100 Polná Z43-BI-po 2,6786 80 8,8395 12,9056 0,2689 Polná Z28-SM-po 1,7403 87 9,5717 13,9746 0,3397 Polná Z33-SM-po 1,0984 55 6,0410 8,8198 0,2144 Polná Z45-SM-po 0,7235 36 3,9794 5,8099 0,1412 Polná P1-BI-po 0,7759 23 2,5605 3,7383 0,0779 Polná P2-BH-po 0,4122 41 4,5342 6,6199 0,1609 Polná P3-SM-po 3,6409 182 20,0250 29,2364 0,7106 Polná P4-SM-po 0,4490 13 1,4817 2,1633 0,0526 Polná P5-SM-po 2,7693 83 9,1387 13,3425 0,3243 Polná P6-BI-po 1,6798 50 5,5433 8,0933 0,1686 Polná P9.BI-po 2,0517 62 6,7706 9,8851 0,2059 Polná P10-SM-po 0,4637 23 2,5504 3,7235 0,0905 Polná P12-SM-po 1,3700 69 7,5350 11,0011 0,2674 Polná P13-SM-po 0,3556 18 1,9558 2,8555 0,0694 Polná P16-SM-po 4,0896 204 22,4928 32,8395 0,7982 Polná P17-SM-po 1,1389 57 6,2640 9,1454 0,2223 Polná P18-SM-po 0,6941 35 3,8176 5,5736 0,1355

Polná 39,52 1521 167,28 244,24 5,59






(ha) Počet

obyvatel

Průměrná denní

potřeba (m3/den)


Max. hodinová

potřeba (l/s)

Skrýšov u Polné Z1-BI-sk 0,2888 9 0,9531 1,3915 0,0290

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajištěno z cisteren plněných ze zdroje Rytířsko. Užitkovou vodou bude město zásobeno veřejným vodovodem pro nouzovou potřebu.

Kanalizace

Odvedení odpadních vod v obci Polná zajišťuje převážně jednotná kanalizační síť budovaná již na

počátku minulého století. Posléze byla tato doplněna i splaškovou stokou. Majitelem je stejně jako

v případě vodovodů, Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko a provozovatelem soustavy VAS

a.s.Brno, divize Jihlava.

Místní část Polná, která jako jediná disponuje kanalizační sítí je téměř ze 100 % odkanalizována,

z větší části soustavou kanalizační sítě v profilech DN 150-1200 vyústěnou v centrální čistírně

odpadních vod Polná (5089 EO). Současný technický stav některých původních úseků kanalizační

sítě je však nevyhovující, územní plán proto počítá s jejich rekonstrukcí.

Ostatní místní části Hrbov, Nové Dvory, Janovice a Skrýšov zachycují odpadní vody v jímkách,

nebo septicích.

Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje

odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky

vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech. Územní plán navrhuje

odkanalizování rozvojových ploch v katastrálním území Polná gravitačně a výtlakem s využitím

čerpacích stanic a současně navrhuje intenzifikaci stávající kapacity ČOV Polná na 5500 EO, která

umožní napojení a odkanalizování místní části Hrbov, Janovic a současně i svoz odpadních vod

z bezodtokých jímek místní části Skrýšova. V rámci katastrálního území Nové Dvory je navrženo

odkanalizování rozvojových ploch pomocí navržených stok splaškové kanalizace, která bude

zakončena na nově navržené ČOV Nové Dvory (200 EO)

Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a

ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem.

Územní plán neřeší likvidace dešťových vod. Tyto budou předmětem konkrétních návrhů výstavby

na jednotlivých plochách. Předpokládána je přednostní likvidace dešťových vod přímo na

pozemcích jejich spadu, vsakováním (trend nakládání s dešťovými vodami). V případech

nevhodných podmínek pro zasakování je nezbytné retenování a regulované odvádění dešťových

vod do vodoteče.





Stávající i navrhovaná kanalizační síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze.

Navrhované kanalizační řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové

řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová

úprava vedení technického vybavení.

Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvažována v relaci k

maximální hodinové spotřeby vody, v souladu s ČSN 756101.

Energetická koncepce

Zásobování zemním plynem

V řešeném území je plynofikována pouze oblast Polné. Zásobování zemním plynem je realizováno

z VTL plynovodu prostřednictvím 2 regulačních stanic VTL. Nízkotlaké plynovody jsou následně

zásobovány z 9 středotlakých regulačních stanic.

1. Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány zemním plynem ze stávajících středotlakých

plynovodů, nebo rozšířením nízkotlaké plynovodní sítě.

Plynofikace dalších urbanizovaných částí řešeného území se nenavrhuje.

Návrh územního plánu potvrzuje rozmístění stávajících plynovodů a návazného zařízení

souvisejícího s provozem plynárenské soustavy a distribuční soustavy zemního plynu. Výjimkou je

přeložka vedení VTL, v délce 258m, v místě křížení s navrhovanou komunikací Z21-DS-po.

Zásobování elektrickou energií

Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je E.ON Distribuce, a.s. Hlavním uzlovým

bodem přenosové soustavy pro oblast Kraje Vysočina je rozvodna Mírovka. V řešeném území je

29 distribučních trafostanic VN/NN. Zastavěná území jsou zásobovány prostřednictvím

stabilizované distribuční soustavy VN 22 kV.

Tabulka 5 Přehled distribučních trafostanic

Ozn. Konstrukce Provozovatel

TS01 Stožárová trafostanice E.ON Distribuce, a.s.











Ozn. Konstrukce Provozovatel






TS13 Kompaktní, zděná trafostanice E.ON Distribuce, a.s.

















Tabulka 6 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území

č.j. Držitel licence Elektrický výkon

[MWe] Typ zdroje

1 Michal Šimek 0,013 Sluneční

2 Milan Jozl 0,010 Sluneční

3 Pavel Zvolánek 0,010 Sluneční

4 Lucie Žítková 0,005 Sluneční

5 Petr Vítek 0,005 Sluneční

6 Pavel Šimek 0,004 Sluneční





1. Návrh ÚPD přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka

– Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající

linky.

2. Návrh ÚPD přebírá z doposud platného územního plánu koridor pro vedení VVN 110 kV

s navazující rozvodnou Polná (koridor E14).

3. Rozvojové plochy v Nových Dvorech budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících

vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních

prostorech.

4. Rozvojové plochy v Hrbově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN

samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech.

5. Rozvojové plochy v Janovicích budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN


Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu bude připojena na stávající rozvody

uvnitř výrobního komplexu.

6. Rozvojové plochy ve Skrýšově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajícího vedení VN


7. Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN


Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu (Z19-VL-po) bude připojena na

stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu. V rámci ploch přestavby se předpokládá využití

stávajících rozvodů elektrické energie.

Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících vedení a návazného zařízení souvisejícího

s provozem přenosové a distribuční soustavy elektrické energie.

Zásobování teplem

V oblasti zásobování teplem nejsou vymezeny žádné nové plochy či koridory.

Telekomunikace a radiokomunikace

Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících koridorů a zařízení telekomunikací a

radiokomunikací.

Produktovody

Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících produktovodů a návazného zařízení.





3.e.5 Přírodní hodnoty území, územní systém ekologické stability

V následujícím textu je uvedeno komplexní zdůvodnění návrhu ÚP z pohledu ochrany životního

prostředí, vč. přírodních hodnot území. Uváděny jsou zde zejména skutečnosti relevantní pro

řešené území, které budou dotčeny přijetím územního plánu nebo které naopak ovlivňují podobu

územního plánu. Ostatní popisné informace, které mají vazbu na návrh ÚP spíše nepřímou nebo

vzdálenou, jsou zmíněny pouze ve stručnosti s tím, že podrobnější rozbor je součástí Vyhodnocení

SEA.

Klimatická charakteristika území

Celé zájmové území leží dle Quitta E. (1971) v mírně teplém regionu MT3. Podrobnou

charakteristiku klimatického regionu uvádí Vyhodnocení SEA. Jedná se o popisnou informaci bez

přímého vztahu k návrhu ÚP.

Charakteristika území – geomorfologie, geofaktory

Geomorfologické poměry

Řešené území leží na pomezí geomorfologických celků Hornosázavská pahorkatina a Křižanovská

vrchovina, podrobnější členění a charakteristika území z hlediska geomorfologie uvádí

Vyhodnocení SEA. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP.

Geologické poměry

Širší řešené území má poměrně pestrou geologickou stavbu. Významně jsou zde zastoupeny

pararuly a amfibolity, doplněné sprašovými hlínami, granodioritem a porfyrickým amfibolem. Při

vodních tocích jsou zastoupeny fluviální, převážně písčitohlinité sedimenty. Jedná se o popisnou

informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, skutečnosti vyplývající z geologické stavby území a

související s obsahem radonu v podloží a těžbou nerostných surovin jsou uváděny v následujícím

textu této kapitoly.

Radonové riziko

V řešeném území jsou lokalizovány dvě oblasti vysokého stupně radonového rizika. Menší oblast

západně od Hrbova a poměrně rozsáhlá oblast ležící jihovýchodně od okraje města Polná směrem

na Třebíč a Náměšť nad Oslavou. V oblastech středního rizika se doporučuje věnovat zvýšenou

pozornost protiradonovým opatřením ve stávajících budovách nebo při výstavbě nových. Výstavba

je podmíněna podrobným radonovým průzkumem. Při využívání místních zdrojů podzemní vody

pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky. Pravděpodobná je

potřeba technologických úprav. V oblastech vysokého stupně radonového rizika je výstavby





podmíněna radonovým průzkumem a při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely

je nutná analýza podzemní vody.

Nerostné suroviny

V současnosti je v k.ú. Hrbov těžené ložisko nevyhrazeného nerostu (stavební kámen), které je v

návrhu ÚP navrženo k rozšíření. Rozšíření není oproti stávajícímu rozsahu ložiska plošně velké

(0,39 ha), je však navrženo ve směru k Hrbovu a k navržené rozvojové ploše smíšené obytné a

ploše individuálního bydlení. Navrženo je proto buďto odclonění těchto ploch s neslučitelným

využitím pásem zeleně nebo radikálnější opatření spočívající ve vymezení pouze plochy těžby

anebo pouze ploch smíšené a obytné. Podrobný komentář je obsažen ve Vyhodnocení SEA.

Chráněná ložisková území

V řešeném území se nenachází ložiska vyhrazených nerostných surovin, nejsou zde tedy

vyhlášena chráněná ložisková území ani dobývací prostory.

Poddolovaná a sesuvná území

V řešeném území se nachází několik poddolovaných území, a to v k.ú. Nové Dvory u Kamenné

(Nové Dvory u Kamenné – bývalá těžba polymetalických rud) a v k.ú. Polná (Polná 1 a 2 – bývalá

těžba radioaktivních surovin). Všechna uvedená poddolovaná území se nacházejí zcela mimo

hranice zastavěného i zastavitelného území sídel a mohou být dotčena pouze vymezením

některých koridorů – v případě poddolovaného území Nové Dvory u Kamenné jde o koridor vedení

a ochranného pásma elektrovodu VVN 110 kV, přes poddolované území Polná 2 je navrženo

vedení koridoru územní rezervy pro S obchvat Polné, případné pozdější vymezení koridoru

v návrhu tedy musí být podmíněno také prověřením této skutečnosti.

Biogeografie, fytogeogragie

Biogeografie

Z hlediska biografického členění ČR (M. Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází na rozhraní

dvou bioregionů – Velkomeziříčského a Havlíčkobrodského, oba bioregiony náleží do Hercynské

podprovincie. Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, resp. z hlediska

návrhu ÚP je podstatné vymezení ÚSES, které vychází mj. z podrobnějšího biogeografického

vymezení biochor v území, návrh ÚSES je však řešen v samostatné kapitole.

Fauna a flóra území

V uvedených bioregionech se vyskytuje běžná flóra i fauna, některé významné druhy živočichů i

rostlin jsou uvedeny v popisné části Vyhodnocení SEA. Známé výskyty zvláště chráněných druhů





živočichů a rostlin jsou uvedeny v kapitole věnované zvláště chráněným částem přírody. Kromě

informace o místech výskytu zvláště chráněných druhů jde o popisnou informaci bez přímého

vztahu k návrhu ÚP.

Obecná ochrana přírody a krajiny

Krajina a krajinný ráz – typologie krajiny

Dle typologie krajiny v České republice (2005) je posuzované území rozděleno do 2 typů krajin, a

to 3M2 – vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica, lesozemědělské, vrchoviny, a 5M2 –

pozdně středověké sídelní krajiny Hercynica, lesozemědělské, vrchoviny. Jedná se o čistě

popisnou informaci, zdůvodnění navrženého řešení z hlediska ochrany krajinného rázu je

obsaženo v následující kapitole a ve Vyhodnocení SEA.

Krajina a krajinný ráz – přírodní parky

Přírodní park může zřídit orgán ochrany přírody za účelem ochrany krajinného rázu s významnými

soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území není žádný přírodní park

vymezen, nicméně krajinný ráz a hodnoty, které jej utvářejí, jsou ze zákona obecně chráněny. K

zajištění diferencované ochrany krajinného rázu na území kraje Vysočina byla pořízena Strategie

ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (2008), podle které spadá řešené území do oblasti

krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko (zemědělská intenzivně obdělávaná krajina zarovnaných

povrchů s výraznou osou řeky Sázavy s drobnými údolími, malebnými prostory a s mnoha

venkovskými sídly s dochovanou původní urbanistickou strukturou). Řešené území spadá do

vymezené oblasti krajinného rázu CZ0610-OB007 Žďársko – Bohdalovsko, která zasahuje

z východu k.ú. Janovice. Nejcennější část území Polné v nivě Šlapanky navíc byla vymezena jako

tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná – Peklo (ochrana historicky nezměněného

údolního prostoru pod bývalou tvrzí v Polné s rybníky, meandrujícím tokem Šlapanky, četnými

podmáčenými loukami, dochovanou zástavbou historického jádra Polné, židovského hřbitova a

s výraznou dominantou děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie).

Návrh ÚP na jedné straně podporuje prvky, které obecně působí v krajině pozitivně a jsou také

považovány za pozitivní v OKR Havlíčkobrodsko a OKR Žďársko - Bohdalovsko, zejména přírodě

blízké prostory v okolí rybníků, zeleň v sídlech a na jejich okrajích, přírodní partie údolí, stromořadí

podél komunikací, tyto plochy jsou návrhem ÚP vesměs stabilizovány jako plochy stavové (v

zastavěném území většinou vymezením ploch veřejných prostranství – PV, veřejné zeleně – PZ a

ploch soukromých zahrad - ZN, v nezastavěném území nejvíce jako plochy vodní – W, plochy

přírodní – NP nebo plochy lesní – NL). Tyto ekologicky stabilnější prvky jsou také podpořeny

vymezením lokálního ÚSES, jakožto překryvné funkce daných ploch a limitu využití území. Na

druhé straně je však součástí návrhu ÚP vymezení rozsáhlých ploch výroby (VL, VD) v západní

části k.ú. Polná, což není v souladu opatřeními Strategie na ochranu pozitivních hodnot krajinného





rázu OKR Havlíčkobrodsko (zejm. zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou

architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou, zachování struktury kulturní

krajiny) a OKR Žďársko - Bohdalovsko a umocňují se tím zásahy způsobující narušení krajinného

rázu (zejm. halové objekty v pohledově exponovaných místech bránící průhledu do krajiny nebo

pohledu na typický obraz). Podrobnější vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na krajinný ráz je obsaženo

ve Vyhodnocení SEA.

Významné krajinné prvky

Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části

krajiny, jež utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Mezi VKP jsou ze

zákona řazeny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části krajiny (zejm.

mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin,

umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné plochy porostů sídelních útvarů jako

historických zahrad a parků) může jako VKP zaregistrovat příslušný orgány ochrany přírody.

V řešeném území jsou přítomné biotopy, které jsou VKP ze zákona, zejména vodní toky, rybníky,

údolní nivy a lesy, ale nacházejí se zde také dva registrované VKP (VKP Nad Březinou a VKP

Kalvárie).

Tabulka 7 Registrované VKP

Název Popis Plocha (ha) Umístění

VKP Nad Březinou Stráň nad rybníkem s výskytem zvláště

chráněného druhu vemeník dvoulistý

(Platanthera bifolia)

0,96 k.ú. Polná

VKP Kalvárie Listnatý porost s letitými stromy podél

křížové cesty na okraji Polné

1,82 k.ú. Polná

Návrh ÚP nezasahuje do registrovaných VKP, naopak tyto plochy jsou stabilizovány vymezením

ploch přírodního charakteru (NP – pro VKP Nad Březinou, v rámci kterého je chráněn biotop s

výskyte zvláště chráněného druhu rostliny – vemeníku dvoulistého) nebo ploch přírodních

lesoparků v zastavěném a zastavitelném území (PZ – pro VKP Kalvárie, které je vymezeno pro

ochranu porostů letitých stromů s křížovou cestou v intravilánu Polné), a to jako stav v území.

Některé rozvojové plochy však zasahují do VKP ze zákona. Z hlediska přímého zásahu do vodních

toků, rybníků a údolních niv jde zejména o novou vodní plochu na Zhořském potoce nad Polnou,

rozvojovou plochu rodinné rekreace při Ochozském potoce u Podhorského rybníka (plocha RI ve

var. A) a dále o plochy dopravní infrastruktury v nivě Šlapanky a Ochozského potoka (zejm. ve var.





A). Nepřímý dopad na uvedená VKP může mít zástavba v jejich blízkosti, ale i v širším území, což

je případ zejména zástavby v dosahu rybníka Peklo (plochy BI ve var. A i B) a plochy bydlení

individuálního v sousedství rybníka Grošník v Janovicích. Tyto nepřímé dopady jsou však snadno

řešitelné technickými opatřeními v rámci projektové přípravy (zejm. zabezpečení likvidace

odpadních a splaškových vod). Z hlediska ochrany biotopů vodních toků, rybníků a údolních niv

coby VKP ze zákona je podstatný také fakt, že tyto biotopy jsou v řešeném území většinou

zahrnuty také do sítě lokálního ÚSES, požívají tedy silnější ochranu. Do VKP les prakticky

rozvojové plochy nezasahují, což souvisí s tím, že plochy lesa nejsou až na malé segmenty vůbec

v kontaktu se zastavěným/zastavitelným územím sídel.

Podrobné vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na VKP je obsaženo ve Vyhodnocení SEA.

Památné stromy

Jako památné stromy lze podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů, vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Pokud

současně příslušný orgán ochrany přírody nevyhlásí ochranné pásmo památného stromu, vzniká

automaticky ze zákona. V řešeném území se nacházejí dva památné stromy, a to dub v Hrbově a

borovice v Polné. Ochrana jednotlivých památných stromů jde nad rámec toho, co je schopen řešit

ÚP, nicméně v tomto případě lze s jistotou říci, že žádná rozvojová plocha nezasahuje do lokalit s

památnými stromy.

Zvláštní ochrana přírody a krajiny a Natura 2000

V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb., o

ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to velkoplošná (NP, CHKO), ani

maloplošné (NPR, NPP, PR, PP).

V území je evidováno několik míst výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin:

- vemeník dvoulistý v rámci VKP Nad Březinou,

- dřípatka horská ve Špitálském lese,

- vydra říční v nivě Šlapanky,

- ohrožené druhy ptáků na rybnících protékaných Šlapankou.

Přímo do těchto lokalit nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Ochrana těchto území je

zajištěna dále tím, že se nacházejí v rámci obecně nebo zvláště chráněných území, tj. VKP,

ÚSES, EVL.

Tok Šlapanky s přilehlou nivou pod rybníkem Peklo jsou součástí lokality zařazené do soustavy

Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany v rámci lokality je vydra říční –





Lutra lutra, resp. biotopy vhodné pro tento druh). Přímo do území EVL nejsou navrhovány žádné

rozvojové plochy, pouze v sousedství EVL jsou vymezeny plochy bydlení individuálního, příp.

plochy smíšené a zejména nad EVL proti toku Šlapanky, resp. Ochozského potoka jsou navrženy

plochy dopravní infrastruktury (úprava místní komunikace a úprava vedení a převedení silnice II. tř.

na silnici I. tř.). Vzhledem k tomu, že doprava je v současné době jedním z hlavních důvodů

ohrožení populace vydry říční, je třeba při projektové přípravě těchto dopravních staveb dbát na

jejich bezkonfliktní řešení (mimoúrovňové křížení s trasami migrací, tj. trasami vodních toků,

zachování terestrické části v rámci propustků). Podrobný popis EVL Šlapanka a Zlatý potok,

uvedeného předmětu ochrany a zejména vyhodnocení možných vlivů návrhu ÚP je předmětem

„naturového“ hodnocení v části B Vyhodnocení udržitelného rozvoje území.

Ostatní území významná z hlediska ochrany přírody

Migračně významná území a dálkové migrační koridory

Z hlediska zajištění prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců byla za spolupráce fy.

EVERNIA s.r.o., Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. a

Agentury ochrany přírody a krajiny ČR navržena soustava hierarchicky uspořádaných typů území,

jejichž vymezení je podkladem pro územní plánování (jev č. 119 v rámci ÚAP). Nejvyšší jednotkou

v této soustavě jsou migračně významná území, podrobnější je vymezení dálkových migračních

koridorů a v konkrétních případech mohou být vymezovány migrační trasy.

Vrstva migračně významných území (MVÚ) byla vytvořena z dat o výskytech a migracích losa

evropského, rysa ostrovida, vlka obecného, jelena lesního a medvěda hnědého (jejichž nároky

pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena na území ČR) a se zohledněním

struktury krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. Smyslem těchto

koridorů je celková ochrana částí krajiny, zejm. lesních biotopů, které jsou významné z hlediska

výskytu nebo (potenciální) migrace velkých savců, přitom většinou nejde o ostře ohraničené

koridory a nelze je takto vnímat (základní měřítko je 1:100 000). Migračně významná území se

obecně značně překrývají s územími, která požívají zákonnou ochranu (VKP, ÚSES, ZCHÚ,

Natura 2000).

Dálkové migrační koridory (DMK) jsou opět navrženy pro modelovou skupinu velkých savců a

představují liniové krajinné struktury o délce desítek kilometrů a průměrné šířce 500m (vymezena

je však pouze osa koridoru) pro zajištění minimální průchodnosti krajiny pro tuto skupinu živočichů,

resp. s velkou pravděpodobností využití těmito druhy při migraci. Přitom tam, kde jsou vedeny

v rámci široce vymezeného migračně významného území, představuje trasa DMK prakticky pouze

příklad možného vedení DMK a v dalším řešení lze navrhnout i jiné trasování (opačně je tomu

v případě stísněných MVÚ). Smyslem vymezení DMK není vytvořit novou vrstvu chráněného

území, ale poukázat na to, kde je třeba zajistit (zachovat) prostupnost krajiny existujícími





prostředky ochrany přírody. DMK byly vymezeny nad mapami v měřítku 1:50 000. Přibližně z 90 %

jsou DMK vedeny územími, která jsou současně chráněna ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Řešeným územím jsou vedeny jak dálkové migrační koridory, tak jsou zde vymezena migračně

významná území, obojí se však týká okrajových území, kde nejsou navrhovány žádné rozvojové

plochy.

Půdní a lesní fond, eroze

Bilance půdy

Z hlediska půdní bilance převládá v Polné orné půda. Zemědělská půda zaujímá celkem přes 70%

území a z toho cca 81% připadá na ornou půdu. Lesní půda zaujímá cca 20% řešeného území.

Jedná se o popisnou informaci bez přímého vztahu k návrhu ÚP, z hlediska návrhu ÚP jsou

podstatné zábory ZPF a PUPFL, ty jsou řešeny v samostatných kapitolách níže.

Zemědělský půdní fond – ZPF

Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, mezi něž patří orná

půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady a trvalé travní porosty, a pozemky dočasně

neobdělávané. Dále do zemědělského půdního fondu patří rybníky s chovem ryb nebo vodní

drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (např. polní cesty,

pozemky se zařízením pro zavlažování, závlahové vodní nádrže, apod.). Z hlediska územního

plánování a případných záborů zemědělské půdy má zásadní význam rozdělení půd do tříd

ochrany ZPF, které vychází z kódu BPEJ, přitom nejcennější (nejproduktivnější) půdy jsou řazeny

do I. a II. třídy ochrany.

Zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a

II. tř. ochrany ZPF, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto

nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za

změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném

území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové

rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na

stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF, vč.

tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných

důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL.

Eroze a erozní ohroženost území

Erozní ohroženost území je posuzována ze dvou hlavních hledisek – vodní a větrné ohroženosti

území erozí, obojí záleží na reliéfu, klimatu, typu půd a jejich vegetačním krytu (způsobu využití





půd). V řešeném území se neprojevuje větrná eroze, vodní erozí je mírně ohrožena část území

Hrbova. Řešením v úrovni územního plánu je podpora rozptýlené krajinné zeleně (např. v rámci

interakčních prvků ÚSES a doprovodné zeleně toků a cest).

Lesy – pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL)

Lesní pozemky, které jsou součástí pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), se v

řešeném území nacházejí prakticky pouze v okrajových částech dotčených k.ú., jde výhradně o

plochy hospodářských lesů. Návrh ÚP vymezuje rozvojové plochy do ploch lesa nebo jeho

ochranného pásma jen ve dvou výjimečných případech a navíc pouze okrajově (Nové Dvory,

Polná).

Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody

a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů,

resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji

biodiverzity a udržují přírodní stabilitu.

Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je přispívat k zajištění

přírodního bohatství a příznivě působit na okolní, méně stabilní části krajiny. V rámci

nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená

biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. V kulturní krajině

představuje ÚSES kostru ekologické stability. Jde o vymezení sítě přírodě blízkých ploch v

minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a

biologické rozmanitosti území. Přitom vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí

této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, existence

takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě.

Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné

ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány

vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.

Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících

jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i

stát.

ÚSES má v územním plánu pouze překryvnou funkci, nicméně je závazným limitem využití území

a jeho vhodným vymezením s ohledem na stav území lze zajistit jeho funkčnost.

V řešeném území jsou vymezeny následující skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES.





BIOCENTRA

číslo

název

k.ú.

stav

STG

fyziotyp

výměra [ha] popis návrh opatření

Lokální biocentra

LBC 01 Polná

funkční

5A-AB3, 5B5

MT, KR, BU

3,69

vodní plocha, luční porosty, lesní porost

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

LBC 02 Polná

funkční

5B5

MT, KR

5,78

vodní plocha, břehové porosty

Zachovat současný stav, ochrana.

LBC 03 Polná

funkční

5B3, 5B5

KR, MT, BU

4,98

nezregulovaný drobný vodní tok, louky, smíšený lesní porost


SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

LBC 04 Polná

funkční

5A,AB3, 5B5

KR, MT, BU

3,15 vodní plocha, luční porosty, orná půda, smíšený lesní porost kulturní,

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby : SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

LBC 05 Polná

nefunkční

5A,AB3, 5B5

KR, MT, BU

5,05 vodní plocha, luční porosty, kulturní lesní porost


SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

LBC 06 Polná

nefunkční

5AB,B4, 5B5

SE, KR, MT

3,04 drobný vodní tok, luční porosty, orná půda

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, revitalizace toku.

LBC 07 Polná

funkční

5BC3a, 5B5

BU

3,32 vodní plocha, luční porosty, kulturní lesní porost


SLT 5D: BK3-6, JD 3-4, KL 1-2, JL 1-2

LBC 08 Polná, Hrbov

funkční

5B5

KR, MT

3,07 drobný vodní tok s vyvinutou břehovou vegetací, luční porosty

Revitalizace vod. toku

extenzivní obhospodařování luk.

LBC 09 Polná

LC funkční

5B5, 5AB3

MT, KR

3,24 vodní plocha, luční porosty

Extenzivní obhospodařování luk.

LBC 10 Hrbov

funkční

5B3, 5-6AB4-5

BU

3,48

vodní plocha, kulturní lesní porost

Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

SLT 6G: SM 6, JD 4, BK, OL

LBC 11 Hrbov

funkční

5B3, 5-6AB4-5

BU

4,19

Kulturní lesní porost

Pěstebními zásahy podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

SLT 6P: SM 4. JD 4-5, BK 1-2

LBC 12 Skrýšov u Polné

funkční

5BC4, 5-6AB4-5

BU

5,65 vodní plocha, lesní porost kulturní

Podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5V: BK 2-5, JD 2-4, KL 1-3, JS+-2, JLH 1, OL (SM)

SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBC 13 Skrýšov u Polné

funkční

5AB,B4, 5B3-4, 5AB3, 5B5

KR, MT

4,58 vodní plocha s vyvinutou břehovou vegetací, luční porosty

Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování luk.

LBC 14 Janovice u Polné

funkční

5-6AB4-5, 5B3-4

MT, KR, BU

4,32 Kulturní lesní porost, drobný vodní tok, mokřadní porost

Zachovat současný stav, ochrana, revitalizace toku, podpora přirozené druhové skladby:

SLT 6P: SM 4. JD 4-5, BK 1-2





číslo

název

k.ú.

stav

STG

fyziotyp

výměra [ha] popis návrh opatření


funkční

5-6AB4-5, 5-6AB4-5, 5C5

BU, LO

6,42 Vodní plocha, kulturní lesní porost

Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby:

SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2


SLT 5L: JS +-1, OL 7-8, KL


funkční

5B3

BU

11,11 Kulturní lesní porost Podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1


funkční

5B3, 5A,AB3, 5-6AB4-5

BU

5,65

Lesní porost kulturní Podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBC 18 Nové Dvory u Kamenné

nefunkční

4AB3, 4B5

KR, MT

2,26 drobný vodní tok, luční porosty

Revitalizace vodního toku, extenzivní obhospodařování luk.

BIOKORIDORY

číslo

název

k.ú.

stav

STG

fyziotyp

délka Návrh opatření

Nadregionální biokoridory

K 125 Janovice u Polné (v

řešeném území)

NK funkční (v

řešeném území)

5B3, 5A-AB3

BU

celkem na

řešeném území

1 880 m


SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1 SLT 5S:

JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1, SM +-1

Lokální biokoridory

LBK 01 Polná

funkční

3BC5, 3B5

LO

1 413 m

Zachovat současný stav, extenzivní

obhospodařování luk, podpora přirozené

druhové skladby lesů: SLT 3L: JS 3-4, OL 6-7,

JV, KL

LBK 02 Polná

funkční

5B5

MT, KR

779 m

Zachovat současný stav, extenzivní

obhospodařování luk, revitalizace toku,

podpora přirozené druhové skladby.

LBK 03 Polná

nefunkční

3B4-5

VO, LO

1 454 m

Zachovat současný stav, podpora

přirozených druhů.

LBK 04 Polná

funkční

5B5

MT, KR

335 m Zachovat současný stav, extenzivní

obhospodařování luk.





číslo

název

k.ú.

stav

STG

fyziotyp


LBK 06 Polná

nefunkční

5B4

MT, KR

1 039 m Revitalizace toku, extenzivní


LBK 07 Polná

nefunkční

5B5

MT, KR

241 m Revitalizace toku, extenzivní


LBK 08 Polná

nefunkční

5B5

MT, KR



LBK 09 Polná

částečně funkční

5BC3a, 5AB3

BU

272 m Revitalizace toku,


SLT 5D: BK3-6 JD3-4 KL1-2 JL1-2 JS+-1

LBK 10 Polná

funkční

5AB3, 5B5

MT, KR

577 m Extenzivní obhospodařování luk

LBK 11 Polná, Hrbov

funkční

5B2-3, 5B5

MT, KR

956 m celkem

na řešeném

území

Zachovat současný stav, ochrana,


LBK 12 Polná, Hrbov

funkční

5C5, 5A,AB3, 5B5

MT, LO

845 m Zachovat současný stav, ochrana,

extenzivní obhospodařování luk, podpora

přirozené druhové skladby:

SLT 5L: JS +-1, OL 7-8, KL

SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1,

SM +-1

LBK 13 Hrbov

funkční

5A,AB3, 5B5

MT, BU

1 145 m Zachovat současný stav, ochrana,

extenzivní obhospodařování luk, podpora


SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1,

SM +-1

LBK 14 Hrbov

funkční

5-6AB4-5

BU

260 m Extenzivní obhospodařování luk, podpora



SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBK 15 Nové Dvory u

Kamenné, Hrbov

LK funkční

5B5

MT, KR

1 571 m Zachovat současný stav, ochrana,






číslo

název

k.ú.

stav

STG

fyziotyp


LBK 16 Hrbov

funkční

5B3, 5-6AB4-5

BU

1 100 m Podpora přirozené druhové skladby:

SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

SLT 6P: SM 4. JD 4-5, BK 1-2

LBK 17 Skrýšov u Polné

funkční

5AB,B4, 5B5, 5B2-3

MT, KR

1 583 m Extenzivní obhospodařování luk.

LBK 18 Skrýšov u Polné

LK funkční

5AB,B4

MT, KR



LBK 19 Hrbov, Skrýšov u

Polné

funkční

5B3, 5-6AB4-5,

5AB,B4

MT, KR

BU


SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

SLT 6P: SM 4. JD 4-5, BK 1-2

Extenzivní obhospodařování luk,

revitalizace toku.

LBK 20 Skrýšov u Polné,

Janovice u Polné

funkční

5B3, 5A,AB3, 5-

6AB4-5, 5AB3, 5B3-

4

KR, BU

1 793 m Extenzivní obhospodařování luk, podpora


SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

SLT 5S: JD 3-5, BK 4-5, KL +-2, LP +-1,

SM +-1

SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2


Janovice u Polné

funkční

5B3, 5B5, 5AB,B4,

5B3-4

MT, KR, BU

1 451 m Extenzivní obhospodařování luk,

revitalizace toku, podpora přirozené

druhové skladby:

SLT 5K: BK 5-9, JD 1-5, SM +-1

LBK 22 Janovice u Polné

funkční

5BC4, 5-6AB4-5

MT, BU


SLT 5V: BK 2-5, JD 2-4, KL 1-3, JS+-2,

JLH 1, OL (SM)

SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBK 23 Janovice u Polné

funkční

5-6AB4-5

BU

830 m Podpora přirozené druhové skladby:

SLT 6O: SM 3-5, JD 4-5, BK 1-2

LBK 24 Nové Dvory u

Kamenné

částečně funkční

4B5

MT, KR

726 m celkem

na řešeném

území

Revitalizace toku, extenzivní






číslo

název

k.ú.

stav

STG

fyziotyp



Janovice u Polné

funkční

5-6AB4-5

BU

585 m celkem

na řešeném

území

Revitalizace toku, podpora přirozené

druhové skladby:


Návrh prvků ÚSES je uveden, kromě popisné části prvků, i ve výrokové části v kapitole 1e)

Koncepce uspořádání krajiny, jakožto součást navrhované koncepce uspořádání krajiny.

Přehledná tabulka prvků ÚSES je ve výrokové části v kapitole 1e) Koncepce uspořádání krajiny.

Při vymezování byly podkladem ÚPNSÚ (řeší pouze k.ú. Polná), ÚAP ORP Jihlava (zčásti řeší

východní část území) a ZÚR. Nadregionální úroveň ÚSES je v území zastoupena osou NRBK

K125 K124-Žákova hora, jedná se o mezofilní bučinnou osu (viz obr.). Skladebné části lokálního

ÚSES jsou vymezeny nad katastrální mapou, v k.ú. Polná a na hranici s k.ú. Poděšín bylo

převzato existující vymezení, ostatní prvky byly vymezeny nově. V rámci toho byla prověřena

návaznost ÚSES na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí. Prvky ÚSES jsou

v řešeném území vymezeny především na plochách zeleně přírodního charakteru v zastavěném i

nezastavěném území, vodních plochách, případně na plochách nezastavitelných smíšených a

v případě (částečně) funkčních prvků tam, kde nebylo možné jiné řešení, také na plochách

zemědělských.

S ohledem na zákonem deklarovaný veřejný zájem na vytváření a ochraně ÚSES jsou nefunkční

skladebné části vedeny jako veřejně prospěšná opatření, tj. opatření za účelem ochrany a rozvoje

přírodního dědictví (zajištění funkčnosti lokálního ÚSES).

Hygienické podmínky

Pásma hygienické ochrany

Pásma hygienické ochrany byla historicky vymezena a vyhlášena včetně specifických podmínek

pro činnosti v jejich oblasti, a to pro výrobní a zemědělská zařízení. V současných podkladech jsou

dokladována tato pásma:

ochranná pásma výrobních zařízení

- výrobního zařízení v Janovicích: středisko Janovice

- výrobního zařízení v Nových Dvorech: odchovna telat a výkrmna býků Oldřicha Tesaře a areál DOBROSEV a.s. Dobronín





Pro zemědělský areál Hrbov, kterému je umožněn rozvoj, je doporučeno vymezení a vyhlášení

samostatného PHO a to jak z důvodu stávajících, tak i nově navrhovaných zastavitelných ploch,

jejichž součástí je i bydlení.

Kvalita ovzduší

Na základě hodnocení kvality ovzduší na území ČR jsou Ministerstvem životního prostředí

každoročně vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti se vymezují

jako území, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více

znečišťujících látek. Řešené území do OZKO nepatří. V okolí města Polná nejsou evidovány ani

žádné zdroje znečišťování ovzduší.

Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II/352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále

je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na S obchvat Polné. Zlepšením

parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti centra lze očekávat určité zlepšení z hlediska

emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na druhé straně ke zvýšení intenzit

dopravy. Návrh ÚP pak vytváří předpoklady ke snižování dopravní zátěže zejména tím, že

výhledově navrhuje převedení dopravy na S obchvat města.

Odpady

Ve správním obvodu města Polná se nenachází žádná skládka odpadů (OO, NO) ani jiné zařízení

ke zneškodňování odpadů, v Polné je umístěn pouze sběrný dvůr, návrh ÚP na tomto stavu nic

nemění.

Staré ekologické zátěže (SEZ) a kontaminované plochy

V řešeném území se nachází jedna lokalita evidovaná jako kontaminovaná plocha, a to bývalá

skládka komunálního odpadu v k.ú. Polná. V této lokalitě návrh ÚP nevymezuje žádné rozvojové

plochy. Skládka je podle dostupných informací rekultivována. Popisná část Vyhodnocení SEA dále

uvádí seznam lokalit SEZ, z nichž většina jsou černé skládky, nebo hnojiště.

Hluk

Město Polná není zatíženo hlukem z velkých průmyslových závodů, částečně je zatíženo hlukem

způsobeným dopravou jdoucí skrze střed města. Město se nachází mimo dosah zpracovaných

strategických hlukových map. Problém s hlukem z dopravy by částečně řešila navrhovaná tzv.

homogenizace silnic II/352, II/348 a II/351 a jejich převedení na silnici I. tř., návrh ÚP také

výhledově nabízí řešení formou S obchvatu města (územní rezerva).





K dané homogenizaci ani k území nejsou dostupné podkladové údaje s izofonami, vyhodnocení a

kvantifikace dopadů klíčových staveb bude provedena v následných správních řízeních, např.

posouzení EIA obchvatu města.

Zdůvodnění přijatého řešení v oblasti přírodních hodnot

Sídelní zeleň

Veřejná zeleň je především v jádrech měst stabilizována a návrh ÚP do ní nezasahuje, naopak je

v rámci rozvojových ploch navržena a dále se bude významně uplatňovat v nové koncepci pojetí

komunikační sítě města jakožto výhradních ploch veřejných prostranství (PV), kde je preferováno

větší zastoupení a zohlednění i veřejné zeleně, stromořadí, parkových a sadových úprav nežli u

ploch čistě dopravních (DS).

Zvláštní a obecná ochrana přírody a krajiny

V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území, ale je zde evidováno několik lokalit

výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Návrh ÚP do těchto lokalit nezasahuje a

jejich ochrana je zajištěna tím, že se nacházejí v rámci obecně nebo zvláště chráněných území

(VKP, ÚSES, EVL), které jsou limity využití území.

Tok Šlapanky s přilehlou nivou pod rybníkem Peklo jsou součástí lokality zařazené do soustavy

Natura 2000 – EVL Šlapanka a Zlatý potok (předmětem ochrany v rámci lokality je vydra říční –

Lutra lutra, resp. biotopy vhodné pro tento druh). Přímo do území EVL nejsou navrhovány žádné

rozvojové plochy, přes vodní tok je však veden koridor dopravy, jehož výstavba je podmíněna

respektováním stanoviště předmětu ochrany – tato podmínka vyplývá z Vyhodnocení

NATURA2000 a je dále zapracována jako podmínka pro danou plochu v textové části výroku.

Znaky významné pro vymezení SMKr Polná – Peklo nebudou nijak dotčeny, v daném koridoru

nejsou plánovány nové rozvojové plochy. Jinak je tomu v případě znaků utvářejících OKR

Havlíčkobrodsko, které budou jednoznačně negativně ovlivněny umístěním rozsáhlých ploch

výroby v západní polovině Polné. Pro tyto plochy jsou dále stanoveny bližší podmínky ochrany

krajinného rázu –viz. Vyhodnocení SEA, zohledněno v textu výrokové části kapitole 1e) a 1f).

Územní systém ekologické stability

V řešeném území jsou vymezeny skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES. Skladebné

části lokálního ÚSES jsou vymezeny nad katastrální mapou. V k.ú. Polná a na hranici s k.ú.

Poděšín bylo převzato existující vymezení, ostatní prvky byly vymezeny nově, a to z důvodu

nedostatečné návaznosti a nedostatků v naplnění prostorových a dalších metodických požadavků





na jednotlivé prvky. Při vymezení ÚSES byla prověřena také návaznost na vymezení ve správních

obvodech sousedních obcí.

Geologické jevy

S geologickou stavbou území úzce souvisí obsah radonu v podloží, kdy převážná část území je

hodnocena jako území se středním radonovým indexem. V oblastech středního rizika se

doporučuje věnovat zvýšenou pozornost protiradonovým opatřením ve stávajících budovách nebo

při výstavbě nových. Výstavba je podmíněna podrobným radonovým průzkumem. Při využívání

místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na

radioaktivní prvky. Pravděpodobná je potřeba technologických úprav. V oblastech vysokého

stupně radonového rizika je výstavby podmíněna radonovým průzkumem a při využívání místních

zdrojů podzemní vody pro pitné účely je nutná analýza podzemní vody.

Dalším geologickým jevem je výskyt ložiska nevyhrazeného nerostu (stavební kámen) v k.ú.

Hrbov, v návrhu ÚP je navrženo k rozšíření. Rozšíření není oproti stávajícímu rozsahu ložiska

plošně velké (0,39 ha), je však navrženo ve směru k Hrbovu a k navržené rozvojové ploše

smíšené obytné a ploše individuálního bydlení. Navrženo je proto buďto odclonění těchto ploch od

ploch smíšené a obytné.

V řešeném území se dále nachází několik poddolovaných území (k.ú. Nové Dvory u Kamenné

a k.ú. Polná). Poddolovaná území se nacházejí zcela mimo hranice zastavěného i zastavitelného

území sídel a mohou být dotčena pouze vymezením koridorů dopravní infrastruktury (územní

rezerva pro S obchvat Polné) nebo technické infrastruktury (koridor vedení a ochranného pásma

elektrovodu VVN 110 kV). Z důvodu průchodu poddolovaným územím je navrženo prověření

územní rezervy S obchvatu Polné.

Hygiena životního prostředí

Řešené území nespadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), v okolí města Polná

nejsou evidovány ani žádné zdroje znečišťování ovzduší. Jediným významnějším zdrojem

znečištění je tak doprava. Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II/352, II/348 a II/351 na

kategorii silnice I. tř. (tzv. homogenizace), dále je alternativně navrženo převedení dopravy

procházející městem na S obchvat Polné.

Ve správním obvodu města Polná se nenachází žádná skládka odpadů ani jiné zařízení ke

zneškodňování odpadů, v Polné je umístěn pouze sběrný dvůr, návrh ÚP na tomto stavu nic

nemění.

V řešeném území se nachází jedna lokalita evidovaná jako kontaminovaná plocha, a to bývalá

skládka komunálního odpadu v k.ú. Polná. V této lokalitě návrh ÚP nevymezuje žádné rozvojové





plochy. Skládka je podle dostupných informací rekultivována. Popisná část Vyhodnocení SEA dále

uvádí seznam lokalit SEZ, z nichž většina jsou černé skládky, nebo hnojiště.

Město Polná není zatíženo hlukem z velkých průmyslových závodů, částečně je zatíženo hlukem

způsobeným dopravou jdoucí skrze střed města. Problém s hlukem z dopravy by částečně řešily

výše uvedené úpravy na silniční síti.

Z hlediska pásem hygienické ochrany je doporučeno vymezení nového pásma pro zemědělský

areál v Hrbově, a to z důvodu návaznosti na stávající a zastavitelné plochy s obytnou funkcí.

3.e.6 Zdůvodnění řešení zastavitelných ploch a ploch přestavby

Návrh územního plánu převzal zastavitelné plochy dle ÚP Polná ve smyslu provedených změn. 1 –

10, kdy takto definované zastavitelné plochy byly aktualizovány podle postupné realizace rozvoje

území obce.

Obrázek 6 Schéma požadovaných ploch městem Polná

Přijaté řešení – viz. Hlavní výkres 1b1

Číslování (značení) zastavitelných ploch zachovává členění před společným jednání dle § 50 SZ,

vypuštěné plochy tedy ve výčtu zastavitelných ploch chybí.





3.e.7 Zdůvodnění variant rozvoje

V rámci návrhu územního plánu pro společné jednání byly vybrané lokality řešeny variantním

návrhem (varianta A, varianta B). V následujícím textu jsou variantní řešení specifikována, včetně

doporučení zhotovitele a následného rozhodnutí zastupitelstva města Polná. Zastupitelstvo

rozhodovalo o jednotlivých lokalitách samostatně. Výsledné řešení je tedy kombinací obou variant.

Výsledek rozhodnutí zastupitelstva je uveden v Usnesení zastupitelstva ze dne 9. 12. 2013 – bod

325.

Charakteristika obou variant:

Základní varianta A je konformnější vůči platnému územnímu plánu, a při svém naplnění generuje

kolem 1200 nových obyvatel.

Ve variantě B, které by se dalo říkat „rozvojová“, jsou pak přítomny dva způsoby rozvoje

pohromadě, a to jak plošný rozvoj města, tak rozvoj směrem dovnitř s menšími nároky na

infrastrukturu v podobě vymezených ploch přestavby uvnitř zastavěného území. Varianta B je

náročnější na území ve dvou směrech. Jednak prostorovým požadavkem na nové plochy mimo

zastavěné území a zejména pak množstvím přestavbových ploch uvnitř zastavěného území.

Varianta B představuje až 2000 obyvatel.

Rozvoj u hřbitova

Varianta - A Varianta - B

Rozvoj ve variantě A akceptuje platný územní plán v rozvoji na konci ulice U hřbitova, navrhuje plochu pro možnost budoucího rozvoje hřbitova a plochu

Územní rozvoj ve variantě B vymezuje smíšené obytné území při komunikaci II/352 směr Hrbov. Dále navrhuje rozvoj čistě obytné zóny





u silnice, která je podmíněná přeložením vedení VN.

v prodloužení ulice U Jatek, a propojení s rozvojovou oblastí v severní části, která je připojena na silnici směr Hrbov.

Doporučení zpracovatele: Vzhledem k dostatečnému množství rozvojových ploch vymezených územním plánem, doporučujeme řešení varianty A. Druhým důvodem pro variantu A je možnost ponechání volných ploch v prostoru za hřbitovem s odkazem na pietní charakter místa i historickou polohu hřbitova „za městem“.

SEA: jednoznačně doporučena V-A - zábory kvalitní orné půdy, hydrologie území, složitost křížení sítí

el.vedení, plynovodů, zasažení do OP hřbitova, piety místa.

Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“ se zarovnáním ploch pro bydlení s „Rafandou“





Rozvoj Na Kalvárii


Varianta A představuje doplnění rozvoje dle platného územního plánu. Koridor dopravy zde omezuje rozvoj a využití pro čistě obytné funkce.

Větší územní rozvoj ve variantě B a tras sa obchvatu ve větším odstupu od města.

Doporučení zpracovatele: Doporučujeme variantu B s podmínkou etapizace rozvojových ploch

SEA: preferována je V-A vzhledem k menšímu rozsahu, a to vzhledem k možnému narušení klíčového

významného VKP Kalvárie a dále vzhledem k zastavění horizontu. Důležitou roli při výběru varianty

zástavby bude hrát výběr vedení severního obchvatu města. V případě výběru severního obchvatu ve

V-A se doporučuje namísto SM posílení–rozšíření funkce PZ s možným vložením dalších technických

protihlukových opatření na ochranu již zastavěného území města.

Rozhodnutí zastupitelstva: varianta „B“ s podmínkou etapizace rozvojových ploch





Rozvoj Kateřinov


Rozvoj bydlení v ploše Z18 je podmíněn investicemi do sítí technické infrastruktury

Ve variantě B je navržena plocha přestavby v areálu výroby, který uzavírá a omezuje prostupnost kolem Ochozského potoka. Plocha Z56 představuje změnu využití návrhové plochy z bydlení na zahrádkářskou kolonii.

Doporučení zpracovatele: S ohledem na obavu z vymáhání náhrad, podle §102 stavebního zákona, v případě změny podmínek využití v ploše Z56 ve variantě B, doporučujeme pro tuto lokalitu vybrat řešení z varianty A, podmíněné vybudováním nutné infrastruktury. Řešení u Ochozského potoka doporučujeme převzít z varianty B, kde navrhujeme asanaci a přestavbu na smíšené obytné využití s podmínkou uvolnění údolnice potoka.

SEA: V případě této oblasti je z hlediska ŽP preferována varianta B, a to díky přestavbě stávajícího areálu pro měkčí funkci SM namísto VL u vodní nádrže Peklo, dále i návrhu přestavby VL za areálem U Studánky a tak dání prostoru zelenému koridoru podél Ochozského potoka. Pro rozsáhlou plochu nad Peklem je z hlediska ŽP příhodnější využití RZ za předpokladu jejich výškové, prostorové regulace jakožto staveb malých zahrádkových objektů a především při zajištění odvedení splaškových vod a odpadů, tj. předpokladem u V-B je rovněž zajištění technickou infrastrukturou.

Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“, z varianty „B“ převzít řešení u Ochotského potoka





Rozvoj u nádraží


Varianta A cituje platný územní plán. Návrhové plochy zeleně omezují rozvoj výroby. Stávající areály výroby oddělují obytnou zónu od enklávy bydlení Za Nádražím.

Varianta B důsledněji využívá plochy mezi železnicí a stávající průmyslovou zónou. Vymezuje plochy přestavby v hodnotných plochách kolem nádraží, kde je potenciál budoucího rozvoje města uvnitř zastavěného území.

Doporučení zpracovatele: S ohledem na omezený význam železnice a separovanou lokalitu bydlení Malá Cihelna a Za Nádražím podporujeme variantu B, která vymezením přestavbových ploch posiluje mix funkcí a rozvoj území v lokalitě kolem nádraží a která rozšiřuje možnosti pro rozvoj výroby v jižním segmentu ohraničeným železnicí.

SEA: V případě lokality Z27-OK-po/ Z41-SM-po doporučujeme vzhledem k bonitě půdy ponechat plochu současnému využití, vzhledem k urbanistické koncepci je plocha však vhodná jako návazná proluka k souč.zast.území, doporučuje se tak V-B s měkčím využitím SM.

Oblast Z28-SM-po+ Z29-VL-po / Z39-SM-po je srovnatelná, vzhledem k současnému stavu se jeví jako vhodnější kombinace s využitím funkce VL, a to z důvodu, že i přes riziko vzniku negativních vlivů a zatížení území plynoucí z této funkce se jeví v porovnání s vhodností lokalizace této funkce jinde v řešeném území, jako jedna z nejvhodnějších; vzhledem k přestavbě oblasti u nádraží by byla vhodnější funkce SM, jelikož by podpořila a navázala tak na plochu P16-SM; obé varianty jsou akceptovatelné za splnění navržených opatření, vzhledem k širším vztahům celého území je preferována varianta A. Při dalším rozmělňování funkcí na SM uvnitř funkcí výrobních, lze předpokládat možný vznik významných negativních vlivů na dotčené obyvatelstvo.

Z hlediska životního prostředí je vždy přijatelnější větší zastoupení zeleně a ponechání stávající vzrostlé zeleně, tedy V-A (K17-PZ1-po).

Rozhodnutí zastupitelstva: celkově dle varianty „B“, smíšená zóna v průmyslové zóně dle varianty „A“





Rozvoj nové průmyslové plochy


Varianty jsou v tomto segmentu téměř totožné, určující je směrové vedení pokračování silnice II/352, která zde pokračuje jako první úsek obchvatu města – propojení na silnici III/3503.

Ve variantě B je plocha rozvoje výroby vymezena podle linie vysokotlakého vedení plynu. Varianta B dále vymezuje hospodářský areál a izolovaný rodinný dům jako území pro přestavbu, s možností mixu nerušící výroby, služeb a bydlení.

Doporučení zpracovatele: Plochy výroby podle varianty A, plochy přestavby podle varianty B.

SEA: Doporučena je varianta B, a to vzhledem k širšímu pásu PV, kde lze aplikovat více

minimalizačních a kompenzačních opatření k ochraně a tvorbě krajinného rázu, dále zůstane

ponechána zemědělská plocha svému využití, což odpovídá i vysoké bonitě půdy.

Rozhodnutí zastupitelstva: Plochy výroby dle varianty „A“, plochy přestavby dle varianty „B“





Rozvoj Palackého


Převzatý rozvoj komerční vybavenosti Z4 na ulici Palackého

Ve variantě B je plocha rozvoje doplněna směrem k silnici Z55

Doporučení zpracovatele: bez doporučení

SEA: Varianty jsou srovnatelné, V-A představuje o něco menší rozvoj lokality OK, V-B naproti tomu

přidává revitalizaci – úpravu uličního profilu po délce této plochy, vzhledem k bonitě půdy je preferována

V-A.

Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „B“, ale rozvojová plocha smíšená





Řešení silničního obchvatu

Řešení dopravního propojení městem a silničního obchvatu ve variantě A

Dopravní řešení průtahu městem je převzato z platného územního plánu. Tato trasa je z hlediska dopravního

řešení a vlivu na stávající zástavbu nevhodná a není doporučena pro další sledování v rámci územně

plánovací dokumentace. Pro z hlediska města Polná tranzitní dopravu a případnou homogenizaci propojení

Jihlava ↔ Přibyslav je navržena alternativní trasa mimo zastavěné a zastavitelné území města – obchvatová

komunikace. Koridor obchvatu, který propojuje silnici II/352 (resp. III/3503) na západním okraji města a silnici

II/348 na východním okraji města je ve variantě A navržen blíže k zastavěnému území města. Výhodou

tohoto řešení je kratší trasa a tím i předpokládané nižší investiční náklady a menší zásah do volné krajiny.

Nevýhodou je přiblížení dopravního koridoru k zástavbě, z čehož mohou vyplývat nároky na protihluková

opatření a částečně i omezení rozvoje města v rámci dalších rozvojových aktivit.

Řešení silničního obchvatu ve variantě B

Koridor obchvatu ve variantě B je více vzdálen od zastavěného území, čímž méně ovlivňuje obyvatelstvo

v severní části města. Jistou nevýhodou je prodloužení trasy oproti variantě A a fragmentace krajiny, která

může být částečně kompenzována technickým opatřením – např. řešení křížení s biokoridory

mimoúrovňově.

Doporučení zpracovatele: obchvatovou silnici ve variantě B.

SEA-dopravní řešení: Vzhledem k zasažení obyvatelstva a stávající zástavby se jeví jako vhodnější V-B,

která vede dále od zástavby. Vzhledem pouze k návrhu jakožto územní rezervy však toto nemusí být

rozhodující, technickým řešením lze dosáhnout minimalizace vlivu na dotčené složky životního prostředí.

Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „B“





Místní část Nové Dvory u Kamenné


Varianta A doplňuje volné proluky v obci bez nároku na investice do infrastruktury.

Větší územní rozvoj ve variantě B, v jižní části obce, je podmíněn vybudováním dopravního připojení. Nová komunikace je označená územním plánem jako Z14-PV-nd.

Doporučení zpracovatele: Z hlediska zpracovatele se jedná o jedno řešení. Rozhodující jsou ekonomické možnosti a vůle města rozvíjet satelitní místní části, nebo koncentrovat potenciál a investice na rozvoj do vlastní Polné.

SEA: Preferována je vzhledem k rozvoji města Polná mírnější varianta A, V-B je doporučena případně

jako územní rezerva nebo v rámci etapizace, etapa 2.

Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“, doplnit pro zástavbu parcely, které jsou v zastavitelném území na severozápadě obce, zapracovat občanskou vybavenost v centru





Místní část Hrbov


Varianta A předpokládá u rozvoje severozápadní části obce propojení novou komunikací mezi silnicemi od Brzkova ze severozápadu a ze severu od Nížkova. Varianta dále předkládá rozvoj ploch pro sport a tělovýchovu. Ve variantě je vymezena plocha pro rozvoj těžby kamene v souladu s požadavkem vlastníka.

Odlišně zpracovaný rozvoj severní části vyžaduje vymezit veřejné prostranství Z23 pro plynulý pohyb dopravy. Varianta B dále vymezuje rozvoj obce východním směrem, při zachování nezastavitelných zahrad. Variantní rozvoj v západní části předpokládá vybudování nové komunikace.

Doporučení zpracovatele: Varianta A je výhodnější posílením komunikačního systému a možností rozvoje občanského vybavení pro sport. Ve variantě B je dostupný rozvoj na východě obce a na investice náročný rozvoj v plochách Z24 a Z25. SEA: Celkově je v Hrbově doporučována varianta A, místně řešení dle varianty B.

• Skupina fp rozvoj SV Hrbov + plocha TI – variantní rozvoj. Vzhledem k současnému rozvoji a velikosti sídla je preferována méně rozvojová varianta, tedy varianta A, rozvoje V-B je akceptovatelný vzhledem k urb. doplnění struktury sídla, pouze však za podmínek navržených opatření, tj. regulaci počtu stavebních objektů a jejich prostorové a výškové regulace.

• Skupina fp rozvoj Z svah Hrbov + NG.s – variantní rozvoj. Jednoznačně je preferovaná varianta A, mírnějšího rozvoje, kontroverzní je plocha NG.s, která přinese do území ve V-A specifickou zátěž, v případě její realizace se nedoporučuje Z9-SV, i v návaznosti na výstupy procesu EIA.

• Skupina fp rozvoj SZ Hrbov – variantní rozvoj. Pro oblast rozvoje Z10-BI-hr / Z22-BI-hr + Z23-PV-hr je preferována V-B s tvorbou veřejného prostoru oproti čisté zástavbě BI, i ten je však doporučeno zmenšit, V-A je tedy rovněž akceptovatelná při regulaci počtu stavebních objektů. V oblasti ploch Z12-BI-hr + Z13-OS-hr / Z18-BI-hr se doporučuje varianta se zapojením funkce OS, tj. varianta A.

Lokality Z14-BI-hr + Z16-PV-hr jsou navrženy pouze ve V-A, plocha PV je oproti ostatním rozvojovým PV

velmi široká, lokalita je vhodná pro výstavbu, není příliš exponovaná, je akceptovatelná, akceptovatelné

jsou tedy obě varianty s i bez rozvojové lokality, tato je více preferována oproti rozvoji na Z okraji sídla.

Rozhodnutí zastupitelstva: Severozápadní část dle varianty „A“, zapracovat ochranné pásmo zemědělského areálu, východní část dle varianty „B“





Místní část Janovice


Varianta A představuje menší územní rozvoj Janovic

Varianta B územního rozvoje ve východní části sídla je podmíněn vybudováním dopravního připojení. Rozvoj může být omezen ochranným pásmem ze stávajících areálů výroby.


SEA: V případě varianty B se jedná o větší rozvoj území, ale koncentrovaný a urbanisticky odpovídající

stávající struktuře sídla, a vzhledem k lokalizaci nebude tedy zásadně narušen krajinný ráz ani silueta

města; rozsah je však vzhledem k současné velikosti sídla a poptávce rozsáhlý, doporučujeme jeho

etapizaci nebo část do územní rezervy s upřednostněním ploch blíže kompaktní zástavbě. Variantu B lze

vzhledem k rozsahu hodnotit jako mírně negativní oproti V-A, tj. obě varianty jsou akceptovatelné,

vzhledem k areálu VZ a pro časově nejbližší rozvoj doporučujeme V-A.

Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“





Místní část Skrýšov


Ve variantě A nejsou plochy rozvoje v místní části Skrýšov

Ve variantě B je navržena možnost rozvoje bydlení. Tento rozvoj bude dále omezen ochranným pásmem výrobního areálu.


SEA: Ve variantě A není navržen žádný rozvoj, ve variantě B je navržen rozvoj na 2 lokalitách

v horizontu zemědělského areálu. Tyto plochy jsou vzhledem ke krajině i sídlu adekvátní, preferovaná by

měla být prioritně revitalizace již stávajících objektů.

Obě varianty jsou akceptovatelné za podmínky výstavby na každé ploše max. 1 stavebního objektu,

tedy RD vesnického typu charakteristického pro sídlo Skrýšov.

Rozhodnutí zastupitelstva: Varianta „A“, z varianty „B“ převzít jižní část zastavitelného území

3f Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Návrh územního plánu nahrazuje na stávající územní plán města Polná včetně změn č. 1 – 10.

Urbanistická koncepce je vymezena současným ÚP a formát Zadání nezakládá možnosti ani

příčiny na provedení základních změn v území.





Rozvoj Polné dle návrhu územního plánu je optimální. Odpovídá však také posici města vůči

regionu a hlavnímu městu. Mimo jiné náleží Polná dle politiky územního rozvoje ČR do rozvojové

oblasti OB11 – rozvojová oblast Jihlava.

Podle statistických údajů ČSÚ došlo v letech 1991-2011 k nárůstu obyvatel Polné o cca 500

obyvatel. Předkládané řešení přináší přírůstek cca 2000 obyvatel. Vzhledem k tomu, že nelze

předpokládat naplnění všech rozvojových ploch během příštích 20ti let, můžeme při zachování

trendu růstu populace považovat cílové řešení, které počítá s prostorem pro 2000 nových obyvatel

při zachování konkurence v samoregulaci trhu s nemovitostmi za přijatelný.

U celkového přírůstku obyvatel je třeba rozlišovat, že plochy přestavby generují cca 930 obyvatel,

přičemž dostupnost těchto ploch se vzhledem k nutným investicím může ukázat jako obtížná.

Nové zastavitelné plochy pro bydlení navazují bezprostředně na zastavěné území obce. K jejich

zařazení se přistupuje s cílem vyhovět společenské poptávce, která je zastoupena jako výčtem

jednotlivých žádostí majitelů pozemků, tak zkušeností obce s dynamikou současné výstavby

rodinných domů. Stávající rozvojové plochy jsou neodpovídají předpokládané poptávce.

Bydlení v Polné je atraktivní z důvodu ideálního napojení na D1. Obec má rovněž k disposici

úplnou občanskou vybavenost, a vybudovanou technickou infrastrukturu, která může další nárůst

absorbovat současným technickým vybavením obce.

Významný rozvoj průmyslu vyplývá z posice obce na silniční síti a rychlou dostupností na D1 a do

krajského města Jihlavy

Rozvoj m.č. Hrbov je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu je značný –

odpovídá poptávce po stavebních parcelách, zjištěné zhotovitelem při jednání s místními občany.

Rozvoj m.č. Janovice u Polné je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu

přiměřený a odpovídá přijaté územní studii z 1999.

Rozvoj m.č. Skrýšov u Polné je z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu

minimální, vymezená je jedna plocha pro cca. dva RD.

Rozvoj m.č. Nové Dvory u Kamenné z hlediska nárůstu ploch dle návrhu nového územního plánu

navazuje na požadavky místního sdružení.

Pro lepší přehled o rozvojových směrech a plochách v Polné a reálnosti jejich naplnění slouží srovnání ploch určených k zastavění a ploch přestavby. Poslední sloupec hodnocení představuje

názor zpracovatele na vhodnost využití ploch. Upřednostňované, nebo snáze dosažitelné plochy

mají označení 1 nebo 2. Obtížnější nebo méně výhodná lokalita je značena vyšším číslem.





Tabulka 8 - srovnání rozvojových směrů u ploch změny využití území rozvojový směr

index NP

plocha [ha]

počet obyvatel

nároky na technickou infrastrukturu hodnocení

Nad (za) Kalvárií

Z43-BI-po, Z33-SM-po

3,7770 135 Je nutné upravit dopravní napojení, realizovat prodloužení sítí technické infrastruktury

2

nad hřbitovem Z37-BI-po

0,6498 19 Dopravní napojení z hlavní ulice, Ostatní sítě technické infrastruktury nutné prodloužit. Pro plochu je nutné realizovat přeložení vedení VN

3

Nad Háječkem (U staré vodárny)

Z25-BI-po

4,9157 147 Je nutné upravit dopravní napojení, realizovat prodloužení sítí technické infrastruktury

1

Kateřinov Z18-BI-po

3,8629 116 Plochu lze napojit prodloužením sítí technické infrastruktury. Lokalita vyžaduje realizaci tlakové kanalizace připojené na městskou síť

5

Jungmanova (jih)

Z13-BI-po

1,6147 48 V ploše je nutné vytvořit přeložku vedení VN 4

Za Vodárnou Z39-BI-po

1,0960 32 Plocha je dostupná, bez obtíží s napojením na sítě technické infrastruktury.

1

Za Nádražím Z28-SM-po

1,7400 87 Plocha se připravuje k zastavění řadovými domky 1

Tabulka 9 - srovnání rozvojových směrů u ploch přestavby rozvojový směr

index NP

plocha [ha]

počet obyvatel

nároky na technickou infrastrukturu hodnocení

Dolní město (pod Dafeplastem)

P19-BI-po, Z45-SM-po

2,7752 98 V ploše je nutné vytvořit přeložku vedení VN 2

Amylon + Boženy Němcové

P1-BI-po, P5-SM-po

3,5452 161 Plocha je dostupná pro napojení na sítě technické infrastruktury. Výhodou je blízkost centra města s možností zlepšení dopravního napojení na

1

Přestavba chatové osady Nad Ochozským potokem

P6-BI-po 1,6798 50 Plochy lze připojit na sítě technické infrastruktury na novou větev kanalizačního řadu, nový vodovod, novou vnitřní komunikaci. Podmínkou realizace plochy je realizace komunikace prodloužení ulice Aleje svobody

1

Farma A P3-SM-po

3,6409 182 Plocha přestavby s dostupnými sítěmi inženýrských sítí, fungujícím dopravním napojením a nutnými investicemi do demolic a přípravy území.

2

U nádraží P-16-SM-po

4,0896 204 náklady napřestavbu, dobrá dopravní napojení, není jistý zájem vlastníků

3

Silo P17-SM-po

1,1389 57 náklady napřestavbu, dobrá dopravní napojení 3

Resslova P12-SM-po

1,3400 67 náklady napřestavbu, dobrá dopravní napojení, není jistý zájem vlastníků

3





Obrázek 7 – Posice zastavitelných ploch pro bydlení na podkladě docházkové vzdálenosti

z jádrových ploch

Vlevo na obrázku je docházková vzdálenost 300m (odpovídá 5 minutám chůze) z potenciálního

centra rozvíjejícího se Zápeklí a vpravo rádius 600m ke kostelu Nanebevzetí Pany Marie na

náměstí.





4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d)

4a Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Řešené území se nachází ve střední části kraje Vysočina. Katastrální výměra území – 37,77 km2

je členěna na 5 katastrálních území.

Počet obyvatel 5125, tj. 137,7 obyvatele na 1 km2.

Řešené území se nachází v hornosázavské pahorkatině krajině v nadmořské výšce cca 490 m. n.

m.

Obrázek 8 Schéma řešeného území





Postavení obce v systému osídlení:

Polná je historické město na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km

severovýchodně od Jihlavy, 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od

Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde 5142 obyvatel.

Mezi nejvyšší okolní body patří vrch Na Homoli v lese Březina s 569 m n. m. jižně, Celenský kopec

s 553 m n. m. jihovýchodně a Svatoňův kopec (541 m n. m. 1 km severním směrem. Městem se

vine Ochozský potok, do největšího rybníka, Peklo (15 ha), se vlévají Zhořský potok a Šlapanka.

Severní částí území protéká Skrýšovský potok, jenž se vlévá do rybníku Kukle. V okolí se

rozkládají další rybníky, Zimák (na starých mapách uváděn jako „Zimův“), Varhánkův, Březina,

Podhorský, Ovčín a Špačkův rybník (lidově zvaný „Špačák“).

Polná vznikla jako trhová ves na jedné z větví Haberské stezky pravděpodobně již v polovině

12. století jako odpočinkové místo v polovině cesty pohraničním hvozdem, ale první zmínka

pochází až z roku 1242, v majetkové listině Jana I. z Polné, ve které potvrdil český král Václav I.

věnování kostela a dvou sousedních vsí (Jankova a Skrýšova) řádu německých rytířů. Jan z Polné

byl první známý majitel. Nacházel se zde kostel (na místě dnešního děkanského chrámu) a

pravděpodobně též hrad. Polná těžila ze své polohy uprostřed Českomoravské vrchoviny a stala

se nejen opěrným bodem, ale také obchodní křižovatkou.

Širší dopravní vztahy

Silniční síť

Město Polná leží na křižovatce silnic, jež propojují jednotlivé místní částí a dále spojují Jihlavu,

Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Třebíč. Jedná se o silnice II. třídy č. II/348, II/351 a II/352 a

silnice III. třídy, která doplňuje siliční síť o dopravní obsluhu menších obcí.

Nadřazeným dopravním prvkem řešeného území města Polné je tangenciální vedení dálnice D1

(mimo řešené území). Řešené území je na dálnici D1 napojeno MÚK Velký Beranov (exit 119) a

MÚK Jihlava (exit 112). Lze tedy konstatovat, že dopravní napojení území na nadřazenou silniční

síť je dostatečné, byť po silnicích II. a III. tříd.





Obrázek 9 Silniční síť

Dominantou dopravního řešení města Polná je průběh silnice II. tříd sever - jih, východ - západ.

Dopravní spojení města Polná směrem severním a jižním zajišťuje silnice II/351. Směrem jižním

od Polné na tuto komunikaci navazuje silnice II/602 směrem na Velký Beranov či Velké Meziříčí,

směrem severním na ni navazuje silnice I/19 na Přibyslav či Žďár nad Sázavou. V zastavěném

území prochází komunikace ulicemi Jungmannova, Indusova, Třebízského a Havlíčkova.

Dopravní spojení města Polná směrem západním a východním zajišťuje silnice II/348. Směrem

východním od Polné na II/348 navazuje ve obci Stáj silnice II/353 směrem na Velký Beranovu či

Žďár nad Sázavou, směrem západním na ni navazuje silnice I/38 na Pávov, Jihlavu či na

Havlíčkův Brod. V zastavěném území prochází komunikace ulicemi Palackého, Třebízského a

Tyršova.

Dopravní spojení města Polná směrem jihozápadním a severovýchodním zajišťuje silnice II/352.

Směrem jihozápadním od Polné na tuto silnici navazuje silnice I/38 směrem Jihlavu, směrem

severovýchodním na ni navazuje silnice I/19 na Žďár nad Sázavou. V zastavěném území prochází

komunikace ulicemi Tyršova, Třebízského a Havlíčkova.

Vedení silnic II. třídy je z hlediska širších vztahů k řešenému území v podstatě stabilizované. Jak

již bylo uvedeno v kapitole 2a, je z hlediska širších vztahů požadována homogenizace propojení





Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav. Jedná se částečnou rekonstrukci silnic II/352, II/348 a II/351, kde

budou dle záměru Kraje Vysočina odstraněny dopravní závady a trasa silnic bude přizpůsobena

požadované kategorii S9,5/70, což bude vyžadovat úpravy směrového i výškového řešení. Návrh

jak bude tento záměr na řešeném území zajištěn je popsáno v kapitole 3.e.

Železniční síť

Na západ od katastrálního území se nachází železniční trať č.240 Jihlava - Havlíčkův Brod, kde

nejbližší zastávky jsou Kamenná (na západním okraji řešeného území) a Dobronín. Z této trati je

vybudována do Polné odbočka Dobronín ↔ Polná, která v je v současnosti mimo provoz. Jedná se

o bývalou železniční trať, která byla vyřazena ze sítě Českých drah a byl zde zrušen osobní provoz

– není tedy uvedena na následujícím obrázku. Nákladní provoz na trati je provozován v úseku

Dobronín ↔ Cihelna, úsek Cihelna ↔ Polná je bez veškerého provozu. V rámci návrhu územního

plánu je těleso železniční trati, včetně prostoru nádraží zachováno a doporučujeme udržet ji

provozuschopnou.

Obrázek 10 Železniční mapa

Hromadná doprava

V širších vztazích řešeného území je hromadná doprava zajištěna především autobusovou

dopravou, která spojuje město Polná a jeho místní části převážně s krajským městem Jihlavou a

v menší míře dále okolními sídly. Městem neprojíždí spoje vedoucí za hranice Kraje Vysočina –

výjimkou je spoj Olomouc – Jihlava.





Pěší doprava

Pěší doprava je v řešeném území poměrně důležitou součástí dopravy vzhledem k velikosti

jednotlivých obcí. Nejčastější pěší trasy jsou ve vztahu bydlení – k pracovním příležitostem,

občanské vybavenosti atd. Pro obyvatele dojíždějící za zaměstnáním mimo Polnou jsou to cesty

na zastávky veřejné hromadné dopravy (to se týká především samotného města Polné). Bohužel i

ve městě Polné chybí na řadě míst chodníky či přechody pro chodce včetně bezbariérových úprav.

Samostatné pěší komunikace nejsou v řešeném území realizovány (vyjma účelových lesních

a polních cest).

Turistické trasy

Obrázek 11 turistické trasy dle KČT

Turistické trasy nejsou v řešeném území nijak četně zastoupeny. Za zmínku stojí především:

Naučná stezka Josefa Klementa vznikla v roce 2006, je modře značena, převážně prochází kolem

rybníku Peklo a lesem Březina.

Pojmannova naučná stezka měří přibližně 6 km, původně byla vybudována v letech 1911–1913,

obnovili jí v letech 1999–2002, má žluté značení. startuje na Husově náměstí, dále vede kolem





židovského hřbitova, Obecním lesem, podél rybníků Bor, Kukle až do Borského mlýna a poté se

vrací zpět do centra města

Zelená turistická značka vedoucí z Přibyslavy do Polné. Do řešeného území vstupuje u obce

Věznice.

Modrá turistická značka vedoucí ze Žďáru nad Sázavou, přes obec Stáj do Polné a dále pak přes

obec Veznička, Velký Beranov do Jihlavy. Do řešeného území vstupuje u Podlezského mlýna a

vystupuje u obce Věznička.

Doprava v klidu

Všeobecně došlo v posledních letech k výraznému nárůstu vozidel individuální automobilové

dopravy. V předcházejících obdobích se s tak velkým nárůstem nepočítalo, a proto se také včas

s probíhající výstavbou nezajistily dostatečné kapacity pro parkování a odstavování vozidel. Toto

je problém většinou lokalit s bytovou panelovou zástavbou, kde je značný počet bytů a omezený

počet parkovacích míst.

V Polné je několik veřejných parkovacích míst na Husově náměstí a obchodem JMB, jako

odstavná plocha funguje prostor před Zámkem Polná a Městským muzeem. Odstavování vozidel

se i ve městě Polná odehrává převážně v individuálních či řadových garážích a na vlastních

pozemcích, případně v prostoru komunikace. Obecně lze říci, že s parkováním není v řešeném

území problém, a proto se ani do budoucna nepočítá s výstavbou dalších odstavných ploch či

garáží.





Cyklostezky, cykloturistické trasy

Obrázek 12 Cyklistické trasy

Řešeným územím prochází cyklotrasy, které propojují Polnou s okolní krajinou a zároveň jsou

z nich dostupné místní zajímavosti. Stávající cyklotrasy jsou na správním území Polné vedeny po

méně významných komunikacích a silnicích.

Jedná se o následující cyklotrasy:

Cyklotrasa č. 16 Slavonice ↔ Telč ↔ Třešť ↔ Jihlava ↔ Polná ↔ Hlinsko . Trasa je součástí tzv.

Českomoravské trasy, která se táhne z Jeseníku přes Hlinsko v Čechách, Přibyslav, Jihlavu,

Třešť, Telč a Třeboň do Českých Budějovic a je nejdelší trasou v destinaci - 365 km. Do řešeného

území vstupuje u Hrbova a vystupuje před obcí Věznička.

Cyklotrasa č. 4336. Nížkov ↔ Dobronín. Do řešeného území vstupuje za Zbornou a vystupuje

před obcí Dobronínem.

Cyklotrasa č. 4157. Rušínov ↔ Polná. Do řešeného území vstupuje za Věznicí a končí v Polné.

Letecká doprava

V řešeném území se žádné letiště nenachází. Nejbližší mezinárodní letiště jsou Praha – Ruzyně,

dále letiště Brno - Tuřany. Všechna tato letiště jsou z řešeného území dostupná po dálnicích,

rychlostních komunikacích či silnicích I. tříd.





Lodní doprava

V řešeném území se nenachází žádná lodní doprava.

Širší vztahy technické infrastruktury

Energetické trasy

Zásobování elektrickou energií

Řešeným územím prochází vedení přenosové soustavy ZVN 400 KV č. 422 Mírovka ↔ Čebín.

Zásobování zemním plynem

Řešeným územím prochází tranzitní plynovod plynárenské soustavy v trasování Malešovice ↔

Olešná.

Produktovody

Řešeným územím prochází tranzitní ropovod Družba. Severovýchodně od Polné je umístěno

zařízení katodové ochrany spolu s kabelem katodové ochrany potrubí.

Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů

V území se nenachází území se zvláštním statutem ochrany přesahující hranice obce, nenachází

se zde CHKO, ani jiné maloplošná nebo velkoplošná chráněná území.

Jediným zástupcem je lokalita soustavy NATURA2000, která zasahuje dle toku i do sousedních

katastrů. Tyto plochy jsou návrhem ÚP respektovány, popis a zhodnocení jejich možného ovlivnění

návrhem ÚP je podrobně popsán ve Vyhodnocení vlivů na lokality soustava NATURA2000.

Nadregionální a regionální systém ekologické stability

Průběh nadregionálních a regionálních prvků systému ekologické stability je převzat ze ZÚR kraje

a obsahuje pouze nadregionální úroveň ve formě dvou vzájemně křížených os, a to:

- nadregionální biokoridor č 125 Špičák – Rasůveň a č.124 125-Žákova hora.

Oba prvky jsou upřesněny na měřítko hranice katastrální mapy.

Koordinace navrženého lokálního systému ekologické stability se sousedními urbanistickými

jednotkami je mírně problematické vzhledem k původnímu závaznému systému pouze na území

města Polná.

Koordinace navrženého lokálního systému ekologické stability se sousedními urbanistickými jednotkami:





Lokální úroveň ÚSES představuje navrhovaný mezofilní biokoridor spojující údolnici Loděnice a

údolnici Zámeckého potoka. Biokoridor je ukončen v břehovém porostu Zámeckého potoka,

pokračování do sousední územní jednotky Lány není vůči účelu biokoridoru podmínečné.

Ochrana horninového prostředí

V území se nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin, pouze nevýhradního stavebního

kamene v Hrbově, jehož využití je v rámci funkce stabilizováno a respektováno, dále je navrženo

jeho malé rozšíření v rámci plochy NG.s.

Vodní hospodářství


Navržené řady zásobování pitnou vodou jsou součástí SV Polná – Dobronín a přímo tak navazuje

na zásobovací řad obce Záborná.

Kanalizace

Stejně jako v případě zásobování pitnou vodou soustava kanalizačních stok v obci Polná přímo

navazuje na kanalizační systém obce Záborná.

Vodní režim v území

Celá zájmová oblast je územím zranitelné oblasti stanovená dle zákona 254/2001 Sb., o vodách

(vodní zákon), území, kde se vyskytují:

- povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné

vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této

hodnoty dosáhnout nebo

- povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze

zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Vláda nařízením stanovuje zranitelné oblasti a v nich upravuje používání a skladování hnojiv a

statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.

4b Vyhodnocení splnění požadavků Zadání

Zadání územního plánu města Polná bylo schváleno Usnesením zastupitelstva únoru 2012.

Jednotlivé body Zadání byly splněny takto:

Ad a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů byly respektovány





Zásady PUR 2008 včetně úkolů pro územní plánování jsou v souladu s návrhem územního plánu

Polné, v příslušných kapitolách Odůvodnění = (PUR 2008, komplexní zdůvodnění přijatého

řešení).

Add b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů

Návrh územního plánu převzal databázi ÚAP 2008, poskytnutou pořizovatelem (ORP Jihlava).

Databáze je akceptována a zapracována. Prvky nadregionálního a regionálního územního

systému ekologické stability jsou převzaty ze ZÚR Kraje Vysočina se zpřesněním v rámci

územního plánu Polné do hranic pozemkových parcel resp. přírodních a terénních hran. Rozvoj

řešeného území reaguje na blízkosti dálnice D1 a krajského města Jihlava zejména při řešení

rozvoje dopravní infrastruktury.

Byla řešena vodohospodářskou problematiku rozvoje města včetně jeho místních částí.

Územní plán v rámci vodohospodářského řešení zohlednila veškeré výstupy zpracovaných studií:

- rekonstrukce a rozšíření vodovodu v Polné,

- rekonstrukce a rozšíření kanalizace a intenzifikace ČOV v Polné,

- v místních částech napojení na vodovodní systémy Polné a Záborné,

- v místních částech nová splašková kanalizace a napojení na ČOV Polné,

- v místní části Skrýšov individuální jímání a čištění odpadních vod.

Současně bylo dle požadavků daných zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, plně respektována

nezastavitelnost stanovených aktivních záplavových zón Šlapanky a Zlatého potoka. Stejně tak

byla ponechána nezastavěna zóny vymezená rozlivu Q100 v případě obou vodotečí. Nezastavěny

byly ponechány i nivy ostatních vodních toků.

Z hlediska oblasti životního prostředí je požadováno v návrhu respektovat následující limity využití

území:

- poddolovaná území – jsou plně respektována, včetně ložiska nevýhradního nerostu

- oblasti s půdami I. a II. tř. ochrany ZPF – ve volné krajině jsou respektovány, místně je

však urbanistická koncepce navrhována i do těchto bonitních půd a to z důvodu přímé

návaznosti na kompaktní zástavbu obce; blíže jsou návrhy zdůvodněny v příslušných

kapitolách a rozsah záborů je vyčíslen v kapitole vyhodnocení záborů PUPFL a ZPF

- krajinářská problematika – za další limit – omezení využití území je považováno

vymezení oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko, OKR Žďársko - Bohdalovsko a

SMKr Polná – Peklo dle Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina, podmínky





vyplývající z této koncepce jsou obecně respektovány, v několik oblastech je však

možno konstatovat, že jsou některé podmínky narušeny, a to na úkor rozvoje v jiné

oblasti udržitelného rozvoje; bližší vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení URÚ a

SEA, včetně doporučení – opatření pro minimalizaci nebo úplnou eliminaci vlivů.

Návrh územního plánu dále zohledňuje koncepční materiály širšího území, který jsou vydány

krajem Vysočina. Jedná se o tyto dokumenty:

- Program rozvoje kraje Vysočina

- Vysočina v dopravě

- Páteřní síť kraje Vysočina

- Memorandum o spolupráci v železniční dopravě v rámci územního obvodu kraje

Vysočina

- Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina

- Zdravotní plán kraje Vysočina

- Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok 2008 – 2009

- Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013

- Koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina

- Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina

- Územní energetická koncepce kraje Vysočina

- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

- Povodňový plán pro území kraje Vysočina

- Plánování v oblasti vod

- Aktualizace Programu ke zkvalitňování kvality ovzduší kraje Vysočina

Add c) Požadavky na rozvoj území obce

Návrhem územního plánu byl posílen význam města jako spádového centra mikroregionu s

odpovídající nabídkou služeb a vybavenosti. Návrh zohlednil potřeby trvale bydlících obyvatel

města i na populaci dojíždějící do města za prací nebo vzděláním. Byla respektována základní

koncepce území plošné památkové ochrany a nemovité kulturní památky včetně jejich nejbližšího

okolí a další architektonicky cenné soubory staveb. Při návrhu rozvojových lokalit byla

respektována stávající urbanistická struktura sídla a dodržena návaznost na současně zastavěné

území.

Do návrhu územního plánu jsou dále zohledněny strategické rozvojové dokumenty města:





- skutečný stav vodovodu a kanalizace v Polné, zpracovala VAS, a. s. v roce 2008

- rekonstrukce a rozšíření vodovodu v Janovicích, výkresová dokumentace nových

rozvodů

- provozní řád vodovodu v Polné včetně dodatku pro vodovod v Janovicích, zpracovala

VAS, a. s. v 11/2011

- ČOV Nové Dvory, projekt pro stavební povolení, zpracoval Drupos Havlíčkův Brod v

roce 2008

- Urbanistické studie záměru rozvoje místních částí Nové Dvory, Janovice a Hrbov,

zpracoval Atelier Penta Jihlava v roce 1999

Územní plán byl vytvořen v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje města, což je potvrzeno

dokumentací, která je součástí návrhu územního plánu. V rámci návrhu rozvojových ploch je v

územním plánu navržen přiměřený rozvoj území na návrhové období. Návrh územního plánu

převzal vymezené zastavitelné plochy dle stávajícího ÚPNSÚ ve smyslu změny č. 1-10. Dále jsou

zapracovány požadavky, jak jsou uvedeny ve výčtu této kapitoly.

Mezi hlavní požadavky města Polná patří:

- Řešit autobusové nádraží

- Vymístit výrobu v ulici Palackého – P2-Bh-po

- Dodržovat stávající přestavbové plochy stávajícího platného územního plánu. – Amylon,

Farma A

Územní plán je koncipován s ohledem na principy udržitelného rozvoje, blíže je hodnotí

v samostatném dokumentu Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území.

1. Plochy bydlení

Byly zapracovány nové návrhové plochy pro bydlení typu bydlení v rodinných domech. Plocha pro

bydlení v bytových domech je vymezena v území jednou na ploše výrobního areálu v návaznosti

na Palackého sídliště. Bytové domy lze umísťovat v území v rámci ploch smíšené obytné funkce.

Plochy bydlení byly převzaty. Byly vyhodnoceny jako reálné. Jako vhodný spatřujeme rozvoj kolem

staré vodárny. Přejímáme i rozvoj v oblasti Kateřinov, který však vzhledem k podmiňujícím

investicím považujeme za nevhodný a je odsunut etapizací





Byl navržen přiměřený rozvoj města včetně jeho místních částí, při vědomí nutnosti etapizace a

v další fázi zpracování dokumentace pravděpodobnosti převedení některých ploch do rezerv.

Sídliště Palackého bylo ponecháno jako území, kde je funkce bydlení stabilizována. Sousední

návrhové plochy smíšené obytné funkce a sportovní vybavenosti umožňují doplnění chybějících

funkcí.

2. Plochy výroby a skladování

Převzaté plochy výroby a skladování jsou v segmentu mezi železnicí a silnicí II/348. Nově

navrhované plochy výroby jsou severněji, v segmentu mezi silnicemi II/348 a Resslova. Jedná se o

plochy výroby, které jsou podmíněny realizací dopravního propojení, které představuje návrhová

plocha Z21-DS-po. Součástí těchto ploch je také a rozšíření stávajícího areálu „Farmy B“ na

Resslově ulici. Naplnění této plochy není vázáno etapizací.

Plochy se nacházejí na bonitních půdách a jsou vymezeny přesto, že Polná má plochy výroby,

které jsou neobsazené. Vymezení těchto nových ploch je snaha zabránit monopolu na trhu a

zabránit vysokým cenám, které nemohou zaujmout investory. Na tomto názoru byla v průběhu

jednání s veřejností a v dalších jednáních na radnici shoda a proto ponecháváme tyto plochy

podobně v obou variantách. Některé převzaté plochy (Z17-VL-po a Z12-VL-po) jsou blokovány

nevhodným vodním režimem, který brání využití a jsou odsunuty v etapizaci.

Tímto bylo vyhověno zadání, kde se se uvádí požadavek na: „ dostatek nových ploch s cílem

vytvoření dostatečné nabídky pracovních příležitostí na území města pro jeho obyvatele,

dojíždějící do města a žádoucí imigranty.“

Plochy jsou navrženy na západním okraji města mezi dráhou železnice a komunikací, která

směřuje již mimo zastavěné území Polné k dálnici a hlavním tranzitním směrem k dálnici a

k Jihlavě.

Rozšíření průmyslové zóny je realizováno severním směrem ve vazbě na dopravní řešení.

Požadavek zadání na prověření možnosti rozvoje průmyslové zóny na západ tím považujeme

zodpovězený.

Bylo prověřeno aktuální využití stabilních ploch pro zemědělskou výrobu (areály zemědělských

družstev) a nevyužívaným plochám bylo přiřazeno nové funkční využití.

V místních částech byla navržena ve shodě s urbanistickou koncepcí dle požadavků místa pro

rozšíření stávajících využívaných areálů.





Adekvátně s požadavkem je výroba posunuta do okrajových část města, čímž dojde ke zmenšení

emisní zátěže v centru měst a obytných/rekreačních částech.

3. Rekreace a sport

Plochy pro sport byly vymezeny na podkladě platného územního plánu. Návrhová plocha

v průmyslovém areálu v Zápeklí byla zrušena. Plochy pro sport jsou nově navrženy v řešení

Hrbova. Jako oblast pro krátkodobou rekreaci a sport je vymezena oblast kolem Ochozského

potoka. Je zde navržena přestavbová plocha veřejných prostranství s vazbou na potok, zeleň

stávající sportovní areál včetně možnosti jeho rozšíření a propojení průchodnosti prostoru

stávajícím areálem až do ulice Jungmannova. Plochy veřejných prostranství návsí jsou definované

jako veřejný prostor. Do těchto ploch, které slouží také setkávání a rekreaci lze umísťovat dětská

hřiště a další prvky drobné architektury, které svým měřítkem nebo charakterem nenaruší

urbanistickou strukturu a prostorové vztahy v ploše návsi.

Lokalita zahrádkářské kolonie mezi ulicí Žejdlicova a Ochozským potokem byla vybrána jako

přestavbová plocha s možnou výstavbou rodinných domů.

Byly prověřeny vymezení stávajících plochy rekreaci individuální zahrádkářské rekreace. Kolonie

Nad Varhánkem byla zařazena do územního plánu. Plochy kolonie Pod Kalvárií a kolonie nad

Sapeli zůstávají novým územním plánem nedotčené.

4. Smíšené plochy a komerční aktivity

V území se uplatňují návrhové plochy smíšené obytné funkce. Smíšená obytná venkovského typu

se projevuje v Nových Dvorech a v Hrbově. Smíšené plochy v Hrbově se nacházejí na styku

s plochami Zemědělské výroby nebo jsou to plochy orientované směrem na kamenolom.

Plochy smíšené obytné městského typu jsou v Polné. Jedná se o nové využití farmy A, bývalého

Amylonu, přestavbových ploch u ulice Resslova a další. Do těchto ploch lze umístit širší mix

vzájemně nerušících funkcí od bydlení přes středně velké komerční zařízení a středně velké

zařízení občanské vybavenosti až k administrativě nebo drobné nerušící výrobě.

Byly navrženy 2 plochy pro komerční aktivity, plochy pro komerční centra s prodejní plochou nad

500m2. Jedná se o rozšíření plochy ze změn č.7 v blízkosti stávající prodejny JMB a plocha u

křižovatky cest od Polné a Nových Dvorů na západě území Polné.

Byla zachována přiměřená dostupnost služeb a prodejen základního sortimentu v obytných

souborech.

Chybějící občanskou a komerční vybavenost Zápeklí se řeší možností doplnění v rámci

přestavbových ploch s funkčním označením SM.





5. Občanská vybavenost

Stávající občanské vybavení bylo respektováno.

I přes nárůst obyvatel za posledních 20 let o 500 obyvatel zůstává počet dětí stejný. Ani z pozice

města není podnět na další vymezování nových kapacit pro školní a předškolní zařízení. Případné

plochy pro školství lze vymezit v plochách SM.

V Polné je funkční dům s pečovatelskou službou s dostatečnou kapacitou. O novém zařízení se

neuvažuje.

Kapacity stávajících zdravotnických zařízení jsou dostatečné.

Plocha Autobusové nádraží a okolí byla pro budoucí úpravy označeno jako specifická plocha PV.s.

Zřízení nákupního centra v této ploše je nepřípustné, viz regulativy výroková část.

6. Veřejná prostranství

Plochy veřejného prostranství byly vymezeny jako nezastavitelné území.

7. Nezastavitelné území

Byly navrženy plochy sídelní a krajinné zeleně. Bylo respektováno a dále rozvíjeno přírodní

prostředí bezprostředně navazující na historické centrum města - Šlapanky a Ochozského potoka,

toto území bylo propojeno zeleným koridorem s výstupy do okolní krajiny v souladu se stávajícími

turistickými trasami.

– tento požadavek byl prověřen a v rámci něj navržen koridor podél Ochozského potoka jako

prostupný koridor městem, zvyšující možnost pěšího propojení, i zdravotně rekreačních aktivit

V ÚP jsou stabilizovány funkce zajišťující ochranu a nezastavitelnost ploch sídelní a krajinné

zeleně, další jsou navrhovány pro ochranu současně hodnotné zeleně města nebo jako zcela nové

v rozvojových plochách.

Zeleň byla navržena ve všech plochách jako přípustné využití.

U všech zastavitelných ploch byla stanovena maximální míra zastavění. Zbývající díl plochy je bez

členění ponechán pro zeleň a zpevněné plochy.

Byly posouzeny všechny požadavky na změnu územního plánu města. Požadavky, které byly v

souladu s koncepcí rozvoje města, byly do územního plánu zapracovány.





Add d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a

koncepci uspořádání krajiny)

Návrh územního plánu obsahuje základní členění území na zastavěné území, zastavitelné území a

územní rezervu. Členění území odpovídá vyhlášce 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na

využívání území.

Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny vychází z platného územního plánu města.

Byly vytvořeny podmínky pro přeměnu nevyužívaných a zanedbaných areálů (brownfields) a jejich

zapojení do struktury města.( Amylon a bývalý státní statek farmy „A“.)

Byly vytvořeny podmínky pro umístění zón podnikatelských aktivit v dostatečném rozsahu v

okrajových částech města s napojením na kapacitně vyhovující dopravní a technickou

infrastrukturu.

Funkční plochy se vzájemným negativním dopadem byly od sebe vzájemně izolovány. Například

plochou veřejných prostranství mezi výrobou firmy Dafe-plast a návrhovou plochou na bydlení,

plochami smíšených obytných zón mezi čistě obytnou zónou a prostorem navrhované komunikace,

nebo plochou smíšené funkce obytné vesnického typu mezi areály zemědělské výroby a čistým

bydlením v Hrbově.

Byly navrženy prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot, které je třeba před výstavbou

chránit. Vyplývají z regulativů funkčního využití a specifických ploch uvedených ve výrokové části.

Krajinné horizonty byly ochráněny výškovým regulativem. Přírodní dominanty byly respektovány.

Byl vyznačen stávající pěší okruh kolem rybníka Pekla (Klementova stezka). Nově je navrženo

pěší propojení, prostor pro krátkodobou rekreaci kolem Ochozského potoka. Zachována a

doplněna prostorem veřejného prostranství je Kalvárie (Pojmonova cesta)

Byly navrženy územní rezervy v podobě koridorů dopravní infrastruktury. Územní rezervy ostatních

funkčních ploch nebyly navrženy.

Byly prověřeny možnosti zařazení některých ploch do návrhu územnímu plánu.

- Nezařazujeme lokalitu Malá cihelna do ploch výroby a skladování, do průmyslové zóny

města. Považujeme navrhované plochy výroby za dostatečné.

- Část plochy pod Kalvárií považujeme za vhodnou k zastavění.

- Lokalita Nad Háječkem byla zahrnuta do ploch rozvoje bydlení individuálního.

- Lokalita U vodárny byla zahrnuta do ploch rozvoje bydlení individuálního.





Koncepce uspořádání krajiny vychází prioritně z platného územního plánu města a ze současného

stavu a charakteru území, jež se snaží zachovat, včetně všech přírodních a krajinných hodnot.

V ÚP je koncepčně snaha, především u nových rozvojových ploch a přestavbových zdůraznit

izolování nesourodých funkcí k zamezení vzájemného negativního ovlivňování, a to buď

vymezením pásu zeleně, přechodných smíšených funkcí, rozšířením uličního prostoru apod.

Prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot nebyly jmenovitě vymezeny, v rámci ochrany

urbanistických hodnot je vzata v úvahu městská památková zóna včetně jejího ochranného pásma,

v rámci krajiny byly zohledňovány horizonty, ale i jednotlivé cenné funkční segmenty krajiny.

V případě rizika jejich narušení jsou doporučena v rámci Vyhodnocení SEA adekvátní opatření. Na

některé menší, v měřítku ÚP nezobrazované prvky, je v SEA rovněž upozorněno a realizace

funkce je podmíněna jejich ochranou a zachováním – nejčastěji malé sakrální stavby křížků podél

cestní sítě doplněné o několik kusů cenných solitérních dřevin, stromořadí, aj.. Obdobně nebyly

navrženy, ale byly v SEA posouzeny a zohledněny i přírodní dominanty, krajinotvorné významná

návrší a horizonty, vyhlídky a pohledově exponovaná místa.

Add e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

V návaznosti na rozvojové lokality byly řešeny požadavky z hlediska napojení na stávající

inženýrské sítě a stávající dopravní infrastrukturu. V případě, že nebylo možné rozvojové lokality

napojit na stávající technickou infrastrukturu, jsou navrženy mimo rozvojové plochy trasy

inženýrských sítí a dopravní napojení. V rámci rozvojových ploch bude koncepce technické a

dopravní infrastruktury předmětem dalších podrobnějších studií. V rámci návrhu územního plánu

jsou pro jednotlivé rozvojové plochy navrženy pouze přibližně umístěné vstupy (směry napojení)

technické infrastruktury do území.

1. Dopravní infrastruktura

V dokumentaci jsou zakreslena ochranná pásma silnic II. a III třídy. Ochranné pásmo dálnice do

řešeného území nezasahuje. Rozvojové plochy byly napojeny na stávající silniční síť napojovacími

body, které určují směr a přibližné místo napojení. Upřesnění dopravního napojení bude součástí

podrobnějších dokumentací pro jednotlivé rozvojové plochy – upřesnění místa napojení na

stávající dopravní infrastrukturu a návrh nové komunikační sítě v řešených plochách.

Doprava automobilová

Do návrhu není zařazena trasa silnice II/348 ze stávajícího územního plánu. Tato trasa vedená

jako obchvat historického centra měst dle našeho názoru nepředstavuje vhodné řešení dopravní

situace v Polné. Tato trasa by vyžadovala zásahy do struktury stabilizovaného území.





V návrhu je zapracováno propojení křižovatky silnic II/348 od Dobronína a II/352 od Jihlavy na

silnici III/3503 na Nové Dvory. Tuto komunikaci současně s dalším pokračováním obchvatu až do

křížení se silnicí II/351 směr Brzkov navrhujeme zahrnout do homogenizace silničního tahu Jihlava

– Polná – Přibyslav.

V rámci výše uvedeného komunikačního propojení je navržena okružní křižovatka na stávající

stykové křižovatce silnic II/348 x II/352. Tato křižovatka může být vybudována i nezávisle na

propojení na silnici III/3503 (vytvoření zárodku na budoucí propojení).

V návrhu územního plánu je navržen koridor územní rezervy pro velký severní obchvat města,

který začíná na křižovatce III/3503 x III/34817 (navazuje na propojení z křižovatky II/348 x II/352) a

je ukončena napojením na II/348 na východě řešeného území. V úseku mezi křižovatkami II/348 x

II/352 a obchvat x II/351 navrhujeme trasu zahrnout do propojení Jihlava ↔ Polná ↔ Přibyslav

(připravované pro převedení silnice I. třídy) a odstranit tak průjezd zastavěným územím města

Polná, který je zcela nevyhovující pro převedení do kategorie silnice I. třídy.

Železniční doprava

Stávající, byť neprovozovaná trať, včetně plochy nádraží je návrhu zachována pro další případné

využití. Rovněž jsou zachována stávající ochranná pásma železniční trati a vleček.

Veřejná hromadná doprava

V rámci návrhu územního plánu není navržen rozvoj ani restrikce hromadné dopravy. Jsou pouze

vytvořeny podmínky, v rámci technické infrastruktury, které umožní hromadné dopravě lépe a

spolehlivě fungovat. Počet autobusových spojů a jejich směrování je věcí poptávky po přepravě od

občanů a nabídky dopravců.

V rámci návrhu územního plánu pro společné jednání byla provedena podrobnější studie prostoru

stávajícího autobusového nádraží, kde je dle našeho názoru nevyužitá zpevněná i nezpevněná

plocha, které je nevhodným zakončením historického centra města. Cílem těchto ideových návrhů

je využití této plochy a její částečná úprava. Nedílnou součástí úpravy plochy je autobusové

nádraží v redukované, ale stále dostačující velikosti.

Zastávky hromadné dopravy nejsou v nových lokalitách navrženy, neboť nemají územní průmět –

budou součástí dopravních ploch, nebo veřejného prostranství. Umístění zastávek v nových

plochách u páteřních komunikací, kde je vedena hromadná doprava bude prověřeno v rámci

urbanistických studií, které zohlední další vazby v rozvojovém území.

Doprava v klidu (parkování a odstavování vozidel)





V rámci návrhu územního plánu je popsán stav dopravy v klidu na celém řešeném území. Řešení

parkování v zastavitelném území je řešeno podle platných vyhlášek a norem ČSN.

Pěší a cyklistická doprava

V rámci návrhu územního plánu je navrženo ponechání stávající prostupnosti území pro

nemotoristickou dopravu, a to včetně cest s vyloučenou automobilovou dopravou. Doplnění nových

propojení pro nemotoristickou dopravu je umožněno v rámci navržených funkčních ploch území a

tyto komunikace nejsou zakresleny. V systému cyklistických tras byly zakresleny trasy stávající,

které propojují řešené území s širším okolím. Nové trasy nejsou navrženy a tím ani zakresleny.

Jejich návrh bude možný například v rámci homogenizace silničního propojení Jihlava – Polná –

Přibyslav, kde je navržen dostatečný koridor i pro návrh souběžné nemotoristické komunikace.

Je navržen relaxační tzv. zelený okruh pro pěší. Trasa okruhu je vedena dle zadání kolem rybníka

Peklo a bude částečně využívat i NS Josefa Klementa. Po vybudování nového pěšího propojení na

východní straně vodní plochy Peklo bude možné změnit trasu NS Josefa Klementa. Na okruh

navazují vstupy a výstupy do území (vazba na centrum města a volnou krajinu) a další vhodné

aktivity vedoucí k oživení a zatraktivnění území.

2. Technická infrastruktura

Rozvoj jednotlivých druhů technické infrastruktury byl navržen v souladu s rozvojem nových

urbanistických struktur a v souladu s funkčním využitím území. Návrh plně respektuje současný

stav sítí (jejich kvalitu a kapacitu) ve vztahu k současným potřebám obce. Plochy pro technickou

vybavenost jsou vymezeny tak, aby jejich umístění bylo optimální, nerušilo základní funkce v

území a nepůsobilo rušivě v krajině. Ochranná pásma jsou zakreslena do výkresu technické

infrastruktury. Při výběru rozvojových lokalit byl plně zohledněn zřetel na ekonomickou náročnost

nezbytných podmíněných investic, maximální využití již vložených finančních prostředků a

optimální územní řešení.

Návrh územního plánu plně respektuje ochranná pásma vodních zdrojů (ochranné pásmo I.

Stupně vodního zdroje Jamenský potok (Šlapanka) a vyhlášená záplavová území (Šlapanka, Zlatý

potok). Současně byly respektovány požadavky schváleného PRVK kraje Vysočina.

Nové rozvojové plochy jsou napojeny na stávající vodovodní síť a jsou řádně odkanalizovány

včetně nezávadné likvidace odpadních vod v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Kanalizace je

řešena jako oddílná. Technologie pro ČOV Nové Dvory, musí nadále zohlednit požadavek imisní

standardy pro Kaprové vody (Zlatý potok). Odvádění dešťových vod musí být řešeno s ohledem na

minimální změnu odtokových poměrů (§ 27 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), proto musí být

zachován stávající odtokový součinitel z navržených ploch výstavby a vymezeny prostory pro

realizaci potřebných technických opatření k zachycení navýšeného povrchového odtoku





(zasakování nebo zadržování vody na přilehlých pozemcích před svedením do kanalizace a dále

do vodního toku). Kapacita ČOV Polná byla navýšena na 5500 EO vzhledem k rozsahu nových

zastavitelných území. Do územního plánu byl dle zpracované dokumentace zanesen objekt

čistírny odpadních vod v místní části Nové Dvory.

Návrh nakládání s odpady zůstává nezměněn a je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového

hospodářství kraje Vysočina.

3. Občanská vybavenost

Byla ochráněna stávajících zařízení občanského vybavení. Další rozvoj obytných území byl

podmíněn dostupností občanské vybavenosti.

Byly navrženy plochy pro sportovní vyžití. Byly navrženy plochy komerční vybavenosti. Byla

vymezena plocha pro rozvoj hřbitova, obklopená veřejným prostranstvím s převahou zeleně.

Navazující prostory tvoří pobytové prostory zahrad rodinných domů. Takto pojednaná funkční

kombinace zajistí důstojný a pietní charakter místa.

4. Veřejná prostranství

Byla zajištěna ochrana a rozvoj stávajících veřejných prostranství (náměstí, návsi místních částí,

ulice, parky).

Veřejné plochy s převahou zpevněných ploch slouží jako prostory ulic náměstí částí návsi

s možností vedení komunikací, parkovišť drobných vodních ploch, liniové zeleně, plochy pro pěší,

vedení cyklostezky a podobně. Specifická plocha PV.s je vymezena pro prostor stávajícího

autobusového nádraží bývalého rybníka. Prostor je určen k přestavbě s novým vedením dopravy,

novou podobou nádraží s možností menší budovy zázemí, s parkovacími i parkovými plochami.

Více je uvedeno v regulativech ve výrokové části.

Veřejná prostranství s převahou zeleně. Veřejně přístupné plochy, které propojují části města.

Plocha P15-PZ-po podél Ochozského potoka rozšiřuje plochy zeleně v jádru města. Plochy návsí,

kde tato funkce stabilizuje jejich přírodní charakter.

Add f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

Návrhem jsou ochráněny tradiční urbanistické a architektonické hodnoty v území.

Respektujeme prostorové uspořádání krajiny a sídel, jejich historický půdorys, charakter a měřítko

zástavby a zachování stávajících panoramatických pohledů. Důsledně je chráněna historická

cestní síť a je zajištěna průchodnost zastavěným i nezastavěným územím města.

Byly respektovány přírodní i stavební dominanty jako identifikační prvky a orientační body území.





Ochrana přírodních hodnot

ÚP stabilizuje nezastavěné plochy zeleně uvnitř sídla i ve volné krajině, přírodně cenné segmenty

krajiny jsou chráněny i způsobem využití ZP, plochy přírodní s jednoznačným způsobem

přípustného využití. V návrhu jsou zohledněny a respektovány veškeré přírodní hodnoty území, tj.

významně krajinné prvky, evropsky významná lokalita CZ0613332 – Šlapanka a Zlatý potok, i

lokality s evidovaným výskytem zvláště chráněných druhů:

Další lokality ochrany přírody:

- Borský rybník – rybník s litorály a navazující mokřad s ohroženou avifaunou

- Špitálský les – zčásti odvodněné přípotoční olšiny s dřípatkou horskou

- Kukle - rybník s litorály a navazující mokřad s ohroženou avifaunou

- Samotín – vlhké rašelinné louky v okolí samoty s ohroženými druhy rostlin

- Registrované významné krajinné prvky

- Nad Březinou – travnatá stráň s bohatou populací vemeníku dvoulistého

- Kalvárie – cenný porost dřevin s křížovou cestou

Nová cenná území s významným přírodním a krajinným potenciálem nebyl přímo vymezována, ale

návrhem byly zohledněny všechny typické charakteristiky místní krajiny.

Do územního plánu, koordinačního výkresu, byla doplněna trasa migračně významného koridoru

pro velké savce v jihovýchodní části řešeného území.

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

ÚSES byl částečně převzat, částečně navržen jako nový. Nové prvky byly navrženy v malých

sídlech, tj. krom Polné, kde nebyl schválen současným územním plánem. Vymezení jednotlivých

prvků ÚSES prioritně vychází z platného územního plánu, dále ze ZÚR kraje Vysočina. Dále jsou

prvky upraveny dle současného stavu využití území s preferencí ekologicky stabilních segmentů

krajiny, a to i s ohledem na vlastnické vztahy v řešeném území. ÚSES byl revidován k tomu

autorizovanou osobou dle soudobých metodik a vžité praxe. Veškeré prvky ÚSES jsou překryvnou

funkcí nad nezastavitelným využitím území.

Ochrana ZPF a PUPFL

Navrhovaná rozvojová území si vyžádají zásah – zábory půdního fondu. Koncepčně jsou dodrženy

zásady ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb. a v příslušné kapitole jsou zdůvodněny návrhy





rozvoje. Urbanistickou koncepcí je upřednostněno využití nezastavěných pozemků a dále i proluky

navazující nebo přímo v rámci zastavěného území obce.

Složitější je situace v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových

ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je

přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím

rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle

obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové

plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci

zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu.


výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech.

Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF a PUPFL, vč. tabelárního

přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d – Vyhodnocení předpokládaných důsledků

navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL.

Add g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace

Ve stabilizovaném území města nebyly nenavrhovány plošné asanace území. Požadavky na

revitalizaci a rehabilitaci méně vhodných lokalit byly řešeny vytvořením podmínek v regulativech.

Byly navrženy plochy přestavby.

Byly vymezeny veřejně prospěšné stavby a koridory, veřejně prospěšná opatření.

V územním plánu byl vymezen konkrétní pozemek pro výstavbu ČOV v místní části Nové Dvory

a ČOV byl zařazena jako veřejně prospěšná stavba VST17.

Formou VPO jsou vymezena opatření sloužící k ochraně a rozvoji přírodního dědictví, tj. některé

skladebné části lokálního ÚSES, jenž je ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve

znění pozdějších předpisů, vytvářen ve veřejném zájmu. Jako VPO jsou přitom vymezeny

nefunkční skladebné části ÚSES.

Add h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na

ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek

nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými

přírodními jevy)

Požadavky na obranu státu

Řešeném území se nachází v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. Jedná se o

zájmová území ČR – Ministerstva obrany.





V uvedeném zájmovém území označeném výškou 100 (viz atributy jevu ÚAP) lze vydat územní

rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 50 m n. t. jen na základě závazného

stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. V zájmovém území

označeném výškou 150 (viz atribut jevu z ÚAP) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou

nadzemní výstavbu přesahující 100 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva

obrany, zastoupeného VUSS Pardubice. V zájmovém území označeném výškou 200 (viz atributy

jevu ÚAP) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 150

m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS

Pardubice. Veškeré podrobnější informace byly předány formou digitálních podkladů v rámci ÚAP.

Požadavky ochrany obyvatelstva

V případě hrozby nebo vzniku mimořádné (případně krizové) situace se bude postupovat podle

schváleného Krizového, respektive Havarijního plánu Kraje Vysočina. Dále je nutno v souladu

ustanovením § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

zapracovat do územního plánu návrh ploch pro požadované potřeby uvedené především pod

písmeny a), c), d), g), h) a i).

Z hlediska požární ochrany je třeba v zastavitelných územích (např. plochy pro bydlení, občanskou

vybavenost, komerční využití, průmyslové a výrobní zóny apod.) respektovat požadavky vyplývající

z právních předpisů na úseku požární ochrany a souvisejících předpisů (zejména požadavky

týkající se zařízení pro protipožární zásah – přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární

účely, dále zásobování požární vodou a požadavky na odstupové vzdálenosti).

Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich těžby

V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, chráněné ložiskové území ani ložisko

vyhrazeného nerostu. Na území se však nachází plocha současné těžby nevýhradního nerostu.

Tato plocha je Návrhem ÚP respektována a je navrženo jeho mírné rozšíření na základě

požadavku vlastníka.

V dotčeném prostoru jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb, která jsou Návrhem

ÚP rovněž respektována:

- Polná 2 – ev. č. 4884 – po těžbě radioaktivní rudy po roce 1945 – dotčená plocha činí

64 404 m2.

- Polná 2 – ev. č. 3110 – po těžbě radioaktivní rudy po roce 1945 – dotčená plocha poddolovaného území – ojedinělá pravděpodobnost.

Protipovodňová ochrana





Napojení rozvojových lokalit na místní kanalizační systém a zabezpečení nezávadné likvidace

odpadních vod byl proveden v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Na základě tohoto

zákona byly také plně respektovány manipulační a ochranná pásma podél toků. Jako rozvojové

lokality byly vybírány oblasti s vhodnými podmínkami pro zásak srážkových vod a je plně

vyžadována primární možnost zásaku na místě vzniku.

V územním plánu byly plně respektovány podmínky rozhodnutí vyhlášených záplavových území

vodních toků Šlapanka a Zlatý potok. V záplavovém území nebyly umístěny žádné stavby trvalého

charakteru. Dokumentace obsahuje názvy vodních toků včetně jejich správců.

Pozemkové úpravy

Žádné zpracované pozemkové úpravy nebyly v době zpracování Návrhu zpracovateli známy.

Ochrana veřejného zdraví

Vyhledat plochy, jejichž současné využití má negativní dopad na okolí, a navrhnout vhodné

opatření. Při navrhování rozvojových ploch zohlednit ochranu veřejného zdraví. Rozvojové plochy

pro výstavu rodinných domů i případnou občanskou vybavenost limitovat izofonou v souladu

s nařízením vlády č. 148/2006 Sb.

V případě vzájemného ovlivňování ploch či dopravních staveb z hlediska hluku či emisí, které

může způsobit negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva, budou tyto plochy zařazeny

mezi plochy s podmíněně přípustným využitím. V rámci následujícího řízení dle stavebního zákona

bude u těchto ploch dokladováno, že jejich využití nebude mít negativní vliv ne lidské zdraví

a pro objekty chráněné (ve smyslu odst. 3 § 30 zákona 258/2000) nebudou překračovány

hygienické limity hluku.

V souladu s požadavkem KHS KV k aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR KV)

k akci „Homogenizace silnice II/352 v úseku Jihlava – Polná, silnice II/348 na území města Polná

a silnice II/351 v úseku Polná – Přibyslav na parametry silnice I. třídy“ bude dokladován soulad

s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví, a to nepřekračování limitních hodnot hluku dle

platné legislativy a bude posouzen vliv na lidské zdraví z hlediska zdravotních rizik. Na základě

tohoto hodnocení, pokynů pořizovatele ZÚR KV a stanoviska ministerstva dopravy bude trasa

komunikace zanesena do územního plánu.

Pro dané území nejsou k dispozici izofony dokladující intenzitu šíření emisního zatížení

z automobilové dopravy, tedy není možné doložit splnění limitů hluku v kompetenci a měřítku

územního plánu. Toto doložení se doporučuje v dalších správních řízení při realizaci jednotlivých

záměrů generujících významné dopravní intenzity, nebo klíčové nové dopravní trasy a vazby

v území. Jako preventivní opatření zajištující minimalizaci vzniku nadměrného hlukového zatížení

jsou navrhovány pásy zeleně izolující rozdílná funkční využití, dále i samotná urbanistická a





dopravní koncepce, jejímž účelem a snahou je odvést dopravu z obytných částí města a jeho

centra, samozřejmě, pokud nejsou jejich cílovou destinací.

Energetika

UP respektuje požadavky vyplývající ze zpracované územně energetické koncepce.

UP respektuje ochranná a bezpečnostní pásma, která jsou nezbytná pro zajištění spolehlivého

provozu energetických zařízení a bezpečnostní pásma vedoucí k zamezení nebo zmírnění účinků

případných havárií.

Add i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území

Byla prověřena aktuálnost navrhovaných ploch platným územním plánem.

Respektujeme vydaná platná územní rozhodnutí a stavební povolení.

Návrh si vyžádá zábory ZPF, které jsou podrobně vyhodnoceny v v kap. 4d – Vyhodnocení

předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Koncepčně jsou dodrženy

zásady ochrany ZPF; je upřednostněno využití nezastavěných pozemků a dále i proluky navazující

nebo přímo v rámci zastavěného území obce. I přes toto koncepční řešení je v některých lokalitách

navrhován rozvoj na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je

přebírána z platného ÚPNSÚ.


výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech.

V souvislosti s vymezením ploch s rozdílným způsobem využití prověřit zejména:

- podmínky využití problematicky využívaných areálů umístěných v sousedství městského

centra a ploch bydlení s cílem omezit negativní dopadu provozu areálů (např. Nerudova

ulice).

- podmínky využití problematicky využívaných areálů tzv. brownfields. Jedná se např. o

plochy zemědělské farmy A, výrobního areálu firmy Amylon a firmu Kövak pod Palackého

sídlištěm.

V souvislosti s návrhem nového funkčního využití území je nutné zohlednit trasy a ochranná

pásma stávající technické infrastruktury a vyhlášená pásma hygienické ochrany a řešit omezení,

která z nich vyplývají.

Vyhlášená pásma hygienické ochrany zemědělských areálů byly dostupné z výchozích podkladů

ÚAP byly zohledněny a rizika dopadu včetně návrhu opatření pro jejich minimalizaci jsou navržena

ve Vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro každou jednotlivou dotčenou plochu.





V souvislosti s řešením ploch pro bydlení nebyly zapracovány izofon s výhledem na 30 let u

stávajících i výhledových liniových staveb dopravní infrastruktury, a to z důvodu nedostupnosti

těchto podkladů (ÚAP, ZÚR, Strategické hlukové mapy.

Problém prostorové regulace a zásad ochrany veřejných prostranství zabránění tlaku na vysokou

intenzitu využití území a zvyšování dopravní zátěže území byl vyřešen stanovením funkčních a

prostorových regulativů

Nové prvky ÚSES budou přednostně umisťovány na pozemcích ve vlastnictví města, kraje a

České republiky.

Správním územím protéká významný vodní tok Šlapanka (stanoveno záplavové území včetně

aktivní zóny čj. KUJI 63662/2008 ze dne 2.9.2008), významný vodní tok Zlatý potok (stanoveno

záplavové území včetně aktivní zóny čj. KUJI 58424/2006 ze dne 9.8.2006) a drobné vodní toky

Skrýšovský potok, Ochozský potok a Zhořský potok. V hlavním a koordinačním výkrese je

zakreslena aktuální hranice záplavového území včetně aktivní zóny. V územním plánu jsou

stanovená záplavová území plně respektována. Kromě nezbytných staveb dopravní a technické

infrastruktury nejsou do záplavového území umisťována nová zastavitelná území. Podél drobných

vodních toků jsou vyžadovány nezastavitelné pásy v šíři min. 6,0 m pro údržbu a výkon správy

vodních toků, podél významných vodních toků bude ponechán volný pás v šíři 8.0 m.

Řešeným územím prochází železniční trať Dobronín ↔ Polná, její ochranné pásmo bylo

respektováno. Obytná výstavba i u ploch se smíšeným funkčním využitím, byla umístěna

v odsazení od tělesa dráhy, které zajistí nepřekročení hodnot hygienických limitů ze stávající i

výhledové železniční dopravy.

Středem řešeného území prochází katodově chráněná trasa produktovou ČEPRO, a. s. s jejím

ochranným pásmem. Dále je v katastrálním území Polná umístěna stanice katodové ochrany

(SKAO) s NN přípojkou, elektrickým vedením SKAO, anodovým uzemněním a s jeho ochranným.

Z důvodu zajištění bezpečnosti osob a ochrany majetku je třeba, aby všechny stavby a činnosti

situované do ochranného pásma zařízení v majetku ČEPRO, a. s. respektovaly vzdálenosti

stanovené platnými právními předpisy a ČSN 65 0204. Textová část odůvodnění územního plánu

proto bude obsahovat informace o existenci produktovou, jeho ochranném pásmu a konkrétních

omezeních a opatřeních pro umísťování jednotlivých staveb, které vyplývají z nařízení vlády č.

29/1959 Sb. a ČSN 65 0204. Tyto limity využití území budou promítnuty do regulativů funkčního a

prostorového využití území. Koordinační výkres obsahuje zákres a popis trasy produktovou i jeho

ochranná pásma v šíři 300 m na každou stranu od osy potrubí včetně ochranného pásma

anodového území v šířce 100 m na každou jeho stranu.





Add j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na

obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose

Zastavěné území města bylo vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006

Sb.) k 1.4.2013.

Všechny navrhované plochy byly vymezeny jako plochy zastavitelného území dle regulativů.

Zastavitelné plochy navazují na vymezené zastavěné území města.

Hodnotné části krajiny jsou vymezeny jako nezastavitelné území, často i jako prvek ÚSES.

Add k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření

změn jejich využití územní studií

Byla označeny plochy a koridory, u kterých podmínky prostorové regulace, vzhledem k jejich

rozsahu nebo charakteru, není možné stanovit přímo územním plánem, proto je vhodné jejich

využití před započetím výstavby prověřit územní studií.

Add l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro

rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem

V ÚP Polná nebude pořizován regulační plán.

Add m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území,

pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek a zpracování

vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na

evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast

Variantní Návrh územního plánu města Polná byl podroben Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

území, jehož součástí bylo i Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a Vyhodnocení vlivů na

lokality soustavy NATURA2000.

Vyhodnocení SEA bylo provedeno dle platných standardů a metodik a ve struktuře dané přílohou

stavebního zákona. Vyhodnocení se zabývá každou jednotlivou plochou, u které je provedeno

posouzení na stanovené složky životního prostředí, obyvatelstvo, veřejné zdraví, i hmotné a

kulturní statky. Dále bylo provedeno zhodnocení a porovnání variant navrženého rozvoje, a to

podle jednotlivých oblastí – skupin funkčního využití, kde je tímto i zohledněna lokální kumulace

vlivů na současný stav životního prostředí. V návaznosti na identifikované možné negativní vlivy

byla navržena preventivní, minimalizující nebo kompenzační opatření pro možnou

akceptovatelnost rozvoje v dané oblasti (např. změna funkce, redukce nebo až vyjmutí plochy

z návrhu ÚP).





Vyhodnocení SEA i NATURA2000 je garantováno k tomu autorizovanou osobou dle současně

platné legislativy.

K předloženému Vyhodnocení SEA bylo příslušným úřadem vydáno souhlasné stanovisko

s podmínkami (kapitola 3c)). Tyto jsou adekvátně zapracovány do textové části územního plánu a

blíže popsány v kapitole 3b), 3d) Odůvodnění.

Add n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování

variant

Variantním návrhem bylo prověřeno umístění hlavních rozvojových směrů. Prověřeny byly lokality

pro průmysl a bydlení. Zastupitelé města Polné hlasování rozhodli pro výběr varianty.

Add o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na

uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení

včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení

Návrh územního plánu byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., (stavební zákon) v

platném znění a jeho prováděcími vyhláškami a dalšími platnými právními předpisy, které se

vztahují k této problematice.

Obsah návrhu územního plánu i jeho odůvodnění byl vyhotoven v souladu s §13 vyhlášky č.

500/2006 Sb.

Byl použit souřadnicově orientovaný mapový podklad (S-JTSK).

4c Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje

Z oblasti životního prostředí nevyplývají s územního plánu žádné podněty nadmístního významu

nad rámec ZÚR Kraje Vysočina.

4d Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

4.d 1) Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně.

Návrh rozvoje území obce vychází z platného územního plánu Polné včetně změn č. 1 – 10.

Převádí rozvojové plochy ÚP do návrhové části nového územního plánu. Dále jsou vymezeny

nové rozvojové plochy na podkladě vyhodnocení požadavků Zadání nového územního plánu,

Komentář [AH4]: Bude se nyní aktualizovat kapitola?





doplněny a upřesněny jsou v průběhu zpracování návrhu územního plánu podle pokynů určeného

zastupitele obce.

Celkový zábor ZPF bude v důsledku plánovaného rozvoje představovat 92,75 ha plochy a to

převážně orné půdy 65%. Nejvýznamnější zábor je navržen pro funkci BI 31,5 %.

Pro funkce nezastavitelné (NG.s, PV, PZ, W, ZN ZP ) je navrženo k záboru 23 ha (cca 25%

celkového záboru ZPF).

Tabulka 10 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] - souhrnná tabulka

Kultura zemědělské půdy

Výměra celkem

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha

I. II. III. IV. V.

Orná 60,397 6,941 30,346 17,876 0,000 5,233

Trvalé travní porosty 24,633 4,718 8,187 8,021 0,000 3,707

Chmelnice 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Vinice 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Ovocné sady 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Zahrady 7,716 0,514 0,533 5,925 0,045 0,700

Ostatní 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

celkem 92,746 12,173 39,067 31,822 0,045 9,640

Tabulka 11 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – dle jednotlivého funkčního využití

Funkční využití

I. II. III. IV. V. Celkový součet

BI 6,1715 3,9064 13,1644 6,0106 29,2529 DS 0,9100 1,0194 1,9294

NG.s 0,3752 0,3752 OH 0,4868 0,4868 OK 0,8356 0,6966 1,5323 OS 0,9273 0,6416 0,0714 0,2232 1,8635 PV 0,4072 3,2395 2,5358 0,0452 0,2523 6,4798 PZ 0,1909 8,2134 1,1160 1,7133 11,2256 SM 0,2329 3,1801 1,1314 0,0000 0,1720 4,7164 SV 0,9531 0,7022 0,0080 1,6632 TI 0,0410 0,0336 0,1770 0,2515 VD 0,4593 1,2002 1,6594 VL 0,7029 14,7116 6,6149 0,7023 22,7318 VZ 2,9551 0,6772 3,6323 W 0,1311 2,0086 2,1397 ZN 1,7107 1,0599 0,0046 2,7752 ZP 0,0220 0,0010 0,0231

Celkový součet 12,1730 39,0667 31,8217 0,0452 9,6396 92,7462









Tabulka 12 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF Lokalita

číslo Navrhovan

é využití Výměra celkem

[ha]

Z toho půda náležející do ZPF v ha Druh ZPF podle

katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny

Výměra zemědělské půdy podle BPEJ [ha]

Nezemědělská půda [ha]

Katastrální území

Meliorace Původ V současně zastavěném území obce

[ha]

Mimo současně zastavěné

území obce [ha]

Celkem [ha]

P9-BI-po BI 2,052 1,203 0,834 2,037 orná půda 71500 II. 1,9254 0,015 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 71500 II. 0,0479 0,000 Polná 0,000 CP zahrada 71500 II. 0,0634 0,000 Polná 0,000 CP

Z1-BI-ja BI 0,235 0,000 0,235 0,235 orná půda 74700 III. 0,0019 0,000 Janovice u

Polné 0,000 CP

orná půda 75001 III. 0,2335 0,000 Janovice u

Polné 0,000 CP

Z1-BI-sk BI 0,289 0,000 0,268 0,268 orná půda 72944 V. 0,2502 0,021 Skrýšov u

Polné 0,000 CP

trvalý travní

porost 72944 V. 0,0179 0,000 Skrýšov u

Polné 0,000 CP Z37-BI-po BI 0,650 0,000 0,650 0,650 orná půda 72914 III. 0,6498 0,000 Polná 0,000 CP Z43-BI-po BI 2,679 0,000 2,679 2,679 orná půda 72914 III. 2,6786 0,000 Polná 0,000 CP

Z5-BI-ja BI 0,100 0,100 0,000 0,100 zahrada 74700 III. 0,0997 0,000 Janovice u

Polné 0,000 CP

Z6-BI-ja BI 0,427 0,000 0,416 0,416 trvalý travní

porost 72901 I. 0,1929 0,011 Janovice u

Polné 0,000 CP

trvalý travní


Polné 0,000 CP

Z7-BI-ja BI 0,575 0,000 0,321 0,321 orná půda 72911 I. 0,0553 0,254 Janovice u

Polné 0,000 CP

trvalý travní


Polné 0,000 CP

orná půda 76701 V. 0,1205 0,000 Janovice u

Polné 0,000 CP

trvalý travní

porost 76701 V. 0,0504 0,000 Janovice u

Polné 0,000 CP





Lokalita číslo

Navrhované využití

Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

Z2-DS-po DS 0,037 0,000 0,019 0,019 orná půda 71500 II. 0,0187 0,018 Polná 0,000 CP Z21-DS-

po DS 1,371 0,000 1,352 1,352 orná půda 71500 II. 0,3467 0,019 Polná 0,063 CP

trvalý travní

porost 71500 II. 0,0299 0,000 Polná 0,001 CP orná půda 74600 II. 0,4117 0,000 Polná 0,389 CP orná půda 75001 III. 0,5636 0,000 Polná 0,363 CP

Z3-DS-po DS 0,023 0,000 0,008 0,008 orná půda 71500 II. 0,0078 0,016 Polná 0,000 CP Z23-OH-

po OH 0,487 0,000 0,487 0,487 orná půda 72914 III. 0,4868 0,000 Polná 0,000 CP Z27-OK-

po OK 0,697 0,000 0,697 0,697 orná půda 71500 II. 0,0237 0,000 Polná 0,000 CP orná půda 71510 II. 0,6729 0,000 Polná 0,000 CP

Z13-OS-hr OS 0,473 0,218 0,116 0,334

trvalý travní porost 72911 I. 0,1158 0,139 Hrbov 0,000 CP

zahrada 72911 I. 0,2179 0,000 Hrbov 0,000 CP Z14-OS-

po OS 0,204 0,204 0,000 0,204 trvalý travní

porost 72914 III. 0,0022 0,000 Polná 0,001 CP zahrada 72914 III. 0,0692 0,000 Polná 0,020 CP

trvalý travní

porost 76701 V. 0,0014 0,000 Polná 0,000 CP zahrada 76701 V. 0,1309 0,000 Polná 0,000 CP

P14-PV-po PV 0,081 0,045 0,000 0,045 zahrada 72941 IV. 0,0452 0,036 Polná 0,000 CP

P8-PV-po PV 0,033 0,008 0,000 0,008 zahrada 71500 II. 0,0062 0,026 Polná 0,000 CP zahrada 76701 V. 0,0013 0,000 Polná 0,000 CP

Z10-PV-po PV 0,554 0,000 0,470 0,470 orná půda 71500 II. 0,3373 0,084 Polná 0,100 CP orná půda 76401 III. 0,1330 0,000 Polná 0,133 CP orná půda 71500 II. 0,0001 0,000 Polná 0,000 CP





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

orná půda 71510 II. 0,1256 0,000 Polná 0,000 CP Z16-PV-hr PV 0,280 0,000 0,213 0,213 orná půda 72911 I. 0,0592 0,067 Hrbov 0,000 CP

orná půda 72914 III. 0,1537 0,000 Hrbov 0,000 CP Z16-PV-

po PV 0,170 0,000 0,167 0,167 trvalý travní

porost 73715 V. 0,1635 0,003 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 77201 V. 0,0039 0,000 Polná 0,000 CP Z18-PV-hr PV 0,439 0,000 0,059 0,059 orná půda 72914 III. 0,0444 0,380 Hrbov 0,000 CP

zahrada 72914 III. 0,0073 0,000 Hrbov 0,000 CP zahrada 74068 V. 0,0073 0,000 Hrbov 0,000 CP

Z20-PV-po PV 2,325 0,000 2,028 2,028 orná půda 71500 II. 0,6039 0,297 Polná 0,000 CP orná půda 71510 II. 0,1699 0,000 Polná 0,001 CP orná půda 75001 III. 0,9348 0,000 Polná 0,363 CP

trvalý travní

porost 75001 III. 0,0040 0,000 Polná 0,000 CP orná půda 76401 III. 0,3143 0,000 Polná 0,268 CP

trvalý travní

porost 76401 III. 0,0007 0,000 Polná 0,000 CP Z32-PV-

po PV 0,513 0,000 0,159 0,159 orná půda 71510 II. 0,1589 0,354 Polná 0,000 CP Z35-PV-

po PV 2,030 0,000 1,823 1,823 orná půda 71500 II. 0,5310 0,206 Polná 0,205 CP

trvalý travní

porost 71500 II. 0,3033 0,000 Polná 0,182 CP orná půda 74600 II. 0,3168 0,000 Polná 0,317 CP orná půda 75001 III. 0,6189 0,000 Polná 0,388 CP

trvalý travní

porost 75001 III. 0,0533 0,000 Polná 0,014 CP Z41-PV- PV 0,032 0,028 0,000 0,028 zahrada 71500 II. 0,0279 0,004 Polná 0,000 CP





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

po Z42 -PV-

po PV 0,608 0,000 0,608 0,608 orná půda 71500 II. 0,0083 0,000 Polná 0,000 CP orná půda 71510 II. 0,5805 0,000 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 71510 II. 0,0197 0,000 Polná 0,000 CP Z46-PV-

po PV 0,171 0,000 0,049 0,049 orná půda 71500 II. 0,0018 0,122 Polná 0,000 CP orná půda 72901 I. 0,0465 0,000 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 72901 I. 0,0006 0,000 Polná 0,000 CP

Z5-PV-po PV 0,063 0,048 0,000 0,048 trvalý travní


Z6-PV-hr PV 0,208 0,037 0,000 0,037 trvalý travní

porost 72914 III. 0,0374 0,171 Hrbov 0,000 CP Z7-PV-po PV 0,259 0,000 0,084 0,084 orná půda 72914 III. 0,0839 0,175 Polná 0,000 CP

Z8-PV-nd PV 0,370 0,030 0,100 0,130 orná půda 72911 I. 0,0000 0,240 Nové Dvory u Kamenné 0,000 CP

trvalý travní

porost 72911 I. 0,1250 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 CP

zahrada 72911 I. 0,0049 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 CP

K1-PZ-po PZ 0,019 0,000 0,001 0,001 orná půda 71500 II. 0,0013 0,017 Polná 0,000 CP K11-PZ-

po PZ 0,351 0,000 0,345 0,345 orná půda 72914 III. 0,3430 0,006 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 72914 III. 0,0022 0,000 Polná 0,000 CP K12-PZ-

po PZ 0,207 0,000 0,207 0,207 trvalý travní

porost 71500 II. 0,0002 0,000 Polná 0,000 CP





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

trvalý travní


trvalý travní

porost 73715 V. 0,0022 0,000 Polná 0,000 CP K13-PZ-

po PZ 0,258 0,000 0,255 0,255 orná půda 72914 III. 0,2545 0,004 Polná 0,000 CP K15-PZ-

po PZ 0,157 0,000 0,157 0,157 orná půda 72914 III. 0,1574 0,000 Polná 0,000 CP K18-PZ-



trvalý travní

porost 73715 V. 0,1051 0,000 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 77201 V. 0,0515 0,000 Polná 0,000 CP K19-PZ-

po PZ 0,309 0,000 0,171 0,171 zahrada 71510 II. 0,0531 0,138 Polná 0,000 CP zahrada 73715 V. 0,1178 0,000 Polná 0,000 CP

K6-PZ-po PZ 9,653 0,000 8,893 8,893 orná půda 71500 II. 0,7615 0,760 Polná 0,356 CP

trvalý travní

porost 71500 II. 0,0070 0,000 Polná 0,000 CP orná půda 71510 II. 4,8734 0,000 Polná 2,947 CP

trvalý travní

porost 71510 II. 2,3049 0,000 Polná 0,315 CP orná půda 76701 V. 0,2121 0,000 Polná 0,104 CP

trvalý travní

porost 76701 V. 0,7341 0,000 Polná 0,000 CP K9-PZ-po PZ 0,255 0,000 0,255 0,255 orná půda 72914 III. 0,2545 0,000 Polná 0,000 CP P15-PZ-


porost 72914 III. 0,0068 0,262 Polná 0,000 CP zahrada 72914 III. 0,0035 0,000 Polná 0,000 CP





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

trvalý travní


P10-SM-po SM 0,464 0,064 0,000 0,064

trvalý travní porost 71500 II. 0,0314 0,399 Polná 0,000 CP

zahrada 71500 II. 0,0329 0,000 Polná 0,000 CP P12-SM-

po SM 1,370 0,634 0,000 0,634 trvalý travní

porost 71500 II. 0,1446 0,736 Polná 0,000 CP zahrada 71500 II. 0,1970 0,000 Polná 0,000 CP orná půda 71510 II. 0,0176 0,000 Polná 0,000 CP

trvalý travní


trvalý travní


P16-SM-po SM 4,090 0,039 0,000 0,039 orná půda 71500 II. 0,0181 4,050 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 71500 II. 0,0211 0,000 Polná 0,000 CP Z33-SM-

po SM 1,098 0,000 1,070 1,070 orná půda 72914 III. 1,0309 0,028 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 72914 III. 0,0390 0,000 Polná 0,000 CP Z45-SM-

po SM 0,724 0,000 0,720 0,720 orná půda 71500 II. 0,7202 0,003 Polná 0,000 CP Z24-VL-

po VL 9,746 0,000 9,461 9,461 orná půda 71500 II. 6,8076 0,286 Polná 4,269 CP

trvalý travní






Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

orná půda 71510 II. 0,0497 0,000 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 71510 II. 0,0133 0,000 Polná 0,013 CP orná půda 74600 II. 0,0841 0,000 Polná 0,084 CP

trvalý travní

porost 74600 II. 0,0182 0,000 Polná 0,018 CP orná půda 75001 III. 0,8592 0,000 Polná 0,331 CP orná půda 76401 III. 0,0030 0,000 Polná 0,000 CP

trvalý travní

porost 76401 III. 0,7383 0,000 Polná 0,372 CP Z38-VL-

po VL 6,440 0,000 6,440 6,440 orná půda 71500 II. 4,2358 0,000 Polná 0,178 CP orná půda 75001 III. 2,0260 0,000 Polná 0,119 CP orná půda 76401 III. 0,1778 0,000 Polná 0,177 CP

Z22-VZ-po VZ 3,692 0,000 3,632 3,632 orná půda 71500 II. 0,0311 0,060 Polná 0,000 CP

trvalý travní


trvalý travní

porost 71510 II. 0,1591 0,000 Polná 0,097 CP orná půda 75001 III. 0,4892 0,000 Polná 0,267 CP

trvalý travní

porost 75001 III. 0,1880 0,000 Polná 0,188 CP

K3-ZN-hr ZN 0,142 0,000 0,142 0,142 trvalý travní

porost 72911 I. 0,1376 0,000 Hrbov 0,000 CP

trvalý travní

porost 73715 V. 0,0046 0,000 Hrbov 0,000 CP K11-ZP-

po ZP 0,128 0,023 0,000 0,023 zahrada 71500 II. 0,0219 0,105 Polná 0,000 CP zahrada 76701 V. 0,0010 0,000 Polná 0,000 CP





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

K6-ZP-po ZP 0,153 0,000 0,000 0,000 trvalý travní


Z10-BI-hr BI 0,740 0,649 0,000 0,649 trvalý travní

porost 72911 I. 0,3775 0,092 Hrbov 0,000 UP zahrada 72911 I. 0,2710 0,000 Hrbov 0,000 UP

Z12-BI-hr BI 1,019 0,000 0,980 0,980 orná půda 72911 I. 0,1515 0,039 Hrbov 0,000 UP

trvalý travní

porost 72911 I. 0,8285 0,000 Hrbov 0,000 UP Z18-BI-po BI 3,863 0,000 3,779 3,779 zahrada 72914 III. 3,7791 0,084 Polná 0,000 UP

Z25-BI-po BI 4,916 0,000 4,659 4,659 trvalý travní

porost 71500 II. 0,0721 0,257 Polná 0,000 UP orná půda 71510 II. 0,0002 0,000 Polná 0,000 UP

trvalý travní

porost 71510 II. 0,7015 0,000 Polná 0,000 UP orná půda 73715 V. 2,5495 0,000 Polná 0,000 UP

trvalý travní

porost 73715 V. 1,3358 0,000 Polná 0,000 UP Z4-BI-hr BI 1,825 0,000 1,825 1,825 orná půda 72911 I. 0,7706 0,000 Hrbov 0,000 UP

trvalý travní

porost 72911 I. 0,4740 0,000 Hrbov 0,385 UP orná půda 73715 V. 0,5808 0,000 Hrbov 0,000 UP

P6-BI-po BI 1,680 1,574 0,000 1,574 trvalý travní

porost 72914 III. 0,0330 0,106 Polná 0,030 UP zahrada 72914 III. 1,5409 0,000 Polná 1,450 UP

Z30-DS-po DS 0,456 0,456 0,000 0,456 orná půda 72914 III. 0,4559 0,000 Polná 0,000 UP

Z34-DS-po DS 0,183 0,095 0,000 0,095

trvalý travní porost 71500 II. 0,0951 0,088 Polná 0,000 UP

Z15-OS-po OS 0,594 0,000 0,594 0,594 orná půda 72901 I. 0,2738 0,000 Polná 0,000 UP





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

orná půda 72911 I. 0,3197 0,000 Polná 0,000 UP Z44-OS-

po OS 0,843 0,000 0,732 0,732 orná půda 71510 II. 0,6416 0,111 Polná 0,000 UP orná půda 73715 V. 0,0254 0,000 Polná 0,000 UP

trvalý travní

porost 73715 V. 0,0020 0,000 Polná 0,000 UP orná půda 77201 V. 0,0634 0,000 Polná 0,000 UP

Z5-PV-hr PV 0,398 0,011 0,128 0,139 orná půda 72911 I. 0,0369 0,260 Hrbov 0,000 UP

trvalý travní


trvalý travní

porost 73715 V. 0,0086 0,000 Hrbov 0,000 UP Z7-PV-hr PV 0,088 0,000 0,028 0,028 orná půda 73715 V. 0,0280 0,060 Hrbov 0,000 UP Z8-PV-hr PV 0,252 0,049 0,032 0,081 orná půda 72911 I. 0,0132 0,171 Hrbov 0,000 UP

trvalý travní


trvalý travní

porost 73715 V. 0,0108 0,000 Hrbov 0,000 UP K4-PZ-hr PZ 0,274 0,000 0,274 0,274 orná půda 72911 I. 0,0497 0,000 Hrbov 0,000 UP

trvalý travní


K4-PZ-po PZ 0,094 0,094 0,000 0,094 orná půda 72914 III. 0,0940 0,000 Polná 0,000 UP P13-SM-

po SM 0,356 0,000 0,000 0,000 zahrada 72941 IV. 0,0000 0,356 Polná 0,000 UP P3-SM-po SM 3,641 0,233 0,000 0,233 orná půda 72901 I. 0,2329 3,408 Polná 0,000 UP P5-SM-po SM 2,769 0,216 0,000 0,216 orná půda 72914 III. 0,0615 2,554 Polná 0,000 UP

trvalý travní 76701 V. 0,0051 0,000 Polná 0,000 UP





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

porost zahrada 76701 V. 0,1490 0,000 Polná 0,000 UP

Z28-SM-po SM 1,740 0,000 1,740 1,740 orná půda 71500 II. 1,7403 0,000 Polná 0,000 UP

Z1-TI-hr TI 0,153 0,000 0,153 0,153 orná půda 72914 III. 0,0336 0,000 Hrbov 0,000 UP orná půda 73715 V. 0,1197 0,000 Hrbov 0,000 UP

Z2-TI-hr TI 0,041 0,000 0,041 0,041 trvalý travní

porost 72911 I. 0,0410 0,000 Hrbov 0,029 UP

Z4-TI-nd TI 0,061 0,000 0,057 0,057 trvalý travní

porost 72944 V. 0,0121 0,003 Nové Dvory u Kamenné 0,009 UP

trvalý travní

porost 76811 V. 0,0452 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,045 UP

Z40-VD-po VD 1,675 0,000 1,659 1,659 orná půda 71500 II. 0,4593 0,015 Polná 0,000 UP orná půda 76401 III. 1,2002 0,000 Polná 0,729 UP

Z12-VL-po VL 0,728 0,000 0,715 0,715

trvalý travní porost 71510 II. 0,0301 0,013 Polná 0,000 UP

trvalý travní

porost 76701 V. 0,6852 0,000 Polná 0,028 UP Z17-VL-

po VL 1,802 0,002 1,617 1,620 trvalý travní

porost 71510 II. 0,0182 0,183 Polná 0,000 UP

trvalý travní

porost 76401 III. 1,5843 0,000 Polná 0,219 UP

trvalý travní

porost 76701 V. 0,0171 0,000 Polná 0,000 UP Z29-VL-

po VL 1,702 0,000 1,700 1,700 orná půda 71500 II. 1,7002 0,002 Polná 0,000 UP

Z4-VL-ja VL 1,226 0,000 1,226 1,226 orná půda 74700 III. 1,2265 0,000 Janovice u

Polné 1,220 UP K3-W-po W 2,165 0,000 1,997 1,997 orná půda 72914 III. 0,0000 0,167 Polná 0,000 UP





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

trvalý travní


trvalý travní


K5-W-po W 0,719 0,000 0,142 0,142 trvalý travní

porost 71510 II. 0,1311 0,577 Polná 0,012 UP

trvalý travní

porost 76401 III. 0,0111 0,000 Polná 0,011 UP Z1-BI-po BI 0,127 0,000 0,066 0,066 zahrada 73745 V. 0,0658 0,061 Polná 0,000 VL Z11-BI-hr BI 0,672 0,000 0,672 0,672 orná půda 72911 I. 0,0212 0,000 Hrbov 0,000 VL

orná půda 72944 V. 0,1720 0,000 Hrbov 0,000 VL orná půda 73715 V. 0,4775 0,000 Hrbov 0,000 VL orná půda 76811 V. 0,0007 0,000 Hrbov 0,000 VL

Z13-BI-po BI 1,615 0,000 1,537 1,537 orná půda 72911 I. 1,5335 0,078 Polná 0,000 VL orná půda 72914 III. 0,0035 0,000 Polná 0,000 VL

Z14-BI-hr BI 0,782 0,000 0,768 0,768 orná půda 72911 I. 0,2905 0,014 Hrbov 0,000 VL orná půda 72914 III. 0,4777 0,000 Hrbov 0,000 VL zahrada 72914 III. 0,0000 0,000 Hrbov 0,000 VL

Z17-BI-hr BI 1,293 0,000 1,115 1,115 orná půda 72914 III. 0,3988 0,178 Hrbov 0,000 VL

trvalý travní

porost 72914 III. 0,5523 0,000 Hrbov 0,000 VL zahrada 72914 III. 0,1388 0,000 Hrbov 0,000 VL zahrada 74068 V. 0,0248 0,000 Hrbov 0,000 VL


porost 72911 I. 0,0011 0,000 Polná 0,000 VL orná půda 72914 III. 0,5537 0,000 Polná 0,000 VL

trvalý travní

porost 72914 III. 0,0511 0,000 Polná 0,000 VL orná půda 72944 V. 0,1465 0,000 Polná 0,000 VL trvalý travní 72944 V. 0,0883 0,000 Polná 0,000 VL





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

porost

trvalý travní

porost 76701 V. 0,1077 0,000 Polná 0,000 VL Z39-BI-po BI 1,096 0,000 1,096 1,096 orná půda 71510 II. 1,0960 0,000 Polná 0,000 VL

Z5-BI-nd BI 0,832 0,000 0,832 0,832 orná půda 74700 III. 0,0191 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

trvalý travní

porost 74700 III. 0,8129 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

Z6-BI-nd BI 0,715 0,000 0,715 0,715 orná půda 72911 I. 0,0025 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

zahrada 72911 I. 0,0027 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

orná půda 74700 III. 0,0020 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

trvalý travní


zahrada 74700 III. 0,0997 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,021 VL

Z7-BI-nd BI 0,345 0,327 0,000 0,327 trvalý travní

porost 72911 I. 0,3254 0,018 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

zahrada 72911 I. 0,0015 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

Z8-BI-po BI 0,016 0,000 0,016 0,016 zahrada 72914 III. 0,0077 0,000 Polná 0,000 VL zahrada 73745 V. 0,0073 0,000 Polná 0,000 VL zahrada 76901 V. 0,0012 0,000 Polná 0,000 VL

Z9-BI-hr BI 0,308 0,000 0,308 0,308 orná půda 72914 III. 0,3080 0,000 Hrbov 0,000 VL

Z9-BI-nd BI 0,554 0,000 0,554 0,554 trvalý travní



porost 72914 III. 0,1139 0,031 Polná 0,000 VL





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

trvalý travní

porost 76901 V. 0,0138 0,000 Polná 0,000 VL K2-NG.s-

hr NG.s 0,388 0,000 0,375 0,375 orná půda 73715 V. 0,3752 0,012 Hrbov 0,000 VL Z4-OK-po OK 0,890 0,000 0,836 0,836 orná půda 72901 I. 0,3401 0,055 Polná 0,000 VL

trvalý travní

porost 72901 I. 0,4955 0,000 Polná 0,000 VL

Z2-PV-nd PV 0,403 0,000 0,150 0,150 orná půda 74700 III. 0,0066 0,253 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

trvalý travní


Z10-SV-nd SV 0,322 0,000 0,321 0,321

trvalý travní porost 72911 I. 0,3212 0,000

Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

Z3-SV-hr SV 0,755 0,000 0,702 0,702 orná půda 72914 III. 0,3039 0,053 Hrbov 0,000 VL

trvalý travní

porost 72914 III. 0,3983 0,000 Hrbov 0,000 VL

Z3-SV-nd SV 0,857 0,024 0,616 0,640 orná půda 72911 I. 0,4679 0,217 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

trvalý travní


Z1-VL-nd VL 0,703 0,000 0,703 0,703 orná půda 72901 I. 0,7029 0,000 Nové Dvory u Kamenné 0,000 VL

Z19-VL-po VL 0,867 0,000 0,867 0,867 orná půda 71500 II. 0,8006 0,000 Polná 0,000 VL orná půda 71510 II. 0,0667 0,000 Polná 0,000 VL

K1-ZN-hr ZN 0,487 0,000 0,452 0,452 orná půda 72914 III. 0,2387 0,035 Hrbov 0,000 VL

trvalý travní

porost 72914 III. 0,2133 0,000 Hrbov 0,000 VL K2-ZN-po ZN 1,573 0,000 1,573 1,573 orná půda 72911 I. 1,5731 0,000 Polná 0,000 VL K5-ZN-hr ZN 0,754 0,000 0,608 0,608 trvalý travní 72914 III. 0,4291 0,146 Hrbov 0,000 VL





Lokalita číslo


Výměra celkem

[ha]


katastru nemovitost

í

BPEJ Třída ochra

ny





[ha]


území obce [ha]

Celkem [ha]

porost zahrada 72914 III. 0,1789 0,000 Hrbov 0,000 VL

Zdroj: data ÚAP, Návrh ÚP, upraveno AF-CityPlan





Rozvoj města byl v návrhovém navrhován s ohledem na ochranu ZPF, tj. nebyla navrhována nová

samostatná sídla, byl ponechán a prověřován přístup na zemědělské pozemky, prioritně byly

využívány plochy v zastavěném území a vhodně pro přestavbu, revitalizaci stávajících

nevyhovujících funkcí, rozvoj byl prioritně navrhován v území navazujícím na stávající sídla. Dále

byl rozvoj směrován do míst dopravně a technicky dostupných jak dle stávajícího stavu využití

území, tak dle navrženého rozvoje města, tj. nové dopravní koncepce.

Odůvodnění rozsahu závoru ZPF

Návrh územního plánu je vyjádřením analýzy vstupních informací, požadavků na výstupní řešení

v kombinaci s vyhodnocením současného území, převzetí záměrů současného územního plánu

s promítnutím všeho do právního prostředí.

Vstupním argumentem řešení je požadavek pořizovatele na úplné převzetí zastavitelných ploch

podle platného územního plánu. Důvodem je oprávněná obava z rizika možných náhrad, které při

vyřazení rozvojových ploch mohou ve smyslu § 108 stavebního zákona majitelé dotčených

pozemků uplatnit. S ohledem na rozsah probíhajícího rozvoje a omezené možnosti vedení

rozhodujících tras dopravní infrastruktury neměl projektant s převzetím těchto zastavitelných ploch

zásadní profesní problém.

Dalším argumentem je naplnění kompaktního rozvoje města – přednostní využití volných ploch a

proluk zastavěného území, využití znehodnocených ploch. Důsledné využití prostoru vnitřního

města je dále doplněno kompaktní městskou strukturou.

Třetím argumentem je minimalizace rozvoje solitérních místních částí, zde jsou de facto převzaty

zastavitelné plochy dle platného územního plánu a další rozvoj z hlediska žádostí fyzických a

právnických osob se omezuje výhradně na jednotlivé žádosti, do proluk zastavěného území a

výhradně po potřeby bydlení. Rozvoj dalších ploch individuální rekreace ve stávajících lokalitách i

vznik novotvarů je vyloučen.

4.d 2) Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení:

Zábory ZPF dle návrhu územního plánu zasahují do ploch s uskutečněnými investicemi do půdy za

účelem zlepšení půdní úrodnosti.





Tabulka 13 Zábory ZPF s investicemi po půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Lokalita

číslo Výměra celkem

[ha]

Druh ZPF podle katastru

nemovitostí

BPEJ Třída ochrany


Z21-DS-po 1,371 orná půda 71500 II. 0,3467 trvalý travní porost 71500 II. 0,0299 orná půda 74600 II. 0,4117 orná půda 75001 III. 0,5636

Z14-OS-po 0,204 trvalý travní porost 72914 III. 0,0022 zahrada 72914 III. 0,0692

Z10-PV-po 0,554 orná půda 71500 II. 0,3373 orná půda 76401 III. 0,1330

Z20-PV-po 2,325 orná půda 71510 II. 0,1699 orná půda 75001 III. 0,9348 orná půda 76401 III. 0,3143

Z35-PV-po 2,030 orná půda 71500 II. 0,5310 trvalý travní porost 71500 II. 0,3033 orná půda 74600 II. 0,3168 orná půda 75001 III. 0,6189 trvalý travní porost 75001 III. 0,0533

K6-PZ-po 9,653 orná půda 71500 II. 0,7615 orná půda 71510 II. 4,8734 trvalý travní porost 71510 II. 2,3049 orná půda 76701 V. 0,2121

Z45-SM-po 0,724 orná půda 71500 II. 6,8076 Z24-VL-po 9,746 trvalý travní porost 71500 II. 0,8872

trvalý travní porost 71510 II. 0,0133 orná půda 74600 II. 0,0841 trvalý travní porost 74600 II. 0,0182 orná půda 75001 III. 0,8592 trvalý travní porost 76401 III. 0,7383 orná půda 71500 II. 4,2358

Z38-VL-po 6,440 orná půda 75001 III. 2,0260 orná půda 76401 III. 0,1778

Z22-VZ-po 3,692 trvalý travní porost 71500 II. 2,7649 trvalý travní porost 71510 II. 0,1591 orná půda 75001 III. 0,4892 trvalý travní porost 75001 III. 0,1880

Z4-BI-hr 1,825 trvalý travní porost 72911 I. 0,4740 trvalý travní porost 72914 III. 0,0330

P6-BI-po 1,680 zahrada 72914 III. 1,5409 K4-PZ-hr 0,274 trvalý travní porost 72911 I. 0,1412

Z1-TI-hr 0,153 trvalý travní porost 72911 I. 0,0410 Z2-TI-hr 0,041 trvalý travní porost 72944 V. 0,0121 Z4-TI-nd 0,061 trvalý travní porost 76811 V. 0,0452

Z40-VD-po 1,675 orná půda 76401 III. 1,2002 Z12-VL-po 0,728 trvalý travní porost 76701 V. 0,6852 Z17-VL-po 1,802 trvalý travní porost 76401 III. 1,5843 Z29-VL-po 1,702 orná půda 74700 III. 1,2265





Lokalita číslo

Výměra celkem

[ha]

Druh ZPF podle katastru

nemovitostí

BPEJ Třída ochrany


K3-W-po 2,165 trvalý travní porost 72914 III. 0,0201 trvalý travní porost 76401 III. 1,9773 trvalý travní porost 71510 II. 0,1311

K5-W-po 0,719 trvalý travní porost 76401 III. 0,0111 Z6-BI-nd 0,715 trvalý travní porost 74700 III. 0,6085

zahrada 74700 III. 0,0997

4.d 3) Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení:

Areály zemědělské prvovýroby jsou zachovány, s ohledem na hospodaření vlastníka resp.

nájemce zemědělské půdy – Janovice, Skrýšov, Nové Dvory. Stávající zemědělské areály

v Janovicích, Nových Dvorech a Hrbovu jsou užívány pro jiný způsob podnikání. Zemědělský areál

Farma A je navržen k likvidaci. Stávající zemědělský areál Farma B je navržen k rozvoji a částečně

jako plocha přestavby.

4.d 4) Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení:

Pro pořízení územního plánu nebyly podkladem žádné pozemkové úpravy.

Navrhované zastavitelné plochy jsou umístěny mimo prvky ochrany přírody, citované v příslušné

stati textové části návrhu územního plánu.

Zpětná vazba mezi navrhovanými zastavitelnými plochami a ochranou vodních toků a území před

znehodnocením vlivem změny vodohospodářského uspořádání není v řešeném území aktuální.

Zástavba se nachází mimo údolnice vodních toků, Sklon rostlého terénu na zastavitelných

plochách nezakládá možnost eroze zemědělské půdy.

Navržené úpravy nevyvolají jiné porušení zemědělského půdního fondu např. zamokřením.

4.d 5) Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území

Řešené území města Polná tvoří 5 katastrálních území: Polná, Hrbov, Janovice u Polné, Nové

Dvory u Kamenné, Skrýšov u Polné.

Komentář [AH5]: Ha – dopsala jsem , potřebuji ověřit





4.d 5)Odůvodnění záborů půdního fondu v I. a II. stupni ochrany:

Princip řešení: V návrhu rozvojových ploch UP Polná byl rozsah případných záborů půdního fondu

ve vysokém stupni ochrany rozhodujícím kritériem. Výsledkem tohoto přístupu je následující

bilance:

- zábor půdního fondu celkem ( ha ) 92,746

- z toho:

- zábory půd v I. stupni ochrany celkem 12,17

- zábory půd v I. stupni ochrany převzaté 4,102

- zábory půd v I. stupni ochrany nově vymezené 8,07

- zábory půd v II. stupni ochrany celkem 39,07

- zábory půd v II. stupni ochrany převzaté 5,589

- zábory půd v II. stupni ochrany nově vymezené 33,47

Při hodnocení nového územního plánu je nutné akceptovat rozsah zastavitelných ploch, který je

převzat z platného ÚPSÚ. Nutnost převzetí vyplývá z ustanovení § 102 stavebního zákona, který

umožňuje – v případě vypuštění zastavitelných ploch dle platného ÚPSÚ - možnost finančních

kompenzací majitelům pozemků. Převzetí, resp. akceptování již vymezených zastavitelných ploch





se jeví jako v tomto smyslu jako pragmatické rozhodnutí. K výše uvedenému výčtu převzatých

ploch vymezujeme novým územním plánem na zemědělském půdním fondu, hodnoceným I., a II.

stupni ochrany dle BPEJ takto:

I. stupeň ochrany:

Plochy K4-PZ-hr, Z10-BI-hr, Z12-BI-hr, Z4-BI-hr, Z5-PV-hr, P3-SM-po, Z15-OS-po byly převzaty

za stávajícího UP. V případě, že plochy nejsou dostatečně odůvodněny urbanistickou koncepcí

rozvoje města Polná je důvodem převzetí ploch platného územního plánu riziko možnosti

vymáhání náhrad od obce.

Hrbov:

K3-ZN-hr je plocha, která představuje součást širšího území, které je dlouhodobě vymezeno na

rozvoj, dle urbanistické studie záměru rozvoje Hrbov. Jedná se o zamokřenou lokalitu bez

možnosti využití pro intenzivní zemědělství.

Z13-OS-hr - Jedná se o plochu v zastavěném území v místech zahrad, která je součástí většího

rozvojového celku zpracovaného dle urbanistické studie záměru rozvoje Hrbov.

Z14-BI-hr Plocha představuje podmíněný rozvoj, který by se realizoval po naplnění sousední

plochy rozvoje bydlení a realizaci komunikace Z16-PV-hr.

Janovice:

Z6-BI-ja představuje neobdělávanou půdu, která je vymezena přirozeně rostlými skupinami zeleně

a navazuje na zastavěné území.

Z7-BI-ja je plocha která v prostorech ohraničených přírodní zelení, které přirozeně inklinují

k zastavěné části obce.

Nové dvory:

Z10-SV-nd je plocha požadovaného rozvoje obce Nové Dvory vymezená vedením VN z jedné a

stávající komunikací s liniovou zelení z druhé strany.

Z7-BI-nd Je plocha uvnitř zastavěného území, bez intenzivního zemědělského využití.

Z8-PV-nd Je plocha, která představuje stabilizaci a úpravu, případné rozšíření komunikace a

chodníky a doprovodnou zeleň.

Z9-BI-nd je plocha, která vhodně navazuje na zastavěné území a silnici.

Polná:

K2-ZN-po plocha je vymezená s ohledem na podněty k návrhu územního plánu. Část plochy byla

v připomínkách k návrhu úp požadována na vymezení pro zastavitelné plochy BI.





Z13-BI-po plocha je požadovaná vlastníky k zahrnutí do rozvojových ploch.

Z4-OK-po plocha je požadovaná vlastníky k zahrnutí do rozvojových ploch.

II. stupeň ochrany:

Polná:

Plochy K5-W-po, Z25-BI-po, Z28-SM-po, Z29-VL-po, Z40-VD-po, Z44-OS-po byly převzaty za

stávajícího UP.

K12-PZ-po Plocha není využívaná k zemědělskému vyžití.

K6-PZ-po Plocha je navržena k vyjmutí ze ZPF s ohledem na ztížené podmínky obhospodařování

vzhledem k předpokládanému obestavění a s ohledem na výplachy půdy směrem do zastavěného

území.

K6-ZP-po je plocha zeleně v záplavové zóně Šlapanky, bez možnosti hospodářského nebo

zemědělského využití.

P12-SM-po Jedná se o plochu přestavby stávajícího areálu výroby.

P9-BI-po představuje z části již zastavěné plochy zahrádkářské kolonie. Jedná se o dobře

dostupnou plochu, která je ze tří stran obklopena zastavěným územím.

Z10-PV-po představuje plochu pro dopravu v aktuálně se rozvíjející průmyslové zóně. Plocha je

vymezena na podkladu platného územního plánu

Z11-PV-po je plocha veřejných prostranství nutná pro realizaci dopravního propojení Nádražní

ulice a jižní části průmyslové zóny v propojení kolem tělesa železnice.

Z19-VL-po představuje přirozenými krajinnými prvky vymezenou plochu rozvoje stávající plochy

průmyslové výroby.

Z20-PV-po představuje plochu pro dopravní napojení průmyslové zóny města dle platného

územního plánu.

Z21-DS-po je nově navržená plocha pro dopravní stavbu, která při realizaci prodloužení přes údolí

Šlapanky řeší požadavek ZÚR na homogenizaci dopravního průtahu vlastním městem.

Z22-VZ-po Jedná se o dlouhodobě stabilizovaný záměr rozvoje farmy B o plochy pro živočišnou

výrobu. Rozsah plochy v upraveném návrhu je větší s ohledem na morfologii a sousední plochu

Z24-VL-po.





Z24-VL-po je plocha rozvoje průmyslové výroby vymezené v návaznosti na dopravní propojení

křižovatky silnic II/345 a II/348 se silnicí Z Polné směr Nové Dvory.

Z27-OK-po plochu lze chápat jako nevyužitou enklávu v území mezi silnicí a zastavěným území

obce, kterou je vhodné využít pro potřeby města.

Z32-PV-po Plocha pro rozšíření veřejného prostoru, výsadbu, chodníky v návaznosti na návrhovou

plochu Z39-BI-po

Z35-PV-po Plocha veřejného prostranství, která doplňuje funkce Z24.VL-po a 22-VZ-po.

Z38-VL-po je z velké části plocha převzatého rozvoje stávající průmyslové zóny v Polné.

Z39-BI-po Plocha omezeného rozvoje vymezeného v návaznosti na zastavěné území a stávající

komunikaci.

Z42 -PV-po plochu lze chápat jako nevyužitou enklávu v území mezi silnicí a zastavěným území

obce, kterou je vhodné využít pro potřeby města.

Z45-SM-po Jedná se o dobře dostupnou plochu, která tvoří s spolu s plochou P9-BI-po enklávu,

která je ze tří stran obklopena zastavěným územím.

Ostatní vymezené zábory půdního fondu v 1. a 2. stupni jsou dílčími zábory do 1000 m2,

v rozhodujícím rozsahu jako část zastavitelných ploch, při jejich vymezení pak byla rozhodující

pozice zastavitelné plochy vůči zastavěnému území, morfologii terénu a přírodním útvarům tak,

aby výsledný urbanistický útvar odpovídal nárokům na posici sídla v krajině.

4.d 6) Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením

nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem

chráněných obecných zájmů.

Ponecháním současného stavu podle schválené dokumentace je společensky únosné do naplnění

ploch. Nové plochy jsou vymezeny nad rámec platného rozměru územního plánu, jsou však

logickým pokračování obce ve vytýčeném urbánním směru rozvoje s optimálním napojením na její

urbanistickou strukturu, veřejnou, dopravní a technickou vybavenost.

Tabulka 14 Celkové zábory ZPF

Funkční využití Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha Výměra

celkem I. II. III. IV. V.

Celkový součet 12,1730 39,0667 31,8217 0,0452 9,6396 92,7462





4.d 7) Údaje o záboru lesního půdního fondu

UP Polná nezabírá žádné pozemky určené k plnění funkce lesa.









5 Vyhodnocení námitek a připomínek k návrhu

Tabulka 15 - Vyhodnocení námitek a připomínek k návrhu

Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele Stanovisko č. 1, došlo dne 3.7.2013, č. j.KUJI 36979/2013, OUP 193/2013 Ry-3, Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, odbor územního plánování a stavebního řádu, Ing. Ryšavá Nadřízený orgán

Do návrhu je třeba doplnit koridor VVN 110 kV a rozvodnu Polná. Koridor na území města Polná přichází ze severu mezi sídla Nové Dvory - Polná. V ZÚR je koridor vymezen jako VPS s ozn. E14. Koridor je vymezen v šíři 400 m, a je možné ho po projednání s DO zpřesnit.

Koridor VVN 110 kV a rozvodna budou do návrhu doplněny, koridor bude zapracován do návrhu v rozsahu ZÚR (v šíři 400 m).

zapracováno

Do odůvodnění návrhu je třeba doplnit informaci o vymezené oblasti krajinného rázu CZ0610-OB007 Zďársko -Bohdalovsko, která zasahuje z východu na část k. ú. Janovice.

Informace o vymezené oblasti krajinného rázu bude doplněna. zapracováno

Kapitolu 1g) týkající se nepřevzatých dopravních VPS (DK15, DK18 a DK 19) je třeba doplnit o text: v ZÚR je na správním území města Polná vymezen koridor homogenizace stávajícího tahu silnic II/352 (v ZÚR ozn. DK 18), II/348 (v ZÚR ozn. DK 15) a II/351 (v ZÚR ozn. jako DK 17).

Text bude do kapitoly 1g) doplněn.

zapracováno

Silnice II/352 přichází do Polné od Jihlavy, přes město vede souběh silnic II/352 a II/348 a směrem na Brzkov (Přibyslav) pokračuje silnice II/351 s částečným souběhem silnice II/352. Silnice II/353 (v ZÚR ozn. DK 19) opravdu vede mimo řešené území. V grafické části návrhu ÚP je průběh koridoru pro homogenizaci vymezen v souladu se ZÚR. Z toho plyne, že v ZÚR jsou jako veřejně prospěšné stavby vymezeny i části silnic II/348 a II/352.

Některé odstavce ve výrokové části patří spíše do části odůvodnění (např. v kap. 1c) legislativní kritérium, zapracování požadavků ze ZÚR, ÚAP, vztah k právnímu prostředí, z bodu c1.6) 4. a 5. odstavec, dále v kapitole 1.d) bod d3) výčet stávající občanské vybavenosti). Výrokovou textovou část je třeba projít a text, který není výrokem, je třeba přesunout do části odůvodnění.

Všechny texty, které nepatří do výrokové části, budou přesunuty do odůvodnění. zapracováno

Ve výrokové části budou doplněny podmínky, co je přípustné v koridorech dopravy a technické infrastruktury, včetně koridoru územní rezervy.

Do výrokové části budou doplněny přípustné činnosti v koridorech dopravy, technické infrastruktury a územních rezerv.

zapracováno

V kapitole 1f) budou u jednotlivých typů ploch vypuštěny odkazy na paragraf vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Vzhledem k tomu, že může dojít ke schválení nové vyhlášky pod jiným ozn. zapracováno





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele bude vhodnější odkaz na paragraf vyhlášky z textu vypustit a v textu bude ponechán pouze popis jednotlivých typů ploch.

v souvislosti s novelou stavebního zákona (§ 43 odst. 3) v kapitole 1f) prověřit přeformulovat nebo vypustit podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí

Zpracovatel prověří popis ploch s rozdílným způsobem využití a případné podmínky využití území, které náležejí do podrobnosti RP nebo ÚR budou z textu vypuštěny.

zapracováno

U ploch zeleně - zeleň nezastavitelných soukromých zahrad (ZN) vymezených mimo zastavěné území jako návrhové plochy prověřit, zda výčet odpovídá § 18 odst. 5 stavebního zákona.

Regulativ bude upraven v souladu s § 18 stavebního zákona.

zapracováno

VPS VSD3 (varianta A) příp. VSD4 (varianta B) je vymezena pouze koridorem územní rezervy, proto je třeba stavbu vypustit ve výčtu VPS.

Územní rezervy budou vypuštěny ze seznamu VPS.

zapracováno

Zakresli etapizaci výstavby do grafické části, např. do výkresu základního členění. Etapizace výstavby je popsána pouze v textové části.

Etapizace výstavby bude doplněna do grafické části, do výkresu základního členění.

zapracováno

Stanovisko č. 3, došlo dne 25.6.2013, č. j. KUJI 44080/2013 (sp. zn. OLVHZ 997/2013 Ko-3)

Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, odbor lesního a vodního hospodářství, Ing. Petr Koukal, DOSS

U regulativu navrhované funkční plochy lesní (NL) požadují z výčtu přípustného využití vypustit trvalé trávní porosty a cyklistické stezky

Text regulativu bude upraven v souladu s požadavkem dotčeného orgánu. zapracováno

U regulativu navrhované funkční plochy lesní (NL) požadují z výčtu podmíněně přípustného využití vypustit areály zdraví, služební byty pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí.

Text regulativu bude upraven v souladu s požadavkem dotčeného orgánu. zapracováno

Stanovisko č. 5.1, došlo dne 25.6.2013, č. j. KUJI 36987/2013 OZP 1530/2012 Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, odbor životního prostředí, ochrana ovzduší, Ing. Lucie Vávrová, DOSS

Ochrana ovzduší se od 1.9.2012 řídí novým zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro případy výstavby nových zdrojů znečištění ovzduší, popř. jejich provozování platí pro jednotlivé investory nebo provozovatele ze zákona povinnost vyžádat si souhlas orgánu ochrany ovzduší. Jakýmikoliv změnami nesmí být dotčeno obytné území obce.

Pouze informace Pouze informace

Při zpracování územně plánovací dokumentace je nezbytné respektovat a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, uvedené v Programu ke zlepšení kvality Sdělení Sdělení





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele ovzduší Kraje Vysočina naposledy aktualizovaném v červnu 2012. Při umísťování, stavbách a provozu stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v předmětných lokalitách, je nutné

Upozornění pro následující činnosti ve výstavbě. zapracováno

splňovat podmínky dané zákonem o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy a požádat příslušný orgán ochrany ovzduší o vydání závazného stanoviska či povolení podle § 11 odst. 2 písm. b) až d) a § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší.

Stanovisko č. 5.2, došlo dne 16.7. 2013, č. j. KUJI 48995/2013 OZP 756/2006 Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, odbor životního prostředí - posudek SEA, Ing. Barbora Švíková, DOSS

Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Polná na životní prostředí a Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 splňuje náležitosti dle příloh zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Stanovisko k vyhodnocení SEA a vyhodnocení Natura 2000 bude vydáno na základě výsledku veřejného projednání o návrhu územního plánu a stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu Polná.

Pouze informace Pouze informace

Stanovisko č. 8, došlo dne 27.6.2013, č. j. MMJ/OŽP/4928/2013, JID: 79927/2013/MMJ Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, odbor životního prostředí, orgán ochrany, přírody, Dr. Mgr. Martin Brzák, DOSS

S plochou W pro vodní nádrž na potoce tekoucím z Dobroutova do rybníka Peklo se souhlasí, pokud bude plocha zmenšena a zároveň budou dodrženy následující podmínky:

Plocha vodní nádrže bude zmenšena dle požadavku dotčeného orgánu. Stanovené podmínky nejsou v podrobnosti ÚP, požadavek musí dotčený orgán vznést v následném řízení při vlastním povolení stavby. Na požadavky orgánu ochrany přírody bude obecně upozorněno v podmínkách využití plochy ve výroku.

zapracováno

Břežní linie bude zprohýbána a svahována dle podmínek příznivých pro zachování stávajících přírodních hodnot území (např. dřeviny, pozůstatky přírodě bližších trávníků aj.) a vznik budoucího diverzifikovaného mělkovodního až středně hlubokého vodního prostředí. Plocha bude podrobena biologickému průzkumu v době hlavní vegetační sezóny, který může projekt dále modifikovat

S plochou BI v Janovicích jižně od rybníka souhlasíme s podmínkou: Stanovené podmínky nejsou v podrobnosti ÚP, požadavek musí dotčený orgán vznést v následném řízení při vlastním povolení stavby.

není v podrobnosti ÚP Zádná část budoucích staveb, ani terénních úprav, vyjma případného oplocení na kovových sloupcích nezasáhne blíže než 4 m ke kmenům 2 velkých jasanů a 2 velkých javorů rostoucích v tomto místě.

S plochou BI na západním okraji Janovic vlevo od silnice do Záborné se souhlasí za podmínky, že bude respektována zeleň v silničním stromořadí a také na mezi nad plochou.

Stanovené podmínky nejsou v podrobnosti ÚP, požadavek musí dotčený orgán vznést v následném řízení při vlastním povolení stavby.

není v podrobnosti ÚP

S plochou BI na východním okraji města směrem k Zimovu rybníku se souhlasí, pokud Stanovené podmínky nejsou v není v podrobnosti ÚP





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele realizací staveb a jejich provozem nebude nijak dotčena cenná plocha zeleně u historické vodárny.

podrobnosti ÚP, požadavek musí dotčený orgán vznést v následném řízení při vlastním povolení stavby.

S plochou přestavby na bydlení hromadné mezi ulicí Palackého a sídlištěm se souhlasí, pokud budou zachovány největší z dřevin rostoucích v areálu.



S plochou BI na jižním okraji Polné se souhlasí, pokud během navazující projektové přípravy a realizace budou v maximální míře zachovány dřeviny, včetně ovocných stromů.



Jako příznivější se jeví varianta B. Důvody: nezařazení plochy BI v ovocném sadu na Kateřinově, nedotčením vrcholové partie návrší Na kalvárii, zářezem a násypem severního silničního obchvatu, odsunutí trasy obchvatu dále za horizont.

Doporučení dotčeného orgánu pro výběr varianty B. O variantě rozhoduje městské zastupitelstvo.

O variantě rozhoduje městské zastupitelstvo.

Stanovisko č. 10, došlo dne 10.7.2013, č. j. MMJ/OŽP/4927/2013, 87371/2013/MMJ Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, odbor životního prostředí, vodoprávní úřad, Marie Vodová, DOSS

Záplavové území význačných vodních toků Slapanky a Zlatého potoka, které jsou v textové části uvedené, je třeba vyznačit také ve výkresové části územního plánu.

Záplavové území význačných vodních toků je uvedeno v koordinačním výkresu návrhu územního plánu.

bylo již uvedeno

Upozornění na časový harmonogram, který předpokládá PRVK k realizaci technických opatření. Upozornění. Upozornění.

Stanovisko č. 11, došlo dne 19.6.2013, č. j. MMJ/OŽP/4925/2013, JID: 77389/2013/MMJ

Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, odbor životního prostředí, státní správa lesů, Ing. Slavinger, Ing. Ruschková, DOSS

Požadují ve stanovení podmínek pro využití ploch - plochy lesní (NL) v části Přípustné využití upravit text: V první odrážce vypustit text „pozemky určené k plnění funkce lesa, tzn. lesní porosty a porosty lesního charakteru" ponechat pouze lesní školky;Ve třetí odrážce vypustit text „trvalé travní porosty" a nahradit ho textem „lesní pastviny a políčka pro zvěř"; V páté odrážce vypustit celý text.

Požadavek telefonicky konzultován s ing. Slavingerem, přípustné činnosti z první odrážky je možné v přípustném využití regulativu ponechat, text 3. odrážky bude upraven podle požadavku dotčeného orgánu

zapracováno

Navrhované zastavitelné plochy, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, jsou podmínečně přípustné. Následně vedená řízení vyžadují závazné stanovisko státní správy lesů

Podmínka bude zanesena do výrokové části textů ÚP.

zapracováno





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele Ve vzdálenosti do 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umisťovat nadzemní stavby. Tato podmínka bude uvedena v limitech využití ploch, které zasahují do vzdálenosti 50 m od pozemků určených k plnění funkcí lesa

Podmínka bude zanesena do výrokové části textů ÚP. zapracováno

Stanovisko č. 20, došlo dne 9.7.2013, č. j. KHSV/10030/2013/JI/HOK/Fiš Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě, Ing. Fišarová DOSS

KHS vydala ke každé z variant (A i B) samostatné souhlasné stanovisko a podmínky, na které je souhlas vázán. Podle zvolené varianty budou podmínky zapracovány do návrhu územního plánu v plném rozsahu. Stanovisko k variantě A i B tvoří přílohu Pokynů vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů, připomínek servisních organizací a sousedních obcí.

Dle vybrané varianty budou podmínky zapracovány do výrokové části textu ÚP zapracováno

Připomínka č. 21, došlo dne 30.5.2013, č. j. HSJI-2459-2/JI-2013 Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, krajské ředitelství, Ke Skalce 32, 586 04 Jihlava, plk. Ing. Petr Kotinský, Ph.D., nprap. Pavel Venkrbec, nprap Marcela Stuchlíková, DOSS

Z hlediska požární ochrany:

Pouze informace. Pouze informace. V rámci zpracování dalších stupňů projektových dokumentací pro územní a stavební řízení je třeba respektovat vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru a vyhlášku 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany v platném znění. Z hlediska požadavků ochrany obyvatelstva souhlasné stanovisko s podmínkami (stanoveno na základě § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.,) - požadavek na zapracování do textové a grafické části dokumentace návrh ploch pro tyto potřeby:

Dokumentace bude dle požadavku dotčeného orgánu doplněna.

Bylo součástí odůvodnění část 3e2

- ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní - zón havarijního plánování - ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádných událostí - evakuace obyvatelstva a jeho ubytování - skladování materiálu civilní ochrany a humanitní pomoci vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná a zastavitelná území obce

- záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklých při mimořádné události

- ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území - nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií V případě vzniku mimořádné události je třeba postupovat podle schváleného Havarijního plánu Kraje Vysočina





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele Připomínka č. 23, došlo dne 15.7.2013, MOCR 26825-1/2013-1420 C.j. 584 JI UP/2013-1420/PracCB

ČR - Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, Teplého 1899, 530 02 Pardubice, Ing. Barbora Štroufová, Ing. Pavel Jůn, DOSS

V uvedeném zájmovém území označeném výškou 200 (viz atributy jevu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu přesahující 150 m n. t. jen na základě závazného stanoviska ČR-Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Pardubice (dle ustanovení § 175 ods. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu)

Podmínky využití území budou doplněny do výrokové části. zapracováno

Výše uvedené zájmové území ČR-Ministerstva obrany zapracované do grafické části je v legendě koordinačního výkresu označeno jako „OP radioreléové trasy (RRT)". Text bude nahrazen „OP nadzemního komunikačního vedení ČR-Ministerstva obrany".

Legenda koordinačního výkresu bude opravena podle požadavku dotčeného orgánu

zapracováno

V rámci aktualizace ÚAP bylo změněno OP letiště Henčov a do řešeného území již nezasahuje, tuto informaci je třeba upravit v textové části dokumentace

Textová část bude opravena podle požadavku dotčeného orgánu.

zapracováno

Stanovisko č. 27, došlo dne 4.7.2013, č. j. 1155/13/062.103/Bě ČR-Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, Ing. Běťáková, Ing. Josef Jandek, Ing. Pavel Koběrský, DOSS

Upozornění - nutnost respektovat požadavky vyplývající ze zpracované územní energetické koncepce v aktuálním znění v době zpracování územně plánovací dokumentace.

Upozornění. Upozornění.

Stanovisko č. 37, došlo dne 28.6.2013,č. j. DJI 4597/HI-Dv./13 Vodárenská akciová společnost a. s., Žižkova 93, 586 29 Jihlava Správce sítí

Před zásobením vodou nových rozvojových ploch pro bydlení a průmysl (vlastním záměrem výstavby) je třeba prověřit výpočtem technické možnosti a parametry stávajících vodovodních řadů a kanalizace.napsáno d2.1, d2.2

Podmínka výstavby bude zapracována do textové výrokové části dokumentace. zapracováno

Rekonstrukce, zkapacitnění a rozšíření stávající vodovodní sítě je nutné zahrnout mezi VPS.

Jako VPS budou zařazeny hlavní řady a stoky sítě. zapracováno

Odvod srážkových vod nesmí přetěžovat centrální čistírnu odpadních vod města, t. j. lokality určené pro bytovou, popř. průmyslovou zástavbu je nutné řešit oddílným kanalizačním systémem s výustí do vod povrchových, zasakováním nebo osazením retence s regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace.napsáno do d2.2

Zásady pro odvod dešťových vod budou uvedeny v textu výrokové části. zapracováno

Kanalizační stoky a vodovodní řady musí být přístupné provozovateli vodovodu a kanalizace.

Upozornění Upozornění

Je třeba dodržet OP vodovodu a kanalizace. Upozornění Upozornění Provozovatel a vlastník vodovodu a kanalizace v místních částech Hrbov, Nové Dvory u Informace. Místní část Nové Dvory a Informace





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele Kamenné a Skrýšov u Polné je místně příslušný obecní úřad. Skrýšov u Polné nemá vodovod a

kanalizaci. Připomínka č. 32, došlo dne 18.6.2013, č. j. 001792/11300/2012

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor přípravy staveb Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno, Ing. Zbyněk Dobiáš správce sítí

Aktualizace ZÚR KV vymezuje možnost ověření homogenizace stávajícího tahu silnice II/352, II/351 a II/348 v úseku Jihlava - Polná - Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy. prověření je možné, ale není zájmem ŘSD.

Požadavek vyplývá ze schválených ZÚR Kraje Vysočina zapracováno

Pro VPS dle ZÚR DK 15, DK 17, DK 18 a DK 19 (homogenizace silnic II/348, II/351, II/352 a II/353) je vymezen koridor šíře 80 m. Pouze konstatování Upozornění

Je nutné respektovat OP silnic. Upozornění Upozornění Připomínka č. 35, došlo dne 20.6.2013, č. j. 6122/2013/O31

České dráhy, a. s., Generální ředitelství, Odbor správy nemovitostí, oddělení stavební, Nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1, Radovan Man, Ing. Petr Král, správce sítí

P. č. 2586/1 v k. ú. Polná je ve vlastnictví Českých drah, a. s. Na parcele je VPS s možností vyvlastnění (VSD 08 propojení II/352 - MK Nádražní pro obě varianty). Parcela je předmětem majetkoprávního vyrovnání a je určena SZDC. S navrhovanou VPS se souhlasí, pokud SZDC vydá souhlasné stanovisko a právo vyvlastnění nebude uplatněno.

Telefonicky konzultováno s Českými drahami. V jednání je převod pozemku na Město Polná. V majetku SZDC zůstane pouze kolejiště, proto je třeba získat vyjádření této organizace

VPS ponechána do doby vyřešení převodu majetku

Přes p. č. 2586/1 a st. p. č. 741 v k. ú. Polná je vedena územní rezerva (požadavek ZÚR, homogenizace trasy, koridor v šířce 80 m silnice II/352 směr Jihlava v úseku hranice řešeného území, křižovatka s II/348). S plochou v tomto rozsahu nesouhlasí.

Plocha je převzata ze schválených ZÚR Kraje Vysočina a v rámci územního plánu není možné ji měnit, ale pouze zpřesnit

zapracováno

Připomínka č. 42, došlo dne 3.9.2013, doručeno e-mailem

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Generální ředitelství, Dlážděná 10000 Praha 1, Ing. Tomáš Rozbořil, správce sítí

S VPS ozn. VDS 6 a VDS 8 a územní rezervou pro homogenizaci silnice II/352 v návrhu ÚP Polná souhlasí za podmínky, že obecně deklarované právo na vyvlastnění nebude uplatněno na nemovitosti tvořící železniční dopravní cestu (dopravní infrastrukturu s charakterem liniové stavby) a provozovanou ve veřejném zájmu

Souhlas se zapracování VPS ve vazbě na vyjádření Českých drah.

zapracováno

Připomínka č. 41, došlo dne 27.6.2013, č. j. ČGS 441/13/0810*SOG-441/226/213

Česká geologická služba, správa oblastních geologů, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1, Mgr. K Hrdličková, RNDr. František Konečný správce sítí

Ložisko stavebního kamene Hrbov č. 5198900 (povrchová těžba granitoidů). Ve variantě A Po telefonickém rozhovoru s Ing. Rýdou zapracováno





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele je navrhováno rozšíření. Prognózní zdroje byly zrušeny, proto do ÚP v této oblasti nejsou žádné požadavky.

bylo upřesněno, že preferují variantu A, rozšíření ložiska

Poddolovaná území:

Informace Informace Ohlášená stará důlní nebo průzkumná díla v území nejsou evidována. V k. ú. Nové Dvory u Kamenné je evidováno plošné poddolované území Nové Dvory u Kamenné č. 3084. V k. ú. Polná jsou evidována dvě poddolovaná území, Polná 1 a Polná 2. Sesuvná území:

Informace Informace Nejsou evidována aktivní ani potencionální sesuvná území. Radonové riziko: Podmínky výstavby vyplývající Střední radonové riziko. V řešeném území jsou lokalizovány dvě oblasti vysokého stupně radonového rizika. Menší oblast západně od Hrbova a poměrně rozsáhlá oblast ležící jv. od okraje města Polná směrem na Třebíč a

z radonového rizika budou zapracovány do

Náměšť nad Oslavou. V oblastech středního rizika se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost protiradonovým opatřením ve stávajících budovách nebo při výstavbě nových. Výstavba je podmíněna podrobným radonovým průzkumem. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky. Pravděpodobná je potřeba technologických úprav. V oblastech vysokého stupně radonového rizika je výstavby podmíněna radonovým průzkumem a při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely je nutná analýza podzemní vody

textu výrokové části dokumentace zapracováno

Dobývání nerostů: Na území návrhu nejsou evidována výhradní ložiska nerostných surovin, dobývací prostora (DP) a chráněná ložisková území (CHLÚ) ani ohlášená stará důlní nebo průzkumná díla. Nejsou zde ani evidována sesuvná území.

Informace Informace

Připomínka č. 49, došlo dne 4.7.2013, č. j. 951/FŘ/13 (SP/10066/vy/13) ČEPRO, a.s., Dělnická 12, č. p. 213, 170 04 Praha 7 Ing. Josef Chudý, agenda správy správce sítí

V severovýchodní části města Polná zasahuje v koordinačním výkrese do OP anodového uzemnění stanice katodové ochrany (SKAO) v obou variantách A, B plochy ozn. BI - plochy bydlení, OH - hřbitovy, RZ -zahrádkářské osady a NS - plochy smíšené nezastavěné území (na negativní vliv anodového uzemnění bylo upozorněno v zadání ÚP), proto požadují u těchto ploch uvést, že bude respektováno omezení v OP anodového

Podmínky výstavby vyplývající z OP anodového uzemnění stanice katodové ochrany (SKAO) budou zapracovány do textu výrokové části dokumentace

zapracováno

uzemnění SKAO podle ČSN 03 8369. Podle návrhu ÚP by mělo dojít v místě křížení silnice II/352 s dálkovody k řešení okružní křižovatky a dále ve výkrese technické infrastruktury - voda, kříží nově navrhovaný vodovodní přivaděč dálkovody. K těmto záměrům bude u textové části odůvodnění ÚP uvedeno, že bude respektováno OP dálkovodů podle zákona č. 161/2013 a dodrží

Text bude doplněn do textové části odůvodnění podle požadavku dotčeného orgánu.

zapracováno





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele podmínky křížení s dálkovody podle ČSN 65 0204. Všechny stavby a činnosti situované do OP produktovou musí být v rámci projekční přípravy projednány se společností ČEPRO, a. s., která je kromě dozorové činnosti v tomto pásmu také účastníkem územního, stavebního a kolaudačního řízení.

Pouze informace, požadavek pro následná stavební řízení při povolování konkrétních staveb.

Informace

Požadavky města Polná, Ing. Sobotka, Ing. Arch. Pavlasová Zpracovatel znovu posoudí nastavená % zastavěnosti ploch u regulativů všech ploch s rozdílným funkčním využitím. Prověří, zda by bylo možné % možného zastavění plochy zvětšit, aniž by docházelo k problémům při zasakování dešťové vody. V regulativu jednoznačně stanoví, co je myšleno zastavěnou plochou, zda jde pouze o vlastní objekty budov nebo jsou do výpočtu zahrnuté všechny zpevněné plochy v území (parkoviště, silnice, chodníky apod.) a z jaké plochy bude výpočet proveden. Podmínka by ale mohla být vztažena spíš na minimální % realizované veřejné zeleně v území, ale i zde by mělo být popsáno, že se jedná o souvislou veřejně přístupnou zeleň a nikoliv zbytkovou

zapracováno

Zpracovatel v posudku SEA prověří možnost zvýšení výškové hladiny zástavby u rozvojové plochy pro průmysl při vjezdu do města od Jihlavy (Z30-VL-po) z 8 na 12 m. Jelikož se jedná o svažité území, mohla by být plocha rozdělena na dvě části, přičemž v dolní části by mohla být výšková zástavba 12 m a u silnice 8 m. Současně by měl být zachován alespoň přerušovaný pohled na zámek, tudíž by neměla být navržena souvislá linie zástavby podél komunikace. Je možné navrhnout i další obdobná opatření

zapracováno

Zpracovatel navrhne pěší trasu kolem rybníka Peklo a zařadí ji do VPS. Pěší trasa navržena – zejména

východní břeh rybníka Pokyny k textové části: Jednotlivé části, odstavce a body Výroku i Odůvodnění budou důsledně označeny a očíslovány, což bude provázáno s obsahem dokumentace. zapracováno

Dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj je nutné výrokovou část omezit pouze na jevy, které se navrhují (vymezují) a veškeré ostatní informace slouží k dokreslení návrhu. Zdůvodnění návrhu má být uvedeno v Odůvodnění. Ve Výroku budou tedy uvedeny pouze ty skutečnosti, které zastupitelstvo schvaluje a má k nim ze zákona mandát. Proto hodnoty, limity a podmínky vyplývající z jiných právních předpisů jsou součástí Odůvodnění (např. obecné podmínky pro využití zastavěného území, omezení využití území z hlediska zájmů zajištění obrany státu, omezení využití území z hlediska záplavového území, omezení využití z hlediska umístění staveb do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, omezení využití území z hlediska ochranných a bezpečnostních pásem.

Výroková část je upravena

Část 1a) Mělo by být uvedeno, na základě čeho se zastavěné území územním plánem vymezuje - odkaz na legislativu. Jak a v jakém rozsahu bylo zastavěné území vymezeno a zapracováno





Stanoviska: Doporučení pořizovatele Reakce zpracovatele poměr zastavěných ploch k celkovému řešenému území bude uvedeno v části Odůvodnění. Nedostatky ve vztahu k zadání územního plánu:

Jako podklad pro rozhodování zastupitelstva bude doplněn posudek navrhovaných rozvojových směrů z hlediska urbanistického, náročnosti na TI a předpokládané podmíněné investice nezbytné pro vsup do území v podrobnosti větších rozvojových lokalit. Kromě popisného textu by byla vhodná např. hodnotící tabulka s několika parametry.

Vyhodnocení rozvojových směrů je doplněno do odůvodnění.

Finanční náročnost není vyčíslena, neboť by se dle názoru zpracovatele jednalo o nepřesné a zavádějící údaje – v této fázi

dokumentace nelze zodpovědně stanovit odhad nákladů na

investici Doplnit údaj o procentuálním podílu ploch veřejné zeleně u podmínek prostorového uspořádání všech ploch. Bude jednoznačně stanoveno, z jakého území se procento nezbytné souvislé veřejné zeleně stanoví. Doplnit do návrhu vyhlídky a pohledově exponovaná místa.

nezapracováno

Doplnit do návrhu, zda je nutné, aby pro některé stavby v exponovaném území mohl architektonickou část projektové dokumentace vypracovat pouze autorizovaný architekt. nezapracováno

Doplnit tabulku s vyhodnocením naplněnosti návrhových ploch platného územního plánu Polné včetně uvedení důvodů, proč jsou plochy nenaplněné, pokud je to známo. nezapracováno

Autobusové nádraží - navrhovaná předkládaná řešení využití autobusového nádraží budou z odůvodnění návrhu vypuštěna. Prostor autobusového nádraží bude řešen jako specifická plocha s podmínkou zpracovat územní studii před vstupem investic do území.

zapracováno

Do návrhu nebudou zařazeny veřejně prospěšné stavby ani veřejně prospěšné opatření s předkupním právem zaneseným do KN (§170 a § 101 stavebního zákona), proto není třeba zpracovávat jmenný výčet těchto parcel

zapracováno





6 Vyhodnocení připomínek

Tabulka 16 - Vyhodnocení připomínek občanů ke grafické části návrhu úp Označení Připomínka Doporučení pořizovatele Hodnocení zpracovatel č. 3/1, žadatel: Jan

Jaksch 25.6.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/1417/2013

Na dané ploše by bylo myslím vhodné vytvořit veřejné prostranství ve formě parku.

Požadavku se nevyhovuje. Jedná se o soukromý pozemek. Město Polná ani vlastník vytvoření parku na této ploše nepožaduje. U navrhovaných ploch občanského vybavení jsou plochy zeleně přírodního charakteru, ochranná a izolační zeleň a zeleň areálů přípustným využitím území.

Plocha je zařazena jako návrhová plocha PZ.

č. 3/2, žadatel: Adam Lenert 25.6.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/1424/2013

větší rozvoj sportovních ploch Požadavku se nevyhovuje. V území není třeba vymezovat speciální sportovní plochy, protože v plochách bydlení jsou sportovní a rekreační objekty a plochy sloužící potřebám území přípustným využitím. Specifické plochy pro tělovýchovu a sport by byly vymezeny, pokud by se jednalo o záležitost spádového nebo nadmístního charakteru.

Pro zařízení nové plochy pro sport s tělovýchovu, nebo jiné nadmístní zařízení občanské vybavenosti nebyla v průběhu zpracování úp nalezena podpora na straně pořizovatele ani zpracovatele.

č. 3/3, žadatel: Jiřina Pometlová 28.6.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/1442/2013

Jako majitelka pozemku č. 1817/2, 1817/3 a 1782/6 navrhuji začlenit tyto pozemky do zastavitelného území určeného pro bydlení. S ohledem k navrhovanému dopravnímu řešení napojení sousedních zastavitelných pozemků č.1816/1, 1816/13, 1816/14 určených k individuálnímu bydlení vnímám oboustranné doplnění komunikace zastavitelnými plochami jako ekonomicky výhodnější a urbanisticky ucelenější řešení.

Zpracovatel prověří, zda je možné a v jakém rozsahu zastavitelné území rozšířit. Navrhované řešení zdůvodní.

Plochy jižně od zamýšlené komunikace jsou zařazeny pouze jako výhled. Vzhledem k dostatku rozvojových ploch v obci.





Označení Připomínka Doporučení pořizovatele Hodnocení zpracovatel č. 3/4, žadatel: Zdenek

Jaroš 1.7.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/1482/2013

Zde se nachází soukromé bydlení a ne OV(občanská vybavenost). Nechapu jak tam něco takového muže být zaneseno.

Požadavku se vyhovuje. Plocha navrhované občanské vybavenosti bude zmenšena ve prospěch plochy bydlení individuální.

Funkce je upravena.

č. 3/5, žadatel: Zdenek Jaroš 1.7.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/1483/2013

Prosím info o tomto pozemku. Mam na něm pronajatou zahradu(500m2) kde budu stavet chatku a další veci. nerad bych aby mi to pak někdo přišel zbourat s tim že tam budou stat domy. děkuji

Informaci o pozemku zajistí úřad v Polné. Udržitelnost plánované investice musí žadatel vyřešit s vlastníkem nemovitosti a případně ošetřit v nájemní smlouvě.

Zastupitelé města Polná rozhodli o variantě využití v lokalitě pro bydlení individuální. Realizace plocha je brzděno etapizací, viz příslušná kapitola ve výroku úp.

č. 3/6, žadatel: Stanislav Forejt 14.7.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/1587/2013

Nesouhlasíme se zařazením lokality pod Dafeplastem mezi pozemky pro individuální bytovou výstavbu (obě varianty plánu). Na označené parcele máme zahrádku, protože u svého domu nemáme téměř žádný pozemek. Tím spíše nesouhlasíme s oddělením části pozemku pro vytvoření nezastavěné veřejné plochy.

Požadavku se nevyhovuje. Žadatel je zároveň vlastníkem pozemku a tudíž ho může i nadále využívat k zahrádkářským účelům.

Plocha přestavby zůstává vymezena vzhledem k tomu, že se jedná o dostupnou lokalitu s vhodnou orientací, plochu s dobrým potenciálem pro plochy bydlení.





Označení Připomínka Doporučení pořizovatele Hodnocení zpracovatel č. 3/8, žadatel: Marie

Klímová 7.7.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/1627/2013

K navrhovanému řešení nového ÚP města Polná vznáším tuto námitku: 1. jsem vlastníkem pozemku parc. č. 1787/1 v kú Polná. Námitku ve stejném duchu podává samostatně po vzájemné dohodě i pí Pometlová a to k sousednímu pozemku parc. č. 1817/2 v kú Polná. 2. Můj pozemek je v navrhované variantě A i B zařazen do regulativu ZN, tedy - zeleň nezastavitelných soukromých zahrad. s tímto zařazením nesouhlasím a navrhuji zařazení do regulativu BI - bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské. Odůvodnění - Pozemky navrhované v rámci regulativu ZN (mimo mého 1787/1 a pí Pometlové 1817/2), tj. parc č. 1807/1, 1807/14, 1788/4, 1788/1, 1788/3, 1788/5, 1788/6 k účelu zahrad, již slouží, neboť plní funkci příslušenství k rodinným domům postaveným na parcelách 1789/5, 1789,4, 1789/2. Zahrady jsou od mého pozemku odděleny plotem a linií nyní již vzroslých borovic a smrků, které jsou vysázeny po hranici pozemku parc. č. 1788/1. Je zde tedy vytvořena přírodní krajinná hranice, která funkčně odděluje můj pozemek od ostatních, které jsou v rámci regulativu navrhovány do ZN. Plocha, která je v rámci návrhu ÚP navrhována do regulativu ZN tedy reálně jednotnou plochu netvoří - je rozdělena na část připadající k rodinným domům a na pozemky 1817/2 (Pometlová) a 1787/1 (Klímová). Lepším řešením by bylo funkčně navázat na plochu nově navrhovanou jako BI, kterou tvoří parcely 1816/1, 1816/13,1816/14 a k této ploše přiřadit i zmiňované parcely1817/2 (Pometlová) a 1787/1 (Klímová).Tímto by vznikla ucelená a v mapě i reálu zřetelně oddělená plocha určená k zastavění, která by sousedila se soukromými zahradami, které jsou však již v současnosti, jak bylo uvedeno výše, odděleny pásem vzrostlých jehličnanů. Byly by zde tedy zcela

Zpracovatel prověří, zda je možné zastavitelné území rozšířit a navrhované řešení zdůvodní. Požadavku se vyhovuje. Zařazení do ploch výroby a skladování lépe odpovídá skutečnosti i historickému vývoji území.

Požadavku bylo částečně vyhověno. Rozvoj lokality je podmíněn přeložkou vedení VN, respektováním trasování vodovodního řadu. Plocha by měla mít minimálně pěší propojení do sousední ulice Na Vyhlídce.





Označení Připomínka Doporučení pořizovatele Hodnocení zpracovatel č. 3/10, žadatel:

Ladislav Kourek 11.9.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/2002/2013

ulici Na Lázni 489, Polná se od roku 2000 nachází firma EKO-KOBA, s. r.o. sloužící jako sběrný dvůr pro město Polná. Z důvodu přejíždění nákladních aut a manipulace s kontejnery může dojít v provozní době ke zvýšení hlučnosti.

Požadavku se vyhovuje. Zařazení do ploch výroby a skladování lépe odpovídá skutečnosti i historickému vývoji území.

Požadavku se vyhovuje.

č. 3/11, žadatel: Libuše Kubová 11.9.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/2003/2013

Trasu podél Ochozkého potoka prodloužit od Karlova náměstí po Židovský hřbitov a vyřešit přechod či podchod u staré elektrárny.

Požadavek nebude zapracován do návrhu. Technicky je toto řešení nereálné. Průchod územím existuje již dnes.

Trasa zůstává ve stejné dimenzi jako v předchozí etapě zpracování úp.


Autobusové nádraží: podporujeme variantu č. 2 a žádáme doplnit park.

Požadavek nebude řešen v územním plánu. Jedná se pouze o doporučení možných řešení v odůvodnění, Organizace území autobusového nádraží bude předmětem řešení územní studie. Podmínka zpracovat územní studii před zahájením stavební činnosti je zanesena v územním plánu. Do regulativu plochy nepřípustných činností bude doplněno: komerční, obchodní centra s nárokem na parkovací plochy.

Plocha autobusového nádraží bude řešena samostatnou studií.


Podporujeme plochu pro koupání na bezejmenném potoce od Dobroutova, vybudovat záchytné rybníčky, kořenové čističky.

Plocha navrhované vodní plochy bude do upraveného návrhu zapracována v souladu s vyhodnocením stanoviska dotčeného orgánu, orgánu ochrany životního prostředí.

Plocha byla ponechána v rozsahu předchozí etapy. Rozsah vodní plochy v ploše W upraví příslušný orgán ochrany přírody.


Vítkova zahrada u kostela sv. Kateřiny: podporujeme variantu B - zahrádkářskou kolonii.

O variantách rozhodne zastupitelsvo města. Vlastník preferuje variantu A, což je zařazení území do zastavitelných ploch pro bydlení.

Zastupitelstvo rozhodlo a variantě využití pro individuální bydlení s ohledem na riziko vyplácení náhrad. Realizace plochy je časově odsunuta etapizací.


Parkoviště u kina, asfaltová plocha - dořešit prostor, zeleň.

Požadavek nebude zapracován do upraveného návrhu. Je mimo podrobnost územního plánu. Úprava veřejného prostoru

Ponecháno pro samostatné řízení, mimo kompetenci zemního plánu.





Označení Připomínka Doporučení pořizovatele Hodnocení zpracovatel před kinem bude řešena v rámci projektu tělocvičny.


Stávající průmyslová zóna: podporujeme variantu A7.

O variantách rozhodne zastupitelsvo města. Zpracovatel, pořizovatel a pověřený zastupitel doporučují zapracovat variantu A, která je v souladu s projednanou změnou č. 10 ÚP.

V dotčené ploše byla již vydaná územní rozhodnutí pro zařízení odpovídající plochám VL.


Starý obchvat: Podporujeme variantu B - zrušit starý plánovaný obchvat od autobusového nádraží na hráz rybníka Peklo.

Trasa obchvatu bude do upraveného návrhu zapracována v souladu s usnesením zastupitelstva města, které rozhodne o variantách. Zpracovatel, pořizovatel a pověřený zastupitel preferují variantu B.

Navrhované dopravní propojení městem bylo vzhledem k množství zásahů do vlastnických práv z úp vyřazeno.

č. 3/18, žadatel: Jaroslav Sobotka 11.9.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/2010/2013

Připomínka k řešení autobusového nádraží. Domnívám se, že by se nemněly dělat velké přesuny asfaltu za trávu a naopak. Řešil bych pouze přesun stávající komunikace od obytných domů. Vznikl by pruh 2,5-3 m na chodník, případně zeleň nebo jejich kombinaci. Pak 6,5 m komunikace a podél komunikace parkoviště. Pokud by se zužovalo autobusové nádraží, tak aby se ubíralo ze stávající komunikace, nejlépe z jedné strany. Místo komunikace by byla zeleň nebo rozšířený chodník.

Požadavek nebude řešen v územním plánu. Organizace území autobusového nádraží bude předmětem řešení územní studie. Podmínka zpracovat územní studii před zahájením stavební činnosti je zanesena v územním plánu. Do regulativu plochy nepřípustných činností bude doplněno: komerční, obchodní centra s nárokem na parkovací plochy.

Plocha autobusového nádraží bude řešena samostatnou studií.





Označení Připomínka Doporučení pořizovatele Hodnocení zpracovatel č. 3/19, žadatel: Milan

Horský 11.9.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/2011/2013

Nesouhlasíme s rozšířením zástavby pro bydlení v lokalitě pod vodárnou. V roce 2010 zde byly prodávány stavební parcely, jako okrajová a konečná zóna města. Nyní v územním plánu var. B, by se z nich staly jedny z mnoha zastavěných částí města. Při koupi stavebních parcel jsme byli mnohokrát ujišťováni úředníky z Městského úřadu v Polné, že další rozšíření zástavby v této lokalitě nepřipadá v úvahu, že zástavba je zde již ukončena. Za těchto podmínek byly parcely prodávány.

Požadavku se nevyhovuje. Majitelé pozemku mají zájem v lokalitě stavět. Je předbudována infrastruktura a v území se nenachází žádný limit, který by výstavbu znemožňoval.

Výstavbě v lokalitě pod Vodárnou nebrání žádný významný limit, plocha je dostupná, jedná se o jednu řadu, individuálních rodinných domů.

č. 3/20, žadatel: Věra Müllerová 11.9.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/2012/2013

žádáme o překlasifikování našich pozemků z neidentifikatelného sportoviště na stavební parcely.

Požadavku bude vyhověno. Zpracovatel rovněž prověří a navrhne využití území, které je situováno jihovýchodně od této lokality.

Požadavku bylo vyhověno, lokalita navazuje na vhodnou lokalitu na rozvoj individuálního bydlení.

č. 3/21, žadatel: Miroslav Culka 11.9.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/2013/2013

Vzhledem k mému záměru jako vlastníka pozemků požaduji, aby vyznačené pozemky byly v souladu s platným územním plánem města Polná zařazeny do ploch smíšených a nikoliv jako průmyslové. Mám v úmyslu zde realizovat výstavbu staveb pro bydlení.

Požadavku bude vyhověno. V současné době se řeší stavební povolení na realizaci staveb pro bydlení. V ploše smíšené obytné městské je bydlení v bytových i rodinných domech přípustným využitím.

Požadavku bylo vyhověno, plocha je součástí plochy s využitím SM.

č. 3/22, žadatel: Miloš Honsl 11.9.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/2014/2013

Po seznámení s novým územním plánem jsme zjistili, že pozemky, které jsou na adrese Na Lázni 488, Polná, jsou v návrhu nového územního plánu zařazeny jako obytná zóna. S tímto zařazením zásadně nesouhlasíme, neboť historicky zde probíhala vždy lehká průmyslová výroba. Proto žádáme, aby byly tyto pozemky zařazeny pro účely lehké výroby a skladů.

Požadavku se vyhovuje. Zařazení do ploch výroby a skladování lépe odpovídá skutečnosti i historickému vývoji území.

Požadavku se vyhovuje, odpovídá využití.





Označení Připomínka Doporučení pořizovatele Hodnocení zpracovatel č. 3/23, žadatel: Petra

Prchalová 11.9.2013 , č.j. MMJ/ÚÚP/2015/2013

Jako vlastník pozemků č. p. 2088/1 a 2088/2 si Vás dovoluji požádat o zařazení těchto pozemků do funkčního využití, které by umožňovalo výstavbu rodinných domů. V případě kladného vyřízení mé žádosti jsem připravena pozemky zainvestovat a nabídnout případným zájemcům k prodeji.

Ne, plocha se nachází v ochranném pásmu dráhy, tudíž hrozí vysoké riziko ohrožení hlukem. Plocha zůstane zařazena v navrhovaném funkčním využití Plochy dopravní infrastruktury-silniční doprava (DS).

Plocha zůstává nevyužitelná pro zástavbu vzhledem k existujícímu ochrannému pásmu žleznice a vzhledem k postupné transformaci celéširší lokality kolem nádraží.

Tabulka 17 - Vyhodnocení připomínek občanů k textové části návrhu úp

Označení Připomínka Doporučení pořizovatele Hodnocení zpracovatel č. 3/1, žadatel: Blanka

Horská 17.7.2013 03:11:12, č.j. MMJ/ÚÚP/1628/2013

Nesouhlas s územním plánem města Polná varianta B. V lokalitě pod vodárnou by došlo k rušení luk a polí zadržující deštovou a spodní vodu.Navíc se v těsné blízkosti této lokality nachází již ochrané pásmo pitné vody. S pozdravem B.Horská V polenském zpravodaji je informace o připomínkování na pup.jihlava.cz až do 17.6.2013

Požadavku se nevyhovuje. Majitelé pozemku mají zájem v lokalitě stavět. Je předbudována infrastruktura a v území se nenachází žádný limit, který by výstavbu znemožňoval.

Výstavbě v lokalitě pod Vodárnou nebrání žádný významný limit, plocha je dostupná, jedná se o jednu řadu, individuálních rodinných domů.

č. 3/2, žadatel: Martin Radouš 30.6.2013 07:19:34, č.j. MMJ/ÚÚP/1629/2013

Dobrý den, k lokalitě autobusového nádraží: minimální zelená plocha 20% mi přijde opravdu minimální vzhledem k tomu, že se jedná o plochu takřka v samotném historickém centru. Zbytek t.j. maximálně 80% zastavět čekárnou, zázemím pro řidiče autobusů a hlavně parkovištěm je dle mého soudu zcestná. V době, kdy jsou lidé zvyklí zaparkovat svůj automobil před marketem a nákup si dovézt až do vozu v pojízdném

Požadavek nebude řešen v územním plánu. Organizace území autobusového nádraží bude předmětem řešení územní studie. Podmínka zpracovat územní studii před zahájením stavební činnosti je zanesena v územním plánu. Do regulativu plochy nepřípustných činností bude doplněno: komerční, obchodní centra s nárokem na parkovací plochy. Zpracovatel znovu prověří a případně změní procento ozelenění plochy. V textu regulativu bude doplněno, že se jedná o souvislé plochy veřejné

Plocha bude řešena samostatnou studií, podle požadavků města, které vypíše město na základě územního plánu. Ve výrokové části jsou stanoveny podmínky studie a regulativy.





košíku, není reálné aby v těchto místech zaparkovali a šli pěšky na nákup s taškami na Husovo náměstí.... Parkoviště bude plně využito pouze během dvou dnů o polenské pouti kdy na náměstí parkovat nelze. Myslím si, že by si tato plocha zasloužila relaxační využití v podobě parku s umístěním posilovacích strojů pro seniory - je od tud kousek budova DPS, Mateřská škola a konec konců i Základní škola - je na protilehlé straně u Husova náměstí. Umístění jednoho tohoto stroje na plochu rekreačního a sportovního areálu u rybníku Peklo není vhodné - je to pro seniory poměrně daleko. Děkuji za odpověď a zamyšlení. Martin Radouš

zeleně.

Date post:	20-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

ÚZEMNÍ PLÁN POLNÁextranet.jihlava-city.cz/pup/txt14/oduvodneni-doplneni.pdf · Jaroslav Sobotka...

Documents