Znalostní a inovační management ve VaV

Znalostní a inovační management ve VaV

Ing. Jiří Franek

Olomouc, 3.11.2010

2

Osnova

• Úvod• Základní pojmy, zdroje a typy inovací• Praxe managementu vědeckovýzkumné

činnosti• Modulární pojetí řízení inovací• Znalostní management• Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana

duševního vlastnictví

3

Osnova




4

Úvod

• Role vědy a výzkumu při tvorbě inovací.• Věda a výzkum bývá poslední a často jediná

možnost jak uspět ve světě měnících se technologií.

5

Osnova




6

Základní pojmy, zdroje a typy inovací

• Základní pojmy– Idea– Invence (nápad)– Inovace

• Strategické argumenty inovační činnosti

• Případová studie

• Zdroje a typy inovací– Inovační prostředí– Inovační příležitosti– Typy inovací– Inovační cyklus

7

Základní pojmy

• Myšlenka (idea) související s uvědoměním si nějaké souvislosti nebo příležitosti v kontextu s určitou situací.

• Invence je nová myšlenka, nový poznatek který má za následek změny ve struktuře podniku i společnosti.

• Inovaci lze chápat jako invenci, která má nějaké tržní uplatnění.

8

Základní pojmyDalší pohledy na inovace:• Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelů,

prostředkem, jehož pomocí využívají změn jako příležitostí pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb. Jsou aktem, který dodává zdrojům novou schopnost tvorby bohatství. (Drucker, 1993)

• Inovace je výsledek kreativity pracovníků organizace a musí být vždy zaměřena na zákazníka a nabízet vyšší hodnotu. (Pitra, 2006)

• Inovace je schopnost vidět souvislosti, všimnout si příležitostí a využít jich. (Tidd a kol., 2007)

9

Základní pojmyOsm mýtů o inovacích (podle G. Hammela):• Inovace vycházejí z velkých myšlenek. • Inovace se týkají tvorby nových produktů.. • Inovačnímu řešení se nezle naučit, je výsledkem kreativních

nápadů. • Inovace jsou věcí specialistů z útvarů výzkumu a vývoje. • Inovace jsou riskantní. • Inovace jsou nákladné. • Úspěch inovačních aktivit je úměrný objemu investic

organizace do výzkumu a vývoje. • Inovace je výsledkem souhry příznivých okolností.

10

Základní pojmy

• U inovací klaďte důraz na silný nápad – jen málokterý nápad se stane inovací. Nápady jsou jako děti – malé, beztvaré a nezralé, jsou spíše příslibem než naplněním.

• Hledáme změny ve vnějším prostředí (kultura, znalosti, průmysl, ekonomika). Úkolem je: řídit to co je, pracovat na tom co by mohlo být. Tvorba plánů, které kopírují nastávající změny.

11

Základní pojmy• Každá organizace musí inovovat, každá organizace má

jiné klíčové způsobilosti. Každá organizace bez výjimky potřebuje jednu klíčovou způsobilost: inovační schopnost.

• Je nutné odstraňovat problémy a podněcovat příležitosti. Úspěchy se musí rozvíjet a podněcovat další.

• Organizace se musí stát vůdcem změn a soustředit se na příležitosti. Je nutné systematicky vyhledávat příležitosti a na ty nejslibnější požít dostatek zdrojů (lidé, kapitál, atd.).

12

Základní pojmy

Varování:• Inovace nesmí být příliš složitá na

pochopení. Musí ji umět používat i obyčejní lidé

• Vyhýbat se diverzifikaci sil a činností.• Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat

se musí pro současnost

13

Základní pojmy

Tři podmínky:• Inovace znamenají práci a vynalézavost.

Většinou je mají na svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně jednomu oboru

• Musíme stavět na svých přednostech. Inovační činnost musí mít určitý seriózní status.

• Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost, mění chování zainteresovaných stran.

14

Základní pojmy

Základní principy inovací podle P. Druckera:• Musíme provádět důkladnou analýzu příležitostí.• Je třeba vnímat koncepční a percepční charakter

inovací – naslouchat a pozorovat.• Efektivní inovace musí být jednoduchá a musí mít

jasné zaměření.• Efektivní inovace začínají v malém měřítku a snaží se

dosáhnout konkrétního cíle• Cílem úspěšné inovace je získání vedoucího

postavení.

15

Základní pojmy• Inovace nesmí být příliš složitá na pochopení. • Je dobré vyhýbat se diverzifikaci sil a činností.• Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat se musí pro

současnost.• Inovace znamenají práci a vynalézavost. Většinou je mají na

svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně jednomu oboru.

• Musíme stavět na svých přednostech. Inovační činnost musí mít určitý seriózní status.

• Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost, mění chování zainteresovaných stran.

16

Základní pojmy

Inovace musí zapadnout mezi ostatní i do reálného světa. Jedná se o:• komplexní systém (veškeré příslušenství a

služby),• tržní zaměření (vytvoření nového trhu),• zaujetí strategického postavení (jediná

funkce, činnost).

17

Základní pojmy

Specificky můžeme inovace rozdělit několik typů:

• inovace produktu,• inovace procesu,• inovace pozice,• inovace paradigmatu (změna mentálního

modelu např. low-cost podniky, nový průmyslový sektor apod.).

18

Základní pojmyŘády inovace:0. Regenerační změna (obnova původních kvalit)1. Kvantitativní změna (zvyšováním využitelnosti kapacit )2. Organizační změna (nové úkoly, reorganizace pro využití všech

kapacit)3. Adaptační změna (významného zvýšení kvalitativní stránky

výrobního procesu )4. Nová varianta (modernizovaného výrobku se zlepšenými užitnými

vlastnostmi.)5. Nová generace (novinka s původní konstrukční koncepcí)6. Nový druh (uplatnění nových konstrukčních a návrhových koncepcí ) 7. Nový rod (progresivní technologie, vynálezy)

19

Základní pojmy

Dva přístupy k hledání inovací:• Zpozorování a zužitkování časové prodlevy

mezi určitými zlomy (předjímání budoucnosti)

• Promítnutí nové myšlenky – uskutečnění budoucnosti

Případová studie Crescordia

20

Zdroje a typy inovací

• Inovační příležitosti– nečekané události (úspěch, neúspěch),– rozpory,– potřeby procesu,– oborové a tržní struktury,– demografické faktory,– změny v pohledu na svět,– nové znalosti.

21


• Odpovědi na klíčové otázky– Co?– Jak?– Pro koho?– Za kolik?

22


• Typy inovací– výrobkové,– výrobní (procesní, technicko-technologické),– marketingové,– finanční,– personální,– organizační,– řídící.

23

24

Crescordia

• Spolehlivé a precizní výrobky, vedoucí postavení na trhu a silná značka.

• Konkurence nabízí alternativní nové výrobky s méně spolehlivou a dostatečně nevyzkoušenou technologií s velkým potenciálem

• Rozhodování o snaze zachytit trend nebo vyčkávat jak se technologie osvědčí.

25

Crescordia

• Šéf VaV si není 100% jistý, ale přivítal by vyzkoušení v praxi

• CEO by raději podpořil další výzkum• Obchodní vedoucí prosazovala následování

konkurence• Marketing upozornil na riziko ztráty prestiže• Právní oddělení na možnost ztrát z právních procesů.• Finanční oddělení zvažuje zda se náklady vrátí, zda

inovace nezničí současnou produkci

26

27

Crescordia

• Řešení ???

• R. A. Lutz GM• C. Christensen z HBS• J. Wittes z odvětví produktů pro medicínu

28


Inovační prostředí• Organizační kultura

– Poslání, vize, strategie a cíle– Sdílené hodnoty– Pracovníci

29


Změny firemní kultury lze dosáhnout:• kompetentním řízením lidských zdrojů (od

výběru pracovníků až po jejich propouštění),

• výchovou a vzděláváním,• účinným motivováním a odměňováním,• stylem vedení a řízení manažerů ( resp.

leaderů).

30


• Cesta ke změně proinovační kultury– Situační analýzou zjistíme nutnost inovací

s reálnými schopnostmi firmy.– Formulování inovační strategie firmy.– Vytvoření specifických schopností pro vznik

inovace.– Vytvoření proinovační organizační struktury.– Inovační manažer jako koordinátor nového

výrobku.

31

Zdroje a typy inovacíPro manažera VaV (inovací) je klíčovou schopností pozitivní komunikace skládající se ze:• zaměření na problémy a jejich řešení (nikoliv osoby),• individuálního přístupu (pokud je možný),• je spíše popisná než hodnotící,• zdůrazňuje pozitivní výsledky, negativní bere s nadhledem,• je konkrétní,• vedená v osobní rovině,• a je oboustranná (musí i naslouchat a dle toho plynule

měnit přístup).

32

Případová studie RKL Media

• RKL Media vyrábí high-end reprosoustavy pro domácí kina. Jedná se o malosériovou výrobu se zaměřením na vynikající vlastnosti a inovace.

• Konkurencí na trhu jsou japonští výrobci s masovou produkcí levnějších domácí audiovizuální techniky

33


• Top manažer firmy je nadšenec inovací, avšak uvědomuje si, že bez konkurenceschopnějších výrobků nebo převratných novinek nemůže dále uspět.

• Dochází ke konfliktu zájmů:– VaV– Majitele– Odpovědnosti top manažera za výkonnost firmy

34


• Varianty řešení:– Dle VaV nábor dalších expertů k vývoji

převratného systému iVid– Dle majitele zvýšení obratu a

konkurenceschopné řady výrobků– Dle top manažera využití možnosti

outsourcingu VaV

35


• Řešení: ???

• L. Huston, manažer P&G• J. Lipman-Blumen, professor• A. Premji z Indické poradenské firmy

36

Případová studie RKL MediaL. Huston• PG například zvolila strategie otevřené inovace, z VaV na

spojit a vyvíjet aby pomocí sítí výzkumníků rozšířila řady VaV, sama pak vytvořila vlastní sítě výzkumníků, podpořila 50 podnikavých technologů a by hledali příležitosti na trhu. Až 30% inovací přichází z externích trhů.

• Tento přístup však vyžaduje změnu firemní kultury a chování.• Problémem mohou být také výzkumníci kteří jsou proti

novým postupům a nedůvěřují externím inovátorům, na druhou stranu jsou to klíčoví zaměstnanci a je potřeba je udržet.

37


J. Lipman-Blumen professor• manažer by měl zvážit dlouhodobé dopady spolupráce

s indickou firmou, která se zdá jako levné a rychlé řešení. Rozdíly v pracovní morálce a kultuře jsou velké riziko.

• měl by zvážit riziko úniku intelektuálního vlastnictví• zdá se že manažer nepochopil zcela situaci a klima ve

společnosti, měl by se více zamyslet nad organizačním chováním a kulturou

A. Premji z Indické poradenské firmy• Prosadit optimální kombinaci outsourcingu a vylepšení vlastní

VaV

38

Osnova• Úvod• Základní pojmy, zdroje a typy inovací• Praxe managementu vědeckovýzkumné



39

Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti

• Pozice VaV v organizaci• Intelektuální kapitál• Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu• Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu• Řízení pracovníků vědy a výzkumu• Základní prvky rozhodovacího procesu manažera• Současné trendy managementu

vědeckovýzkumné činnosti

40

Pozice VaV v organizaci

• Garantem strategie VaV by měl být vrcholový management, musí být v souladu s ostatními strategiemi.

• Rozhodování o strategii výzkumných programů musí být vždy na nejvyšší úrovni, protože je součástí celkové obchodní strategie firmy.

41

Pozice VaV v organizaci

Typické otázky, kterým VaV čelí:• Na čem pracujete? • Jaké výsledky můžeme očekávat? • Vyplatí finančně se tento program VaV? • Jak měříte svou produktivitu? • Nebude lepší celý program VaV uzavřít?

42

Pozice VaV v organizaciProgram VaV má široké souvislosti napříč firmou. • Nákupní oddělení zajišťuje suroviny, • výroba zajišťuje zavádění výrobků do výrobního procesu

(výsledků VaV),a odpadové hospodářství,• finanční oddělení musí odhadnout kolik bude VaV skutečně

stát,• marketingové oddělení musí pochopit podstatu inovace nebo

nového produktu aby mohlo správě formulovat strategii a novinku prodat,

• prodejní oddělení musí odhadnout kolik bude schopno výrobků prodávat a kolik zákazníků může uspokojit.

• Personální oddělení musí být správně informováno o potřebách odborníků, školení apod.

43

Intelektuální kapitál

Skladba intelektuálního kapitálu• lidského kapitál,• zájmového kapitál,• inovační infrastruktura.Snaha převést lidský a zájmový kapitál na zisk a finanční kapitál.

44

Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu

• Rozvoj lidského kapitálu• Spolupráce• Pracovní prostředí• Tvůrčí přístup

45

Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu

• Konstruktivní přístup k řešení problémů• Učení se jako celoživotní proces • Pozitivní přístup k hledání nedostatků • Využívat konfliktů• Kultura tvůrčího chaosu• Maticová struktura • Řízení času, nižších nákladů, vysoké jakosti,

produktivity a inovativnosti než konkurence

46

Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu

(IQ)Kreativní podstata

(SQ)Sdílené lidské

hodnoty

(PQ)Ohodnocení

fyzické práce

(EQ)Spravedlivé zacházení

47

Řízení pracovníků vědy a výzkumu

• Úspěšný manažer VaV musí nejen umět vybrat své spolupracovníky a efektivně je řídit, měl by být také vynikajícím odborníkem.

• Měl by být v kontaktu se špičkovou vědou ve svém oboru a udržovat si široký rozhled.

• Jejich pozice by měla být více „vůdčí“ (leader). Dělají totiž konečná rozhodnutí a mohou se spolehnout na své znalosti a úsudek.

48


• Role manažera VaV– Motivace– Řešení konfliktů– Znalostní a informační management– Podnikání vs. VaV

49

50


• Principy vedení týmu ve vědeckovýzkumné činnosti– Spolupráce– Komunikace– Míra volnosti– Talent management– Rozvoj a sebevzdělávání– Vize, hodnoty– …..?

51


• Manažer by se měl vyvarovat:– Negativní přístup ke konfliktům– Individuálních preferencí– Nerozhodnost– Bránit změnám– Mikromanagement

52


• Hodnocení zaměstnanců je založené nejen na oslavování úspěchů ale někdy i neúspěchů, z důvodu uvolnění napětí.

• Pokud je možnost neúspěch napravit či vynahradit v budoucnu, neměl by být postih ultimativní.

53


• Nevyhovující zaměstnanec neměl být vůbec přijat, podprůměrný zaměstnanec bývá demoralizován a deprimován, měl by mít šanci se zlepšit. Klíčovými hledisky hodnocení jsou:– Kvalita práce a výsledků– Kvantita práce a výsledků– Jak zaměstnanec vychází s ostatními a jak jim

pomáhá

54


• Odměny by měly být směřovány za úspěšné uvedení nových produktů a technologií do výroby a za jejich úspěšný prodej zákazníkům.

• Odměňování by mělo směřovat zaměstnance k určitému typu chování, které má mířit ke konkrétním cílům, které jsou pro firmu důležité.

• Lidé si budou chtít nabídnuté odměny vydělat.

55


• Podpora patentové činnosti odměnami může vést ke zvýšení počtu patentů ale jejich kvalitu to nezaručí. Podíly na zisku jsou problémové z hlediska vyúčtování a jsou jádrem sporů.

56

Základní prvky rozhodovacího procesu manažera

• Rozhodování– Zásadní pro jakéhokoliv vedoucího pracovníka– Odpovědnost – Ovlivňující faktory– Integrita

57


Obecný rozhodovací proces leadera (vůdce)1. Důkladná definice problému 2. Vymezení požadavků3. Tvorba variant4. Analyzování rizik5. Rozhodnutí - řešení6. Uplatnění rozhodnutí v procesu 7. Zajištění zpětné vazby

58


Rozhodovací proces projektového manažera1. Identifikace problému 2. Charakteristika prvků a vazeb problému3. Tvorba variant řešení4. Kvalifikovaný rozbor5. Výběr řešení6. Implementace vybrané varianty7. Měření dosažených výsledků8. Rozhodnutí o dalším postupu

59


Základní prvky rozhodovacího procesu podle P. Druckera v praxi:1. Podstata problému2. Vymezení cíle rozhodnutí3. Následovat správné a podstatné,

kompromis až později4. Vykonání rozhodnutí 5. Zabudování zpětné vazby

60


• Metody a techniky používané při rozhodování– „cost-benefit“– Párové srovnávání– Analytická hierarchie– Rozhodovací strom– Brainstormingové metody– Myšlenkové mapy– Speciální software na podporu rozhodování

61


• Další aspekty rozhodovacího procesu– Co je důležité?– Rizika, nejistota– Držet se jednoho směru– Anarchie

• Rozhodovací proces v kolektivu– Společné cíle– Efektivní porady– Zdroje, omezení termíny …

62

Současné trendy managementu vědeckovýzkumné činnosti

• Případová studie Shionogi a Purdue Pharma• Otevřená inovace

63

Shionogi a Purdue Pharma

• Otevřená inovace• Záměrné toky vědomostí a z a dovnitř

organizace k urychlování vývoje a inovací a rozšiřovat své trhy. Toto paradigma znamená, že firmy mohou externí i interní invence, externí i interní přístupy na trh při hledání zdokonalování technologie.

64


• Shionogi bude hradit náklady během tříletého výzkumu a další náklady spojené s výsledky výzkumu

• Purdue Pharma pak bude hradit specifické náklady během výzkumu a podílem ze zisku.

• Náklady po výzkumu a klinické testování bude hrazeno půl na půl.

• Všechny vyvinuté přípravky mohou být uváděny na trh pod oběma firmami

65


Shionogi byla zavedená firma na trhu s léky na bolest. Hledala partnera pro další VaV v této oblasti. Kritéria byla:• Produkty zaměřené na tlumení bolesti• Výzkum v podobném směru• Komplementarita odbornosti ve výzkumné

technologii• Podobná firemní kultura a velikost byly

dodatečné faktory

66

67


Management• Průběžné školení, mentorování a koučink

vedoucích týmů pracovníků (mítinky, agenda, rozhodování aj.)

• Školení kulturních a jazykových rozdílů• Implementace IT systému Purdue u

Shionogi na real-time výsledky

68


Zdroje a technologie• Společný přístup ke zdokonalování VaV, počítače,

informatika, vizualizace dat a další nástroje ke zvyšování efektivity laboratoří.

• Otevřená upřímná diskuse a brainstorming mezi manažery a členy týmů.

• Zlepšování administrativy, logistiky, plánování a komunikace.• Investice také dovolily používání automatických systémů.• Oboustranná důvěra a potřeba se učit novým věcem, sdílená

vize a cíle. Vznik nových příležitostí, profesionální satisfakce a pokroku přispěly k úspěchu aliance.

69


Obě společnosti:• Následovaly stejnou vizi výzkumu, která byla

klíčová pro obě společnosti• Získaly potenciál expanze mimo zavedené

oblasti• Výzkumníci z Japonska na čas přesídlili do USA• Investice budou mít dlouhodobé pozitivní

přínosy

70

Osnova




71

Modulární pojetí řízení inovací

• Přístupy k managementu inovací• Řízení inovací v podniku• Výzkum, vývoj a inovační cyklus• Transfer technologií

72


• Přístupy k managementu inovací– Role VaV v inovační činnosti– Podnik, management, spolupráce, konkurence.

• Management inovační činnosti hraje roli garanta celého procesu zaváděné nového produktu. – Zajištění zdrojů (lidské zdroje, materiály,

technologie atd.)– Celopodniková inovační činnost

73


• Klíčové faktory– Vize, strategie podniku– Tlak na snižování nákladů– Tlak na urychlování inovačních procesů

74


Soudobé trendy řízení výzkumu a vývoje• Sdílená vývojová střediska • Outsourcing• Dočasné výzkumné a vývojové jednotky• Automatizovaná vědeckovýzkumná střediska• Vývojová pracoviště zapojující zákazníky• Střediska výzkumu a vývoje s institucionální

podporou

75

Řízení inovací v podniku

• Inovační cyklus

76

Design Thinking

Vývoj inovací dle „myšlení designéra“ (IDEO):• Rozpoznání problému• Výzkum• Specifikace požadavků • Tvorba konceptu• Prototypizace• Zapojení do praxe, reálného světa• Testování• Revize a zlepšování

77


Struktura úspěšného inovačního procesu musí zahrnovat tyto fáze:• Průzkum• Výběr• Implementace

– Získávání znalostních zdrojů– Realizace inovačního projektu– Uvedení inovace na trh

• Učení a opětovná inovace

78


Vztah marketingu a procesu tvorby nového výrobku:• Podniková strategie podniku →Inovační strategie • Marketingová strategie sortimentního mixu podniku →

Inovační strategie sortimentního mixu• Definice cílového trhu, segmentace trhu→Tvorba idejí

výrobku• Marketingová strategie nového výrobku → Konstrukční

a technologický výzkum a vývoj výrobku, design• Testování trh → Příprava výroby• Strategie zavádění na trh → Uvedení výrobku na trh

79

Případová studie HomeStar

• Inovace technologií vs. inovace výrobků• Zaměření na VaV vs. Zaměření na zákazníka• Geniální vynálezce vs. požadaky

spotřebitelů

80


HomeStar varianty řešení• Změnit přístup k VaV, změna na pozici

vedoucího výzkumu• Přijmout dalšího výzkumníka s

podnikatelskými schopnostmi, založit novou divizi

• Zlepšit komunikaci s marketingovým oddělením

81


Whirlpool má jiný přístup k inovacím v pěti základních principech

1. Zaměření na spotřebitele (výrobce spotřebičů musí být zaměřen na zákazníky!), inovace začíná u zákazníka

2. Získávat inovace odevšad, na všech úrovních nejen v VaV3. Produkty jako portfolio, je důležité je vyvážení.4. Rychlost (tři kroky vývoje produktů: rozsah a velikost,

rozpočet, provedení.)5. Řízení intelektuálního vlastnictví, tvorba patentů vytváří

základ pro budoucí úspěch a rozvoj

82

83

Osnova




84

Znalostní management

• Pojetí znalostí• Znalostní principy• Znalostní management

85


• znalostní řízení → znalostní management.• znalostní management, jako obecná oblast

managementu, a management znalostí jako oblast managementu zaměřenou na řízení dat, informací a znalostí s podporou informačních technologií.

86


• Nové znalosti nejsou nejspolehlivějším a nejpředpověditelnějším zdrojem úspěšných inovací.

• Inovace založené na nových znalostech mají nejdelší zaváděcí dobu.

• Model informačních a znalostních toků v organizaci

87

88

Model znalostního managementu v HP

89

Systém K-net v HP• aplikace pro uchovávání a sdílení znalostí v HP• K-Net Solution Store (uchovávání typizovaných dokumentů

a odkazů na dokumentaci jednotlivých produktů), • K-Net Contribution Repository (místo pros sdílení znalostí), • K-Net HPC Collaborative Workspace (společná pracovní

plocha pro organizační skupiny či témata), • K-Desk (znalostní přepážka, poskytující informace z vnitřku

HP, analýzy a průzkumy, informační výpomoc),• K-Link (učící se skupiny, sociální síť uvnitř HP), Projektová

dokumentace, • Project Profiles Repository (revidované projekty).

90


Co jsou to znalosti• Data: fakta, obrázky, zvuky (+ interpretace

+ význam = ) →• Informace: formátovaná, filtrovaná a

sumarizovaná data (+ akce + aplikace = ) →• Znalosti: instinkty, ideje, pravidla a

procedury které vedou akce a rozhodnutí

91


• Znalosti se vyskytují ve třech formách:– Tacitní (zkušenosti a odborné znalosti v hlavách

pracovníků)– Explicitní (kodifikované jako manuály, pravidla,

rutinní činnosti)– Kulturní znalost (zahrnuje představy, mínění,

hodnoty)

92


Znalostní pracovníci• Vnímáni jako aktivum nikoliv nákladová

položka. Jsou to vlastníci výrobních prostředků tzn. znalostí. Jedná se o kapitálové aktivum.

• Jsou vysoce mobilní. Organizace je potřebuje více než oni ji.

• Organizace o ně musí pečovat jako o nejcennější aktiva.

93


• Znalosti neodstraňují potřebu dovedností, bez nich jsou neproduktivní.

• Znalostí pracovník se mylně používá jako označení teoreticky vzdělaného člověka.

• Pracovní nasazení znalostních pracovníků si vybírá svou cenu vysoké napětí, stres a konkurenci, emocionální traumata.

94


Produktivita znalostního pracovníka je ovlivněna:

– Jednoznačně stanovený úkol– Samořízení a samokontrola– Nepřetržité inovace– Nepřetržité učení a vyučování druhých– Není úměrná množství vykonané práce, důraz

na kvalitu a příslib dalšího rozvoje– Musí být stanoven úkol, výsledek a kvalita.

95


• Znalostní pracovníci požadují ekonomické odměny. Avšak jejich nabídka nepostačuje, potřebují příležitosti, potřebují osobní úspěch, osobní naplnění a hodnoty.

• Učící se a vyučující organizace. Integrace neustálého vzdělávání a vyučování kolegů.

96


• Musí existovat systém, který umožní mít přehled o intelektuálním vlastnictví organizace (technologie, odborné a technické znalosti pro každodenní práci).

• Efektivní a zabezpečený tok odborných znalostí je klíčový.

97


• Vytvoření celofiremní databáze intelektuálního vlastnictví (reporty, nové koncepty, záznamy z jednání, další relevantní informace) on-line.

• Znalost musí být využití pro organizaci jinak nemá cenu ji platit.

98

Znalostní managementZnalostní principy1. Znalostní management je drahý (ale taková je i hloupost!).2. Efektivní management znalostí vyžaduje hybridní řešení, zahrnující lidi i

technologii3. Znalostní management je vysoce politický.4. Znalostní management vyžaduje znalostní manažery.5. Znalostní management získává víc z map než z modelů, víc z trhů než z

hierarchií.6. Sdílení a použití znalostí jsou často nepřirozené činnosti.7. Znalostní management znamená zlepšení procesů znalostních činností.8. Přístup k znalostem znamená pouze začátek.9. Znalostní management nikdy nekončí.10. Znalostní management vyžaduje znalostní smlouvy (tj. řešit problémy

intelektuálního vlastnictví).

99


• Tvorba znalostí• Sdílení znalostí• Ukládání znalostí• Využívání znalostí• Znalostní management jako součást IT• Informační management• Kritika

100

Osnova




101

Koncepce vědy a výzkumu v ČR

Inovační infrastruktura ČR• Tvoří systém vztahů mezi jednotlivými

výzkumnými, vývojovými, výrobními, obchodními a dalšími specializovanými subjekty, charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercializovat výsledky výzkumu – od analýzy a legislativy, přes výzkum po technologický transfer, finální výrobu a marketing.

102


• Kategorie výzkumu• Vyhledávací (Základní) výzkum• Aplikovaný výzkum• Vývoj (podnikový výzkum)• Transfer know-how

103

Koncepce vědy a výzkumu v ČRZákladní dokumenty České republiky pro oblast inovací se skládají z Národní inovační strategie, která je do hloubky rozvíjená v:• Národní inovační politice České republiky na léta 2010 – 2015

a• Koncepce inovací pro oblast průmyslu a podnikání na období

2008 – 2011.Priority koncepce inovací:• Rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace• Vznik, rozvoj a spolupráce inovačních podniků• Rozvoj lidských zdrojů

104

Koncepce vědy a výzkumu v ČRSystém podpory výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) ČR:Složení Řídící skupiny pro přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015:• Rada pro výzkum a vývoj,• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,• Ministerstvo průmyslu a obchodu,• vysoké školy,• Akademie věd ČR,• podnikový sektor a uživatelé,• Experti (TC AV ČR, Zelená kniha VaVaI a Bílá kniha VaVaI,

NVF, lidské zdroje, politiky VaV EU).

105

Koncepce vědy a výzkumu v ČRPřehled cílů a hlavních aktivit Národní politiky VaVaI:• CÍL 1: Zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních.• CÍL 2: Zacílit veřejnou podporu VaVaI na potřeby udržitelného

rozvoje.• CÍL 3: Zvýšit efektivitu systému věřejné podpory VaVaI.• CÍL 4: Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci

veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI.• CÍL 5: Zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI.• CÍL 6: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro VaVaI.• CÍL 7: Vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVaI.• CÍL 8: Zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech.• CÍL 9: Důsledně hodnotit systém VaVaI.

106


• Operační programy podporující výzkum, vývoj a inovace– OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI),– OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)– OP Podnikání a inovace (OP PI)– OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK)– OP Praha Adaptabilita (OP PA)

107


• SWOT analýza současného inovačního prostředí ČR– Silné stránky– Slabé stránky– Hrozby– Příležitosti

108

Ochrana duševního vlastnictví v ČR

• Představuje nehmotný statek (nemusí existovat v materiální podobě).

• Je to výsledek tvůrčí činnosti člověka, který nevzniká náhodou (uvažování je jen postupem nikoliv výsledkem).

• Je nespotřebovatelné a lze opakovaně používat.

109


Systém právní ochrany duševního vlastnictví

• Duševní vlastnictví lze právně chránit podle zákona 513/1991Sb. §118. – Utajením §17 (o obchodním tajemství) – Zpřístupněním– Tvůrčím právem– Netvůrčím právem– Autorským zákonem

110


• Tvůrčí právo– patent (zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a

zlepšovacích návrzích),– užitný vzor (zákon č. 478/1992 Sb., o užitných

vzorech),– topografie polovodičového výrobku (zákon č.

529/1991 Sb., o ochraně polovodičových topografií.

111


• Netvůrčí právo– Ochranná známka (zákon č. 441/2003 Sb., o

ochranných známkách)– Označení původu (zákon č. 452/2001 Sb., o

označení původu)

112


• Autorský zákon– autorský zákon č. 121/2000 Sb.,– zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách

výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl a o změně a doplnění některých zákonů.

113

Děkuji za pozornost

Date post:	23-Feb-2016
Category:	Documents
Upload:	werner
View:	31 times
Download:	0 times

Znalostní a inovační management ve VaV

Documents