9

ZPRAVODAJ FARNOSTIPRI KOSTELE sv. TOMASE V BRNE

Motto:

”Genialitou velke dılo zacına, ale jen vytrvalost ho dokoncı.“

Joseph Joubert

Uvodnı slovoVe chvıli, kdy ctete tento uvodnık

noveho Tomaska, uz je znamo, s jakymzdarem probehla akce

”Noc kostelu“. At’

uz ale pocet navstevnıku byl jakykoli,uspechem je uz sam pokus otevrıt dverekostelu dokoran a pozvat k navsteve lidi,kterı ve vetsine prıpadu dosud kostely spıseobchazeli.

S navstevnıky kostelu je to, jak mnozıvıme, ruzne. Jsou to nejcasteji nahodnıkolemjdoucı, ktere do kostela zahnal dest’ci dlouha chvıle. Mene je tech, kterı pri-jdou cılene za umenım nebo architektu-rou. Stranou ponechavam opilce, bezdo-movce a zlodeje, kterı jsou hosty velmi

”specifickymi“. Kdyz se ale zastavıme

u zmınene vetsiny, zrejme zahy narazımena otazku: Co jim muzeme a umıme nabıd-nout?

I pro nas jsou Noci kostelu uzitecne –upozornujı nas na nutnost byt pripravenilidsky i duchovne spravne reagovat nanestandardnı a necekane otazky a situace.Mame v takove chvıli prece jen urcitouvyhodu domacıho hrıste. Vyuzıt ji naplnoznamena mıt vetsı sanci nasledne uhrat ale-spon cestny vysledek i na hristi protivnıka.

Dekuji vsem, kterı meli odvahu a stalise spoluorganizatory prvnı

”Noci kostelu“

v nasem meste. Uz ted’mohu a chci pozvatje i dalsı na rocnık prıstı.

Vas farar Petr Vrbacky

ROCNIK XV. 31. kvetna 2009

InformaceAktualnı denı ve farnosti

• V nedeli 7. cervna 2009 pri msi svatev 9.00 hodin pristoupı poprve ke sva-temu prijımanı prvkomunikanti z nasıfarnosti. Prosım vas o modlitbu za deti i je-jich rodiny. Zaroven take prosıme, abysterespektovali nutnost vyhradit cast mıstv lavicıch pro nejblizsı prıbuzne techtodetı, i dalsı nutna organizacnı opatrenı.

• Na ctvrtek 11. cervna 2009 pripadaSlavnost Tela a Krve Pane. Eucharistickaadorace s pruvodem a svatostnym pozeh-nanım cele farnosti bude navazovat navecernı msi svatou v 17.30 hodin. Zvemedo pruvodu predevsım deti s kvetinami, alei ostatnı farnıky.

• V nedeli 28. cervna 2009 v 9.00 ho-din bude slavena v katedrale na Pet-rove pontifkalnı mse svata na zakoncenıRoku sv. Pavla. Hlavnım celebrantembude kardinal Tomas Spidlık. O den drıve,v sobotu 27. cervna 2009, v 9.00 hodinudelı otec biskup Vojtech Cirkle knezskesvecenı trem kandidatum knezske sluzbyz nası dieceze.

• Jubilejnı 20. rocnık Katolicke cha-rismaticke konference probehne v Brnev termınu 8.–12. 7. 2009. Jedna se o ctyr-dennı akci duchovne formacnıho charak-teru, urcenou nejen pro cleny a sympa-tizanty tohoto hnutı, ale i pro krest’any

jakekoli spirituality i pro tzv. hledajıcı.Letosnı motto znı:

”Vzchopte se, ja jsem

to, nebojte se!“ (Mt 14,27) Podrobne in-formace k organizaci a programu, vcetneelektronicke prihlasky, najdete na internetuna www.cho.cz nebo si je vyzadejte na tel.cısle +420 777 087 736.

• V nedeli 14. cervna se kona vylets Cipıskem. Akce je urcena predevsım prorodiny s malymi detmi. Sraz v 15:30 u bı-lovicke restaurace Sokolovna (parkovanıv okolı restaurace, cestou k vlakovemunadrazı ci na parkovisti naproti potravinamu zast. Zizkova; autobus 75 smer Bılovice,konecna Bılovice n. Svitavou – zel. sta-nice). Trasa vyletu je dlouha necele 3 km.Vratıme se zpet do vychozıho bodu, kolem18:00.

Kontakt: Marta Jesterka Svobodova –605 253 964

2

Posvatne sedmeroneboli sedm daru Ducha svateho

Dar dany o Letnicıch – Duch svaty, nampomaha nejen pronikat do tajemstvı Bozıotcovske vybavy dane pri krtu, ale pouzes Nım jsme schopni ji spravne uzıvat. Myuz vıme, co je predmetem teto vybavy –schopnost spravne milovat. Svaty Pavelv liste Rımanum pıse: Bozı laska je donasich srdcı vylita skrze Ducha svateho,ktery nam byl dan (Rım 5,5). Touto laskounas miluje Buh a soucasne zpusobuje, zemy jı milujeme Jeho a take bliznıho. Jeto nova schopnost milovat. Ano, laska jetım nejvetsım, co bylo kdy cloveku danoa je davano. Je prıcinou a smyslem zivota.Nenı ale mozne, aby byl clovek s toutolaskou stvoren. Ani pro vsemohoucıhoBoha to nenı mozne. To by pak stvorilroboty. Co mam z lasky, ktera nema jinouvolbu, ktera me musı milovat, protozenema jinou moznost? Teprve svobodnerozhodnutı cinı lasku tak drahocennou.Take pro Boha. Nechtel roboty. Protonam stvoril moznosti vyvoje, abychom semohli svobodne rozvıjet a rozhodovat. ProBoha, nebo pro penıze; pro Boha, nebopro sex, ci drogy; nebo pro Boha, ci provselijake mozne i nemozne buzky. Laskaje projevem a znakem Ducha. My vıme,pıse svaty Jan, ze jsme presli ze smrtido zivota, protoze milujeme sve bratry(1Jan 3,4). Prıtomnost Ducha svateho v nasa Jeho pusobenı se samozrejme vymykavsem predpisum a skatulkovanı. Presto

bychom nemeli rezignovat a alespon ne-ktera rozlisenı projevu Ducha bychom sipripomneli. Treba proto, ze na nektere sednes uz zapomına a jsou velmi dulezita.Mezi ne patrı tzv. posvatne sedmero nebolisedm daru Ducha svateho.

∗ ∗ ∗

Zkusme si sedm daru Ducha svatehostrucne pripomenout:

DAR MOUDROSTI

Pomaha cloveku chapat udalosti, videta cıst znamenı doby v souvislosti s rademstvorenı a ve vztahu k Bohu. Clovekobdareny tımto darem nepodleha chaosua nepokoji, je zakotveny v Bozı prozretel-nosti a duvere k Nemu a tyto sve postojedokaze predavat druhym.

DAR ROZUMU

Nesouvisı s vysokym IQ. Jde o to,ze skrze rozum dochazıme k hlubsımupoznanı pravd vıry a Boha samotneho.A tak ten, kdo je obdarovan tımto darem,chape rozumem spravne Bozı slovo a ucenıcırkve, toto poznanı vnıma v sirsıch sou-vislostech a dokaze to predat druhym tak,ze jim usnadnı cestu k Bohu.

DAR RADY

Skrze nej nam Duch svaty pomaha,abychom se ve vsech – zvlaste obtıznych– situacıch spravne rozhodovali. Je takevelmi uzitecny pro lidi, kterı pomahajıdruhym na ceste k Bohu. Casto k nimmohou prichazet lide v ruznych, castoaz neresitelnych situacıch, lide hledajıcı

3

pomoc, radu, resenı. Dar rady se proje-vuje tak, ze jım obdarovany clovek reknev pravy cas prave slovo utechy, povzbuzenıa rady. A nekdy sam zasne nad tım, coprave rekl. To slovo vsak vnese do temnotysvetlo, ukaze smer, kudy vede cesta ven. Tosam Duch svaty skrze nej promluvil slovozivota.

DAR SILY

Je darem, ktery uschopnuje clovekapres vsechny prekazky vykonat to, co ponem Buh zada. Take jej uschopnuje unesttıhu namahy a nekdy i velkeho utrpenı –a to nemusı byt prımo mucednictvı, alemuze se jednat i o vnitrnı utrpenı – obstatv tezkych zivotnıch zkouskach bez reptanıa pritom ostatnım rozdavat nadeji.

DAR UMENI

Umoznı cloveku vyjadrit svou laskuk Bohu zpusobem, ktery je plny fantazie,tvorivosti, krasy. Milost predpoklada pri-rozenost a Duch sv. stavı na schopnostech,ktere dany clovek ma. On je vsak promenı,naplnı, zdokonalı . . . Muze to byt v oblastivytvarne, hudebnı, dramaticke. Tato krasa,vytvorena Bohem skrze cloveka, pak oslo-vuje druhe lidi a privadı je k Nemu.

DAR ZBOZNOSTI

Prostoupı cely zivot cloveka Bozı prı-tomnostı. Takovy clovek zije trvale podBozım laskyplnym pohledem a s ocimavıry uprenyma na Nej. Takovy clovek jepokorny a radostny. Jeho zboznost nepro-vokuje, ale pritahuje. Vsechno, co takovyclovek zije a dela, podrizuje a odevzdava

Bohu – vsechno cinı ve vztahu k Nemu. Mavztah detske bezmezne duvery ke svemumilujıcımu a milovanemu Otci.

DAR BAZNE BOZI

Je postoj cloveka, ktery vı, kdo je Buha kdo je on sam ve smyslu Buh – vsemo-houcı stvoritel a clovek – pouhy tvor, alezaroven vı, ze tımto mocnym Bohem jenekonecne milovan. Bazen nenı totez costrach z Boha. Je to postoj lasky. Cloveknechce hrıchem zarmoutit Boha, kterehotolik miluje, a proto zije v poslusnosti Jehoslova.

Ivan Synek, jahen

Precetli jsme za vas . . .

. . . tentokrat v komentari Jana Jandourkav MF DNES

PAPEZ V MINOVEM POLI

Papez Benedikt XVI. se vydal naBlızky vychod. Pokud se jako tretı hlavacırkve v dejinach – kdyz pomineme sva-teho Petra, ale ten byl mıstnı – vydava dotechto mıst, poustı se na huste minove pole.

”Papez vyhlasil islamu valku,“ tvrdı imam

Nazim Abu Salim z Nazaretu. Radikalnımmuslimum, jako je treba prave on, se takenelıbı, ze papez chce navstıvit Zed’narku.Ta je predne pozustatkem nekdejsıho zi-dovskeho velechramu, ale kvuli zakrutamdejin je take soucastı komplexu jeruzalem-ske mesity Al-Aksa.

4

”Muslimove musı teto navsteve

zabranit,“ tvrdı onen duchovnı.

”Nemuzeme zabranit tomu, aby lide

nevyjadrili nejakym zpusobem svepocity.“ Musıme dat imamovi zapravdu.Kdyz jde o pocity, tezko se lidem v necembranı. Zvlast’ kdyz tyto pocity nekdov lidech vyvola, pokud by je nahodounemeli, a patricne prizivı, kdyby snad jentak nesmele doutnaly. Vzdyt’i povestnychkarikatur proroka Mohameda by sinikdo nevsiml, kdyby je ze vsechsil nepopularizovali nekterı islamstıduchovnı. ( . . . )

Lide, kterı majı za sebou alespon ne-jakou zkusenost s zivotem pod totalitnıideologiı, dokazou dost dobre desifrovatpodobne vyroky. Kdyz nekdo pravı, ze

”nemuze zabranit“, aby

”lid“ neco ucinil,

znamena to vetsinou, ze nejaky profesional(nikoli lid) se po peclive prıprave postarao krvave predstavenı.

Benedikt XVI. to ma spatne u vsech.Nektere muslimy pohneval tım, ze cito-val nelichotiva slova byzantskeho cısareo Mohamedovi. Nekterym Zidum se nelıbı,ze otevrene neodsoudil papeze Pia XII,ktery zase neodsoudil holokast. (Zase, jakvyslo najevo, Pius vedel nejspıse za valkyo chystanem atentatu na Hitlera a nebylproti.) Liberalnım katolıkum se nelıbı, zenavazuje kontakty s podivnymi katolic-kymi tradicionalisty, kterı majı radi stareobrady a jinak nic a nikoho. Konzerva-tivnım katolıkum se nelıbı, ze si nesypedost popela na hlavu za to, ze zamladabyl jako poradce na reformnım koncilu.Ateistum, ze verı v Boha. Mnohym, kdo

sami byli v Pionyru, vadı, ze papez bylv Hitlerjugend (kdo tam nebyl, sel dolagru).

Papez jede tam, kam by jezdit nemusel.Nezavdecı se. Vuci papezum lze mıt tisıcvyhrad, ale tezko jim vycıtat, ze jezdı tam,kde je horka puda. Proste prace za vsechnyprachy. Clovek voleny lidem by to delatnemohl.

Farnı pout’pohledem otce

Po hektickych udalostech poslednıdoby jsem se velmi tesil na prıjemne rozjı-manı v tichu lesa ve spolecnosti znamychi neznamych. Na rozjımanı, ktere spojujea vrcholı spolecnou msı svatou.

Jako ostatne kazdy rok – nebyl jsemzklaman. Ale poporade. Ucinme zadostanalum a zadejme neoddiskutovatelnafakta. Pocası se vyvedlo. Seslo se nasdost. Zahajenı opet zpozdeno. Mse – nad-herna. Jıdlo – vynikajıcı. Ochutnavac –prezil. Tımto jsem se zbavil povinnostiinformovat o vecech nutnych, lec nudnycha laskavy ctenar promine mou rychloupromenu z analisty na kronikare.

Pri prıjezdu na mısto nas cekal hloucekpovykujıcıch detı, z nichz nektere i pobı-haly (ty vetsı), a velebnıcek maskovany zamouchu masarku. Jiz zacalo byti patrno,ze tentokrat bude cela pout’ zabarvenazcela jinymi zazitky. Ne jako jejı poslednırocnık – a nebylo to pouze dychajıcıma slintajıcım uzlıckem na mem krku. Tolik

5

malych detı jsem si jeste na farnı pouti ne-uvedomil. Po odebranı se za prvnı humno,kde se detem a rozdaly obrazky a dospelese tvarıcım jedincum citaty, jsme zahajilioficialne letosnı pout’.

Zatımco vetsı jedinci se venovali mod-litbe slovnı spolu s fararem a jahny, detioslavovaly Boha zmatenym pobıhanım,vyrabenım babovicek a ty mensı usilov-nym revem. Na prvnı pohled malebny zma-tek, ktery ovsem posleze vyustil v mezige-neracnı setkavanı, a tak bylo velmi povzbu-dive potkat sedive seniory, kterı mnohdyi vıceslabicne komunikujı s nadejnymi ju-niory, ktere casto vidı poprve v zivote. Alereknete

”ne“ rozzarenym detskym ocım,

ktere vam kladou obligatnı otazku”jak je

to jeste daleko“ a vubec nedbajı na vasiobranu, ze se vlastne neznate a opravdunejste jejich strycek. A z druhe strany:reknete

”ne“ seniorum tesıcım se, az si

pochovajı male slintajıcı mimi, prestozejste doposud navzajem netusili o existenciprotistrany.

Male deti predelaly farnı pout’ na se-tkanı jedne st’astne, velke a rychle serozrustajıcı rodiny. Dıky detem se spolusetkali lide, kterı se pres praci a malo casunepotkali dlouhou dobu, a nebo dokoncejeste nikdy.

Cestou se adoroval sam zivot, a to jakformou oslavnou, tedy fyzickym pohybem,tak formou sdılenou, tedy rozhovorem.Vse probıhalo ve volnem, pozitivnım styluv prırode, ktera jarne pucela a plnila nasspolu s rozjımanım pozitivnımi zazitky prodalsı posmourne dny.

Prıchod na Vranov s nasledujıcı msıbyl povestnym jablıcek v tlame pecenehodivocaka a naplnil nas az po okraj – zcelaa bezezbytku.

V ramci zachovanı rovnosti prıstupua zcela v duchu gendru (cti dzendru) naseslicne zeny, damy, slecny a dıvky nachys-taly vynikajıcı obed, ktery po pozehnanıa ochutnanı duchovnım vudcem farnosti– ctihodnym otcem Vrbackym byl takrkabezezbytku premenen na palivo pro dalsıprubeh pouti.

Ano. Pout’sice jiz mela svuj vrchol zasebou, ale nasledne atrakce pro deti i do-spele spotrebovaly mnoho energie. Pohybv botach kocoura Mikese, chuze poslepupodel provazku nebo opekanı spekackubylo nadhernym kontrapunktem k dopo-lednı duchovnı casti. Hovorilo se o vsema o nicem. Ti, kdoz chteli, meli prılezitostk rozhovoru s knezem.

Z farnı pouti jsem si odnesl velmipozitivnı zazitky, prıjemny pocit fungu-jıcı mezigeneracnı komunikace a kladnynahled na budoucnost nası rozrustajıcı sefarnosti. Uz ted’ se tesım na dalsı rocnıka na pozitivnı jiskrenı, ktere s sebou jisteopet prinese.

S chladem vranovskeho kostela v kos-tech, vunı ohne v nose a cvrlikajıcımiptacky v usıch dekuji poradatelum a du-stojnemu panu farari za usporadanı jednevelke pozitivnı dobıjecı elektrarny nakladne zazitky v okruhu spolufarnıku. De-kuji i ucastnıkum, bez kterych by to prostenebylo ono.

Jan Schidlo Svoboda

6

Mons. Milan Bezdek

Milan Bezdek, dale jen Milan, se naro-dil 25. 3. 1928 v Brne-Zidenicıch. Otecbyl policistou, po valce soukromym de-tektivem. Matka byla v domacnosti, povalce pomahala manzelovi v detektivnıkancelari. V Brne zije jeho sestra Vale-rie, dale ma bratra Otakara. Nejmladsısestra zemrela ve veku 39 let. Rodicebyli pokrteni, ale byli v podstate neverıcı,deti tedy k Bohu vedeny nebyly. SestraValerie vsak chtela chodit do nabozenstvı,ktere ve skole vyucoval u detı oblıbenyotec Josef Hinterholzer (s tımto kaplanemkostela sv. Tomase a pozdeji tajne vysve-cenym biskupem jsme farnıky seznamiliv Tomaskovi v roce 2008). Ten Valeriizıskal pro chramovy sbor. Jednou si pofotbale, ktery rad s ostatnımi kamaradyhral, sel poslechnout zpev sboru a svesestry do kostela, na msi svatou. Protlacilse v tılku a trenkach dopredu a doma paklıcil sve zazitky. Zpev v kostele se mulıbil, sestru videl a byl hodne prekvapentım, kolik tam bylo tech

”mladych fararu“.

Ministranti u oltare se Milanovi velicelıbili. Sestra ho proto zavedla na schuzkusvatotomskych ministrantu a tak Milanzacal od roku 1941 ministrovat. V te dobebyl jiz fararem kostela sv. Tomase dekanFrantisek Kulhanek, ktery sem prisel zeZidenic. O mladez a ministranty se poz-deji staral kaplan P. Vaclav Razık. Milanministroval kazdy vsednı den, v nedeli byli na nekolika msıch. Rodice z toho byli

rozladeni, protoze sami nebyli ani cırkevneoddani. Milan jiz v mladem veku premys-lel o tom, stat se knezem. Jeho hlavnımzajmem byla sluzba Bohu u oltare, kterazacınala kazdy vsednı den v 6 hodin rano.V letech 1946 az 1948 pracoval Milanjako referent bytoveho odboru Narodnıhovyboru mesta Brna. Aby zıskal maturitua mohl pak studovat bohoslovı, zacal Milanstudovat obchodnı akademii. Po dvou le-tech vsak byl ze skoly z politickych duvoduvyloucen. Jeho otec – zivnostnık – nechteldobrovolne odevzdat zivnost. Proto bylzatcen a odsouzen do vezenı. Take svato-tomsky kaplan P. Razık byl spolu s dalsımizatcen a odsouzen na dlouha leta do vezenı.Po nastupu komunistu k moci zakazalibiskupove zajemcum studovat bohoslovına teologicke fakulte, kterou v te doberıdili statu a strane oddanı lide. Milanmel v te dobe problemy se zamestnanım.Jako mnoho jinych pro stat nespolehlivychmuzu, byl zaskolen pro prace na kovoobra-becıch strojıch v ZKL Brno. Zde vsak utr-pel pracovnı uraz, a protoze ho pak na praciu stroje jiz nechteli, zıskal mısto ucetnıhov Pozemnıch stavbach Brno. V roce 1950dostal Milan povolavacı rozkaz k PTP naLibavu. Do te doby se ucastnil organizo-vanı schuzek ministrantu u sv. Tomase,staral se o rozpisy jejich sluzeb apod. Po 39mesıcıch se v prosinci 1953 vratil z vojnya od ledna 1954 byl poveren dekanem Kul-hankem, aby vedl ministranty. Teto pracise venoval spolu s Ceslavem Novotnym(o tomto spoluzakladateli novodobeho mi-nistrantskeho konventu a choralnıho sboru

7

u sv. Tomase jsme farnıky jiz drıve infor-movali v Tomaskovi), s Mgr. LudvıkemKolkem, ktery je spoluzakladatelem cho-ralnıho sboru a jeho dlouholetym dirigen-tem (o nem jsme farnıky v Tomaskovi takeinformovali, zmınka o nich je i v knizeBrnenska dieceze.)

Za svoji sluzbu u oltare dostavali ob-vykle ministranti malou financnı hotovost.U sv. Tomase vsak ne, ale dekan Kulhaneksouhlasil s tım, ze mısto toho chlapci zaodmenu pojedou, obvykle na 3 tydny, naletnı stanovy tabor. Byla vybrana lokalitaVranovska prehrada – na Vranove byl v tedobe fararem otec Hinterholzer. Ucastnıcisi na louce ve Svycarske zatoce postavilistany sami – obvykle to byly jehlanybez podlazky, modnı novinkou byly stany

”acka“. Do stanu si vyrabeli z vetvı luzka,

ktera vystlali susenou travou. Spacı pytle(z dek) chlapcum obvykle usil nekdoz rodiny. Zejmena v noci byly urcovanyhlıdky (chlapci hlıdali hlavne stan se zaso-bami potravin), ozbrojene

”poplasnakem“.

Uprostred tabora stal indiansky totem. Mi-lan byl vedoucım techto taboru. S pomocıBozı bez nejakych problemu jezdili minis-tranti na tabory po nekolik let do blızkostihranicnıho pasma – a to v padesatychletech! Dodnes si ucastnıci vzpomınajı natyto krasne letnı tydny stravene v prırode.V nedeli se pak vranovstı farnıci divili nadmnozstvım ministrantu u oltare.

Milan s Ceslavem, Ludvıkem a dalsımistarsımi ministranty ucili chlapce liturgii,pro ruzne urovne ministrantske sluzbyzpracovali studijnı materialy a pripravili

zkousky. Ty obsahovaly otazky z liturgie,Bible, katechismu a krest’anske moralky.Milan se svymi prateli poradal pro mi-nistranty vylety, promıtanı filmu, schuzkya mikulasske besıdky v sakristii. Svato-tomsky kaplan P. Horalek, ktery ucil nablızkych brnenskych skolach nabozenstvı,zıskal pro ministrantskou sluzbu desıtkychlapcu. V dobe, kdy byl pan dekan vevezenı, vykonaval funkci administratora.V poslednım roce, kdy jeste byl biskupSkoupy ve funkci (pozdeji byl komunistyinternovan), byl usporadan slavnostnı pru-vod na svatek Bozıho tela. Verıcı se v jehoprubehu modlili u oltaru postavenych navolnem prostranstvı pred sv. Tomasem, nanamestı Svobody, na Zelnem trhu a predkatedralou na Petrove. Zucastnilo se hotisıce verıcıch a velke mnozstvı minist-rantu. Tech svatotomskych bylo tolik jakovsech ostatnıch z dalsıch brnenskych far-nostı dohromady. Milan vzpomına, ze kdyzodchazel v roce 1957 na studia teologiedo Litomeric, loucilo se s nım na 80ministrantu. O neco vetsı pocet se ucastniljeho primicnı mse u sv. Tomase 1. cervence1962.

V dobe, kdy byl Milan v seminari,spojil se prof. Nedoma (kaplan u sv. To-mase) s jeho rodici a pripravil je na prijetısvatosti manzelstvı. Otec i matka se takstali verıcımi krest’any.

Prvnım pusobistem Milana po vysve-cenı (na 4 roky) byl Zatec. Kapitulnı vikarOliva, prıtel ministra Plojhara, vsak chtel,aby mu Milan delal sekretare. Ten nabıdkuodmıtl s tım, ze leta delal v kancelari a tesı

8

se na to, ze konecne bude moci pracovats lidmi. V Zatci, ktery byl z duchov-nıho hlediska povazovan za nejlepsı mıstov diecezi, byl fararem kanovnık pochaze-jıcı z Moravy. Ten byl po navratu z vezenıposlan za trest do litomericke dieceze. Podvou mesıcıch prace rekl Milanovi:

”Malo

delate.“ Nabadal ho tım k intenzivnejsıpraci s mladezı. Tak se zde zvysil pocetministrantu, mladı se schazeli na fare, bylzalozen detsky sbor, nacvicoval se choral.Krajsky cırkevnı tajemnık mel informaceo Milanove

”podvratne cinnosti“ s mla-

dezı. Tajemnık asi po roce a pul roceMilanova pusobenı ve farnosti navstıvilfaru a ptal se farare na to, zda se na fareneschazejı mladı lide. Ten toto odmıtl s tım,ze on sam otvıra dvere fary, a tak musıvedet, kdo na fare je. Po jeho navstevevsak rekl Milanovi, ze duvodem navstevytajemnıka byla jejich prace s mladezı.Blızko fary stavalo do pozdnıch vecernıchhodin nenapadne auto s prıslusnıky STB,kterı sledovali, kdo na faru chodı. Mladıvsak na faru chodili z druhe strany presjiny pozemek, a proto je tito lide nevideli.Po pul roce si kapitulnı vikar zavolalkanovnıka s Milanem k sobe a sdelil jim,ze jsou stale stıznosti na jejich praci s mla-dezı a ze soudruzi chtejı Milana zavrıt.Proto ho prelozil do obce Mojzıs. Tambyl fararem knez strednıho veku, ktery sevyucil zahradnıkem. Zakladal si na krasnefarnı zahrade. Milan, ktery toto nevedel,pri pohledu na velkou zahradu prohlasil,ze by zde bylo pekne hriste pro mladez.

Nasledne byl Milan prelozen do Lo-vosic, kde na fare zahrada nebyla. Jakoadministrator ucil na mıstnıch skolach,v kostele mel 30 ministrantu. Na fareupravil mıstnosti, zejmena kuchyn a vy-budoval zde hlediste s galeriı a jevistes rampami. Sehnali a take si vyrobili kulisya hrali tam divadelnı predstavenı. Krometoho v techto prostorech poradali setkanıa estrady pro mladez, mikulasske besıdkyatp. Bylo zde 100 mıst v hledisti a mısto pro30 hercu. V Lovosicıch slouzil Milan jakoadministrator 12 let – do roku 1978. Zasvoji pro rezim nezadoucı aktivitu (pracis mladezı) byl za trest premısten do Loun,kde byl fararem po dobu 12 let.

9

V letech 1967–68 Milan pusobil i jakospiritual na teologicke fakulte v Litomeri-cıch, v seminari pak i nadale jako zpoved-nık – kazdy patek az do roku 1989. V roce1987 vsak dostal od rektora seminarezakaz zpovıdat v seminari, zpovıdal tedyseminaristy tajne, napr. v kancelari. V roce1988 nastoupil do funkce jiny rektor. Milanpak zpovıdal v jedne mıstnosti, v druhe P.Koukl, ktery zde v te dobe pusobil. V roce1990 se pak stal biskupem litomerickedieceze. Milana si vybral za generalnıhovikare. Tomu se vsak do takove funkcemoc nechtelo, pral si, aby si biskup naselnekoho jineho. Rok odolaval a polozilsi podmınku, ze do dokoncenı opravykostela zustane v Lounech. Opraveny kos-tel biskup Koukl vysvetil a Milana jme-noval kanovnıkem litomericke kapituly.Plnenı narocnych ukolu generalnıho vi-kare a kanovnıka znemoznovalo Milanovidodrzovat lekarem narızenou pravidelnouzivotospravu, a tak se zhorsil jeho diabe-tes. Proto v roce 1998 pozadal biskupao zprostenı z funkce a nasledne prodelalnekolik operacı. Po navratu z nemoc-nice jiz nemohl ze zdravotnıch duvodusve drıvejsı funkce vykonavat. Byl pakjmenovan do funkce prezidenta dieceznıcharity a nemocnicnıho kaplana. Naslednebyl biskupem jmenovan fararem katedralya dekanem kapituly. Milan v soucasne dobezije v dome patrıcı litomericke kapitule –Domske namestı c. 4.

Milana jsme v Litomericıch navstıvili.Mel radost, s potesenım se setkava sesvymi prateli a znamymi. S nadsenım

naprıklad lıcil navstevu P. Josefa Kolackaz Vatikanu. S doprovodem navstevujeokolı a obcas se dostane i do Brna.

Zivot Mons. Milana Bezdeka, jednohoz vyznamnych svatotomskych farnıku,muze byt poucenım a prıkladem zejmenapro mladou generaci. V dobe silneho na-bozenskeho utlaku a pronasledovanı davalvsechny sve sıly do prace

”na vinici Pane“

a zejmena jeho cinnost s mladezı prineslasve ovoce. Mnoho mladych lidı, ktere du-chovne vedl, zije prıkladnym krest’anskymmanzelskym zivotem. Z nekolika minist-rantu, ktere vedl, se stali knezı. Jen z techbrnenskych muzeme jmenovat naprıklad P.Fialu, Kralıka, Slavıcka a Valıka. Za jehopeci a lasku mu za vsechny jeho byvaleministranty dekujeme a do dalsıch let muprejeme zdravı a Bozı pozehnanı.

PhDr. Jan Weinberger

Z farnı charity

DEN MATEK V DOMOVE SVATE MARKETY

Jedno ze zarızenı Dieceznı charity Brnoa Oblastnı charity Brno, Domov sv. Mar-kety pro matky s detmi v tısni na Stankoveulici c. 47, oslavilo tento svatek 6. kvetna.Vedenı Domova spolu s maminkami, kteretu bydlı, pripravilo malou akademii. Ma-minky obstaraly pohostenı a deti se po-delily o kulturnı program: zpevy, kvetinya srdıcka s blahopranım.

10

V soucasne dobe je s maminkami v Do-move asi 50 detı ve veku od 1 mesıce azdo cca 15 let. Pri oslave vladla radostna,uvolnena atmosfera, bylo videt, ze deti jsoutu st’astne.

Dıky vedenı Domova za to, ze s pomocıBozı vytvarı dobre zazemı, vychovavaa stara se o resenı problematicke situacetechto zen s detmi (shanı trvale byd-lenı, zamestnanı, vypomaha pri jednanı nauradech, vyrizovanı dokladu a socialnıchpodpor).

PODEKOVANI ZA VASI FINANCNI POMOC

S radostı vam, vazenı pratele, sdelu-jeme, ze jsme mohli v mesıcıch dubnua kvetnu dıky vasim prıspevkum do nasıcharitnı pokladnicky opet zaslat nebo pre-dat:

Na leky pro malomocne a tuberku-loznı pacienty (LL)

3 000 Kc

Pro MILES JESU, kterı pomahajıdetem ulice v Rusku a jinde na svete

3 000 Kc

Misijnı bance ubozaku (MBU) nahloubenı studnı pro zıskanı pitnevody v Africe

3 000 Kc

Dennımu centru pro bezdomovce 5 000 KcPro sdruzenı EFFETA – dennı stacio-nar pro deti a mlade lidi s mentalnımpostizenım a autismem

5 000 Kc

Buh vam odplat’za vsechny vase darkya dary.

Dobrovolnıci farnı charity

Slovo nemocnym

”Kdo je v Kristu, je nove stvorenı.“

2 Kor 5,17

Kdyz se podıvame kolem sebe, uvedo-mujeme si, ze vsechno kolem nas se menı.Tak pozorujeme zmenu, ktera se deje sesemenem, jez je vlozeno do vhodne pudya ma dost svetla, tepla a vlahy. Vyklıcı,vyroste z nej rostlina, na nı kvet, ten sezmenı v plod. Takove podobne zmenyprobıhajı v cele prırode. Podobne je toi s clovekem, ktery se behem sveho zivotavyvıjı a promenuje. Na jeho vyvoj pusobıvsechno, s cım se clovek ve svem zivotesetkava. Nektere vlivy pusobı zlepsovanıcloveka, a jine ho odvadı od cesty, poktere clovek ma jıt. Velmi silne kazdehoovlivnuje i utrpenı, s nımz se clovek vesvem zivote setkava. Nekdy muze byttelesne, jindy je psychicke. Ve vetsineprıpadu se mu clovek nemuze vyhnouta musı se umet vyrovnat se vsım, co jetezke. Nikdo nemuze videt v utrpenı jennegativnı vliv na svoji osobu, ale muzesi uvedomovat, jak se menı jeho vztahk chapanı smyslu vseho, co prozıva, muzepozorovat, ze ztracı svoji pychu, ktera hovedla k tomu, ze prılis spolehal jen nasebe, muze si vsimnout, ze lepe chapeproblemy druhych lidı, umı se vcıtit dojejich situace a uvedomuje si, jak je topro ne tezke, a je proto ochotnejsı jimposkytnout pomoc, ma-li k tomu moznost.Velkym prınosem take je, kdyz se clovekstava vdecnejsım druhym lidem za kazdou

11

sluzbu, kterou mu poskytnou, kdyz ocenıdobrou vuli druhych lidı, kterı jsou kolemnej a kterı treba nemajı dost zkusenostıs resenım situacı, jez musı resit.

Kazdy vı, ze takova zmena nenı snadnaa ze clovek pri nı nemuze spolehat jen nasebe a svoje schopnosti, ale musı spolehatna Bozı pomoc. O ni ma prosit ve svychmodlitbach, sılu ke snasenı tezkeho macerpat ze svatostı, ktere prijıma, ma si bytstale vedom Bozı prıtomnosti ve sve dusia verit, ze On dava hodnotu vsemu, coclovek prozıva. Kdyz clovek takovym zpu-sobem prozıva tezke obdobı sveho zivota,tak vlastne odumıra tomu, co je v jeho dusinedokonale nebo spatne a rozmnozuje to,co ma skutecnou hodnotu, co se neztratıa s cım se setka jednou u Boha. Vlivtakoveho cloveka se projevuje i v prostredı,ve kterem zije, protoze je naplnuje dobrem,laskou a pochopenım smyslu vseho, coprozıva sam, a toho, co prozıvajı druzı lide.I kdyz je takovy zivot tezky, je prınosempro kazdeho, kdo tak zije a ovlivnuje lidi,kterı takovy zpusob zivota pozorujı.

Kazda zmena, jiz clovek ve svem zivotepodstupuje, je narocna a vyzaduje od toho,kdo ji prozıva, trpelivost, sebekazen a takeochotu prijmout ta omezenı, ktera tatozmena prinası. Nikdo to neumı bez ucenı.Kazdy ma behem sveho zivota dost prılezi-tostı k tomu, aby se naucil zıt i s tezkostmi.Je nutne vyuzıvat malickosti, aby se cloveknaucil premahat se v tom, co nenı tezke,aby byl schopen jednou dobre prozıt to, coho muze v budoucnosti potkat a co budetezke.

Mame casto prosit o poznanı smysluvseho, co prozıvame, a take o sılu prozıvatvsechno spravne, i kdyz je to tezke. S Bozıpomocı budeme schopnı dobre prozıt i to,co se nam na zacatku bude zdat byt prılistezke.

o. J. Sik

Scoutpoint(vojensky vycvik)

24.–26. 4. 2009Severky, YMCA T. S.

Muj mily denıcku,

nase vyprava zacala u kostela v Oslava-nech, odkud se nase devıticlenna posadkavydala k prvnımu stanovisti. Zde jsmedostali instrukce a mısto jmen cısla. Ja jsemdostala c. 33. Pote jsme meli par minut naprevlecenı do vecı, ktere muzeme mıt zakazdeho pocası. Byly nam take odebranymobily a hodinky, a proto jsme od tetochvıle nikdo nemeli pojem o case. Pakjsme nasadili krosny a vydali se na cestudo cıloveho stanoviste. Touto cestou jsmedvakrat brodili reku, sli do kopce a z kopce,po ceste i neceste, v zacarovanem kruhu (zatmy), az jsme konecne dorazili na chatu,kde jsme se mohli ubytovat. Muj pocit z to-hoto pochodu byl takovy: Svıtily nadhernehvezdy a ja jsem se celou dobu modlila,protoze mi uz nic jineho nezbyvalo. Ted’tusedım a pısi si do denıcku. A dokonce uzmame podepsana trika, ktera musıme mıtneustale na sobe.

12

1. POCHOD

A dalsı informace: mame se sbalit a jıtna nocnı pochod! Tak jsme sli a sli a sli,taky pres reku az do 2:30 v noci, to jsmedosli do Cucic, kde byly hodiny,, tik-tak,ted’ uz se jde lıp, konecne vidım chatku,jupı! A tak znovu dostavame prostor naprevlecenı mokrych vecı, ale jeste predspankem jsme delali IQ testy, ale jo, bylydocela super, i kdyz bych je dala spıs v jinycas, ne tak v noci! To uz jsem opravdunebyla schopna premyslet. Pak jsme slikonecne spat, i kdyz tedy jeste s jednımprobuzenım – nastupem, na kterem jsmesi udelali 10 drepu, ale pak jsme spali azdo rana (zhruba 3 hodiny). Rano slysımpısk a uz zase bezıme na nastup. Po ranu,co jineho nez rozcvicka, juchu! Tak jsmebezeli do kopce a z kopce, ale nadhernyvyhled to byl! Absolvovali jsme rozcvicku,skakali panace a nase oblıbene 10, 20,30. Kdo by nerozumel, tak 10 kliku, 20drepu a 30 sedu lehu. Po zdarnem ukoncenirozcvicky nastala snıdane – nase prvnıspolecne jıdlo (poryc), ale hned po snıdaniopustil 4 clenove nasi posadku – vzdali to.Ani se jim nedivım, mela jsem 100 chutıto taky vzdat, ale nevzdala. A co mohlonasledovat po snıdani – nic jineho nez dalsıpochod.

2. POCHOD

Na tuto cestu jsme dostali pana Vajıcka(syrove vajıcko s nakreslenym ksichtı-kem), se kterym jsme si mohli cestoupovıdat. Jenze ne vsem se zdarilo prinestpana Vajıcka v celku zpatky do chaty.K tomu jsme dostali, asi tak v polovine

cesty, kamaradku Denisku (kladu), kteroujsme nezne nesli par kilaku okolo rekya pak si u nı slavnostne zacvicili. Aaaodpocinek!

”Bolı me nozicky!“

NELEHKY UKOL

Na chate jsme dostali za ukol povinnevypıt syrove vejce. No potes! Ja myslela,ze to nezvladnu a nebyla jsem sama.

Hmm . . . tak jsme absolvovali dalsıIQ test.

”Me se zda, ze ty testy jsou cım

dal tım vıc narocnejsı, nebo je to tım, zejsem stale vıc vycerpanejsı???“

VYCVIK S PLYNOVYMI MASKAMI

O techto maskach jsme se dozvedelispoustu vecı, na co se pouzıvajı, atd . . .

Znovu a znovu jsme si je nasazovali a sun-davali, ale nejvtipnejsı bylo to, kdyz jsmev nich bezeli a nejake slecny u chatky naszahledly. Ty se smaly a my taky,!

PROTAHOVANI S HRIBKEM

Dale probehl super program, u kterehojsme si mohli protahnout vsechny nasenamozene svaly. Hubi je fakt odbornık.Tleskam!

13

3. POCHOD – SNAD UZ POSLEDNI

Tato vyprava zacala uplne jinak nezostatnı. Meli jsme si vzıt s sebou satky,ktere jsme hned pouzili. Myslela jsemsi, ze nas nalozı do auta, odvezou nanezname mısto a my budeme muset dojıtsami zpatky k chate, ale ma predstavabyla trochu jina nez skutecnost. Opravdunas se zavazanyma ocima nalozili do autaa odvezli neznamo kam, ale nasi instruktorinas stale vedli, coz me docela mile prekva-pilo. Sesli jsme k rece, v tu dobu uz sesmrakalo, nadherne bublala voda a ta prı-roda (regeneruje,)! Najednou jsem zacalastale vıc chapat tu hloubku techto vyprav.Asi to bylo tım, ze jsme pri pochodus nikym nemluvili, a tak jsem mohla dojıtke ztisenı a zaroven se zaposlouchat dozvuku prırody, vnımat ji a cıtit jejı vuni . . .Stale jsme pokracovali podel brehu reky, azjsme narazili na skalu, kterou uz opravduneslo zdolat, a proto jsme zacali splhatprımo do prudkeho svahu. Cely jsem holezla po ctyrech! Bylo to zvlastnı. I kdyzjsem byla totalne vycerpana, neco me tahlostale nahoru . . . svuj podıl na tom mai skvely kolektiv v nası skupince, dıky,.Nahore jsme byli vsichni opravdu st’astnı.Pak uz to slo vıce mene z kopce, obcasjsme se brodili lesem, cestou i necestou,navıc tak nadherne svıtily hvezdy!

Na jednou palouku se nas nasi paniinstruktori znovu zeptali, zda to nechcemevzdat. Nikdo to kupodivu nevzdal. Kdo byto taky vzdaval kdesi uprostred lesa? A takjsme mohli pokracovat az jsme dosli dovesnice, kde nas instruktori znovu nalozilido auta a odvezli zpet do chaty. Teda,

cestou me napadlo, ze nas jeste nekdevylozı, ale nestalo se. Na chate jsme dostalivybornou veceri a poslednı ukol.

POSLEDNI MISE

Kazdy jsme dostali svıcku, se kteroujsme meli co nejdele zustat stat na la-vicce, vıtez by byl ten, kdo to vydrzınejdele. Samozrejme jsme u tohoto ukolunemohli mluvit, proto jsme se po chvılirukama, nohama domluvili, chytli se zaruce a seskocili zaroven na zem. A comohlo nasledovat po vycerpavajıcı ture?– IQ test a pak uz jen rozkaz ke spanku.

Tento vycvik jsme zakoncili slav-nostnım predanım

”Osvedcenı o absol-

vovanı kurzu ve vycvikovem strediskuSCOUTPOINT“ a odznakem na skautskoukosili.

14

Na tento zazitek nikdy nezapomenu!Dıky, instruktori!

Klarka Kesu Vorıskova

Prosba

Pane

nauc mne vnımat dech stromunauc mne slyset orchestr luknauc mne umyt se rosou z cisteho nebenauc mne prijımat svetlo a teplo

slunecnıho jasunauc mne pozorovat hvezdy

k nespocıtanınauc mne dekovat Zemi,

ze po nı mohu jıt k Tobe.

Marie Miriam Vesela

Prıbeh

”Zdarr,“ zahlaholila Iveta na Sabinu

a hrnula se v trolejbusu vedle nı.”Cau,

dıvala ses vcera . . . !“ nedockave zacalaSabina.

”Povıdej, ja jsem to nevidela, tat’ka

musel mıt fotbal,“ dodala na vysvetlenou.

”Jasne. Agata konecne sla s Chrisem na

rande a Liz s Kenem byli s nima v kine,ale potom se Agata dozvedela, ze . . . ,“ lıcıIveta podrobne oblıbeny televiznı serial.Zna vsechny detaily, prozıva kazdou emocihlavnıch hrdinu, kazdou jejich vetu, litujeje, prozıva je. Chvıli pred vystoupenım

Sabina zahledne nejakou znamou tvar.

”Podıvej, tahle holka chodı taky do gym-

nastiky jako ja.“ Ukaze ji Ivete.”Jo, tu ja

znam, bydlı v nasem dome.“ divı se Iveta.

”Fakt?“ Sabina je prekvapena.

”Poslednı

dobou je nejaka smutna, nevıs o nı neco?“pokracuje. Iveta zavrtı hlavou.

”Ne, nic

o nı nevım, jen ji obcas v dome potkam.Tak poslouchej: a Chris rekl Liz, ze . . . “Ivetina slova zanikajı pri vystupovanı. Jejıteleviznı hrdinove si vsak mohou byt jisti,ze je naprosto duverne zna.

Uplynulo 14 dnı a devcata se opet seslav tramvaji, pribyl k nim jeste Zbysek.

”Cau Zbysku, byl ses podıvat na zakladce

v sobotu?“ hlaholila Iveta. Zbysek seusmal, sedela vedle nej jeho matka, takse nedokazal bavit tak spontanne jakojindy, ale byl rad, ze vidı drıvejsı spolu-zacky.

”Nebyl, ale dıval jsem se na net na

spoluzaky,“ zareagoval Zbysek.”Jo a vıs,

ze se tam zabila ta holka z devıtky?“vyptavala se dal Iveta.

”Slysel jsem o tom

a cetl jsem vzkazy, co jı psali spoluzaci,“konstatoval Zbysek. Sabina se hned zve-dave zeptala:

”A co to bylo za holku?“

”No

prece ta, co jsme s nı nedavno jely, ta nasesousedka, vzdyt’ji taky znas.“ vysvetlovalaIveta.

”Tak ahoj, holky, ja vystupuju, ale

ozvu se,“ loucil se Zbysek.”Zdar,“ ma-

vly mu obe a sotva vystoupil, zacaly sivypravet o dalsım vyvoji serialu, pricemzse Iveta neubranila slzam, kdyz mluvilao velkych trapenıch hlavnı hrdinky.

Jarka Cyrusova

15

Pro bystre hlavy

PRO NEJMENSI

Po vzkrısenı Jezıs vystoupil na nebe. Buhseslal Ducha svateho jeho pratelum i Marii.Vsichni dostali sılu a odvahu.

Prosme i mi Boha o dostatek sılya odvahy pro nas zivot.

(obrazek si vybarvi)

zdroj: deti.vira.cz

PRO STARSI – KDO/CO TO JE?

1. opat

(a) predstaveny knezskeho seminare

(b) predstaveny klastera

(c) titul farare na poutnım mıste

2. krizmo

(a) smes olivoveho oleje a balzamu

(b) slunecnicovy olej

(c) prenosna schranka na hostie

3. katedrala

(a) vyukovy sal na vysoke skole

(b) kostel biskupa

(c) poutnı kostel

4. krypta

(a) pult na liturgicke knihy

(b) cast reholnıho odevu

(c) podzemnı hrobka pod kostelem

5. homilie

(a) zasvetna modlitba

(b) obrad svecenı krestnı vody

(c) vyklad textu evangelia

6. Salamoun

(a) kral Izraelitu

(b) starozakonnı prorok

(c) egyptsky faraon

(resenı : 1a, 2a, 3b, 4c, 5c , 6a)

Spunt

TOMASEK – Zpravodaj pri kostele sv. Tomase v Brne. Vydava Rımsko-katolicka farnost u sv. Tomase v Brne, Lidicka 6,602 00 Brno, � 545 57 22 15, c. uctu: 4200061594/6800, Internet: http://www.svtomas.net/

P. Petr Vrbacky – farar, redakce: M. Vesela, J. Cyrusova, M. Svobodova, D. Svoboda. Schranka pro el. prıspevky:clanky@mail.cz, ostatnı prıspevky predavejte kostelnıkovi. Vychazı pro vnitrnı potrebu farnosti. Nevyzadane prıspevky

nevracıme. NEPRODEJNE. Uzaverka prıstıho cısla 14. cervna 2009.