Úvod do Animal Studies
Tereza Vandrovcová www.humanimal.cz
anotace na článek (cca 1800 znaků) 1 bod úkol z terénu (pozorování/reflexe) 1 bod esej týkající se zvířat ve společnosti (4000-
6000 znaků) 2 body pravidelná účast (min 70 %) a aktivní
zapojení do diskuzí 3 body realizace kvalitativního rozhovoru na téma
karnismus (bude upřesněno) 3 body
Celkem je třeba získat 6 bodů
Atestace
Jméno + něco málo o sobě (obor, akademické zájmy, práce, koníčky...)
Vaše zkušenosti se zvířaty, zájem o konkrétní témata nebo váš vztah k nim (obecný či konkrétní – např. „fascinují mě chobotnice, ale jiná zvířata mě moc nezajímají“
Vzájemné představení
Zvířata v lidské společnosti
Interakce se zvířaty
již od dětství
Sledujeme je v dokumentech ve
volné přírodě...
Chováme a vystavujeme v
cirkusech, zoo a mořských
akváriích v zajetí
Jsou součástí lidských věr a náboženství
Moderní symbolika
zvířat
Jsou hlavnímihrdiny nasociálních
sítích
...ve filmech
Jsou součástí lidského
umění
Žijeme s nimi jako
se členy rodiny.
Využíváme je pro naše
služby
Jejich zabíjení je „nám“ zábavou
Lov, býčí zápasy aj.
...jsou součástí našeho jazyka
Méně viditelná strana našeho soužití se zvířaty
Produkce potravy...
Lékařský, vojenský i kosmetický výzkum
Kožešinový průmysl
aj.
Jazyk – obecná rčení i nadávky Dětské hračky a příběhy Náboženské příběhy Symboly v oblasti zábavy a spotřeby Domácí mazlíčci Oběti systémového zneužívání Subjekty ochrany Atd...
Zvířata v lidské společnosti
Být zvířetem v lidské společnosti nemá mnoho společného ani tak s biologickou podstatou, jako spíše s lidskou kulturou.
Fyzická identita zvířete je pro jeho status a zacházení s ním méně důležitá než jeho symbolická identita a sociální význam.
Co znamená být zvířetem?
(Human-) Animal Studies či Antrozoologie studium interakcí a vztahů mezi lidmi a mimolidskými zvířaty
Etologie vědecké zkoumání chování zvířat Critical Animal Studies akademický výzkum
věnovaný reflexi a kritice zneužívání zvířat Práva zvířat, osvobození zvířat, ochrana
zvířat Abolicionismus vs. Welfare snaha o zlepšení
životních podmínek zvířat v lidském zajetí Mimolidská zvířata (nonhuman animals)
Přehled základních termínů
Interdisciplinární (sociologie, historie, psychologie, lingvistika, antropologie aj.)
V sociologii se etabluje v 90. letech Otevřeně kritická odnož Critical Animal
Studies se etabluje až na přelomu tisíciletí
Animal Studies
Mnohovrstevný vztah, reprezentace Zvířata – svébytní aktéři s vlastními zájmy Postupná transformace vztahu Sociální konstrukce zvířat – paradoxy Zpochybňování „samozřejmého“
Východiska a předpoklady
Sociální vědy - zdůraznění diskontinuity mezi lidmi a ostatními zvířaty (dichotomie kulturního a přírodního).
G. H. Mead – pouze instinkty – ne interakce. Později vyvráceno etologickým výzkumem.
Max Weber – připustil možnost zvířata do sociologie zahnout.
Změna na konci 70. let
Spor o zvířata v sociologii
Peter Singer: Animal Liberation (75)◦ popularizace termínu speciesismus◦ uznání zájmů ostatních druhů◦ možné způsobit bolest, pokud tím bude odstraněna bolest většímu počtu jedinců = utilitarismus
Tom Regan: The Case for Animal Rights (83)◦ nezcizitelná vnitřní hodnota, kterou má každýsubjekt života◦ rozdíl oproti Singerovi – nelze působit utrpení ani v zájmu blaha jiných jedinců
Filosofické podhoubí změny
Bryant, C. D. 1979. The Zoological Connection: Animal-Related Human Behavior. Social Forces. 58 (2), 399-421.
Clinton R. Sanders 2007 – proces konstruování „self“ je pozorován i u zvířat
Dutton a Williams 2004 – interakce člověka a psa pomocí vodítka
Leslie Irvine 2004 – jsou i jiné možnosti interakce než verbální
Střípky z historie
Články v prestižních periodikách Speciální čísla věnovaná lidsko-zvířecímu
vztahu (Journal for Social Issue, Qualitative Sociology, Social Research)
Časopis Anthrozoös (87) a Society & Animals: Journal of Human-Animal Studies (93)
Organizace International Society for Anthrozoology (91), Society & Animals Forum (93) – dnes Animals and Society Institute
Etablování oboru
Založení sekce Animals and Society v American Sociological Association (2002) a
Animal/Human Studies Group v rámci British Sociological Association (2006)
Institute for Critical Animal Studies (2001) – Journal for Critical Animal Studies (2003)
European Association for Critical Animal Studies (2015)
Etablování oboru 2
Interakce s domácími zvířaty◦ Smysluplné interakce, Arluke & Sanders◦ Pozitivní efekty na zdraví lidí, Messent, Robins
Zaměstnanci využívající zvířata◦ Lidsko-zvířecí vztahy na pracovištích, Arluke,
Phillips◦ Extrémně riziková práce – např. jatka, Fitzgerald
Zvířata coby průmyslové komodity◦ Redukce na stroje, negativní externality, Twine◦ Ideologie karnismu, Joy◦ Nutnost odstupu, Elias, Loughnan
Oblasti zkoumání
Násilné činy páchané na zvířatech◦ Výskyt, závažnost, souvislost s dalšími formami
násilí◦ Ascione, Kellert & Felthous, Wright & Hensley
Sociální hnutí◦ Historie a vývoj, Tester, Jasper & Nelkin◦ Specifičnost, Groves, Herzog, Gaarder◦ Demografie, Jamison & Lunch, Peek et al.
Postoje lidí ke zvířatům ◦ The Attitude to Animal Scale (AAS), Herzog et al.◦ Souvislost s osobnostními charakteristikami
Oblasti zkoumání 2
Místo, které zaujímají mimolidská zvířata v lidském sociálním a kulturním světě
Interakce, které mají lidé s ostatními zvířaty Symbolický význam mimolidských zvířat Způsoby, kterými lidé závisí na ostatních
zvířatech a naopak Způsoby, jakými lidé konstruují svou
identitu skrze ostatní zvířata Rozdíl HAS oproti biologickým přístupům
Předmět zkoumání AS
Poznatky etologů aj. se dostávají do konfliktu s běžnou praxí zacházení se zvířaty – je možné zachovat hodnotovou neutralitu?
„Mainstreamová“ Human-Animal Studies se zdržují kritické analýzy – vzniká potřeba vzniku Critical Animal Studies (Best, Nocella)
Kritika lidsko-zvířecího dualismu: lidé jsou také zvířata
Používání termínu „mimolidská zvířata“
Kritická reflexe
Návaznost na Frankfurtskou školu Zohlednění hrozby ekologické krize Identifikace zneužívání zvířat a iniciace změny Odhalení sociálních konstrukcí „Intersectionality“ – studium různých forem
útlaku Propojení akademie s komunitou Reflexe nových významů
Kritická reflexe 2
McLennan, K. M., McCormick, W., (2012). Farmyard Friends. The Biologist. 59 (4); 18-22. (exkurze do etologie)
Anotace = stručné shrnutí obsahu článku Přibližně 1800 znaků (1 normostrana) Zaslat do úterý 28. 2. 2017, 20 h
na e-mail [email protected]
Článek k anotaci (1 bod)
sledujte a zaznamenávejte celý den, kde všude jste se setkali se zvířaty (ve fyzické, či symbolické rovině)
odevzdání: 7. 3. 2017, 20h ([email protected]
Úkol z terénu (1 bod)
anotace na článek (cca 1800 znaků) 1 bod úkol z terénu (pozorování/reflexe) 1 bod esej týkající se zvířat ve společnosti (4000-
6000 znaků) 2 body pravidelná účast (min 70 %) a aktivní
zapojení do diskuzí 3 body realizace kvalitativního rozhovoru na téma
karnismus (bude upřesněno) 3 body
Celkem je třeba získat 6 bodů
Atestace
Děkuji za pozornost