Kohezní politika a environmentální řízení měst

Post on 03-Jan-2016

34 views 1 download

description

Kohezní politika a environmentální řízení měst. 25. výroční konference Fyzickogeografické sekce ČGS, blok Environmentální témata Brno , 31 . 1. 200 8 Ing. Milan Půček, MBA, PhD., MMR ČR e-mail: milan.pucek@mmr.cz. Obsah prezentace:. 1. Úvod 2. Kohezní politika - PowerPoint PPT Presentation

transcript

1

Kohezní politika a environmentální řízení měst

25. výroční konference Fyzickogeografické sekce ČGS, blok Environmentální témata

Brno, 31. 1. 2008

Ing. Milan Půček, MBA, PhD., MMR ČR

e-mail: milan.pucek@mmr.cz

2

Obsah prezentace:

1. Úvod

2. Kohezní politika

3. Strukturální fondy

4. Environmentální řízení měst

5. Závěr

3

1. Úvod

Působení na ministerstvu pro místní rozvoj

Působení v samosprávách -disertační práce na téma „Inovativní přístupy environmentální řízení územních celků“- obhájena v listopadu 2006 v rámci oboru Environmentální geografie na Ostravské univerzitě

-řada případových studií, například viz

4

2. Kohezní politika: (politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti) Cíl Snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých

regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů

Právní základČl. 158 Smlouvy o založení Evropské unie a Smlouvy o

založení Evropského společenství

5

Nástroje kohezní politiky :

Strukturální fondy

Evropský sociální fondEvropský fond pro regionální rozvoj

Evropská investiční banka

Jiné finanční nástroje

6

Budoucnost kohezní politiky : Rok 2013

„Česká republika a její regiony patří mezi nejrozvinutější země a oblasti Evropy a světa“

(zdroj „Národní strategický referenční rámec“)=Česká republika patří mezi tzv. „čisté plátce“

Programovací období 2014 +

Bude Česká republika čerpat prostředky strukturálních fondů i po roce 2013?

7

3. Strukturální fondy

8

Východiska pro Národní strategický referenční rámec

Rada Evropské unie stanovila - nařízením Rady (ES) č. 1083/2006: úlohu, cíle a organizace evropských fondů pro programovací období 2007- 2013

- rozhodnutím o Strategických obecných zásadách Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost: orientační rámec pro intervenci evropských fondů

= východiska pro zpracování Národního strategického referenčního rámce 2007-2013

NSRR je promítnutím kohezní politiky do podmínek České republiky.

9

PRIORITY NSRR ČR 2007-2013

STRATEGICKÉ CÍLE NSRR ČR 2007-2013

Konkurenceschopná česká ekonomika

Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

Atraktivní prostředí Vyvážený rozvoj území

Vyvážený rozvoj regionů

Rozvoj městských oblastí

Rozvoj venkovských oblastí

Region soudržnosti hl.m. Praha

Evropská územní spolupráce

Konkurenceschopný podnikatelský sektor

Podpora kapacit V&V pro inovace

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálů

kulturního bohatství

Vzdělávání

Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti

Posilování sociální soudržnosti

Ochrana a zlepšení kvality životního

prostředí

Zlepšení dostupnosti dopravou

Rozvoj informační společnosti

Smart administration

10

Globální cíl a 4 dílčí cíle- konkurenceschopná česká ekonomika- otevřená, flexibilní a soudržná společnost- atraktivní prostředí- vyvážený rozvoj území

Harmonogram čerpání celé

alokace pro ČR

Celková alokace za ČR

Indikátory NSRR

Cíle programu a prioritních os

Harmonogram čerpání

Alokace programů, osy

a výzvy

Indikátory programu

Cíle projektuHarmonogram

projektuRozpočet projektu Indikátory projektu

Ž

adat

el

Ř

ídíc

í org

án

N

árod

ní o

rgán

pro

koo

rdin

aci

11

Dotační management

Cyklus projektového řízení

4. Vyhodnocení, ukončení

doúčtování, následné kontroly

1. Plánování, zpracování a

podání žádosti(co, proč, jak, kdy, kde, za co, s kým

provádět)

3. Realizace: řízení a kontrola

projektu(splnit cíle, dodržet

harmonogram a rozpočet)

2. Čekání na rozhodnutí (schvální/neschválení/

odmítnutí/úprava podmínek)

Fáze dotačního

projektu

Jednotlivé fáze řízení projektu financovaného ze strukturálních fondů

12

Alokace OP – podle cílů NSRR

Název operačního programu Řídící orgán Alokace v mil. Euro (kurz 28,- Kč/ 1 eur)

Počet OP

2 TOP

1 Praha + 2TOP

Cíl 1 – Konkurenceschopná česká ekonomika

OP Podnikání a inovace (MPO) 3 041,3 (11,56%)

OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT) 2 070,7 (7,87%)

Součet za cíl 5 112,0 (19,44%) 143 136,00 Kč

Cíl 2 – Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (MPSV) 1 837,4 (6,99%)

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (MŠMT) 1 828,7 (6,95%)

OP Praha Adaptabilita (Hl.m. Praha) 108,4 (0,40%)

Součet za cíl 3 774,5 (14,35%)105 686,00 Kč

13

Cíl 3 – Atraktivní prostředí

2 TOP

7 ROP + 2 TOP

OP Doprava (MD) 5 774,1 (21,95%)

OP Životní prostředí (MŽP) 4 917,9 (18,70%)

Součet za cíl 10 692,0 (40,65%)299 376,00 Kč

Cíl 4 – Vyvážený rozvoj území

7 x regionální OP (ROP) (Reg. rady) 4 659,0 (17,71%)

OP Praha Konkurenceschopnost (Hl.m. Praha) 234,9 (0,89%)

Integrovaný OP - IOP (MMR) 1 582,4 (6,02%)

Součet za cíl 6 476,3 (24,62%)181 336,40 Kč

OP Technická pomoc (MMR) 247,7 (0,92%)6935,60 Kč

1TOP

Součet celkem 26 302,5 (100%)736 470,00 Kč

17

14

Alokace OP- podle cílů kohezní politiky EUNázev operačního programu Řídící orgán Alokace v mil. Euro

(kurz 28,- Kč/ 1 eur)

Počet OP

8 TOP(4 více

cílové)7 ROP

Cíl Konvergence (ČR mimo hl. m. Praha)

OP Doprava (MD) 5 774,1 (21,63%)

OP Životní prostředí (MŽP) 4 917,9 (18,42%)

OP Podnikání a inovace (MPO) 3 041,3 (11,39%)

OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT) 2 070,7 (7,76%)

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (část určená pro cíl Konvergence)

(MPSV) 1 811,8 (6,79%)

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (část určená pro cíl Konvergence)

(MŠMT) 1 811,8 (6,79%)

7 x regionální OP (ROP) (Reg. rady) 4 659,0 (17,45%)

Integrovaný OP - IOP (část určená pro cíl Konvergence)

(MMR) 1 553,0 (5,82%)

OP Technická pomoc (část určená pro cíl Konvergence)

(MMR) 243,8 (0,91%)

Součet za cíl 25 883,4 (96,97%)724 735,20 Kč

15

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (Hl. m. Praha)

2 Praha + 4 TOP (více cílové)

OP Praha Konkurenceschopnost (Hl.m. Praha) 234,9 (0,88%)

OP Praha Adaptabilita (Hl.m. Praha) 108,4 (0,41%)

Část IOP určená pro Prahu (MMR) 29,4 (0,11%)

Část OP LZZ určená pro Prahu (MPSV) 25,6 (0,10%)

Část OP VK určená pro Prahu (MŠMT) 16,9 (0,06%)

Část OP TP určená pro Prahu (MMR) 3,9 (0,01%)

Součet za cíl 419,1 (1,57%)11 734,80 Kč

Cíl Evropská územní spolupráce (vybrané regiony ČR)

5 + 1 + 1

5 x OP Přeshraniční spolupráce + OP Meziregionální spolupráce + OP Nadnárodní spolupráce

(MMR)  389 (1,46%)

Součet za cíl 389,0 (1,46%)10 892,00 Kč

Součet celkem 26 691,5 (100%)747 362,00 Kč

24

16

Operační program FondEU

(v mil. EUR)ČR

(v mil. EUR)Celkem

(v mil. EUR)%

Celkem v Kč(kurz 28,-Kč/1 EUR)

Přeshraniční spolupráce ERDF 351,6 62,1 413,7 90,4 11 583,6

OP přeshraniční spolupráce Bavorsko – ČR ERDF 55,0 9,7 64,7 14,1 1 811,6

OP přeshraniční spolupráce Sasko – ČR ERDF 67,2 11,9 79,1 17,3 2 214,8

OP přeshraniční spolupráce Rakousko – ČR ERDF 69,1 12,2 81,3 17,8 2 276,4

OP přeshraniční spolupráce Slovensko – ČR ERDF 56,6 10,0 66,6 14,5 1 864,8

OP přeshraniční spolupráce Polsko – ČR ERDF 103,7 18,3 122,0 26,7 3 416,0

Nadnárodní spolupráce ERDF 37,46 6,58 44,07 9,6 1234,0

Operační program nadnárodní spolupráce ERDF 37,46 6,58 44,07 9,6 1234,0

Meziregionální spolupráce Interreg IVC ERDF

Operační program meziregionální spolupráce ERDF

Nejsou alokace na

jednotlivé země

Celkem ERDF 389,1 68,7 457,8 100,0 12817,6

Cíl – 3 Evropská územní spolupráce

17

4. Environmentální řízení městEnvironmentální geografii chápu jako disciplínu zabývající se zkoumáním procesů, mechanismů, nástrojů a aktérů, které mají vliv na harmonizaci vztahů mezi přírodou a společností v daném území.

Environmentální řízení je řízení, které do svých rozhodovacích procesů ve všech prováděných činnostech a aktivitách respektuje šetrný přístup k životnímu prostředí a to jak v běžném operativním rozhodování, tak ve strategickém plánování. U měst či regionů to znamená respektovat ve všech svých aktivitách zásady udržitelného rozvoje.

Základním produktem řízení měst je jejich rozvoj. Ten může být realizován a posuzován mnoha způsoby. Pokud je rozvoj realizován tak, že není prováděn na úkor budoucích generacích, jde o udržitelný rozvoj.

18

Schéma vývoje a přeměny krajiny (Zdroj: Bičík, Janský: Příroda a lidé Země. 2004, s. 127)

kvalita řízení a plánování

intenzivně kultivovaná krajina

přírodní krajina

umělá krajinaextenzivně kultivovanákrajina

postupný rozklad na části s dominujícími funkcemi

původní krajina

samovolný či špatně řízený tlak společnosti racionalizace a optimalizace vztahu společnost - příroda

devastovaná krajina

velké náklady rekultivace

krajina druhotně kultivovaná

dlouhodobě intenzivně kultivovaná kulturní krajina

pře

kr

ajin

a

zemědělská krajina

urbanizovaná krajina rekreační krajina

krajina spec.funkcí

typy krajiny různých fází vývojetlak společnosti hlavní směry vývoje krajiny ostatní směry vývoje krajiny.

Zdroj: Bičík, Janský: Příroda a lidé Země. 2004, s. 127

19

Vztah příroda - společnost

Příroda Společnost : služby ekosystémů: zásobovací - (potraviny, voda, dřevo …), podpůrné (tvorba půdy …), regulační (podnebí,čištění vody …), kulturní (estetické, duchovní …)

: záplavy, vichřice, katastrofy …

Společnost Příroda : relativně harmonizovaná krajina, šetrnost k přírodě, uvážlivé užívání zdrojů

: devastovaná krajina, drancování zdrojů, plýtvání …

20

Zkušenosti ze samosprávy strategie „malých kroků“ města Vsetín

21

Vsetín – strategické řízeníVsetín – strategické řízeníBSC - Schéma metody

STRATEGIE

VIZE

Občanská (zákaznická) perspektiva

Finanční perspektiva

Perspektiva interních procesů

Perspektiva učení se a

růstu

Víme, co chtějí občané? Co musíme udělat, aby byli spokojení?

Cyklus zlepšování strategického plánování

Co všechno se musíme naučit, abychom to zvládli?

Jaké zdroje musíme zajistit, aby byli občané spokojeni?

Jakými procesy zajistíme spokojenost občanů a dostatek zdrojů?

BSC – Balanced Scorecard, Metoda vyvážených ukazatelů nebo též Vyvážený úspěch

22

Občan, klient

Hospodárnost a financování aktivit

Interní procesy

Učení se a růst

Vsetín, srdce Valašska – příjemné město k životu, práci a zábavě;

město usilující o zvyšování kvality života při respektováníudržitelného rozvojePracovní příležitosti

Dostupné bydleníPříležitosti k využití

volného času

Zdravé a půvabné

město

Bezpečné město

Motivující pracovní příležitost

Dostupné služby, péče, vzdělávání a

možnosti spolkového, kulturního a

duchovního života

Odpovídající bydlení a upravené město

Prevencea bezpečnost

Zodpovědné financování a financování z různých

zdrojů

Účelné hospodaření s finančními prostředky

a majetkem města

Promyšlenápříprava a realizace

investičních akcí

Kvalitní činnost radnice, městské policie, technických služeb, vlastních školských,

kulturních,sportovních a ostatních zařízení

Partnerství k realizaci záměrů, podnikání a vzdělanosti; podpora spolků a neziskových organizací

Posilování prostředí spolupráce, důvěry

a zodpovědnosti

Zdokonalování procesu komunitního

plánování a projektového řízení

Rozvíjení dovedností a znalostí, zavádění nových

metod a efektivních technologií

Možnosti pro zdravý

životní styl a sportování

BSC - Strategická mapa BSC - Strategická mapa

23

Populace

Dostupnostbydlení+

+

+

Kvalita života

+Porodnost

Úmrtnost

+

+

+

-Rozpočetměsta

+

+

-Kvalita a dostupnost služeb a péče-Kvalita životního prostředí-Doprava a infrastruktura-Volnočasové aktivity-Občanská vybavenost

+

+

+

Granty

+

Požadavky

Aktivitaradnice

+

+

Standardpožadavků

-

+

-Životní úroveň jednotlivce-Kvalita života-Požadavky legislativy-Udržitelnosti rozvoje

Dostupnostpracovní

příležitosti

Spokojenostobčanů

Dynamický balancedscorecard města Vsetína

Vsetín – Dynamická BSC rozvoje města VsetínVsetín – Dynamická BSC rozvoje města Vsetín

24

Indikátor „Ekologická stopa“ města VsetínIndikátor „Ekologická stopa“ města Vsetín

Ekologická stopa (ES) stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo celý stát spotřebují v daném roce. Ekologická stopa ukazuje, do jaké míry je náš životní styl udržitelný.

Jde o ukazatel, který odpovídá na otázku, kolik země člověk potřebuje, ne tedy

kolik lidí určitá plocha uživí. Kategorie lidské spotřeby jsou v rámci tohoto indikátoru převedeny na požadovanou plochu produktivní země, která tyto zdroje poskytuje a vstřebává zpět uvolněné odpady.

Ekologická stopa je vyjádřena v "globálních hektarech". Každá jednotka odpovídá

jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s "globálně průměrnou produktivitou".

Ekolog. stopa VsetínaES = 3,80 gha/obyvatele(ČR 4,99 )

25

Zkušenosti ze samosprávy: odkazy na texty

Řízení rizik a financí http://www.mepco.cz/projekt_vystup3.html, Udržitelná rozvoj, environmentální řízení a audity http://www.mepco.cz/projekt_vystup5.html

Text o strategickém řízení pomocí Balanced Scorecard, text o modelu zlepšování CAF pro samosprávy: http://www.npj.cz/publikace_list.asp?hledej=P%C5%AF%C4%8Dek&dostupne=&orderby=nazev

Řízení procesů výkonu státní správy: http://web.mvcr.cz/sprava/moderniz/vyk_stspr.pdf Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy: http://web.mvcr.cz/odbor/moderniz/spokojenost_final.pdf

26

Zkušenosti ze samosprávy: odkazy na texty

Přístup radnice k šetrnému využívání zdrojů, Přístup radnice k životnímu prostředí, Přístup radnice k NNO, další texty: http://www.spkp.cz/dokumenty/brozura_LCO_bez_obr.pdf, http://www.spkp.cz/dokumenty/NNO_web.pdf nebo http://www.mestovsetin.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=18676&id_ktg=16405&archiv=0&p1=6528

27

Myšlenky na závěrKaždodenně tisíce a tisíce politických představitelů, manažerů a zaměstnanců ve veřejné správě na celém světě přijímají řadu velkých, ale také drobných rozhodnutí, která mají vliv na nastolování harmonie či disharmonie mezi přírodou a člověkem. Výsledky těchto rozhodnutí se v globální úrovni projevují jako ekologická krize.

„Ekologická krize, které čelíme, má mnoho příčin. Zahrnují chudobu, nedbalost a hrabivost – a především selhání při správě Země.“ (viz Hák, Rynda 2001, s. 17). K tomuto selhání při správě daného území dochází na úrovni globální, národní, regionální i lokální.

Peter Drucker uvádí dva důvody krize nebo selhání (viz Drucker 2004, s. 19): „Každá existující organizace rychle zkrachuje, pokud neinovuje. Naopak každá nová organizace se rychle zhroutí, pokud neřídí.“ To podle Druckera platí stejně v ziskovém i v neziskovém sektoru, samozřejmě včetně států, územních celků a jejich organizací. Můžeme tedy říci, že hlavní příčinou ekologické krize je selhání při správě daného území.

28

Myšlenky na závěrStephen Covey: „Řízení znamená efektivnost postupu po žebříku úspěšnosti, vedení určuje, zda se žebřík opírá o správnou zeď.“

Někdy mám ve veřejném sektoru dojem, že se sice věci „posouvají lopotně nahoru“, ale žel je „žebřík opřen o špatnou zeď“.

Děkuji za pozornost

Kontakt:Ing. Milan Půček, MBA, PhD.

náměstek ministra pro místní rozvojE-mail: milan.pucek@mmr.cz