transcript
untitledsouástí vydání je
u i t e n é i n f o r m a c e o p o d n i k á n í
w w w . i p r o s p e r i t a . c z
www.prosperita.info www.iprosperita.cz www.madambusiness.cz
NOVÁ ŠAVNATÁ PÍLOHA PRO ŠÉFY a jejich business, píbhy, názory,
radosti
další íslo vyjde v listopadu
Spolenost E.ON podpoila prospšnou vc
Rychlá doprava záchraná na he pístupná místa byla hlavním dvodem
pro zapjení druhého elektromobilu smart fortwo electric drive (ed)
Zdravotnické zá- chranné slub hlavního msta Prahy letos v íjnu.
Klíe od vozu pedal jejímu editeli MUDr. Zdeku Schwar- zovi pedseda
pedstavenstva E.ON Czech Holding AG Michael Fehn spolu s generálním
editelem spolenosti Mercedes-Benz Florianem Müllerem.
Kdy porovnáváte socialistické zemdlství ped tvrtstoletím s dnešním
farmaením, v em vidíte nejvtší zmnu, nejvtší pokrok a nejvíc
promarnnou píleitost?
Dnešní doba se nedá nazvat farmaením. Rozho- dující ást pdy, asi 75
%, obdlávají velké zem- dlské podniky. Zmnilo se toho ale hodn. Ta
prv- ní zmna se samozejm týká vlastnických vzta- h – dnešní
zemdlství je v soukromých rukou. Jsou to farmái a rodinný zpsob
hospodaení, pak petrvává silná skupina drustev vlastník a kone- n
jsou zde obchodní spolenosti – akciovky a spo- lenosti s.r.o.
Zmnily se ale další vci, pedevším však za- mení produkce eského
zemdlství. Vysvt- lím to trochu netradin. Kdy jsem studoval v se-
dmdesátých letech minulého století tehdejší Vyso- kou školu
zemdlskou v Brn, nynjší Mendlova univerzita, tak nás tam uili
klasickou agrární sou- stavu uzpsobenou našim pírodním podmínkám.
Jednoduše eeno to znamená, e na polích má být dodrován osevní
postup stídáním plodin a ve stá- jích má být dobytek, jeho poty
jsou odvislé od výmry obdlávaných polí. Kdy jsme jeli ped ta-
kovými dvaceti lety eskou krajinou, tak tyto zá- sady hospodaení
byly jasn vidt. Na polích bylo samozejm obilí, ale mnohem mén. Byla
i ep- ka, ale tvrtina co nyní. Byly zelené plochy jetel, vojtšek a
trav, ty byly více ne dvojnásobné. Bylo hodn brambor, cukrovky,
luskovin. Kdy jsme se tehdy podívali do stájí farem za vesnicemi,
tak byly plné dobytka. Jeden píklad za všechny. V roce 1981 jsme v
naší zemi chovali 5 milion prasat, nyní to je pouze 1,5 milionu!
Koncovka této hos- podáské tragédie je jednoduchá. Z loské úrody
obilí nenašlo svoje uití u 3,3 milionu tun a mu- selo se vyvézt. Z
nho se v zahranií mimo jiného vyrobí vepové a drbeí maso, hlavn v
Nmec- ku a v Polsku zamstnají lidi, a to se doveze k nám. To je
politika banánové republiky, nikoliv vysplé zem. Seteno a podtreno,
dláme na slušné úrov- ni rostlinnou produkci, zejména obilí, epku,
kuku- ici a cukrovku, která nám zbyla po kvótách, a vin- nou révu.
Ostatní plodiny z polí mizí. Víceleté píc-
niny – chybí dobytek, a technické plodiny – bram- bory, zelenina,
len, chmel. Tedy plodiny s vysokou pidanou hodnotou a zamstnaností.
Výsledkem je obrázek nekonených lán obilí, epky a kukuice. Pokud to
tak zstane, tak se za takových deset pat- náct let dokáme velkých
problém s pdní úrod- ností, o pdní erozi nemluv.
Pstování hospodáských plodin a chov zvíat u dnes celou vesnici
neuiví a vtšina obyva- tel si musí hledat práci jinde. Povaujete to
za pirozený vývoj daný moderními technologiemi a produktivitou
práce, nebo se nkde stala chy- ba, napíklad v tom, e zemdlce iví
jen in- nost s malou pidanou hodnotou?
Jak u jsem naznail, produkci rostlinné výro- by neodpovídá ivoišná
výroba. Dostali jsme se
do hluboké strukturál- ní nerovnováhy. Bylo porušeno staleté pra-
vidlo, e rostlinná vý- roba má mít roli pro- dukce surovin, kte- ré
se zpracují v sekto- ru ivoišné produk- ce, kde je zamstnanost a
pidaná hodnota. Jsme v situaci, kdy výrobn dominuje rostlinná
produk- ce, kdeto ivoišná stále klesá. Dsledky vidíme v pírod na
polích, v prázdných stájích, dramatic- kém poklesu pracovních míst
a v rychle klesají- cí potravinové sobstanosti. Uvedu opt píklad:
Za posledních 10 let odešlo ze zemdlství 81 tisíc lidí! Pedstavují
celkovou hodnotu odvod do stát- ního rozpotu 30 miliard
korun.
Pokusil jsem se strun a jednoduše nastínit širo- ké souvislosti a
dopady vývoje eského zemdl- ství. Le nikoho ze zodpovdných politik
to ne- zajímá a zejm o tchto souvislostech nemají ani tušení. Mají
jenom své kalkulaky a škrty. Pokud bych srovnával tento vývoj s
ostatními zemmi, pak mohu íci, e podobn jako u nás se zemdl- ství
vyjma Polska a Slovinska vyvíjí ve všech no- vých zemích EU. Staré
zem naopak svoji ivo- išnou produkci zvyšují a vyváí na východ. To
je z makroekonomického a makropolitického pohle- du hlavní dvod
našeho úpadku. Napíklad z lo- ských 216 000 tun dovezeného vepového
masa je polovina z Nmecka. Na tomto píkladu chci uká- zat, e
zemdlská politika EU, spolenou bych ji moc nenazýval, pro nás má
nepíznivé dopady. Dopady na sníení ivoišné produkce, zamst- nanost
a na sníení sobstanosti v potravinách. Hlavním dvodem tohoto vývoje
jsou nerovné podmínky našich zemdlc ve srovnání s konku- renty ze
starých zemí a trvalý nezájem vládnoucích eských politik o eské
zemdlství. Tento vývoj draze zaplatíme, nebo zejm zaíná doba, kdy
ve svt nebude kde nakoupit levné potraviny. Výho- du bude mít ten
stát, který je sobstaný. My to bo- huel u dávno nejsme.
Komu se dnes v agrárním sektoru daí dob- e a kdo vyklízí pole?
Budeme svdky dalšího ústupu tradiních inností, jako to bylo na-
píklad u eského lnáství?
Dobe se daí zejména tm, kteí mají jenom polní výrobu bez ivoišné
produkce. A pak také tm, kteí hospodaí extenzivním zpsobem, který
je výrazn dotován.
O eském zemdlství a jeho souvislostech se rozhoduje te
Inenýr Jan Veleba, zemdlský podnikatel, prezident Agrární komory R
a nejnovji také vítz prvního kola senátních voleb v obvodu Chrudim.
Zatímco rezortní ministi se neustále mní, on zstává u osmým rokem v
ele jednoho z nejsilnjších a nejvlivnjších stavovských seskupení.
eknete si, e Jana Velebu není teba dlouze pedstavovat, protoe jeho
postoje, názory a iny mohla u veejnost dobe poznat. Z následujícího
rozhovoru vychází však nejen jako velký obránce eského venkova,
zkušený hospodá, ale i jako vyznava tradiních duchovních hodnot,
morálky a slušnosti. Proto doporuujeme rozhovor s Janem Velebou
vaší pozornosti.
V rozhovoru o pd, rostlinách i zvíatech, eských výrobcích a
zamstnanosti moude v praktických souvislostech Ing. Jan
Veleba
pokraování na str. 4 Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory R a
kandidát do Senátu Parlamentu R
www.eon.energieplus.cz/ekologicka-doprava
2 www.premium.prosperita.info
10/2012
asopis Prosperita a píloha Prosperita Madam Business Vydává: RIX,
s. r. o. Sídlo vydavatelství a redakce Oceláská 2274/1, 190 00
Praha 9 I: 25763164 DI: CZ25763164 tel.: 284 684 212 fax: 284 689
062 e-mail: brixi@iprosperita.cz Datum tisku: 16. íjen 2012 Datum
distribuce: 20. íjen 2012 PhDr. Eva Brixi-Šimková, šéfredaktorka
mobil: 602 618 008, e-mail: brixi@iprosperita.cz Martin Šimek,
obchodní editel mobil: 606 615 609, e-mail: martin@iprosperita.cz
Pavel Kaer, redaktor mobil: 724 501 791, e-mail:
kacer@iprosperita.cz Kateina Šimková, konzultant mobil: 724 189
342, e-mail: simkova@iprosperita.cz Externí spolupracovníci
redakce: Dr. Jií Novotný, mediální poradce mobil: 602 668 013,
e-mail: orpa.cbox@gmail.com Václav Jedlika, externí autorská
spolupráce mobil: 602 139 128, e-mail: jedlicka@iprosperita.cz
Korektury: Mgr. Pavla Roníková mobil: 606 512 112, e-mail:
roznickova.pavla@gmail.com Design, zlom: Karel Švihel, mobil: 604
787 464 e-mail: svihel.prosperita@gmail.com Ilustrátor: Miloš
Krmášek, mobil: 723 613 330 e-mail: milo.krmase@seznam.cz
Internetové stránky: www.iprosperita.cz, www.madambusiness.cz Píjem
inzerce: Oceláská 2274/1, 190 00 Praha 9 Placené textové materiály
jsou na stránkách asopisu oznaené grafickým symbolem . Bez oznaení
jsou publikovány materiály poskytnuté redakci dvryhodnými zdroji.
Materiály oznaené (tz) jsou pevzaté, pípadn redakn upravené tiskové
zprávy. Za textové a obrazové podklady dodané redakci inzerentem
pro výrobu a otištní inzerce odpovídá inzerent. Tisk: CTP tisk,
spol. s r.o., Rovná 3a, 639 00 Brno Distribuce: 5 P Agency, s. r.
o., U Sýpky 555, 664 61 Rajhradice asopis je v roce 2012 rozšiován
dle vlastního adresáe redakce. Registrace MK R E 8255. Mezinárodní
standardní íslo sériových publikací ISSN 1213-6492 Prosperita
partnersky spolupracuje se spoleností Anopress IT a.s.
www.anopress.cz
Prosperita je msíní pe- riodikum o podniká- ní a vzájemné
komuni-
kaci mezi firmami a jejich velkými skupina- mi, mezi profesními
uskupeními a navzájem v prostedí eského trhu. Pednostn informu- je
své tenáe o dní v eské ekonomice pede- vším oima jednotlivých
podnikatelských sub- jekt a svaz, asociací, sdruení, unií, komor a
Konfederace zamstnavatelských a podnika- telských svaz R. Velký
prostor je vnován prezentacím formou lánk a rozhovor anebo klasické
reklam, která je jediným zdrojem fi- nancování tohoto asopisu.
Cílem je oslovit ši- roké spektrum podnikatel a manaer s tím, e
pednost mají informace o aktivním postoji k podnikání a vytváení
trvalých hodnot.
Z OBSAHU
ZRCADLO MSÍCE
NAŠIMI STÁLÝMI PARTNERY JSOU
1, 4 O eském zemdlství a jeho souvislostech se rozhoduje te
3 Lidé si zvykli, e poadovat kvalitu v dnešní dob je normální
8 Co by pineslo (nebo naopak vzalo) stavební spoení v oteveném
systému?
11 Významná a motivaní firemní jubilea Moravského Plynostavu, a.s.,
Rosice u Brna, sesterské spolenosti konsorcia GASCONTROL
GROUP
16 R podle Allianz o svtovém bohatství
Úetní a poradenská firma
vedení jednoduchého i podvojného úetnictví zpracování úetnictví
za
celý rok, mzdy, DPH, daová pizná- ní všeho druhu a adu dalších
slueb
ekonomických a daových (podnikatelské plány, úvry, ekonomické
vedení firem,
krizové ízení apod.) Kontakt: U Kanálky 1, 120 00 Praha 2,
tel.: 224 918 293; 224 922 420; 224 922 688; 224 917 584; 223 016
650; 223 016 651,
fax z jakéhokoli uvedeného ísla www. fiskus.cz, mojmir@fiskus.cz
602 217 061
karel@fiskus.cz 603 423 097
• Agrární komora R • Asociace eského papírenského prmyslu •
Asociace eských pojišovacích maklé • Asociace inovaního podnikání R
• Asociace malých a stedních podnik a ivnostník R • Asociace
podnikatelek a manaerek R • Asociace textilního, odvního a
koedlného prmyslu • eská agentura na podporu obchodu / CzechTrade •
eská asociace kou • eská asociace petrolejáského prmyslu a obchodu
• eská asociace podnikatel v lesním hospodáství • eská asociace
pojišoven • eská asociace pro soutní právo • eská leasingová a
finanní asociace • eská manaerská asociace • eská spolenost pro
jakost • eský svaz pivovar a sladoven • eský svaz zamstnavatel v
energetice • Drustevní Asociace R • Enterprise Europe Network pi
CRR R • Gender Studies • Hospodáská komora eské republiky •
Hospodáská komora hlavního msta Prahy • Komora auditor R • Komora
certifikovaných úetních • Konfederace zamstnavatelských
a podnikatelských svaz R • Podnikatelský svaz peka a cukrá •
Potravináská komora R • Unie zamstnavatelských svaz R • Sdruení
automobilového prmyslu • Sdruení Korektní podnikání • Sdruení
podnikatel R • Sdruení pro cenu R za jakost – Czech Made • Sdruení
pro informaní spolenost • Svaz dovozc automobil • Svaz eských a
moravských výrobních drustev • Svaz eských a moravských spotebních
drustev • Svaz chemického prmyslu R • Svaz obchodu a cestovního
ruchu R • Svaz podnikatel ve stavebnictví v R • Svaz strojírenské
technologie, zájmové sdruení • Svaz prmyslu a dopravy R • Unie
soukromých bezpenostních slueb R • Zemdlský svaz R
Redakní rada pracuje ve sloení: Ing. Vladimír Feix, generální
editel spolenosti eský porcelán, a. s. Dubí, Jan Wiesner, estný
pedseda Svazu eských a moravských výrobních drustev, PhDr. Hana
Vanková: editelka externí a interní komunikace MPSS, Ing. Irena
Vlková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a
cestovního ruchu R, Ing. Karel Havlíek, Ph.D., MBA., generální
editel spolenosti SINDAT GROUP, pedseda pedstavenstva Asociace
malých a stedních podnik a ivnostník R, Prof. Ing. Jaroslav Antonín
Jirásek, DrSc., ekonomický guru, Ing. Ivo Gajdoš, viceprezident
eské manaerské asociace, Ing. Jan Taraba, editel Národního
informaního stediska podpory kvality (NIS – PK)
1. Národní politika kvality 2. Akce eské manaerské asociace
a Manaerského svazového fondu 3. Marketér roku 2011 4. Akce
spolenosti 1. VOX a. s. 5. Motocykl roku 2012 6. Stechy Praha 2012
7. Akce AIP R v roce 2012 8. AUTO ROKU 2012 v R 9. Konference
Kvalita – Quality 2012 10. Setkání COSMOPOLITAN EXECUTIVE
HELAS LADIES CLUB 11. Výstava Praha a její dcery 12. Kvalita 2012
QUALITY 13. Promny Evropy 2012
au to
r: M
ilo š
K rm
áš ek
Poštovní tisícovka Protáhla jsem si plíce a dala smyslu svého
i-
vota další ád... Tak njak by se dala shrnout zkušenost, k ní jsem
pišla jak slepý k houslím. To jsem se onehdy dostavila na poštu,
abych po- dala nkolik dopis... V okamiku placení, kdy jsem pedala
bankovku en za pepákou, na- stalo peklo. Nonšalantn mi tisícikorunu
vrátila a s vdomostmi o psychologii zákazníka mi sd- lila, e je
neplatná. Hrklo ve mn. Jsem padla- tel, zlodj, podvodník? Ujistila
jsem se ihned, e nikoli. Na podporu svého úmyslu poctiv zapla- tit
špitla jsem o tom, e jsem cenný papírek do- stala spolen s dalšími
v bance, co byla prav- da, nikoli dejavu.
Pracovnice pošty si však smlsla: se záícíma oima a vítzným úsmvem
mi nkolikrát za se- bou vysvtlila, e ji to nezajímá, e kus bankov-
ky zkrátka chybí a e se se mnou nehodlá bavit. Rozlícen jsem si
ulevila: pošta jedna posraná, promite, nemohla jsem jinak, a pádila
ke vzdá- lenému bankomatu.
Kdy jsem se za tvrt hodiny vrátila s jinou tisí- cíkorunou, byla
jsem si jista, e spokojenost poš- tovní fúrie nabyla správné
kvality, a e jistojis- t zaplatím. Pro jistotu jsem se jen zeptala,
zda bankovku vezme, abych nepovtrdila, e do te- tice všeho dobrého.
A se na m, baba, vyádi- la, nepolevila ani te. Její tvá rozjasnn
dáva- la najevo, jak m dostala. V té chvíli jsem si pá- la, aby za
pepáku vnikl teba orkán a rozhá- zel všechny známky, doklady,
potvrzení. O tom, co všechno zpsobilo patnáctiminutové koleko mezi
bankomatem a poštovním úadem, no, to u je jiná kapitola. Nkdy jede
zkrátka ivot na do- raz. Jednou spchá ten, podruhé zas jiný. A ško-
dolibost nazývaná po vojensku buzerací, je jev, který má
prazvláštní, le jednoduše identifikova- telné eské koeny.
Další den jsem zamíila do bankovního domu promnit tu znehodnocenou
hrzu. Pokladník si nejprve myslel, e ho jdu zkoušet, e jsem ja-
kási tajná inspekce bhvíeho. Vyvtlila jsem mu paranoidní anabázi, a
pochopil, e nad- hled a dobrá vle jsou pidané hodnoty, který- mi si
svt jeden prost nekoupí. S úsmvem jsme zakonili výmnný obchod, poté
teprve nasadil brýle: bez nich bych neml šanci ten scházející
pidikousíek uvidt. A z obhu ji urit nevya- díme, není pro...
Eva Brixi
NEJHEZÍ POZVÁNKA NA TISKOVKU Veselá a prost fajn
Taková byla pozvánka na tiskovku, ji poá- dal 8. íjna v Praze
portál www.zenaaauto.cz na téma Kdo je lepší idi, zda eny, i mui.
Gra- fika v sob mla nadhled a lehký vtip, a to je pr- vek, o který
novinái hodn stojí. A jak je to s i- dikami a idii – to u necháváme
na vás...
Pozvánce však udlujeme jedniku, urit nám zlepšila náladu.
(rix)
S TUKOU ZA UCHEM
Ve statutárních orgánech eských firem ak- tuáln psobí 460 000
fyzických osob, z toho 81 % trvale ije v R a 19 % v cizin. Mezi ci-
zinci jednoznan pevládají Ukrajinci a Ru- sové, s velkým odstupem
následují Slová- ci a Nmci. Údaje vyplývají z detailní a nalý- zy
statutárních orgán tuzemských akciových spoleností a spoleností s
ruením omeze- ným, kterou nedávno zveejnila poradenská spolenost
Dun & Bradstreet (NYSE:DNB), svtový leader v oblasti
poskytování informa- cí o firmách.
Ke konci ervna letošního roku bylo v esku registrováno celkem 366
500 firem, z toho 6,8 % akciových spoleností a 93,2 % spoleností s
ru- ením omezeným. V jejich statutárních orgánech – v
pedstavenstvu, dozorí rad, resp. na pozi- ci jednatele – poradenská
spolenost D&B evi- duje celkem 460 000 fyzických osob.
Naprostou vtšinu z nich (371 000, tj. 81 %) tvoí obyvatelé eské
republiky, zbytek (tém 87 000, tj. nece-
lá ptina) pedstavují cizí státní píslušníci s trva- lým bydlištm
registrovaným mimo R. „Z uve- dené statistiky vyplývá, e kadý 28.
eský oby- vatel, a to vetn dtí a nemluvat, psobí ve sta- tutárním
orgánu nkteré eské firmy,“ komen- toval výsledky studie editelka
D&B pro echy a Slovensko, Alena Seoud.
Z analýzy dále vyplývá, e mezi cizinci, kte- í psobí ve
statutárních orgánech eských firem, jednoznan dominují Ukrajinci
(30 %) a Ruso- vé (23 %), s velkým odstupem následují Slová- ci (9
%) a Nmci (7 %). V první ptadvacítce se mezi národnostmi z bývalého
sovtského bloku mezi statutáry tuzemských spoleností dále ob-
jevují Uzbekistánci, Arméni a Ázerbájdánci. „Více ne polovinu
cizinc ve statutárních orgá- nech eských firem tvoí Rusové a
Ukrajinci. To souvisí hlavn s rozmachem malého a stedního podnikání
tchto národností v esku, zejména v oblasti obchodu, slueb a
stavebnictví,“ uvedla dále Alena Seoud.
TOP 25 národností podle etnosti ve statu- tárních orgánech eských
firmem*
Poadí Zem Poet osob Podíl mezi cizinci
1. Ukrajina 26 297 30,34 %
2. Rusko 19 758 22,80 %
3. Slovensko 7 343 8,47 %
4. Nmecko 5 786 6,68 %
5. Rakousko 2 454 2,83 %
6. Itálie 1 703 1,96 %
7. Moldávie 1 677 1,93 %
8. Kazachstán 1 605 1,85 %
9. Polsko 1 511 1,74 %
10. Velká Británie 1 433 1,65 %
11. Nizozemí 1 366 1,58 %
12. Blorusko 1 198 1,38 %
13. státy býv. Jugoslávie 1 100 1,27 %
14. Spojené státy americké 976 1,13 %
15. Francie 955 1,10 %
16. ína 743 0,86 %
17. Ázerbájdán 731 0,84 %
18. Švýcarsko 715 0,82 %
19. Belgie 653 0,75 %
20. Maarsko 621 0,72 %
21. Uzbekistán 567 0,65 %
22. Španlsko 523 0,60 %
23. Izrael 468 0,54 %
24. Arménie 456 0,53 %
25. Írán 338 0,39 %
Zdroj: Dun & Bradstreet (tz)
Rusové a Ukrajinci pevládají mezi cizinci ve statutárních orgánech
eských firem
Nmecké rychlovlaky a eské nástroje
Pramet je tradiním tuzemským strojírenským výrobcem ezných nástroj,
jeho psobnost však není zdaleka soustedná jen na eský trh. V po-
sledních letech velmi úspšn operuje i za hrani- cemi. Jeho klíovým
segmentem v zahraniním obchod jsou eleznice. Spolenost je v souasné
dob tetím nejvýznamnjším dodavatelem nástro- j pro obrábní v Rusku.
Významný post si udru- je i na nmeckém trhu.
Firma dodává sortiment pro obrábní elezni- ních kol, kolejnic,
podkladnic a výhybek. Zajišu- je i speciální nástroje pro inovaci
spáhel, kterými se spojují jednotlivé vagóny. „Neustále objevuje-
me hloubku podnikání v tomto segmentu, souas- n sledujeme jeho
dynamický rozvoj. eleznice na celém svt pechází k pouívání
špikových a vy- soce nároných technologií. Zajímavým trendem je i
fakt, e dochází k pesouvání technologií z to-
váren na koleje. Souástky se tak napíklad opra- vují pímo na
vagónech bez nutnosti nároných de- montáí, podobn probíhá i
frézování kolejí,“ po- psal situaci v odvtví Ing. Petr Beneš,
generální e- ditel Prametu. Spojení s nmeckými dráhami, které jsou
synonymem spolehlivosti a serióznosti, a rus- kými, které mají
nejdelší elezniní tra, jsou ne- zpochybnitelnými referencemi.
(tz)
Vítz soute Nescafé Dolce Gusto vylosován!
Ve tenáské souti Nescaté Dolce Gusto, kterou jsme odehrá-
li v prvním ísle (záijovém) naší nové pílohy Prosperita
Fresh
Time, mli tenái uhodnout, jak velký je tlak vody, který
vychá-
zí z erpadla kávovaru Nescafé Dolce Gusto Circolo od
znaky
Krups.
Správná odpov byla: 15 bar. Ze správných odpovdí, které jsme na
naší e-mailové adrese
do 15. íjna 2012 obdreli, vybral los paní I. Gureckou
z Frýdku-
-Místku, které blahopejeme a posíláme zmínný kávovar
spo-
lu s uvítací kazetou se 12 kapslemi kávy Nescafé Dolce
Gusto.
sout
3www.prosperita.info
10/2012PRO VAŠE PODNIKÁNÍ
Rozhovor jsme spolenými silami udlali n- kolik, a vdy bylo co
nového se dovdt, vdy bylo o em pemýšlet, vdy to byl píliv nápad,
námt, i píbh. A tak tedy:
Liší se vnímání slova kvalita dnes a ped, dej- me tomu, 30
lety?
Ped 30 lety musela hospodyka vystát frontu na maso. Bez výbru. Dnes
si me vybrat. V mi- nulosti nevnímala kvalitu, ale byla ráda za „n-
jakou“ kvantitu. Dnes si za svoje peníze ve vt- šin pípad umí
vybrat kvalitní zboí (sluby). Chci tím íci, e vnímání slova kvalita
je závislé na podmínkách, v jakých ijeme. Je-li zboí ne- dostatek,
kvalita jde stranou. Naopak dnes vidíme reklamu na kvalitní
produkty na kadém kroku. Lidé si zvykli, e poadovat kvalitu je
normální.
Práv kvalitou se zabýváte adu let, filozoficky vzato, myslím, e
jste to byl v eské republi- ce práv vy, který nás všechny uil
kvalitu vní- mat jako kategorii, která prolíná do veškeré naší
práce. A usiloval o to, aby se zajímavé te- orie dostala do praxe a
pinášela lidem uitek. Jste odborník na kvalitu, který dal smr, vy-
bídl mnohé další ke spolupráci, pinášel cen- né námty,
organizoval... asto jste musel být hodn trplivý i být nad
vcí...
Zabývám se problematikou kvality na celostátní úrovni od roku 1975,
kdy jsme se jako leno- vé (jedin tehdy uznané organiza- ce) SVTS
skuten snaili apli- kovat moderní metody ízení kva- lity formou
konferencí, seminá, publikací. Díky našim tehdejším guru Dr.
aludové a prof. Eger- mayrovi jsme mli i dostatek informací o
moder- ních metodách ízení kvality na principech TQM ze zahranií.
Dopady tchto našich aktivit byly na pohled minimální, podniková
sféra ve velké vt- šin mla jiné priority (musel se plnit plán),
exis- tovaly ovšem výjimky, já jsem kupíkladu zavedl ve firm, kde
jsem pracoval, velmi efektivní sys- tém kvality.
Vedle toho ada pracovník psobících v kvalit po celé republice mla
zájem na tom, aby se chá- pání kvality zmnilo, uili jsme se
navzájem, pe- dávali si zkušenosti, pesvdovali vedení firem. Já
tuto dobu urit nepovauji za ztracený as. Na zmnu po 17. listopadu
1989 jsme byli (jako kva- litái) vcelku slušn pipraveni. Revoluce
nám otevela monost rychle se pizpsobit západní- mu svtu, pístup ke
kvalit na úrovni výrobc a poskytovatel slueb se rychle zmnil, byly
za- vádny normy systému ízení kvality ISO 9000, podailo se nám
zrealizovat myšlenku Národní
politiky kvality, Národní ceny za kvalitu, program eské kvalita. To
bylo (z pohledu nás kvalitá) nejhezí období; vše se dailo, výsledky
se dosta- vovaly, lidé byli ochotni spolupracovat.
Dnes ale propadám skepsi. Poadavky na kva- litu vymizely z veejných
zakázek, tvrci písluš- ných zákon stanovili jako jedinou prioritu
cenu. Pedepsat poadavky na kvalitu do výbrového ízení je dokonce
trestné. Pipomínky Rady kva- lity R nikdo neeší. Kvalita potravin
na našem trhu, methylalkoholová aféra, zmetková dálnice, úplatkáské
aféry, to vše ukazuje na stále se sni- ující roli a funkci státu,
pedevším jako garan- ta kvality ivota, bezpenosti a zdraví oban.
Mám obavu, e tento pístup urit nepozvedne konkurenceschopnost eské
republiky.
V oblasti nazírání na kvalitu se vracíme nejmé- n o 30 let zpátky.
A to je škoda.
Jasn mi z toho plyne, e jste prkopníkem mnoha aktivit, které smují
k prosazování uceleného pojetí kvality v ivot firem, státních
institucí, spotebitel, výrobk, slueb. Mohl byste zrekapitulovat
historii této iniciativy?
Ji v prosinci 1989 byla obnovena innost es- ké spolenosti pro
jakost (SJ), která se stala jed- nak zprostedkovatelem zkušeností z
rozvinutého
svta, jednak picházela s vlastní- mi programy a projekty v oblasti
vzdlávání a certifikací. Stáli jsme u zrodu aktivity ministr
Dlouhé- ho a Luxe Czech Made, kterou do- dnes realizuje Sdruení pro
oceo- vání kvality (SOK) jeho jsem byl
a do letoška pedsedou. Zaala se realizovat od- váná myšlenka
zaloení Národní ceny za kvalitu (udluje se v 80 zemích svta).
Podailo se, a prv- ní cenu pedával ministr Dyba ji v roce 1996. S
myšlenkou na formulování Národní politiky kvality oslovila Dr.
aludová ji premiéra al- fu. Neuspla, podailo se nám to a v roce
2000, kdy vláda pijala usnesení o Národní politice kva- lity, byla
vytvoena Rada kvality R (pi MPO) a Národní informaní stedisko
podpory kvality (NIS-PK) pi SJ. Od roku 2000 jsme uskuteni- li
(NIS-PK) bezpoet akcí, vydali více jak 80 pu- blikací, stáli jsme u
zrodu programu eská kvali- ta, vyhlásili program „Listopad – msíc
kvality“. V listopadu také realizujeme naše stejní akce – Veer s
eskou kvalitou (letos podesáté) a slav- nostní veer ve Španlském
sále praského hradu s pedáním Národní ceny kvality R a Národní ceny
R za spoleenskou odpovdnost.
Národní cena kvality je jednou z tch, na které vám a vašemu týmu
vdy velmi záleelo. Kri-
téria jsou nároná, zpoátku to eské firmy a zaskoilo. Jaká je
situace dnes?
Získat Národní cenu kvality, která pln odpovídá evropské- mu modelu
EFQM, je skuten nároné. Proto zvlášt menší organizace o toto ocenní
vt- šinou neusilovaly. V roce 2010 jsme pipravili dva tzv. „vstup-
ní“ programy, zaloené na prin- cipech EFQM, ale jednoduš- ší. Jsou
to programy START a START PLUS a mohu íci, e tato myšlenka se ujala
a dnes jsme s úastí firem a organiza- cí veejného sektoru
spokojeni. A co víc, ada z nich se rozho- duje o tom, e by se zkusí
po- sunout do vyššího stupn.
Blíící se listopad je tradin Msícem kvality v R, u jste to zmínil.
Jak bude letos probíhat a co bude jeho poselstvím?
Letošní roník pináší njaké drobné novinky. Šestého listopadu
zahajuje Evropský týden kvali- ty mezinárodní konference v Národním
dom na Vinohradech, tentokrát s mottem „Kvalita – klí- ový faktor“.
Veer pak následuje 10. roník Ve- era s eskou kvalitou, bude pedáno
20 ocenní výrobcm a poskytovatelm slueb za úasti zná- mých
umlc.
Tentokrát a 27. listopadu budou ráno na tis- kové konferenci
vyhlášeni letošní vítzové, do- poledne bude následovat seminá k
Národním cenám v hotelu Kampa a veer je pak na pro- gramu
slavnostní veer na Praském hrad. Vedle národních cen bude pedána
ada zajíma- vých ocenní, z nich bych chtl pipomenout tzv.
Novináskou cenu (pro profesionála a nej- lepší odborný lánek) a
ocenní ze Aigemana- gement.
Poselství – nezapomínejme na kvalitu! Je to rozhodující faktor
konkurenceschopnosti.
Jaké jsou trendy v zahranií v prosazová- ní kvality, zejména ízení,
výrobk a slu- eb? A jak se váí k myšlenkám udritel- ného
ivota?
Co se týe zahraniních trend, na stole je ada inovovaných norem v
oblasti kvality (o jejich pínosu pochybuji), vtší draz se klade na
bez- penost produkt a informací, ízení rizik a íze- ní z pohledu
udritelného rozvoje. Nelze zapome- nout ani na nové pístupy EU k
problematice spo- leenské odpovdnosti (CSR).
Kvalita se však dotýká i vdní, morálky, me- zilidských vztah,
hodnot. Nkdy se nestaí- me divit, co všechno se me stát, jak se
posu- zuje pravda, jak nahlííme na souvislosti, kte- ré by stailo
hodnotit zdravým selským rozu- mem. I kdy – všechno je relativní...
Jak vní-
máte nkteré skutenosti vy? Co vám v souvis- losti s kvalitou
vadí?
Kdy jsme roce 2000 koncipovali zásady Ná- rodní politiky kvality,
vnovali jsme se i proble- matice kvality jako indikátoru osobní
morálky, postavení a odpovdnosti jedince ve spolenos- ti a vi
spolenosti, otázce vzájemných lidských vztah, odpovdnosti k pírod i
budoucímu roz- voji. Co mi vadí – dnes jsou rozhodujícím krité-
riem pro chování lovka peníze. Kdo nemá pe- níze, neumí si je z
rzných dvod vydlat a nebo nakrást, to je „socka“, ten není (mimo
volby) pro naše souasné mocipány zajímavý. Jestlie stát není
schopen se postarat o dstojný ivot lidí se zdravotním postiením,
není nco v poádku. A jsme zase u kvality, u kvality ízení našeho
ve- ejného ivota.
I pes hospodáskou krizi a její etapy i rozpo- ruplné výhledy na
vývoj evropské ekonomiky vznikají nové a nové firmy, zakládají je i
mladí podnikatelé a ti si najímají vkov adekvátní manaery. Jak ti
vnímají, e je poteba posky- tovat zákazníkovi maximální kvalitu?
Máte zkušenosti, odhad, intuici?
Máte pravdu, nové firmy vznikají, jiné zanika- jí, asto skuten
mladí lidé picházejí s nápa- dy a programy, které se ukáí jako
ivotaschop- né. Ze zkušenosti z SJ mohu íci, e mladí lidé mají
zájem o studium problematiky kvality, o získávání personálních
certifikát jako výho- dy na trhu a rovn se nauí chápat, co je pote-
ba udlat pro poskytování špikových produk- t. Ti jsou pak, po
získání urité praxe, skute- n schopni plnit poadavky zákazník na
špi- kové produkty. Je ale teba dát jim píleitost. Intuice – doba
je píliš turbulentní na njaké ro- zumné odhady budoucího vývoje
ekonomiky. Vdycky však bude platit, e kadá doba peje
pipraveným.
otázky pipravila Eva Brixi
Lidé si zvykli, e poadovat kvalitu v dnešní dob je normální Ing.
Pavla Ryšánka jsem míjela pár let, ne mi byl na jedné významné
ekonomické konferenci pedstaven jako mu mnoha aktivit, které však
míí k jedinému: k prosazování kvality jako fenoménu, který zasahuje
do našeho veškerého dní, a v ekonomice a podnikání, nebo soukromém
ivot. Postupn jsem se nauila vnímat jeho organizátorskou,
výchovnou, a zejména vizionáskou innost plnou energie, kterou by mu
mohly závidt i mnohem mladší roníky. Dokáe kvalitu posuzovat a
prosazovat v nejširších souvislostech, a nejen s ohledem na praxi,
ale také v rovin filozofické, sociální, etické. Jeho znalosti jsou
obdivuhodné stejn tak jako jeho snaha být uitený.
Ochrana patentových práv je v Evropské unii nákladná a
administrativn nároná. Cena zapsá- ní patentu v celé EU se odhaduje
na 20 000 eur, z eho piblin 80 procent iní výdaje za pekla- dy. Z
tohoto dvodu pedloila Evropská komise v beznu 2011, po schválení
posílené spolupráce Radou pro konkurenceschopnost, návrh Evropské-
ho patentu s jednotným úinkem. Ten by ml dle Komise patentovou
ochranu zlevnit a zjednodu- šit ízení na celém území všech
zúastnných stá- t, tj. celé EU krom Itálie a Španlska. Výhodou
takové úpravy by vedle zlevnní zapsání patent byl také jejich
jednotný výklad. Sníení náklad na peklad by mlo být dosaeno
strojovými peklady.
Návrh ale není „zadarmo“ a me znamenat nevý- hody v podob vtšího
potu konkurenních pa- tent na území R, nejasné právní ochrany v pí-
pad strojových peklad a vedení soudních spo- r v zahranií. Jednotná
patentová úpra- va pak me být hrozbou pro ty, kteí se o ni aktivn
nezajímají. Na druhou stra- nu me být stimulem pro inovace a pí-
leitostí pro vstup na zahraniní trhy. Takové jsou závry debaty o
Jednotném evropském patentu ze dne 4. íjna v Evropském dom v
Praze.
Tzv. „Patentový balíek“ z roku 2011 nevzni- kl na zelené louce.
Koncept jednotného patentu se objevil ji ped ticeti lety a tém po
celou dobu
trvá diskuze, jak by taková úprava mohla fungovat v praxi. „Balíek“
z roku 2011 se skládá z návrhu naízení o patentu s jednotným
úinkem, naízení o pekladu takového patentu a mezinárodní
doho-
dy o vytvoení soudu pro evropské paten- ty a patenty EU. „V roce
2011 bylo v R udleno 687 národních patent a prove- dena validace u
4348 evropských paten-
t pro zahraniní subjekty (peván z Nmecka),“ uvedla do kontextu
úastníky debaty Eva Schnei- derová, editelka patentového odboru z
Úadu pr- myslového vlastnictví.
Úad udluje národní patenty platné pro úze- mí R a zárove provádí
validaci evropských pa-
tent udlených (zahraniním subjektm) Evrop- ským patentovým úadem.
Uvedla, e v pípad pijetí jednotného patentu by úad mohl být zale-
nn do administrace poplatk i poplatk souvise- jících s kompenzací
za peklady, ale to není proza- tím jasné. Jednotná ochrana bude
volitelná a záro- ve bude koexistovat s národními a stávajícími ev-
ropskými patenty.
Dále informovala, jak by budoucí jednotný pa- tent fungoval v
praxi. Patenty by byly udlovány ve tech jazycích: anglickém,
francouzském a n- meckém; pro ostatní jazyky by byly k dispozici
strojové peklady do všech úedních jazyk EU.
Jednotný evropský patent: stimulace inovací není zadarmo
Ing. Pavel Ryšánek, odborný pracovník Národního informaního
stediska podpory kvality a odborník na slovo vzatý
pokraování na str. 13
4 www.premium.prosperita.info
Vzdlávejte se pro stabilitu Certifikaní spolenost Bureau Veritas
Czech
Republic se aktivn zapojila do programu Vzd- lávejte se pro
stabilitu a nabízí pomoc eským fir- mám, které se i touto cestou
snaí o udrení pra- covních míst. Projekt Vzdlávejte se pro
stabilitu má pispt k udrení zamstnanosti v podnicích a k posílení
odborné znalosti zamstnanc. Byl zahájen 17. záí letošního roku a
potrvá do konce srpna 2015. (tz)
Uspoí na datových slubách Jak efektivn uspoit peníze daových
poplatní-
k, dokázalo Ministerstvo financí R nedávnou zmnou dodavatel
datových slueb pro svá pra- covišt. Díky smlouvám s poskytovateli
datové- ho pipojení dosahují roní úspory desítek milio- n K. Jen na
zabezpeeném propojení pracoviš technologií IP VPN Dial Telecomu
ušetí minis- terstvo msín 350 tisíc korun.
(tz)
Znaka SUBWAY roste Nejvtšímu fast-foodovému etzci svta, zna-
ce SUBWAY® v esku i ve stední a východní Evrop rostou prodeje. Sí
proto plánuje otevít další restaurace nejen v Praze, ale i v
regionech. V prvním pololetí vzrostly prodeje sendvi v re-
stauracích znaky SUBWAY® v esku o pt pro- cent. „Zjednodušujeme
cenovou strategii a posi- lujeme marketingové aktivity,“ ekl Martin
Princ, manaer rozvoje. (tz)
Paramo sníilo emise Omezení výroby ve spolenosti Paramo není
z hlediska zamstnanosti píznivou skuteností, má však i pozitivní
stránky. Odstavení jednotky zpracování ropy znamená sníení záte
ivotní- ho prostedí. Jedná se o sníení emisí oxidu uh- liitého po
odstavení ohevných pecí v provozu zpracování ropy o 19 000 tun/rok
a neprovozová- ním jednotky hydrogenaního odsíení stedních destilát
o dalších 10 000 tun za rok. (tz)
více informací na www.iprosperita.cz
Ze statistik Hypotení banky také vyplývá, e nejsilnjší skupinou
chata a chalupá jsou Stedoeši a Praané, a to ve 28 % všech poíze-
ných rekreaních objekt financovaných Hypo- tení bankou. Dalším
regionem, kde mají silnou váše pro chalupaení, je region Plzeský
(13 %)
a oblast jiní Moravy (9 %). Ze statistik Hypote- ní banky je také
zejmé, e si eši své rekrea- ní objekty poizují ve stejném regionu,
ve kterém ijí, tedy v krátké dojezdové vzdálenosti od svého domova.
Napíklad obyvatelé plzeského regio- nu chalupaí nejastji na
Šumav.
„Hypotení banka není pouze specialistou na rodinné bydlení, ale
rovn nabízí svým kli- entm financování rekreaních objekt. eši jsou
obecn velmi známí svou chalupáskou vášní a z našich statistik je
zejmé, e tento koníek pechází i na mladší generace. Z re- gion, kde
se nejastji poizují rekreaní ob- jekty, vyniká Stedoeský, Plzeský a
Jiho- moravský, co pisuzujeme velmi dobré do- pravní dostupnosti
tchto lokalit,“ uvedl Jan Sadil, generální editel a pedseda
pedstaven- stva Hypotení banky.
Pi pohledu na vývoj nákupu rekreaních ob- jekt v uplynulých letech
je zejmé, e nejvt- ší boom chalupaení zaila eská republika v roce
2008, tedy tšn ped nástupem finanní krize. Vývoj zájmu o chaty a
chalupy v letech 2009 a 2010 kopíroval celkový pokles hypo- teního
trhu. Od roku 2011 se pozornost ech k rekreaním objektm opt vrací,
co potvr- zují i statistiky Hypotení banky, která v roce 2011
zaznamenala mezironí rst hypote- ních úvr poskytnutých na rekreaní
ob- jekty o 14 %. (tz)
I mladí eši jsou vášniví chalupái eši jsou známí svojí vášní pro
chalupy, chaty i chatiky a tato národní váše není záleitostí pouze
rodin nebo starší generace. Ze statistik Hypotení banky,
specialisty na hypotení úvry, sice vyplývá, e nejastji kupují
rekreaní objekty rodiny s dtmi (53 %), druhou velmi silnou skupinou
eských chalupá jsou ale takzvaní „singles“ (38 %). Do kategorie
„singles“ lze zaadit generaci souasných ticátník, kteí ji nkolik
let pracují a ijí samostatn ve vlastní domácnosti.
pokraování ze str. 1
Nkdy to zacházelo a do absurdních situací. Pedloni jsem teba vidl
na vlastní oi tzv. eko- logický sad jabloní, ze kterého se
neprodalo ani kilo jablek. Byl zarostlý šípkovými kei, bodlá- ky a
vysokou trávou a jeho majitel pobíral ro- n 14 000 K dotací na
jeden hektar! Tehdy jsem ukázal jeho fotografii ministrovi Fuksovi
a na jeho zásah byla uinna v dotaních pravidlech náprava. Ale abych
odpovdl na vaši otázku: Nepíznivý trend ve strukturální skladb
polních plodin, kde dnes dominují obilí, epka a kukuice, bohuel
pokrauje. Uvedu nkolik píklad. Dál se sniují plochy brambor, pstuje
se u necelých 30 000 ha, co je 1 % orné pdy, kdy v roce 1990 to
bylo tikrát tolik. Další zajímavá plodina mák šla letos na pouhých
18 000 ha, kdy ješt v roce 2008 to bylo tém 70 000 ha. Obdobn to je
se zeleninou, luskovinami atd. Seteno a podtreno, dv hlavní trní
plodiny, obiloviny a epka u za- ujímají ti tvrtiny orné pdy.
Pícniny, dleitý faktor pdní úrodnosti a ochrany pdy ped vodní
erozí, klesly tém na polovinu. A konen tech- nické plodiny, dleité
pro pdní úrodnost a také zamstnanost, se sníily na polovinu dívjší
vý- mry. Z dalšího vývoje mám obavy. Musí pijít zásadní zmna
smrování ekonomických nástro- j k zemdlcm. Jinými slovy vypracování
krát- kodobé koncepce eského zemdlství, která ten- to vývoj
zastaví. Ta se v souasné dob na minis- terstvu zemdlství pipravuje
a agrární komora ji bude podporovat.
O bytí a nebytí eského zemdlství se dnes roz- hoduje jinde – v
orgánech Evropské unie a na komoditních trzích. Jak bojuje Agrární
komo-
ra R ve prospch domácích chovatel a psti- tel, co zme a kde nejvíc
chybí síly?
Naše aktivity v tomto smru jsou velmi draz- né. Zaprvé jsme adu let
byli lídrem agrárních ko- mor Visegrádské tyky. Bylo to po dobu,
kdy jsem já byl jedním z viceprezident organizace COPA (sdruení
nevládních agrárních organizací EU) a trvale jsme iniciovali adu
aktivit proti dis- kriminaní politice starých zemí EU vi nám no-
vým. Dokonce jsme za ministra Petra Gandalovi- e zorganizovali v
Praze osmitisícovou meziná- rodní demonstraci proti nerovným
podmínkám. Nyní vstupujeme do klíového období, kdy se rozhoduje o
osudu našeho zemdlství na mno- ho let. Vrcholí pípravy reformy
Spolené zem- dlské politiky EU od roku 2014. To je naprosto klíová
a zásadní záleitost a také poslední nad- je eského zemdlství,
kterou nesmíme promar- nit. Jsme si toho pln vdomi a podle toho
také konáme. Zaloili jsme konsorcium a velmi siln, a ukazuje se, e
i úinn, lobujeme, aby v nové reform byly vzaty v potaz zájmy eských
zem- dlc. leny konsorcia jsou Agrární komora R, Potravináská komora
R, Zemdlský svaz R a nkolik velkých zemdlských podnik. Sdru- ili
jsme finanní prostedky a najali agenturu BXL Pavla Teliky, který má
jasné zadání – aby v konené podob reformy byly obsaeny naše zásadní
poadavky. Ped dvma msíci jsme na- píklad zaslali do Evropského
parlamentu tyi naše pozmovací návrhy. Výsledek se urit do- staví, i
kdy si nememe dlat iluze, e docílíme stoprocentní splnní našich
poadavk.
Ješt bych rád nco k vaší otázce dodal: Brusel me za mnoho, ale ne
úpln za všechno. A aby mohl Brusel uplatnit svoji politiku, tj.
uvolnní na-
šeho trhu pro potraviny starých zemí, tak mu to n- kdo musí umonit.
Dávná moudrost íká: „Starý ím padl, pestoe kadý konal svou
povinnost. Starý ím padl, protoe kadý dlal JEN svou po- vinnost“.
Toto úsloví pln platí pro zemdlskou politiku, mnohdy antipolitiku,
našich porevolu- ních vlád. Ony bohuel nekonaly ani svou po-
vinnost a bez mrknutí oka pihlíely tomu, jak se z kladného
obchodního salda agrárního zahraniní- ho obchodu v polovin let
devadesátých rezort pro- padl a na minus 34 mld. K v posledních
letech. Taková je bohuel skutenost.
Nepehlédnutelným tribunem eských zem- dlc jste u adu let. V
nkterých ohledech jste ponkud zmnil dívjší postoje, prostedky a
rétoriku, v mnoha smrech však vystupujete stále stejn. Jak vás
vedení agrární komory for- movalo a co se vám za tu dobu nejvíc
povedlo?
Stát adu let v ele velké organizace (táhnu osmý rok) znamená mít
urité vize, pedpoklady a ty pl- nit. V prvé ad musíte mít nad sebou
kontrolu a nepodléhat rzným pokušením a sebeklamm, jak nám to v
poslední dob v míe vrchovaté ped- vádí naši politici. lovk musí
zstat skromný a spíše o sob pochybovat a motivovat se do další
aktivity, nebo dlouhá doba ve funkci pináší ruti- nu. Nejlépe to
vyjádil génius vojenství a vládnutí Napoleon, kdy ekl, e „od
váeného ke smšné- mu je velmi blízko“.
Ale zpt k otázce: Stát v ele tak velké a sloi- té organizace jako
je Agrární komora R je pe- devším velká zodpovdnost. Mandát, který
mn k tomu naši lenové opakovan dali, je silný a za- vazující.
Vedení eské Agrární komory mn for- movalo a dalo mnoho. Pedevším
jsem se nauil jednat, hledat to nejlepší ešení, dovést lidi ke kon-
sensu a ten prosazovat. V pípad státní adminis- trativy asto silou
a tlakem. Nauil jsem se být po- korný a naslouchat obyejným lidem a
jejich ná- zory vyhodnocovat a opírat se o n. Nauil jsem se také
jednat s vysokými politiky, doma i v zahra- nií a reprezentovat
naše zemdlce. Klíové bylo nauit se komunikovat s novinái. A na ti
jsem se všemi v dobrém vztahu, v nkterých pípadech to u je vztah
pátelský. Také jsem se nauil vystu- povat v médiích a a na jedno
vystoupení v poa- du paní Jílkové, kde mn ujely nervy, to bylo vdy
hodnoceno dobe.
Dlat šéfa komory je ale ehole. Nauil jsem se vyuívat kadou minutu
asu a není pro mne pro- blém na cestách otevít poíta a napsat v pl
hodi- n volného asu teba lánek. Ale co mn tato doba dala hlavn, je
to, e jsem se nauil analyzovat re- sort, jeho vývoj, jeho poteby v
globálních souvis- lostech a tyto sloité dje odhadovat.
Práv toto mn dává uritou jistotu, pevnou pozi- ci a sílu pi
prosazování našich zájm. Nkdy i pe- vahu, protoe naši politici, s
kterými jednáme, bo- huel dost asto píliš erudovaní a odborní
nejsou. íkám to dost diplomaticky, skutená situace je horší. Jako
píklad mohu dát boj za zelenou naf- tu. V této vlád nejsou
národohospodái s vizí. Ani být nemohou, protoe ani jediný ministr
nemá eko- nomické vzdlání. Píkladem, jak ídí tuto zemi, je kauza
DPH, kde neustálé zmny její výše pipo- mínají frašku.
Chcete vstoupit do politiky a kandidovat do Se- nátu PR. Myslíte
si, e nkteré vci se dají pro- sadit jen s mandátem voli?
Odpovím trochu obšírnji, protoe jde o sloitou záleitost. iním tak
jako zcela nezávislý kandidát s morální podporou Agrární komory R.
Nemám podporu ádné strany, i ádného hnutí. Chci být nezávislý a
nechci poškodit agrární komoru, která je ustavena ze zákona a je
apolitická. Pokud se týká mého programu, je celkem jednoduchý.
Staví na klasických hodnotách, jejich základem v úrovni duchovní je
morálka a slušnost. Bez návratu tchto hodnot se nepohne tato
spolenost dopedu. V ro- vin hospodáské se mj program opírá o podpo-
ru eské výroby, zamstnanosti a eských potravin. Ne sociální dávky,
ale práce. Ne arogance a nadu- tost, ale skromnost a slušnost.
Zkrátka návrat k nor- málním hodnotám, ke kterým nás vychovávali
naši rodie a uitelé. Vtšina souasných politik tyto hodnoty nemá a
proto se hodnota jejich píno- su této zemi blíí nule. To v tom
lepším pípad. V tom horším jí asto škodí. Zejména mladé gene- raci,
která naše dílo po nás jednou pevezme a kte- rá potebuje vzory.
Vtšina souasných politik je z tohoto pohledu za hranou a je teba je
nahradit. I to byl motiv, pro do toho jdu. Seteno a podtre- no,
má-li naše zem prosperovat, tedy i zemdl- ství, musí se souasná
eská politika výrazn zm- nit. V parlamentní demokracii k tomu vede
jediná metoda – volby a mandát voli.
za rozhovor podkoval Pavel Kaer
P_2012_10.indd 4P_2012_10.indd 4 10/16/2012 7:48:04 AM10/16/2012
7:48:04 AM
5www.prosperita.info
10/2012SPEKTRUM FINANNÍCH SLUEB
Vyplynulo to z nové studie Associace certifi- kovaných úetních
ACCA. Mimo jiné je z ní jas- né, e úetnická profese bude nadále
ztrácet d- vryhodnost, pokud se jí nepodaí pesvdit ve- ejnost a
všechny zainteresované o své hodno- t a o krocích, jimi hodlá
obnovit dvru v tuto profesi.
Z výzkumu ACCA také plyne, e se úetní po- kládají za dvryhodnjší,
ne jaký je jejich ob- raz u veejnosti. Konkrétn ti tvrtiny úetních
mají za to, e je veejnost pokládá za dvry- hodné, ovšem s tím
souhlasí jen 55 procent re- spondent z ad veejnosti. Rozdíl mezi
tím, jak se vidí lidé z brane, a jak je vnímá veejnost, je tedy
propastný.
Przkum ACCA se zamil na víc ne 250 úetních a 1500 zákazník i lidí
ovlivují- cích veejné mínní z celého svta s cílem lépe prozkoumat,
jaké hodnoty me profese úet- ních nabídnout, a pochopit, jakou
hodnotu pod- le veejnosti pináší. V následné studii se pak
rozebírají kroky, které mohou jednotliví úet-
ní i celá profese podniknout ke zlepšení svého obrazu. Z výsledk
przkumu rovn plyne, e by úetní mli zapracovat na svém obrazu, ob-
zvlášt v porovnání s dalšími profesemi. V pr- zkumu se umístili pod
lékai, zdravotními sest- rami, architekty a inenýry, ale poád jsou
po- kládáni za dvryhodnjší ne bankéi, politici, novinái a
právníci.
Kateina Benešová, editelka ACCA pro esko, Slovensko a Maarsko, k
tomu uved- la: „Rok 2012 byl rokem pochyb o dvry- hodnosti profesí
a institucí, které se kdysi tši- ly velké vánosti. Ani úetním se to
nevyhnu- lo, co je naprosto v poádku. Zhoršení obra- zu úetních u
veejnosti je alarmující a je d- leité, aby veejnost uznala, jak
nezastupitel- nou roli hraje celá úetní profese v ekonomic- kém
rstu a oivení. Mají-li nám lidé poro- zumt, musí pochopit, co
úetnictví dnes sku- ten znamená, a celá profese musí zapraco- vat
na této promn veejného mínní. Tento výzkum ACCA má být východiskem
k obec-
njší debat o tom, jak se takového výsled- ku dobrat.“
Nco pes padesát procent respondent ve vý- zkumu ACCA uvedlo, e
úetní pracují v zájmu firem, které si je najaly, nebo ve vlastním
zájmu, a ne ve veejném zájmu. Z toho je vidt jasná po- teba vytváet
lepší povdomí o roli, kterou úet- ní hrají, a nenechat hrstku
provinilc oernit re- putaci celé profese. Ptaosmdesát procent oslo-
vených úetních souhlasilo s tím, e celá profe- se jako celek by mla
dlat víc k šíení povdo- mí o jejím pínosu, a tím zlepšovat její
celko- vý obraz.
(tz)
Na 70 procent finanních manaer piznává, e úetní profese nese ást
viny za finanní krizi 70 procent úetních sebekriticky pijímá tezi,
e celá jejich profese nese ástenou vinu za finanní krizi a sérii
ekonomických turbulencí od roku 2008. Pitom vnímání úetní profese
ze strany veejnosti se zhoršilo jen lehce. Pouze 13 procent lidí
toti uvádí, e jejich dvra v úetní v posledních pti letech poklesla.
Vzhledem k celé ad vysoce medializovaných úetních skandál v
posledních letech (napíklad Enron a události spojené s finanní
krizí) se úetní musejí potýkat s nedvrou, která se nejspíš spojuje
s jistými stereotypy o finanních manaerech a jejich roli.
inzerce
www.csobfactoring.cz
... i v situaci, kdy je teba jednat opravdu rychle. Peníze
za postoupené pohledávky budete mít na útu nejpozdji
do druhého dne.
... i v situaci, kdy je teba jednat opravdu rychle. Peníze
za postoupené pohledávky budete mít na útu nejpozdji
do druhého dne.
Vsadit dnes na akcie se me vyplatit
Kdo v souasné dob hledá zajímavý výnos, ml by zváit investice do
akcií. Stav, který pa- nuje na trzích, je pro tuto úvahu píznivý. U
výnos z dividend evropských akcií dosahuje v souasnosti 4,15 %,
tedy tém o ti procent- ní body více ne úrok desetiletých nmeckých
vládních dluhopis. Akcie tak mohou v dlouho- dobém horizontu
nabídnout lepší ochranu pro- ti úrokovému a inflanímu riziku.
„Pestoe ekonomická situace mnoha vysplých stát není dobrá, pro
nkteré manaery firem však me být píleitostí v jejich businessu.
Nachází- me se toti ve fázi oddlování zrna od plev. Spole- nost,
potamo její akcie, je odrazem kvalitního ma- nagementu a naopak,“
ekl Aleš Prandstetter, in- vestiní stratég SOB Asset Managementu a
do- dal: „Na trzích, kde ze všech stran zní slovo krize, je
rozhodujícím faktorem schopný manaer, který dokáe vydobýt pro svj
podnik výhodu. Jak do- kazuje napíklad automobilový prmysl, ti
schopní umí vyuít situace, kdy je nízký tlak na rst mezd, a
kapacity jsou otevené pro rozvoj, pípadn zajis- tí i levné
financování. To v odvtvích s vysokou za- dlueností znamená
nezanedbatelnou konkurenní výhodu. Ale uveme konkrétní píklad: PSA
(Peu- geot – Citroën) se potácí v obích ztrátách, hvzda koncernu
Volkswagen sílí.“
V srpnu došlo na finanních trzích k ástené- mu návratu investor do
rizikovjších aktiv vetn akcií, a to i pes nepesvdivý makroekonomic-
ký vývoj. „Data z Evropy opt potvrdila piblíení recese, kdy došlo k
dalšímu zpomalení prmys- lové výroby v Nmecku a nadále klesají také
in- dexy podnikatelské dvry. Ke zklidnní trh však pispl rozhodný
projev guvernéra Evropské cent- rální banky, je je dle jeho slov
pipravena podnik- nout všechny nutné kroky k záchran eura,“ uvedl
Aleš Prandstetter.
Seteno a podtreno, není dobré v souasné dob sázet jen na pevný
výnos a bát se akcií. „Správn sestavené portfolio akcie obsahuje.
Zvlášt v dneš- ní dob, kdy je umírnné riziko dobe odmn- no
rizikovou pirákou,“ shrnul Aleš Prandstetter a napovdl: „Z
konkrétních sektor, které prefe- rujeme v akciových investicích,
mohu upozornit na technologické firmy, spolenosti produkující rych-
loobrátkové zboí a farmaceutické znaky.“ (tz)
P_2012_10.indd 5P_2012_10.indd 5 10/16/2012 7:48:08 AM10/16/2012
7:48:08 AM
6 www.premium.prosperita.info
10/2012 V HLEDÁKU ENERGETIKA
DROBNOSTI ZE SVTA PODNIKÁNÍ
Kratší letní dovolená eši letos v lét trávili na dovolené
nejastji
sedm dní, týdenní pobyty toti v letošním roce tvoily 55 procent z
celkové poptávky po zá- jezdech. Ukázaly to aktuální statistiky
cestovní agentury Invia.cz. Podle odborník na cestovní ruch se
délka letní dovolené stále zkracuje. Lidé toti astji odjídjí za
odpoinkem do zahrani- ní na více kratších pobyt v prbhu celého
roku.
(tz)
Unipetrol dodavatelem Globusu Spolenost Unipetrol RPA uzavela
smlouvu se
spoleností Globus na dodávky pohonných hmot. V rámci kontraktu bude
Unipetrol RPA zajišo- vat pohonné hmoty na 16 erpacích stanic Glo-
bus. Spolupráce bude probíhat dva roky. idi- i tak u erpacích
stanic Globus budou tankovat kvalitní pohonné hmoty produkované v
rafinéri- ích v Kralupech nad Vltavou a v Litvínov.
(tz)
Tonery v kanceláích Tisková ešení v eských spolenostech
operu-
jí s neoriginálními tonery a inkoustovými nápln- mi. Jejich kvalita
je ve vtšin pípad na srovna- telné úrovni, ím odpadl dvod pro nákup
ori- ginálních. Podle aktuálního przkumu znakové tonery vyuívá mén
ne jedna ptina firem, iv- nostníci a malé podniky jen ze 16 %.
Uvedl to in- ternetový server TonerMania.cz.
(tz)
RegioJet se blíí milionu Uplynul rok od okamiku, kdy na trh
vstou-
pil první dálkový soukromý dopravce ve stední Evrop – spolenost
RegioJet, len skupiny Stu- dent Agency. Na eské koleje pinesl novou
kva- litu cestování, která si získala zájem zákazník. Za rok
provozu cestovalo vlaky IC RegioJet pi- blin 900 tisíc cestujících.
Prmrná obsazenost vlak pitom za celou dobu iní 84 procent.
(tz)
inzerce
Jednikou mezi alternativními dodavateli elektiny je ústecká
spolenost CENTROPOL ENERGY. Na trh s elektinou vstoupila ihned v
roce 2002. Od té doby se jí podailo získat pes 300 000 odbratel,
vtšinu z nich v po- sledních letech. Co se týe plynu, tam firma p-
sobí zatím ti roky a letos se co do potu zákaz- ník stala dvojkou
mezi alternativními dodava- teli. V souasné dob obhospodauje s
touto ko-
moditou na 50 000 odbratel. „Pestoe vtši- nu našich odbratel
pedstavují domácnosti, daí se nám, pedevším v letošním roce, zají-
mavými cenovými nabídkami výrazn posilo- vat u korporátních klient.
Práv cena je hlavní dvod, pro se mezi našimi odbrateli elekti- ny
tak asto objevují msta, kraje, ministerstva a další,“ ekl obchodní
editel CENTROPOL ENERGY Lukáš Pokrupa. Organizace finan-
cované z veejných penz jsou dluhovou krizí nuceny peli- v váit kadý
výdaj. Dodava- tele energií proto vybírají pro- stednictvím aukcí
nebo na ko- moditní burze, tedy zpsoby, ve kterých musí CENTROPOL
ENERGY se svými cenami jas- n uspt.
(red)
CENTROPOL ENERGY: Silný hrá v dodávkách elektiny a plynu Ped deseti
lety se v esku liberalizoval trh s elektrickou energií. Ped pti
lety pak vtrhla konkurence také na trh se zemním plynem. Dívjší
monopolní dodavatelé jsou stále dominantní, ale vedle nich se
objevila celá ada alternativních dodavatel, kteí zajímavou cenovou
politikou a vysoce konkurenním klientským servisem získávají ím dál
více odbratel. Zmnu dodavatele energií ji vyuily stovky tisíc
zákazník.
Svaz prmyslu a dopra- vy R odmítá, aby eský pr- mysl byl soubn
zato- ván neustále rostoucími ná- klady na politiku obnovitel- ných
zdroj energie (OZE) a zárove stát nevyuil doda- tené prostedky
státního roz- potu, je mu od píštího roku poplynou z prodeje
emisních povolenek práv prmyslo- vým podnikm, k systémo- vému ešení
OZE a kompen- zaci cen elektrické energie. Proto SP R podal
legisla- tivní návrh k zákonu o pod-
mínkách obchodování s emisními povolenkami, jen je v souasné dob
projednáván v Poslanec- ké snmovn. Návrh Svazu prmyslu a dopravy R
pedpokládá, e ást výnos, která bude pí- jmem státu a nebude vyuita
na sniování CO2, bude urena na zvýšení podílu státu na platb
celkových náklad OZE.
„Neádáme dotace. Chceme si pouze udr- et konkurenceschopnost a to
nebude moné bez srovnání podmínek pro prmyslové podni- ky alespo na
úrove obvyklou v jiných evrop- ských státech. Zárove pi vdomí
sloité eko- nomické situace oban nechceme vrátit to, co zaplatíme
za povolenky – jakkoliv by to bylo ekonomicky, ekologicky i
technologicky nejvý- hodnjší. Pouze poadujeme, aby stát musel
ást
výnos pouít k náprav škod, které svou nein- ností zpsobil,“
vysvtlil podstatu návrhu Svazu prmyslu a dopravy R jeho
viceprezident pro energetiku, ivotní prostedí a evropskou regu-
laci Jan Rafaj.
V eském pojetí evropské environmentální le- gislativy a regulativy
je prmysl takka jediným plátcem politiky zmny klimatu a jeho celko-
vých náklad. Krom velkých investic do své ekologizace kvli jednm z
nejpísnjších envi- ronmentálních limit v Evrop (odhadované ná-
klady – 70 miliard do roku 2016) musí podni- ky platit pes 65
procent veškerých náklad na podporu OZE – a ji v cenách elektrické
ener- gie, i jinak.
Podpora obnovitelných zdroj me ohrozit základy ekonomiky
Ústecký, Stedoeský, Moravskoslezský nebo Plzeský kraj, Havlíkv
Brod, Par- dubice, Dín a další samosprávy, ušeti- ly díky CENTROPOL
ENERGY milio- ny korun. Stejn jako ministerstvo spra- vedlnosti
nebo vnitra, které energii od
CENTROPOL ENERGY odebírá u te- tím rokem. S CENTROPOL ENERGY še- tí
dokonce i stráce eské mny, eská národní banka. Výhodné ceny však
láka- jí i privátní sektor. K nejvtšímu alterna- tivnímu dodavateli
pešly napíklad et-
zec OKAY, lékárny Loyd, drogerie TETA nebo CBRE Property Management
– správ- ce šesti velkých nákupních center po celé republice. Spolu
s potem zákazník stou- pají CENTROPOL ENERGY i trby, které loni
dosáhly 4,65 miliardy. Letos plánuje firma obrat pes šest miliard
korun.
(wie)
Milionové úspory pro samosprávu i velké firmy Energie i jinak
CENTROPOL ENERGY sídlí v Ústí nad Labem. Na trhu s elektinou psobí
10 let, v roce 2009 vstoupila firma i na pole do- dávek zemního
plynu.
Dnes spolenost dodává energie statisí- cm zákazník. Vypracovala se
na pozici jedniky mezi alternativními dodavateli elektrické energie
a dvojky mezi alterna- tivními dodavateli plynu. Jejím cílem do
budoucna je dostat se mezi pt nejvtších hrá na energetickém trhu.
Spolenost si buduje pozici stabilní a odpovdné firmy. Jako taková
proto cítí spoluzodpovdnost za region, ve kterém podniká.
Zaloila dárcovsk ý fond „Energie po- máhá“, z nho formou grant
podporuje opravu drobných architektonických a pí- rodních památek
na severu ech. Dlouho- dob podporuje Ústeckou komunitní na-
daci.
Stranou nejsou ani samotní zamstnan- ci CENTROPOL ENERGY. Ti letos
mezi sebou uspoádali sbírku, její výtek po- mohl zorganizovat tábor
pro handicapo- vané dti.
(wie)
V Z D L Á V Á N Í O T E V Í R Á X M O N O S T Í
Více informací k jednotlivým seminám najdete na
Rekodifi kace soukromého práva v R s platností od 1. ledna
2014
Nový obanský zákoník
Školíme pro všechny.
e o
pokraování na str. 9
Investice do pée o klienty Zvyšování potu zákazník znamená pro
CENTROPOL ENERGY také výrazný roz-
voj pée o n. Letos napíklad spolenost otevela call centrum, které
vyizuje jak tele- fonické, tak e-mailové ádosti a dotazy. Dleitým
úkolem centra, do jeho vybudová- ní CENTROPOL ENERGY investoval 20
milion korun, je podávat informace tm, kte- í by chtli zmnit
dosavadního dodavatele plynu nebo elektrické energie. V pípad zá-
jmu pracovníci call centra moným klientm pomohou s celým procesem
nutným ke zmn dodavatele a také mu poradí, který tarif je vhodný
práv pro n. Tm, kteí dáva- jí pednost osobnímu jednání, pošlou dom
zástupce firmy, jen s klienty vše potebné probere bu v klidu jejich
domova, nebo na jiném míst, které si urí. Pohodu tch, kte- í se
stanou odbrateli CENTROPOL ENERGY, urit zvyšuje i speciální e-shop.
V nm si klienti mohou za výhodné ceny nakupovat napíklad spotebie
do domácnosti, dílny nebo na zahradu nebo pobytové zájezdy. Letošní
novinkou je také monost zafixovat si ceny ener- gií, elektiny i
plynu, na píštích 18 msíc. V nejisté dob píjem- ná jistota.
Zvláštní pozornost pak CENTROPOL ENERGY vnuje zákazníkm ze segmentu
korpo- rátní klientely. Pro n sestavil spe- ciální tým obchodník,
kteí o tyto velké odbratele peují. (wie)
P_2012_10.indd 6P_2012_10.indd 6 10/16/2012 7:48:09 AM10/16/2012
7:48:09 AM
7www.prosperita.info
10/2012INFORMANÍ TECHNOLOGIE
Kdy se ekne Fujitsu, vybaví se mi japonská kvalita a istý design.
Piblite mi ale psobe- ní spolenosti Fujitsu v esku? Na jakého zá-
kazníka se orientujete a s jakými produkty?
Fujitsu Technology Solutions eská republi- ka patí do stejnojmenné
divize, která je souás- tí nejvtší japonské spolenosti Fujitsu
Limited. adíme se mezi pední svtové dodavatele in- formaních a
komunikaních technologií. Stáva- jící podoba spolenosti vznikla v
roce 2009, kdy došlo k odkoupení 50procentního podílu spo- lenosti
Siemens ve spoleném podniku Fuji- tsu – Siemens. V eské republice
dnes nabízíme kompletní portfolio IT produkt, ešení a slueb, vetn
koncepce dynamických infrastruktur, tedy i cloud computing. Mezi
naše klienty patí nejvtší spolenosti a instituce, pro které zajišu-
jeme správu datových center, infrastrukturu a in- frastrukturu jako
slubu (IaaS). Stedním podni- km, menším firmám a jednotlivcm
nabízíme široký servis a produkty prostednictvím poet- né sít
našich obchodních partner.
Zmínil jste cloud computing. Co si mám pod tímto termínem jako
úplný IT laik pedsta- vit? ekl bych, e je to ta nejlepší a
nejefektivnj-
ší cesta pro firmy, které se ji nechtjí zato- vat kadodenními
starostmi o podnikové infor- maní systémy a hardware. Ve zkratce se
jed- ná o aplikace a sluby, které není nutné instalo- vat na poíta
nebo server v podnikové síti, ale které bí vzdálen se zabezpeeným
pístu- pem pes internet. Díky tomu firmy nemusejí investovat do
nákupu stále výkonnjšího hard- waru a naopak mohou efektivnji ídit
své in- vestice do IT, a to podle aktuální poteby výko- nu nebo
potu licencí.
Jaká je motivace firem k pechodu na tento zpsob správy podnikových
dat?
Kadý dobrý finanní manaer by ml v souasné ekonomické situaci ván
uva- ovat o pechodu na cloud. Cloud compu- ting toti ji není jenom
o umístní dat. Na-
opak souasný cloud je pedevším o provo- zování business aplikací a
konsolidaci ce- lých proces. Vtšina manaer je nuce- na sniovat
výdaje firmy. A práv pechod na cloud jim pinese ádané finanní úspo-
ry. Firma si s cloudem sama ídí své výdaje na IT podle toho, zda
roste, nebo se diverzi- fikuje. Nemusí se více starat o provoz sys-
tému ve vlastní reii, platí jen za odebranou slubu v ase.
Kde vidíte pednosti spolenosti Fujitsu jako dodavatele cloudových
ešení? Na- jdeme rozdíl v dodávané kvalit?
My se meme pochlubit tím, e Fujitsu patí ke svtovým leaderm a
prkopníkm v této oblasti. Máme kvalitní zázemí pro vý- voj a
samotnou implementaci, umíme vše efektivn naplánovat a navíc dodat
za ade- kvátní peníze. Rozdíly v poskytovatelích sluby samozejm
jsou, nejvíce jsou znát
v samotném výkonu ešení. Nezanedbatelný rozdíl je také v tom, zda
je cloud budován na bázi pedem odsouhlasených standard. Zá- kazník
by si ml pi výbru dodavatele dá- vat pozor ale i na rozdíly v šíi a
kvalit dal- ších navazujících slueb spojených s imple- mentací
cloudu do firmy. Jedná se napíklad o sluby ulehující zákazníkm
pechod do prostedí cloudu, kadodenní sluby správy cloudu i podporu
uivatel.
Podívejme se nyní na cloud z jiného úhlu pohledu ne komerní
spolenosti. Je cloud vhodné ešení také pro státní a ve- ejnou
správu?
Cloud computing je rozhodn vhod- né a bezpené ešení pro státní i
veejnou správu. Ukazuje se, e práv státní správa patí k
nejvýznamnjším zákazníkm v ob- lasti cloud computingu. Dvod je
jednodu- chý. S cloudem je moné efektivn centra- lizovat a
konsolidovat celé prostedí a sní- it celkové náklady, vetn tch
provoz- ních, vše s jasnou garancí bezpenosti.
Fujitsu je dodavatelem cloudového e- šení pro Ministerstvo práce a
sociálních vcí. Prý je to nejvtší cloud v R. Je to pravda?
Nemohu zcela posoudit komerní sektor, ale pokud jde o naši státní
správu, je cito- vané ešení v esku výjimené. Minister- stvu práce