06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:02 Stránka 42

PO

VO

DÍ

OD

RY

06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:02 Stránka 43

44

Povodí ODRY, státní podnikD.1 Všeobecné informace

D.1.1 Základní údajeSídlo podniku: Povodí Odry, státní podnik

Varenská 49701 26 Ostrava 1

Rozloha povodí: 6 252 km2

Celková délka vodních tokÛ ve správû: 1089,55 km - z toho délka hraniãních tokÛ: 117 kmVodní díla - I. kategorie: 5 ks (·ance, Tûrlicko, KruÏberk, Îermanice, Slezská Harta)

- II. kategorie: 2 ks (Ole‰ná a Morávka)- IV. kategorie: 1 ks (Ba‰ka)

Rybníky: 2 ksJezy: 143 ks (z toho 80 ks v majetku podniku)

- z toho pevné: 68 ks- z toho pohyblivé: 12 ks

Malé vodní elektrárny: 147 ks (z toho 14 v majetku podniku) - instalovan˘ celkov˘ v˘kon: 4,997 MW

D.1.3 Oblast pÛsobnosti a vodohospodáfiské provozy

Organizaãnû je státní podnik Povodí Odry rozdûlen do pÛsob-nosti dvou závodÛ.Zakladatel: Ministerstvo

zemûdûlství

Dozorãí rada: Ing. Roman Schindler, RNDr. Pavel Punãocháfi, CSc., Ing. IvoMachar, Ph.D., Ing. Ale‰ Kendík,Ing. Ivana Musálková, Ing. MarieKrkavcová

Generální fieditel a statutární orgán: Ing. Pavel Schneider

Technick˘ fieditel: Ing. Petr Bfiezina

Ekonomick˘ fieditel: Ing. Petr Kuãera

Obchodní a personální fieditel:Ing. âestmír Vlãek

¤editel závodu 1 Opava: Ing. Jifií Tkáã

¤editel závodu 2 Fr˘dek - Místek:Ing. Jifií ·a‰ek

Závody Adresa

Závod Opava Kolofíkovo nábfieÏí 54, 747 05 OpavaZávod Fr˘dek - Místek Horymírova 2347, 738 01 Fr˘dek - Místek

D.1.2 Organizaãní struktura

06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:02 Stránka 44

PO

VO

DÍ

OD

RY

45

1940 byla zaznamenána v˘-znamná povodeÀ v kvûtnu, kterávznikla na Opavû i Ostravici.V tomto pfiípadû byla velká vodapodmínûna zejména vydatn˘misráÏkami, které dopadaly na po-vodí nasycené tajícím snûhem.V srpnu 1985 byla zaznamená-na v˘znamná prÛtoková vlna,která byla pravdûpodobnû obje-movû tfietí nejvût‰í povodní. Za-sáhla hlavnû Odru a Ol‰i, kdebyla dokonce dosud nejvût‰í po-vodní.

Lze celkovû shrnout, Ïe po-vodnû na území Moravskoslez-ského kraje vznikají pfiedev‰ímv letním období po déletrvají-cích de‰tích plo‰ného rozsahu.Vliv tajícího snûhu se na jejichvzniku projevuje spí‰e v jesenic-ké ãásti povodí. Na poãátkudvacátého století byly povodnûãastûj‰í, ale zhruba od ãtyfiicá-t˘ch let postupnû ub˘valy. Extré-mem byl rok 1997, kdy nastalazatím nejvût‰í pozorovaná po-vodÀová epizoda.

D.2 Povodně

D.2.1 Historie v˘skytu povodní

Povodnû na ãeském územípovodí Odry jsou v historick˘chpramenech popisovány uÏ od13. století. Je zaznamenáno 39v˘znamnûj‰ích povodní, kteréjsou ale vût‰inou dokumentoványjen slovním popisem a nelzepfiesnûji urãit jejich kulminaci ãiplo‰n˘ rozsah.

První pfiesnûj‰í informace sedochovaly z prÛbûhu povodnûv roce 1880, kdy byl kulminaãníprÛtok na Ostravici v Ostravûodhadnut na 2 000 m3.s-1. Podlesouãasn˘ch v˘poãtÛ ale odvozu-jeme, Ïe prÛtok pfii kulminaci mohlpfiesahovat pouze 1 000 m3.s-1

a je pfiibliÏnû srovnateln˘ s hod-notou povodnû v roce 1997. Ka-tastrofální povodnû v roce 1880se staly impulsem k mûfiení vod-ních stavÛ hydrologickou sluÏbouv povodí Odry, které bylo zapo-ãato v roce 1895 na území teh-dej‰ího Slezska.

Nejv˘znamnûj‰í povodnû pod-le hodnocení závûrového profiluOdra v Bohumínû, nastaly v le-tech 1902, 1903, 1937, 1939,1940, 1985 a 1997.

Velká voda z ãervna 1902,kdy byly zasaÏeny pfieváÏnû bes-kydské toky, byla zpÛsobena ze-jména fiekou Ostravicí, kde tobyla za dobu mûfiení prÛtokovûdosud nejv˘znamnûj‰í povodeÀ.Z povodnû v roce 1903, která za-sáhla celé území povodí Odry, sesice nezachovaly komplexní ma-teriály pro její bliωí rekonstrukci,byla v‰ak po povodni z roku1997 co do objemu nespornûdruhá nejv˘znamnûj‰í. Dal‰í v˘-znamná povodeÀ nastala v ãer-venci 1939, kdy byly zachoványpomûrnû vûrohodné podkladypro její dokumentaci ze stanicSvinov a Bohumín na fiece Odfiea Ostravy na Ostravici. V roce

06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:03 Stránka 45

46

D.2.2 Povodnû souãasnosti

Na území povodí Odry se odpovodnû v ãervenci 1997 vyskyt-ly dal‰í tfii povodÀové epizody,kdy prÛtoky ve vodních tocíchdosáhly ãetnosti v˘skytu do dese-tilet˘ch vod.

PovodeÀ v ãervenci roku 1997

Jednalo se o nejvût‰í povodeÀjak z hlediska dosaÏen˘ch kulmi-naãních prÛtokÛ, tak i co do veli-kosti objemu vody, kter˘ v prÛ-bûhu prÛtokov˘ch vln odteklkoryty fiek. Její pfiíãinou byly vy-soké úhrny sráÏek, zapfiíãinûnéusazením stfiedu tlakové níÏenad územím Moravy a Slezska.Bûhem této povodnû do‰lo k za-plavení Jeseníku, Vrbna podPradûdem, Krnova, Opavy, Bo-humína a Ostravy, kdyÏ ve vût‰i-nû tokÛ do‰lo pfii kulminaci k do-saÏení nebo pfiekroãení stoletévody. Byly zcela zniãeny údolnínivy zejména tokÛ Bûlé, Opavya Opavice. Celkové povodÀové‰kody byly vyãísleny na 17 mld. Kã.

PovodeÀ v ãervnu roku 1999

Ve dnech 17. aÏ 22. 6. ovliv-Àovaly poãasí na severní Moravûa ve Slezsku dvû na sebe nava-zující studené fronty, které pfiine-sly celkové úhrny sráÏek do 120mm v první vlnû a do 140 mm vevlnû následující. SráÏková ãin-nost zasáhla s vût‰í intenzitoubeskydskou ãást povodí Odry.Na tocích Ondfiejnice, Lubinû,Ole‰né, Stonávce a Ol‰i se vy-skytly prÛtoky do pûtilet˘ch vod.NádrÏe na tocích beskydské ãás-ti povodí trans- formovaly zv˘‰e-né pfiítoky s vyuÏitím zásobnícha ochran- n˘ch prostorÛ. U VDOle‰ná a VD Tûrlicko do‰lo k na-plnûní ochranného ovladatelné-ho prostoru a odtoku pfies bez-peãnostní pfieliv. CelkovépovodÀové ‰kody byly odhadnu-ty do 20 mil. Kã.

PovodeÀ v ãervenci roku 2000

V˘znamnûj‰í povodÀová epi-zoda se vyskytla v období od16. do 19. ãervence 2000 a za-sáhla pfiedev‰ím beskydskou ãástpovodí Odry. SráÏkové úhrny to-hoto období se v Beskydech po-hybovaly od 200 do 300 mm.Kulminaãní prÛtoky v˘znamn˘chvodních tokÛ dosahovaly 2 aÏ10-ti let˘ch vod, a to na vodníchtocích Ondfiejnici, Lubinû, Ostra-vici, Stonávce a Ol‰i. Vodní dílana tocích beskydské ãásti povodíOdry vyuÏila voln˘ch prostorÛa úãinnû transformovala zv˘‰enépfiítoky do nádrÏí. Problémy by-ly zpÛsobeny pouze rozvodnû-ním drobn˘ch vodních tokÛ. ·kody byly vyãísleny ve v˘‰i 20mil. Kã.

PovodeÀ v ãervenci roku 2001

Pfii povodni v ãervenci 2001Bûhem 16. aÏ 27. 7. se vyskytlonûkolik intenzivních sráÏkov˘chepizod, zpÛsoben˘ch pfiecho-dem studené fronty a následnûv˘raznou tlakovou níÏí se stfie-dem nad Ukrajinou. SráÏkováãinnost zasáhla jesenickou i bes-kydskou ãást povodí Odry a do-sáhla celkov˘ch úhrnÛ v rozmezí150 aÏ 300 mm. Vodní toky za-znamenaly nûkolik povodÀov˘chvln, pfiiãemÏ nejvy‰‰í kulminace

dosahovaly 2 aÏ 10-ti let˘chvod, a to na vodních tocích Od-ra, Ondfiejnice, Opava, Ol‰ea Stonávka. Nejvy‰‰ího pfiítokubylo dosaÏeno v nádrÏi SlezskáHarta a Îermanice (Q5). Celko-vé povodÀové ‰kody vãetnû ‰kodna vodních tocích byly vyãíslenyna 25 mil. Kã.

Bûhem tûchto povodÀov˘chudálostí nedo‰lo k úniku zneãi‰-Èujících látek. Obecnû je moÏnouvést, Ïe pfii povodních s vy‰‰ímikulminaãními prÛtoky jsou v po-vodí Odry ohroÏeny lokality,u kter˘ch existuje moÏnost v˘-znamnûj‰ích únikÛ látek a ohro-Ïení jakosti vody. Jedná se na-pfiíklad o ohroÏení objektÛ kok-sovny v mûstské ãásti Pfiívoz, za-plavením zpûtn˘m vzdutím âer-ného pfiíkopu na fiece Odfie, pfiiprÛtoku nad Q50. Na fiece Opa-vû, jiÏ pfii prÛtoku Q5 docházík zaplavení âOV Krnov, dále pfiiprÛtocích od Q10 je zaplavovánzemûdûlsk˘ podnik ve ·títinû a jeohroÏen skladov˘ a prÛmyslov˘areál v Tfiebovicích. Na fiece Ol‰idochází pfii prÛtoku od Q50 k ohro-Ïení areálu koksovny Tfiineck˘chÏelezáren a k zatopení areáluEnergetiky Tfiinec, a.s. Pfii prÛto-ku vût‰ím neÏ Q20 je ohroÏenaâOV âesk˘ Tû‰ín.

06 den vodky D Odra 14.3.2004 8:20 Stránka 46

PO

VO

DÍ

OD

RY

47

Na fotografiích je zachycen stav pûti lokalit postiÏen˘ch povodní, a to tûsnû po povodni a po prove-dené úpravû.

D.2.3 Fotodokumentace lokalit postiÏen˘ch povodnûmi

Lokalita - fieka Bûlá, âeská Ves v Olomouckém kraji, fiíãní km 13,034 (jez AntoÀÛ, s malou VE)

Lokalita - fieka Bûlá, Píseãná v Olomouckém kraji, fiíãní km 11,400 - 11,600

Lokalita - fieka Vidnávka, Kobylá v Olomouckém kraji, fiíãní km 9,000

06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:03 Stránka 47

D.2.4 Záplavová území

Z 1 090 km v˘znamn˘ch vod-ních tokÛ, je v souãasnosti zápla-vové území stanoveno vodopráv-ním úfiadem na více neÏ 800 km.Na úsecích v délce cca 300 kmse stanovení záplavov˘ch územído budoucna neplánuje, jelikoÏse jedná vût‰inou o podhorsképotoky a bystfiiny nacházející semimo intravilány obcí. Na vy-bran˘ch úsecích vodních tokÛ bymûlo b˘t záplavové území znovustanoveno do roku 2006.

D.2.5 Varovn˘ systém

Varovn˘ systém je úãinn˘mprostfiedkem sniÏování povodÀo-v˘ch ‰kod, neboÈ umoÏÀuje je‰tûpfied nástupem povodnû infor-movat povodÀové orgányo moÏném v˘skytu a jejím pfied-pokládaném rozsahu.

Monitorovací síÈ Povodí Odryse v souãasné dobû skládá ze 79mûfiících stanic a 3 stanic re-translaãních. K pfienosu dat jevyuÏíváno rádiové datové sítûs vlastní frekvencí, kdy sbûr datprobíhá nepfietrÏitû bez zásahuobsluhy. Data jsou k dispozicipfiibliÏnû kaÏd˘ch pût minut.

Jako vstupní informací o pfied-povûdi sráÏek, jsou vyuÏívány v˘-sledky numerického pfiedpovûdní-ho modelu ALADIN provozovan˘âHMÚ, kter˘ poskytuje kvantifiko-vanou pfiedpovûì pro 6 ãástí po-vodí Odry, a to v ‰estihodinov˘chúhrnech na 48 hodin dopfiedu.

Jako modelov˘ nástroj bylzvolen sráÏko-odtokov˘ modelHYDROG. Tímto modelem je po-kryto prakticky celé území povo-dí Odry, s v˘jimkou mal˘chokrajov˘ch povodí. Velmi dÛleÏi-tou funkcí sráÏko-odtokového

modelu je optimalizace fiízenínádrÏí, která umoÏÀuje fiídit ma-nipulace na pfiehradách tak, abyza povodní bylo dosaÏeno mini-málních kulminaãních prÛtokÛv rozhodujících profilech.

K zaji‰tûní vãasného varovánípovodÀov˘ch orgánÛ je vyuÏívá-no spolupráce s Krajsk˘m ope-raãním a informaãním stfiedis-kem HZS Moravskoslezskéhokraje. K pfienosu dat z PovodíOdry na IZS je pouÏito metropo-litní optické datové sítû OVANET.

DÛleÏitou povinností správcÛvodních dûl je zpracování údajÛo parametrech moÏné zvlá‰tnípovodnû a jejich poskytnutí orgá-nÛm IZS pro zapracování do kri-zov˘ch plánÛ. Povodí Odry jakosprávce v˘znamn˘ch vodních dûlI. a II. kategorie má zpracoványstudie zvlá‰tních povodní prov‰echna vodní díla ve své správû.

48

Lokalita - fieka Opava, Karlovice v Moravskoslezském kraji, fiíãní km 104,500

Lokalita - fieka Opavice, Hynãice - Spálené v Moravskoslezském kraji, fiíãní km 26,500

06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:03 Stránka 48

PO

VO

DÍ

OD

RY

49

Bohumínsko

Mûsto Bohumín se rozkládáblízko soutoku fiek Odry a Ol‰e.Souãasná úroveÀ ochrany mûstapfied velk˘mi vodami se pohybu-je na úrovni Q10 aÏ Q20. Souhrn-nû je navrhována v˘stavba hrázív délce 8,4 km, dal‰ích 3,2 kmbude pfiipravováno pro v˘stavbuv období 2006 - 2010. Souãástív˘stavby jsou kromû hrází i dal‰ívodohospodáfiské objekty.

Jesenicko

Souãasná úroveÀ ochranypfied povodnûmi je‰tû v mnohaúsecích nedosahuje Q20. Tato si-tuace má b˘t v˘raznû zlep‰enanavrhovan˘mi jedenácti stavba-mi s celkov˘m nákladem cca130 mil. Kã. Celkovû jde o v˘-stavbu úprav koryt tokÛ v délce9,2 km a ochrann˘ch hrázív délce 1,3 km.

Mûsto Opava a okolí

Rekonstruována je hráz fiekyOpavy v Palhanci, která je hlav-ním protipovodÀov˘m zafiízenímmûsta Opavy. Zfiízeny budouochranné hráze v mûstské ãástiOpavy Malé Ho‰tice a v obciVelké Ho‰tice na fiece Opavû.V˘znamn˘m pfiínosem pro mûstoOpava bude odstranûní úzkéhohrdla a roz‰ífiení koryta na stej-nojmenné fiece v prostoru Ïelez-niãní trati Opava - Hluãín.

Povodí fieky Opavy nad mûstemOpava

Stavby z této oblasti zafiazenédo programu fie‰í zlep‰ení úrov-nû ochrany pfied povodnûmi nafiece Opavû nad profilem uvaÏo-vané nádrÏe Nové Hefiminovynebo jsou na pfiítocích fieky Opa-vy - âerné Opavû a Opavici.

D.2.6 Realizace preventivních protipovodÀov˘chopatfiení

Po období let 1998 - 2000,kdy se podnik vûnoval odstraÀo-vání povodÀov˘ch ‰kod po niãi-vé povodni v roce 1997, bylyz vlastních prostfiedkÛ realizová-ny dvû akce zamûfiené ryze naochranu pfied povodnûmi. Bylato pfiedev‰ím protipovodÀováochrana obce Otice na fieceHvozdnici, která se projevilazlep‰ením podmínek i v opavskémûstské ãásti Kyle‰ovice. Druhoustavbou byla protipovodÀováhráz v obci Dolní Lutynû a v osa-dû VûfiÀovice na fiece Ol‰i.

V prÛbûhu roku 2002 a za-ãátku roku 2003 byl navrÏensouhrn dal‰ích 42 akcí, které bu-dou realizovány v rámci tohotoprogramu. Celkovû lze konstato-vat, Ïe k zaãátku roku 2004 jejiÏ pût akcí dokonãeno, tfiináct jeve v˘stavbû a zbytek je pfiipra-vován k zahájení pfieváÏnû v le-to‰ním roce. Pro Povodí Odrybylo z celkov˘ch pfiibliÏnû 4 mld. Kãvyãlenûno pfies 600 mil. Kãa dal‰ích cca 50 mil. Kã budefinancováno z vlastních zdrojÛ.Stavební aktivity programu jsoupfieváÏnû orientovány do násle-dujících oblastí:

Ostravsko

Po povodni v ãervenci roku1997 do‰lo ke zmûnû hydrologic-k˘ch údajÛ - zv˘‰ení hodnot N-le-t˘ch vod o cca 10 - 15 % na fieceOdfie, a to také v úseku mûstskéohrázované trati v Ostravû. Nazákladû studie odtokov˘ch pomû-rÛ byl navrÏen rozsah rekonstruk-ce tûlesa hráze. Rekonstrukce jefie‰ena navrhovan˘mi devíti stav-bami, z nichÏ dvû se jiÏ realizují,ãtyfii budou realizovány do konceroku 2005 a tfii se pfiipravují k re-alizaci po roce 2005. Celkov˘ ná-klad na tyto stavby pro období2002 - 2005 ãiní cca 170 mil. Kã.

Karviná

V oblasti Karviné - Darkovabude nahrazena provizornía v˘‰kovû nevyhovující ãástochranné hráze stabilní opûrnouzdí a bude zabránûno pronikánívody z Ol‰e do velké ãásti mûsta.V souvislosti s tím bude nutnéprovést zv˘‰ení a rekonstrukcipravobfieÏních hrází Ol‰e, chrá-nících Karvinou témûfi po celé je-jich délce.

Pro v˘ãet a harmonogram rea-lizací jednotliv˘ch akcí prevencepfied povodnûmi, mûlo zásadnív˘znam zpracování „Koncepãní-ho dokumentu pro plánovánív oblasti vod na území Morav-skoslezského kraje v pfiechodnémobdobí do roku 2010“. V tomtodokumentu byly definovány stan-dardy a cíle ochrany pfied povod-nûmi. S tûmito standardy byla po-rovnána souãasná úroveÀ tétoochrany v jednotliv˘ch obcícha v pfiípadû potfieby bylo navrÏe-no její zv˘‰ení. Po roce 2005 sepfiedpokládá realizace následují-cích staveb, napfi. dokonãení re-konstrukcí hrází podél fieky Odryv Ostravû, zfiízení hrází a odleh-ãovacího kanálu na Opavûv Kravafiích, zv˘‰ení kapacity ko-ryta Hvozdnice v Oticích a Ond-fiejnice ve Staré Vsi nad Ondfiej-nicí, fie‰ení ochrany pfiedpovodnûmi na Odfie v Odrách,ochranná hráz v mûstské ãástiOpava - Vávrovice a Ostrava -Anto‰ovice a dal‰í.

S oblastí ochrany pfied po-vodnûmi také souvisí akce s cí-lem zv˘‰ení bezpeãnosti vodníchstaveb v péãi Povodí Odry protipfielití na standardy, jeÏ jsou ny-ní pouÏívány ve vyspûl˘ch ze-mích. Pro roky 2008 aÏ 2009 jepfiipravována technicky i finanã-nû dosti nároãná stavba tohotocharakteru na pfiehradû ·ancena fiece Ostravici. DÛleÏité je ta-ké fie‰ení ochrany mûst a obcípfied povodnûmi na fiece Opavû,hlavnû mûsta Krnov.

06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:03 Stránka 49

D.3 Sucho

D.3.1 Historie v˘skytu sucha

Období sucha, tj. hydrologic-kého extrému minimálních prÛto-kÛ, nastává pfii déle trvajícíchobdobích s minimem sráÏek. Zasuchá období jsou povaÏovánaobdobí s prÛtoky men‰ími neÏQ364d, které trvají nepfietrÏitûalespoÀ po dobu tfií dnÛ.

V povodí Odry se takovétoprÛtoky dostavují pfieváÏnû odléta do zimy. Na fiece Odfie seminimální prÛtoky vyskytují v lé-tû a na podzim, na horním tokuOpavy a na Ol‰i na podzima v zimû, na Moravici, dolnímtoku Opavy a na Ostravici v let-ním a podzimním období.

Pro anal˘zu such˘ch obdobív povodí Odry byly vyhodnoce-ny prÛtokové fiady od roku 1923a bylo zji‰tûno, Ïe nejsu‰‰ím ro-kem v povodí Odry byl rok1954, kdy se sucho projevilo nav‰ech hlavních tocích v povodí.Dal‰í v˘znamná málo vodná ob-dobí nastala v letech 1928 aÏ1930 a 1950 aÏ 1952.

Z v˘‰e uvedeného v˘ãtu jezfiejmé, Ïe suchá období byla natocích vyhodnocena pfiedev‰ímv dobû pfied v˘stavbou údolníchnádrÏí. Pfii extrémních nedostat-cích sráÏek se uplatÀuje jednaz prioritních funkcí nádrÏí, a tonadlep‰ování prÛtokÛ v tocíchpod vodními díly. K tomuto úãeluje vyuÏíván akumulovan˘ objem

vody v zásobním prostoru nádr-Ïí. Proto ani v období s minimemsráÏek v loÀském roce nebylyzaznamenány extrémní jevy natocích v podobû minimálníchprÛtokÛ.

50

06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:03 Stránka 50

51

D.3.2 V˘znamné lokalityohroÏené v˘skytemsucha

Na úseku zásobování obyva-telstva pitnou vodou je v obdo-bích sucha, z hlediska kapacithlavních zdrojÛ (75 % celkov˘chodbûrÛ pro pitné úãely), zaji‰tû-na bezporuchová dodávka po-Ïadovaného mnoÏství.

Problémy je moÏno oãekávatv oblastech nenapojen˘ch nacentrální zdroje regionu, odká-zan˘ch na místní zdroje povr-chové ãi podzemní. ¤e‰ením jetyto oblasti napojit na regionálnívodovodní systém (v povodí Odry se jedná napfi. o Jablun-kovsko).

U dodávek vody pro hlavníprÛmyslové odbûratele (70 %celkového dodaného mnoÏstvívody pro prÛmysl), je zaji‰tûnarovnûÏ témûfi stoprocentní za-bezpeãenost za pfiedpokladudodrÏování pravidel dan˘chManipulaãním fiádem vodohos-podáfiské soustavy povodí Odry.MoÏn˘m problémem pfii dlouho-dobém málo vodném obdobímÛÏe b˘t souãasn˘ odbûr dvouv˘znamn˘ch subjektÛ (ISPAT No-vá HuÈ, a.s. a Biocel Paskov,a.s.) z jednoho zdroje, údolnínádrÏe Îermanice. Pfii napjatébilanãní situaci na nádrÏi jemoÏné tuto situaci fie‰it spolupra-cí zdrojÛ, tj. pfiesunem ãásti po-Ïadovaného mnoÏství na jin˘zdroj (u ISPAT Nová HuÈ na vod-ní tok Ostravice, u Biocelu Pas-kov na údolní nádrÏ Ole‰ná).

Zachování minimálních zÛstat-kov˘ch prÛtokÛ ve vodních tocíchpod místy uÏívání vod je nutnofie‰it prostfiednictvím rozhodnutío povolení k nakládání s vodamivydávan˘ch vodoprávními úfiady.

T̆ ká se to pfiedev‰ím odbûrÛ po-vrchov˘ch vod a uÏívání vod prochov ryb a odbûrÛ povrchov˘chvod k vyuÏívání jejich energetic-kého potenciálu, které nejvíceovlivÀují hydrologick˘ reÏim tokÛ.

PO

VO

DÍ

OD

RY

06 den vodky D Odra 13.3.2004 14:03 Stránka 51