VOJENSKVOJENSKROZHLEDYROZHLEDYVOJENSKVOJENSKROZHLEDYROZHLEDY

TEORETICK ASOPIS ARMDY ESK REPUBLIKY

1RONK 13 (45)

3Brigdn generl Ing. Ji Halaka

Programov cle innosti editelstv vcviku a doktrnpro pechod na profesionln armdu

editelstv vcviku a doktrn (VD) rozpracovv v rmci nov reformy strategii vcviku a jeho zabezpeen pro pechodn a clov stav vstavby profesionln AR.

VD pipravilo a provedlo adu jednn s clem klasifikovat koly a nutn zmny v tchto procesech. Z hlediska zkladnch innost pipravuje VD zvan zmny a inovace v tchto oblastech:

1. vcvik, karirov vzdlvn a odborn pprava vech kategori personlu AR, 2. zabezpeen vcviku a rozvoj UVZ,3. tvorba doktrn a pedpis,4. rozvoj simulanch a trenarovch technologi,5. jazykov pprava.

1. Vcvik, karirov vzdlvn a odborn pprava vech kategori personlu AR

Clem zmn v oblasti vcviku je zabezpeit jeho vy kvalitu, efektivitu, nronost a bez-penost. Zmny se dotknou vech kategori personlu AR a budou realizovny postupn v n-vaznosti na nov vcvikov standardy a technologie. Spolen prvky budou nsledujc:

- pechod na nov spolen standardy a principy vcviku,- podstatn vy fyzick a psychick zt,- vytvoen postupovch kritri a zkouek pro jednotliv etapy vcviku,- draz na psychologick aspekty vcviku zejmna motivace a tmov prce,- vy podl nronho polnho vcviku na VVP,- irok nasazen simultor, trenar a zaveden elektronickch vukovch pod-

klad,- vytvoen specializovanho sboru uitel a instruktor, kter bude pravideln kolen

a pezkuovn,- zaveden novch norem ve vcviku a tdnost v odbornostech.

Clem zmn v oblasti karirovho vzdlvn a odborn ppravy je zabezpeit realizaci systmovch zmn vyplvajcch z reformy AR, souvisejcch s pechodem na profesionln AR a nov systm vojenskho vzdlvn, ppravy a vcviku. Zabezpeit modernizaci vzd-lvacho a vcvikovho procesu z hlediska obsahu, forem, metod a prostedk vzdlvn a vcviku. Modernizac vzdlvacho a vcvikovho procesu doshnout naplnn cl ppravy vech kategori personlu AR, zven jeho efektivity. Rozhodujc roli v tomto procesu bude sehrvat Vojensk akademie ve Vykov (VAV). Spolen prvky budou nsledujc:

- vchova k mravn integrit a rozvoji osobnosti profesionlnho vojka - vzdlvn, vcvik a pprava zamen a motivujc k dosahovn vysok rovn

vdomost, dovednost a nvyk,

4- modernizace organizan struktury a instituc VAV,- tvorba vzdlvacch a vcvikovch program pro nov systm vojenskho vzdlvn,

vcviku a ppravy, iroce vyuvajc modernch technologi k podpoe danho procesu,- rozvoj forem distannho vzdlvn s vyuitm informanch technologi (e-learning),- rozvoj mezinrodn spoluprce s drazem na NATO a zem participujc v programu PfP.

2. Zabezpeen vcviku a rozvoj UVZ

Clem zmn je zvit efektivitu a komfort vcviku, redukovat nepotebn zazen a pejt na ekonomick model zabezpeen vcviku v souvislosti s ukonenm zkladn vojensk sluby.

Rozhodujc een problmy budou: - steen VVP pi stelbch technickmi prostedky,- redukce potu vcvikovch zazen na VVP v nvaznosti na nov model vcviku jed-

notlivce a vojsk,- modernizace a unifikace vybranch rozhodujcch zazen na VVP (nap. stelnice

bojovch vozidel),- podstatn redukce posdkov UVZ v nvaznosti na ruen posdek a zavdn simu-

lanch a trenaerovch technologi,- zaveden kombinovanho steen zazen na VVP pomoc technickch prostedk

a steen omezenm potem osob,- zaveden outsourcingu v zabezpeen VVP po odchodu vojk zkladn sluby,- postupn tlum potu muninch sklad na VVP,- zavdn novch ekologickch standard na VVP,- zabezpeen slunch ivotnch a pracovnch podmnek pro personl VVP.

3. Tvorba doktrn a pedpis

Clem zmn je kriticky pezkoumat dosavadn stav, vytvoit funkn hierarchii doktrn a pedpis, pipravit dal podmnky pro doktrinln zabezpeen spoluprce v NATO, pechodu na profesionln armdu a zjednoduen systmu tvorby a schvalovn doktrn a pedpis.

Rozhodujc een problmy budou: - pevzet a dopracovn vech doktrn jako vchodiska pro dal prci,- vytvoen vyven hierarchie doktrn, pedpis a pomcek pi pesn klasifikaci pojm

a zjednoduen systmu tvorby a schvalovn,- nov orientace doktrn na hlavn clov pouit (vertikln lenn) a ne dle druh

vojsk a slueb (horizontln lenn),- vytvoen jednotnho pojmovho apartu pro tvorbu doktrn a pedpis,- vytvoen klov vize o rozvoji zbran, technologi a bojovho pouit AR v horizontu

15-20 let,- vytvoen stedn vcvikov doktrny pro profesionln AR a v nvaznosti na to nov

programy vcviku druh vojsk a nezbytn pedpisy (nap. nov zkladn d ozbroje-nch sil),

- navzn pracovnch kontakt s rozhodujcmi doktrinlnmi pracoviti NATO a subjekty v rmci R a rezortu MO.

5Rozhodujcmi pedpoklady pro splnn tchto kol budou:- zvltn postaven doktrinlnho pracovit v rmci rezortu MO (monost pmho

jednn pi een dan problematiky),- spoluprce se vemi subjekty rezortu MO a ostatnch dotench rezortu a poskytovn

vsledk sv prce doktrinlnmu pracoviti VD,- monost eit st kol v oblasti operanch a vdeckch vzkum,- vytvoen jasnho systmu kolovn, kdy prce doktrinlnho pracovit bude zena

dle edinho plnu na rok a nebude bezdvodn mnna,- doktrinln pracovit VD bude pracovat pouze v oboru operanho i bojovho

pouit a vcviku vojsk a nebude eit technick popisy i technologie innost, kter zabezpeuj mrov ivot AR.

4. Rozvoj simulanch a trenaerovch technologi

Clem v tto oblasti je rozpracovat celkovou architekturu rozvoje simulanch a trenaero-vch technologi (STT) v rmci AR, jejich odborn uvn a opravy (rekonfigurace), postupn funkn propojen systm STT a jeho piveden do hlavnch clovch posdek AR.

Rozhodujc koly v tto oblasti budou: - vyhodnocen dosavadnch zkuenost zavdn STT v AR,- vytvoen podmnek pro centrln sprvu a rozvoj STT v AR,- zven efektivity vyuvn stvajcch zazen STT cestou zvyovn aktivity cvicch

vojsk a zaazenm norem odcviench hodin na trenarech a simultorech do vcvi-kovch program pslunch odbornost,

- udren dosaenho tempa rozvoje STT, znalost a erudice odbornch pracovnk, spoluprce s partnerskmi stty NATO,

- funkn propojen systm STT a jejich piveden do hlavnch clovch posdek AR.

Hlavnm pedpokladem spchu v tto oblasti je vylenn nezbytnch prostedk a rovn jejich soustedn do kapitoly, kter bude v dispozinm prvu VD.

5. Jazykov pprava

Clem zmn pi realizaci jazykov ppravy je zefektivnit a zkvalitnit systm jazykov ppravy v rezortu MO a zvit rove jazykov zpsobilosti vojk z povoln i obanskch zamstnanc v souladu s potebami a poadavky koncepce vstavby AR.

Hlavn pedpoklad splnn tohoto kolu je dn faktem, e do AR budou vstupovat lid s dostatenm jazykovm vzdlnm, pro kter bude zvazn splnit zkouky STANAG I, pop. II, ji bhem vysokokolskho i stedokolskho studia. Je mon uetit prostedky vlo-en do jazykov ppravy nasazenm kvalitnch lektor AR, kte budou mt vztah k vuce a zkuenosti s ppravou ke zkoukm. Tyto zkuenosti jsme postrdali u jazykovch agentur, jejich vuka byla asto neefektivn. Vuku v zahrani bude mon omezit na nejvy clov dovednosti, zpravidla STANAG III.

Rozhodujc een problmy budou:- zven efektivity prce stavu jazykov ppravy vhodnou organizac systmu

vuky,

6- modernizace uebn a vcvikov zkladny v posdce Vykov k podpoe vuky jazyk (laboratoe, knihovnick a informan sluby, Self Access Center),

- zven nronosti na posluchae kurz spojen s clenou ppravou ke zkoukm,- rozen vuky vojensk terminologie a zkratek NATO,- pepracovn pedpisu jazykov ppravy s clem zefektivnit proces vuky a zkou-

en,- zaveden distannho vzdlvn a e-learningu pro proces vuky jazyk,- prce v jazykovm vboru NATO s clem zefektivnit systm vuky jazyk v AR.

Prostedkem realizace tchto kol bude: - dopracovn analzy souasnho stavu jazykov ppravy,- dopracovn a schvlen nov struktury realizanch prvk,- organizan a materiln zabezpeen realizanch prvk a jejich bezproblmov

fungovn,- prosazen novho obsahu jazykov ppravy a novch metod jeho osvojovn.

Pedpoklady splnn danch cl:- zkvalitnn metod vbru a postup pi vysln pracovnk do jednotlivch forem

jazykov ppravy,- zven nronosti na zen jazykov ppravy v jednotlivch armdnch zazench,

prohlouben jeho prbn kontroly a vyhodnocovn vslednosti,- zabezpeen profesn kvalitnho lektorskho sboru, jeho stabilizace a zainteresova-

nosti na prci v rezortu MO,- zven nronosti na studijn disciplnu a vkony poslucha jazykovch kurz pi

respektovn objektivnch limitujcch faktor,- upesnn kritri pro hodnocen rovn jazykov zpsobilosti zamstnanc rezortu

MO v souvislosti s nrodnmi specifikacemi a stanoven jazykovch kvalifikanch pedpoklad pro vkon funkc pi pechodu na profesionln armdu.

Problmy s prioritn aktuln potebou een: - zpracovn a schvlen statutu stavu cizch jazyk AR,- implementace zvr a doporuen konference jazykovho vboru NATO (BILC) z jna

t. r. do praxe jazykov ppravy zamstnanc MO,- pepracovn a vydn pedpisu Jazykov pprava v rezortu Ministerstva obrany

(Vevojsk 16-14),- schvlen aktualizovanho Zkuebnho du pro provdn jazykovch zkouek podle

normy NATO STANAG 6001,- pehodnocen rozsahu, obsahu a metod studia vojensk terminologie s drazem

na poteby vznikl zalennm do organizanch struktur armd NATO,- zaveden distannho studia cizch jazyk a nsledn proven jeho efektivnosti

a vslednosti,- formulace konkrtnch dlch opaten v oblasti jazykov ppravy vedoucch k spchu

Koncepce vstavby profesionln armdy esk republiky a termn jejich realizace.

7V rmci zven efektivity procesu vcviku a tvorby doktrn pipravuje VD dal praktick a teoretick opaten mezi ktermi bude rozhodujc tydenn akce Dny vcviku a tvorby doktrn Vykov 2004.

Tyto dny budou koncipovny jako semine a ukzky s clem zhodnotit a pedat zkuenosti z procesu vcviku a tvorby doktrn. Akce bude spojena s prezentanm dnem VD a klub vojensk historie.

Celkov bude u vcvikovch tvar a zazen rozhodujc pozornost koncentrovna na odbornou ppravu a zvyovn fyzick kondice. Zvren fze vcviku budou spojeny s peitm v zimnch a letnch podmnkch a s komplexnm pezkouenm zpravidla na VVP. Sbor vcvikovch instruktor bude nron kolen a pezkuovn, sten i v zahrani. Uve-den opaten by se mla projevit v nrstu bojovch - odbornch dovednostech vojenskch profesionl a rovn v jejich zodpovdnosti a pstupu k plnn kol.

Nkter pouit zkratky v textu:

VD editelstv vcviku a doktrn UVZ uebn vcvikov zkladna VVP vojensk vcvikov prostor VAV Vojensk akademie ve Vykov STT simulan a trenaerov technologie BILC jazykov vbor NATO (Bureau for International Language Coordination)

NATO, do nho esk republika vstupovala v roce 1999, nen NATO, kter existuje dnes. Vojensk akce mimo zem Aliance se rozily z Balknu a do Afghnistnu. Vznikla situace, kterou Washingtonsk smlouva z roku 1949 nepedvdala. U kosovsk krize zkomplikovala aliann proces rozhodovn hlavn kvli relativn vojensk nemo-houcnosti evropskch partner. Spojen stty na sebe vzaly pevnou st vojenskch kol a zastnci unilaterlnch pstup ve Washingtonu dospli k logickmu zvru, e se Spojen stty obejdou ppadn bez spojenc v prosazovn svch bezpenostnch zjm.

Otto PickUskutenn pvodnch priorit esk zahranin politiky

Mezinrodn politika 1/2004

8PhDr. Jan Eichler, CSc.

Globln terorismus jako nejvnj bezpenostn hrozba souasnosti

Jet na potku 90. let nebyl terorismus povaovn za hrozbu, hovoilo se o nm spe jako o riziku. Nhled na tento jev se zaal mnit a ve druh polovin minulho desetilet potom, co se okovan veejnost na ad mst svta musela vyrovnvat s dsledky jeho krutch akc. A meznkem zcela zsadnho vznamu se staly teroristick toky dne 11. 9. 2001. Od t doby se ze vech monch hl pohledu diskutuje o zvanosti a pinch tto nalhav hrozby a tak o monostech, jak j elit.

Zkladn charakteristika terorismu

1. Odlinosti mezi terorismem a klasickou vlkou

Ji v 70. letech 20. stolet byl terorismus vymezen jako nov forma vlky s odlinm sloenm hlavnch aktr. V ppad klasick vlky jimi jsou stty i koalice, jejich armdy a ve stle vt me tak jejich obyvatelstvo. lohu aktivnho subjektu hraje pedevm stt. V ppad teroristickch tok se ale vechno zsadn mn. Stt je vystaven do role napadenho a vydranho objektu. Pasivn roli vnucuj terorist i druhmu aktrovi, tedy obyvatelstvu manipuluj s veejnm mnnm a vyvolvaj reakce odpovdajc zjmm, clm a pedstavm tetho aktra, kterm jsou prv oni.

V okamiku deru se tak stvaj jedinm aktivnm subjektem. Terorist to s clem pi-lkat na sebe pozornost, vytvoit atmosfru strachu, destabilizovat stt, jeho vrohodnost a autoritu, nebo si vynutit zmnu jeho zahranin politiky.

Za referenn objekt sv strategie vydvaj zjmy uritch skupin obyvatelstva. Doposud se nejastji odvolvali na nrodnostn meniny nebo na zjmy uritch vrstev obyvatelstva.

2. Rozdly mezi terorismem a gerilou

Terorist se svm postupem odliuj nejen od klasick vlky, nbr i od gerilovch usku-pen, kter jsou definovna jako jednotky pro dern akce, sabote, zastraovn nebo likvidaci dleitch cl. Ani gerilov jednotky nejsou pravidelnmi jednotkami ve smyslu armd v ppad klasickch vlek. Od terorist se vak odliuj dvma zkladnmi charak-teristikami. Pedevm tm, e ij mimo spolenost, nejastji v tko dostupnm ternu, v hustch lesch a v horch. Vtinou maj uniformy a jsou organizovni do jednotek podle vojenskho vzoru eta, rota, prapor, maximln brigda.

A za druh, gerilov bojovnci neto na civiln cle, ale pedevm na ozbrojen sly na jednotliv kasrna i leteck nebo logistick zkladny, na sklady munice nebo pohonnch hmot, nkdy i na velitelsk stanovit nebo na komunikace, kter jsou dleit z vojenskho hlediska, na etnick stanice nebo policejn sluebny. Touto cestou bojuj proti nenvidnm vldm nebo proti okupantskm reimm. Sv akce velmi asto koordinuj s postupem svch zahraninch spojenc, kte ve vtin ppad bvaj tak jejich sponzory.

9Terorist se tedy od gerilovch jednotek odliuj dvma zkladnmi rysy. Za prv tm, e ij voln ve spolenosti, proti kter chystaj zken dery. A za druh tm, e slep a bezohledn to na civiln obyvatelstvo [1].

3. Hlavn rysy taktiky teroristickch organizac

V ppad klasick vlky nen mon skrt ped ostatnmi stty ppravy na zahjen vlky. Jej vypuknut se oekv, pekvapenm bv pouze zminka pro napaden jinho sttu nebo doba jeho uskutenn. Naproti tomu teroristick skupiny to bez pedchozho vyhlen vlky, jejich ppravy na tok i na der probhaj velmi skryt, za podmnek psnho utajen typickho pro mlo poetn a uzaven komunity spikleneckch organizac.

Je velmi tk, ne-li nemon, tyto ppravy postehnout nebo dokonce pekazit. dery terorist ve vtin ppad bvaj neekan. Zasaen stty a jejich veejn mnn jsou zaskoeny, okovny, ochromeny nkdy i do takov mry, e terorist mohou usilovat o zlomen jejich vle k odporu.

a) Nepm strategie zkladn rys terorismuNejvt a nejvraznj rozdly mezi terorismem a klasickou vlkou se odvjej od zpsob

veden ozbrojenho boje. Klasick vlky se vyznauj pmmi, elnmi souboji sttu proti sttu nebo koalice proti koalici, kter se mohou odehrvat na jedn nebo vce frontch. I v takovchto soubojch se usiluje o dosaen vhody plynouc z pekvapen, ale v zsad se v, kdo je neptel, jak jsou jeho cle a sly, jak zbran me pout, kde me udeit. Nen mon zcela obejit siln strnky protivnkovy sestavy. Vlka je proto definovna jako pm, somativn nsil mezi sttnmi initeli[ 2].

Naproti tomu teroristick skupiny uplatuj nepmou strategii, zsadn se vyhbaj p-mmu, elnmu souboji, napadaj zken a neekan. Dlouho se schovvaj ve stnu, aby udeily tehdy, kdy se to nejmn oekv, kdy se to nejvce hod prv jim a nejmn jejich obti. Zasahuj spolenost v tch nejcitlivjch a nejzranitelnjch bodech. Tak dosahuj neho, co je v klasick vlce tm nemon zcela obchzej nejsilnj prvky obrany sv obti. Ve chvli teroristickho deru jsou mimo hru i ty nejnkladnj a nejsofistikovanj systmy mezikontinentln rakety, letadlov lodi, tanky, velitelsk a tbn systmy. Tm terorist dostvaj vslednost svch der na rove, kter ani zdaleka neodpovd klasic-kmu pojet pomru sil. Pi velmi nzkch poetnch stavech a relativn nzkch nkladech dosahuj velkch niivch ink s ohromnmi psychologickmi dopady.

b) Nsil a strach jako hlavn nstroje terorismuSpolenm rysem klasick vlky a terorismu je ozbrojen nsil, bez kterho nemohou

doshnout svch cl. Terorist nejsou jedinmi, kdo se k nsil uchyluj a stejn tak nemaj monopol ani na krutosti ty provzej tm kadou vlku vedenou ve smyslu pm strate-gie. Terorist vak nsil uplatuj formou der bez vyhlen vlky, to ze stnu a vlun na civiln cle. Nsil slou pedevm k oslabovn nebo dokonce k rozbjen stt. Hlavnmi nstroji terorist jsou vrady, atentty, bran rukojm, nosy letadel a vydrn.

Dalm zkladnm charakteristickm prvkem taktiky terorismu je en strachu, v jeho atmosfe lze pedkldat poadavky a vynucovat si jejich splnn. Terorist tak vyuvaj nstroj psychologick vlky, aby nlady, pocity a stanoviska veejnho mnn ovlivovali

10

ve svj vlastn prospch. Terorist se pitom nesna soustedn psobit na ozbrojen sly, zamuj se pedevm na vydrn sttnch initel a na zneuvn obyvatelstva jako rukojm. Nechvaj ob v nejistot, aby nevdla, odkud tok piel, a aby prochzela tkm rozho-dovnm, jak zareagovat. Atmosfru strachu umocnily i teroristick toky z 11. 9. 2002 dva tdny po jejich uskutenn se 46 % Amerian obvalo, e prv jejich firma by se mohla stt dalm terem terorist.

c) Mezinrodn terorismus poslednch t desetilet 20. stoletTerorismus jako nepm strategie se ponaje 70. lety 20. stolet zaal rozvjet i na mezi-

nrodn i mezisttn rovni. Jeden stt (initel A) vyuil i spe zneuil jinho sttu i pmo teroristick organizace (initel B) k tomu, aby zatlail na stt C, kter se odvolval na stt D. Jako konkrtn pklad meme uvst Srii (A), kter si najala teroristy vykolen v Alrsku (initel B), aby zavradili velvyslance Francie (initel C) v Bejrtu. Touto akc chtla Francii donutit, aby se vzdala svch ambic v Libanonu (initel E). Dalm pkladem je rn (A), kter sponzoroval itskou prornskou organizaci Hizballh (Bo strana) v jinm Libanonu (C). Ta zakzku na proveden atentt (vbuchy nlo ve velkch obchodnch domech a ve sta-nicch metra) zadala Tunisanm usazenm v Pai a clem tto hry bylo vynutit si proputn armnskch terorist uvznnch ve Francii (D).

4. Stty sponzorujc terorismus

Nedlnou soust pechodu terorismu z vnitrosttn na mezinrodn rove je pso-ben novch aktr, kte dostali nzev stty sponzorujc terorismus. Jejich sponzorsk innost m dv hlavn podoby financovn teroristickch skupin a poskytovn zkladen, vzbroje a vstroje pro jejich vcvik. Na konci 20. stolet se vyhranil i druh rozmr nepm teroristick strategie vedle vyhbn se pmmu souboji to je najmn si organizac, aby na vytipovan stt (v naprost vtin ppad lo o stty Zpadu) zatoily bu na jeho zem, nebo dokonce v jinm stt, kde je jeho ptomnost a vliv nedouc. Pitom se usi-lovalo jednak o co nejvt zten identifikace objednavatele teroristickho inu, jednak o vyhnut se pmmu ozbrojenmu konfliktu s napadenm sttem.

5. Definice mezinrodnho terorismu

Mezinrodn terorismus konce 20. stolet se tak vyprofiloval jako nepm strategie zamen na ntlak na zem Zpadu, kter ale nepodstupuje riziko vlky a sna co nejvce omezovat monosti odhalen (autor teroristickch akc, pozn. autor) [3]. Americk defi-nice zdrazuje, e terorismus se vyznauje plnovnm nsilnch akc politickho zamen, e vyuv skupin na podsttn rovni k tomu, aby toily na cle nevojenskho charakteru. K tomu lze dodat nsledujc: jestlie terorismus na nrodn rovni vyuv nsil k rozbjen stt, pak terorismus na mezinrodn rovni vyuv nsil k rozbjen statu quo na regionln rovni.

11

Globln terorismus, jeho initel a referenn objekty

1. Terorist jako nov initel mezinrodnch bezpenostnch vztah

Po derech dne 11. 9. 2001 se hovo o zcela nov etap terorismu. Nap. F. Heisbourg pouv vraz hyperterorismus [4], John Ikenbery pouv pojem modern terorismus transnacionl-nho charakteru, jin hovo o globlnm terorismu. Na scnu toti vstoupil terorismus v novm, globlnm rozmru a vyznauje se nkolika zkladnmi charakteristickmi rysy.

Globln terorist se jako nov initel mezinrodnch bezpenostnch vztah stav do role mstitel bojujcch proti utrpen, strdn a ponen jedn ptiny veho lidstva, kter ije v mnoha sttech dvou svtadl (Asie a Afriky), a kter navc m vce i mn poetn diaspory v Evrop a v Severn Americe. Jejich nejvy pedci vytvoili pod vedenm Usmy bin Ldina s, je pokrv tyi kontinenty: Asii, Afriku, Evropu a Ameriku.

2. Referenn objekt globlnho terorismu na potku 21. stolet

Referennm objektem globlnho terorismu nejsou zjmy nrodnostn meniny nebo okra-jov skupiny uvnit jednoho sttu. Staly se jm pedevm mnohamilionov masy vyznava islmu, jejich podl na celosvtov populaci neustle narst z 18 % v 80. letech na ped-pokldanch 30 % v roce 2025 [5]. Globln charakter referennho objektu usmovskho terorismu se tak odvj od vyuvn i spe od zneuvn dvou skutenost. Tou prvn je nesporn utrpen desetimilion prostch lid v islmskch zemch, v jeho dsledku se v cel tto oblasti hromad pocity frustrace, deprivace a naprost beznadje.

Druhou skutenost je rozporuplnost politick situace v mnoha islmskch zemch, zejmna pak v Egypt, v Sadsk Arbii a v Pkistnu, kter svoji bezpenost jednoznan opraj o p-mou angaovanost USA. Tamn reimy jsou politicky vyerpan a morln zdiskreditovan. Jejich nejvy initel vldnou autokraticky, nemaj vchodisko ze souasnch tkost, postrdaj vizi dalho rozvoje. Vstin to hodnot lauretka Nobelovy ceny mru za rok 2003, rnsk bojov-nice za lidsk prva irn Ebadov, kdy k, e zkorumpovan reimy ve vech muslimskch zemch si islm berou jako zminku k ospravedlnn svho nelegitimnho vldnut [6]. A tyto reimy t ze skutenosti, e jsou strategickmi spojenci USA v islmskm svt.

A prv z nejproblmovjch zem islmskho svta se rekrutuje nejvce len stojcch ve veden bin Ldinovy organizace al-Kajda, kte se profiluj jako negace zkompromitova-nch reim. V protikladu ke strnulosti proamerickch reim volaj do boje za zlepen ivota tch, kte se stali obt globalizace. Zpsob, jakm zneuvaj situace svho referennho objektu, proto dostal nzev viktimologie [7]. Tento zpsob jednn me tit pedevm z t skutenosti, e ti, kte jsou jak chud, tak i vykoenni, mohou v terorismu spatovat monost pomsty i sebeocenn [8].

Extremistick ideologie typick pro al-Kajdu bude nadle moci tit z toho, e zskala znanou podporu, nadle bude moci zneuvat tento referenn objekt ke zneuvn pro-blm spojench s bdou a pocity dlouhodob kivdy, kter se v islmskm svt dlouhodob hromadily. Zjednoduen eeno, jeden bin Ldin me padnout, nkolik novch nastoup msto nho, aby v jeho destruktivnm dle pokraovali. To ostatn pipout i jeden z nejuzn-vanjch americkch odbornk Ronald Asmus, kdy pe, e jmna teroristickch organizac a problmovch stt se mohou mnit, ale dlouhodob hrozba se mnit nebude [9]. Z toho

12

vyvozuje nutnost hledat novou strategii, kter se nebude omezovat jenom na vojensk dery, ale kter se zam pedevm na piny souasnch problm.

3. Cle globlnho terorismu

Globln terorist se u neomezuj jenom na jeden stt nebo na jeho vnitn politiku. Usiluj o vysok poet obt, kter svmi psychologickmi dopady pesahuje sttn hranice a ovlivuje veejn mnn nejen v jedn zemi, ale v celm regionu i dokonce v celm svt. Tm se globln terorismus zsadn odliuje od doposud uplatovanho terorismu na nrodn rovni. Pokud ude proti jednomu sttu, pak se mu mst nikoliv za jeho vnitn, ale za jeho zahranin politiku uplatovanou v rznch oblastech svta.

4. Nov zpsob deru

nosem letadel a sebevraednmi atentty al-Kajda navzala na tradin terorismus, novm vak byla vzjemn kombinace tchto dvou dosud znmch metod, a zejmna pak masovost jak v potu nasazench komand, tak pedevm v potu obt. Snahou pinutit Ameriany k odchodu ze Sadsk Arbie, k pehodnocen jejich dosavadn jednostrann podpory Izraeli a ke zmn jejich pstupu k palestinskmu problmu zase navzala na mezinrodn terorismus z 80. a 90. let minulho stolet. V roli initele A zorganizovala z zem sttu B (Afghnistn) mimodn krut toky na stt C (USA), aby si vynutila zmnu jeho chovn vi initelm C, D, E (Sadsk Arbie, Izrael, palestinsk samosprva), ppadn i dalm (Pkistn, Egypt).

Stejn tak v prvnch tdnech po 11. 9. mla zjem, aby nebyla identifikovna jako ini-citor atentt to se zmnilo a po zahjen odvetnch der. Novm v postupu al-Kajdy bylo vyjden zsadnho nesouhlasu nejen s politikou jednoho sttu, ale s celm souasnm mezinrodnm uspodnm.

dery z 11. 9. 2001 potvrdily, e terorismus se stal jedinou monost jak zranit tak silnou a bohatou zemi, jakou jsou USA, proti kterm nem pm stet i souboj sebemen nadji na spch. Jeden z nejuznvanjch americkch odbornk na mezinrodn bezpenostn vztahy, profesor S. Hoffmann, zdrazuje, e chud vyzbrojen jedinci vyzvali, pekvapili a zranili dominantn svtovou supervelmoc [10]. Organizace tajc nkolik stovek nanejv nkolik tiscovek len dokzala krut zashnout stt, kter na svoji obranu vynakld tm 40 % celosvtovch vojenskch vdaj.

Ukzalo se, e souasn hyperterorismus me strat rozdly mezi malmi a velkmi, mezi slabmi a silnmi. Stal se idelnm vyrovnvacm nstrojem, na kter neplat ani ty nejmo-dernj a nejsofistikovanj zbraov systmy.

5. Zneuit sttu jako zkladny i jako rukojm

Novm prvkem se na potku 21. stolet stalo zneuit celho jednoho rozlehlho, a tak odlehlho sttu. Afghnistn se stal toitm a zrove i zkladnou pro teroristickou s globlnch rozmr. Al-Kajda svmi penzi a zbranmi pomohla Talibnu k tomu, aby ovldl cel zem sttu, vetn tras obrovskch obchod s omamnmi ltkami. Bin Ldin za to zskal rozshlou zkladnu pro svoji vlku proti Zpadu a dky tomu pak svoji organizaci al-Kajda pemnil v tm virtuln stt [11].

13

Vyhodnocovn hrozby globlnho terorismu

Akce ze dne 11. 9. 2001 pln potvrdily sprvnost americk definice charakterizujc terorismus jako plnovan nsiln akce, kter maj politick zamen, a kter podnikaj initel na podsttn rovni.

Od t doby do souasnosti vak petrvvaj zsadn rozdly v odpovdch na otzku, jak bylo skuten zamen tchto tok. Vyhranila se ti zkladn hodnocen souasnho terorismu.

1. Hodnocen 11. 9. 2001 jako projevu nenvisti vi hodnotm zpadn civilizace a jejmu hlavnmu symbolu

Toto hodnocen se projevilo nejen na podzim 2001, ale i v projevu prezidenta Bushe ve Spolkovm snmu. Bush zopakoval, e hlavn pohnutkou terorist byla nenvist vi takovm zkladnm hodnotm, ktermi jsou demokracie, snenlivost, svoboda vyjadovn a nboenstv, a spolu s tm i nenvist k enm, kesanm a idm. Tm ale znovu zavadil o strunu citlivosti Evropan na mesisk komplex americkch politik, spovajc v pe-svden, e prv USA jsou v dodrovn ve uvdnch hodnot nejdle, a proto se tak staly terem nenvisti a zkench tok. Vtina zpadoevropskch politik vak takovto ernobl, manichejistick vidn souasnho svta odmt.

2. Hodnocen 11. 9. 2001 jako odvety za politiku USA

Nkter z prvnch koment oteven napsaly, e clem tok bylo ukodit Spojenm sttm a nikomu jinmu. Byly odvetou za konkrtn vci uinn Spojenmi stty a za kon-krtn, po lta uplatovanou americkou politiku [12], ... toky smovaly nikoli na Zpad a demokracii, ale na Spojen stty a jejich pinou byly specifick a propleten dvody, jejich koeny jsou v Perskm zlivu [13].

Uznvan kanadsk analytika Naomi Klein [14] dola k zvru, e jde o zpodnou ved-lej kodu studen vlky (jedna supervelmoc vsadila na Talibn a na jeho dihd ve svm boji proti druh supervelmoci), dle o vedlej kodu vlky o Persk zliv (na posvtn islm-sk pd zstala americk vojska), a tak o vedlej inek nkolika ozbrojench konflikt z posledn doby (pipomn zejmna nrst dtsk mrtnosti v Irku v dsledku americkho embarga, bombardovn farmaceutick tovrny v Sdnu a palestinsko-izraelsk ozbrojen konflikt).

ada evropskch politik se i dnes pikln k nzoru, e je teba vzt v vahu tak odpor, kter politika Zpadu, zejmna USA, vyvolvala ve tetm, a pedevm pak v arabskm svt po cel obdob po skonen studen vlky.

Francouzsk prezident Jacques Chirac vyuil Bushovy nvtvy v roce 2002, aby ho ujistil o pevnm spojeneckm poutu mezi Franci a USA [15]. Zrove se vak vyslovil pro zcela jin postup ekl, e hlavnmi nepteli Zpadu jsou tak bda, tlak a petrvvajc ozbrojen konflikty, je vytvej podhoub pro nenvist a vlky. V jasn narce na 15% nrst vojen-skho rozpotu USA francouzsk prezident pipomnl, e zbranmi v boji proti terorismu by mly bt tak ekonomick pokrok a mezinrodn solidarita, zlepovn zdravotn pe a vzdlvacch systm, dodrovn mezinrodnho prva a dialogu.

14

3. Hodnocen 11. 9. 2001 jako toku proti stvajcmu uspodn mezinrodnch bezpenostnch vztah na globln rovni

Jestlie mezinrodn terorismus peel od pouvn nsil k rozbjen stt na rove rozb-jen statu quo na mezinrodn rovni, pak globln terorist usiluj o zsadn zmny globlnho systmu mezinrodnch bezpenostnch vztah. Jako symbol tohoto systmu si zvolili USA, na kter pipadaj 4 % svtovho obyvatelstva, ale 40 % celosvtovch vdaj na zbrojen, 45 % vech zbrojnch kontrakt, ale zrove s tm jen 1,40 UDS na hlavu na pomoc uprchlkm ve srovnn s Norskem 12,50 USD, i Dnskem 9,36 % USD na hlavu [16]. toky byly zameny proti sttu, kter ji pes 50 let zaujm stedn msto a hraje hlavn roli v systmu alianc, jejich zkladem je teze demokratickho mru oteven demokratick stty nemaj sklony k tomu, aby ve svch vzjemnch vztazch zneuvaly ozbrojen sly k ntlaku nebo donucovn. Globln terorismus se po derech dne 11. 9. 2001 stal vnou hrozbou celmu systmu alianc a mnohostrannch instituc, kter jsou jdrem dnenho svtovho uspodn[17].

4. Dl shrnut

Hodnocen motiv a monch dopad teroristickch tok ze dne 11. 9. 2001 m nesmrn dleit praktick dopad. Je intersubjektivnm procesem vyhodnocovn nejvnj bezpe-nostn hrozby globlnho charakteru na potku 21. stolet. Hlavn roli v tomto procesu hraj nejvy politit a vojent initel USA, kte mohou volit mezi dvma zkladnmi monostmi: unilateralismus nebo multilateralismus.

Pro prvn monost hovo to, e USA se dnes ct nleit velk, siln a odlehl, aby pod-nikaly samostatn akce, ale zrove s tm varuje: v dsledku transnacionlnho charakteru souasnho terorismu je ist nrodn strategie neinn, a tak USA budou nuceny oivit liberln pstup a postupn pochopit, e eenm nen rozmisovn vojsk, ale naopak draz na poslen prva [18].

Naproti tomu pi multilaterlnm pstupu by USA pi vyhodnocovn hrozby globlnho terorismu mly tsn spolupracovat se vemi svmi spojenci. Tento pstup navc vytv pzniv pedpoklady pro zapojen Ruska do zpadnho systmu bezpenostnch alianc vychzejcch z koncepce demokratickho mru. m ir bude antiteroristick koalice, tm pevnj budou pedpoklady diplomatickho spchu, tm vce se z i prostor pro to, aby globln terorist zneuvali tivou situaci jedn miliardy muslim.

Hrozba nekonvennho terorismu

Hrozba pouit ZHN proti USA je spojena se dvma zkladnmi okruhy otzek, kter meme pracovn nazvat jako technokratick a politick.

a) V oblasti technokratick jde o nsledujc: Pstup k technologim. I v tto oblasti se potvrzuje obecn trend nstupu nestt-

nch initel nelze vylouit, e i teroristick skupiny by se mohly zmocnit tech-nologi zneuitelnch pro vrobu ZHN, a to tm spe, e adu informac lze zjistit i na internetu.

Monosti vroby chemickch a biologickch ZHN. Kad, kdo je chce pout, si mus ujasnit nsledujc zkladn otzky:

15

- Jak jsou cle, na kter chce udeit: jde zejmna o to, zda budou vybrny cle politic-kho, nebo hospodskho vznamu, zda se ude na administrativn budovy nebo na velk sdeln celky. To by pro teroristy nebyl dn velk problm u naasovn der dne 11. 9. 2001 ukzalo, e vdcov teroristickch organizac dok sv akce plnovat tak, aby mly velmi siln dopad na psychiku zasaenho nroda.

- Typ ltky, kterou pitom pouije. Z arzenlu chemickch zbran se jako nejdo-stupnj jev ltky pouvan v prmyslu a zemdlstv: insekticidy, herbicidy, pesticidy a dal. V arzenlu biologickch zbran pak je nejsnadnj pstup k ltkm, je vedou k epidemickm onemocnnm. Me pitom jt o onemoc-nn penen z lovka na lovka (nejastji se hovo o netovicch) nebo ze zvete na lovka. Zcela nejvt obavy vyvolv antrax.

- Zpsob jejho pouit, piem je teba vyeit zejmna otzku pepravy ZHN na cl. Jednou z monost je, e za pomoci aerosolu se vytvo toxick mrak, druhou mo-nost je en chemickch ltek stejnm zpsobem jako v zemdlstv.

- Vytvoen vrobn infrastruktury, co vdy pedstavuje nejt kol. Jeho naplnn zvis na tech hlavnch podmnkch: vdeckotechnick kvalifikace, finann prostedky, nbh vroby. Prvn podmnka nen velkou pekkou terorist mohou ji mt pod svou kontrolou potebn poet vdc, nebo je mohou koupit z ad vdeckch pracovnk vysplch zem. Tak druhou by terorist dnes mohli splnit, ale mezinrodn opaten v bankovnm sektoru budou jejich pstup k penzm stle vce znesnadovat. Nejnronj je tet podmnka, a to zvlt u vroby chemickch zbran, kde je poteba vtch prostor a ty jsou dnes snadno zjistiteln a tak zasaiteln ze vzduchu.

Pokud jde o monosti vroby jadernch zbran, prvnm pedpokladem je zskn tpnho materilu. Muselo by jt bu o nkolik destek kilogram plutonia nebo vysoce obohacenho uranu. Dal skal je spojeno se samotnou vrobou bomby m jednodu bomba je, tm vt je poteba tpnho materilu. Kad radioaktivn materil pitom lze na vt i men vzdlenost zjistit. A stejn tak lze nalzt msto, kde probh tpn reakce. Z tchto dvod se nap. F. Heisbourg domnv, e cesta k vrob jadern bomby je velmi sloit, nkladn a zdlouhav... a pravdpodobnost, e by se to teroristm v dohledn dob podailo, oznauje jako velmi slabou [19].

Naproti tomu za velk nebezpe povauje hrozbu rozptlen radioaktivnch ltek, je by mohlo bt pomrn jednoduch sta k tomu nap. radioaktivn holaviny, kobalt, jadern odpad, cesium 137 a dal izotopy stroncia. Ty pak mohou bt rozeny buto klasickou exploz nebo nap. cestou nkazy pitn vody.

b) V oblasti politick jde zejmna o motiv ppadnho deru za pouit ZHN. Ten se me pohybovat mezi dvma krajnostmi: posledn vzva k vynucenmu dialogu, nebo zoufal niiv in toho, kdo se ct bt zahnn do kouta a zasazuje posledn, pedsmrtn der.

der za pouit ZHN jakoto posledn vzva k vynucenmu, teba i nepmmu dialogu by mohl pijt za situace vyznaujc se dvma zkladnmi skutenostmi: Terorist by zskali pstup k ZHN a vyeili by i otzku jejich pepravy na cl. Nadle by se takkajc stahovala smyka kolem teroristickch organizac, piem

by se pouvaly nejen vojensk, ale i politick, diplomatick, finann, ekonomick

16

a psychologick nstroje. To znamen v podstat pokraovn dosavadn taktiky, kdy po operaci Trval svoboda nsledovaly dal dl operace, z nich nkter jsou i tajn, ale o to innj.

Posledn pedsmrtn der by mohl pijt za situace vyznaujc soubhem nsledujcch okolnost: terorist by se dokzali zmocnit ZHN a vymyslet i zpsob jejich pepravy na zem

USA, USA by v niem nezmnily svoji dosavadn politiku: nadle by neinn pihlely aro-

novu postupu v izraelsko-palestinskm konfliktu, pokraovaly by v podpoe rjdskho reimu, pokraovaly by v nien prosdmovsky zamench islamistickch sil v Afgh-nistnu a v Pkistnu (by prostednictvm prezidenta Pervze Muarafa), a zrove s tm by nadle pokraovala vojensk okupace Irku pi vyuvn vojenskch zkladen v Sadsk Arbii a v Omnu.

Dl zvr k hrozb nekonvennho terorismu tedy me znt, e relativn nejmn pe-kek maj terorist na cest ke zskn biologickch zbran, ty by pro n dnes mohly bt nejzajmavj.

Biologick terorismus tedy lze povaovat za nejvt a nejpravdpodobnj hrozbu nekon-vennho terorismu. Biologick zbra v rukou terorist je zbran masovho rozkladu, protoe by mohla vyvolat epidemie a strach obyvatelstva zasaenho nap. velkm hynem hospodskch zvat, otrvenm zdroj pitn vody, nemocemi i dokonce mrtmi svch blzkch.

Vojensk souvislosti boje proti globlnmu terorismu

1. Hlavn priority vojensk strategie USA ped 11. 9. 2001

Bushova administrativa poloila ji ped 11. 9. 2001 hlavn draz na est dlouhodobch transformanch cl pro bezpenostn strategii USA [20]. obrana nrodnho zem (homeland defence) a ostraha zkladen v zmo, projekce ozbrojen sly na vzdlen vlit, schopnost spn niit cle, kter maj strategick nebo symbolick vznam pro nep-

tele USA, zejmna pak na jeho toit a dt jim najevo, e dn kout svta nen dost daleko, dn hora dost vysok, dn bunkr dost hlubok na to, aby mohli uniknout nleitmu trestu,

zajitn bezpenosti informanch a komunikanch systm, vvoj a uvn nejmodernjch technologi nezbytnch pro veden kombinovanch

pozemnch operac, ochrana kosmickho prostoru a zejmna potencilu USA, kter tam je umstn.

2. Operace Trval svoboda

Vechny vojensk schopnosti spojen s ve uvdnmi esti dlouhodobmi cli byly pln aktivovny bhem operace Trval svoboda, kter byla nazvna prvn velkou vlkou 21. stolet.

17

Konkrtn podoba vojensk odpovdi na teroristick toky byla dna pedevm odlehlost Afghnistnu, kter je navc kontinentln zem, kde nen mon vylodn, je velmi hornat, rozlehl (vt ne nap. Francie) a m velmi drsn podneb. Tyto dvody hovoily v nepro-spch invazn operace, kter by mohla skonit podobnm nespchem, jak v minulosti zaila Velk Britnie nebo SSSR. Vyznly naopak ve prospch rychl a intenzivn akce, do kter byly nasazeny jednotky letectva, nmon pchoty a specilnch sil.

Hlavnmi dernmi nstroji pi tto operaci byly dva druhy munice: pesn navdn bomby JDAM (joint direct attack munition), shazovan z bombardr letcch ve vkch nad 20 km, a souasn s nimi pak z ponorek odpalovan zen stely s plochou drhou letu (SLCM - seal-launched cruise missiles). Clem jejich der se stala vojensk zazen leteck zkladny, protivzdun obrana, vcvikov tbory a dal vojensk objekty. Jejich niiv inky byly vyuity pedevm proti vojenskm clm, ve srovnn s leteckou operac Spojen sla v roce 1999 se vrazn omezil poet zniench civilnch zazen a zmaench ivot bezbrannch civilist.

Dalm klovm systmem se staly bezpilotn prostedky UAV (unmanned aerial vehicle). V kategorii przkumnch prostedk byly nasazeny systmy Hawk, kter dokzaly spn nahradit pilotovan przkumn letouny U 2. V kategorii tonch zbran pak velk nstup zaznamenaly systmy Predator. Jejich verze A v Afghnistnu spn zastupovala pilotovan letouny A-10 Fairchild. Nesla a odpalovala protitankov zen stely Hellfire. Jejich verze B me po dobu 24 a 26 hodin operovat ve vce 20 000 m a je schopna nst a po zjitn cl i odpalovat celkem 14 PTS.

Operace Trval svoboda byla prvnm, ne vak poslednm krokem na cest k dokonen globln vlky proti terorismu [21]. Proto tak zstal zachovn vznam vech esti priorit dlouhodob strategie USA, a navc bylo rozhodnuto, e v dalch pti letech budou nklady na tyto priority vrazn stoupat. V ppad obrany vlastnho zem a vojenskch zkladen v z-mo to bude nrst o 47 %, v programech umoujcch represi ppadnch agresor o 157 %, u projekce sly o 21 %, ochrana informanch st m slben nrst investic o 28 %, investice na vyuit informanch technologi ke zdokonalen souinnosti jednotlivch druh ozbrojench sil vzrostou o 125 %, a vdaje na zabezpeen kosmickch systm narostou o 145 % [22].

Vojensk strategie USA tak bude spovat na tzv. nov trid, kterou tvo poetn zredu-kovan ton jadern zbran, vyspl konvenn vojensk schopnosti a cel systm novch druh obrany (obrana oprajc se o balistick obrann zen stely, obrana spovajc na -zench stelch s plochou drhou letu, kosmick obrana a kybernetick obrana) [23].

3. Operace Irck svoboda

V nvaznosti na pedchoz ti (Poutn boue 1991, Spojen sla 1999 a Trval svoboda 2001) se tato operace zamila pedevm na vyuit zdrcujc vzdun pevahy. Ji v den zahjen vlky ministr obrany USA vyhlsil, e dery budou mt slu a rozsah, jak nebyly nikdy pedtm k vidn [24]. Do akce bylo zapojeno 1800 letoun, kter denn uskutenily v prmru tisc vzlet. Hlavnmi dernmi nstroji byly ze zem a z moe odpalovan zen stely, pesn navdn bomby a nebrdn bomby. Celkem jich bylo shozeno nebo odpleno 30 000, co je stejn poet jako bhem operace Spojen sla v roce 1999, ta ale trvala tikrt del dobu ne operace Irck svoboda. K pm podpoe pozemnch vojsk byly nasazeny i tyi bezpilotn letouny Predator.

18

Soustednm obrovsk pevahy nejvysplej techniky se doshlo zatm nejpsobivjho uskutenn strategie shock and awe zamen na dery, kter zcela zni obrann i ton potencil neptele a ochrom jeho vli k odporu. Clem tchto der se staly pedevm jed-notky irck armdy, komunikan centra a infrastruktura Saddmova reimu. Vsledkem bylo rychl zhroucen irck armdy, neekan snadn prbh pozemnch boj a rychl pd zloineckho dikttorskho reimu. Jednm ze zkladnch imperativ tto operace bylo co nejvce snit poet mrtvch na stran irckho obyvatelstva. daje americk administrativy hovoily o potu 7000 [25].

Ukzala se vak i odvrcen strana psobivho spchu. Znovu se toti potvrdilo, e vude, kde je velk pevaha, tedy disymetrie, tam se otevr i prostor pro asymetrii. Nejvtm probl-mem po oficilnm ukonen operace se stalo pokraovn boj v podob asymetrick gerilov vlky, ve kter se nedodruj dn pravidla, napad se ze zlohy, nastrauj se klamn cle a lky. Irck zkuenost nasvduje, e prv asymetrick vlky budou nejvtm skalm tzv. projekce sly (force projection) na velkou vzdlenost na potku 21. stolet.

Zvrem

Terorismus pedstavuje spolu se enm ZHN a s innost dikttorskch reim tzv. probl-movch stt (rogue states) nejvnj bezpenostn hrozbu postkonfrontanho obdob. Pi snaze o jej eliminaci se zvrazuj rozdly mezi USA a jejich evropskmi spojenci, a to ve tech smrech.

Jde pedevm o vojensko-technick zaostvn, jeho podstatou je skutenost, e USA dnes jsou jedinm sttem NATO, kter me vst nejnronj bojov operace, tedy operace na velkou vzdlenost. USA maj jako jedin stt na svt k dispozici vech pt k tomu nezbyt-nch nstroj: modern letouny, letadlov a vrtulnkov lodi, pesn navdn bomby a zen stely, poetn tmy specilnch sil a dokonale zajitn systmy utajenho spojen. Nadle petrvv i vojensko-ekonomick schodek USA vyleuj na obranu 2,8 % svho celkovho rozpotu, zatmco prmr jejich evropskch spojenc in pouze 1,41 %. Ve vdajch na hlavu je rozdl jet vraznj: 1029 ku 323 euro. V ppad dalho zaostvn by vznam a vliv Evropy mohl poklesnout i v politick oblasti a pro USA by pak vytven krtkodobch, e-lovch koalic podle mncch se poteb mohlo bt vhodnj ne trval aliance.

V neposledn ad existuj i bezpenostn-politick rozdly. Sl obavy, e dal rozi-ovn vojensk a ekonomick propasti (gap) by mohlo mt zvan dsledky i v politick sfe mohlo by v och USA snit vznam Evropy jako jejich strategickho spojence. EU se zatm nedokzala dobrat k jednotn zahranin a bezpenostn politice. To omezuje jej ambice v souasnm globalizovanm svt, ale zrove to vyhovuje zjmm USA, zejmna pak administrativy vzel z voleb v roce 2000. Jej draz na uml rozdlen Evropy na starou a novou ml nepzniv dopady, protoe jedinm kritriem jeho autora ministra obrany USA byla podpora okamitch americkch zjm v pstupu k problmu Irku. Stedndob a dlouhodob dsledky takovho pstupu k Evrop ale mohou bt zcela jin. Dkladn pro-v, do jak mry me upednostovn vojenskch nstroj bezpenosti bt spn tv v tv terorismu a en ZHN jako dvma nejvnjm a nejnalhavjm hrozbm zatku 21. stolet. Uk tak, zda je mon uplatovat unilateralismus takkajc od zatku a do konce, tedy od vojenskho svren dikttorskho reimu a po naplnn vech kol v procesu nation building.

19

Zvanost hrozby terorismu se na konci r. 2003 vrazn projevila v dal vznamn lensk zemi, v Turecku. Volba britskho konzultu a zmon tvrti nasvduje, e lo o to pomstt se nejvznam-njmu spojenci USA v irck vlce. Terorist vak neudeili na jeho zem, vybrali si zcela jin stt. A to ne ledajak vychzeli z toho, e Turecko je nenahraditelnm strategickm spojencem USA v oblasti Blzkho vchodu a na jinm kdle NATO. Navc m druhou nejpoetnj armdu v celm NATO a pes jeho zem m vst ropovod a plynovod Baku Tbilisi Ceyhan, strategick projekt pepravy surovin z postsovtskch zakavkazskch republik smrem na zpad.

Optovn se tak potvrdilo, e boj proti terorismu nelze vst jako klasickou vlku mezi stty i koalicemi s jasn vymezenmi bitevnmi liniemi. Terorismus toti neuznv dn hranice a funguje jako mrak nebo jako mlhovina. Rnu, kterou dostane na jednom mst (ped dvma lety v Afghnistnu, v r. 2003 v Irku), vrac nkde zcela jinde, konkrtn v Turecku. Vstin to hodnot Alyson Bailes v roence Stockholmskho stavu mrovch studi, kdy varuje, e na silov, vojensk een reaguj terorist tm, e jejich pt dery jsou jet nsilnj. Na jejich der v Turecku u nelze odpovdat stejn jako v ppad Afghnistnu nebo Irku. Nebude mon oznait Turecko za lhe terorist a pot tam vojensky zashnout. Naopak bude nutn opatrn a trpliv rozpltat s teroristickch organizac.

Poznmky:

[1] Pascal BONIFACE. De l usage de la force. LAnne stratgique 2004. Paris, LEtudiant, p. 33.[2] Graham EVANS. Dictionary of International Relations, s. 565-566.[3] Pascal BONIFACE. Les guerres de demain. Paris: Seuil, 2002, s. 21.[4] Tento vraz pouil Francois Heisbourg k oznaen zvanosti teroristickho toku z 11. 9. 2001 a jeho mo-

nch dsledk pro svtovou ekonomiku. Domnv, e bude nsledovat jet vt celosvtov recese ne po vlce v Perskm zlivu. Ble viz: F. HEISBOURG. De l apres guerre froide a l hyperterrorisme. Le Monde 13. 9: 2001.

[5] Citovno podle Steven SIMON and Daniel BENJAMIN. The Terror. Survival, Volume 43, Number 4 Winter 2001, s. 13.

[6] Ebadi CHIRINE. La paix du monde passe par les droits de l homme. Le Monde, 13. 10. 2003.[7] Arabs and America. The Washington Post, 12. 10. 2001[8] Stanley HOFFMANN. Clash of Globalizations. Foreign Affairs, Volume 81 No. 4, July/ August 2002, s. 112.[9] ASMUS, Roland. Rebuilding Atlantic Alliance. Foreign Affairs. Volume 82 No.5, s. 20-31.[10] Stanley HOFFMANN. Clash of Globalizations. Foreign Affairs, Volume 81 No. 4. July/August 2002, s.104.[11] Steven SIMON and Daniel BENJAMIN. The Terror. Survival, Volume 43, Number 4 Winter 2001, s. 10.[12] William PFAFF. Would-Be Allies Use U.S. War on Terrorism for Their Own Ends. International Herald Tribune,

24. 9. 2001.[13] Jim HOAGLAND. America Can No Longer Decide to Opt Out of Global Conflict.. International Herald Tribune,

25. 9. 2001.[14] Naomi KLEIN. Les sondeurs d opinion ne font pas de bons gnraux. Le nouveau dsordre mondial. Sup-

plment du Monde 27. 9. 2001,. s. X.[15] Ble viz Claire TRAN. Les recommandations de M. Chirac a M. Bush. Le Monde, 29. 5. 2002. [16] Citovno podle Gerard BAKER. Libertys Triumph. The Financial Times, 23. 12. 1999 [17] G. John IKENBERRY. American Grand Strategy in the Age of Terror. Survival, Volume 43, Number 4 Winter

2001, s. 25. [18] Tamt, s. 29[19] Francois HEISBOURG. Hyperterroisme: la nouvelle guerre. s. 133.[20] Ble viz Donald H. RUMSFELD. Transforming the Military. Foreign Affairs May/June 2002, s. 26.[21] General Richard B. MYERS. Six Months After: The Imperatives of Operation Enduring Freedom. RUSI Journal,

April 2002, s.l0.[22] Tamt.[23] Donald H. RUMSFELD. Transforming the Military. Foreign Affairs May/June 2002, s. 29.[24] www.defenselink.mil/news/Mar2003/to3202003_to320sd.html.[25] USCENTAF report, 30 April 2003, p. 3.

20

Doc. Ing. Jozef mondrk, Ph.D.

Systm katalogizace R a katalogizace vrobk

Zkladn povinnost, kterou mus Systm katalogizace R respektovat, je povinnost zabez-peit veker procesy katalogizace probhajc na zem R, a to jak ve prospch vech jeho nrodnch uivatel, tak i ve prospch vech zahraninch uivatel Kodifikanho systmu NATO. Tato povinnost vychz z jednoho ze zkladnch princip Kodifikanho systmu NATO, tj. z principu nrodn odpovdnosti za katalogizaci poloky zsobovn (vrobku).

Tento lnek logicky navazuje na ji ve Vojenskch rozhledech . 3/2003 uveejnn pojed-nn na tma Roziovn Kodifikanho systmu NATO mimo rezort obrany esk republiky. V tomto pojednn byly vysvtleny pstupy pro mon rozen tohoto systmu mimo rezort obrany, tj. pstupy vedouc k relnmu vzniku jednotnho katalogizanho systmu, kter byl pojmenovn Systm katalogizace R.

Katalogizace vrobk (poloek zsobovn) - vztahy mezi participujcmi subjekty

Charakter proces katalogizace vrobk, jejich sloitost i poet subjekt, kter budou na nich participovat, bude ovlivnn skutenost, pro kter subjekt jsou vstupy z tohoto procesu ureny, tj. zda jsou ureny pro nkterho z uivatel Systmu katalogizace R nebo pro nkterho ze zahraninch uivatel Kodifikanho systmu NATO - lensk zem NATO, zem sponzorovan na rovni TIER II nebo TIER I (viz obr. 1).

Samozejm ppad, kdy bude katalogizace vrobk eskch vrobc zabezpeovna pro nkterho z uivatel Kodifikanho systmu NATO bude sloitj ne ppad, kdy se bude jednat o katalogizaci tchto vrobk pro nkterho z uivatel Systmu katalogizace R. Jednodu situace nastane i v ppad, kdy se bude jednat o katalogizaci vrobk nakupo-vanch nkterm z uivatel Systmu katalogizace R v zahrani. V tomto ppad nrodn kodifikan ad zem ve kter jsou vrobky nakupovan zabezpe v souinnosti s odborem katalogizace majetku adu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a sttn ovovn jakosti ( OSK SOJ) [1] katalogizaci tchto vrobk. Pslun katalogizan data spolu

Obr. 1: Zabezpeovn katalogizace vrobk v rmci systmu katalogizace R

21

s pidlenm Skladovm slem NATO ped prostednictvm odboru katalogizace majetku pslunmu uivateli systmu katalogizace R. Podmnkou pro realizaci tohoto procesu je uplatnn katalogizan doloky do smlouvy na nkup vrobk.

Rozhodujc roli v procesu katalogizace vrobk sehrvaj odbor katalogizace majetku OSK SOJ a katalogizan pracovit sprvc poloek jednotnho systmu katalogizace majetku (JSKM) rezortu obrany. Dalmi subjekty, jejich msto v systmu katalogizace stanovil zkon . 309/2000 Sb., jsou subjekty podnikajc v oblasti zpracovvn nvrh katalogizanch dat, tj. agentury [2].

Nezastupitelnou roli v procesu katalogizace maj takt i vrobci (dodavatel) katalogi-zovanch vrobk. Z pohledu en katalogizanch dat pro vechny uivatele Kodifikanho systmu NATO jsou rozhodujcmi subjekty vbor AC/135 NATO [3] a agentury NATO pro drbu a zsobovn NAMSA. Participace jednotlivch subjekt na procesu katalogizace vrobk je schematicky uvedena na obr. 2.

Inicianm podntem pro zahjen procesu katalogizace vrobk je uplatnn katalogizan doloky uivatelem systmu katalogizace vi dodavateli. V tto doloce bude krom jinho stanoven i zpsob ppravy nvrhu katalogizanch dat katalogizovanch vrobk.

Pprava nvrhu katalogizanch dat me bt realizovna katalogizanm pracovitm sprvc poloek JSKM rezortu obrany nebo agenturou. Zkon . 309/2000 Sb. umouje

Obr. 2: Participace subjekt na realizaci rozhodujcch opaten k zabezpeen procesu katalogizace vrobk

22

vytvoit vlastn katalogizan pracovit nejen uivatelm Systmu katalogizace R, ale i vrobcm nebo dodavatelm vrobk. S nejvt pravdpodobnost, s pihldnutm na ob-jektivn podmnky, nebudou vrobci (dodavatel) vytvet vlastn katalogizan pracovit a proto lze tuto monost povaovat za ist teoretickou vahu. innost agentur (viz obr. 3) je zamena pedevm na zpracovn nvrhu katalogizanch dat (pojmenovn, klasifikace, popis) ke katalogizovanm vrobkm ve prospch uivatele systmu katalogizace. Dal koly bude plnit pedevm katalogizan pracovit JSKM rezortu obrany a odbor katalogizace majetku OSK SOJ.

Vznamn msto v procesu katalogizace pat vrobcm (dodavatelm), jako nositelm nezbytnch dat a informac o katalogizovanch vrobcch (polokch zsobovn). Znalost skutenho vrobce ovlivuje jak proces katalogizace, tak i vztahy mezi subjekty participujc na jeho zabezpeen. Vrobky lze podle skutenho vrobce, kter je vyrobil, a zem, ve kter tento vrobce sdl, rozdlit na: vrobky od vrobc z esk republiky v souasn dob ji ada z nich me mt pi-

dleno NSN (NATO Stock Number - skladov slo NATO) [4], vrobky od vrobc z lenskch zem NATO nebo zem sponzorovanch Kodifikanm sys-

tmem NATO na rovni TIER II s nejvt pravdpodobnost budou mt pidleno NSN, vrobky od vrobc z nelenskch zem NATO sponzorovanch Kodifikanm systmem

NATO na rovni TIER I mohou mt takt pidleno NSN, avak kodifikan data nejsou ureny k obousmrn mezinrodn vmn v rmci systmu a lze je proto vyuvat jenom v rmci tchto zem,

vrobky od vrobc pochzejcch z ostatnch zem (nelenskch a neuvajcch Kodi-fikan systm NATO) s nejvt pravdpodobnost nebudou mt pidleno NSN.

Ve uveden lenn bude ovlivovat procesy katalogizace. Zskvn dat od vrobc pochzejcch ze zem, kter neuvaj Kodifikan systm NATO bude podstatn sloitj ne od vrobc z lenskch zem NATO nebo nelenskch zem NATO, ale uvajcch Kodifikan systm NATO v rmci jeho sponzorskho programu.

Obr. 3: Rozdlen kol v procesu katalogizace vrobk

23

Hodnovrnost a kvalita zpracovanho nvrhu katalogizanch dat

Hodnovrnost, kvalita a aktulnost vekerch informac o katalogizovanch polokch, o jejich vrobcch resp. dodavatelch jsou dleitmi faktory ovlivujc innost Kodifikanho systmu NATO i innost jeho nrodnch subsystm. Proto otzce kvality zpracovn nvrhu katalogizanch dat mus bt vnovna nleit pozornost i v rmci Systmu katalogizace R.

Z pohledu poteby zabezpeit vysokou kvalitu zpracovn nvrhu katalogizanch dat maj v tomto procesu sv nezastupiteln msto katalogizan pracovit sprvc poloek JSKM rezortu obrany a odbor katalogizace majetku OSK SOJ (viz obr. 3).

V ppad, e nvrh bude zpracovn katalogizanmi pracoviti sprvc poloek JSKM rezortu obrany, rozhodujc kontroln role bude plnna odborem katalogizace majetku OSK SOJ. V dalch variantch, tj. kdy zpracovn nvrhu bude realizovno prostednictvm katalogizanho pracovit uivatele Systmu katalogizace R mimo rezort obrany, katalogi-zanm pracovitm vrobce, ppadn dodavatele vrobk nebo agenturou, bude kontroln innost realizovna: uivatelem systmu katalogizace mimo rezort obrany, katalogizanm pracovitm sprvc poloek JSKM rezortu obrany, odborem katalogizace majetku adu.

Uivatel bude prvnm subjektem, kter provede vstupn kontrolu kvality nvrhu katalogi-zanch dat ped jejich pednm katalogizanmu pracoviti sprvc poloek JSKM rezortu obrany. Pokud uivatel zjist nedostatky ve zpracovanm nvrhu, vrt jej zpt zpracovateli k proveden oprav. Pokud nedostatky nezjist, tzn. posoud, e nvrh je zpracovn v odpo-vdajc kvalit, postoup jej pslunmu katalogizanmu pracoviti sprvc poloek JSKM rezortu obrany. Toto pracovit je mstem, kde je provedena dal a nejnronj kontrola zpracovanho nvrhu katalogizanch dat. V ppad zjitn nedostatk vrt nvrh uiva-teli systmu katalogizace k odstrann zjitnch nedostatk. Povinnost katalogizanho pracovit sprvc poloek je nahlsit zjitn nedostatky odboru katalogizace majetku adu. V ppad, e je nvrh dat v podku, dopln jej o dal pedepsan data, vlo ve form rozpracovan poloky do APV Katalog [5] a postoup ke schvlen odboru katalogizace majetku adu.

Odbor katalogizace majetku adu provede zvrenou kontrolu pedloenho nvrhu katalo-gizanch dat. V ppad zjitn nedostatk vrt nvrh katalogizanch dat jako neschvlenou poloku pslunmu katalogizanmu pracoviti sprvc poloek JSKM, kter jej znovu prov. Pokud byl nedostatek zpsoben katalogizanm pracovitm sprvc poloek JSKM toto pracovit provede pslunou opravu a znovu odele nvrh odboru katalogizace majetku adu. Pokud je pvodcem nedostatku nkter z dalch subjekt (katalogizan pracovit uivatele systmu kata-logizace nebo dodavatele, agentura), nvrh je vrcen uivateli systmu katalogizace mimo rezort obrany. Uivatel je povinen zabezpeit zjednn npravy, tj. odstrann zjitnch nedostatk.

Nvrh katalogizanch dat u kterho nebyly zjitny dn nedostatky odbor kata-logizace majetku OSK SOJ schvl, pidl pslunm vrobkm skladov slo NATO a zaregistruje jejich uivatele. Nsledn pak katalogizan data schvlen poloky vstupuj do centrln databze APV Katalog a v dohodnutm rozsahu jsou poskytnuta pslunmu uivateli systmu katalogizace a zpstupnna prostednictvm Cz-MCRL [6] vem uivatelm Systmu katalogizace R a prostednictvm NMCRL [7] vem uivatelm

24

Kodifikanho systmu NATO v celosvtovm mtku. V ppad zjitn nedostatk (kata-logizanmi pracoviti sprvc poloek JSKM nebo odborem katalogizace majetku adu) v pedloenm nvrhu katalogizanch dat, odbor katalogizace majetku OSK SOJ stanov termn na jejich odstrann a v souladu s 11 zkona . 309/2000 Sb. pozastav subjektu, kter nvrh zpracoval innost osvden o zpsobilosti zpracovvat nvrh katalogizanch dat o vrobku. V ppad zjitn zvanch nedostatk m odbor katalogizace majetku adu prvo nejen pozastavit innost osvden o zpsobilosti, ale me toto osvden i odejmout.

Po odstrann nedostatk ve zpracovanm nvrhu katalogizanch dat je znovu zahjen cel schvalovac proces pslunho nvrhu katalogizanch dat.

Procesy katalogizace probhajc v Systmu katalogizace R

Jak ji bylo uvedeno v vodn sti tohoto lnku, samotn proces katalogizace vrobk i participace zastnnch subjekt na tomto procese bude ovlivovat pedevm skutenost, zda jsou vstupy z procesu katalogizace ureny pro nkterho z uivatel Systmu katalo-gizace R (rezort obrany, mimo rezort obrany potenciln uivatel z ad subjekt sttn sprvy) nebo pro nkterho ze zahraninch uivatel Kodifikanho systmu NATO (lensk zem NATO, zem sponzorovan na rovni TIER II nebo na rovni TIER I).

V prvnm ppad se bude jednat o procesy probhajc na nrodn rovni, v druhm o pro-cesy probhajc na rovni mezinrodn.

Jednodu situace bude, kdy procesy katalogizace budou probhat na nrodn rovni, tj. kdy katalogizace vrobk majcch vrobce na zem R bude realizovna v prospch nkterho z uivatel Sytmu katalogizace R (existujcch - JSKM rezortu obrany nebo potencilnch). Roziovnm potu uivatel systmu bude dochzet jak ke zmnm v jed-notlivch procesech tak i ke zmnm pot subjekt participujcch na tchto procesech. Proto je pozornost v tomto pojednn vnovna nejen procesm probhajcm pi zabezpeovn procesu katalogizace v rmci JSKM, ale i monm procesm, kter by nastaly pi zapojen novho uivatele do tchto proces.

Na mezinrodn rovni, zejmna kdy bude zabezpeovna katalogizace vrobk eskch vrobc pro nkterho ze zahraninch uivatel Kodifikanho systmu NATO, bude situace znan sloitj. Zde bude nutno rozliovat, zda se jedn o uivatele Kodifikanho systmu NATO z lensk zem NATO nebo zem sponzorovan v rmci Kodifikanho systmu NATO na rovni TIER II, ppadn uivatele ze zem sponzorovan na rovni TIER I. V ppad lensk zem NATO a zem sponzorovan na rovni TIER II budou mt procesy zabezpeen katalogizace podobn charakter.

V opanm ppad, tj. kdy uivatel Systmu katalogizace R uplatn poadavek na ka-talogizaci vi dodavateli vrobk z lensk zem NATO, zem sponzorovan v rmci Kodifi-kanho systmu NATO se statusem TIER II, TIER I, bude situace jednodu.

Na procesu katalogizace vrobk me participovat cel ada subjekt. Mezi nejdleitj pat: odbor katalogizace majetku adu jako Nrodn kodifikan ad R, nrodn kodifikan ad lensk zem NATO, nelensk zem NATO sponzorovan

v rmci kodifikanho systmu NATO na rovni TIER II nebo nelensk zem sponzo-rovan na rovni TIER I,

25

uivatel Systmu katalogizace R, uivatel Kodifikanho systmu NATO, dodavatel vrobk (vrobce nebo zprostedkovatel) a jeho subdodavatel, katalogizan pracovit - katalogizan pracovit sprvc poloek JSKM rezortu

obrany, katalogizan pracovit uivatele systmu katalogizace nebo dodavatele, agentura.

Vlastn proces zabezpeen katalogizace bude s nejvt pravdpodobnost obsahovat nsledujc zkladn innosti:

1. smluvn dohoda na nkup vrobk obsahujc katalogizan doloku,2. poten (prvotn) vmna informac, 3. bilaterln dohoda (jen v ppad zem sponzorovan na rovni TIER I),4. seznam vrobk (potencilnch poloek zsobovn), 5. pedbn kontrola (tzv. screening) stanoven poadavku na katalogizaci,6. katalogizace vrobk (poloek zsobovn), 7. zveejnn katalogizanch dat uivatelm Kodifikanho systmu NATO a Systmu

katalogizace R,8. prbn udrovn katalogizanch dat v aktulnm stavu.

Realizace jednotlivch innost i participace jednotlivch subjekt na procesu katalogizace bude zviset jednak na variant v rmci kter bude tento proces probhat, tj. zda se bude jednat o rove nrodn nebo mezinrodn, a takt i od skutenosti ve prospch kterho subjektu bude katalogizace realizovna. V ppad realizace katalogizace na mezinrodn rovni budou do tohoto procesu, krom eskch subjekt, vstupovat i zahranin subjekty, mezi ktermi bude mt rozhodujc roli (z pohledu katalogizace) nrodn kodifikan ad pslun zem.

Realizace proces katalogizace v prospch uivatel Systmu katalogizace R

Vstupy z proces katalogizace, kdy se bude jednat o katalogizaci vrobk ve prospch nkterho z uivatel Systmu katalogizace R, mohou bt ureny pro rezort obrany nebo pro nkterho z potencilnch uivatel systmu z ad subjekt sttn sprvy mimo rezort obrany. Mon prbh proces katalogizace, od uplatnn katalogizan doloky do smlouvy na nkup vrobk a po prbn udrovn katalogizanch dat vrobku v aktulnm stavu, schematicky uvd obr. 4.

V obou ppadech, tj. pro ppad katalogizace ve prospch rezortu obrany nebo uivatele mimo rezort obrany, budou procesy znan podobn. Inicianm podntem pro sputn pro-cesu katalogizace je uplatnn katalogizan doloky do smlouvy na nkup vrobk uzavran mezi uivatelem systmu katalogizace a dodavatelem, jeho nabdka byla v souladu s pod-mnkami stanovenmi v zkon . 199/1994 Sb. [8] vyhodnocena jako nejvhodnj.

Katalogizan doloka uplatnn dle poadavk stanovench v zkon . 309/2000 Sb. a v stan-dardizan dohod STANAG 4177 je nstrojem umoujcm pesn specifikovat zpsob zabezpeen katalogizace vrobk, urit subjekt, kter zpracuje nvrh katalogizanch dat a sestavit pedbn, prvotn seznam vrobk urench ke katalogizaci. Uplatnnm katalogizan doloky se vytvo pedpoklady k zskn dat nutnch pro bezproblmov zabezpeen procesu katalogizace naku-

26

povanch vrobk. Dodavatel vrobk ve svm zjmu, aby splnil poadavek odbratele, uplatn katalogizan doloku vi vem svm subdodavatelm a zabezpe si tak vytvoen odpovdajcch podmnek pro splnn poadavk vyplvajc pro nj z uzavenho smluvnho vztahu s odbratelem uivatelem systmu katalogizace (uivatelem kodifikanho systmu).

V prbhu jednn pi uzavrn smluvnho vztahu mezi uivatelem systmu katalogi-zace a hlavnm dodavatelem mus bt pozornost zamena pedevm na sestaven seznamu vrobk potencilnch poloek zsobovn. Povinnost uivatele systmu katalogizace je pedbn informovat odbor katalogizace majetku OSK SOJ o zamlenm nkupu vrobk, kter bude s nejvt pravdpodobnost nutno katalogizovat. Tm se vytvo podmnky nejen pro vstup odboru katalogizace majetku OSK SOJ do tohoto procesu ale i pro ppravu opat-en spojench s provedenm pedbn kontroly navrenho seznamu vrobk potencil-nch poloek zsobovn.

Proveden pedbn kontroly (screening) tohoto seznamu je zleitost uivatele systmu katalogizace a odboru katalogizace majetku adu. elem je vylouit ze seznamu vrobky, kter ji byly v pedchozm obdob katalogizovny a stanovit s konenou platnost poadavek na katalogizaci doposud nekatalogizovanch vrobk.

Katalogizace vrobkpoloek zsobovn bude zahrnovat zpracovn nvrhu katalogiza-nch dat a jejich nsledn schvlen spojen s pidlenm skladovho sla NATO. Z pohledu uivatele systmu katalogizace mimo rezort obrany lze zpracovn nvrhu katalogizanch dat realizovat dvma zkladnmi zpsoby (viz obr. 5).

Obr. 4: Proces katalogizace vrobk

27

Zpracovn nvrhu me bt realizovno: intern katalogizanm pracovitm uivatele systmu katalogizace, extern agenturoupodnikatelskm subjektem podnikajcm dle zsad uvedench

v zkon . 309/2000 Sb.Ppad externho zpsobu, tj. zpracovn nvrhu katalogizanch dat agenturou, bude

vlunou zleitost smluvnho vztahu mezi uivatelem systmu katalogizace a agentury, nebo smluvnho vztahu dodavatele vrobk a agentury. Agenturou zpracovan nvrh kata-logizanch dat je uivatelem systmu katalogizace pedn prostednictvm katalogizanho pracovit sprvc poloek JSKM rezortu obrany ke schvlen odboru katalogizace majetku adu. V rmci tohoto postupu je pozornost krom jinho vnovna i posouzen kvality zpra-covanho nvrhu. Pro vnitn poteby uivatele systmu katalogizace odbor katalogizace majetku adu poskytuje katalogizan data v dohodnutm rozsahu.

Vznamnou soust procesu katalogizace je prbn udrovn katalogizanch dat o vrobcch v aktulnm stavu. Odbor katalogizace majetku adu na zklad modernizace nkterch z poloek zsobovn provd aktualizaci dat a poskytuje je vem zaregistrovanm uivatelm tto poloky zsobovn. Aktualizace se provd na zklad informac zskanch od hlavnho dodavatele vrobk poloky zsobovn. Ten je k tomu zavzn prostednictvm uplatnn katalogizan doloky v pslunm smluvnm vztahu. Proto je povinnost vech uivatel systmu katalogizace mimo rezort obrany, v souladu s poadavky na uvn sys-tmu katalogizace, hlsit veker zmny v parametrech charakterizujcch ji katalogizovan vrobek odboru katalogizace majetku.

Obr. 5: Katalogizace vrobk

28

Analogick procesy, jako v ppad zabezpeovn katalogizace vrobk ve prospch uivatele systmu katalogizace mimo rezort obrany, budou probhat i pi zabezpeovn proces katalogizace vrobk v prospch rezortu obrany jako uivatele JSKM. Zde, vzhledem k tomu, e odbor katalogizace majetku adu plnc roli Nrodnho kodifikanho adu R je soust rezortu obrany, bude situace v nkterch krocch tohoto procesu jednodu. Krom toho se sn poet subjekt podlejcch se na zabezpeovn procesu katalogizace vrobk o vlastnho uivatele systmu katalogizace mimo rezort obrany a o jeho katalogizan pracovit a zjednodu se i vlastn proces zabezpeen katalogizace nakupovanch vrobk poloek zsobovn. V tomto ppad bude tento proces obsahovat msto esti, jenom pt zkladnch krok odpad tet krok uvdnho postupu tj. poten vmna informac.

Rozhodujcm subjektem, zabezpeujcm zpracovn nvrhu katalogizanch dat v rmci JSKM, budou katalogizan pracovit sprvc poloek. Slueb agentur v tomto ppad nebude s nejvt pravdpodobnost rezort obrany vyuvat. Jejich vstup do procesu kata-logizace by zpsobil navyovn cen nakupovanch vrobk.

Realizace proces katalogizace v prospch zahraninch uivatel Kodifikanho systmu NATO

Realizace katalogizace vrobk eskch vrobc mue bt provdna v prospch zahra-ninho uivatele Kodifikanho systmu NATO, kterm me bt: uivatel Kodifikanho systmu NATO z lensk zem NATO, uivatel Kodifikanho systmu NATO ze zem sponzorovan v rmci sponzorskho

programu Kodifikanho systmu NATO na rovni TIER II, uivatel Kodifikanho systmu NATO ze zem sponzorovan v rmci sponzorskho

programu Kodifikanho systmu NATO na rovni TIER I.

V ppad zabezpeovn katalogizace vrobk na zklad poadavku lensk zem NATO nebo zem sponzorovan na rovni TIER II bude charakter proces zabezpeovn katalogizace i poet subjekt podlejcch se na tomto procesu obdobn. Nkter odlinosti bude mt tento proces v ppad, kdy bude realizovn ve prospch uivatele Kodifikanho systmu NATO ze zem sponzorovan na rovni TIER I v rmci sponzorskho programu Kodi-fikanho systmu NATO. Do procesu katalogizace, krom eskch subjekt, budou vstupovat i zahranin subjekty mezi ktermi bude mt rozhodujc vznam nrodn kodifikan ad opatujc zem. Proces katalogizace bude v tomto ppad obsahovat nsledujcch est zkladnch krok:

1. smluvn dohoda na nkup vrobk obsahujc katalogizan doloku,2. poten (prvotn) vmna informac, 3. seznam vrobk (potencilnch poloek zsobovn),4. pedbn kontrola (tzv. screening), 5. katalogizace vrobk (poloek zsobovn), 6. prbn udrovn katalogizanch dat v aktulnm stavu. V rmci prvnho kroku pi uzavrn smluvnho vztahu mus zahranin odbratel vi

dodavateli z R uplatnit katalogizan doloku. Uplatnn katalogizan doloky umon vstup odboru katalogizace majetku adu do procesu katalogizace. Odbor zabezpe v souladu

29

s principem nrodn odpovdnosti katalogizaci pro zahraninho odbratele a to i v ppad, e tento vrobek nen v Systmu katalogizace R pouvn.

Kodifikan systm NATO vyaduje, aby nrodn kodifikan ad opatujc zem informoval co nejdve nrodn kodifikan ad vrobnho sttu, tzn. odbor katalogizace majetku adu, o nkupu nebo o zamlenm nkupu vrobk z esk republiky. Jedn se o tzv. poten vmnu informac (2. krok uvedenho postupu) na jejm zklad me pak odbor katalogi-zace majetku adu plnovat a koordinovat provdn katalogizanch operac ve prospch odbratele. Odbor katalogizace majetku adu prov stav katalogizace vrobk, kter jsou pedmtem zamlenho nkupu, a o vsledku, tj. zda dan vrobky byly nebo nebyly v pedchozm obdob ji katalogizovny, informuje nrodn kodifikan ad opatujc zem. Prvotn vmna informac je pln v kompetenci nrodnch kodifikanch ad a je realizovna dle postup stanovench v Manulu ACodP-1 [9].

Tet krok tohoto postupu je vhradn zleitost obchodnch jednn mezi zahraninm odb-ratelem a dodavatelem z R. Jeho vsledkem je seznam vrobk poloek zsobovn.

V dalm, tj. tvrtm kroku, nrodn kodifikan ad opatujc zem provede s vyuitm vlastn nrodn i mezinrodn databze (NMCRL) analzu seznamu vrobk, tj. provede tzv. pedbnou kontrola (screening). Analza se provd z pohledu pojmenovn jednotlivch vrobk, jejich klasifikace, doporuen a referenc dodanch vrobcem a z pohledu jejich vztahu k nejblim vym montnm celkm. Takto proveden analza je pak vchodiskem pro stanoven konenho poadavku, co by mlo bt katalogizovno.

Nejvznamnjm a rozhodujcm krokem tohoto postupu je proveden vlastn katalogizace vrobk poloek zsobovn v zemi vrobce a pedn katalogizanch dat zemi zahraninho odbratele. Nrodn kodifikan ad opatujc zem zahj tento proces dost, kterou zale Nrodnmu kodifikanmu adu R, tj. odboru katalogizace majetku adu. dost je zkladnm impulsem pro proveden katalogizace pslunch vrobk a pro registraci opatujcho sttu jako uivatele katalogizovanch vrobk. Po proveden katalogizaci jsou katalogizan data v dohodnutm rozsahu, spolu s oznmenm registrace uivatele, pedan adateli, tj. nrodnmu kodifikanmu adu opatujcho sttu.

Poslednm krokem uvedenho postupu je prbn udrovn katalogizanch dat v aktulnm stavu. Smyslem je postihnout zmny na zklad provdnch modernizac, modifikac apod. Dodavatel nebo jeho subdodavatel na zklad poadavku definovanm v katalogizan doloce, oznm navrhovan zmny nebo pravy kodifikanho vboru (NCB) opatujc zem. Tento znovu zahj akce spojen s katalogizac poloek, jich se tato zmna tk. Nsleduje proces jako v bod 5 uvedenho postupu, tj. katalogizace poloek zsobovn, u nich na zklad modernizace dolo k podstatnm zmnm.

O nco sloitj situace nastane v ppad, kdy vi vrobci z esk republiky uplatn poadavek na katalogizaci (katalogizan doloka v smluvnm vztahu) zahranin odbratel ze zem sponzorovan v rmci Kodifikanho systmu NATO na rovni TIER I. Ze zsad sta-novench pro innost Kodifikanho systmu NATO manulem ACodP-1, vyplv, e:

1. Nelensk zem NATO majc v rmci sponzorskho programu Kodifikanho systmu NATO status TIER I mus vstoupit do samostatnch bilaterlnch dohod s kadou lenskou zem NATO, od kter si peje zskat data. V tomto ppad se jedn pouze o jednosmrnou vmnu dat. lensk zem NATO poskytuj sponzorovan zemi data, avak nepijmaj data od sponzorovan zem do svch vlastnch systm.

30

2. Finann hrada za katalogizan data a sluby poskytovan lenskou zem NATO ve prospch zem nelensk se statusem TIER I je nrodn zleitost a je mono ji urit na zklad bilaterln dohody mezi lenskou zem NATO a sponzorovanou zem.

Z uvedenho vyplv, e bilaterln dohoda je nutnou podmnkou pro poskytovn katalo-gizanch slueb, piem poizujc zem m povinnost jej uzaven iniciovat a zem vrobce tuto iniciaci pijmout. Jak ji bylo uvedeno, hrada za katalogizan data a sluby je nrodn zleitost a je mono ji uplatnit v tto dohod nebo lze od n upustit.

Poet subjekt podlejcch se na procesu zabezpeovn katalogizace bude stejn jako v ppad katalogizace vrobk ve prospch zahraninho odbratele z lensk zem NATO nebo ze zem se statusem TIER II v rmci sponzorskho programu Kodifikanho systmu NATO. Avak proces zabezpeen katalogizace bude v tomto ppad rozen o jeden krok, tj. o uzaven bilaterln dohody mezi odborem katalogizace majetku adu jako NCB zem vrobce, tj. R a nrodnm kodifikanm adem opatujc zem. V hierarchickm uspo-dan krok v rmci procesu katalogizace pat tomuto kroku tet pozice, hned za poten vmnu informac, kter je v tomto ppad navc i podntem k uzaven bilaterln dohody mezi odborem katalogizace majetku adu a zahraninm odbratelem ze zem sponzorovan na rovni TIER I.

Obsahov npl jednotlivch krok, krom ji uvedench odlinost, bude stejn jako v ppad zabezpeovn katalogizace pro uivatele Kodifikanho systmu NATO z ad lenskch zem NATO nebo ze zem sponzorovan na rovni TIER II v rmci sponzorskho programu Kodifikanho systmu.

Katalogizace vrobk v rmci Systmu katalogizace R

Vlastn katalogizace vrobk je nejvznamnjm krokem procesu katalogizace. Obsahov v sob zahrnuje identifikaci (pojmenovn a popis), klasifikaci, oslovn a zveejnn kata-logizanch dat katalogizovanch vrobk v pedepsanm formtu a rozsahu vem uivatelm Kodifikanho systmu NATO.

Mezi rozhodujcmi subjekty, kter se mohou podlet na katalogizaci vrobk pat: odbor katalogizace majetku adu Nrodn kodifikan ad R, uivatel systmu katalogizace (JSKM rezortu obrany, mimorezortn uivatel), katalogizan pracovit sprvc poloek JSKM rezortu obrany, dodavatel (vrobce) vrobk, agentury (ppadn katalogizan pracovit uivatele systmu katalogizace mimo

rezort obrany nebo dodavatele) pokud existuj.

Role jednotlivch subjekt je jednoznan dna. Odboru katalogizace majetku adu pat nejvznamnj msto, kter je jednoznan dan zsadami a principy platnmi pro innost Kodifikanho systmu NATO a JSKM. Nezastupitelnou roli maj i katalogizan pracovit sprvc poloek JSKM rezortu obrany. Rozsah kol, kter tyto pracovit budou plnit zvis na skutenosti, zda na procesu zpracovn nvrhu katalogizanch dat bude nebo nebude participovat katalogizan pracovit uivatele systmu katalogizace mimo rezort obrany, katalogizan pracovit dodavatele nebo agentura (viz obr. 6).

31

Role agentury bude zviset na rozhodnut uivatele systmu katalogizace, zda bude poadovat na dodavateli nvrh katalogizanch dat nebo ne, tj. zabezpe si jeho zpraco-vn vlastnm katalogizanm pracovitm a samozejm i na rozhodnut dodavatele vrobk, pokud tento m svoje vlastn katalogizan pracovit.

V ppad, e na dodavatele vrobk bude smluvn ze strany uivatele systmu katalogizace vznesen poadavek na dodn nvrhu katalogizanch dat, co lze povaovat za teoreticky mo-nou anomlii, bude na zpracovn tohoto nvrhu participovat dal (podnikatelsk) subjekt, v naem ppad agentura. Toto bude platit pokud dodavatel vrobk nem vlastn katalogizan pracovit. Proces katalogizace v tomto ppad bude mt dv zkladn sti to jest:

1. st zahrnujc zpracovn nvrhu katalogizanch dat zde bude hlavn pole psob-nosti pro katalogizan pracovit uivatele systmu katalogizace mimo rezort obrany, katalogizan pracovit dominantnho dodavatele nebo pro agentury,

2. st zahrnujc:- kontrolu a doplnn nvrhu katalogizanch dat zde bude rozhodujc roli sehr-

vat pslun katalogizan pracovit sprvc poloek JSKM rezortu obrany,- zavren procesu katalogizace ve kter m a bude mt z pohledu zkladnch

princip platnch pro innost Kodifikanho systmu NATO sv nezastupiteln msto nrodn kodifikan ad, tj. odbor katalogizace majetku adu.

V ppad, e katalogizace bude realizovna bez participace katalogizanho pracovit uivatele systmu katalogizace mimo rezort obrany, katalogizanho pracovit dodavatele (vrobce) nebo agentury, zpracovn kompletnho nvrhu katalogizanch dat bude zleitost katalogizanch pracovi sprvc poloek JSKM rezortu obrany. Odbor katalogizace majetku adu i v tomto ppad bude cel proces zavrovat pidlenm katalogizanho sla vrobku (NSN) a registrac uivatele vrobku (viz obr. 6).

Povinnost uivatele systmu katalogizace mimo rezort obrany je zabezpeit zpracovn nvrhu katalogizanch dat a pedat je ke schvlen a pidlen katalogizanho sla vrobku

Obr. 6: Msto katalogizanch pracovi a agentur v procesu zpracovn nvrhu katalogizanch dat

32

(NSN) prostednictvm katalogizanch pracovi sprvc poloek JSKM rezortu obrany odboru katalogizace majetku adu.

Dle konkrtn situace me uivatel zvolit nkterou z nsledujcch variant zpracovn nvrhu katalogizanch dat (viz obr. 7). Me:

1. Zpracovat nvrh katalogizanch dat vlastnm katalogizanm pracovitm na zklad dodavatelem poskytnut technick dokumentace.

2. Realizovat zpracovn nvrhu katalogizanch dat na zklad smluvnho vztahu s agenturou.

3. Poadovat dodn nvrhu katalogizanch dat spolu s vrobky na dodavateli, kter m vlastn katalogizan pracovit vytvoen dle zkona . 309/2000 Sb.

4. Poadovat dodn nvrhu katalogizanch dat spolu s vrobky na dodavateli, kter nem vlastn katalogizan pracovit zpracovn nvrhu na zklad smluvnho vztahu s agenturou.

Sloitost probhajcch proces pi katalogizaci vrobk bude korespondovat s poadm v jakm jsou jednotliv varianty uvedeny. Nejjednodu situace bude ve variant I, kdy se cel proces zpracovn nvrhu katalogizanch dat bude odehrvat v rmci systmu katalogizace pslunho uivatele. Nsledn pak bude nvrh prostednictvm katalogizanch pracovi sprvc poloek JSKM postoupen odboru katalogizace majetku ke schvlen a zavren celho procesu. Sloitost se mrn zv ve variant II, kdy do tohoto procesu na zklad smluv-nho vztahu s uivatelem systmu katalogizace vstoup agentura. Varianta III je vce mn teoretickou variantou i kdy me v budoucnosti dojt k situaci, kdy se nkter z vrobc nebo dodavatel rozhodne pro zzen vlastnho katalogizanho pracovit. V porovnn z pedchozmi variantami je sloitost probhajcch proces pi zabezpeovn katalogizace vrobku o nco vt. Nejsloitj variantou je varianta IV kterou lze takt povaovat vce-mn za variantu teoretickou. V tto variant je poadovno dodn nvrhu katalogizanch

Obr. 7: Mon varianty zpracovn nvrhu katalogizanch dat

33

dat na dodavateli, kter nem vlastn katalogizan pracovit. Proto, aby dodavatel mohl tento poadavek splnit, mus vyut slueb nkter existujc agentury.

Pi rozhodovn jakm zpsobem zabezpeit ppravu katalogizanch dat je nutno brt v vahu zda nebude zbyten dochzet ke zvyovn cen vrobk nsledkem vstupu agentur do tohoto procesu. Krom finannho hlediska je nutno brt v vahu i poadavky na hodno-vrnost a kvalitu zpracovanho nvrhu katalogizanch dat. m sloitj varianta, tm vt nroky budou na zabezpeen kontroly kvality dat. V prvn variant bude kontrolu provdt pslun uivatel systmu katalogizace, nsledn pak katalogizan pracovit sprvc polo-ek JSKM rezortu obrany a odbor katalogizace majetku adu, kdeto ve variant posledn do tohoto procesu mus navc vstoupit i dodavatel.

Nejvhodnj variantou pro uivatele Systmu katalogizace bude varianta prvn, ve kter se pedpokld zzen katalogizanho pracovit v rmci organizan struktury uivatele systmu katalogizace.

Poznmky k textu:

[1] Odbor katalogizace majetku adu garantuje hodnovrnost proces probhajcch pi zabezpeovn katalo-gizace vrobk a pln v souladu se zkonem . 309/2000 Sb. i roli Nrodnho kodifikanho adu R. Odbor koordinuje veker innosti spojen s procesem katalogizace vrobk na nrodn i mezinrodn rovni. V p-pad mezinrodn rovn je v otzkch katalogizace rozhodujcm partnerem spolupracujcm s odborem katalogizace majetku nrodn kodifikan ad pslun zem.

[2] MONDRK Josef. Roziovn Kodifikanho systmu NATO mimo rezort obrany esk republiky. Vojensk rozhledy. 2003, ro. 12, . 3, s. 29 42.

[3] Vbor AC/135 NATO nejvy dc orgn Kodifikanho systmu NATO. Je sloen z pedstavitel nrodnch kodifikanch ad lenskch stt NATO a zstupce NAMSA.

[4] V zkon . 309/2000 je skladov slo NATO (NSN) poloky zsobovn definovno jako katalogizan slo vrobku.

[5] APV Katalog Aplikan programov vybaven. Katalog zabezpeuje softwarovou podporu JSKM. APV Katalog je soust ISL (informanho systmu logistiky).

[6] Cz - MCRL esk verze NMCRL databze obsahujc zkladn daje o vech polokch zsobovn zavede-nch do JSKM.

[7] NMCRL NATO Master Cross Reference List Hlavn seznam kovch referenc NATO databze na CD nosi-ch obsahujc zkladn daje o vech polokch zsobovn zavedench do Kodifikanho systmu NATO a o jejich vrobcch.

[8] Zkon o zadvn veejnch zakzek (zkon . 199/1994 Sb.).[9] ACodP-1 The Allied Codification Publication No 1 Aliann kodifikan publikace . 1 - tzv. Manul NATO

pro kodifikaci.

Zkratky uit v lnku:

TIER 1 (prvn ada) Skupina nelenskch stt NATO (Argentina, Rakousko, Chile, Chorvatsko, Egypt, Fidi, Finsko, bval Jugoslvsk republika Makedonie, Indonsie, Jihokorejsk republika, Kuvajt, Malajsie, Omn, Filipny, Rusk federace, Sadsk Arbie, Jin Afrika, Thajsko, Tonga, Spojen arabsk emirty), je vyuvaj Kodifikan systm NATO (NCS) v rmci jeho sponzorskho programu jenom na nrodn rovni. Tyto stty jsou v procesu zavdn kodifikanho systmu kompatibilnho s NCS.

TIER 2 (druh ada) Stty, je sice nejsou leny NATO (Austrlie, Brazlie, Nov Zland, Singapur), ale jsou plnohodnotnmi leny Kodifikanho systmu NATO. Tyto stty maj ji zave-den vlastn s NCS kompatibiln systm.

34

VOJENSKVOJENSKUMNUMN

V tomto lnku bychom chtli poukzat na nkter vazby, spojitosti a uritou mru provza-nosti mezi operan ppravou sttnho zem (dle jen OPS) a zabezpeenm hostitelskho sttu, jej pochopen a zvldnut me bt, ve svch dsledcch, npomocno pi een nkte-rch kol vyplvajcch ze zajiovn obrany R a zvazk sttu ze lenstv v NATO. Jde pede-vm o vazby mezi Plnem OPS a opatenmi realizovanmi k naplovn innosti spojeneckch vojsk na zem esk republiky v rozvinutm systmu zabezpeen hostitelskho sttu.

VOD

V lncch 4/2002, 2/2003 a 4/2003 uveejnnch ve Vojenskch rozhledech jsme se po-drobnji zabvali otzkami msta a lohy operan ppravy sttnho zem v souasnm bez-penostnm prosted. Seznmili jsme irokou vojenskou veejnost s analzou souasnho stavu a v zvrech jsme dospli k tomu, e i v relativn bezpenm prosted m pro rozvoj obranyschopnosti sttu OPS sv nezadateln msto. Rozdl spov v tom, e je, co do ob-sahu a rozsahu, tato oblast v dob mru omezovna a v nkterch momentech je i z hlediska pstup mnna.

V souladu se znnm zkona . 222/1999 Sb., o zajiovn obrany esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, je v paragrafu 2, odstavce 6, operan pprava sttnho zem definovna jako souhrn opaten vojenskho, ekonomickho a obrannho charak-teru, kter se plnuj a uskuteuj v mru, za stavu ohroen sttu nebo za vlenho stavu s clem vytvoit na zem sttu nezbytn podmnky pro splnn kol ozbrojench sil esk republiky, a k zabezpeen poteb obyvatelstva.

Zabezpeen hostitelskm sttem (HNS - Host Nation Support) podle soudobch nzor vojenskch pedstavitel NATO, ale i v duchu schvlen doktrny AD 4.5 Zabezpeen hosti-telskm sttem, je dleitm faktorem pi plnovn v vahu pipadajc (mon) i reln operace nebo cvien NATO. Bez aplikace tohoto systmu je realizace jakkoliv operace veden koalinmi vojsky prakticky nemysliteln. Clem vech opaten zahrnutch do celho systmu zabezpeen hostitelskho sttu je doshnout potebn efektivity logistick podpory nasa-zench vojsk pi odpovdajcch nkladech.

Systm zabezpeen hostitelskho sttu nelze proto redukovat pouze na rozsah vyme-zen podpory, kterou potebuje stt vyslajc sv vojska k jejich rozmstn na teritoriu hostitelskho sttu. Pedpokld se pomrn irok rozsah podpory, zahrnujc poskyto-vn lidskch zdroj, vstroje a vzbroje, zsob a slueb, stejn jako skladovacch zazen a dal infrastruktury. V mezinrodnm prosted bude klovm prvkem v celm systmu zabezpeen jeho koordinovan plnovn a zabezpeovn s clem maximln uspokojit poadavky vyslajcho sttu z aktiv hostitelskho sttu, a zrove omezit nezdravou sout o nedostatkov zdroje.

Plukovnk Ing. Jan Strbaka, CSc., Ing. Jan Englich

Msto a loha operan ppravy sttnho zem pi realizaci systmu zabezpeen hostitelskm sttem

VOJENSKVOJENSKUMNUMN

VOJENSKUMN

35

Zabezpeen hostitelskm sttem je v podmnkch NATO definovno jako civiln a vojensk pomoc poskytovan v dob mru, krize a za vlky hostitelskm sttem silm a organizacm NATO, kter jsou rozmstny na zem hostitelskho sttu (HN - Host Nation), operuj zde nebo pes jeho zem projdj. Zkladem takov pomoci je zvazek, vychzejc ze spoje-nectv s NATO nebo z dvoustrannch i mnohostrannch dohod uzavench mezi hostitelskm sttem i organizacemi NATO a sttem nebo stty, kter maj ozbrojen sly, operujc na zem hostitelskho sttu. Dohody uzaven mezi hostitelskm sttem a vyslajcm sttem (SN Sending Nation) nebo NATO tvo zklad tto pomoci.

1. ZSADY PRO REALIZACI SYSTMU ZABEZPEEN HOSTITELSKM STTEM

Zsady zabezpeen hostitelskm sttem jsou obsaeny v dokumentu oznaenm jako MC 334. Dle se s nimi meme ble setkat v ji zmnn doktrn AD 4.5 Zabezpeen hostitelskm sttem, schvlen NG AR v roce 2003.

Mezi zkladn zsady pat odpovdnost, kdy stty a orgny NATO maj kolektivn odpo-vdnost za zabezpeovn hostitelskm sttem v celm spektru operac vedench silami NATO. Na tuto zsadu navazuje nezbytn poadavek vytvet pro podporu vyslanch jednotek nrodn podprn prvek (NSE - National Support Element).

S tm zce souvis i otzka pravomoc, kdy pslun velitel NATO maj pravomoc stano-vovat poadavky na zabezpeen hostitelskm sttem, zejmna pi plnovn, ale i pi jejich realizaci. Vrchn velen NATO (SC - Strategic Command) m pravomoc vyjednvat a uzavrat dohody o zabezpeen hostitelskm sttem jmnem vyslajcch zem, podlhajcm jejich pedchozmu schvlen ze strany tchto zem.

Vedle tchto dvou zsad vystupuje do poped i zsada spoluprce mezi zemmi na zklad uzavench dohod, kdy jednotliv astnick zem mus zajistit individuln nebo prosted-nictvm kooperativnch opaten, kter zahrnuj oficiln dohody o zabezpeen hostitelskm sttem, zaopaten pimench zdroj pro podporu svch sil pidlench NATO v dob mru, krize a vlky. Tato spoluprce je naprosto nezbytn k vestrannmu zabezpeen vech nasa-zench sil. Vedle spoluprce je tak potebn dodrovat i otzky nezbytn koordinace, kter je dalm a velmi dleitm pedpokladem pro zajitn efektivnho a innho veden operac a slou k zamezen spor o mstn zdroje.

Nutnost poskytovn smluvn zabezpeench zdroj tkajcch se zabezpeen hosti-telskm sttem je dal zsadou, podle kter mus kad stt zabezpeit potebn zdroje pro podporu sil NATO na svm zem a to v mru, bhem krize i vlky. Informace tkajc se dohod o zabezpeen hostitelskm sttem ve prospch ozbrojench sil NATO mus bt k dispozici pslunmu veliteli NATO.

Pi posuzovn monosti pobytu spojeneckch vojsk na zem R jako hostitelsk zem, musme vychzet z Bezpenostn strategie R a Vojensk strategie R. V tchto dokumentech jsou taxativn stanovena bezpenostn rizika pro R. Pm vojensk ohroen nem v tchto rizicch prioritu, ale tak ho nelze vylouit. Zpravodajsk hodnocen souasn situace ve stedn Evrop neped-pokld v nejblim obdob rozshl ozbrojen konflikt. Jsou vak velice pravdpodobn lokln konflikty podobn kosovsk krizi na Balkn i na Blzkm a Stednm vchod. Souasn vzhledem ke geografickmu umstn esk republiky v Evrop me R poskytovat zabezpeen hostitelskm sttem vojskm, kter se pesunuj pes zem republiky (tranzituj) nebo vojskm, psobcm na naem zem (rozmsuj se zde), ppadn vedou na naem zem vlenou operaci.

36

Z uvedenho vyplv, e esk republika me plnit koly v realizaci systmu zabez-peen hostitelskm sttem ve tech variantch.

1. varianta, kdy bude zabezpeovn pobyt spojeneckch vojsk pi cviench na zem esk republiky v dob mru. Takovch cvien byla ji realizovna cel ada a lze konstatovat, e naplovn vech kol s tm spojench zvldaj zainteresovan orgny bez problm.

2. varianta, kdy v situaci vojenskho ohroen me bt esk republika tranzitn zem (viz obr. . 1), nebo ve sloitj situaci vchozm prostorem vojsk (druhch sled) souste-

dnch k proveden operace (viz obr. . 2). V tto variant lze pedpokldat poskytovn zabezpeen hostitelskm sttem pi sousteovn spojenec-kch vojsk, pi jejich vcviku, ale i zsobovac a opravrensk innosti ve prospch vojsk zasazench do bo-jovch, poppad mrovch operac mimo nae zem. Zde lze pedpokl-dat vyuvn pedsunutch leteckch zkladen a jejich pipojen na produk-tovody, vylenn a ochranu elez-ninch a silninch tras pro pesuny vojsk. Rovn lze oekvat poskytnut spojovacch a komunikanch systm pro realizaci spojen. Souasn je mon kalkulovat i s realizac uby-tovn a vestrannm zabezpeenm ivota a vcviku spojeneckch vojsk na naem zem.

3. varianta, nejmn pravd-podobn, nastane v ppad, e je operace vedena na naem zem (viz obr. . 3). Pi n se rozvj cel systm zabezpeen hostitelskm sttem na nejvy rovni (maximln soustedn vlastnch i spojeneckch vojsk). Jeho zabezpeen by pravd-podobn pedchzel pechod hos-podstv na vlen systm. Rozsah poskytovn podpory by byl oproti druh variant podstatn ir pe-devm rozsahem, ale i rozmanitost poskytovan pomoci. S narstnm kompatibility na vzbroje lze ped-pokldat vy vznam poskytovn podpory v oblasti vzbrojnho zabez-peen.Obr. 3: Zabezpeen hostitelskm sttem - maximln intenzita

Obr. 2: Zabezpeen hostitelskm sttem - stedn intenzita

Obr. 1: Zabezpeen hostitelskm sttem - nzk intenzita

37

2. MSTO A LOHA JEDNOTLIVCH STEDNCH SPRVNCH AD V SYSTMU ZABEZPEEN HOSTITELSKM STTEM

Ji ze samotnho vznamovho pekladu anglickch slov HOST NATION SUPPORT do es-kho jazyka zabezpeen hostitelskm sttem je zejm, e takto vytvoen systm bude zahrnovat innosti, jejich realizaci napluje, prostednictvm svch jednotlivch stednch sprvnch ad, stt jako celek a nikoliv pouze jeho jedna organizan sloka Ministerstvo obrany.

Hlavnm, nosnm orgnem pi plnn tchto kol bude samozejm rezort obrany a jeho vkonn prvek - Armda esk republiky, avak pro splnn celho komplexu kol je nezbytn zapojen i dalch vybranch ministerstev.

V souvislosti s ve uvedenm je nutn ble rozebrat i otzku asti dalch vybranch rezort pi rozvinovn, ale i vlastn realizaci celho systmu zabezpeen hostitelskm sttem.

V prv ad je nutno uvst Ministerstvo zahraninch vc, kter bude odpovdn za zabezpeovn prvotnch jednn a urovn strategickho pstupu k uzavrn smluv o zabezpeen hostitelskm sttem z hlediska zahranin politiky, ale i za een monch problm mezinrodnho charakteru.

Ministerstvo vnitra bude odpovdn za een vnitn bezpenosti a podku ve stt. Ve spoluprci s orgny dopravy AR a Vojenskou polici bude zabezpeovat pi realizaci sys-tmu zabezpeen hostitelskm sttem pesuny vojsk po komunikacch, doprovody, poppad ochranu komunikanch uzl, jako jsou dlnin nadjezdy, mosty, tunely apod. Jako dc orgn regionln sttn sprvy bude vytvet pedpoklady pro styk spojeneckch vojsk s orgny sttn sprvy v jednotlivch krajch a regionech za vjimench podmnek. V souladu s jejich mnostvm a potebami zajiuje eliminaci monch nedorozumn. Dle bude organizovat mimodn opaten k ochran sttnch hranic, a tedy i zvltn reim na pechodech pes sttn hranici.

Ministerstvo dopravy bude ovlivovat pijet smluvnch zvazk tak, aby pslun orgny a organizace byly schopn zabezpeit odpovdajc propustnost eleznin a silnin st a le-teckch koridor, vetn pslunch skladovch a pekldkovch kapacit. Do kompetenc tohoto ministerstva budou spadat i vodn a potrubn doprava, jejich vyuit nelze zcela vylouit pro zabezpeen realizace opaten hostitelskm sttem.

Ministerstvo informatiky a esk telekomunikan ad budou odpovdat v zk souinnosti za ovlivovn vylenn kapacit komunikanch spojovacch uzl, linek a in-formanch systm, poppad i polnho potovnho spojen.

Ministerstvo obchodu a prmyslu spolu s Ministers