Číslo 38 Ročník 28 Pro týden od 27. 11. do 3. 12. 2017 INTERNETOVÝ TÝDENÍK PRO ORIENTACI NA KNIŽNÍM TRHU UVNITŘ: Max Brooks MINECRAFT–OSTROV (rozhovor s autorem); Charles Bukowski NIKOMU NEZVONÍ HRANA; Hans Rath A BŮH PRAVIL: MUSÍME SI PROMLUVIT (rozhovor s autorem) a další tituly nakladatelství ANCH BOOKS; Roger Moorhouse ALIANCE MEZI ĎÁBLY (rozhovor s autorem); Patrick Taylor DOKTORE, VY JSTE SE ZAMILOVAL! (rozhovor s autorem); Francis Spufford ZLATÝ VRCH a novinky Vyšehradu a další... www.leda.cz Nakladatelství ARGO vydává 289 Kč 298 Kč 298 Kč 398 Kč internet. knihkupectví: www.kosmas.cz Více uvnitř 298 Kč Vydává Alpress str. 2 Více uvnitř Další novinky, videa, rozhovory, recenze, aktuality na: http://denik-knihy.cz/ Hans RATH A BŮH PRAVIL: MUSÍME SI PROMLUVIT nakladatelství ANCH BOOKS strany 5 a 6
Transcript
Číslo
38Ročník 28Pro
týden
od 27.
11. do
3. 12.
2017I N T E R N E T O V Ý T Ý D E N Í K P R O O R I E N TA C I N A K N I Ž N Í M T R H U
UVNITŘ: Max Brooks MINECRAFT–OSTROV (rozhovor s autorem); Charles Bukowski NIKOMU NEZVONÍ HRANA; Hans Rath A BŮH PRAVIL: MUSÍME SI PROMLUVIT (rozhovor s autorem)a další tituly nakladatelství ANCH BOOKS; Roger Moorhouse ALIANCE MEZI ĎÁBLY (rozhovor s autorem); Patrick Taylor DOKTORE, VY JSTE SE ZAMILOVAL! (rozhovor s autorem); Francis Spufford ZLATÝ VRCH a novinky Vyšehradu a další...
www.leda.cz
NakladatelstvíARgO vydává
289 Kč
298 Kč 298 Kč
398 Kč
internet. knihkupectví: www.kosmas.cz
Více uvnitř298 Kč
Vydává Alpressstr. 2
Více uvnitř
Další novinky, videa, rozhovory, recenze, aktuality na: http://denik-knihy.cz/
Hans RATHA BŮH PRAVIL:MUSÍME SI PROMLUVITnakladatelstvíANCH BOOKSstrany 5 a 6
Kdo jsem? Kde to jsem? A proč jevšechno z kostek? Vyplavený na pustédlouhé pláži, nemám moc času napřemýšlení, protože se začíná stmívat.Se západem slunce se vynoří nový,zvláštní svět – svět umrlců, kostlivců a nekonečného proudu žhavé lávy.Musím si obstarat něco k jídlu, alehlavně se nechci sám stát kořistí... Zdejší řád a pravidla nedávají vždysmysl, jedině odvaha a nápady mi po-můžou odhalit záhadná tajemstvíostrova a přežít.
V knihách jako je Světová válka Za Zombie Survival Guide nás Max Brooks už učil, jak přežít
apokalypsu. Nyní v Minecraft: Ostrov,se dozvíme, jak přežít něco ještě
většího: sám život.Minecraft: Ostrov představuje první výpravu do světa literární fikce!Kdo by nás tam měl lépe doprovodit než Max Brooks! Je velkýmfanouškem počítačové hry Minecraft. Brooksova kniha ji koncen-truje do příběhu o přežití.Dá se říci, že hra navazuje už na tradici Robinsona Crusoa: tro-sečníka, který se ocitá na neznámém ostrově, učí se přizpů-sobovat, překonávat obtíže a prosperovat! Brooks strávil stovkyhodin, aby každá kapitola učila čtenáře nejen o Minecraft, ale o ži-votě obecně. Je úžasně inspirativní. Byl jste vždycky hráč?Nebudu tvrdit, že jsem prožil roky svého života hraním videoher, alezaujaly mě už jako osmiletého, když jsem dostal první počítačApple II. Obdivuji především Sida Meiera a jeho civilizační hry. Dá se říci, že už u vás jde o lásku k metodickým historickýmhrám, které se inspirují i globálními událostmi?Jo jo. Hledám různé cesty k vyřešení problému – což je také důvod,proč jsem si zamiloval Minecraft. Přijímáte zde úkoly a je na vás,jak je zvládnete. Nutí vás to být kreativní, což se hodí i pro orientacive světě, v němž žijeme. Svět se mění tak rychle – třeba starývzdělávací systém, který preferuje informace si jen zapamatovat, a už neučí, jak je využívat, předznamenává stagnaci. Obstojíte jen,jste-li jste dostatečně hbití, vynalézaví a flexibilní.Takže je to důraz na improvizaci, který u Minecraftu oceňujete?Ano! Minecraft vás učí, jak přemýšlet, jak řešit problém vzhledem k vaší osobnosti a tím se blíží skutečnému životu. Svět nevlastníte,svět vám nepatří, ale můžete v něm – jako jednotlivec – žít svůjživot jak chcete a řešit problémy podle svého.Minecraft: Ostrov uvádí, že nebezpečí se dá překonat jen díkyanalýze, odkud přichází a spoustě tvrdé práce. Platí to i o va-šem psaní? Pro mě už to začalo v dětství. Vyrůstal jsem s dyslexií – dnes setomu také říká „rozdíl v učení“. Ale za mě to bylo zdravotnípostižení. Nemohl jsem se učit jako ostatní děti. Byl jsem problé-movým žákem. Moje matka, bůh ji žehnej, se do značné míryvzdala své kariéry, aby mi pomáhala vyrovnat se s hadicapem,který mně ovlivnil i můj další život. Kdykoli se teď ocitnu přednějakým problémem, přemýšlím, jak ho vyřešit s ohledem na to,
kdo jsem. Když přišla Minecraft, litoval jsem, že to nebylo dřív. Mocjsem ji potřeboval a měl jsem pocit, že na ni vlastně celou dobučekám. Myslíte si, že psaní knih pomohlo znásobit vaše šance napřežití? Jak byste si počínal kdybyste ztroskotal na ostrověnebo se setkal s hordou zombie?Víte, že je to opravdu dobrá otázka. Osvojil jsem si několik doved-ností. Jako zahradník bych dokázal vypěstovat tabák, cukrovoutřtinu, bavlnu. Mohl bych vyrábět cukr. Umím si vyrobit i vlastníhnojivo, víte jak? Vezmu staré kuřecí kosti z mého kompostéru,rozemelu na kostní moučku a pohnojím zahradu, stejně jako v Mi-necraftu...
(Ze zahraničních pramenů)
Max Brooks se narodil 22. 5. 1972 v New Yorku. Je synemherečky Anny Bancroftové a režiséra, producenta, spisovatele a herce Mela Brookse. Navštěvoval Crossroads School v SantaMonice v Kalifornii, dále studoval na Pitzer College v Claremontv Kalifornii, kde získal bakalářský titul. Strávil semestr na uni-verzitě na Panenských ostrovech. Vystudoval americkou uni-verzitu ve Washingtonu v roce 1994. Brooks je od roku 2003ženatý, má jednoho syna, a žije v Kalifornii.
charles BukowskiNiKOMu NeZVONí hrANAV dosud nevydané sbírce Nikomu nezvoní hrana se charlesBukowski opět ukazuje jako geniální mistr vypravěčskézkratky, ať už jde o čisté žánrové povídky z dostihů,cynické mezilidské glosy či postmoderní mísení reality a fikce. Nesmějí chybět ani pravidelné sloupky zvané„Zápisky starého prasáka“, poetické záznamy předjitřníchsouloží, nekonečných pijatyk a jízlivých polemik s tak-zvanými literáty. Není lakoničtějšího autora nežBukowského, není děsivější krásy, než když pohlédnete doprasečích očí.
překlad: Bob hýsekVázaná, 284 stran, 298 Kč, eAN: 9788025715215
Jeff VanderMeer AdAptAceV Oblasti X, záhadné divočině, která se třicetlet brání vydat svá tajemství a odráží marnésnahy jedné expedice za druhou, vládne zima.Agentura pověřená jejím zkoumáním a kon-trolou nad ní – Jižní Zóna – v chaosu po jejímrozšíření zkolabuje. teprve nyní se poslední,zoufalý tým vydává přes hranici, aby se pokusildosáhnout odlehlého ostrova, jenž by snadmohl skrývat odpovědi na otázky, které jehočlenové hledají. pokud neuspějí, okolní světbude ohrožen.Adaptace proniká čím dál hlouběji k okolnos-tem, které obklopovaly vznik Oblasti X. co bylopříčinou této nepřirozené proměny? Komu z těch mnoha, kteří se o to pokusili, se podařilopřiblížit k pochopení Oblasti X – a na komzanechala nezvratné následky?V závěrečné části románové trilogie Jižní Zónamožná budou záhady Oblasti X vyřešeny, aledůsledky dosavadních událostí nebudou přestoo nic méně závažné – a o nic méně děsivé.
překlad: pavel BakičVázaná, 280 stran, 298 Kč, eAN: 9788025723265
https://www.kosmas.cz/knihy/214108/adaptace/
Zakoupit můžete zde
Zakoupit můžete zde
Rozhovor s autorem na další straně
CD
Kerstin Simoné
THOVT – PRATÓNFREKVENCE DUŠE
Toto dvojCD obsahuje dvě meditačnínahrávky. První z nich se jmenuje Nezištná láska a druháDokonalost – frekvence pratónu duše.Thovtovy meditace k transformaci frekvence jsou novým a jedinečným nástrojem vnímání a změny tělesných vibrací.Tento nástroj nosí každý v sobě. Jeho dokonalé využití vedek mistrovství nad hmotou.
Arkturiáni jsou výjimečné, odvážné a velmi rozvinuté bytosti. Podle jejichslov jsou již od dávných dob strážci a ochránci lidstva a Mléčné dráhy. V knize vypráví své příběhy osm z nich. Mezi nimi je lékař, vědec,ákášický knihovník, mistr meditace,válečník, Sanat Kumara, Ješua ben
Josef a Marie Magdalena.Mluví ze své perspektivy o skutečnostech, s nimiž se po-týkají, a o způsobech pomoci lidstvu. Je to rozšířený pohledz vyšší oktávy vědomí a díky skvělým komunikačním a inter-pretacním schopnostem Toma Kenyona dostaly tyto zprávypísemnou formu. Arkturiáni jsou výjimečné, odvážné a velmirozvinuté bytosti.Byli, jsou a ještě dlouho budou našimi strážci a ochránci.
https://www.kosmas.cz/knihy/229922/arkturiani/
Hans Rath
A BŮH PRAVIL:MUSÍME SI PROMLUVIT
Jakob Jakobi je psychoterapeut, ale s vlastním životem si neví příliš rady. V práci se mu nedaří, manželka hoopustila… a navrch mu její nový přítel,bývalý boxer, rozbil nos.Na pohotovosti se Jakob setkává s Abelem Baumannem, cirkusovýmklaunem, jemuž štěstí taky dvakrát
nepřeje. Zdá se, že Abel trpí podivnou poruchou osobnosti– sám sebe totiž považuje za Boha. A hledá terapeuta.Jakoba jeho nový, sympatický pacient, který se můžepochlubit celou řadou nejrůznějších talentů, okouzluje a fascinuje. Brzy si však už vůbec není jistý, s kým mávlastně tu čest – a kdo z nich dvou ve skutečnosti pomáhákomu.
THOVTPROJEKT LIDSTVODozvíte se o našich předchůdcích, jimižnebyly, k údivu mnohých, opice, ale vyso-ce vyvinuté lidské civilizace, kupříkladubájná Atlantida. Můžete si přečíst o mi-mozemském životě o podstatě času čizměnách magnetického pole Země, o postupném zvyšování frekvencí lid-
ského těla, anebo o budoucím vývoji na naší Zemi. Ale i o tom,jak byl vytvořen jedinečný a pro lidský rozum nepředstavitelněkomplexní hologram planety Země, v němž podle Thovta nynížijeme.Thovt obrací naruby zastaralé definice přírody a vybízí nás k činům i ke změnám našich dosavadních úhlů pohledu:abychom se spatřili takoví, jací skutečně jsme a uvažovalinezávisle, kriticky a naslouchali inteligenci svého srdce.
Země představuje pozoruhodný experi-ment, kde je uložen genetický materiál z tisíců světů. Společně s tímto genetic-kým materiálem zde bylo zanechánoveškeré emoční kódování a zkušenostitěchto planet a druhů, které jsou zákla-dem pro Velký experiment. Existují dalšíčasové osy, v nichž tento experiment
nebyl úspěšný. Ale vy, vaše verze, s níž vedeme tuto konverzaci,je úspěšná, a proto procházíte procesem vzestupu.Jakmile zjistíte, že navzdory všemu „negativnímu“, hrám či ma-nipulacím – jste to vy, kdo je tvůrcem bytí, můžete změnit svouverzi reality. A to všechno vede k úplně novému světu. Takže –zbývá udělat pouze jednu věc: Sněte svůj nejkrásnější sen!
S knížetem pekel jsou jen samé pro-blémy. Psychoterapeuta Jakoba Jakobihonavštíví nezvaný host. Chlapík se jmenu-je Anton Auerbach, a nepřeje si nic men-šího, než koupit Jakobovu duši. Ta mátotiž od chvíle, co se Jakob setkal s Bo-hem, mimořádnou cenu. Pro koho?
Pochopitelně pro ďábla. Nikým jiným totiž Auerbach podlesvého tvrzení není.Rozčilený Jakob odmítá na prodej duše byť jen pomyslet a „Toniho“ nebere vážně. Jenomže domnělý ďábel má v rukávunejedno eso. Jakobův život se den po dni mění v učiněné peklo.Teď by se mu opravdu hodila boží pomoc.
Svou knihu jste pojmenoval: „A Bůh pravil: Musímesi promluvit.“ Jak jste přišel na myšlenku psát o Bohu?
Mohl bych nyní říci, že to bylo boží vnuknutí, ale to bychse ale nemohl přiznat k tomu, že mě kdysi v restauraciKreuzberg napadl titul „Bůh na gauči“. A přiznávám, žetuto myšlenku podpořilo i pár deci červeného vína.Verze A Bůh pravil.... se však ukázala jako zajímavá a životaschopná i během příštích několika dnů a týdnů,a to i ve stavu střízlivém.
Kolik je „božského“ ve vás?
Mé romány obsahují nezanedbatelnou autobiografickoučást. Skoro bych řekl, že jsem zažil polovinu nebo vše-chny popsané události podobným způsobem. Ale teďnedokážu odpovědět na to, kolik je ve mně Boha, byloby to také hodně neskromné se o to pokoušet. Studovaljsem filozofii a psychologii a to mě samozřejmě ovlivni-lo.
Jak vám studium pomohlo při psaní knihy?
Na univerzitě jsem se nedostal k základním otázkám:odkud pocházíme? Kam jdeme? Co bychom měli dělat?A stále mě velmi vzrušuje, když na to dnes myslím a rádbych o tom také hovořil.
Jakob Jakobi se setká s Bohem. Chtěli byste se s ním také potkat?
Ano, ale ne tak brzy. Stačí, když se postavím Bohu tvářív tvář na konci dlouhého a šťastného života. Bylo byhezké, kdyby mě rád viděl.
Jak by takové setkání asi vypadalo?
Nejprve bych se ho pokusil u dobrého jídla a skvěléhovína přesvědčit, aby souhlasil s dalšími schůzkami. Pakbych udělal vše pro to, aby se Bůh rozpovídal. Důsledkytakového dialogu by byly nesmírné.
Jaké byly reakce na vaši knihu A Bůh pravil: Musímesi promluvit?
Zjistil jsem, že existuje velká potřeba spirituality. Lidétaké touží po svobodě a šíři myšlení. Mnoha čtenářůmse pak zvláště líbila hravost a lehkost románu.
Co vás vedlo k tomu, psát humorně o tak velkýchotázkách, jako je víra a náboženství?
Protože od mládí mám zájem o takové věci, studovaljsem filozofii. Od té doby vím, že velká témata také majívelký komediální potenciál. Není náhodou, že mnohoslavných filozofů mělo smysl pro humor.
Psaní jakotvůrčí proceszačíná jakokaždá jinápráce ráno a pokračujepodle plánu,který si určíte.Je pak je dů-ležité chovatse disciplino-vaně?
Určitě to je dů-ležité. Cesta a cíl jsou na-staveny, alepřesto si musí-te ponechatprostor prospontánní my-šlenky. A zůstatpokorný v ú-sudku o svémdíle. Když dopí-šete určitoučást, můžetebýt unešeni tím, jak jsou texty skvělé, ale příští ráno senepřestáváte divit, proč jste na papír dali takové kecy.Mimochodem i proto mě psát baví. Stále se překvapuji.V dobrém,i v tom horším smyslu. Takže pokud chcetepsát, měli byste to udělat a očekávat co nejmenší slávua peníze. To šetří zklamání.
Kde nejraději tvoříte?
Píši hodně doma, ale rád také chodím do kavárny, kteráje v prostorách bývalé továrny Od běžné kavárny se lišítím, že na stolky je zaveden ultrarychlý přístup k inter-netu a napájecí zdroje. Lidé sem chodí hlavně pracovat,tak je tu ve srovnání s běžnými kavárnami mnohem tiššíatmosféra. Neurčuji si, kolik hodin denně budu psát, alepřipravím si třeba měsíční plán. Je to proto, abychdokázal dodržet termín odevzdání rukopisu nakladateli.Někdy – bohužel spíše vzácné – mohu strávit několikhodin i jinou činností.
Kterou knihu zrovna čtete?
Existuje spousta knih, které si chci přečíst. Ukládám jena polici, aby se mi nehromadily na stole. V současnédobě mám rozečtený román „Mohamed“ od HamedaAbdel-Samáda, s nímž se znám.
(Ze zahraničních pramenů)
Bylo by hezké,kdyby mě Bůh
rád viděl
Roger Moorhouse AliAnce Mezi ďábly Hitlerův pakt se Stalinem 1939–1941Dva nejhorší diktátoři v dějinách spolu bezmáladva roky aktivně spolupracovali. Oznámenídohody mezi nacisty a Sověty ohromilo celýsvět, v jejím rámci došlo k invazi do Polska a její zhroucení vedlo k rozhodujícímu střetudruhé světové války. Roger Moorhouse ve svéknize tuto kapitolu válečných dějin probírá dohloubky, zkoumá, co vedlo k uzavření paktu i jeho ukončení a vyhlášení války někdejšímupartnerovi. Využívá přitom dobových pramenů i svědectví přímých účastníků.
Překlad: Petr KotoušVázaná, 416 satran, 398 Kč, eAn: 9788025722725
https://www.kosmas.cz/knihy/214175/aliance-mezi-dably-hitleruv-pakt-se-stalinem-1939-1941/Rozhovor s autorem na následující straně
Aliance mezi ďábly – tak jste nazval svoji knihu. Titulvelice výstižně odpovídá obsahu. Byl to okamžitý nápad?Titul mě napadl velmi rychle. Viděl jsem dva zločince, zlé až ďábelské režimy. O tom je má kniha. Nacistické Německoa Stalinův Sovětský svaz lze zařadit do stejné kategorie.Žádný z nich neuzavíral dohodu jako výraz přátelství. Obastáty sledovaly jen své strategické zájmy.
Proč jste se rozhodl psát o smlouvě právě nyní?Bylo to proto, že historické studie v angličtině se jí přílišnezabývají, dokonce se dá říci, že je téměř zapomenuta. Kdyžse můj patnáctiletý syn dověděl o událostech, které vedly kedruhé světové válce, jednoduše ji popsal jako poslední ša-chový tah předtím, než Hitler začal vojenskou kampaň. Mělpravdu, ale tento ustálený názor ignoruje skutečnost, že Hitlera Stalin byli de facto spojenci již téměř dva roky, a to je něco,co jsme společně zapomněli nebo se rozhodli zapomenout.Smlouva o neútočení v době, kdy byla uzavřena, se považo-vala za katastrofu, a to nejen těmi, kteří se obávali pravděpo-dobného vypuknutí války.Obtížné ji chápali zejména komunisté po celém světě, což jetéměř zapomenuto. Skutečnost, že se Stalin bratříčkuje s Hitlerem, byla pro mnohé v mezinárodním komunistickémhnutí naprosto otřesná. Nacistické Německo a fašismus před-stavovaly pro komunisty velkého nepřítele.
Jak Stalin vysvětloval uzavřemí smlouvy? Stalin se snažil vysvětlit smlouvu, kterou učinil, jako hru o čas,aby se mohl připravit na Hitlerovo napadení. Je to fikce, ale k této argumentaci se bohužel stále hlásí kremlologové a sta-linisté. Ke smlouvě měly být připojeny ještě tajné protokoly.Stalin je odmítl jako padělané. Jejich existenci připustil teprvev roce 1990 Gorbačov.
Ale i nacisté měli problém s vysvětlením...Nacisté odmítali sebemenší sblížení s bolševickým So-větským svazem. A za této situace Hitler uzavře smlouvu seStalinem. Tak to bylo pro Němce stejně šokující.
Je známo, že agresívně se chovaly oba státy...V historii se objevila krátkozrakost v soustředění se jen na německouagresi a moc, s níž by člověk bojoval.Zapomíná se však na to, žeSovětské svaz napadl východníPolsko a v žádném případě nešlo o mírovou operaci. Byla to vojenskáinvaze. A následná okupace bylaprovedena s velkou brutalitou."Tento aspekt se po válce neza-
padal do spojeneckého morálního příběhu. Je zřejmé, že proHitlera to znamenalo, že na východní frontě získal mír a mohlse soustředit na vojenskou kampaň proti zbytku západníEvropy.
Co získal Stalin?Pro Stalina to znamenalo fantastický obchod. Získal všechno,co chtěl. Téměř všechna stará ztracená ruská území. Dostalvýchodní Polsko, pobaltské země a Bessarabii (část Ru-munska, který je nyní částečně součástí Moldavska). Nic hoto nestálo. Nechtěl jít do války, stačilo mu jen přesunout voj-ska na jejich území. V pobaltských zemích i dnes přetrváváobava z ruské agrese. Stalin také viděl výhodu v tom, že Hitler zaútočí na Západ. V knize cituji Stalina a Molotova, spoléhali se na to, že západ-ní mocnosti - Němci, Britové a Francouzi značně oslabí a tímvzrostou šance rozšířit komunismus. Stalin věděl, že Hitler není jeho nejlepší přítel napořád.Předpokládal však, že německému útoku bude předcházetnějaká diplomatická předehra. Přímý útok byl pro něho
překvapením, i když měl dost informací z ověřitelných zdrojů, že k němu dojde.
Existují nějaké doklady o tom, že bySovětský svaz zaútočil na Hitlerajako první?O tom se diskutuje. Někteří ruštíhistorici to připouštějí, ale o takových
PATRICK TAYLORse narodil a vyrostl v Bangoru v severoirském hrabství Down.Je lékař, zabývá se předevšímvýzkumem v tomto oboru. Volnýčas rád tráví na moři, věnuje setéž stavbě modelů lodí. Jeotcem dvou dětí. Žije střídavě v Kanadě a v Irsku.Je synem lékaře a už od svýchdevíti let, kdy onemocněl obr-nou, měl o své budoucí profesijasno. „Tři měsíce jsem ležel v nemocnici a denně obdivovalstarostlivost lékařů a zdravot-ních sester.“
Jen o něco později začal psát. „V šestnácti jsem získal cenu zaeseje ve stylu Francise Bacona. A to bylo naposled, kdy jsemdosáhl na nějaké ocenění,“směje se. V Calgary v Medical Centrevedl na klinice IVF tým, kterýpřivedl na svět třetí dítě zezkumavky v Kanadě. Jehofotografii má vedle své svatebnív pracovně.
Další milé pokračování oblíbené humoristické série z irského ven-kova. Její autor Patrick Taylor patří mezi nejprodávanější autoryNew York Times a Globe and Mail.Je zima roku 1967 a v útulném irském městečku Ballybucklebo ležísníh, mrazivé počasí však nedokáže zchladit lásku vřelých srdcícelého kraje. Nejde jen o lásku mezi mužem a ženou, jako u mla-dého doktora Barryho Lavertyho a jeho snoubenky Sue Nolanové,kteří plánují společný život, ale také o lásku churavého důchodce k věrnému psu, ba i o láskyplný vztah některých členů místní hono-race k bohatství, kterému hrozí ztráty, nebo o hlubokou a neo-chvějnou lásku doktora Fingala Flahertieho O’Reillyho k domovu a lékařské práci, jež zde má už léta.O’Reilly a jeho ordinace sídlí v čísle jedna na Hlavní ulici už hez-kých pár let. Není to tak dávno, co se tu otevřely dveře téžO’Reillyho manželce, Barrymu Lavertymu a nové posile v ordinaci,jíž je doktorka Nonie Stevensová, vášnivá a sem tam popudlivámladá žena, která se možná vždycky nechová, jak se sluší a patří.Právě do čísla jedna přicházejí pacienti mladí i staří se svými nemo-cemi – počínaje spalničkami až po vzácná, záhadná onemocněníkrve.V důsledku nečekaného zvratu událostí teď ale hrozí, že O’Reilly o domov navždy přijde, pokud se celé městečko za svého doktoranepostaví a neukáže, že láska opravdu překoná všechny překážky.
https://www.leda.cz/Titul-detailni-info.php?i=691Zakoupit můžete zde
Patrick Taylor je jedním z nejprodávanějších kanad-ských autorů. Popularitu získal především sérií IrishCountry Doctor. Knihy byly publikovány ve třinácti ja-zycích. V Kanadě jde o bestsellery, které se od roku2008 prosadily na žebříčky nejprodávanějších knihvíce než 180 krát.Taylor rád vypráví historku, kterou prožil krátce potom,co se v roce 2010 přestěhoval do Salt Spring. Vstoupildo knihkupectví, přešel k sekci beletrie, vyndal jednuz knih série Irish Country Doctor a zeptal se pohled-né knihkupkyně: „Chcete, abych to podepsal? Knihupak můžete prodat za dvojnásobnou cenu.“ Žena zapultem odpověděla: „To byste musel být PatrickTaylor!“ Autor se legitimoval a v momentě se před nímocitla hromada knih k podpisu. Taylor se narodil v Blackpoolu v Anglii a vyrůstal v Bangor v Severním Irsku – přímořském městečkuvýchodně od Belfastu v okrese Down, východně odfiktivního městečka Ballybucklebo. Syn lékaře, vědělod devíti let, že chce jít v otcových šlépějích. Při každénávštěvě nemocnice obdivoval schopnosti lékařů a dovednosti zdravotních sester. Jen těžko si běhemstudia dokázal představit, že by se jim mohl někdyvyrovnat. Ale také začal psát a v šestnácti letech získal cenu zaesej napsanou ve stylu Francise Bacona. „A to bylonaposledy, co jsem něco vyhrál,“ směje se. (Ačkoli bylv roce 2005 nominován na cenu Ethel Wilson Fiction).V roce 1969 pracoval Taylor v Belfastu a napsal svůjprvní krátký příběh. Znepokojen politickou situací vSeverním Irsku se uchýlil do Kanady. Postupně pra-coval v Calgary, Winnipegu a nakonec ve Van-couveru. V Calgary ve Foothills Medical Center založilkliniku pro umělou reprodukci a vedl tým, kterýúspěšně přivedl na svět třetí kanadské dítě ze zku-mavky.Stále se věnoval psaní, i když šlo většinou o odbornépráce. Jako šéfredaktor časopisu Journal of Obs-tetrics and Gynecology Canada se však uvedl také
humornými příběhy. Díky jim přišla nabídka z časopisuCanadian Medical Association psát humorné sloupky.Záhy se na Taylora obrátil jeho přítel, nejprodávanějšíautor Jack Whyte, s otázkou: „Proč pořád píšeš tyhloupé humorné sloupky a nenapíšeš román?“ „Takjsem se do toho pustil,“ vzpomíná Taylor a dodává:„Bože, bylo to strašné. Vyhodil jsem 800 stran zma-teného rukopisu.“ V roce 1997 publikoval knihu povídek Jen zraněnýa o tři roky později román Modlete se za nás hříšníky.Povzbuzen těmito úspěchy, navrhl nakladatelské re-daktorce vydat i své sloupky. Odpověděla: „Pate,pokud byste se jmenoval Garrison Keillor, tak by tošlo“ a dodala: „Moc se mi líbí charakter O'Reillyho,proč kolem něho nevytvoříte román?" A tady se zřej-mě zrodil doktor O´Reilly, populární postava „irskýchrománů.“ To už byl Taylor pověřen vedením oddělení porodnictvía gynekologie v St. Paul's Hospital ve Vancouveru a také jmenován profesorem na lékařské fakultěUBC. Večery trávil psaním ve svém bytě a svůj note-book si nosil i do práce, aby mohl využít každouvolnou chvilku. Jeho první O'Reilly příběh vydalo nakladatelstvíInsomniac Press v Torontu v roce 2004. (Česky s názvem Doktore, fofrem, jde o život vydalo naklada-telství Leda v roce 2012). Znovu ji vydalo nakladatel-ství Forge v New Yorku a odtud se kniha katapultovalana seznam bestsellerů New York Times. „Dostal jsemsmlouvu na další dva tituly. Netušil jsem, o čembudou, jenom že to opět musí být „irské romány.“„Dostávám spoustu dopisů od lidí, kteří byli nemocní a píší mi: Vaše knihy mi pomohly překonat nemoc…Pro starého doktora je to úžasné sdělení…Nemá rád otázky na své psaní. Ale i na ně dokážeodpovědět. „Život je kolotoč, získáte jednu jízdenku,vychutnejte si jízdu. A pokud jste spisovatel, dělejte sipoznámky."
(Volně ze zahraničních pramenů)
www.leda.cz
Další tituly od Patricka Taylora
Patrick Taylor:
Život je kolotoč – vychutnejte si jízdu
TŘETÍ ČÁST Z ŘADY PŘÍBĚHŮ O AMIM
Problém je v tom, že to hmotné je pouze to vnější, kdežto štěstíúzce souvisí s tím, co je uvnitř: a to zase souvisí s láskou. A právě láska je vůdčím principem vyspělejších světů, než je tennáš. Láska je základem soudržnosti – a to je veličina, jíž se naplanetě Zemi zásadně nedostává. Proto obyvatelé na vyspě-lejších planetách vnímají život z postoje „my“, zatímco u nás jedůležité pouze „já“, ať jsou to osoby nebo nejrůznější skupiny, aťuž se tato já nazývají země, provincie, vesnice, sportovní mužst-va, církve nebo obchodní podniky. Nikdo s nikým nespolupracu-je, naopak naším přirozeným postojem je sobectví. Od něj seodvíjí i náš způsob života, jenž je poháněný starým a krutýmmotorem této civilizace, slavnou soutěživostí, která neznamenánic víc a nic míň než pravěký zákon džungle, jenž je vyjádřenuhlazený i slovy. Vyvinuté světy však již nežijí v takovémtopravěku. V nich se nesoutěží, v nich se spolupracuje a sdílí.Ve třetí části příběhu o pozemském chlapci Pedrovi jeho kos-mickém příteli Amim se kromě Vinky a Krata objevují také dalšípostavy, které společně rozehrávají nová a napínavá dobro-družství – podaří se Pedrovi a Vince žít společně na některé zplanet? Jak si poradí Krato se svou vesmírnou samotou? A jakje to s Amiho (ne)vměšováním do milostných vztahů? Kniha jeplná dojemných, ale také akčních scén, za jejichž úspěšnévyřešení by se nemusel stydět ani James Bond, natož mladýpozemšťan Pedro. Především však nabízí představu ideálníhosoužití všech vesmírných bytostí, které mohou dosáhnout klidu,míru a vrcholu duchovního rozvoje, jestliže se ztotožní s uni-verzálním principem všehomíra – Bohem–Láskou.
PŘEDCHOZÍ ČÁSTI:Enrique Barrios: AMI chlapec z hvězd
Enrique Barrios: AMI se vrací
https://www.kosmas.cz/knihy/238343/ami-3/
JAN VAN HELSING & DR. DINERO
Umíte rozpoznávat znamení?Věříte na náhody? Myslíte si, že je náhoda, když několik stovekelitních rodin vlastní větší majetek než zbytek lidstva? Považu-jete za náhodu, že se tito lidé spolu pravidelně scházejí s vyloučením veřejnosti? Domníváte se, že štěstí, bohatství,peníze a majetek přicházejí k vybraným lidem náhodně?Nejde o náhodu, nýbrž o speciální vědění týkající se zacházení s penězi a úspěchem, které je masám upíráno. Každý přece znápojem „recept na úspěch“. Skutečně existuje takový návod? Ano,existuje! Vyjádřeno zjednodušeně: Chceme-li „sklízet“ maximálnípříjem, měli bychom jednat v příhodnou dobu, což platí i profinanční operace. Pro realizaci každého rozhodnutí v našemprofesním životě, zdali je to úspěšné podnikání na volné noze,přínosný prodej či koupě firmy, anebo sdílení nápadů s ostatními– na vše existují příhodné okamžiky. Každý člověk dostane vesvém životě vícero šancí na úspěch. Většina z nás však tytopříležitosti promarní; buď proto, že je nepozná, nebo je ani roz-poznat neumí. Mnozí lidé (ke své škodě) nevidí znamení okolosebe ani se nesnaží poučit se o tom, jak životní mechanismyfungují.Že jste o něčem takovém nikdy neslyšeli? Samozřejmě, že ne!Proč by se asi scházely různé mužské spolky ve skrytu a v uta-jení, kvůli čemu by se jejich členové vázali mezi sebou přísahoumlčenlivosti? Jen tak pro zábavu? Existuje několik malých tajem-ství, která jsou známa pouze vyvoleným a jež jsou prostým lidemupírána – jedná se totiž o klíč ke skutečnému úspěchu. A tatotajemství zůstanou skryta i pro vás, pokud se ovšem nerozhod-nete otevřít tuto knihu...
Francis SpuffordZlatý vrchJaký je pravý účel nezvykle velké směnky?Provokativní román z New Yorku v 1. polovině 18. stoletíOceněn třemi literárními cenami
rok 1746. Do New Yorku, tehdy malého obchodníhopřístavu se sedmi tisíci obyvateli ve vzdálené americe,přijíždí mladý angličan richard Smith se směnkouna závratnou částku 1000 liber ve zlatě, k vyplaceníjistou firmou do 60 dnů. Nikdo netuší, jaké je jehoposlání a jak hodlá peníze použít. ve městě se nicneutají a zpráva o závratně bohatém cizinci se rozšíří rychlostí blesku. Je bedlivě sledovánmístními vysokými politiky, zejména lstivým a všeho schopným nejvyšším soudcem Delanceyem, který kolonii ovládá. Přichází Smith jako podvodník, tajný posel, či jako prod-loužená ruka francouzského krále?román britského spisovatele Francise Spufforda barvitě popisuje tehdejší New York,bravurně vykresluje jeho ráz, atmosféru a obyvatele – směsici anglických a holandskýchpřistěhovalců, otroků, kolonistů i indiánů s jejich tradicemi, rozdílnými povahami a takédravostí.
http://www.ivysehrad.cz/kniha/zlaty-vrch/Zakoupit můžete zdeUkázka z knihy
na následující straně
http://www.ivysehrad.cz/
„Já jsem Lovell,“ řekl obchodník sedící u krbu a vstal. Jeho stručný popis propotřeby prvního seznámení: stáří padesátlet, byl vysoký a štíhlý, nicméně obličej mělneotesaný a tváře povislé, jako by ho přírodauhnětla klouby; prohnané, roztěkané oči,hnědé kalhoty ke kolenům a krátce za-střižená paruka zažloutlá od tabákovéhokouře. „Čím posloužím?“„Dobrý den,“ řekl pan Smith, „protože tourčitě je dobrý den, i když prší a je větrno. A je tma. Omluvte cestujícímu v obchodnízáležitosti jeho netrpělivost, pane. Mám tučest předložit vám směnku, kterou na vásvystavili vaši londýnští partneři, pánovéBanyard a Hythe. A žádám, abyste ji laskavěihned akceptoval.“„Nepočkalo by to do rána?“ řekl Lovell. „Užje po zavírací hodině. Přijďte znovu a doplňte si hotovost v devět hodin. I když učástky přes deset liber šterlinků vás budunucen požádat, abyste mi týden posečkal,protože peníze na ruku jsou vzácnost.“„Ach,“ řekl Smith. „Je na vyšší částku.Mnohem vyšší. A já k vám spěchám přímo z lodi, ještě postříkaný solí, špinavý jakopes, co právě vylezl z kachního rybníku, neabych žádal proplacení, ale abych vámzdvořile nabídl odložení splátky.“Podal mu desky, v nichž se po otevřeníobjevila obálka zřetelně označená černouvoskovou pečetí B. a H. Lovell pečeť s povy-taženým obočím rozlomil. Při čtení je po-vytáhl ještě výš.„Pane, smiluj se nad námi,“ vydechl. „To jesměnka na tisíc liber.“„Ano, pane,“ řekl Smith. „Na tisíc liberšterlinků, neboli jak se v ní říká, na tisícsedm set třicet osm liber, patnáct šilinků a čtyři pence. V newyorské měně. Mohu seposadit?“Lovell ho nevnímal. „Jeme,“ řekl, „doneslampu blíž.“Zaměstnanec donesl jednu právě zapálenousvíčku v cylindru a Lovell přiložil papír těsněk horkému sklu; tak blízko, že Smith málemvyskočil, aby mu ho vytrhl, za což jej Lovellodmítavým zdvižením ruky pokáral. Papírnicméně nespálil, pouze jej přikláněl tak, abyho plamen prosvítil a vystoupily bledé linievodoznaku s kresbou mořské panny.„Papír je v pořádku,“ řekl zaměstnanec.„Písmo taky,“ dodal Lovell. „RukopisBenjamina Banyarda, řekl bych.“„Ano,“ potvrdil Smith, „i když ve své kan-
celáři na Mincing Lane, když pro mě vypiso-val tuhle směnku, se jmenoval BarnabyBanyard. No tak, pánové, myslíte, že jsem jinašel na ulici?“Lovell ho zkoumal, oděv, ruce, tvář i vystu-pování, jako by o něm už slyšel, neshledalvšak nic, co by žádalo vysvětlení.„To jste klidně mohl,“ řekl, „protože vásneznám. Co je to? A kdo jste vy?“„Co to asi je a kdo asi jsem já. Směnka v ceně tisíce liber a cestující, který ji vlastní.“„Nebo cár papíru, kterým si klidně můžuvytřít zadek, a prolhaný darebák. Budete simuset vymyslet něco lepšího. S Banyardemobchoduju dvacet let a dvacet let přes něplatím Kingstonu faktury ze svých obchodů s cukrem. Něco takového ale nikdy. Ještěnikdy mi nepřišel jen tak z druhé stranyoceánu papír na vyplacení částky za téměřcelou sezonu, bez jediného slova neboupozornění nebo bez svolení. Znovu septám: Kdo jste? Čím se zabýváte?“„Takže obecně, pane Lovelle, kupuji a pro-dávám. Běhám po světě sem a tam.Hledám, co se dá využít, do čeho bych mohlvrazit svých tisíc liber. Ale konkrétně, paneLovelle, je to něco, o čem bych radějipomlčel. Důvěrná věc.“„Ty štěně jedno drzý, tohle na mě nezkoušej!Mluv jasně nebo ten tvůj cennej papírspálím.“„To neuděláte,“ řekl Smith.„Že ne? Pěkně jste vyletěl, když jsem ho dalk lampě. Mluvte, nebo shoří.“„A vaše dobré jméno s ním. Pane Lovelle,věc se má takhle: Poptával jsem se nalondýnské burze u slušně zavedenýchobchodníků, kteří dělají spolehlivé obchody,a vaše jméno se objevilo u Banyarda – cobyvážený partner. A tak mi vystavili směnku.“„To ještě nikdy neudělali.“„Teď to udělali. S ujištěním, že jste pro tovhodný. Což jsem rád slyšel, protože jsemplatil hotově.“„Hotově,“ hlesl Lovell jako ozvěna. A četlnahlas: „,Za šedesát dní zaplaťte připředložení této druhé směnky panuRichardu Smithovi částku ve výši…‘ říkáte,že jste složil hotovost?“„Ano.“„Z vlastního nebo za někoho jiného? Jakoprostředník nebo hlava firmy? K vyrovnáníúčtu, nebo abyste vystavil novou směnku?Abyste investoval, nebo to roztočil zakřiklavý volány a saténový vesty?“
„Zkrátka hotovost, pane. Což bylo samo o sobě dostatečně výmluvné.“„Bezpochyby jste nepovažoval za vhodnécestovat s takovým balíkem zlata přesoceán.“„Přesně tak.“„A zároveň doufal, že na druhé straněnarazíte na troubu, který vám na požádánívymění papír za zlato.“„Nikdy jsem neslyšel, že by se Newyorčanédali snadno napálit,“ odpověděl pan Smith.„Taky že nedáme, pane,“ pokračoval Lovell,„taky že nedáme.“
Anglický spisovatel FRANCISSPUFFORD (nar. 1964) je uzná-vaným autorem pěti nebeletristic-kých knih – Unapologetic: Why,despite Everything, ChristianityCan Still Make SurprisingEmotional Sense; Red Plenty;True Stories: And Other Essays; I May Be Some Time: Ice and theEnglish Imagination; The ChildThat Books Built: A Life inReading. Některé byly přeloženydo několika jazyků.Zlatý vrch je jeho prvním romá-nem, v němž se představil jakoskvělý, vtipný, vytříbený vypra.-věč, který s mimořádnou fantaziídokáže vést čtenáře svým pří-během a neustále jej překvapujenečekanými zvraty či atmos-férou, v níž se odehrávají. Román získal tři literární ocenění– cenu Costa, Ondaatjeho cenuza nejlepší „genius loci“ v romá-nu a cenu Desmonda Elliotta.Francis Spufford je ženatý, májedenáctiletou dceru a vyučujepsaní na Goldsmith College v Londýně.
![V N' ! $ ] S U D Y R G D M · V N' ! $ ] S U D Y R G D M Y LL1 } d v h g q U h s x e oln r y ud g | ? ] V ' 2 1 : H F.2 1 G ; I & 2 = A / 968< BH >. 1 E V 2 ?8H 5 < F. 5](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5f4f430a03786914d44b6c1d/v-n-s-u-d-y-r-g-d-m-v-n-s-u-d-y-r-g-d-m-y-ll1-d-v-h-g-q-u-h-s-x.jpg)
