2017Příjmy z nájmu a paušál na dopravu 14 Odpisy majetku 14 Paušál na dopravu 15 Zařazení...

22017

ÚČETNICTVÍ

Pronájem budovy a opravy v účetnictví 8Podnikání slovenského občana v České republice 8Poplatky za obaly – obalová společnost EKOKOM 8Uhrazená záloha – účtování 8Dálniční známka – Slovensko 9Ztráta s. r. o. 9Darovací smlouva 10Sada zimních kol nad 40 000 Kč při pořízení automobilu 10Dobrovolná likvidace firmy 10

DAŇ Z PŘÍJMŮ

Zdanění úrokového výnosu z dluhopisů 11Dohoda o provedení práce a daň z příjmů 11Cestovní náhrady za užívání soukromého vozidla v podnikání 12Výdaje paušálem 12Finanční dar místostarostovi 12

Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti 12Příjmy z pronájmu stroje 13Dividendy 13Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – pracovní úraz 13Nerezident 14Příjmy z nájmu a paušál na dopravu 14Odpisy majetku 14Paušál na dopravu 15Zařazení webového portálu do nehmotného majetku 15Faktura vystavená před dodáním zboží 15Úprava daňového základu o úroky z půjčky společníkovi 16Dar – nezaplacen do konce roku 16EET – pověření k evidování tržeb 16

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTYVeletrh a místo plnění pro DPH 17DPH a nabití zákaznické karty 17Doručení přijatých faktur z hlediska DPH 17

Fotovoltaická elektárna 18Sazba daně DPH – balíček služeb 18Souběh výdělků a obrat pro registraci k DPH 18Registrace v Německu 19Veletrh a místo plnění pro DPH 20Odběr zboží pro osobní potřebu 20

DŮCHOD A PODNIKÁNÍ

Starobní důchodce a souběh DPP u dvou zaměstnavatelů 21Podnikatel a starobní důchod 21Předčasný starobní důchod a dohoda o provedení práce 21Autorský honorář – starobní důchodce 22Benefity pro bývalé zaměstnance 22Nepeněžní dar při odchodu do důchodu 23Odměna statutárního orgánu a dohoda o provedení práce 23

AKTUALITYNovinky v legislativě 24

TIP Wolters KluwerOBSAH

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 2Ing. Vlasta Ptáčková

1. 3. 2017 daň z příjmů • podání vyúčtování daně z příjmů

ze závislé činnosti za zdaňovací období 2016

8. 3. 2017 zdravotní pojištění • odvod zálohy OSVČ za únor 2017

13. 3. 2017 spotřební daň • splatnost daně za leden 2017

(mimo spotřební daň z lihu)

15. 3. 2017 daň z příjmů • čtvrtletní záloha na daň

20. 3. 2017 daň z příjmů • měsíční odvod úhrnu sražených

záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

• elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2016

sociální pojištění • odvod zálohy OSVČ za únor 2017 • odvod pojistného na dobrovolné

nemocenské pojištění OSVČ za únor 2017

• podání formuláře Přehled o výši pojistného zaměstnavatele za únor 2017

• odvod pojistného za zaměstnance za únor 2017

zdravotní pojištění • podání formuláře Přehled o platbě

pojistného zaměstnavatele za únor 2017

• odvod pojistného za zaměstnance za únor 2017

27. 3. 2017 daň z přidané hodnoty • daňové přiznání a daň za únor

2017 • souhrnné hlášení za únor 2017 • kontrolní hlášení za únor 2017

energetické daně • daňové přiznání a splatnost daně

z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2017

spotřební daň • splatnost daně za leden 2017

(pouze spotřební daň z lihu) • daňové přiznání za únor 2017 • daňové přiznání k uplatnění

nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za únor 2017 (pokud vznikl nárok)

31. 3. 2017 daň z příjmů • odvod daně vybírané srážkou podle

zvláštní sazby daně za únor 2017

3. 4. 2017 daň z příjmů • podání vyúčtování daně vybírané

srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2016

• podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2016, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám

• podání sdělení, že poplatníkovi nevznikla v roce 2016 daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob, ke které je registrován (§ 136 odst. 5 daňového řádu)

• uplatnění plné moci k zastupování pro daňového poradce nebo advokáta u věcně a místně příslušného správce daně (§ 136 odst. 2 daňového řádu)

NOVĚ jako

Zjistěte více na www.dauc.cz

TÉMA MĚSÍCE

DAŇ

OVÝ

KAL

END

ÁŘ

1DAUC.cz | Otázky & odpovědi z praxe | 1 / 2017

https://www.dauc.cz/predplatne/otazkyaodpovedi

https://www.dauc.cz/predplatne/otazkyaodpovedi

http://www.dauc.cz

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


Termín pro podání daňového přiznání

Pokud poplatník vyplňuje daňové přiznání za rok 2016 sám, musí ho podat a zaplatit daň z příjmů do 3. 4. 2017.

Kdo při podání daňového přiznání využívá služeb daňového poradce, musí do 3. 4. 2017 předložit finančnímu úřadu plnou moc, ze které vyplývá, že daňového porad-ce podáním přiznání k dani z příjmů pově-řil. Termín pro podání daňového přiznání se pak pro něj posouvá na 3. 7. 2017.

Registrační povinnost – daně

Podle § 125 zákona č. 280/2009 Sb., daňo-vý řád (dále jen „DŘ“ nebo „daňový řád“), registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani. Povinnost podat přihlášku k jednotli-vým daním je upravena speciálními daňo-vými zákony. Například podle § 39 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), vzniká poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob (dále také jen „FO“) uvede-nému v § 2 odst. 2 ZDP povinnost podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzic-kých osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo ve kterém přijal příjem ze samostatné činnosti.

Správce daně rozhodne o registraci podle § 129 DŘ do 30 dní ode dne podání přihláš-ky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad. Daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně daňové identifikační číslo a daňový

subjekt je povinen uvádět ve všech přípa-dech, které se týkají daně. Obecným identi-fikátorem je u fyzické osoby rodné číslo (viz § 130 DŘ).

Daňová rezidence

Dále je třeba určit daňovou rezidenci. Daňová rezidence se určuje podle § 2 ZDP. Rezidentství rozpracovává pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém jsou dále rozvedeny některé pojmy a postupy:

Poplatníci jsou daňovými rezidenty Čes-ké republiky, pokud mají na území Čes ké re pub liky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

V případě, že se jedná o daňového reziden-ta České republiky, přiznává v českém daňovém přiznání své „celosvětové“ příjmy. Daňový nerezident přiznává pouze příjmy plynoucí z území České republiky.

Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní, či pronajatý. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem

k okol nostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. žije-li v něm rovněž např. s man-želkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (samostatnou činnost, zaměstnání apod.).

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, nerezident České republiky, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo získal povolení nebo oprávnění vyko-návat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo započal vykonávat činnost uvedenou nebo přijal příjem (viz § 39 odst. 2 až 3 ZDP).

Podle § 35c odst. 5 ZDP pokud příjmy z České republiky činí nejméně 90 % všech jeho celosvětových příjmů (vyjma nezdani-telných, osvobozených a zdaněných sráž-kovou daní), a jedná se o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, může si za standardních podmínek nárokovat odpočty od základu daně, všechny slevy na dani. Daňové zvýhodnění na vyživova-né děti podle § 35c odst. 1 ZDP) může uplatnit poplatník na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nesplňují podmínky stanovené v § 2 odst. 2 ZDP nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (viz § 22 ZDP).

Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k regist-raci, pokud přijímá pouze příjmy (viz § 39 odst. 4 ZDP):

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016Blíží se termín pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „daňové přiznání“) za rok 2016, proto uvádíme povinnosti s tím spojené včetně ukázky konkrétního příkladu. A navíc jako přílohu tohoto vydání časopisu připojujeme ukáz-kový vyplněný formulář daňového přiznání. Stáhnout si jej můžete prostřednictvím odkazu uvedeného v rozesílacím e-mailu.

ING. VLASTA PTÁČKOVÁ

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


a) které nejsou předmětem daně,b) které jsou osvobozené od daně, neboc) z nichž je daň vybíraná srážkou podle

zvláštní sazby daně.

Registrační povinnost – sociální a zdravotní pojištění

Poplatník je povinen se současně s regist-rací k dani zaregistrovat i k platbě sociální-ho a zdravotního pojištění. Podat přihláš ku k registraci a současně se zaregistrovat k pří - slušnému finančnímu úřadu (dále jen „FÚ“), příslušné okresní nebo pražské správě sociál ního zabezpečení (dále jen „SP“) a příslušné zdravotní pojišťovně (dále jen „ZP“) je možné i prostřednictvím systému Centrálního registračního místa, a to pro-střednictvím formuláře vyplňovaného na živnostenském úřadě.

Podle § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, platí, že: „Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit pří-slušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukon-čení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na zákla-dě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušné-mu živnostenskému úřadu.“

Podle § 48 zákona č. 582/1991 Sb., o orga-nizaci a provádění sociálního zabezpečení, platí, že: „Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den zahájení (opětovného zahájení) samostatné výděleč-né činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat. Tuto povinnost je osoba samo-statně výdělečně činná povinna splnit nej-později do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala sku-tečnost, která zakládá tuto povinnost.“

Povinnost podat daňové přiznání

Podle § 38g ZDP je daňové přiznání povi-nen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se

nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána sráž-kou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z pří-jmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé čin-nosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včet-ně doplatků mezd od těchto plátců podle § 38ch odst. 4 ZDP. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období pro-hlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.

Nevznikla-li fyzické osobě dosahující pouze příjmů ze závislé činnosti povinnost podat daňové přiznání, srážku a odvod záloh na daň provádí u takové osoby zaměstnavatel.

Rovněž není povinen podat daňové při-znání poplatník, jemuž plynou pouze pří-jmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

Daňové přiznání je povinen podat poplat-ník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Podle § 16a ZDP činí solidární zvýšení daně 7 % z kladného roz-dílu mezi:zz součtem příjmů zahrnovaných do dílčí-

ho základu daně podle § 6 ZDP a díl-čího základu daně podle § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období azz 48násobkem průměrné mzdy stanove-

né podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Pro rok 2016 byla vydána vyhláška MPSV č. 244/2015 Sb., o výši všeobecného vymě-řovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vymě-řovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu

stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důcho-dů v roce 2016, kterou byla stanovena prů-měrná mzda. Průměrná mzda se vypočítá ze všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, který činí 26 357 Kč, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovací-ho základu, který je 1,0246. Součinem těch-to dvou čísel dostaneme výši průměrné mzdy pro rok 2016, která činí 26 357 x x 1,0246 = 27 006 Kč. Její 48násobek činí 1 296 288 Kč, pro účely výpočtu záloh na solidární zvýšení daně u závislé činnosti bude záloze podléhat až hrubý měsíční pří-jem převyšující částku 108 024 Kč.

Vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, nelze o ni pro účely daně z příjmů snížit příjmy zahrnova-né do dílčího základu daně podle § 6 ZDP. Výjimkou je, že při výpočtu solidárního zvýšení daně lze o daňovou ztrátu z příjmů ze samostatné činnosti snížit pro účely tohoto solidárního zvýšení daně příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 ZDP (§ 16a odst. 3 ZDP).

Další podrobnosti týkající se daňového přiznání upravuje § 38g ZDP. Podmínky daňového přiznání podávané osobou zpravující pozůstalost, jsou stanoveny v § 38ga ZDP a v insolvenčním řízení v § 38gb ZDP.

Předmět a sazba daně

Podle § 3 ZDP předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6),b) příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),d) příjmy z nájmu (§ 9),e) ostatní příjmy (§ 10).

Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok. Sazba daně z příjmu fyzických osob ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP (viz dále) a o odčitatelné položky od základu daně podle § 34 ZDP (viz dále) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.

Příjmy z dohod o provedení práce

Podle § 36 odst. 7 ZDP zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Konkrétně se jedná o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Výhodné je uplatnění např. u studentů nebo důchodců, kteří si přivy-dělávají na základě dohod o provedení práce.

Poplatník si přivydělal na dohodu o provedení práce ve firmě A 5 000 Kč měsíčně, ve firmě B 6 000 Kč měsíčně a ve firmě C 2 500 Kč měsíčně. To je celkem 13 500 Kč měsíčně, ale ani u jednoho plátce nebyl nepřekročen limit ve výši 10 000 Kč.

Poplatník využije postup podle § 36 odst. 7 ZDP a podá daňové přiznání, kde uvede:Celkový roční příjem 162 000 KčDaň ve výši 15% 24 300 KčSleva na dani -24 840 Kč

Plátce daně je povinen na žádost poplat-níka vystavit do 10 dnů potvrzení o výši vyplacených příjmů a o sražené dani, které bude přílohou daňového přiznání. Po uplatnění slevy na dani mu bude v uvedeném příkladu vrácena celá zapla-cená daň.

Roční zúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

Ustanovení § 38k odst. 7 ZDP mohou ve svůj prospěch využít poplatníci při výkonu závislé činnosti v případech, že opomenou při nástupu do zaměstnání podepsat prohlášení k dani ze závislé činnosti, zaměstnavatel jim v průběhu roku sráží 15% srážkovou daň a při ročním zúčtování daně dodatečným podepsáním prohlášení se sražená daň u téhož zaměstnavatele vrátí jako přeplatek na dani. Žádost o roční zúčtování může poplatník podat pouze u posledního zaměstnavatele a u něj může v rámci

provedeného ročního zúčtování daně nárokovat pouze jím sraženou daň z pří-jmů ze závislé činnosti.

Paušální výdaje

V přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybí-rána zvláštní sazbou daně, pokud nevyuži-je postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP.

K příjmům podle § 6 až 10 ZDP může uplat-nit daňově uznatelné výdaje podle § 24 ZDP nebo může uplatnit výdaje procen-tem z příjmů.

Výdaje procentem z příjmů, tzv. paušál, může uplatnit podle § 7 odst. 7 ZDP s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši:a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby,

lesního a vodního hospodářství a z pří-jmů z živnostenského podnikání řeme-slného; nejvýše lze uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

b) 60 % z příjmů ze živnostenského pod-nikání; nejvýše lze uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařaze-ného v obchodním majetku; nejvýše lze uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše lze uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

U příjmů z nájmu podle § 9 odst. 4 ZDP neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů, nejvýše do částky 600 000 Kč.

Uplatní-li poplatník výdaje procentem z příjmů, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti nebo z nájmu a je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vznik-lých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti nebo z nájmu.

Ve smyslu § 35ca ZDP může poplatník, který uplatní u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP nebo u díl-čího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 ZDP a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže:

a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, tzn. nemůže uplatnit slevu na manželku,

b) uplatnit daňové zvýhodnění na vyži-vované dítě podle § 35c odst. 1 ZDP.

Základ daně

Podle § 5 ZDP základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosaže-ní, zajištění a udržení. U poplatníka, které-mu plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů podle § 6 až 10 ZDP, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.

Nezdanitelné části základu daně

V rámci daňového přiznání může poplatník uplatnit podle § 15 ZDP následující nezdanitelné části základu daně:1) Od základu daně lze odečíst hodnotu

bezúplatného plnění, tj. daru, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na pod-poru a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitár-ní, charitativní, náboženské pro regis-trované církve, opuštěná zvířata, odstraňování následků živelní pohro-my, dále fyzickým osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu atd., pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáh-ne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnic-ké účely se hodnota jednoho odběru krve, kdy nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve, oceňuje částkou 2 000 Kč a hod-nota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč.

2) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňo-vacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnu-tého bankou nebo stavební spořitelnou sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zákona č. 96/1993 Sb., o staveb-ním spoření a státní podpoře stavební-ho spoření, použitým na financování bytových potřeb.

PŘÍKLAD

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


Bytovými potřebami pro účely daně z pří-jmů se rozumí:a) výstavba bytového domu, rodinného

domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, nebo změna stavby,

b) koupě pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v sou-vislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) koupě1. bytového domu,2. rodinného domu,3. rozestavěné stavby bytového

domu nebo rodinného domu,4. jednotky, která nezahrnuje nebyto-

vý prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu,

e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo užívání, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f ) vypořádání společného jmění man-želů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním rodinného domu nebo bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje neby-tový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo zápůjčky použi-tých poplatníkem na financování byto-vých potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby

Použije-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samo-statné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v po měr-né výši.V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zleti-lých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3 písm. a) až c) ZDP, může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník

předmět bytové potřeby vlastnil a před-mět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3 písm. a), c) a e) ZDP užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě roze-stavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z man-želů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3 písm. b) ZDP, u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby byto-vé potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen.Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 15 odst. 3 písm. d), f ), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový pro-stor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle § 15 odst. 3 písm. d), f ), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalé-mu bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.V roce nabytí vlastnictví stačí, pokud poplatník předmět bytové potřeby vlastnil ke konci zdaňovacího období.Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

3) Od základu daně ve zdaňovacím obdo-bí lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

a) penzijní připojištění se státním pří-spěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uza-vřené mezi poplatníkem a penzijním fondem nebo penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojiš-tění se státním příspěvkem na zdaňo-vací období sníženému o 12 000 Kč;

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního

pojištění nebo na základě jinak sjedna-né účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojiště-ní, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a sou-časně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spo-ření uzavřené mezi poplatníkem a pen-zijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňo-vací období sníženému o 12 000 Kč.

Pokud poplatníkovi jeho penzijní připo-jištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázo-vé vyrovnání nebo plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a je příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kte-rém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých letech z důvodů zaplacených příspěvků základ daně snížen.

4) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uza-vřené mezi poplatníkem a pojišťovnou, za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdří-ve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let věku, a u pojistné smlouvy s pevně sjedna-nou pojistnou částkou pro případ doži-tí navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důcho-dového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


jednorázového pojistného se zaplace-né pojistné poměrně rozpočítá na zda-ňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Při nedodržení těchto podmínek nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Do řádku č. 48 daňového přiznání lze uplatnit součtem max. 12 000 Kč za různé formy penzijního pojištění celkem a stej-nou částku jako maximální do ř. 49 daňové-ho přiznání na soukromé životní pojištění 12 000 Kč ročně.

5) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace odborové orga-nizaci, do výše 1,5 % zdanitelných pří-jmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

6) Od základu daně ve zdaňovacím obdo-bí lze odečíst úhrady za zkoušky ově-řující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsled-ků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postiže-ním, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je oso-bou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Slevy na dani

V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba, § 35bb a § 35bc ZDP a daňového zvýhod-nění na vyživované dítě podle § 35c ZDP. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplat-ník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Jedná se o tyto slevy:a) Základní sleva ve výši 24 840 Kč

na poplatníka.b) Sleva na manžela/ku ve výši 24 840 Kč,

pokud žije s poplatníkem ve společně

hospodařící domácnosti, a pokud nemá vlastní příjem přesahující za zda-ňovací období 68 000 Kč; je-li manžel ka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvoj násobek.Do vlastního příjmu manželky se nezahrnují dávky státní sociální pod-pory, (tj. přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porod-né, pohřebné), příspěvek na péči, sociál-ní služby, dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní při-pojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním pří spěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, dále státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a o stát ní podpoře stavebního spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budou-cí povolání se posuzuje podle zá kona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP. U manželů, kteří mají majetek ve společ-ném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů pova-žuje za příjem druhého z manželů.Podle pokynu GFŘ D-22 u manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje pří-jem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložená do obchod-ního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemo-vité věci se zdaňuje u manžela, který má nemovitou věc vloženou do ob chodního majetku – viz § 7 ZDP); příjem, který se pro účely daně z pří-jmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z nájmu nemo-vité věci ve společném jmění manželů), se zdaňuje jen u jednoho z nich (viz § 9 odst. 2 ZDP nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchod-ním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich – viz § 10 ZDP).

Do příjmů manželky či manžela pro účely uplatnění slevy na dani se zahr-nují veškeré příjmy „v hrubém“, tj. nesnížené o daňové výdaje, včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou osvobozeny od daně z pří-jmů fyzických osob (např. prodej nemo-vitosti, auta, cenných papírů při splnění podmínek dle § 4 ZDP).Do příjmů se zahrnují dávky sociálního pojištění dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (např. starobní důchod včetně tzv. před-časného starobního důchodu, plný i částečný invalidní důchod, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod, náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti, vy rovnávací příspěvek v těhotenství a ma teřství, peněžitá pomoc v mateřství).Jestliže došlo k uzavření sňatku během roku, činí sleva 1/12 z částky 24 840 Kč za každý měsíc, ve kterém byla uplat-něná osoba k prvnímu dni manželkou (manželem). Slevu lze uplatnit pouze ročně, a to na základě daňového při-znání či ročního zúčtování daní. Měsíčně se sleva neuplatňuje.

c) Základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojiš-tění podle zákona o důchodovém pojištění a na rozšířenou slevu na in va liditu ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invali-ditu třetího stupně.

d) Sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatník držite-lem průkazu ZTP/P.

e) Sleva na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povo-lání studiem nebo předepsaným výcvi-kem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

f ) Sleva za umístění dítěte podle § 35bb ZDP odpovídá výši výdajů prokazatel-ně vynaložených poplatníkem za umís-tění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v před-školním zařízení. Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


domácnosti. Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za rok 2016 lze uplatnit 9 900 Kč.

g) Sleva na evidenci tržeb podle § 35bc ZDP činí 5 000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé elektronicky zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, povinnost evidovat.

Daňové zvýhodnění

Poplatník, daňový rezident ČR, má podle § 35c ZDP nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplat-nit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplat-ník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 ZDP alespoň ve výši 6násob-ku minimální mzdy.

Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP, a pří-jmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. Poplatník, který je daňovým rezi-dentem členského státu EU, může slevu/bonus uplatnit, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů.

Důchody a penze

Důchody a penze, které jsou vypláceny pravidelně, jsou osvobozeny od daně z pří-jmů podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP pouze do výše 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. 1. daného roku. Důchod

za rok 2016 osvobozen pouze do částky 356 400 Kč. Důchod vyplacený nad tuto částku je předmětem daně z příjmů podle § 10 ZDP. Zpětně vyplacený důchod se nepovažuje za pravidelně vyplácený důchod. I v tomto případě lze aplikovat § 38g ZDP, podle kterého daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzic-kých osob, přesáhly 15 000 Kč. Povinnost podat daňové přiznání tedy platí za před-pokladu, že takový rozdíl činí více než 15 000 Kč.

Přehled o příjmech a výdajích

Poplatník musí současně s přiznáním k dani z příjmů podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2016 na příslušnou správu sociálního zabezpečení a na pří-slušnou zdravotní pojišťovnu.

Celkový příklad

Na příkladu poplatníka, pana Votruby, uká-žeme různé varianty možných příjmů fyzických osob, abychom tuto problema-tiku postihli v co největší šíři. V závorce uvádíme číslo příslušného řádku v přiznání.1) Poplatník byl v období 1. 1. do 30. 4. 2016

zaměstnán v hlavním pracovním poměru ve Výzkumném ústavu šlechti-telském. Příjmy z této závislé činnosti byly za rok 2006 (podle potvrzení o zdanitelných příjmech) v hrubé část-ce 120 000 Kč (ř. 31). Platba povinného pojistného hrazeného zaměstnavate-lem podle § 6 odst. 12 ZDP činila 40 800 Kč (ř. 32), tj. superhrubá mzda představuje částku 160 800 Kč (ř. 34). Záloha na daň z příjmu činila 24 120 Kč (ř. 84).

2) Od 1. 3. 2016 se zaregistroval jako OSVČ. Příjmy z této podnikatelské čin-nosti v částce 2 000 000 Kč, skutečné výdaje 1 500 000 Kč. (příloha č. 1 ř. 101 a 102, návazně ř. 37).

3) V roce 2016 měl poplatník ještě příjmy z převodu podílů ve společnosti s ruče-ním omezeným v celkové výši 500 000 Kč. Pan Votruba měl na této společnosti účast ve výši 50 %. Společnost vznikla dne 4. 6. 2005. Jedná se o osvobozený příjem, protože uplynulo již 5 let mezi nabytím a převo-dem [viz § 4 odst. 1 písm. r) ZDP], a v daňovém přiznání se neuvádí.

4) Příjem z pronájmu nebytového prosto-ru činil 132 000 Kč. Výdaje byly mini-mální, proto uplatnil paušál ve výši 30 %, protože u této činnosti je v soula-du s § 9 odst. 4 ZDP možné uplatnit 30 % z příjmů, tj. 39 600 Kč (příloha č. 1 ř. 201 a 202, návazně ř. 39).

5) Poplatník má podíl na veřejné obchodní společnosti, ze které měl v roce 2016 zisk 60 800 Kč. Příjem je zdaněn podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (příloha č. 1 ř. 112, návazně součást ř. 37).

6) Poplatník prodal byt v osobním vlast-nictví v prosinci 2016 za částku 2 600 000 Kč. Celou částku plánuje použít do jednoho roku k nákupu nového většího bytu. Pokud stihne koupit do jednoho roku od prodeje, je to osvobozený příjem podle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP a do daňového přiznání se tedy prozatím neuvádí. Pokud by byt do roka ode dne prodeje nekoupil, musí v roce 2017 zdanit podle § 10 ZDP.

Pan Votruba uplatnil tyto nezdanitelné části základu daně:1) Poskytl dar sportovnímu klubu ve výši

20 000 Kč na dovybavení nářadím dět-ského gymnastického oddílu. Dále dvakrát bezplatně daroval krev, tj. odpočet 4 000 Kč – podle § 15 odst. 1, na ř. 46 uvede 24 000 Kč.

2) Platil si penzijní připojištění v částce 2 000 Kč měsíčně, tj. 24 000 Kč ročně. Jako nezdanitelnou část základu daně si může uplatnit částku přesahující 12 000 Kč, na ř. 48 si uplatní 12 000 Kč podle § 15 odst. 5 ZDP.

3) Platil si soukromé životní pojištění v část-ce 1 000 Kč měsíčně tj. 12 000 Kč ročně, celou tuto částku si uplatní do daňových výdajů podle § 15 odst. 6 ZDP na ř. 49.

4) Poplatník získal hypoteční úvěr na stav-bu rodinného domku a uplatňuje odpočet úroku ve výši 9 600 Kč podle § 15 odst. 3 ZDP na ř. 47.

Dále pan Votruba uplatnil slevy na dani:1) Základní slevu na dani na poplatníka

ve výši 24 840 Kč podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP na ř. 64.

2) Daňové zvýhodnění na dítě ve výši 13 404 Kč podle § 35c ZDP na ř. 72.

3) Slevu za umístění dítěte podle § 35bb ZDP za ve výši 9 900 Kč, tj. na ř. 69a.

Výše daně z příjmů fyzických osob, kterou pan Votruba odvede za rok 2016, tedy činí 41 196 Kč.

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

Pronájem budovy a opravy v účetnictví

Dcera – jednatelka společnosti – má pronajaté chatky (pionýr-ský tábor), budovu a restauraci od svého otce. Za tento nájem má zaplatit 200 000 Kč ročně. Společnost provádí na pronaja-tých objektech opravy a započítává je s nájmem. Je tento postup správný?

Ano, jedná se o poměrně častou situaci, kdy dochází ke kompenza-ci oprav pronajatého majetku se závazkem z nájmu. Pokud povin-nost opravovat cizí majetek vyplývá z nájemní smlouvy, je tento postup možný. Je ovšem nutné o obou skutečnostech (opravy i nájemné) správně účtovat a správně provést vzájemný zápočet. Ještě je nutné připomenout, že otec a dcera jsou osoby spojené a pro účely daně z příjmů je nutné do základu daně obou stran (pronajímatele i nájemce) promítnout obvyklé ceny, jaké by byly sjednány mezi osobami, které nejsou spojené (§ 23 odst. 7 ZDP).

Účtování MD/D PoznámkaOprava najatého prostoru

511/321 Obvykle v režimu přenesení daňové povinnosti

Přeúčtování oprav pronajímateli

311/602 Obvykle v režimu přenesení daňové povinnosti, pokud je pronajímatel plátcem DPH.

Závazek z nájemného 518/321 Případně s odpočtem DPH, pokud je pronajímatel plátce a nájemné účtuje s DPH.

Zápočet pohledávky a závazku

321/311 Vzhledem k tomu, že hodnota oprav a hodnota závazku z nájemného nemusí být shodná, bude docházet k zápočtu postup-ně tak, jak budou jednotlivé pohledávky a závazky vznikat.

Ing. Ivana Pilařová

Související předpisy:• § 23 odst. 7 ZDP

Podnikání slovenského občana v České republice

Občan Slovenska podniká na základě živnostenského listu v České republice. Je plátce DPH, vede podvojné účetnictví. Daňové při-znání podává jako fyzická osoba. Poslední fakturu za rok 2016 vystavil až v roce 2017 a v tomto roce bude i zaplacena. Zajímalo by mě, jak se správně upravuje základ daně na konci roku. Zda se zdaňuje celý účet 602 čili veškeré výnosy týkající se roku 2016, nebo pouze částky, které byly v tomto roce opravdu zaplaceny.

Správný postup vyplývá z ustanovení § 3 odst. 1 ZÚ, podle kterého jsou účetní jednotky povinny účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí, přičemž platí, že o veškerých výnosech se účtuje bez ohledu na okamžik jejich přijetí, a rovněž tak i z bodu 6.1. písm. a) Českého účetního standardu pro podnikatele č. 019, podle kterého se výnosy účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí.

V daném případě to znamená, že příslušnou částku výnosu podnikatel zaúčtuje do účetního období roku 2016 v souladu s bodem 3.11.5. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 017 na vrub příslušného účtu vykazovaného v položce D.3. Příjmy příš-tích období (obvykle se používá účet 385) a ve prospěch příslušného účtu výnosů (obvykle účet 602, jak je uvedeno v dotazu). Tímto způ-sobem bude příslušná částka správně zahrnuta do základu daně za zdaňovací období roku 2016, bez ohledu na skutečnost, že k vystavení faktury a její úhradě dojde až v následujícím roce.

Ing. Jiří Vychopeň

Další související předpisy:• § 3 odst. 1 ZÚ • bod 3.11.5. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 017• bod 6.1. písm. a) Českého účetního standardu pro podnikatele č. 019

Poplatky za obaly – obalová společnost EKOKOM

Firma dováží do ČR, a tím pádem uvádí na trh přepravní obaly, je tedy povinna být registrována a odvádět poplatky autorizo-vané obalové společnosti EKOKOM. Účtování těchto poplatků se má provádět na účet 518 jako služba (poplatek za budoucí likvidaci) nebo na 504 jako náklad na prodané zboží nebo kam tento poplatek nejsprávněji účtovat?

Dle mého názoru tento poplatek nesouvisí s pořízením zboží, ale s jeho uvedením na trh. Pokud produkty neprodáte, nebudete za ně platit poplatek EKOKOMU. Vzhledem k tomu bych neúčto-vala na účet 504, protože na tomto účtu by měla být zohledněna pouze pořizovací cena prodaného zboží, ale na účet 518-Nakou-pené služby, které souvisí s prodejem.

Ing. Zuzana Pšeničková

Související předpisy:• § 25 ZÚ• ČSÚ pro podnikatele č. 19 – Náklady a výnosy

Uhrazená záloha – účtování

Dne 30. 12. 2016 jsme uhradili zálohu za služby, které jsou nám poskytovány z EU, jednalo se o 40 EUR. Dne 1. 1. 2017 přišla faktura. Jak zaúčtovat tuto zálohovou platbu – stačí MD 314/ /D 221, nebo je zde třeba řešit i DPH?

Při poskytnutí zálohy za službu do EU se dle § 14 ZDPH nejedná o zdanitelné plnění, které se vykazuje v daňovém přiznání k DPH. Tato přijatá služba z EU se v daňovém přiznání na ř. 5 a nárok na odpočet na ř. 43 daňového přiznání objeví v měsíci, kdy vám bude vystavena konečná faktura. Platbu tedy v prosinci zaúčtuje-te skutečně jen MD 314/D 221 bez dopadu na DPH.

Ing. Petra Konderlová

Související předpisy:• § 24 odst. 1 ZDPH

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

Dálniční známka – Slovensko

Jsme s. r. o., plátce DPH. Zaměstnanec koupil roční slovenskou dálniční známku na služební automobil. K tomu mi dodal doklad – Zjednodušená faktúra, kde je vyčíslená hodnota známky 41,67 eur a k tomu je připočítané DPH ve výši 20 %, což je 8,33 EUR. Úhrada proběhla platební kartou. Jak správně tento doklad zaúčtovat? A jak zaúčtovat vypočtené DPH? Promítne se nějak do přiznání k DPH a kontrolního hlášení?

Skutečnost, že je na dokladu uvedena daň z přidané hodnoty, ještě nezakládá možnost uplatnit ji v českém přiznání k DPH. Jelikož se jedná o slovenskou daň z přidané hodnoty zaplacenou na Slovensku, nelze ji v České republice uplatnit. Nevstoupí tedy do přiznání k DPH ani do kontrolního hlášení. Částka celých 50 EUR je pro Vás částkou konečnou, jako v případě, že byste v Čechách nakupovali od neplátce.

Vzhledem k tomu, že dálniční známka je celoroční a může být používána opakovaně, volil bych účtování na účet 538-Ostatní daně a poplatky v částce 50 EUR. Pokud by se jednalo o dálniční známku pořízenou jen na „několik dní služební cesty“ volil bych účtování přes 512-Cestovné. Souvztažnost účtování záleží na tom, zda platba proběhla z firemní platební karty nebo ze soukromé karty zaměstnance a jak bude případně vypořádáno.

Při zaplacení DPH na Slovensku lze přemýšlet o vrácení této daně prostřednictvím žádosti podané přes finanční úřad v České repub-lice (dle § 82 ZDPH), který ji předá na Slovensko. Takto lze žádat jen v případě, že by se jednalo o daň z přidané hodnoty ve výši minimálně 50 EUR v souhrnu za více plnění (dle slovenských před-pisů; za období kratší než 3 měsíce). Ve vašem případě (pokud je v daném období jediný) tedy nelze o vrácení požádat.

Ing. Tomáš Brokl

Související předpisy:• § 82 ZDPH

Ztráta s. r. o.

Společnost s r. o. s jediným společníkem má v roce 2015 ztrátu. Na valné hromadě v 5/2016 schválila účetní závěrku a rozhodla o úhradě ztráty z nerozděleného zisku minulých let a výplatě podílu z nerozděleného zisku minulých let. V 6/2016 a v 8/2016 valná hromada rozhodla o výplatě podílu na hospodářském výsledku z nerozděleného zisku minulých let.1) Lze na základě rozhodnutí valné hromady uhradit ztrátu

z nerozděleného zisku minulých let v případě, že společnost má na nerozděleném zisku dostatek finančních prostředků?

2) Lze do 30. 6. následujícího roku, kdy má společnost povin-nost schválit účetní závěrku, mít 2 valné hromady, které rozhodnou při splnění zákonem stanovených podmínek o výplatě podílu na hospodářském výsledku z nerozdělené-ho zisku, kde je dostatek finančních prostředků?

3) Lze i po tomto termínu vyplatit podíly na hospodářském výsledku z nerozděleného zisku minulých let na základě

rozhodnutí valné hromady a mezitímní účetní závěrky nebo pouze zálohu na podíly?

4) Jak se účetně postupuje v případě výplaty zálohy na podíly z nerozděleného zisku minulých let? Společnost bude mít i v roce 2016 ztrátu, ale pořád splňuje podmínky pro výpla-tu podílů na hospodářském výsledku.

1) Ano, takový krok je možný. V kompetenci valné hromady na základě ustanovení § 190 odst. 2 písm. g) ZOK je kromě schvalování účetní závěrky, také úhrada ztráty. Úhrada ztráty z nerozděleného zisku minulých let je standardní operací.

2) Ne, rozhodování o podílech na zisku je spojeno se schválením řádné, případně mimořádné účetní závěrky nejvyšším orgá-nem obchodní korporace – valnou hromadou (§ 34 odst. 1 ZOK). Rozhodování valné hromady o podílech na zisku, pokud není spojeno se schválením řádné nebo mimořádné účetní závěrky, je považováno za nedodržení podmínek zákona.

3) Obdobná situace jako je popsaná v bodu 2. Pokud je již řádná či mimořádná účetní závěrka schválena (to se má stát nejpoz-ději do 6 měsíců od rozvahového dne), není již možné o podí-lech na zisku rozhodovat poté (není možné dvakrát schvalovat účetní závěrku).

4) O zálohách na podíly na zisku nerozhoduje valná hromada, ale statutární orgán společnosti (jednatel v s. r. o.). Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezi-timní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku, ale i zdrojů k její-mu vyplacení (§ 40 odst. 2 ZOK). Zároveň platí i ustanovení § 40 odst. 1 ZOK, na základě kterého není možné vyplatit prostředky z jiných vlastních zdrojů (tj. i zálohy na podíl na zisku), pokud by si tím společnost přivodila úpadek.

Účtování zálohy na podíl na zisku a její vyúčtování společníkovi fyzické osobě si ukážeme na příkladu.

Řešení z pohledu s. r. o.

Text Částka v Kč MD DŘíjen 2016Záloha na podíl na zisku (mezitimní úč. záv.)

1 200 000 432 364

Srážková daň z podílu na zisku 180 000 364 342Výplata zálohy 1 020 000 364 221Listopad 2016Odvod srážkové daně

180 000 342 221

Červen 2017 – konání VHPS – vyplacené zálohy na podíly 1 200 000 432 –PS – ztráta roku 2016 40 000 431 –PS – nerozdělený zisk minulých let 2 900 000 – 428Rozhodnutí valné hromady o podílu na zisku ve výši zálohy a úhradě aktuální ztrátyPodíl na zisku 1 200 000 428 364Zúčtování zálohy 1 200 000 364 432Úhrada ztráty 40 000 428 431

Z pohledu společníka – fyzické osoby se přijaté zálohy na podíly (ani samotné podíly na zisku) neobjeví v daňovém přiznání, neboť se jedná o příjmy zdaněné srážkovou daní, které se

PŘÍKLAD

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob nezahrnují.


Související předpisy:• § 34 odst. 1 ZOK• § 40 ZOK• § 190 odst. 2 ZOK

Darovací smlouva

Na skladě máme zboží (textil), byl nakoupen ze zahraničí – DPH samovyměření. Nyní bychom nějaký textil darovali jako sponzor-ské dary na plesy a na červený kříž. Jak budu účtovat: MD 543/D 502 a MD 543/D 343, nebo již DPH 343 vyměřovat nebudu?

Záleží na tom, zda jste si při „samovyměření“ uplatnili odpočet daně na vstupu. Předpokládám, že ano, neboť jste předem nevěděli, že nějaké zboží použijete jako dar. Pokud tedy byl na vstupu nárok na odpočet uplatněn, dojde nyní ke vzniku daňové povinnosti na výstupu, a to podle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH v kombinaci s § 13 odst. 5, kde se specifkuje, co se myslí použitím zboží pro účely nesouvisející s podnikáním. Darování zboží takovým použitím je.

Základ daně bude určen podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH, a to ve výši evidované účetní hodnoty. Účtování uvedené v dotazu MD 543/D 502 a MD 543/D 343 je v pořádku.

Pokud by nárok na odpočet daně na vstupu uplatněn nebyl (bylo by zřejmé, že se jedná o dar již při jeho pořízení), nevznikla by povinnost na výstupu daň odvést.


Související předpisy:• § 13 odst. 4 písm. a) ZPDH• § 13 odst. 5 ZDPH• § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH

Sada zimních kol nad 40 000 Kč při pořízení automobilu

Dne 25. 11. 2016 (faktura) byl pořízen nový automobil. Dne 28. 11. 2016 objednána sada zimních kol v ceně 42 000 Kč – namon-tována a fakturována 29. 11. 2016. Ve stejný den 29. 11. 2016 pro-běhla registrace auta, přidělení SPZ a uvedení auta do provozu (už se zimními koly). Letní kola za poplatek uskladněna v autoservisu. Do konce roku budou pořízeny ještě střešní nosiče a koberečky.1) Jedná se u sady zimních kol o spotřební materiál? (Podle

pokynu GFŘ D-22 nemá vybavení vozidla zimními pneuma-tikami – nemluví se ale o celých kolech – charakter technic-kého zhodnocení.) Pokud ano, bylo by vhodné tuto částku alespoň časově rozlišit?

2) Nebo vzhledem k ceně (a namontování před registrací a uvedením do provozu) je potřeba zařadit kola do vstupní

ceny automobilu a takto je odepisovat? A byl by součástí vstupní ceny i poplatek za uskladnění kol?

Vyjděme z logiky věci, kdy automobil je provozuschopný se čtyřmi koly a čtyřmi pneumatikami (možná i s pěti, to páté je rezerva). Není pochyb, že všechna čtyři kola i s pneumatikami budou součástí oce-nění vozu. Pokud byla zároveň s automobilem zakoupena další čtyři kola s pneumatikami, jedná se o náhradní díl – zásobu. O této druhé sadě kol budeme účtovat jako o zásobě – tedy na účet 112. Při prvním „přezutí“ auta dojde k vyskladnění této druhé nové sady kol a k jejich namontování. V účetnictví bude účtováno o výdejce MD 501/D 112.

Další výbava vozidla pořízená po jejím zařazení je považována za „dovybavení“, tj. za technické zhodnocení, které bude pravdě-podobně podlimitní (do 40 000 Kč za dané auto za jeden rok) a na základě § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP může být účtováno přímo do daňově účinných nákladů. Pokud by ale účetní jednotka dob-rovolně chtěla toto dovybavení zaúčtovat jako technické zhodno-cení, je to možné a bude to takto posouzeno i daňově.

Poplatek za uskladnění náhradní sady kol je službou, není součás-tí ocenění ani automobilu, ani zásob.


Související předpisy:• § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP • § 9 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Dobrovolná likvidace firmy

Společnost s ručením omezeným rozhodla o dobrovolné likvi-daci, má vypořádány své závazky. Se zaměstnanci byly ukonče-ny pracovní poměry. Firma mzdy nedluží. Ve společnosti je pouze jeden jednatel, který začne dělat kroky k tomu, aby byla společnost zlikvidována.1) Společnost má finanční prostředky na účtech 413-Ostatní

kapitálové fondy a 427-Ostatní fondy. Může si jednatel z těchto účtů vyplatit podíly na zisku? Nebo jakým způso-bem je možné z těchto účtů finanční prostředky vyčerpat při současné situaci ve firmě?

2) Jak se při likvidaci firmy postupuje ohledně účtů 411-Základní kapitál a 421-Zákonný rezervní fond?

Z dotazu není zřejmé, zda jednatel je zároveň jediným společní-kem, či nikoli. Při likvidaci společnosti vzniká tzv. likvidační zůsta-tek, který je možné rozdělit v okamžiku, kdy společnost nic nedluží, má vyrovnány všechny závazky včetně závazků k zaměst-nancům apod. Na podíl na likvidačním zůstatku má nárok společ-ník. Podíl na likvidačním zůstatku se následně daní jako příjem podle § 10 ZDP, a to srážkovou daní podle § 36 odst. 2 písm. f ) ZDP. Pokud ve společnosti již není žádný majetek a vše je převe-deno na peníze, měla by celková částka zachycená na účtech účtových skupin 41 a 42 odpovídat celkové částce v penězích. Při výplatě likvidačního zůstatku se tedy zruší zápisy na účtech 41x a 42x zápisem MD 41x/D221 (211) a MD 42x/D 221 (211).

Ing. Miroslava Kočová

Související předpisy:• § 10 ZDP

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Zdanění úrokového výnosu z dluhopisů

Podle současného znění ZDP týkajícího se fyzických osob se lze vyhnout zdanění, pokud emitent, což bylo Ministerstvo financí, vydá dluhopisy (v roku 2012) o nominální hodnotě 1 Kč. Základem daně by tedy měl být v tomto případě úrokový pří-jem, který se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. Takže z jednoho dluho-pisu o nominální hodnotě 1 Kč činí úrokový výnos (základ daně) při sazbě například 15 % jen 0,15 Kč (15 % z 1 Kč), po zaokrouh-lení je tedy základ daně nula. Bez ohledu na množství dluhopi-su. Vzhledem k tomuto by se jednalo o příjem osvobozený od daně, a neměl by tedy být v daňovém přiznání uveden. Rovněž s ohledem na množství/částku, která je pod hranicí 5 mil. Kč, by se nemusel na finančnímu úřadu jakkoliv dokládat. Je tento názor správný?

Je pravda, že pro úrokové příjmy z dluhopisů plynoucí ze zdrojů na území České republiky se do konce roku 2012 základ daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně stanovil samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně z těchto úro-kových příjmů se zaokrouhloval na celé koruny dolů.

Změnu ve způsobu zaokrouhlování přinesl zákon č. 192/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem bylo s dopadem na úrokové příjmy z dluhopisů plynou-cích ze zdrojů na území České republiky upraveno, že se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Tato úprava nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013. Změna způsobu zaokrouhlování základu daně a sražené daně byla doprovázena přechodným ustanovením, podle kterého se zjed-nodušeně řečeno pro úrokový příjem z dluhopisu emitovaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. z dluhopisu emi-tovaného do 31. 12. 2012) použije způsob zaokrouhlení, který platil do 31. 12. 2012. S ohledem na způsob zaokrouhlení daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně u úrokových příjmů dluhopisů v nominální hodnotě 1 Kč emitovaných před 1. 1. 2013 je daň z příjmů z těchto úrokových příjmů nulová. Změna zaokrouhlování mj. i u úroko-vých příjmů z dluhopisů, která byla provedena zákonem č. 192/2012 Sb., a v jejímž důsledku jsou i úrokové příjmy z dluho-pisů v nominální hodnotě 1 Kč zdaňovány, se použije až na dlu-hopisy emitované po 31. 12. 2012.

V daném případě se však nejedná o příjem od daně osvobozený. Úrokové příjmy z uvedených korunových dluhopisů jsou zdanitel-ným příjmem, ale díky způsobu zaokrouhlení základu daně a daně je u těchto dluhopisů emitovaných do konce roku 2012 plátcem daně sražena daň ve výši 0 Kč.

Obecně platí, že příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je-li takto sražená daň daní konečnou (tzn. nelze ji započítat na celkovou daň), se nezahrnují do základu daně z příjmů fyzických osob (§ 5 odst. 5 ZDP) a rovněž se neuvádějí

do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (§ 38g odst. 3 ZDP).

Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Související předpisy:• zákon č. 192/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb.,

o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zá - kon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

• § 5, 8, 36, 38g ZDP

Dohoda o provedení práce a daň z příjmů

Zaměstnanec má v jedné společnosti s. r. o. uzavřen pracovní poměr – podepsal prohlášení. V druhé a třetí společnosti s. r. o. pracuje na dohodu o provedení práce a je mu srážena srážková daň. Má povinnost podat přiznání, nebo nikoliv? Nemá-li povinnost, může příjmy z DPP, a tedy z odvodu srážkové daně dát do přiznání?

Daňové přiznání k dani z příjmů není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jedno-ho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců podle § 38ch odst. 4 ZDP. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zda-ňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.

Podle § 36 odst. 7 ZDP zahrne-li poplatník, který je daňovým rezi-dentem ČR, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do daňové-ho přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Konkrétně se jedná o příjmy plynoucí na základě dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Výhodné je uplatnění u poplatníků, kteří si přivydělávají na základě dohod o provedení práce, protože po uplatnění slevy na poplatníka, ev. dalších slev či uplatnění nezdanitelných částek, je jim zpravidla celá daň vrácena. V případě, že poplatník v pracovním poměru i po uplatnění základní slevy a dalších slev či uplatnění nezdanitelných částek má daňovou povinnost, tak by bylo zbytečné podávat daňové přiznání, protože už by nedošlo k dalšímu snížení daně.

ZávěrPovinnost podat přiznání nevzniká. Příjmy z dohody o provedení práce, a tedy z odvodu srážkové daně dát do přiznání lze.

Ing. Vlasta Ptáčková

Související předpisy:• § 7–10 ZDP• § 36 odst. 7 ZDP• § 38ch, 38k ZDP

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Cestovní náhrady za užívání soukromého vozidla v podnikání

Používám soukromý automobil v podnikání. Jak mám spočítat náhrady pro výdaje dle § 7 ZDP? Jakou výši náhrad bych si mohl účtovat, když jedu svým vozidlem pro svého zaměstnavatele?

Z formulace dotazu lze situaci chápat tak, že tazatel je současně podnikatel a zaměstnanec v pracovním poměru. Pokud je to tak, pak se každá jeho činnost posuzuje samostatně. Z toho pak vyplý-vá, že tazatel může soukromý automobil používaný v podnikání použít i pro pracovní cestu pro svého zaměstnavatele a při této cestě si bude vyúčtovávat náhradu za použití silničního motoro-vého vozidla podle § 157 odst. 3 a 4 a § 158 odst. 2 až 4 zákoníku práce, tj. za každý ujetý 1 km jízdy sazbu základní náhrady a náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu. Nesmí však výda-je z této pracovní cesty vykazovat současně ve výdajích podnikání.

Pokud se týká podnikání, je výše náhrad u předmětného automo-bilu při pracovních cestách tazatele stejná, jestliže k tomuto auto-mobilu je schopný prokázat vlastnická práva. Jedná se o § 24 odst. 2 písm. k) ZDP.

JUDr. Marie Salačová

Související předpisy:• § 157, 158 zákoníku práce• § 24 odst. 2 písm. k) ZDP

Výdaje paušálem

Pokud OSVČ uplatňující výdaje paušálem 80 % (řemeslná živ-nost, pokládka podlah) prodá podlahy bez pokládky, vztahuje se na tento prodej zboží také paušál 80 %?

Dle § 7 odst. 7 ZDP si poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou uplatnit výdaje procentuální částkou z dosažených příjmů za dané zdaňovací období. U řemeslných živností je to 80 % z příjmů.

Pokud má OSVČ řemeslnou živnost – pokládka podlah – a nemá jinou živnost a stane se, že skutečně odprodá podlahu bez poskytnuté služby, pak pokud se jedná o mimořádnou záležitost, cca do 5 % ročního obratu, může i k tomuto příjmu z prodeje pod-lahy uplatnit výdaje ve výši 80 %.

Pokud daná OSVČ má však živnost na obchod a prodej, pak u pří-jmu z prodeje podlah uplatní 60 % výdaje.

Nebo pokud často jen takto přeprodává podlahu bez poskytnuté služby, měl by si udělat živnostenský list na nákup a prodej a u těchto příjmů pak uplatňovat 60 % výdaje z příjmů.



Finanční dar místostarostovi

Manžel jako uvolněný místostarosta dostal finanční dar ve výši 40 000 Kč od městského úřadu za práce nesouvisející s výko-nem jeho funkce. Jedná se o příjem podléhající darovací dani nebo dani z příjmu fyzických osob podle § 10?

Základním znakem daru je, že nedochází k protiplnění ze strany obdarovaného. Pokud tedy manžel dostal finanční „dar“ za jakéko-liv vykonané práce, nejedná se o dar a nelze jej jako dar zdaňovat.

V návaznosti na charakter a podmínky vykonávaných prací se bude jednat buď o příjem ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, anebo příjem ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP. Pokud by příjem souvisel s výko-nem funkce místostarosty, jednalo by se o příjem ze závislé činnosti.Za předpokladu, že by se skutečně jednalo o dar, zdaňoval by se jako bezúplatný příjem dle § 10 ZDP. Daň darovací je od roku 2014 zrušena a dary jsou zdaňovány daní z příjmů fyzických osob.

Ing. Tereza Köppelová

Související předpisy:• § 10 odst. 1 písm. n) ZDP

Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti

Zaměstnanec si v roce 2016 založil živnost, ale ve skutečnosti nezačal podnikat, takže neměl z této živnosti žádné příjmy. Může mu v tomto případě zaměstnavatel udělat roční zúčtová-ní daně z příjmu ze závislé činnosti, anebo si musí podat daňo-vé přiznání sám?

Zaměstnanec může požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. O roční zúčtování může zaměstnanec požádat, pokud pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více zaměstnavatelů postupně a podepsal prohlášení k dani. Roční zúčtování zaměst-navatel neprovede, pokud zaměstnanec podá anebo je povinen podat daňové přiznání.

Zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání, jestliže splnil výše uvedené podmínky pro provedení ročního zúčtování a kromě příjmů ze závislé činnosti, příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou, nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč. Jestliže tedy zaměstnanec neměl ze živnosti v roce 2016 žádné příjmy, může mu zaměstnavatel provést roční zúčtování. Samotná existence živnostenského oprávnění povinnost podat daňové přiznání nezakládá.

Zaměstnanec by měl však finančnímu úřadu sdělit, že mu nevznik-la povinnost podat daňové přiznání, a to nejpozději ve lhůtě pro jeho podání.


Související předpisy:• § 38ch odst. 1 ZDP • § 38g odst. 2 ZDP • § 136 odst. 5 daňového řádu

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Příjmy z pronájmu stroje

Fyzická osoba, plátce DPH, koupila minirýpadlo, které zařadila do majetku firmy, uplatnila nárok na odpočet DPH a uplatnila odpisy dle ZDP. Minirýpadlem vykonával zaměstnanec výkopo-vé práce, které byly zahrnovány do příjmů dle § 7. V současné době – v roce 2017, poplatník uvažuje pouze o pronájmu minirýpadla. Je možné příjmy z pronájmu tohoto stroje zařadit pod § 9, nebo je nutné je zahrnovat do § 7?

Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku jsou příjmy dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. O příjem dle § 9 ZDP se jedná pouze v případě, že stroj v obchodním majetku z pohledu ZDP zařazen není.

Pro úplnost uvádím, že obchodním majetkem poplatníka daně z pří-jmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů dle § 4 odst. 4 ZDP rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení urči-té složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji napo-sledy uváděl v daňové evidenci. Podnikatel uplatňující paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP obchodní majetek nemá (za předpokladu, že současně nevede účetnictví) a nájem movité věci zdaňuje v § 9 ZDP, resp. § 10 ZDP v případě příležitostného nájmu movité věci.


Související předpisy:• § 7 odst. 2 písm. b) ZDP • § 4 odst. 4 ZDP

Dividendy

V roce 2016 obdržela fyzická osoba dividendu ve výši 224 009 Kč od Erste Group Bank AG. Ve vyúčtování je uvedeno: typ výpla-ty: výplata dividendy/splátka kapitálu, hrubá částka 8 500 EUR, daň 0 Kč, čistá částka 8 500 EUR, kurz převodu 26,354. Bude fyzická osoba příjem uvádět v daňovém přiznání v § 8? Jak je možné, že dividenda není zdaněna srážkovou daní nebo je to snad jiný druh příjmu?

Obecně platí, že podíly na zisku z obchodní korporace, pokud plynou ze zdrojů v zahraničí, jsou podle § 8 odst. 4 ZDP, nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). Pokud tedy český daňový rezident obdržel takové příjmy ze zdrojů v zahrani-čí, bude je uvádět v daňovém přiznání jako příjem z kapitálového majetku (§ 8 ZDP).

Srážkové dani podléhají podíly na zisku z obchodní korporace, jedná-li se o příjmy ze zdrojů v České republice. V takovém přípa-dě bude obchodní korporace se sídlem v České republice v posta-vení plátce daně a bude srážet a odvádět daň příslušnému správci daně postupem a ve lhůtách uvedených v § 38d ZDP.

Pokud tedy fyzická osoba obdržela dividendu od společnosti Erste Group Bank AG, která zřejmě není českým daňovým

rezidentem, srážková daň se neuplatní. Proč nebyl podíl na zisku zdaněn v zemi zdroje uvedeného příjmu, může souviset s pravi-dly, které jsou nastaveny právními předpisy země zdroje uvedené-ho příjmu. Může se tedy jednat o dividendy, které však podléhají nějakému zvláštnímu režimu (např. mohou být v zemi zdroje kla-sifikovány jako odměna za práci v situaci, kdy by příjemce získal podíl na zisku nikoliv z důvodu majetkové účasti na společnosti, ale z důvodu vykonávaného zaměstnání pro společnost). Nelze také zcela vyloučit chybu na straně plátce příjmu, tj. Erste Group Bank AG, u které předpokládám, že je rakouským daňovým rezi-dentem, v tom smyslu, že neaplikovala srážkovou daň, byť i podle článku 10 Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republi-kou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokolu č. 31/2007 Sb. m. s. má Rakousko právo zdanit dividendy vyplácené společností, která je rezidentem Rakouska, rezidentu České republiky, a to do výše 10 % hrubé částky dividendy.

Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Související předpisy:• § 8 ZDP • Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou

o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol č. 31/2007 Sb. m. s.

Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – pracovní úraz

V roce 2016 utrpěl zaměstnanec pracovní úraz a byl několik měsíců v pracovní neschopnosti. V souvislosti s tímto pracov-ním úrazem mu zaměstnavatel uhradil náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v roce 2016. Bolestné mu zatím nebylo vyplaceno.1) Může v tomto případě požádat zaměstnanec svého

zaměstnavatele, aby mu provedl roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti za rok 2016?

2) Jaký vztah mají obecně jednotlivé náhrady vyplacené zaměstnanci v souvislosti s pracovním úrazem k ročnímu zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti?

Náhrada za ztrátu na výdělku je považována za příjem ze závislé činnosti vyplacený v souvislosti s jejím výkonem. Jedná se o pří-jem zdanitelný.

V případě, že náhradu zaměstnanci vyplatil zaměstnavatel, nevzniká zaměstnanci v této souvislosti povinnost podat daňové přiznání a zaměstnanec může požádat o provedení ročního zúčtování (za předpokladu splnění všech ostatních podmínek). Náhrada za ztrátu na výdělku se při ročním zúčtování chová obdobně jako mzda.

Pokud by náhradu zaměstnanci vyplatila pojišťovna, jednalo by se o příjem ze závislé činnosti od jiného plátce příjmu a zaměstnanci by mohla vzniknout povinnost podat daňové přiznání z důvodu souběhu příjmů, tj. zaměstnanec by nesplnil podmínku, že má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně a podepsal u všech těchto plátců daně pro-hlášení poplatníka.

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Bolestné je v souladu s § 4 odst. 1 písm. d) ZDP příjem od daně osvobozený. Výplata bolestného tedy nevstupuje do základu daně, nemá vliv na roční zúčtování a nezakládá povinnost podat daňové přiznání.


Související předpisy:• § 4 odst. 1 písm. d) ZDP • § 38g, 38ch ZDP

Nerezident

Nerezident-Ukrajinec v ČR pracuje na základě živnostenského listu (od února do listopadu, přípravné stavební práce). Jiné příjmy v ČR ani na Ukrajině nemá. Manželka a děti bydlí na Ukrajině, podnikatel se vrací domů na zimní měsíce. V ČR bude podávat daňové přiznání. Může si uplatnit slevu na dvě děti (žije s nimi ve společné domácnosti – na Ukrajině) a na manželku, která nepracuje?

Poplatník uvedený v § 2 ZDP, ať rezident, či nerezident, má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Ukrajina není státem Evropské unie ani státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, proto v tomto případě poplatníkovi nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti ze ZDP nevzniká.

Slevu na manželku žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč, může podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP v daňovém přiznání poplatník uplatnit za předpo-kladu, že u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu podle § 9 uplatnil výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je nižší než 50 % celkového základu daně.

Podmínka společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor není v zákoně v tomto případě stanovena. Je však třeba upozornit na ustanovení § 35ba odst. 2 ZDP, podle kterého se u poplatníka – nerezidenta České republiky – daň sníží o částky uvedené v odst. 1 a písm. g) a písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího EHP a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů vyňatých z předmětu daně, příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Obdobně je tato podmínka zakotvena i v případě daňového zvýhodnění na vyživované dítě, a to v § 35c odst. 5 ZDP.

Základním předpokladem je ale posouzení, zda se jedná vůči České republice o daňového nerezidenta. Tuto okolnost je třeba posuzovat podle § 2 ZDP a podle čl. 4 Smlouvy mezi vládou ČR a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění

daňovému úniku v oboru daně z příjmů a z majetku č. 12/2016 Sb. m. s., který vstoupil v platnost dne 9. 12. 2015 a provádí se od 1. 1. 2016.

Jaroslava Křížová

Související předpisy:• § 2, 35ba, 35c, 35ca ZDP • čl. 4 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Ukrajinou

č. 12/20169 Sb. m. s.

Příjmy z nájmu a paušál na dopravu

Mám příjmy z nájmu dle § 9 odst. 1 písm. a) ZDP. Proti těmto příjmům uplatňuji skutečné výdaje. Mohu do výdajů zahrnout i paušální výdaj na dopravu dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP? Silniční daň platím.

Ano, paušální výdaj na dopravu můžete uplatnit.

Paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč lze uplatnit za každý měsíc, kdy jste automobil využíval k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dle § 9 ZDP. Pokud je automobil využíván i pro soukromé účely, lze uplatnit pouze krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 80 %, tj. 4 000 Kč. Paušální výdaj na dopravu zahrnuje pohonné hmoty a parkovné. V průběhu zdaňovacího období nelze způsob uplatnění paušálního výdaje vs. skutečných výdajů měnit.

Použití automobilu při nájmu nezakládá povinnost platit za tento automobil silniční daň, jelikož předmětem silniční daně jsou vozi-dla používaná poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k čin-nosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), nikoliv příjmy z nájmu (§ 9 ZDP).


Související předpisy:• § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP • § 2 odst. 1 ZSD

Odpisy majetku

Společnost si pronajala kadeřnický salon, na svoje náklady provedla technické zhodnocení v částce 936 975 Kč, po dohodě s vlastníkem toto technické zhodnocení odepisovala. Žádná sleva z nájmu nebo jiná kompenzace ze strany vlastníka poskyt-nuta nebyla. V polovině loňského roku společnost pronajatý kadeřnický salon opustila, zase žádnou kompenzaci od vlastní-ka neobdržela. Oprávky činily 171 778 Kč, zůstatková cena 765 197 Kč. Zůstatková cena bude nedaňový náklad?

Při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpiso-váním je u nájemce dle § 24 odst. 2 písm. t) ZDP daňová zůstatko-vá cena technického zhodnocení provedeného na pronajatém majetku, které nájemce v průběhu nájmu odpisoval, daňovým výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

na toto technické zhodnocení (tedy do výše uhrazené pronajíma-telem). Pokud tedy pronajímatel zůstatkovou cenu technického zhodnocení po ukončení nájmu ani zčásti neuhradí, nemůže nájemce zahrnout zůstatkovou cenu do daňově uznatelných výdajů (nákladů). Zůstatková cena technického zhodnocení tedy pro vás bude bohužel nedaňovým výdajem.

Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) ve zdaňovacím období, kdy dojde k ukončení pronájmu nebo k písemnému zru-šení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, je daňová zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování dle § 31 odst. 1 ZDP nebo se ocení nepeněžní plnění znaleckým posudkem.


Související předpisy:• § 24 odst. 2 písm. t) ZDP • § 31 odst. 1

Paušál na dopravu

Společnost s r. o. má dva jednatele (společníky), žádného zaměst-nance. Mohou si společníci uplatnit krácený paušál na dopravu? Každý má svůj vlastní automobil (nezařazený do majetku firmy).

Zákon o daních z příjmů říká, že uplatnit tento paušál lze nejvýše u 3 vlastních silničních motorových vozidel zahrnutých nebo nezahrnutých v obchodním majetku nebo v nájmu [konkrétně jde o § 24 odst. 2 písm. zt)]. Společnosti, které vlastní automobil, ho mají vždy zahrnut v obchodním majetku (na rozdíl od fyzic-kých osob, které zahrnuto mít mohou).

Vzhledem k vaší otázce a k výše uvedenému, nemůže vaše společ-nost uplatnit paušální výdaj na dopravu, jelikož automobily nejsou majetkem společnosti.

Alternativou, jak uplatnit paušál na dopravu by bylo, že by jedna-telé pronajali své vozy společnosti. Podmínkou vyplývající z § 24 odst. 2 písm. zt) je, že v uvedeném případě by muselo být zaruče-no výlučné užívání pouze společností. Pokud by tato podmínka byla porušena, uvedený paušál nelze uplatnit (nelze tedy uplatnit krácený paušál na dopravu). Z důvodu, že vztah jednatel–společ-nost je vztahem spojených osob (dle § 23 odst. 7), muselo by být nájemné sjednané v takové výši, za kterou by bylo možné si před-mětné vozidlo pronajmout běžně na trhu. Příjem z pronájmu by však musel být zdaněn v přiznání k dani z příjmů fyzických osob u obou jednatelů (společníků).

Ing. Tomáš Brokl

Související předpisy:• § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP• § 23 odst. 7 ZDP

Zařazení webového portálu do nehmotného majetku

Nechali jsme si vytvořit nový webový portál naší společnosti za 140 000 Kč. Přes tento webový portál máme spuštěn re zer - vační systém, není pouze jako ukázka a informační stránka společnosti. Nemáme produkty výrobky, ale služby – ubytová-ní. Přes tento portál realizujeme 80 % výnosů. Je tedy tento portál naším výrobním prostředkem? Jak zařadit a daňově odepisovat? Jde o software – 48 měsíců nebo o ostatní nehmot-ný majetek – 72 měsíců?

Dle mého názoru jsou internetové (webové) stránky pořízené od jiné osoby dlouhodobým nehmotným majetkem. Pokud tedy jejich pořizovací cena přesáhne 60 000 Kč, není možné tuto částku zahrnout jednorázově do nákladů, ale pouze postupně rozpustit v čase formou daňových odpisů. V případě dotazu (pořizovací cena v hodnotě 140 000 Kč) tak je zřejmé, že se v tomto případě jednoznačně jedná o nehmotný majetek dle § 32a ZDP.

Otázka je, o jaký typ nehmotného majetku se jedná, a jaká tedy bude doba jeho odpisování. V případě „aktivní“ webové stánky, kde prohlížející mohou např. objednávat zboží či služby, kontak-tovat společnost, která se na webu prezentuje, zasílat dotazy apod., se bude jednat o software s dobou odpisování 36 měsíců. Což bude i případ tazatele.

Pokud by se ovšem jednalo pouze o pasivní webovou stránku, která má pouze informativní nebo reklamní charakter a neumož-ňuje žádnou interakci mezi prohlížejícím a prezentovanou společ-ností, tak v tomto případě o software nepůjde, ale bude se jednat o ostatní nehmotný majetek s dobou odpisování 72 měsíců.

Ing. Christian Žmolík

Související předpisy:• § 32a ZDP

Faktura vystavená před dodáním zboží

Společnost s r. o. nakupuje stroje v EU, na kterých provádí kali-braci. Tyto pak následně prodává. Na základě požadavku odbě-ratele vystavila fakturu v prosinci 2016. Také v tomto měsíci obdržela fakturu na dodání stroje. Stroj byl ale dodán a proclen až v lednu 2017. Budou výnosy a náklady z této transakce patřit do roku 2016 nebo 2017?

V případě, že se z hlediska ZDP jedná o hmotný majetek, účtuje se jeho pořízení na účty skupiny 04 a dlouhodobým hmotným majetkem se pořizovaný majetek stává až uvedením do stavu způsobilého k užívání. Do nákladů se pak jeho hodnota dostane až prostřednictvím odpisů.

V případě, že se jedná o majetek, který hodnoty pro hmotný maje-tek nedosahuje, bude do nákladů za účtován okamžikem usku-tečnění účetního případu. Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklad bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, tak, aby bylo možné určit

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

obsah každého jednotlivého případu podle § 8 odst. 5 ZÚ. Za dodání zboží se považuje okamžik, kdy příjemce může se zbo-žím nakládat jako vlastník. Z uvedeného lze odvodit, že bude jednat až o případ roku 2017.

Ing. Jiří Nigrin

Související předpisy:• § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.• § 8 odst. 5 ZÚ

Úprava daňového základu o úroky z půjčky společníkovi

Společnost s r. o. poskytla svému společníkovi bezúročnou půjčku. Musí společnosti upravit (zvýšit) daňový základ k DPPO o obvyklou výši úroků?

Zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 7 říká: „Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespo-jenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.“ Toto ustanovení se nepoužije, pokud je sjednaná výše úroků mezi spojenými oso-bami nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je člen obchodní korporace, který je daňovým rezi-dentem České republiky.

Vaše společnost, jako věřitel, je pravděpodobně daňovým reziden-tem České republiky, ovšem není „členem obchodní korporace“, nelze tedy využít výjimky výše uvedené. A tedy musíte základ daně Vaší společnosti zvýšit o úroky odpovídající obvyklé úrokové míře.

Koordinační výbor KDP se ve svém příspěvku č. 452/22.04.15 zabýval bezúplatnými příjmy. Tento příspěvek byl v roce 2016 uzavřen, mimo jiné, se závěrem, se kterým souhlasí i GFŘ, a tím je, že se § 23 odst. 7 v případě bezúročné zápůjčky u věřitele nepou-žije. Ledaže by došlo ke zneužití práva (skutečným obsahem by bylo úplatné plnění a nikoliv bezúplatné).

Ing. Tomáš Brokl


Dar – nezaplacen do konce roku

Podnikatel (právnická osoba) podepsal v roce 2016 smlouvu o poskytnutí daru ve výši 10 000 Kč. Dle této smlouvy měla peníze převést do konce roku 2016 na bankovní účet organiza-ce, pro kterou byl dar poskytnut. Paní účetní dar zapomněla do konce roku zaplatit a zaplatila jej až v roce 2017.1) Bude dar v roce 2016 odečitatelný dle § 15 nebo až v roce

2017?2) Jak bude probíhat účtování této operace? Účtuji dar předpi-

sem v roce 2016 (MD 543/D 325) nebo až v roce 2017, kdy dojde k jeho úhradě?

3) Pokud bychom dar chtěli uplatnit jako odečitatelnou polož-ku v roce 2017 (při zaplacení), nebude vadit, že je smlouva podepsána v roce 2016?

Dle § 20 odst. 8 ZDP platí, že od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého (…). Z jazykového výkladu tohoto ustanovení lze dovodit, že se musí jednat o dar již poskytnutý, pokud by totiž stačilo pouhé účtování o daru, dalo by se tohoto institutu velmi jednoduše zneužít.

Nicméně se domnívám, že zavázala-li se právnická osoba smluvně k poskytnutí tohoto daru již v roce 2016, náklad z titulu daru vzni-ká již v roce 2016, a to v okamžiku podpisu smlouvy, respektive v okamžiku, kdy se právnická osoba k poskytnutí daru zavázala.

Ing. Matěj Nešleha


EET – pověření k evidování tržeb

Paragraf 9 ZET řeší pověření k evidování tržeb. Naše firma je velkoobchod a jsme plátci DPH. Od 1. 3. 2017 máme povinnost evidovat tržby. Dotaz se týká našich obchodních zástupců, kteří mají smlouvu o obchodním zastoupení. Jednají našim jménem a na náš účet. Podle § 9 ZET „...můžeme pověřit evido-váním tržeb jiného poplatníka...“Z uvedeného mi vyplývá, že své obchodní zástupce nemusíme pověřovat evidováním tržeb, ale každého zástupce přihlásíme jako naši mobilní provozovnu. Je to tak správně? Nejsem si jistá, zda musíme pověření k evidenci řešit ještě z jiného, třeba právního hlediska. V případě, že pověříme evidováním tržeb obchodního zástupce, stejně jsme dle zákona spoluodpovědní za správné evidování. Z jakého pohledu je výhodnější pověřit evidováním tržeb zástupce?

Ustanovení § 9 ZET dává poplatníkovi možnost, nikoli povinnost, aby pověřil evidováním tržby jiného poplatníka. Podle § 9 odst. 4 se tímto pověřením poplatník, na něhož se povinnost evidence tržeb primárně vztahuje, skutečně nezbavuje odpovědnosti za důsledky spojené s porušením povinností dle tohoto zákona. Dohoda o pověření jiného poplatníka evidováním tržby tedy z právního hlediska může mít smysl v tom, že pokud dotyčný obchodní zástupce něco zanedbá, tržba nebude evidována a vám z tohoto důvodu vznikne např. povinnost zaplatit pokutu, budete se moci vůči pověřenému poplatníkovi domáhat náhrady škody, případně smluvní pokuty, pokud bude pro tento případ sjednána, či jiných domluvených plnění.

Vámi navržený postup je tedy možný, pověření obchodního zástupce evidováním tržeb nicméně může být za popsaného stavu jeho vhodnou alternativou.

JUDr. Vlasta Víghová

Související předpisy:• § 9 ZET

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTY

Veletrh a místo plnění pro DPH

Společnost s r. o., neplátce DPH, pořádá veletrh v ČR, na kterém budou zahraniční firmy vystavovat a prodávat své zboží.Musí se české s. r. o. stát plátcem DPH nebo registrovat se jako osoba identifikovaná k dani?Může vystavit vydanou fakturu za poskytnuté služby (proná-jem stánku na veletrhu) zahraniční osobě bez české DPH nebo s českou DPH?Má zahraniční klient prodávající ve stánku zboží povinnost EET od 1. 3. 2017?

Veletrhy, školení a podobné (například i kulturní akce) dělají nejednomu člověku velký problém. Pro správnou odpověď je nutné nejdříve určit místo plnění poskytnuté služby. Některé může napadnout, což je dle mého názoru chyba, odvolávat se v tomto případě na § 10b ZDPH. Dle tohoto ustanovení platí, že místem plně při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, spor-tu, vědy, vzdělávání a zábavy je místo konání akce, pokud jde o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na akci, včetně služby přímo související s tímto oprávněním (zkrátka vstupné na danou akci), nebo službu vztahující se k takové akci, včetně přímo souvi-sející služby, jakož i poskytnutí služby organizátora takové akce, a to pouze osobě nepovinné k dani – tedy nepodnikateli. O vstup-ném tento dotaz není a příjemcem služby rozhodně není osoba nepovinná k dani – nepodnikatel, toto ustanovení tedy nelze na danou situaci aplikovat.

V daném případě se tedy dle mého názoru jedná o poskytnutí služby, které se řídí tzv. základním pravidlem pro služby – místo plnění se určí dle § 9 odst. 1 ZDPH, místem plnění dle tohoto ustanovení je místo, kde se nachází sídlo příjemce služby – tedy zahraničí.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, se sídlem nebo provo-zovnou v ČR, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služ-by s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, pokud je tedy některý z vystavovatelů usídlen v jiném členském státě EU, vzniká českému s. r. o. povinnost registrovat se alespoň jako identifikovaná osoba (§ 6i ZDPH).

Vystavované faktury tak budou bez české DPH, neboť místem plnění, a tedy místem zdanění bude zahraničí.

K elektronické evidenci tržeb odkažme na § 36 ZET, dle kterého evidovanou tržbou není tržba poplatníka, který je povinen tuto tržbu evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou meziná-rodní smlouvu o výměně informací, na základě které lze získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách. Pokud tedy na zahraniční subjekt již dopadá zahraniční obdoba české elektro-nické evidence tržeb a s daným státem existuje mezinárodní smlouva o výměně informace, povinnost znovu evidovat tržbu vystavovatelé nemají. Pokud naopak tato povinnost na zahraniční subjekt nedopadá, vzniká mu povinnost evidovat tržby dle české-ho zákona o elektronické evidenci tržeb.


Související předpisy:• § 6i, 9 odst. 1 ZDPH• § 10b ZDPH• § 36 ZET

DPH a nabití zákaznické karty

Jsem fyzická osoba, vedu daňovou evidenci. Provozuji restau-raci. Chtěla bych zavést klientské karty, kdy si zákazník může nabít předem libovolnou částku, kterou bude čerpat kdykoliv v budoucnu. Podléhá nabití karty odvodu DPH hned při nabití? Mohlo by se jednat o jistinu, která nepodléhá DPH nebo se jedná se o zálohu? Pokud bych měla odvést DPH, nevím, jakou sazbu bych měla odvést, nevím, zda zákazník bude čerpat nabi-tou hodnotu za stravné 15 % nebo alkohol, cigarety za 21 %. Může se i stát, že nikdy svůj kredit nevyčerpá (např. kartu ztratí).

V současné době není tato otázka v ZDPH přímo řešena. Podle § 2 ZDPH je předmětem daně poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. Nabití karty nelze za poskytnutí služ-by považovat, jelikož se jedná o jiný způsob úhrady za nákup zboží či poskytnutí služby, které není v okamžiku nabití karty známo.

Z důvodu zpřesnění pravidel pro stanovení vzniku povinnosti přiznat daň bylo do novely ZDPH přidáno nové ustanovení § 20a. Podle něho nevznikne daňová povinnost při dodání zboží nebo poskytnutí služby, které není známo dostatečně určitě, což zna-mená, že není předem známo, na co bude uvedená karta nebo prodané vouchery použity, tedy v daném okamžiku není známo, jaká daň by se měla uplatnit. To znamená, že povinnost přiznat daň nastane až v okamžiku použití této karty, tedy při zakoupení konkrétního zboží či služby.

Ing. Jiří Nigrin

Související předpisy:• ZDPH § 2• Novela ZDPH pro rok 2017 – sněmovní tisk č. 873

Doručení přijatých faktur z hlediska DPH

Musím zapisovat do došlé pošty faktury za materiál a potravi-ny, které došly se zbožím, a mám dodací listy s příjemkami? Musím faktury uhrazené v hotovosti do 10 000 Kč zavádět jako faktury, nebo stačí jako pokladní doklad?

Knihu došlé pošty a její obsah skutečně žádný zákon neřeší. Záleží na zvyklostech vaší firmy, co přesně se do této knihy zapisuje. Většinou to však bývá veškerá došlá pošta, přijaté faktury i dodací listy, pokud jsou zaslány samostatně.

Pokud jde o vaší firmou vydané faktury, pak ty nad 10 000 Kč musí být označeny jako „daňový doklad“ a musí mít veškeré další

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTYnáležitosti dle § 29 ZDPH. Musí se tedy vytvořit v dokladové řadě

vydaných faktur s následnou úhradou v hotovosti v pokladně.

Pokud se bude jednat o přijaté faktury uhrazené v hotovosti nad 10 000 Kč, pak znovu záleží na vás, jak o těchto dokladech bude te účtovat, zda přímo v pokladně, nebo v přijatých fakturách s následnou úhradou v pokladně. Přijaté faktury od plátce DPH nad 10 000 Kč se však musí vykazovat v oddíle B.2. kontrolního hlášení. U některých účetních programů se proto tyto doklady musí nahrávat do dokladové řady přijatých faktur, protože poklad-na v těchto účetních programech neumožňuje doklady nahrát do tohoto oddílu kontrolního hlášení.



Fotovoltaická elektárna

Mám zpracovat účetnictví fyzické osobě, plátci DPH. Má na svém rodinném domě nainstalovanou FVE (od 8/2013). Dům vložený do podnikání nemá – pouze FVE, daňové odpisy uplatňuje pouze z části (bez kabeláže a konstrukce). Při zřízení FVE nárokoval plný odpočet DPH. Čerpá zelený bonus (příjem § 7), fakturuje E.ONu. U rodinného domu má nebytový prostor – dílnu, kterou pronajímá (§ 9) firmě, plátci DPH. Na konci roku fakturuje spotře-bovanou elektřinu firmě, která je v nájmu. Zjednodušeně řečeno, co by vykazoval jako soukromou spotřebu, tak stejnou spotřebu prodá dále – vyhledal si cenu obvyklou za Kw. Firma je konečný spotřebitel, tak fakturuje s DPH. Je to takto v pořádku? Ne vy-kazuje žádnou osobní spotřebu, tak není nutné krátit nárok na odpočet u přijatých plnění ani dělat úpravu odpočtu?

V případě, že plátce používá přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak i pro účely s nimi nesouvisející-mi, např. pro osobní spotřebu, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti.

Pokud plátce žádnou osobní spotřebu nevykazuje a veškeré přija-té zdanitelné plnění využívá v rámci svých ekonomických činnos-tí, tedy i k pronájmu, nebude žádnou úpravu odpočtu provádět.

Ing. Jiří Nigrin


Sazba daně DPH – balíček služeb

Společnost, plátce DPH, prodává tzv. balíček služby, která obsa-huje vstup na sportovní střelnici, zapůjčení zbraně, službu instruktora, občerstvení do určité hodnoty, (které neobsahuje alkohol), stanovený počet nábojů, které kupující využije pro sportovní střelbu. Může být tento celý balíček účtován v sou-vislosti s poskytnutím oprávnění ke vstupu na sportoviště

(CZ-CPA 93.11.93.12) ve snížené sazbě? Popř. zda účtovat služ-bu vstupu na sportoviště, půjčovné, instruktora, jídlo a pití a použité náboje a další střelivo zvlášť s odpovídající sazbou.

Jak vyplývá z ustanovení § 36 ZDPH, základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno. Základ daně zahrnuje i vedlejší výdaje, které s tímto zdanitelným plněním souvisejí. Pokud by uskutečňované zdanitelné plnění obsahovalo více sazeb, výsledná sazba se stanoví podle hlavního plnění.

Pro stanovení sazby daně je tedy zásadní věcí stanovit, co je hlav-ním plněním. V tomto případě bude hlavní službou střelba včetně služeb instruktora, zatímco ostatní služby, tedy vstup na sportovi-ště a poskytnuté občerstvení bude službou vedlejší. Z tohoto důvodu se u celého „balíčku“ uplatní základní sazba daně

Ing. Jiří Nigrin


Souběh výdělků a obrat pro registraci k DPH

OSVČ, neplátce DPH, má hlavně příjmy za zprostředkování pojištění dle § 54 ZDPH. Několikrát za rok vystavil fakturu za umístění reklamy na svých internetových stránkách. Jakým způsobem má počítat obrat pro účely registrace k DPH – tj. spa-dají do něj pouze částky vyfakturované za reklamu, nebo bude muset tyto částky přičíst k plněním ze zprostředkování pojiště-ní, které je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet?

Obratem se dle § 4a ZDPH rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náležejí za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží nebo poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o:zz zdanitelné plnění (reklamní činnost),zz plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně

podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností usku-tečňovanou příležitostně – což ve vašem případě nejsou (zprostředkování pojištění).

Pokud by podnikatel poskytoval pouze zprostředkování pojištění, jakožto činnost osvobozenou bez nároku na odpočet, tak dle § 6 při překročení obratu by se podnikatel plátcem daně nestal.

Pokud však poskytuje kromě plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet také zdanitelná plnění (reklamní činnost) a překročí v souhrnu za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců obrat 1 mil. Kč, musí se stát plátcem DPH. V tomto případě tedy do obratu zahrnuje obě činnosti.

Ing. Tomáš Brokl

Související předpisy:• § 4a, 6 ZDPH

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTY

Registrace v Německu

Plátce DPH v ČR, fyzická osoba, podnikatel, prováděl montáž dveří a zárubní na nemovitosti v Německu občanovi. Z toho titulu se v Německu registroval k DPH. V Německu tedy daň z přidané hodnoty odvedl, v českém daňovém přiznání uvede-nou zakázku dal do řádku č. 26.1) Je tento postup správný?2) Kde bude z této transakce odvádět daň z příjmů fyzických

osob? Dle jeho názoru mu provozovna v Německu nevznikla.3) Od této transakce uplynulo 6 měsíců a plátce podává

v Německu nulové přiznání k DPH. V současné době mu vznikla tato transakce – bude zasílat zboží občanovi do Německa. Pokud by nebyl registrovaný k DPH v Německu, jednalo by se o zasílání zboží (do limitu by odváděl DPH v ČR, nad limit by se musel registrovat v Německu a odvádět tam). V případě, že je v Německu v současné době registro-ván k DPH, bude tedy odvádět DPH z tohoto zasílání v Německu (i když limit pro zasílání nepřekročil)?

Z pohledu ZDPHNa základě uvedených informací lze dovodit, že v daném případě tuzemský plátce poskytl službu s místem plnění podle § 10 ZDPH, osobě nepovinné k dani z Německa. Z tohoto titulu mu v Německu vznikla povinnost registrace a lze předpokládat, že i daňová povinnost. Z pohledu tuzemského ZDPH platí, že pokud plátce poskytne službu s místem plnění podle § 10 ZDPH mimo tuzem-sko, vzniká mu dle ustanovení § 24a odst. 1 písm. a) ZDPH povin-nost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni uskutečnění plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plátce toto plnění vykáže na ř. 26 daňového přiznání, do souhrn-ného hlášení jej neuvádí.

Zasíláním zboží se ve smyslu ustanovení § 8 ZDPH rozumí dodání zboží mezi členskými státy, pokud je zboží odesláno nebo přepra-veno z členského státu jiného než členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání nových dopravních prostředků, dodání zboží s montáží nebo instalací a dále s výjimkou použitého zboží (viz § 8 odst. 4 ZDPH). Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je osoba povinná k dani povinna se registrovat k dani v členském státě, do kterého uskutečňuje zasílání zboží, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stano-venou tímto členským státem. Místo plnění se v takovém případě přesune do tohoto jiného členského státu. Limit pro registraci k DPH v Německu při zasílání zboží osobám nepovinným k dani je 100 000 EUR. Pokud hodnota zaslaného zboží německým osobám nepovinným k dani nepřekro čí v jednom kalendářním roce tuto částku, místo plnění zůstává v tuzemsku a český plátce dodání zboží do Německa zdaňuje v tu zemsku. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 3 ZDPH se nicméně osoba povinná k dani, která zboží zasílá, může rozhodnout v případě splnění podmínek podle § 8 odst. 2 ZDPH, že místem plnění při zasílání zboží je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. V takovém případě je tak povinna postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení je tedy možné dobrovolně přenést místo plnění, a tím i daňovou

povinnost, do státu, kde je ukončena přeprava či odeslání, tj. do státu osoby, která si dané zboží objednala, i když limit stano-vený tímto státem nebyl překročen. Pokud tedy tuzemský plátce limit pro zasílání zboží do Německa nepřekročil, ale rozhodl se dobrovolně přenést místo plnění, potažmo i daňovou povinnost, do tohoto členského státu, může tak učinit, ale je povinen takto postupovat (minimálně) do konce kalendářního roku bezpro-středně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodl.

Z pohledu ZDPV daném případě lze předpokládat, že v dotazu uvedená podnika-jící fyzická osoba je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, tj. poplatníkem, který má na území České republiky bydliště. Takový poplatník má ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 ZDP daňovou povinnost, jež se vztahuje na jeho celosvětové příjmy, tj. jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdro-jů v zahraničí.

Vzhledem ke skutečnosti, že v dotazu uvedený poplatník provedl montážní práce na území Spolkové republiky Německa, je pro správné zdanění nutné se zabývat otázkou, zda tomuto poplatní-kovi nevznikla na území Spolkové republiky Německa stálá provo-zovna. Pro získání odpovědi je třeba vycházet ze Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republi-kou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku, jež byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 18/1984 Sb. (dále jen „Smlouva o zamezení dvojího zdanění“), neboť podle čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších změn, jsou vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, součástí právního řádu. Takové mezinárodní smlouvy mají tzv. aplikační přednost. Zmíněná vázanost českého právního řádu mezinárodními smlouvami je v oboru daní z příjmů ostatně zakot-vena i v ustanovení § 37 ZDP, které stanoví: „Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“ Výrazem stálá provozovna se ve smyslu článku 5 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění označuje trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost. Jelikož je v zadání dotazu uvedeno, že poplatník prováděl „montáž dveří a zárubní“ je třeba odkázat na ustanovení článku 5 odst. 2 písm. g) Smlouvy o zamezení dvo-jího zdanění, jež stanoví, že výraz stálá provozovna zahrnuje obzvláště staveniště nebo montáž, které trvají déle než 12 měsíců. Lze tedy předpokládat, že v uvedeném případě poplatníkovi nevznikla stálá provozovna na území Spolkové republiky Německa z titulu provedení montáže dveří a zárubní německému občanovi, neboť trvání montážních prací zcela jistě nepřesáhlo uvedenou dobu. Daň z příjmů fyzických osob tedy poplatník bude odvádět v České republice, nevznikne-li mu daňová povinnost ve Spolkové republice Německo z jiného titulu.

Ing. Martina Matějková

Související předpisy:• § 8, 10, 24a ZDPH• § 2, 37 ZDP

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTY

Veletrh a místo plnění pro DPH

Společnost s r. o., neplátce DPH, pořádá veletrh v ČR, na kterém budou zahraniční firmy vystavovat a prodávat své zboží.Musí se česká s. r. o. stát plátcem DPH nebo registrovat se jako osoba identifikovaná k dani?Může vystavit vydanou fakturu za poskytnuté služby (proná-jem stánku na veletrhu) zahraniční osobě bez české DPH nebo s českou DPH?Má zahraniční klient prodávající ve stánku zboží povinnost EET od 1. 3. 2017?

Veletrhy, školení a podobné (například i kulturní) akce dělají nejednomu člověku velký problém. Pro správnou odpověď je nutné nejdříve určit místo plnění poskytnuté služby. Některé může napadnout, což je dle mého názoru chyba, odvolávat se v tomto případě na § 10b ZDPH. Dle tohoto ustanovení platí, že místem plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy je místo konání akce, pokud jde o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na akci, včetně služby přímo související s tímto oprávněním (zkrátka vstupné na danou akci), nebo službu vztahující se k takové akci, včetně přímo souvi-sející služby, jakož i poskytnutí služby organizátora takové akce, a to pouze osobě nepovinné k dani – tedy nepodnikateli. O vstup-ném tento dotaz není a příjemcem služby rozhodně není osoba nepovinná k dani – nepodnikatel, toto ustanovení tedy nelze na danou situaci aplikovat.

V daném případě se tedy dle mého názoru jedná o poskytnutí služ-by, které se řídí tzv. základním pravidlem pro služby – místo plnění se určí dle § 9 odst. 1 ZDPH, místem plnění dle tohoto ustanovení je místo, kde se nachází sídlo příjemce služby – tedy zahraničí.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, se sídlem nebo provo-zovnou v ČR, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služ-by s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, pokud je tedy některý z vystavovatelů usídlen v jiném členském státě EU, vzniká českému s. r. o. povinnost registrovat se alespoň jako identifikovaná osoba (§ 6i ZDPH). Vystavované faktury tak budou bez české DPH, neboť místem plnění, a tedy místem zda-nění bude zahraničí.

K elektronické evidenci tržeb odkažme na § 36 ZET, dle kterého evidovanou tržbou není tržba poplatníka, který je povinen tuto tržbu evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou meziná-rodní smlouvu o výměně informací, na základě které lze získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách. Pokud tedy

na zahraniční subjekt již dopadá zahraniční obdoba české elektro-nické evidence tržeb a s daným státem existuje mezinárodní smlouva o výměně informace, povinnost znovu evidovat tržbu vystavovatelé nemají. Pokud naopak tato povinnost na zahraniční subjekt nedopadá, vzniká mu povinnost evidovat tržby dle české-ho zákona o elektronické evidenci tržeb.


Související předpisy:• § 6i, 9 odst. 1 ZDPH• § 10b ZDPH• § 36 ZET

Odběr zboží pro osobní potřebu

Společnost s r. o. provozuje e-shop s prodejem zboží. Jednatel společnosti si odebírá občas zboží pro svou osobní potřebu – bezplatně. Jak vypořádat DPH z těchto odběrů? Odvést zpět pouze DPH uplatněné při nákupu (tzn. z nákupní ceny) nebo je potřeba odvést z ceny obvyklé, tj. ceny prodejní?

Jednatelé některých společností by si měli uvědomit skutečnost, že majetek společnosti není z hlediska daňového majetkem jed-natele. Než se dostanu k samotné dani z přidané hodnoty, dovo-lím si též upozornit, že se nepochybně na straně jednatele jedná o zdanitelný příjem, který by měl být zdaněn.

Dle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH se za dodání zboží považuje též použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňová-ním ekonomických činností. Toto ustanovení rozšiřuje § 13 odst. 5 ZDPH, dle kterého se použitím hmotné majetku pro účely nesou-visející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spo-třebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.

Základem daně by s ohledem na § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH a § 36a odst. 1 ZDPH měla být výhradně cena obvyklá podle čl. 72 směrnice o DPH, nikoli pouze náklady.


Související předpisy:• § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH• § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH• § 36a odst. 1 ZDPH

ZPĚT NAOBSAH


DŮ

CH

OD

A P

OD

NIK

ÁN

Í

Starobní důchodce a souběh DPP u dvou zaměstnavatelů

Uzavřeli jsme dohodu o provedení práce s důchodkyní, která má uzavřenu ještě jednu dohodu o provedení práce u jiné firmy. Příjem v naší firmě nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc. Prohlášení podepsané nemá, neboť slevu uplatňuje u druhého zaměstnavatele. V naší firmě jí tedy budeme příjem danit sráž-kovou daní. Týká se nás nějakým způsobem součet příjmů z těchto dohod v jednotlivých měsících (případné překročení částky 10 000 Kč)? Může si tato zaměstnankyně podat vyúčto-vání daně pro případné vrácení přeplatku?

Příjmy plynoucí z pracovněprávního vztahu na základě dohody o provedení práce se také považují za příjmy ze závislé činnosti.

V souladu s § 6 odst. 4 ZDP jsou příjmy ze závislé činnosti plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce nepřesáhne za kalendářní měsíc 10 000 Kč a zaměstnanec u tohoto plátce nepodepíše prohlášení k dani, samostatným základem daně a jsou zdaněny srážkovou daní. Při překročení částky 10 000 Kč za kalendářní měsíc se vždy jedná o zálohovou daň.

Důchodkyně může podepsat dohodu u více zaměstnavatelů a odpracovat 300 hodin u každého z nich. Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP může podepsat jen jednou, u jednoho zaměstna-vatele, který strhne 15% zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které má nárok, minimálně základní daňovou slevu na poplatníka, která dosahuje 24 840 Kč za rok (tj. 2 070 Kč měsíčně).

Pokud u vás nepodepsala prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 nebo 7 ZDP, příjem z dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč za měsíc, tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už není povinnost nikde vykazovat.

Důchodkyně může využít postup podle § 36 odst. 7 ZDP a může zahrnout příjmy již zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání. Vy jako zaměstnavatel pouze vystavíte potvrzení o zdanitelných příjmech, které důchodkyně přiloží k daňovému přiznání. Započtení příjmů již zdaněných srážkovou daní umožní ve větší míře využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Ve výsledku to může znamenat, že při nižších příjmech finanční úřad může sraženou daň alespoň částečně vrátit.


Související předpisy:• § 6 odst. 4 ZDP• § 38k odst. 4 ZDP

Podnikatel a starobní důchod

Jak postupovat v případě, že OSVČ pronajímá nebytové prosto-ry a od 5. 10. 2016 bude starobní důchodce. Jaké kroky se musí podniknout – oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a OSSZ? Bude se platit sociální a zdravotní pojištění? Pronájem

prostor je cca 83 000 Kč měsíčně. Výši důchodu mi zatím nesdě-lil. Je výše příjmů nějak omezena? Zároveň je zaměstnancem s. r. o. a jednatelem. Bude tam mít starobní důchod nějaký dopad?

Starobní důchod již nemá vliv na slevu na dani na poplatníka, kterou si může odečíst každá osoba – zaměstnanec nebo OSVČ, a to i starobní důchodce. Se statutem starobního důchodce si již nemusí platit ani minimální sociální a zdravotní pojištění jako OSVČ, ale platí sociální a zdravotní pojištění ze skutečného pří-jmu, který dosáhne.

Hlásit odchod do starobního důchodu za zaměstnance musí zaměstnavatel, a to kódem D na příslušnou zdravotní pojišťovnu, u které je zaměstnanec pojištěn. Jinak se odchod do starobního důchodu nikde hlásit nemusí.

Vzhledem k tomu, že váš starobní důchodce má celkem vysoké příjmy z nájmu, je třeba dávat pozor na § 4 odst. 3 ZDP, kdy se musí zdanit i pravidelně vyplácené důchody a penze v případě, kdy součet příjmů dle § 6 (zaměstnání) a dílčích základů daně dle § 7 (OSVČ) a 9 (pronájem) u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč.


Související předpisy:• § 4, 7, 9 ZDP

Předčasný starobní důchod a dohoda o provedení práce

Náš zaměstnanec ukončil pracovní poměr 3. 10. 2016. Ode dne 4. 10. 2016 mu byl přiznán předčasný starobní důchod.Je možné s tímto zaměstnancem dále sjednat dohodu o prove-dení práce od 26. 10. 2016 do 31. 12. 2016? Může mít zaměstna-nec ke starobnímu důchodu takovýto přivýdělek?

Podle § 31 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojiště-ní, má pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důcho-dového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýšea) 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl

věku alespoň 60 let.

V § 37 odst. 2 zákon o důchodovém pojištění stanoví, že výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytová-na podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1.

Podle § 27 zákona o důchodovém pojištění se výdělečnou činnos-tí pro účely předpisů o důchodovém pojištění rozumí činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 a odst. 4 vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Existují tedy

ZPĚT NAOBSAH


DŮ

CH

OD

A P

OD

NIK

ÁN

Í

činnosti, které jsou sice zdrojem příjmu, avšak účast na důchodo-vém pojištění nezakládají. Jejich výkon proto nárok na výplatu předčasného důchodu nevylučuje, a je tedy možný paralelně s jeho pobíráním.

Jsou to tyto činnosti:1) činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce,

pokud zúčtovaný příjem od jednoho zaměstnavatele ze všech sjednaných dohod nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč,

2) činnost, která je zaměstnáním malého rozsahu, pokud zúčtovaný příjem od jednoho zaměstnavatele ze všech sjed-naných zaměstnání malého rozsahu nedosáhne v kalendářním měsíci částky 2 500 Kč,

3) samostatná výdělečná činnost (vedlejší), jestliže daňový základ za daný kalendářní rok nedosáhne částky rozhodného příjmu (jeho výše v roce 2016 činí 64 813 Kč).

Z uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnanec, který pobírá před-časný důchod, bude mít nárok na jeho výplatu v měsících, ve kte-rých nepřesáhne odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč.

JUDr. František Muška

Související předpisy:• § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Autorský honorář – starobní důchodce

Jsem fyzická osoba a vyplácím jednou ročně autorský honorář kolegyni, která se podílela jako spoluautor na vydání knihy. Honoráře jsou vždy vypočteny z prodaných výtisků za rok a činí přibližně 46 000 Kč a jsou vypláceny 1x za rok na základě vysta-vené faktury. Kolegyně pozastavila svůj živnostenský list ( lektorská činnost) z důvodu, že již nevykonává činnost – v sou-časnosti je ve starobním důchodu. Jak bude nyní kolegyně danit autorské honoráře? Může dále vystavovat faktury, když není OSVČ, nebo jí je mám vyplácet pouze na základě výdajo-vého dokladu podepsaného příjemcem honoráře? Domnívám se, že by měla živnostenský list opět obnovit a danit v § 7, s tím, že si může uplatnit výdaje 40 % a bude podléhat platbám sociálního a zdravotního pojištění.

U autorských honorářů není třeba živnostenské ani jiné úřední povolení. Podle § 8 autorského zákona pokud právo autorské k dílu vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), příslu-ší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Nakladatelství tedy může uzavřít i s kolegyní smlouvu o vytvoření díla a licenční smlouvu.

Pro účely zdanění je třeba vystavit potvrzení o vyplacených zda-něných i nezdaněných autorských honorářů za zdaňovací období, zpravidla rok. Pokud smlouvu o vytvoření díla máte uzavřenou jen vy a kolegyni vyplácíte dohodnutou část, tak vystavíte výdajový doklad, jak uvádíte.

U autorského honoráře – nejde-li o příjem za závislé činnosti –, je autorský honorář považován za příjem za užití nebo poskytnutí autorských práv podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. V návaznosti

na výši příjmu a charakter činnosti je takový příjem zdaňován buď srážkovou daní plátcem příjmu, anebo v rámci daňového přiznání samotným příjemcem autorského honoráře.

Pokud se nejedná o příjmy zdaňované srážkovou daní u zdroje, to je tento případ, je třeba autorský honorář zdanit v rámci daňové-ho přiznání, protože překročil 10 000 Kč. Je tedy třeba, aby kolegy-ně byla přihlášena k dani z příjmů na příslušném finančním úřadě. Oproti takovým příjmům lze uplatnit výdaje ve skutečné výši anebo paušální výdaje podle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP ve výši 40 % z příjmů. Může si uplatnit slevu na poplatníka a v tomto případě po slevě nezaplatí daň z příjmů. Jedinou výjimkou by byla situace, kd by poplatník neměl žádné jiné zdanitelné příjmy a předmětný jednorázový autorský honorář nepřesáhl 15 000 Kč. Pak by v sou-ladu s § 38g odst. 1 ZDP nemusel podávat daňové přiznání.

Autorské honoráře (s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní) podléhají odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdra-votní pojištění. Autor je povinen oznámit správě sociálního zabez-pečení a zvolené zdravotní pojišťovně zahájení činnosti do 8 dnů po skončení měsíce, ve kterém byla zahájena samostatná výdě-lečná činnost. Dále do 8 dnů po skončení měsíce, v němž tuto činnost ukončil anebo ji přerušil na dobu delší než 6 kalendářních měsíců, je povinen oznámit ukončení činnosti.

Kromě daňového přiznání tak příjemce autorského honoráře podává tedy ještě přehledy o příjmech a výdajích na správu sociál ního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Pojistné se počítá z vyměřovacího základu, kterým je polovina dílčího základu daně podle § 7 ZDP, a to pojistnou sazbou 29,2 % u sociálního pojištění (bez účasti na dobrovolném nemocenském pojištění) a 13,5 % u zdravotního pojištění. Protože se jedná o důchodkyni, která je státním pojištěncem, nevztahují se na ní u zdravotního ani sociálního pojištění limity minimálního vymě-řovacího základu, protože samostatná činnost není hlavním zdro-jem příjmů a jde o vedlejší činnost.

Zdravotní pojištění sice bude platit ve výši 13,5 % ze skutečně dosaženého vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.

Stanovená roční rozhodná částka v roce 2016 u sociálního pojiš-tění pro vedlejší činnost činí 64 813 korun. To znamená, že spolu-autorka nedosáhla rozhodné částky, a tudíž nebude platit pojištění z uvedeného autorského honoráře, ale přehled podat musí.


Související předpisy:• § 8 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona • § 7, 38g ZDP

Benefity pro bývalé zaměstnance

Firma (s. r. o.) má asi 50 zaměstnanců na HPP. Někteří z nich jsou nově v důchodu a nyní pracují u firmy na DPP jen pár hodin týdně. Může jim firma nadále „přilepšovat“ například tím, že jim bude poskytovat stravenky? A může jim je poskytnout

ZPĚT NAOBSAH


DŮ

CH

OD

A P

OD

NIK

ÁN

Í

i na dny, kdy nejsou v práci nebo tam jsou třeba jen 2 hodiny? Myslím si, že to asi nepůjde, resp. že by to šlo, ale jen nedaňově. Je to tak? Majitel firmy však argumentuje tím, že bývalí zaměst-nanci velkých firem mají možnost chodit i v důchodu např. na zvýhodněné obědy (např. zemědělské družstvo v obci). Je nějaká možnost, jak to udělat?

Podmínky zajištění stravování zaměstnanců jsou stanoveny v § 236 zákoníku práce. Pro podnikatelskou sféru upravuje závod-ní stravování § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Zaměstnavatel může poskytovat příspěvek na stravování i zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce. Příjmy na základě dohody o prove-dení práce jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti. Zaměstnancům zaměstnaným na základě dohody o provedení práce mohou mu být poskytnuty veškeré „benefity“, které zákon umožňuje.

V souladu s § 24 odst. 4 písm. j) ZDP jsou mimo jiné za daňově uznatelné považované příspěvky na stravování zajišťované pro-střednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jídla za jednu směnu, maximálně do výše 70 % stravného při trvá-ní pracovní cesty 5–12 hod. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Vyšší příspěv-ky na stravenky než výše stanovené již nejsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem podle § 25 odst. 1 písm. j) ZDP.

Podle § 24 písm. j) odst. 5 ZDP jsou daňově uznatelná práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Podle § 236 zákoníku práce bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno:a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali

do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.


Související předpisy:• § 236 zákoníku práce• § 24, 25 ZDP

Nepeněžní dar při odchodu do důchodu

Pokud by firma koupila zaměstnankyni dárkový poukaz na zájezd ve výši 20.000 Kč, bude se jednat pro zaměstnankyni o osvobozené plnění? Firma by fakturu za dárkový poukaz uhradila samozřejmě z nedaňových nákladů.

Ano, dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně osvobozena nepeněž-ní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci z fondu kul-turních a sociálních potřeb, ze zisku po zdanění nebo na vrub daňově neuznatelných nákladů – u rekreace je to u zaměstnance osvoboze-no od daní z příjmů do částky 20 000 Kč za jedno zdaňovací období.

Ve vašem případě tedy zaměstnankyně nebude ve mzdě dodaňovat nic a vy zájezd zakoupíte na vrub daňově neuznatel-ných výdajů.


Související předpisy:• § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

Odměna statutárního orgánu a dohoda o provedení práce

Zaměstnavatel vyplácí důchodci za práci v dozorčí radě částku 2 000 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka, odvádí se pouze zdravotní pojištění (příjem do 2 500 Kč). Nyní toho stej-ného zaměstnance chce zaměstnat ještě na dohodu o provede-ní práce. U dohody do 10 000 Kč se neodvádí sociální ani zdra-votní pojištění. Budou se tyto dva příjmy sčítat při výpočtu odvodů sociálního a zdravotního pojištění, tj. že nyní bude mít příjem celkem ze dvou smluv 12 000 Kč. Nebo se posuzují tyto dvě smlouvy každá zvlášť, takže z dohody se nebude muset odvádět sociální a zdravotní?

Z hlediska pojistného na sociální zabezpečení můžeme nahléd-nout do § 3 ZPSZ, kde najdeme odkaz na „zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění“, ze kterého nám vyplyne, že pro posouzení placení pojistného budeme muset nahlédnout do zákona o nemocenském pojištění.

Pro posouzení účasti zaměstnance na nemocenském pojištění při souběhu více příjmů u téhož zaměstnavatele jsou pak rozhodující zejména ustanovení § 6 až 8 ZNP. Účastni nemocenského pojiště-ní jsou ti zaměstnanci, kteří v příslušném měsíci vykonávají více dohod o provedení práce, a úhrn započitatelných příjmů z těchto do hod dosáhne částky 10 000 Kč. Obdobně v případě více za městnání malého rozsahu – dosáhne-li u téhož zaměstnavatele úhrn započitatelných příjmů z více zaměstnání malého rozsahu částku 2 500 Kč, je tento zaměstnanec účasten pojištění. Nicméně, příjmy z dohod o provedení práce se s příjmy ze zaměstnání malé-ho rozsahu pro posouzení účasti na nemocenském pojištění nes-čítají, pro tento účel se příjmy z dohod o provedení práce a příjmy ze zaměstnání malého rozsahu posuzují zvlášť. Pokud nebude příjem zaměstnance ze zaměstnání malého rozsahu dosahovat rozhodné částky 2 500 Kč a zároveň příjem téhož zaměstnance z dohody o provedení práce nepřesáhne částku 10 000 Kč, nebude účasten nemocenského pojištění.

Obdobná pravidla vyplývající z § 5 ZVZP platí pro zdravotní pojiš-tění. Také v tomto případě se pro posouzení účasti sčítají příjmy např. z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Uzavře-li zaměstnavatel s důchodcem uvedeným v dotazu doho-du o provedení práce a nepřesáhne-li měsíční příjem z této doho-dy částku 10 000 Kč, nepodléhá příjem z dohody o provedení práce odvodu na zdravotní pojištění.

Josef Rajdl

Související předpisy:• § 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení• § 6–8 zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění• § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

ZPĚT NAOBSAH


AK

TUA

LITY

ČÚS pro podnikateleČeské účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

daňový řád zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

NOZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

vyhláška č. 500/2002 Sb. vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

zákoník práce zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

ZDNVzákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

ZDNNVzákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

ZDP zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

ZDPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

ZET zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb

ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů

ZoR zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

ZSDzákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů

ZÚ zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

ročník XIXelektronický měsíčník2/2017

vydáváWolters Kluwer ČR, a. s. www.wolterskluwer.com

odpovědná redaktorka Ludmila Caletkovátel. 246 040 435e-mail: [email protected]

technický redaktorJan Kučeratel. 246 040 484e-mail: [email protected]

odborný dohled dotazůIng. Drahomíra MartincováIng. Ivana Pilařová Ing. Ladislav PitnerIng. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

novinky v legislativěMgr. Ondřej Dráb

adresa redakce Wolters Kluwer ČR, a. s. Otázky & odpovědi z praxe U Nákladového nádraží 6 130 00 Praha 3 tel. 246 040 444 fax 246 040 401

předplatné tel. 246 040 400 e-mail: [email protected]

sazbaMartina Průšová

Nevyžádané příspěvky nevracíme. Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři.

Jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury. ISSN 1803-9031.

Cena předplatného závisí na typu produktové verze, blíže na: www.dauc.cz/predplatne/.

Datum rozeslání 28. 2. 2017

© Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017

OTÁZKY & ODPOVĚDI

Časopis je dostupný také v systému ASPI.

Novinky v legislativě1. Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti

Dotčené zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) předpisy:

Finanční správa České republiky informuje o vlivu projednávané novely zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk č. 873) na zdaňování příjmů ze závislé činnosti v aktuálním zda-ňovacím období.

Účinnost: N/A (informace publikována 26. ledna 2017) (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR.)

2. Příjmy ze závislé činnosti pro rok 2016/2017


Souhrnná informace Finanční správy České republiky ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti.

Účinnost: N/A (informace publikována 1. února 2017) (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR.)

3. Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2016 a pro zdaňovací období 2017


Finanční správa České republiky přináší materiál s odpověďmi na nejčastější dotazy k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2016 a 2017.

Účinnost: N/A (informace publikována 6. února 2017) (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR.)

Zkratky a úplné názvy předpisů

http://www.wolterskluwer.com

mailto:[email protected]



www.dauc.cz/predplatne/

Date post:	27-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

2017Příjmy z nájmu a paušál na dopravu 14 Odpisy majetku 14 Paušál na dopravu 15 Zařazení...

Documents