Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s

použitím internetu.

hornina

vyvřelá – výlevná, hlubinná, žilní

usazená – úlomkovitá, jílovitá, hořlavá, organogenní, chemogenní

přeměněná

magma

masiv

vrstva

souvrství

břidličnatost

petrologie se zabývá vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin

hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

Petrologie

studuje vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin

hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

vyvřelé (magmatické) horniny

hlubinné

výlevné (povrchové)

žilní

usazené (sedimentární) horniny

úlomkovité

jílovité

organogenní

chemogenní

přeměněné (metamorfované) horniny

Rozdělení hornin (podle způsobu vzniku) vyvřelé (magmatické) horniny

hlubinné

výlevné (povrchové)

žilní

usazené (sedimentární) horniny

úlomkovité

jílovité

organogenní

chemogenní

přeměněné (metamorfované) horniny

1. magma

2. krystalizace

3. vyvřelé horniny

4. zvětrávání

5. usazování

6. usazené horniny

7. přeměna

8. přeměněné horniny

9. tavení

obrázek 1

video

Horninový cyklus

obrázek 2

vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty – magmatu

magma ochlazováním postupně tuhne, krystalují v ní nerosty

tvoří masivy

horniny dále dělíme podle místa vzniku na hlubinné, výlevné a žilné

Vyvřelé horniny

vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty – magmatu

tvoří masivy

dělíme je podle místa vzniku na hlubinné, výlevné a žilné

vznikají utuhnutím magmatu pod povrchem ve větších hloubkách zemské kůry

jsou velkozrnné až středně zrnité

obrázek 3

žula nejrozšířenější hlubinná vyvřelina

tvoří ji nerosty křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i tmavá)

využívá se jako stavební a dekorační kámen

1, 2

gabro tvoří ho sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (např.

augit)

využívá se jako dekorační kámen

1, 2

Hlubinné vyvřeliny

tuhnutím magmatu pod povrchem

velkozrnné až středně zrnité

žula

křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i tmavá)

stavební a dekorační kámen

gabro

sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (augit)

dekorační kámen

vznikají utuhnutím lávy na zemském povrchu

jsou jemnozrnné až celistvé

obrázek 4

čedič (bazalt) nejhojnější výlevná

vyvřelina má tmavou barvu a

nápadnou sloupcovitou odlučnost (kamenné varhany – Panská skála u Kamenického Šenova)

1, 2

andezit světle až tmavě šedý těží se na výrobu štěrku 1, 2

znělec (fonolit) světle šedý až

nazelenalý těžba na výrobu štěrku

a jako surovina pro výrobu barevného skla

1, 2

melafyr pórovitý (po sopečných

plynech póry často vyplněny

křemenem nebo jinými minerály

1, 2

Výlevné (povrchové) vyvřeliny utuhnutím lávy na zemském povrchu jemnozrnné až celistvé

čedič (bazalt)

nejhojnější tmavá barva a sloupcovitá odlučnost (kamenné varhany – Panská

skála u Kamenického Šenova)

andezit výroba štěrku

znělec (fonolit) výroba štěrku a barevného skla

melafyr pórovitý (po sopečných plynech) póry často vyplněny minerály

vznikají utuhnutím magmatu v puklinách a trhlinách zemské kůry nehluboko pod povrchem

mívají jemnozrnnou základní hmotu, některé minerály v nich tvoří vrostlice

obrázek 5

pegmatit

hrubozrnný s velkými krystaly křemene a živců, případně slíd

pegmatity patří k nejbohatším nalezištím minerálů včetně drahokamových odrůd

1, 2

Žilné vyvřeliny

utuhnutím magmatu v puklinách zemské kůry

vrostlice

pegmatit

velké krystaly křemene a živců

naleziště drahokamů

vznikají na zemském povrchu usazením (sedimentací) látek

těleso usazených hornin = vrstva

obrázek 6

Usazené horniny

vznik na zemském povrchu usazením (sedimentací) látek

těleso usazených hornin = vrstva

vznikají přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů

nejdříve jsou sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením = vzájemné spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů

dělíme je na hrubozrnné a jemnozrnné

obrázek 7

slepenec vzniká stmelením štěrku - štěrk jsou větší zaoblené

úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu

těžba pro výrobu betonu 1, 2

pískovec vzniká stmelením písku – písek jsou drobná zrnka

křemene a jiných nerostů přenáší ho tekoucí voda nebo vítr stavebnictví, slévárenství a sklářství skalní města, stavební a dekorační kámen 1, 2

Úlomkovité usazeniny vznikají přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a

nerostů nejdříve sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením =

spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů hrubozrnné a jemnozrnné

slepenec

vzniká ze štěrku - štěrk = větší zaoblené úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu

těžba pro výrobu betonu

pískovec vzniká z písku - drobná zrnka křemene a jiných nerostů přenáší ho tekoucí voda nebo vítr stavebnictví, slévárenství a sklářství skalní města, stavební a dekorační kámen

vznikají podobně jako úlomkovité horniny

jsou jemnozrnnější

obrázek 8

spraše byly naváty větrem nezpevněná hornina

složená z jemných částeček různých nerostů, hlavně uhličitanu vápenatého

tvoří se na nich úrodné půdy, zejména černozemě

1, 2

jílovce vznikly zpevněním jílů,

tvoří se na dně moří, jezer a řek

slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou příměsí se těží jako stavební kámen

jílovité břidlice se štípou do tenkých desek, používají se k výrobě žáruvzdorné malty a někdy jako obkladový kámen

1, 2

Jílovité usazeniny jemnozrnnější

spraše naváty větrem nezpevněná hornina z jemných částeček různých

nerostů, úrodné půdy, zejména černozemě

jílovce zpevněním jílů, tvoří se na dně moří, jezer a řek slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou příměsí,

stavební kámen jílovité břidlice se štípou do tenkých desek, výroba

žáruvzdorné malty a obkladový kámen

vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů

ty se v nich někdy vyskytují jako zkameněliny

obrázek 9

vápenec

tvoří se na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů

hlavní nerost je kalcit

obvykle světle šedý, někdy zbarvený

surovina pro výrobu cementu a páleného vápna

vápencová území se vyznačují tzv. krasovými jevy

1, 2

Organogenní usazeniny

vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů - zkameněliny

vápenec

na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů

hlavní nerost - kalcit

výroba cementu a páleného vápna

vápencová území - krasové jevy

patří sem také tzv. fosilní paliva

obrázek 10

rašelina

tvoří se hromaděním zbytků odumřelých rostlin (zejména mechu rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště

lázeňská léčbě, v zahradnictví, jako palivo

1, 2

uhlovodíky

vznikly za nepřístupu vzduchu z těl drobných živočichů

tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné – asfalt

zdroj energie, surovina chemického průmyslu

uhlí

vzniklo prouhelněním zbytků rostlinných těl za nepřístupu vzduchu

zdroj energie a v chemickém průmyslu

černé uhlí vzniklo hlavně v prvohorách a druhohorách z přesliček a plavuní

hnědé uhlí vzniklo v třetihorách z jehličnatých a listnatých stromů

lignit = méně kvalitní hnědé uhlí, antracit = nejkvalitnější a nejstarší černé uhlí

Hořlavé organogenní usazeniny

fosilní paliva

rašelina

zbytky odumřelých rostlin (zejména rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště

lázeňská léčbě, v zahradnictví, palivo

uhlovodíky

z těl drobných živočichů bez přístupu vzduchu

tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné – asfalt

zdroj energie, chemický průmysl

uhlí

prouhelněním zbytků rostlinných těl za nepřístupu vzduchu

zdroj energie, chem. průmysl

černé uhlí prvohory a druhohory, přesličky a plavuně

hnědé uhlí třetihory, jehličnany a listnáče

lignit = méně kvalitní h. uhlí, antracit = nejkvalitnější, nejstarší č. uhlí

vznikají vysrážením látek z roztoků

patří sem i některé nerosty (sůl kamenná, sádrovec, krevel, hnědel apod.)

obrázek 11

travertin

pórovitá hornina se složením podobným vápenci

vzniká vysrážením z pramenů, vyskytuje se ve vápencových oblastech

bělošedý nebo nažloutlý

obkladový a dekorační kámen

1, 2

Chemogenní usazeniny

vysrážením látek z roztoků

patří sem i nerosty (sůl kamenná, sádrovec, krevel, hnědel apod.)

travertin

vysrážením z pramenů

obkladový a dekorační kámen

tvoří se přeměnou již dříve vzniklých hornin

příčinou je velký tlak, vysoká teplota a chemické působení horkých vodných roztoků

dochází u nich k rovnoběžnému uspořádání nerostů – břidličnatosti

obrázek 12

rula

vzniká přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin

obsahuje zřetelná zrna živců, křemene a slídy

stavební kámen

1, 2

svor tvoří se přeměnou

písčitých a jílovitých hornin

obsahuje hrubší zrna křemene, často se v něm vyskytují granáty

1, 2

fylit

vzniká přeměnou jílových usazených hornin

obsahuje velmi jemná zrnka křemene

snadno se deskovitě štípe, někde se z něj vyrábí střešní krytiny

1, 2

krystalický vápenec (mramor)

vzniká přeměnou vápence

používá se k dekoračním účelům

1, 2

Přeměněné horniny

přeměnou již dříve vzniklých hornin

tlak, vysoká teplota a chemické působení horkých vodných roztoků

rovnoběžné uspořádání nerostů – břidličnatost

rula

přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin

stavební kámen

svor

přeměnou písčitých a jílovitých hornin

obsahuje granáty

fylit

přeměnou jílových usazených hornin

snadno se deskovitě štípe – střešní krytiny

krystalický vápenec (mramor)

přeměnou vápence

dekorační účely

Petrologie studuje vznik, složení, vlastnosti

a výskyt hornin hornina = neživá přírodnina s

různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

Rozdělení hornin (podle způsobu vzniku) vyvřelé (magmatické) horniny

hlubinné výlevné (povrchové) žilní

usazené (sedimentární) horniny úlomkovité jílovité organogenní chemogenní

přeměněné (metamorfované) horniny

Horninový cyklus

Vyvřelé horniny vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené

hmoty – magmatu magma ochlazováním tuhne, krystalují v ní

nerosty tvoří masivy horniny dělíme podle místa na hlubinné,

výlevné a žilné

Hlubinné vyvřeliny tuhnutím magmatu pod povrchem velkozrnné až středně zrnité žula

nejrozšířenější křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i

tmavá) stavební a dekorační kámen

gabro sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (augit) dekorační kámen

Výlevné (povrchové) vyvřeliny utuhnutím lávy na zemském povrchu jsou jemnozrnné až celistvé čedič (bazalt)

nejhojnější tmavá barva a sloupcovitá odlučnost (kamenné varhany – Panská skála u Kamenického Šenova)

andezit výroba štěrku

znělec (fonolit) výroba štěrku a barevného skla

melafyr pórovitý (po sopečných plynech) póry často vyplněny minerály

Žilné vyvřeliny utuhnutím magmatu v puklinách a trhlinách

zemské kůry nehluboko pod povrchem jemnozrnná základní hmota, vrostlice pegmatit

hrubozrnný s velkými krystaly křemene a živců, případně slíd

naleziště drahokamů

Usazené horniny vznikají na zemském povrchu usazením

(sedimentací) látek těleso usazených hornin = vrstva

Úlomkovité usazeniny vznikají přenášením a usazováním

úlomků rozrušených hornin a nerostů nejdříve sypké (nezpevněné), ke

zpevnění dochází stmelením = spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů

hrubozrnné a jemnozrnné

slepenec vzniká ze štěrku - štěrk = větší zaoblené

úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu

těžba pro výrobu betonu

pískovec vzniká z písku - drobná zrnka křemene

a jiných nerostů přenáší ho tekoucí voda nebo vítr stavebnictví, slévárenství a sklářství skalní města, stavební a dekorační

kámen

Jílovité usazeniny jemnozrnnější spraše

naváty větrem nezpevněná hornina z jemných částeček

různých nerostů, úrodné půdy, zejména černozemě

jílovce zpevněním jílů, tvoří se na dně moří, jezer a

řek slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou

příměsí, stavební kámen jílovité břidlice se štípou do tenkých desek,

výroba žáruvzdorné malty a obkladový kámen

Organogenní usazeniny vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a

živočichů - zkameněliny vápenec

na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů

hlavní nerost - kalcit výroba cementu a páleného vápna vápencová území - krasové jevy

Hořlavé organogenní usazeniny fosilní paliva rašelina

zbytky odumřelých rostlin (zejména rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště

lázeňská léčbě, v zahradnictví, palivo

uhlovodíky z těl drobných živočichů bez přístupu vzduchu tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné –

asfalt zdroj energie, chemický průmysl

uhlí prouhelněním zbytků rostlinných těl za

nepřístupu vzduchu zdroj energie, chem. průmysl černé uhlí prvohory a druhohory, přesličky a

plavuně hnědé uhlí třetihory, jehličnany a listnáče lignit = méně kvalitní h. uhlí, antracit =

nejkvalitnější, nejstarší č. uhlí

Chemogenní usazeniny vysrážením látek z roztoků patří sem i nerosty (sůl kamenná, sádrovec,

krevel, hnědel apod.) travertin

vysrážením z pramenů obkladový a dekorační kámen

Přeměněné horniny přeměnou již dříve vzniklých hornin tlak, vysoká teplota a chemické působení

horkých vodných roztoků rovnoběžné uspořádání nerostů –

břidličnatost rula

přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin

stavební kámen svor

přeměnou písčitých a jílovitých hornin obsahuje granáty

fylit přeměnou jílových usazených hornin snadno se deskovitě štípe – střešní

krytiny

krystalický vápenec (mramor) přeměnou vápence dekorační účely

Proč mají hlubinné vyvřeliny větší krystaly, než výlevné?

S názvem které horniny jsme se setkali už v učivu o nerostech?

Které horniny jsou hospodářsky významnou surovinou? Uveď příklady.

Která metamorfovaná hornina se často používá v sochařství?

Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis 4: pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 2. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 88 s. ISBN 80-7235-261-X. [2013-01-12]

ČERVINKA, Pavel. a kolektiv. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední školy a odborná učiliště. 1. vydání. Praha: nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., 2005. ISBN 80-86034-63-1. [2013-01-12]

Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2013-01-12] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.

obr. 1 – horninový cyklus http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Rockcycle.jpg/891px-Rockcycle.jpg

obr. 2 – horninový cyklus, autor Mgr. Hana Žídková

obr. 3 – žula http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/Granite_gran_violet.jpg

obr. 4 – čedič http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/49/Olivine_basalt2.jpg

obr. 5 – pegmatit http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/Alkaline_pegmatite.jpg/800px-Alkaline_pegmatite.jpg

obr. 6 – souvrství, autor Mgr. Hana Žídková obr. 7 – slepenec

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Conglomerate_mcr1.JPG/800px-Conglomerate_mcr1.JPG

obr. 8 – jílovec http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/GLMsed.jpg/640px-GLMsed.jpg

obr. 9 – vápenec http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Limestone_with_fossils01.jpg

obr. 10 – uhlí http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Coal_lump.jpg/640px-Coal_lump.jpg

obr. 11 – travertin http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Travertine_pools_at_Pamukkale%2C_Turkey_%283%29.jpg/640px-Travertine_pools_at_Pamukkale%2C_Turkey_%283%29.jpg

obr. 12 – rula http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Gneiss.jpg