untitledBible. esky Bible : peklad 21. století / vedoucí projektu: Alexandr Flek ; odborná spolupráce Jií Hedánek (hebrejština, aramejština), Pavel Hoff man (etina), Zdenk Sýkora (textová kritika). -- 3. opravené vydání. -- Praha : Biblion, 2017 Peloeno z hebrejštiny, aramejštiny, etiny ISBN 978-80-87282-32-8 (vázáno ; lamino)
27-232/-236 * 26-23 * (0:82-9) - Bible - biblické texty - texty
2-23/-27 - Bible. Biblistika [5]
Bible, peklad 21. století 3. opravené vydání Vydal © BIBLION, z. s., 2017 Všechna práva vyhrazena.
ISBN 978-80-87282-32-8
Starý zákon
Matouš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1255 Marek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1294 Lukáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1319 Jan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1361 Skutky apoštol . . . . . . . . . . . . . . 1391 ímanm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1429 1. Korintským . . . . . . . . . . . . . . . . 1446 2. Korintským . . . . . . . . . . . . . . . . 1461 Galatským . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1471 Efeským . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1477 Filipským . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1483 Koloským . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1487 1. Tesalonickým . . . . . . . . . . . . . . 1491 2. Tesalonickým . . . . . . . . . . . . . . 1495
Slovo úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .xi Výchozí text. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . xiii Poznámkový aparát, Pouité zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . xiv Míry a váhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . xv
Genesis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Exodus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Leviticus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Numeri . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Deuteronomium . . . . . . . . . . . . . . 199 Jozue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Soudc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 Rút . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 1. Samuelova . . . . . . . . . . . . . . . . . . 308 2. Samuelova . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345 1. Královská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379 2. Královská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 417 1. Letopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 2. Letopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 493 Ezdráš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534 Nehemiáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547 Ester . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 566 Job . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 575 almy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 628 Písloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 780
Kazatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 834 Píse písní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 847 Izaiáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 858 Jeremiáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 969 Plá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1065 Ezechiel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1079 Daniel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1143 Ozeáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1162 Joel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1180 Amos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1187 Abdiáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1201 Jonáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1204 Micheáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1207 Nahum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1218 Abakuk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1223 Sofoniáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1228 Ageus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1234 Zachariáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1236 Malachiáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1248
1. Timoteovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1497 2. Timoteovi. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1502 Titovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1505 Filemonovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1507 idm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1508 Jakub . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1522 1. Petr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1526 2. Petr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1531 1. Jan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1534 2. Jan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1539 3. Jan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1540 Juda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1541 Zjevení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1543
Nový zákon
SL OVO Ú VODE M
Kadá civilizace je formována píbhem, ke kterému se odkazuje a na nm staví svj obraz svta, svj koncept dobra a zla, svou pedstavu o djinách, o smyslu ivota. Píbh Bible má v našem svt takovouto urující roli ji celá tisíciletí.
A u jde o fi losofi i, literaturu, výtvarné umní, hudbu, architekturu, právo i politiku, naše civilizace zjevn i skryt erpá z biblického poselství a vede s ním stálý dialog. Bez osobní znalosti tohoto rámce, bez schopnosti rozumt všudypítomným odkazm na biblické postavy, píbhy a výroky bychom se ocitli v prázdnu a naše vlastní kultura, náš vlastní svt by se nám staly cizími.
Bible má proto i v dnešní dob svou nezastupitelnou roli. Není to jen dávná literární památka i pouhý pedmt odborného studia badatel. Je to stále ivá kniha, kterou dnes aktivn tou více ne dv miliardy lidí po celém svt. Pe- klad, který práv otevíráte, vznikl z touhy po tom, aby se s poselstvím této Knihy knih mohla nov a bezprostedn setkat i souasná generace eských tená.
Mezi eskými peklady minulosti patí jist nejestnjší místo Bibli kralické. eští brati v letech 1577–1594 jako první u nás pekládali z pvodních jazyk; do té doby se vycházelo pouze z latiny. Dílo vznikalo ve skromných podmínkách, tajn uprosted náboenského pronásledování, ale tento „první eský samizdat“ je pro své kvality vdn pouíván dodnes. Zpsob, jakým se kralickým bratím podailo skloubit vrnost originálu s jazykovou vytíbeností a zvukomalbou ei zstává u nás nepekonán.
Vzhledem k pohnutým historickým událostem, je následovaly, nebyla Bible kralická po svém posledním vydání z r. 1613 dlouhou dobu tém nijak upra- vována a revidována. Zakonzervoval se tak ím dál archaitjší a pro bného lovka odtaitjší zpsob „biblické mluvy“. Prlom pinesl v minulém století a eský ekumenický peklad (1961–1979). Po dlouhé dob šlo o první Bibli v moderní eštin, pekladatelé navíc do své práce promítli novjší poznatky biblických vd. Peklad získal velkou popularitu a v dob komunistické norma- lizace byl dokladem ivé spolupráce kesanských církví u nás.
Naše mateština se ovšem dál nezadriteln vyvíjí. Významné spoleenské zmny posledních dvaceti let, nástup informaních technologií a celkové ote- vení naší zem, to vše má nesporný vliv na podobu a poadavky souasného ivého jazyka. Od posledního kompletního pekladu Bible ubhlo práv ticet let a vyrostla celá nová generace, která má jist stejné právo slyšet Boí slovo „svou vlastní eí“a jako naši pedkové v dobách minulých.
Pedevším s ohledem na tuto generaci tená vznikl Peklad 21. století. Jeho hlavním smyslem je pedstavit biblický text v dnešní srozumitelné eštin. Po vzoru našich vynikajících pedchdc jsme se pi pekládání snaili dret pomy- slného stedu mezi topornou doslovností na jedné stran a volnou parafrází na stran druhé. Pistupovali jsme k Bibli jako k nesmírn hodnotné literatue, v ní je neoddliteln propojen obsah s formou, pravda s krásou a nadasovost s aktuálností.
a Skut 2:6
xii
Peklad Bible je nekonícím úkolem. Nikdy není moné obsáhnout všechny její významové a formální roviny, tóny a odstíny. Naše vdomosti i schopnosti se tváí v tvá takovému úkolu vdy ukáou jako omezené a nedostatené. Do jaké míry se nám podailo petlumoit nco z bohatství biblického odkazu dnešní generaci, ukáe as. Naší nadjí a modlitbou je, aby v naší zemi i v 21. století platilo, e
Boí slovo je ivé, mocné a ostejší ne kadý dvojsený me. Proniká a k rozhraní duše a ducha, a do morku a kloub, a do srdce…b
Za pekladatelský a realizaní tým Alexandr Flek Praha, leden 2009
PEDMLU VA K TETÍMU OPR AV ENÉMU V Y DÁ NÍ
Kdy o Velikonocích r. 2009 poprvé vyšla Bible21, netušili jsme, s jakým obrov- ským zájmem nejširší veejnosti se setká. Nový peklad Písma se stal bestselle- rem roku, první náklad byl prakticky ihned rozebrán a následovaly další. Za osm let uplynulých od prvního vydání bylo dosud distribuováno neuvitelných více ne 110 000 výtisk Bible21.
Peklad se brzy rozšíil i mimo církve a zejména mladší generace tená uvítala jeho srozumitelnost a ivost. Nejen skrze bnou prodejní sí, ale také díky spolupráci s misijními organizacemi, jako je Kesanská akademie mla- dých nebo eská poboka Mezinárodního svazu Gedeon, se dostalo na 300 000 Nových zákon ke tenám, z nich mnozí Bibli dosud nikdy neetli.
Pekladatelské práce se ovšem nezastavily, a tak jsme v jubilejním husovském roce 2015 mohli zveejnit nové vydání Bible21, rozšíené o Deuterokanonické knihy Starého zákona. Nyní je tedy Bible21 k dispozici jak v tzv. uším (protes- tantském), tak v širším (katolicko-pravoslavném) kánonu.
Ohlasm odborné i laické veejnosti vdíme za adu pipomínek a návrh k úpravám pekladu. Text pekladu jsme nadále upravovali s ohledem na co nej- vtší pesnost a zárove srozumitelnost. Výsledkem je více ne ti sta (veskrze drobných) oprav a zmn oproti prvnímu vydání. Za zmínku stojí nap. nahra- zení ponkud kniního „Neprahni“ v Desateru za srozumitelnjší „Nedychti“ nebo zpesnný peklad dleitého janovského termínu semeia jako „znamení“ (díve „zázraky“).
Ké jsou tedy slova této knihy zetelnými znameními všem poutníkm a hle- dam na cest ivota!
Za tým Bible21 AF, srpen 2017
b id 4:12
V ÝC HOZ Í T E X T
Pedlohou pro peklad Starého zákona byla standardní edice masoretského textu Biblia Hebraica Stuttgartensia (5. rev. vyd., Stuttgart 1997). V nkterých pípadech, kde se hebrejský (nebo aramejský) text jeví jako porušený, jsme se ídili doporueními poznámkového aparátu BHS a pekládali v souladu se zn- ním kumránských rukopis a starovkých peklad, je jsou nkdy a o tisíc let starší ne dochovaný masoretský text. Tyto zdroje jsou vdy uvedeny v poznám- kách pod arou spolu s doslovným znním masoretského textu.
Na celkem sedmnácti místech oznaených v poznámce jako „rekonstruované znní“a uvádíme v souladu s výsledky soudobé textové kritiky pravdpodobné znní originálu, které však není podepeno dochovanými textovými dokumenty. Jedná se o opravy bných písaských chyb, jako je zámna písmena za jiné, zá- mna poadí písmen, opakování písmene (dittografi e) i jeho vynechávka (ha- plografi e). Nkdy jde pouze o jiné rozdlení hebrejského souhláskového textu na slova, píp. o jeho jinou vokalizaci.
V šesti pípadech peklad zohleduje hebrejskou písaskou tradici, tzv. tiq- qune soferim.b Jedná se o místa, kde idovští uenci rozeznali zámrnou zmnu textu pedchozími opisovai a zaznamenali pravdpodobnjší pvodní znní. V jednom pípadc je písaská tradice uvedena jako alternativa v poznámce pod arou.
Boí jméno JHVH v pekladu nahrazujeme titulem Hospodin, jak je to v es- kých biblických pekladech ji po staletí zavedeno. Tímto archaitjším synony- mem slova „Pán“ nám eština umouje refl ektovat starodávnou praxi idovské zbonosti, kdy se Boí jméno z úcty k nmu nevyslovuje a pi tení je nahrazo- váno hebrejským Adonaj, tj. Pán, Panovník.d
Peklad Nového zákona vychází z kritického vydání Novum Testamentum Graece (Nestle–Aland, 27. rev. vyd., Stuttgart 1998). Tam, kde svdectví jednotli- vých eckých pramen není jednoznané, jsme se zpravidla ídili doporueními komise Spojených biblických spoleností, jak je uvádí Bruce Metzger v píruce A Textual Commentary on the Greek New Testament (2. vyd., Stuttgart, 1994). Dleité rukopisné varianty vdy uvádíme v poznámce pod arou.
ísla kapitol a verš nejsou souástí pvodních biblických dokument. Pro snazší vyhledávání a srovnávání text bylo íslování kapitol zavedeno ve 13. stol. n. l., íslování verš pak v 16. stol. íslování v tomto pekladu vychází z výše uvedené hebrejské a ecké edice, místy se proto liší od nkterých starších eských peklad Bible.
Nadpisy ástí knih a jednotlivých perikop jsou k pvodnímu textu rovn pi- dány a slouí pouze jako pomcka pro snadnjší orientaci tená. Toté platí i pro lenní knih na odstavce, které v pvodních textech není grafi cky vyzna- eno.
a Num 26:13; Soud 7:3; 16:2; 2.Sam 20:14; 1.Let 2:42; alm 22:16; 106:7; Iza 43:14; Jer 18:14; Eze 3:12; 32:27; Oze 4:4, 5; 9:7; Mich 2:8; 6:9; Sof 3:18 b Soud 18:30; 1.Sam 3:13; 2.Sam 12:14; Job 7:20; Oze 4:7; Abk 1:12 c Job 32:3 d K významu jména JHVH viz Exod 3:14–15.
xiv
a Viz Skut 17:28; 1.Kor 15:33; Juda 15. b Viz nap. 1.Let 16:7, 23, 34; Neh 7:5. c Shodný objem dvou odlišných druh obilí se pak v poznámkách me objevit jako dv rozdílné hmotnosti, viz nap. 2.Let 2:9; 27:5. d Viz nap. 2.Král 25:1; Ezd 3:1; Iza 15:28; Eze 1:2; Ageus 2:1 aj.
P OZ N Á M KOV Ý A PA R ÁT
Tam, kde text obsahuje zejmou citaci nebo naráku na jinou pasá Bible, pí- padn na nkterý mimobiblický dokument,a uvádíme odkaz v poznámce pod arou. V jiných pípadech slouí odkaz jako vysvtlivka k objasnní kontextu i okolnosti, která dnešnímu tenái nemusí být automaticky zejmá. V nko- lika pípadech upozorujeme na textovou shodu mezi nkterými pasáemi.b V poznámkách však neuvádíme odkazy na etná paralelní místa, tzv. kíové reference.
V pekladu zachováváme pvodní míry a váhy ve starovkých jednotkách. Pevody na metrické ekvivalenty (které jsou nkdy jen orientaní) uvádíme v poznámkách. Nkteré údaje, nap. o mnoství obilí, se v textu objevují v p- vodních jednotkách objemu, v poznámkách je však uvádíme pepoítané na jednotky hmotnosti, jak je to dnes bné.c
Tam, kde text obsahuje asový údaj, který lze datovat i podle mimobiblických historických dokument, uvádíme v poznámce datum v souladu s dnešním bným kalendáem.d Údaje o hodinách a denních dobách pevádíme zpravi- dla pímo v textu na údaje dnes obvyklé. Napíklad v Mat 20:3 je tak výraz „okolo deváté hodiny“ pevodem pvodního „okolo tetí hodiny“, nebo dobové po- ítání asu zaínalo od šesté hodiny ranní. Pouhý doslovný peklad by tedy na podobných místech byl zavádjící.
P OU I T É Z K R AT K Y
hebr. hebrejsky, hebrejský, hebrejština Kum kumránské rukopisy LXX ecká Septuaginta MT hebrejský masoretský text ec. ecky, ecký Sam samaritánský Pentateuch Syr syrská Pešita Tg aramejské targumy Vul latinská Vulgáta
xv
M Í RY A VÁ H Y
Uvedené metrické ekvivalenty jsou pibliné a zaokrouhlené. Hodnota jednotek se v rzných obdobích a na rzných místech starovkého Pedního východu ponkud lišila. Konkrétní pevody jednotek jsou vtšinou uvedeny na písluš- ných místech textu v poznámkách pod arou.
Délka dla 7,5 cm pí 22,5 cm 3 dlan loket 45 cm 2 píd hon (ec. stadion) 185 m
Hmotnost gera 0,6 g 1/20 šekelu beka 5,8 g 1/2 šekelu šekel 11,5 g hivna (hebr. mina) 0,6 kg 50 šekel talent (hebr. kikar) 34 kg 60 hiven
Objem sypké látky
omer 2,2 l 1/10 efy míra (hebr. sea) 7,3 l 1/3 efy efa/bat 22 l chomer 220 l 10 ef
tekuté látky mírka (hebr. log) 0,3 l 1/72 batu hin 3,6 l 1/6 batu bat 22 l kor 220 l 10 bat
STARÝ ZÁKON
Píbh nebe a zem
N a poátku Bh stvoil nebe a zemi. 2Zem pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boí Duch.
3Bh ekl: „A je svtlo!“ – a bylo svtlo. 4Bh vidl, e svtlo je dobré, a Bh oddlil svtlo od tmy. 5Bh nazval svtlo „den“ a tmu nazval „noc“. Byl veer a bylo ráno, den první.
6Bh ekl: „A je uprosted vod obloha, aby oddlovala vody od vod!“ 7Bh uinil oblohu a oddlil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se. 8Bh nazval oblohu „nebe“ a byl veer a bylo ráno, den druhý.
9Bh ekl: „A se vody pod nebem shromádí na jedno místo a a se ukáe souš!“ – a stalo se. 10Bh nazval souš „zem“ a shromádní vod nazval „moe“. A Bh vidl, e je to dobré.
11 Tehdy Bh ekl: „A zem zplodí zele: byliny nesoucí semeno a rzné druhy plodných strom nesoucích ovoce, v nm je jejich semeno na zemi!“ – a stalo se. 12Zem vydala zele: rzné druhy bylin nesoucích se- meno a rzné druhy strom nesoucích ovoce, v nm je jejich semeno. A Bh vidl, e je to dobré. 13Byl veer a bylo ráno, den tetí.
14Bh ekl: „A jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddlovaly den od noci; budou znameními k urování období, dn a let; 15budou na nebeské obloze svítilnami k osvtlování zem!“ – a stalo se. 16Bh uinil dv veliké svítilny: vtší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci; uinil rovn hvzdy. 17Bh je umístil na nebeské obloze, aby osvtlovaly zemi, 18aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddlovaly svtlo od tmy. A Bh vidl, e je to dobré. 19Byl veer a bylo ráno, den tvrtý.
20Bh ekl: „A se vody zahemí mnostvím ivoich a nad zemí pod nebeskou oblohou a létají ptáci!“ 21Bh tedy stvoil velké moské obludy a všemoné druhy ilých ivoich, jimi se zahemily vody, i všemoné druhy okídlených pták. A Bh vidl, e je to dobré. 22Bh jim poehnal a ekl: „Plote a mnote se a naplte vody v moích; také ptáci a se roz- mnoují na zemi.“ 23Byl veer a bylo ráno, den pátý.
24Bh ekl: „A zem vydá rzné druhy ivoich: rzné druhy dobytka, drobné havti i polní zve!“ – a stalo se. 25Bh uinil rzné druhy polní zve a dobytka i všemoné druhy zemské havti. A Bh vidl, e je to dobré.
2 26 Tehdy Bh ekl: „Uime lovka k našemu obrazu, podle naší podoby!
A panují nad moskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havtí lezoucí po zemi.“
27 Bh stvoil lovka ke svému obrazu, k obrazu Boímu stvoil jej: jako mue a enu stvoil je.
28A Bh jim poehnal. Bh jim ekl: „Plote a mnote se, naplte zem, podmate si ji a panujte nad moskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad kadým ivoichem lezoucím po zemi.“
29Bh také ekl: „Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu zem i kadý strom, na nm je ovoce vydávající se- meno. To vám bude za pokrm. 30 Také veškeré polní zvi, všem nebeským ptákm i všemu, co leze po zemi, zkrátka všemu, co má v sob ivot, jsem dal za pokrm všechny zelené byliny“ – a stalo se. 31Bh vidl všechno, co uinil, a hle, bylo to velmi dobré! Byl veer a bylo ráno, den šestý.
2 Tak bylo dokoneno nebe a zem s veškerou jejich rozmanitostí. 2Sedmého dne Bh dokonil dílo, na nm pracoval; sedmého dne
odpoinul od veškeré práce, kterou dlal. 3Bh sedmý den poehnal a po- svtil jej, nebo v nm Bh odpoinul od všeho díla, je vykonal, kdy tvoil.
4 To je píbh nebe a zem, o jejich stvoení.
V Boí zahrad Tenkrát, kdy Hospodin Bh uinil zemi a nebe, 5na zemi ješt nebylo ádné polní koví a nerostly ádné polní byliny. Hospodin Bh na zem ješt nesesílal déš a nebyl ani lovk, který by obdlával pdu. 6Ze zem však vystupovala pára a zavlaovala celý zemský povrch.
7Hospodin Bh pak z prachu zem zformoval lovkaa a do jeho chípí vdechl dech ivota. Tak se lovk stal ivou bytostí.
8Hospodin Bh vysázel v Edenub na východ zahradu a do ní postavil lovka, jeho zformoval. 9Hospodin Bh nechal ze zem vyrst všelijaké stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, vetn stromu ivota uprosted zahrady a stromu poznání dobra i zla.
10Z Edenu vycházela eka, aby zavlaovala zahradu, a odtud se rozdlo- vala do ty hlavních tok. 11První se jmenuje Píšon. Obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato, 12a zlato té zem je výborné. Je tam i vonná prysky- ice bdelium a kámen onyx. 13Druhá eka se jmenuje Gíchon; ta obtéká ce- lou zemi Habeš. 14 Tetí eka se jmenuje Tigris a tee na východ od Asýrie. A tvrtá eka je Eufrat.
15Hospodin Bh tedy vzal lovka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdlával a steil. 16Hospodin Bh lovku pikázal: „Z kadého stromu v zahrad meš svobodn jíst, 17krom stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, nebo v den, kdy bys z nj jedl, jist zemeš.“
18Hospodin Bh také ekl: „Není dobré, aby byl lovk sám; opatím mu rovnocennou oporu.“
G e n e s i s 1
a 7 hebr. adam zní jako adama (zem); oznauje lovka, lidstvo nebo je pouito jako vlastní jméno (v. 19 aj.) b8 hebr. Rozkoš
3 19(Hospodin Bh toti zformoval ze zem všechnu polní zv i všechno
nebeské ptactvo a pivedl je k Adamovi, aby vidl, jak je pojmenuje. Jak- koli pak Adam nazval kterého ivoicha, tak se jmenoval. 20Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zv. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)
21Hospodin Bh tedy na Adama pivedl hluboký spánek. Kdy usnul, vzal jedno z jeho eber a zaplnil to místo tlem. 22Z onoho ebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bh vytvoil enu a pivedl ji k Adamovi.
23Adam tenkrát ekl:
„ To je konen ona: kost z mých kostí, tlo z mého tla! Bude se nazývat manelkou, nebo je vzata z manela!“
24 To proto mu opouští otce i matku – aby pilnul ke své manelce a stali se jedním tlem. 25Oba dva, mu i jeho ena, byli nazí a nestydli se.
První hích
3 Nejchytejší ze všech polních zvíat, která Hospodin Bh uinil, byl had. Ten ekl en: „Opravdu vám Bh zakázal jíst ze všech strom
v zahrad?“ 2„Ovoce strom v zahrad jíst smíme,“ odpovdla ena hadovi. 3„Ale
o ovoci stromu uprosted zahrady Bh ekl: ‚Nejezte z nj, ani se ho nedo- týkejte, jinak zemete.‘“ a
4Na to had en ekl: „Urit nezemete! 5Bh ale ví, e jakmile pojíte z toho stromu, otevou se vám oi a budete jako Bh: budete znát dobro i zlo.“
6Kdy tedy ena vidla, e onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom slibující porozumní, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému mui, který byl s ní, a také on jedl. 7 Tehdy se jim obma otevely oi a poznali, e jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a udlali si zástrky.
8 Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho ena skryli ped Hospodinem Bohem uprosted strom zahrady.
9„Kde jsi?“ volal Hospodin Bh na Adama. 10 Ten odpovdl: „Slyšel jsem v zahrad tvj hlas a dostal jsem strach,
protoe jsem nahý. Proto jsem se skryl.“ 11„Kdo ti ekl, e jsi nahý?“ tázal se Bh. „Nejedl jsi z toho stromu, z n-
ho jsem ti zakázal jíst?“ 12Adam odpovdl: „ena, kterou jsi mi dal, aby byla se mnou, ta mi dala
z toho stromu, a tak jsem jedl.“ 13„Cos to udlala?“ ekl Hospodin Bh en. „Had m podvedl, a tak jsem jedla,“ odpovdla. 14Hospodin Bh tehdy ekl hadovi:
„ Za to, cos udlal, budeš zloeený mezi vším dobytkem i divokými zvíaty.
G e n e s i s 3
a3 Gen 2:17
4
Po všechny dny svého ivota polezeš po biše a rát budeš prach. 15 Rozpoutám také nepátelství mezi tebou a enou i mezi tvým a jejím potomkem. On ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu.“
16en ekl:
„ Rozmnoím útrapy tvého thotenství, své dti budeš rodit v bolestech. Po mui budeš dychtiv touit, on ti však bude porouet.“
17Adamovi ekl:
„ Protoes poslechl svou enu a jedl ze zakázaného stromu, zem bude kvli tob zloeená! Po všechny dny svého ivota z ní budeš jíst v útrapách; 18 bude ti plodit trní a bodláí a ty budeš jíst polní byliny. 19 V potu tváe budeš jíst svj chléb, dokud se nevrátíš do zem, nebo z ní pocházíš: Prach jsi a v prach se obrátíš!“
20Adam pak dal své en jméno Eva (to jest iva), nebo ona byla matkou všech ivých.
21Hospodin Bh udlal Adamovi a jeho en koený odv a oblékl je. 22Hospodin Bh si tehdy ekl: „Hle, lovk se stal jakoby jedním z nás, ne- bo zná dobro i zlo. Nyní se tedy postarám, aby nevztáhl ruku, nevzal také ze stromu ivota a neil navky.“ 23Proto Hospodin Bh lovka vyhnal ze zahrady Eden, aby obdlával zemi, z ní byl vzat. 24 Vyhostil lovka a na východní stran zahrady Eden umístil cheruby s míhajícím se plamen- ným meem, aby steili cestu ke stromu ivota.
Kain a Abel
4 Adam se miloval se svou enou Evou a ta poala a porodila Kaina. Tehdy ekla: „Získala jsem od Hospodina mue!“ a 2Porodila také
Ábela, jeho bratra. Ábel se pak stal pastýem ovcí, ale Kain obdlával pdu. 3Po njaké dob se stalo, e Kain pinesl Hospodinu ob z plod zem,
4zatímco Ábel ji pinesl z prvorozených ovcí svého stáda a z jejich tuku. Hospodin našel zalíbení v Ábelovi a v jeho obti, 5ale v Kainovi a jeho obti zalíbení nenašel. Kaina to rozlítilo, a se mu zkivila tvá.
6Hospodin tedy Kainovi ekl: „Pro se zlobíš? Pro máš zkivenou tvá? 7Copak t nepijmu, kdy budeš jednat dobe? Kdy ale nebudeš jednat dobe,
G e n e s i s 3
a1 jméno Kain v hebr. zní podobn jako Zisk
5
pak ve dveích íhá hích a dychtí po tob. Ty ale máš nad ním panovat.“ 8Kain svému bratru ekl: „Pojme na pole!“ a A kdy byli na poli, Kain se
na svého bratra Ábela vrhl a zabil ho. 9„Kde je tvj bratr Ábel?“ zeptal se Kaina Hospodin. „Nevím,“ odpovdl. „Jsem snad strácem svého bratra?“ 10„Cos to udlal?“ ekl mu Bh. „Slyš, krev tvého bratra ke mn volá ze
zem! 11 Te budeš zloeenjší ne zem, která otevela ústa, aby vpila krev tvého bratra, kterou jsi prolil! 12Kdy budeš obdlávat zem, u ti nedá svoji sílu. Budeš na zemi tulákem a štvancem.“
13„Mj trest je vtší, ne lze unést,“ odpovdl Kain Hospodinu. 14„Pohle, dnes m vyháníš ze vší úrodné zem a budu se ped tebou muset skrývat. Budu na zemi tulákem a štvancem a kdokoli m najde, ten m zabije!“
15Hospodin mu ekl: „Kdokoli zabije Kaina, ponese sedminásobnou po- mstu.“ Hospodin pak na Kaina vloil znamení, aby ho nikdo, kdo ho najde, nezabil. 16Kain tedy odešel od Hospodinovy tváe a usadil se v zemi Nódb na východ od Edenu.
17Kain se miloval se svou enou a ta poala a porodila Chanocha. Posta- vil msto a pojmenoval ho po svém synovi Chanoch. 18Chanochovi se pak narodil Irad, Irad zplodil Mechujaele, Mechujael zplodil Metušaele a Me- tušael zplodil Lemecha.
19Lemech si vzal dv eny: jedna se jmenovala Ada, druhá Cila. 20Ada porodila Jábala, jen se stal otcem tch, kdo ijí ve stanech a pasou stáda. 21Jeho bratr jménem Jubal se stal otcem všech, kdo hrají na citery a píšaly. 22Cila také porodila, a to Tubal-kaina, mistra všech ková bronzu a e- leza. A Tubal-kainova sestra byla Naama.
23Lemech ekl svým enám:
„ Ado a Cilo, poslouchejte m, eny Lemechovy, slyšte mou e: Zabil jsem mue za ránu, kterou mi zasadil, zabil jsem mladíka za zranní, je mi zpsobil. 24 Bude-li Kain mstn sedmkrát, Lemech bude mstn sedmasedmdesátkrát!“
25Adam se znovu miloval se svou enou a ta porodila syna a dala mu jméno Set (to jest Náhrada). ekla si toti: „Bh mi dal jiného potomka náhradou za Ábela, kterého zabil Kain.“ 26 Také Setovi se pak narodil syn a dostal jméno Enoš, lovk.
Tehdy zaalo vzývání Hospodinova jména.
Adamovo potomstvo
5 Toto je kniha Adamova píbhu. Tenkrát, kdy Bh stvoil lovka, uinil jej podle své podoby.c 2Stvoil
je jako mue a enu, poehnal jim a v den, kdy byli stvoeni, jim dal jméno Adam, lovk.
3Kdy bylo Adamovi 130 let, zplodil syna podle své podoby, ke svému ob- razu, a dal mu jméno Set. 4Po zplození Seta il Adam ješt 800 let a plodil syny a dcery. 5Adam il celkem 930 let a potom zemel.
G e n e s i s 5
a8 podle Sam, LXX, Syr, Vul (slova „Pojme na pole“ v MT chybí) b16 hebr. Bloudní, Toulání (srov. v. 12 a 14) c1 Gen 1:26–27
6 6Kdy bylo Setovi 105 let, zplodil Enoše. 7Po zplození Enoše il Set ješt
807 let a plodil syny a dcery. 8Set il celkem 912 let a potom zemel. 9Kdy bylo Enošovi 90 let, zplodil Kénana. 10Po zplození Kénana il Enoš
ješt 815 let a plodil syny a dcery. 11Enoš il celkem 905 let a potom zemel. 12Kdy bylo Kénanovi 70 let, zplodil Mahalalela. 13Po zplození Mahala-
lela il Kénan ješt 840 let a plodil syny a dcery. 14Kénan il celkem 910 let a potom zemel.
15Kdy bylo Mahalalelovi 65 let, zplodil Járeda. 16Po zplození Járeda il Mahalalel ješt 830 let a plodil syny a dcery. 17Mahalalel il celkem 895 let a potom zemel.
18Kdy bylo Járedovi 162 let, zplodil Enocha. 19Po zplození Enocha il Já- red ješt 800 let a plodil syny a dcery. 20Járed il celkem 962 let a potom zemel.
21Kdy bylo Enochovi 65 let, zplodil Metuzaléma. 22Po zplození Metu- zaléma il Enoch s Bohem ješt 300 let a plodil syny a dcery. 23Enoch il celkem 365 let. 24Enoch il s Bohem, a jednou zmizel, nebo ho Bh vzal.
25Kdy bylo Metuzalémovi 187 let, zplodil Lámecha. 26Po zplození Lá- mecha il Metuzalém 782 let a plodil syny a dcery. 27Metuzalém il celkem 969 let a potom zemel.
28Kdy bylo Lámechovi 182 let, zplodil syna 29a dal mu jméno Noe, Úleva, nebo ekl: „Ten nám pinese úlevu od tké diny našich rukou, kterou máme se zemí, jí Hospodin zloeil.“ 30Po zplození Noema il Lámech 595 let a plodil syny a dcery. 31Lámech il celkem 777 let a potom zemel.
32A kdy bylo Noemovi 500 let, zplodil Sema, Cháma a Jáfeta.
Zkaená zem
6 Kdy se lidstvo na zemi zaalo mnoit a rodily se jim dcery, 2Boí sy- nové vidli, jak jsou lidské dcery krásné, a brali si za eny všechny, jich
se jim zachtlo. 3 Tehdy si Hospodin ekl: „Mj Duch nezstane v lovku navky – je to koneckonc smrtelník! A jeho ivot trvá jen sto dvacet let.“
4(V onch dnech, a také pozdji, se na zemi vyskytovali zrdní obi. Boí synové toti picházeli k lidským dcerám a ty jim je rodily. To jsou ti dávní hrdinové, ti mui slavné povsti.)
5Hospodin vidl, jak se na zemi mnoí lidské zlo a e všechny myšlenky, je spádají v srdcích, jsou den co den jen zlé. 6Hospodin litoval, e v- bec uinil lovka, a trápil se v srdci. 7 Tehdy si ekl: „lovka, jeho jsem stvoil, smetu z povrchu zem a s ním i dobytek, drobnou hav a nebeské ptactvo! Je mi líto, e jsem je uinil.“
8Noe však u Hospodina nalezl milost.
Postav si archu 9 Toto je Noemv píbh.
Noe byl mezi svými souasníky spravedlivý a poctivý lovk. Noe il s Bohem. 10Noe zplodil ti syny: Sema, Cháma a Jáfeta.
11Zem však byla v Boích oích zkaená a plná násilí. 12Bh pohlédl na zemi a hle, byla zkaená! Kadý smrtelník na zemi il zkaen.
13Bh Noemovi ekl: „Se všemi smrtelníky je konec. Zem je plná jejich násilí, a tak je zniím i se zemí. 14Postav si archu z cypišového deva.
G e n e s i s 5
7
Archu propleteš rákosím a zevnit i zvení ji vymaeš smolou. 15Udláš ji takto: archa bude 300 lokt dlouhá, 50 lokt široká a 30 lokt vysoká.a 16 V arše necháš przor a o loket výše ji zastešíš; do boku archy také vsadíš dvee. Udláš v ní spodní, druhé a tetí patro. 17Hle, já sám zpsobím na zemi záplavu vody, je znií všechny ivé tvory pod nebem. Vše, co je na zemi, zahyne. 18S tebou však uzavu smlouvu, a tak vejdeš do archy – ty a s tebou tví synové, tvá ena a eny tvých syn. 19Ze všeho ivého, z veškerého tvorstva, pivedeš do archy po páru od kadého druhu, aby peili s tebou. Bude to samec a samice 20z rzných druh pták, z rzných druh dobytka i z všemoných druh zemské havti. Z toho všeho k tob pijde po páru, abys je zachoval naivu. 21Proto si opati veškerou potravu, která se jí, a piprav zásoby jídla pro sebe i pro n.“
22Noe tak uinil; uinil všechno pesn tak, jak mu Bh pikázal.
7 Hospodin potom Noemovi ekl: „Vejdi s celou svou domácností do archy. Vidl jsem toti, e jsi pede mnou v tomto pokolení jediný
spravedlivý. 2Ze všech istých zvíat vezmeš k sob po sedmi párech, vdy samce a samici; ze všech neistých zvíat však jen po páru, samce a samici. 3 Také z nebeského ptactva vezmeš po sedmi párech, vdy samce a samici, pro zachování jejich semene na zemi. 4U za sedm dní toti na zem sešlu déš, jen potrvá tyicet dní a tyicet nocí. Vše, co jsem uinil, smetu z povrchu zem.“
5A Noe uinil všechno tak, jak mu Hospodin pikázal.
Potopa 6Zem byla zaplavena vodou, kdy bylo Noemovi šest set let. 7Kvli té vodní záplav vešel Noe do archy a s ním jeho synové, jeho ena a eny jeho syn. 8Ze všech istých i neistých zvíat, ze všech pták i ze všeho, co leze po zemi, 9 vešli k Noemovi do archy vdy dva a dva, samec a samice, jak to Noemovi pikázal Bh.
10Po sedmi dnech pak byla zem zaplavena vodou. 11Stalo se to šestis- tého roku Noemova ivota, sedmnáctého dne druhého msíce. Ten den vytryskly všechny prameny veliké propasti a nebeské prduchy se ote- vely. 12Prtr vod trvala na zemi tyicet dní a tyicet nocí.
13Noe, jeho synové Sem, Chám a Jáfet, Noemova ena a ti eny jeho syn vešli onoho dne do archy. 14Oni i všemoné druhy zve, dobytka, havti lezoucí po zemi i ptactva, všichni ptáci a okídlenci 15pišli k Noemovi do archy. Ze všeho, v em je duch ivota, pišli po jednom páru. 16Z veškerého tvorstva pišel samec a samice, jak jim Bh pikázal. A Hospodin za ním zavel.
17Na zemi pak bhem tyiceti dní nastala potopa. Vody pibývalo, a nadnesla archu, take se zvedla od zem. 18 Voda se na zemi mohutn vzdou- vala, rychle jí pibývalo a archa plula po vodní hladin. 19 Voda se na zemi vzdouvala stále mohutnji, a pikryla všechny vysoké hory pode vším ne- bem. 20A kdy byly hory pikryty, vzedmula se voda ješt o patnáct lokt.b
21 Veškeré tvorstvo na zemi, vše, co se hýbe, zahynulo – ptactvo i doby- tek, zv i veškerá hav hemící se po zemi, i všichni lidé. 22 Vše, co mlo v chípí dech ivota, vše, co ilo na souši, pomelo. 23Bh smetl všechny
G e n e s i s 7
a15 asi 138 × 23 × 14 m (1 loket = asi 46 cm) b20 asi 7 m
8
ivé tvory z povrchu zem. Vše od lovka a po dobytek, drobnou hav i nebeské ptactvo bylo smeteno ze zem. Zstal jen Noe a ti, kdo s ním byli v arše.
24 Voda se na zemi vzdouvala sto padesát dní.
Nový zaátek
8 Bh však pamatoval na Noema i na všechnu zv a dobytek, který s ním byl v arše. Nechal nad zemí vát vítr a voda se utišila. 2Prameny
propasti i nebeské prduchy se zavely a prtr z nebe pestala. 3 Voda za- ala ze zem zvolna ustupovat a po sto padesáti dnech konen opadla.
4Sedmnáctého dne sedmého msíce archa spoinula na pohoí Ararat. 5 Voda zvolna opadala a do desátého msíce. Prvního dne desátého m- síce se ukázaly vrcholky hor.
6Po tyiceti dnech Noe otevel okno, je v arše udlal, 7a vypustil ha- vrana. Ten vylétal a zase se vracel, dokud voda na zemi nevyschla. 8Potom vypustil holubici, kterou ml s sebou, aby zjistil, zda voda ustoupila z po- vrchu zem. 9Holubice však nenašla místo, kde by mohla nohama spoi- nout, a vrátila se k nmu do archy, nebo voda ješt pokrývala celý povrch zem. Noe tedy vystril ruku, chytil ji a vzal ji k sob do archy. 10Pokal ješt sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. 11Veer se k nmu holu- bice vrátila a hle, v zobáku mla erstvý olivový lístek! Tak Noe poznal, e voda ustoupila ze zem. 12Pokal tedy dalších sedm dní, vypustil holubici znovu a u se k nmu nevrátila.
13Šestistého prvního roku Noemova ivota, prvního dne prvního msíce, zaala voda na zemi vysychat. Noe tedy odsunul píklop archy, podíval se ven a hle, zemský povrch osychal. 14Dvacátého sedmého dne druhého m- síce byla zem suchá.
15 Tehdy Bh k Noemovi promluvil: 16„Vyjdi z archy – ty a s tebou tví sy- nové, tvá ena a eny tvých syn. 17 Vyve s sebou všechno ivé, co máš u sebe – veškeré tvory z ptactva, dobytka i havti lezoucí po zemi. A se hemí na zemi a a se na zemi plodí a mnoí.“
18Noe tedy vyšel ven a s ním i jeho synové, jeho ena a eny jeho syn. 19 Všechna zv, všechna hav, kadý pták, všechno, co se hýbe po zemi, vyšlo z archy podle svých eledí.
20Noe tehdy postavil Hospodinu oltá a vzal ze všech istých zvíat a ze všeho istého ptactva a obtoval na oltái zápalné obti. 21Kdy Hospodin ucítil píjemnou vni, ekl si v srdci: „U nikdy kvli lovku neprokleji zem, i kdy jsou myšlenky lidského srdce u od mládí zlé. Nikdy u nepo- biji vše ivé, jako jsem to uinil.
22 Dokud bude trvat zem, nikdy nepestane setba a e, chlad a horko, léto, zima ani noc a den.“
Boí smlouva se stvoením
9 Bh tehdy Noemovi i jeho synm poehnal a ekl jim: „Plote a mnote se, naplte zem. 2A z vás má strach a hrzu všechna polní zv,
G e n e s i s 7
9
všechno nebeské ptactvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny moské ryby: jsou vám vydáni do rukou. 3 Všechno ivé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako díve zelené byliny.
4Nesmíte však jíst maso, dokud je v nm ivot, toti krev. 5Krev vašeho ivota budu rozhodn mstít. Kadé zvíe i lovka za ni budu volat k odpo- vdnosti. Za lidský ivot budu volat k odpovdnosti kadého jeho bratra.
6 Kdo prolije krev lovka, toho krev bude lovkem prolita, nebo k obrazu Boímu uinil Bh lovka. 7 Plote se tedy a mnote se, a se vámi jen hemí zem, takto se na ní rozmnote!“
8Potom Bh k Noemovi a jeho synm promluvil: 9„Hle, já uzavírám smlouvu s vámi, s vaším budoucím semenem 10i s kadou ivou bytostí, je je s vámi – s ptactvem, dobytkem i se vší polní zví – se vším ivým, co vyšlo z archy. 11Uzavírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré tvorstvo u ni- kdy nebude vyhubeno záplavou vody. U nikdy nenastane potopa, je by zniila zemi.“
12 Tehdy Bh ekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou uzavírám s vámi i s kadou ivou bytostí, je je s vámi, pro všechna píští pokolení: 13Na oblak pokládám duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 14Kdykoli zahalím zemi oblaky a v oblacích se ukáe duha, 15pipomenu si svou smlouvu s vámi i s kadou ivou bytostí, a u nikdy nepijde záplava vody, aby vyhubila veškeré tvorstvo. 16Kdy se v oblacích ukáe duha, po- hlédnu na ni, abych si pipomnl vnou smlouvu mezi Bohem a kadou ivou bytostí na zemi.“
17Bh Noemovi ekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem uinil s veš- kerým tvorstvem na zemi.“
Sem, Cham a Jáfet 18Noemovi synové, kteí vyšli z archy, byli Sem, Chám a Jáfet (onen Chám byl otcem Kanaána). 19 Tito ti byli Noemovi synové; z nich se zalidnila celá zem.
20Zemdlec Noe byl první, kdo vysadil vinici. 21Napil se vína, opil se a leel obnaen ve svém stanu. 22Chám, otec Kanaána, spatil nahotu svého otce a povdl o tom obma svým bratrm venku. 23Sem a Jáfet tedy vzali pláš a oba si ho dali na ramena. Pak šli pozpátku a pikryli nahotu svého otce. Byli obráceni elem nazpátek, a tak nahotu svého otce nespatili.
24Kdy se Noe probral z opilosti a dozvdl se, co mu jeho nejmladší syn provedl, 25ekl:
„ Zloeený bu Kanaán; a je pro své bratry otrokem všech otrok!“
G e n e s i s 9
10 26ekl také:
„ Poehnán bu Hospodin, Bh Semv, jemu bude Kanaán otroit! 27 Ké Bh rozšíí Jáfeta, a bydlí ve stanech Semových, jemu bude Kanaán otroit!“
28Po potop il Noe ješt 350 let. 29Noe il celkem 950 let a potom ze- mel.
Pvod národ zem
10 Toto jsou rody Noemových syn Sema, Cháma a Jáfeta. Po potop se jim narodili synové.
2Synové Jáfetovi jsou: Gomer, Magog, Madaj, Javan, Tubal, Mešek a Tiras. 3Synové Gomerovi: Aškenáz, Rifat a Togarma. 4Synové Javanovi: Eliša a Taršiš, Kitejští a Rodanští.a 5Z nich se rozdlily
pímoské národy podle svých zemí, jazyk, rod a národností.
6Synové Chámovi jsou: Habeš,b Egypt, Put a Kanaán. 7Synové Habeše: Seba, Chavíla, Sabta, Raema a Sabteka. Synové Raemovi: Šeba a Dedan. 8Habeš také zplodil Nimroda, jen se stal prvním bojovníkem na zemi.
9Byl to ped Hospodinem udatný lovec, a proto se íká: „Jako Nimrod, udatný lovec ped Hospodinem.“ 10Hlavními msty v jeho království byly Bábel, Uruk, Akkad a Kalne v zemi Šineár.c 11Z té zem pak šel do Asýrie, kde vystavl Ninive, Rechobot-ír, Kelach 12a Resen, je leí mezi Ninive a Kelachem, oním velikým mstem.
13Egypt zplodil Ludské, Anamské, Lehabské, Naftuchské, 14Patruské, Kasluchské (z nich pocházejí Filištíni) a Kaftorské.
15Kanaán zplodil Sidona, svého prvorozeného, dále Cheta, 16Jebusejce, Emorejce, Girgašejce, 17Hivejce, Arkejce, Sinejce, 18Arvadejce, Semarejce a Chamatejce. Kanaánské rody se pozdji rozšíily, 19 take hranice Kanaánu vedly od Sidonu smrem pes Gerar a ke Gaze a smrem pes Sodomu, Gomoru, Admu a Cebojim a k Leše.
20 To jsou synové Chámovi podle svých rod, jazyk, zemí a národností.
21Semovi, otci všech Heberových syn, bratru staršího Jáfeta, se také ro- dili potomci.
22Semovi synové jsou: Elam, Ašur, Arpakšad, Lud a Aram. 23Synové Aramovi: Úc, Chul, Geter a Mešek.d 24Arpakšad zplodil Šelacha a Šelach zplodil Hebera. 25Heberovi se narodili dva synové: jeden se jmenoval Peleg, Rozdlení,
nebo za jeho dn byla zem rozdlena, a jeho bratr se jmenoval Joktan. 26Joktan zplodil Almodada, Šelefa, Chasarmaveta, Jeracha, 27Hadorama,
Uzala, Diklu, 28Obala, Abimaele, Šebu, 29Ofi ra, Chavílu a Jobaba; všichni
G e n e s i s 9
a4 podle Sam, LXX a nkt. hebr. rukopis (MT: Dodanští); srov. 1.Let 1:7 b6 hebr. Kúš, oznaení Etiopie (Nubie) c10 starodávný název pro území pozdjší Babylonie d23 podle LXX (MT: Maš); 1.Let 1:17
11
tito jsou synové Joktanovi. 30Jejich bydlišt se prostíralo od Mešy smrem k hoe Sefar na východ.
31 To jsou synové Semovi podle svých rod, jazyk, zemí a národností.
32 To jsou rody Noemových syn podle svých pokolení a národností; z nich se po potop rozdlily národy zem.
Bábel
11 Celá zem mluvila jednou eí, jednmi slovy. 2Kdy lidé putovali na východ, našli planinu v zemi Šineár a a usadili se na ní.
3 Tehdy si spolu ekli: „Pojme, udlejme cihly a vypalme je v ohni.“ A tak mli cihly místo kamene a asfalt místo malty. 4ekli si toti: „Pojme, postavme si msto a v, její vrchol dosáhne a k nebi. Tak si udláme jméno, abychom nebyli rozptýleni po celé zemi!“
5Hospodin však sestoupil, aby spatil to msto a tu v, kterou lidští sy- nové stavli. 6Hospodin si ekl: „Hle, lid je zajedno a všichni mají jednu e. A toto je jen zaátek jejich díla. Nic jim u nezabrání vykonat, cokoli si pedsevzali. 7Nue, sestoupíme a zmateme tam jejich e, aby jeden ne- rozuml ei druhého.“
8Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi, a tak to msto pestali stavt. 9Proto se to msto jmenuje Bábel, Zmatek, nebo tam Hospodin zmátl e všech obyvatel zem. Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi.
Semovo potomstvo 10 Toto je Semv rod.
Dva roky po potop zplodil Sem ve vku 100 let Arpakšada. 11Sem il po zplození Arpakšada ješt 500 let a plodil syny a dcery.
12Arpakšad ve vku 35 let zplodil Šelacha. 13Po zplození Šelacha il Ar- pakšad ješt 403 let a plodil syny a dcery.
14Šelach ve vku 30 let zplodil Hebera. 15Po zplození Hebera il Šelach ješt 403 let a plodil syny a dcery.
16Heber ve vku 34 let zplodil Pelega. 17Po zplození Pelega il Heber ješt 430 let a plodil syny a dcery.
18Peleg ve vku 30 let zplodil Reúa. 19Po zplození Reúa il Peleg ješt 209 let a plodil syny a dcery.
20Reú ve vku 32 let zplodil Seruga. 21Po zplození Seruga il Reú ješt 207 let a plodil syny a dcery.
22Serug ve vku 30 let zplodil Náchora. 23Po zplození Náchora il Serug ješt 200 let a plodil syny a dcery.
24Náchor ve vku 29 let zplodil Teracha. 25Po zplození Teracha il Náchor ješt 119 let a plodil syny a dcery.
26 Terach ve vku 70 let zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
Terachovo potomstvo 27 Toto je Terachv rod.
Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota. 28Háran však zemel ve své vlasti, v chaldejském Uru, díve ne jeho otec Terach. 29Abram a Náchor se oenili. Abramova ena se jmenovala Saraj
G e n e s i s 11
a2 viz pozn. u Gen 10:10
12
a Náchorova ena Milka, dcera Hárana, otce Milky a Jisky. 30Saraj však byla neplodná, nemla dti.
31 Terach vzal svého syna Abrama, Háranova syna Lota a svou snachu Saraj, enu svého syna Abrama, a vydali se spolu na cestu z chaldejského Uru do kanaánské zem. Kdy však pišli do Cháranu, usadili se tam.
32 Terach il 205 let a zemel v Cháranu.
PR AO T C OV É
Odejdi ze své zem
12 Hospodin Bh ekl Abramovi: „Odejdi ze své zem, ze svého píbu- zenstva a ze svého otcovského domu do zem, kterou ti ukáu.
2 Uiním z tebe veliký národ a poehnám ti. Zjednám ti veliké jméno a budeš poehnáním. 3 Poehnám tm, kdo ti ehnají, a toho, kdo ti zloeí, prokleji. Všechny rodiny zem dojdou poehnání v tob.“
4Abram tedy šel, jak mu ekl Hospodin, a šel s ním i Lot. Kdy odešel z Cháranu, bylo Abramovi sedmdesát pt let. 5Abram s sebou vzal svou enu Saraj, svého synovce Lota a všechen majetek, jeho nabyli, i ele, kterou získali v Cháranu. Vydali se na cestu do kanaánské zem a pišli do ní.
6Abram procházel tou zemí a k místu zvanému Šechem, a k dubu More. (V zemi tenkrát ili Kanaánci.) 7 Tehdy se Abramovi ukázal Hospo- din a ekl: „Tuto zem dám tvému semeni.“ Abram tam proto postavil oltá Hospodinu, jen se mu ukázal.
8Odtud se pesunul k horám na východ od Bet-elu. Vztyil svj stan mezi Bet-elem na západ a Ajem na východ, postavil tam oltá Hospodinu a vzýval Hospodinovo jméno.
9Potom Abram pokraoval v cest a putoval na jih, k Negevu.
Abram v Egypt 10 V zemi pak nastal hlad, a tak se Abram vydal dol do Egypta. Chtl tam njakou dobu pobýt, nebo v zemi panoval krutý hlad. 11Cestou, kdy se blíil k Egyptu, ekl své en Saraj: „Pohle, vím, jak pekrásná jsi ena. 12A t Egypané uvidí, eknou: ‚To je jeho ena!‘ a zabijí m, ale tebe ne- chají naivu. 13íkej prosím, e jsi má sestra, aby se mi díky tob vedlo dobe a abych díky tob zstal naivu.“
14Abram tedy pišel do Egypta a Egypané vidli, jak je ta ena velmi krásná. 15A kdy ji uvidli faraonovi hodnostái, vychválili ji ped farao- nem tak, e byla vzata do faraonova domu. 16Abramovi se díky ní vedlo velmi dobe – ml brav, skot i osly, otroky, otrokyn, oslice a velbloudy.
G e n e s i s 11
13 17Hospodin však kvli Abramov manelce Saraj bil faraona a jeho dm
velikými ranami. 18Farao si proto Abrama zavolal. „Cos mi to udlal?“ ekl mu. „Pro jsi mi zatajil, e je to tvá manelka? 19Pro jsi íkal: ‚Je to má sestra‘? Vdy jsem si ji vzal za enu! Zde máš svou manelku, vezmi si ji a jdi!“ 20Farao pak o nm svým mum pikázal, aby ho vyhostili i s man- elkou a se vším, co ml.
Rozchod s Lotem
13 Abram tedy se svou manelkou a se vším, co ml, i s Lotem odešel z Egypta vzhru do Negevu. 2(Abram byl velmi bohatý ve stádech,
ve stíbe i ve zlat.) 3A šel po svých starých cestách od Negevu a k Bet- -elu, k místu, kde zpoátku stával jeho stan mezi Bet-elem a Ajem, 4k místu oltáe, který tam pedtím postavil. Tam Abram vzýval Hospodinovo jméno.
5 Také Lot, který šel s Abramem, ml brav, skot a stany. 6Zem jim však nemohla stait, aby bydleli spolu. Jejich jmní bylo toti tak rozsáhlé, e nemohli bydlet pohromad. 7Proto došlo mezi pastýi Abramova stáda a pastýi Lotova stáda k rozepi. (V zemi tenkrát bydleli Kanaánci a Pe- rizejci.)
8Abram tehdy Lotovi ekl: „Prosím, a mezi mnou a tebou a mezi mými a tvými pastýi není rozepe – jsme pece brati. 9Neleí snad ped tebou celá zem? Oddl se ode m, prosím. Pjdeš-li vlevo, já pjdu vpravo; pjdeš-li vpravo, pjdu vlevo.“
10Lot pozvedl oi a vidl, e celá jordánská rovina je a k Coaru bohat zavlaována jako Hospodinova zahrada, jako egyptská zem (– bylo to pedtím, ne Hospodin zniil Sodomu a Gomoru). 11Lot si tedy vybral celou jordánskou rovinu a vydal se na východ. Tak se jeden od druhého oddlili. 12Abram bydlel v kanaánské zemi, ale Lot bydlel ve mstech jor- dánské roviny a postavil své stany a k Sodom. 13Sodomští lidé však byli zlí a velmi hešili proti Hospodinu.
14Poté, co se od nho Lot oddlil, ekl Hospodin Abramovi: „Pozvedni oi z místa, na nm jsi, a rozhlédni se na sever, na jih, na východ i na západ. 15 Všechnu zemi, kterou vidíš, dám tob a tvému semeni a navky. 16Zpsobím, e tvého semene bude jako prachu zem: bude-li moné seíst zemský prach, pjde seíst i tvé sím. 17 Vsta, projdi tu zemi nadél i naší, nebo tob ji dám.“
18Abram tedy pesunul svj stan a usadil se u háje Mamre, který je v Hebronu, a postavil tam oltá Hospodinu.
Lotovo vysvobození
14 V onch dnech šineárský král Amrafel, elasarský král Arioch, elam- ský král Kedor-laomer a král národ Tidal 2 válili proti Berovi, králi
Sodomy, Biršovi, králi Gomory, Šineábovi, králi Admy, Šemeberovi, králi Cebojim, a proti králi Bely (to jest Coaru). 3 Ti se spolili v údolí Sidim (co je te Mrtvé moe). 4Dvanáct let slouili Kedor-laomerovi, ale tináctého roku se vzbouili.
5trnáctého roku tedy Kedor-laomer pitáhl s králi, kteí byli s ním, a pobili Refajce v Ašterot-karnajim, Zuzejce v Hamu, Emejce na pláni
G e n e s i s 14
14
Kiriatajim 6a Chorejce na jejich pohoí Seír a k El-paranu, který je nad pouští. 7Potom obchvatem pitáhli k En-mišpatu (co je Kádeš) a udeili na celý kraj Amalekovc a také na Emorejce bydlící v Chasason-tamaru.
8Králové Sodomy, Gomory, Admy, Cebojim a Bely (to jest Coaru) tedy vytáhli a seadili se v údolí Sidim k bitv proti nim: 9proti elamskému králi Kedor-laomerovi, králi národ Tidalovi, šineárskému králi Amrafelovi a elasarskému králi Ariochovi – tyi králové proti pti.
10Údolí Sidim je ovšem plné loisek asfaltu. Sodomský a gomorský král do nich pi útku zapadli; ostatní utekli do hor. 11 Vítzové pobrali všechen majetek Sodomy a Gomory i všechny jejich potraviny a odtáhli. 12 Vzali také Abramova synovce Lota (nebo bydlel v Sodom) i jeho majetek a odjeli.
13Jeden uprchlík pišel a vyprávl to Hebreji Abramovi. Ten se mezitím usadil u háje Emorejce Mamreho, píbuzného Eškola a Anera, co byli Abramovi spojenci. 14Kdy Abram uslyšel, e jeho píbuzný byl zajat, vy- pravil 318 vycviených sluebník, narozených v jeho dom, a sledoval ty krále a k Danu. 15Abram a jeho sluebníci se rozdlili, v noci je pepadli a pronásledovali je a k Chob (je leí na sever od Damašku). 16A tak do- byl zpt všechen majetek. Pivedl i svého píbuzného Lota a jeho majetek a také eny a lid.
Melchisedech 17Kdy se pak vracel od poráky Kedor-laomera a král, kteí byli s ním, vyšel mu král Sodomy naproti do údolí Šave (co je Královské údolí).
18Melchisedech, král Sálemu, který byl knzem Nejvyššího Boha, pinesl chléb a víno 19a poehnal mu tmito slovy:
„ Poehnán bu Abram od Nejvyššího Boha, Stvoitele nebe i zem! 20 Poehnán bu Nejvyšší Bh, jen ti tvé nepátele vydal do rukou!“
Abram mu tehdy ze všeho dal desátek. 21Král Sodomy mu ekl: „Dej mi lidi. Majetek si nech.“ 22Abram mu ale odpovdl: „Písahám ped Hospodinem, Nejvyšším
Bohem, Stvoitelem nebe i zem, 23e ze všeho, co ti patí, si nevezmu nic – ani nitku, ani sandálový emínek – abys neekl: ‚Já jsem obohatil Abrama.‘ 24Nechám si jen to, co sndli sluebníci, a podíl mu, kteí šli se mnou. Aner, Eškol a Mamre si vezmou svj podíl.“
Boí smlouva s Abramem
15 Po njaké dob ml Abram vidní, ve kterém dostal Hospodinovo slovo: „Neboj se, Abrame, já jsem tvj štít, tvá nesmírná odmna.“
2Abram odpovdl: „Hospodine, Pane mj, co mi chceš dát? Chodím ivotem bezdtný a svj dm zanechám Eliezerovi z Damašku. 3Pohle, nedal jsi mi potomka,“ pokraoval Abram, „a tak mým ddicem bude mj eledín!“
4 Vtom dostal Hospodinovo slovo: „Ten tvým ddicem nebude; tvj d- dic vyjde z tvých vlastních beder!“ 5 Vyvedl jej ven a ekl: „Pohlédni k nebi
G e n e s i s 14
15
a spoítej hvzdy, budeš-li je moci spoítat.“ Pak dodal: „Tolik bude tvého semene.“
6Abram tehdy uvil Hospodinu a ten mu to poítal za spravedlnost. 7ekl mu také: „Já jsem Hospodin, jen t vyvedl z chaldejského Uru,
abych ti dal za ddictví tuto zem.“ 8Abram se zeptal: „Hospodine, Pane mj, podle eho poznám, e ji zd-
dím?“ 9On mu odpovdl: „Pines mi tíletou jalovici, tíletou kozu, tíletého
berana, také hrdliku a holoub.“ 10Abram mu všechna ta zvíata pinesl, rozal je napl a poloil jednu
ást proti druhé; ptáky však neroztínal. 11K mrtvým tlm se snášeli dravci, ale Abram je odhánl. 12Kdy pak slunce zaalo zapadat, pišel na Abrama hluboký spánek. Náhle jej sevela hluboká, dsivá tma.
13 Tehdy Hospodin Abramovi ekl: „Bu si jist, e tví potomci budou pi- sthovalci v zemi, je nebude jejich; tam budou zotroeni a utiskováni po tyi sta let. 14Já však také budu soudit národ, jemu budou otroit, a tak odtud potom vyjdou s velikým jmním. 15 Ty sám se odebereš ke svým otcm v pokoji a budeš pohben ve šastném stáí. 16Sem se ale vrátí a tvrté pokolení, nebo nepravost Emorejc ješt není dovršena.“
17Kdy slunce zapadlo a nastala tma, objevila se kouící pec a mezi tmi díly zvíat prošla ohnivá pochode. 18 V ten den Hospodin vstoupil s Abramem do smlouvy. ekl: „Tuto zem dávám tvému semeni; od Egypt- ské eky a po tu velikou eku, eku Eufrat: 19Kenijce, Kenizejce a Kad- monce, 20Chetejce, Perizejce, Refajce, 21Emorejce, Kanaánce, Girgašejce a Jebusejce.“
Izmael
16 Saraj, Abramova manelka, mu nerodila dti; mla však egyptskou otrokyni jménem Hagar. 2Proto Saraj Abramovi ekla: „Pohle, Hos-
podin mi nedopál, abych rodila. Spi tedy s mou otrokyní – snad získám syny skrze ni.“ A Abram ji poslechl.
3Deset let poté, co se Abram usadil v kanaánské zemi, vzala Abramova manelka Saraj svou otrokyni, Egypanku Hagar, a dala ji svému mui Abramovi za enu. 4Spal tedy s Hagar a ona poala. A kdy uvidla, e je thotná, zaala svou paní pohrdat.
5Saraj pak Abramovi ekla: „Za mé píkoí meš ty! Sama jsem ti dala svou otrokyni do náruí, ale kdy uvidla, e je thotná, zaala mnou po- hrdat. A m s tebou rozsoudí Hospodin!“
6Abram Saraj odpovdl: „Pohle, je to tvá otrokyn, je ve tvé moci. Ud- lej s ní, co chceš.“ Saraj ji tedy pokoovala, a od ní Hagar utekla.
7U pramene vody v poušti, u onoho pramene pi cest do Šuru, ji na- šel Hospodinv andl. 8ekl: „Hagar, Sarajina otrokyn, odkud jsi pišla? Kam jdeš?“
Odpovdla: „Utíkám od své paní Saraj.“ 9Hospodinv andl jí ekl: „Vra se ke své paní a poko se pod její ruku.“
10Hospodinv andl jí ekl: „Nesmírn rozmnoím tvé sím. Bude ho tolik, e nepjde seíst.“
11Hospodinv andl jí ekl:
16
„ Hle, jsi thotná a porodíš syna. Dáš mu jméno Izmael, Bh slyší, nebo Hospodin slyšel tvé trápení. 12 Bude jak divoký hebec: on proti všem, všichni proti nmu; v neshod se všemi bratry bude ít.“
13Hospodina, jen k ní promluvil, pak nazvala „Ty jsi Bh, který mne vidí!“ ekla toti: „Práv zde jsem pohlédla k Tomu, který mne vidí.“ 14A tak ta studna dostala jméno „Beer-lachai-roi, Studnice ivého, který mne vidí.“ Jak známo, leí mezi Kádešem a Beredem.
15Hagar pak Abramovi porodila syna. Abram dal svému synovi naroze- nému z Hagar jméno Izmael, Bh slyší. 16Kdy mu Hagar porodila Izmaele, bylo Abramovi osmdesát šest let.
Potvrzení smlouvy
17 Kdy bylo Abramovi devadesát devt let, ukázal se mu Hospodin a ekl mu: „Já jsem Všemohoucí Bh. Cho stále pede mnou a bu
poctivý. 2Splním svou smlouvu s tebou a nesmírn t rozmnoím.“ 3Abram padl na tvá a Bh k nmu mluvil: 4„Hle, já sám s tebou iním
smlouvu: budeš otcem mnohých národ. 5Nebudeš se u jmenovat Abram, Vznešený otec, ale Abraham, Otec mnoství, nebo jsem t uinil otcem mnohých národ. 6Zpsobím, aby ses nesmírn rozplodil, a uiním z tebe národy – i králové z tebe vzejdou. 7Potvrzuji svou smlouvu s tebou i s tvým budoucím semenem ve všech jejich pokoleních: je to vná smlouva, e budu tvým Bohem i Bohem tvého budoucího semene. 8Tob a tvému bu- doucímu semeni dám zem tvého putování, celou kanaánskou zem, do vného vlastnictví a budu jejich Bohem.“
9Bh Abrahamovi ekl: „Ty budeš zachovávat mou smlouvu – ty i tvé bu- doucí sím ve všech jejich pokoleních. 10 Toto je má smlouva s vámi a s tvým budoucím semenem, toto budete zachovávat: kadý, kdo je u vás mu- ského pohlaví, bude obezán. 11Obeete pedkoku svého údu a to vám bude znamením smlouvy, kterou máte se mnou. 12Kadý, kdo je u vás mu- ského pohlaví, jak narozený v dom, tak koupený za peníze od kteréhokoli cizince, jen není ze tvého semene, bude ve vašich pokoleních obezán, kdy mu bude osm dní. 13Musí být obezán, a je narozen ve tvém dom nebo koupen za tvé peníze. Tak bude má smlouva na tvém tle smlouvou vnou. 14Neobezanec muského pohlaví, jen by si nenechal pedkoku obezat, bude vyobcován ze svého lidu, nebo porušil mou smlouvu.“
15Bh Abrahamovi ekl: „Své manelce Saraj u nebudeš íkat Saraj, Bo- jovnice, ale bude se jmenovat Sára, Knna. 16Poehnám ji a dám ti z ní syna. Poehnám ji a budou z ní národy, vzejdou z ní králové národ.“
17Abraham padl na tvá, zasmál se a pomyslel si: „Copak se stoletému narodí syn? Copak Sára v devadesáti letech porodí?“ 18Odpovdl tedy Bohu: „Ké je ped tebou iv aspo Izmael!“
19Bh však ekl: „Nikoli! Tvá manelka Sára ti vskutku porodí syna a dáš mu jméno Izák, Smíšek. Jemu potvrdím svou smlouvu, aby byla vnou smlouvou pro jeho budoucí sím. 20 Vyslyšel jsem t i ohledn Izmaele. Hle,
G e n e s i s 16
17
poehnám mu a zpsobím, aby se nesmírn rozplodil a rozmnoil; zplodí dvanáctero kníat a uiním z nj veliký národ. 21Svou smlouvu však po- tvrdím Izákovi, jeho ti Sára porodí píští rok touto dobou.“ 22A kdy s ním domluvil, vznesl se Bh od Abrahama.
23Abraham potom vzal svého syna Izmaele a všechny narozené ve svém dom i všechny koupené za peníze, všechny, kdo byli v Abrahamov do- mácnosti muského pohlaví, a ješt tého dne jim obezal pedkoky, jak mu to ekl Bh. 24Abrahamovo neobezané tlo bylo obezáno, kdy mu bylo devadesát devt let. 25Neobezané tlo jeho syna Izmaele bylo obe- záno, kdy mu bylo tináct let. 26Abraham a jeho syn Izmael byli obezáni ješt tého dne 27a všichni jeho domácí, jak narození v dom, tak koupení od cizince za peníze, byli obezáni s ním.
Ti hosté
18 Hospodin se pak Abrahamovi ukázal u háje Mamre, kdy sedl v poledním horku u vchodu do stanu. 2Abraham pozvedl oi
a hle, stáli ped ním ti mui. Jakmile je spatil, vybhl jim ze stanového vchodu naproti. Poklonil se a k zemi 3a ekl: „Pane mj, proka mi prosím laskavost a zastav se u svého sluebníka! 4Kdy dovolíš, nechám pinést trochu vody. Umyjete si nohy a odpoinete si pod stromem. 5Pinesu kousek chleba a posilníte se, ne pjdete dál. Pišli jste pece ke svému sluebníkovi.“
„Udlej, jak jsi ekl,“ odpovdli. 6Abraham odspchal do stanu za Sárou a ekl: „Rychle vezmi ti míry a
jemné mouky, zadlej tsto a upe chleba!“ 7Odbhl ke stádu, vzal pkné útlé tele a dal je sluebníkovi, který je odspchal pipravit. 8Potom vzal máslo, mléko a dobyte, které pipravil, a poloil to ped n. Sám pak stál u nich pod stromem, zatímco jedli.
9„Kde je tvá manelka Sára?“ zeptali se ho. „Zde ve stanu,“ odpovdl. 10Na to host ekl: „Za rok touto dobou se k tob jist vrátím a hle, tvá
manelka Sára bude mít syna!“ Sára však poslouchala vzadu u vchodu do stanu. 11(Abraham i Sára u
byli velmi staí a Sára u nebyla v plodném vku.) 12Sára se v duchu za- smála: „Te, kdy jsem sešlá stáím, mám zakusit rozkoš? Navíc, mj pán je staec!“
13Hospodin se Abrahama zeptal: „Pro se Sára smála a íkala: ‚Copak ješt opravdu mohu rodit, kdy jsem tak stará?‘ 14Je snad pro Hospodina nco nemoné? V daný as, za rok touto dobou, se k tob vrátím a Sára bude mít syna.“
15Sára to ze strachu zapírala: „Nesmála jsem se.“ On ale ekl: „Ba ne, smála ses!“
Deset spravedlivých 16Potom ti mui vstali a zamíili odtud k Sodom. Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil.
17 Tehdy si Hospodin ekl: „Zatajím snad ped Abrahamem, co se chystám udlat? 18 Vdy z Abrahama jist bude vhlasný a mocný národ a v nm
G e n e s i s 18
a6 hebr. 3 sey = asi 16 kg
18
dojdou poehnání všechny národy zem. 19 Vyvolil jsem jej, aby pikázal svým synm a své budoucí rodin, a zachovávají Hospodinovu cestu konáním spravedlnosti a práva, aby Hospodin Abrahamovi splnil, co mu zaslíbil.“
20Hospodin ekl: „Kik Sodomy a Gomory je velký a jejich hích velmi tký. 21Proto sestoupím a uvidím: pokud jednali tak, jak nasvduje kik, jen se mi donesl, je s nimi konec; a pokud ne, poznám to.“
22 Ti mui odtud pokraovali k Sodom, ale Abraham ješt zstal ped Hospodinem. 23Pistoupil blí a ekl: „Copak smeteš s niemným také spravedlivého? 24Moná, e je v tom mst padesát spravedlivých. Smeteš je také? Neušetíš to místo kvli padesáti spravedlivým, kteí tam jsou? 25 Takovou vc bys nikdy neudlal – usmrtit s niemným také spraved- livého! Tak by byl spravedlivý jako niemný – to bys neudlal! Copak Soudce vší zem nebude jednat podle práva?“
26Na to Hospodin ekl: „Najdu-li v tom mst, v Sodom, padesát spra- vedlivých, ušetím kvli nim celé to místo.“
27Abraham odpovdl: „Pohle prosím – odvauji se mluvit ke svému Pánu, akoli jsem prach a popel – 28moná, e bude do tch padesáti spra- vedlivých pt chybt. Zniíš kvli tm pti celé msto?“
„Nezniím, najdu-li jich tam tyicet pt,“ odpovdl. 29Abraham k nmu promluvil znovu: „Co kdy se jich tam najde jen ty-
icet?“ „Neudlám to kvli tm tyiceti,“ odpovdl. 30„A se mj Pán prosím nehnvá, kdy promluvím,“ ekl Abraham. „Co
kdy se jich tam najde jen ticet?“ „Neudlám to, najdu-li jich tam ticet,“ odpovdl. 31„Pohle prosím, dovolím si znovu promluvit ke svému Pánu,“ ekl Abra-
ham. „Co kdy se jich tam najde jen dvacet?“ „Nezniím je kvli tm dvaceti,“ odpovdl. 32„A se prosím mj Pán nehnvá, kdy promluvím ješt jednou,“ ekl
Abraham. „Co kdy se jich tam najde jen deset?“ „Nezniím je kvli tm deseti,“ odpovdl Hospodin. 33 Tak dokonil rozmluvu s Abrahamem a odešel. Také Abraham se vrátil
dom.
Zkáza Sodomy
19 Veer dorazili ti dva andlé do Sodomy. Lot sedl v sodomské brán, a jakmile je spatil, vstal a šel jim naproti. Poklonil se tváí k zemi
2a ekl: „Snan prosím, páni moji, uchylte se do domu svého sluebníka! Umyjete si nohy, penocujete, a a ráno vstanete, vydáte se znovu na cestu.“
„To ne,“ odpovdli. „Penocujeme na tomto prostranství.“ 3Kdy však na n velmi naléhal, uchýlili se k nmu a vešli do jeho domu.
Vystrojil jim tedy hostinu a napekl nekvašené chleby a oni jedli. 4Ale ne ulehli, obklíili dm obyvatelé msta, sodomští mui od mladík a po starce, všechen lid ze všech stran. 5„Kde jsou ti mui, co k tob pišli na noc?“ volali na Lota. „Vyve je k nám, a si jich uijeme!“
6Lot k nim tedy vyšel do vchodu, zavel za sebou dvee 7a ekl: „Brati moji, nedlejte prosím nic zlého! 8Hle, mám dv dcery, které ješt nepo-
G e n e s i s 18
19
znaly mue; vyvedu je k vám. Udlejte s nimi, co se vám zlíbí, jen nic ned- lejte tm mum – vešli pece pod ochranu mé stechy.“
9Oni však zvolali: „Uhni stranou! Tenhle pisthovalec nám tu bude d- lat soudce? Naloíme s tebou h ne s nimi!“ Tehdy se na Lota prudce vrhli a chystali se vylomit dvee.
10 Ti dva však vystrili ruce, vtáhli Lota k sob do domu a dvee zase zaveli. 11A ty mue u vchodu do domu, od nejmenších po nejvtší, ranili slepotou, take marn hledali vchod.
12Potom ti dva Lotovi ekli: „Koho tu ješt máš – zet, syny, dcery? Koho- koli máš ve mst, odve je odsud, 13nebo toto místo zniíme. Jejich kik se ped Hospodinem tak rozmohl, e nás Hospodin poslal, abychom je zniili.“
14Lot tedy šel promluvit se svými zeti, kteí si mli brát jeho dcery: „Vstate a pojte odsud pry, nebo Hospodin toto msto znií!“ Jeho ze- ové si však mysleli, e ertuje.
15Kdy zaalo svítat, andlé na Lota naléhali: „Vsta, vezmi svou enu a své dv dcery, které tu jsou, aby t nesmetl trest tohoto msta.“
16Kdy však otálel, vzali ho ti mui za ruku a také jeho enu i ob dcery, nebo se nad ním Hospodin smiloval. Odvedli ho ven a teprve za mstem ho propustili. 17Kdy ho vedli ven, jeden z nich ekl: „Utíkej o ivot! Ne- ohlíej se a nikde na této rovin se nezastavuj. Ute do hor, abys nebyl smeten.“
18Lot jim ale ekl: „Prosím ne, Pane mj! 19Jsi ke svému sluebníku ne- smírn laskav. Prokázal jsi mi veliké milosrdenství, kdy jsi mi zachránil ivot. Já však nebudu moci utéct do hor, a tak mne to neštstí postihne a zemu. 20Pohle prosím, tamto msto je dost blízko, abych tam utekl, a je maliké. Nech m prosím utéct do nj – vdy je tak malé – a zstanu naivu.“
21On odvtil: „Hle, i v této vci jsem t vyslyšel; msto, o nm jsi mluvil, nevydám zkáze. 22Pospš si! Ute tam, nebo nebudu moci nic udlat, dokud tam nepijdeš.“ (A proto se to msto jmenuje Coar, Maliké.)
23Kdy Lot vešel do Coaru, vycházelo nad zemí slunce. 24A Hospodin dštil na Sodomu a Gomoru síru a ohe; bylo to od Hospodina z nebe. 25Ona msta s celou okolní rovinou, se všemi obyvateli i se vším, co roste ze zem, propadla zkáze. 26Lotova ena se však ohlédla zpt a promnila se v solný sloup.
27Druhého dne asn zrána Abraham odešel k místu, kde pedtím stál ped Hospodinem. 28Kdy se podíval k Sodom a Gomoe a na celou tu rovinu, vidl, jak ze zem stoupá kou jako z pece.
29 Tenkrát, kdy Bh niil msta oné roviny, pamatoval na Abrahama a propustil Lota zprosted zkázy, je zachvátila msta, v nich Lot bydlel.
Lotovy dcery 30Lot potom z Coaru odešel a bydlel se svými dvma dcerami v horách, ne- bo se bál bydlet v Coaru. Bydlel tedy se svými dvma dcerami v jeskyni.
31Prvorozená jednou ekla té mladší: „Náš otec je starý a v celém kraji není nikdo, s kým bychom mohly othotnt bným zpsobem. 32Pojme, opijme svého otce vínem a spme s ním, abychom zachovaly sím našeho
G e n e s i s 19
20
otce.“ 33A tak té noci opily svého otce vínem. Prvorozená šla spát se svým otcem, který nic nevdl, ani kdy ulehla, ani kdy vstala.
34Druhého dne pak prvorozená ekla té mladší: „Hle, vera v noci jsem spala se svým otcem. Opijme ho vínem také dnešní noc. Potom jdi a spi s ním, abychom zachovaly sím svého otce.“ 35I té noci tedy opily svého otce vínem. Ta mladší s ním šla spát, on však nic nevdl, ani kdy ulehla, ani kdy vstala.
36 Tak ob Lotovy dcery othotnly ze svého otce. 37Prvorozená pak po- rodila syna a dala mu jméno Moáb, Z otce vzešlý. Ten je otcem Moábských a do dnešního dne. 38I ta mladší porodila syna a dala mu jméno Ben-amí, Syn mého píbuzného. Ten je otcem Amonc a do dnešního dne.
Sára mezi Filištíny
20 Abraham se pak odtud vydal na cestu do negevského kraje, aby se usadil mezi Kádešem a Šurem. A kdy pobýval v Geraru, 2íkal
Abraham o své manelce Sáe: „Je to má sestra.“ Gerarský král Abimelech tedy pro Sáru poslal a vzal si ji.
3 V noci ale k Abimelechovi ve snu pišel Bh a ekl mu: „Kvli