103
Měření výkonu a činnosti knihoven Projekt „Benchmarking knihoven“ Brno KISK 23.9.2010 Národní knihovna ČR [email protected]
| Date post: | 02-Jun-2015 |
| Category: |
Documents |
| Upload: | kisk-ff-mu |
| View: | 1,418 times |
| Download: | 2 times |
Měření výkonu a činnosti knihoven
Projekt „Benchmarking knihoven“
Brno KISK23.9.2010
Národní knihovna Č[email protected]
Hlavní témata Proč měřit výkon a kvalitu činnosti knihoven Metody pro měření výkonu a činnosti knihoven
Standardy Benchmarking
Projekt „Benchmarking knihoven“ Kategorizace knihoven Indikátory pro srovnávání Databáze „Benchmarking knihoven“
Příklad srovnávání knihoven Měření spokojenosti uživatelů
2
3
Knihovny pod dvojím tlakem
Uživatelé
Rozsah služebKvalita služeb
Nezájem o služby
Provozovatel
Efektivní využívání rozpočtu
Sledování výkonuSnižování rozpočtu
Zbytnost instituce
Knihovna
Dopady ekonomické krize na veřejné knihovny
Zvýšen; 85; 29%
Beze změny; 156; 52%
Snížen; 56; 19%
Rozpočet v roce 2009 –všechny knihovny
Zvýšen; 25; 8%
Beze změny;
147; 51%
Snížen; 118; 41%
Rozpočet v roce 2010 -všechny knihovny (289)
+ 22 %
Krize přichází: často kladené otázkyChce zřizovatel snížit rozpočet knihovny?Chcete požádat o zvýšení dotace na knihovnu?Máte hodně nebo málo pracovníků?Vydáváte na nákup knihovního fondu hodně nebo málo
peněz?Jsou služby a zdroje knihovny efektivně využívány?Ve které oblasti dosahuje knihovna dobrých výsledků?Ve kterých zaostává?
Máte připravené odpovědi?
5
Problémy měření výkonu v knihovnách Jak měřit kvalitu svých služeb? Jak prokázat svou efektivnost? S kým se srovnávat? Ziskovost hospodárnost Problém vstupů a výstupů
Vstup = finanční prostředky Výstup = služby = nepeněžní plnění
Různorodost výstupů a služeb bez jednotného měřítka Výpůjčky vzdělávání, akce návštěvy fyzické návštěvy internetové stránky
…6
Různé metody měření výkonu a kvality
Metody a techniky strategického managementuFinanční analýzaAnalýza SWOT ISO 9000CAF – společný hodnotící rámecBSC - Balanced scorecart (systém vyvážených
ukazatelů výkonnosti podniku) ISO 11620 – výkonové indikátory knihoven, ISO 2789 –
statistika knihovenBenchmarking
7
Co je to benchmarking?
Dvě metody pro měření výkonu knihoven
• Standard veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS)
• Benchmarking – vzájemné porovnávání mezi knihovnami– Veřejné knihovny– Regionální funkce (služby) krajských knihoven
15
30
20
13
6
28
11
8
25
0
5
10
15
20
25
30
35
Knihovna 1 Knihovna 2 Knihovna 3 Knihovna 4 Knihovna 5 Knihovna 6 Knihovna 7 Knihovna 8 Standard
Podle předemurčenéhostandardu
Benchmarking
9
Standardy VKIS2005 – Metodický pokyn Ministerstva kultury,
který vymezuje standardy VKISKategorizace knihoven podle počtu obsluhované
populaceStandardizováno 5 parametrů podmínek pro činnost
knihovenStanovení hodnoty standardů pro jednotlivé
kategorie knihoven• Optimální hodnoty
Obecné principy poskytování VKIS
10
Přehled standardůKategorie knihoven podle počtu obyvatel
Počet hodin pro veřejnost/ týdně
Počet přírůstků k.j./rok
Výdaj na nákup KF/1 obyvatele
Počet PC s internetem
Počet studijních míst
1 – 500 5 - 10 45 - 80 1 – 1,5 EUR 1 - 2 4 - 5 501 - 1000 10 - 15 80 - 150 1 – 1,5 EUR 2 6 - 8
1001 – 3000 15 - 20 150 - 350 1 – 1,5 EUR 2 - 3 9 - 10 3001 – 5000 20 - 25 350 - 750 1 – 1,5 EUR 3 - 5 10 - 18
5001 - 10 000 25 - 30 750 - 1500 1 – 1,5 EUR 5 - 7 20 - 28 10 001 - 20 000 35 - 45 1500-4000 1 – 1,5 EUR 7 - 10 28 - 40 20 001 – 40 000 45 - 50 4000-7500 1 – 1,5 EUR 10 - 15 40 - 75
Nad 40 000 50 a více 7500 a víc 1 – 1,5 EUR 15 a více 75 a více
Všeobecné podmínky pro činnost knihoven:• Dostupnost VKIS všem bez rozdílu• Dostupnost VKIS pro menšiny• Dostupnost webové stránky knihovny• Docházková vzdálenost• Respektování Manifestu veřejných knihoven
11
Kalkulátor pro vyhodnocování standardu VKIShttp://www.nipos-mk.cz/vkis/
12
13
Co je BENCHMARKING? Benchmarking
Značka zeměměřiče pro měření výšky Komparativní bod Porovnávací ukazatel Standard
Srovnávání vlastní výkonnosti s nejlepší praxí Je to neustále pokračující činnost, která se snaží nalézt nejlepší
praktické postupy uvnitř knihovny a jejím smyslem je dosáhnout lepších výkonů ve vlastní knihovně
Poprvé použit v r. 1979 – Xerox Corporation Benchmarking – externí, interní, odvětvový, generický
Metoda vzájemného srovnávání výkonu a činnosti knihoven
CO MY DĚLÁME?JAK TO MY DĚLÁME?JAK DOBŘE TO MYDĚLÁME?
CO DĚLAJÍ JINÍ?JAK TO DĚLAJÍ JINÍ?JAK DOBŘE TO JINÍDĚLAJÍ?
PŘÍLEŽITOSTI A NÁMĚTY KE ZLEPŠOVÁNÍ
SROVNEJTEA UČTE SE
Co je BENCHMARKING?
Převzato: A. Plášková: Benchmarking. VŠE14
Dva základní problémyJaké parametry, jaké indikátory mohou
charakterizovat činnost a výkon knihovny?Rozsáhlé spektrum činnostiKvantitativní – kvalitativní parametry
S kým se srovnávat, jak najít partnery?Jaké je společné kritérium?
• Veřejné knihovny: počet obyvatel = rozsah obsluhované populace
• Vysokoškolské knihovny = počet studentů a učitelů
15
Projekt„Benchmarking knihoven“
Základní údaje o projektu Zahájení projektu – 2005 – Národní knihovna ČR Kategorizace knihoven Výběr indikátorů pro vzájemné porovnávání Zpracování definic indikátorů Vytvoření databáze pro analýzu dat Metodika srovnávání výkonů knihoven
Porovnávání výkonových indikátorů Známkování SWOT analýza Ranking?? indexování, stanovení pořadí
Spolupracuje 150 knihoven – krajské, městské, obecní Vstup do projektu volný, bezplatný Elektronická konference, semináře, workshopy, metodická
pomoc17
18
Cíle projektu
1. Vytvořit a testovat benchmarkingový systém pro hodnocení činnosti veřejných knihoven.
2. Pomoci veřejným knihovnám různých velikostních kategorií analyzovat metodou benchmarkingu vlastní výkony a porovnat je s jinými knihovnami a nalézt nejlepší způsoby řešení.
3. Efektivně využít existující statistická data.
Další informace: http://knihovnam.nkp.cz záložka Odborné činnosti
Podmínky účasti v projektu
Mít zájem a odvahu ke vzájemnému srovnáváníPřihlásit se jako účastník projektuPoskytnout kvalitní a spolehlivá statistická data
a další údaje o své činnostiPoskytnout souhlas pro práci s datySpolupracovat s účastníky projektu při
vzájemném poznáváníBýt připraven poskytnout účastníkům informace
a know-how ze své vlastní činnosti
20
Kategorizace knihoven
Počet obyvatel obce1 – 500501 - 1 0001 001 - 3 0003 001 - 5 0005 001 - 10 00010 001 - 20 00020 001 - 40 000Více než 40 001Krajská knihovnaKrajská knihovna s městskou funkcí
Komu je benchmarking určen?
• Benchmarking je otevřen všem veřejným knihovnám
• Největší přínos může mít ve větších knihovnách
• Podmínka: schopnost poskytnout kompletní data pro srovnávání (zejména ekonomická)
21
Knihovny zastoupené v benchmarkinguOstrava Moravskoslezská vědecká knihovna 317 166
Brno Knihovna Jiřího Mahena v Brně 366 680
Ostrava Knihovna města Ostravy 317 166
Plzeň SVK 163 500
Plzeň Knihovna města Plzně 163 500
Olomouc Vědecká knihovna v Olomouce 101 000
Olomouc Knihovna města Olomouce 100 168
Ústí nad Labem SVK 98 713
České Budějovice JVK v Českých Budějovicích 96 036
Hradec Králové SVK v Hradci Králové 94 255
Hradec Králové Knihovna města Hradec Králové 94 255
Pardubice Krajská knihovna v Pardubicích 88 559
Havířov Městská knihovna Havířov 82 768
Zlín Krajská knihovna Františka Bartoše 79 189
Most Městská knihovna Most 67 583
Karviná Regionální knihovna Karviná 64 290
Frýdek-Místek Městská knihovna Frýdek-Místek 60 491
Opava Knihovna Petra Bezruče v Opavě 60 244
Karlovy Vary Městská knihovna 55 000
Karlovy Vary Krajská knihovna Karlovy Vary 53 176
Děčín Městká knihovna Děčín 51 820
Chomutov Středisko knihovnických a kulturních služeb 50 400
Jihlava Městská knihovna Jihlava 49 535
Přerov Městská knihovna v Přerově 46 32922
Knihovny zastoupené v benchmarkinguNový Bydžov Městská knihovna a informační středisko 7 000
Vratimov Městská knihovna Vratimov 6 761
Letohrad Kulturní centrum Letohrad - knihovna 6 190
Luhačovice Městská knihovna Luhačovice 5 439
Valašské Klobouky Městská knihovna Valašské Klobouky 5 155
Horažďovice Městská knihovna Horažďovice 5 059
Rožmitál pod Třemšínem Centrum celoživotního vzdělávání 4 427
Paskov Místní knihovna Paskov 3 863
Třemošnice Městská knihovna Třemošnice 3 187
Jablonné nad Orlicí Městská knihovna 3 099
Rtyně v Podkrkonoší Městská knihovna Rtyně v Podkrkonoší 3 013
Nová Včelnice Městská knihovna Nová Včelnice 2 376
Horní Planá Městská knihovna Horní Planá 2 293
Kopidlno Městská knihovna Kopidlno 2 208
Libáň Městská knihovna Libáň 1 676
Řepiště Místní knihovna Řepiště 1 646
Hnojník Knihovna Hnojník 1 460
Brandýs nad Orlicí Městská knihovna Brandýs nad Orlicí 1 434
Jarošov nad Nežárkou Pravdova knihovna 1 113
Vysoké Veselí Místní knihovna Vysoké Veselí 894
Černá v Pošumaví Obecní knihovna Černá v Pošumaví 805
Smilovice Místní knihovna 638
Žabeň Místní knihovna Žabeň 63523
Údaje nezbytné pro benchmarking
Údaje ze statistického výkazu knihovny KULT Údaje o službách a fondech 15 Ekonomické údaje 12
Údaje neuváděné ve výkazu KULT - 3 Náklady na pořízení licencí na el. informační zdroje Počet dětí do 15 let v obci/městě Celkové výdaje města/obce v roce 2008
Dotazník k elektronickým službám
Dotazník - komentář k údajům – specifika lokality – např. počet škol, spádovost oblasti, výše poplatků apod.
Odpočet výkonů regionálních funkcí
24
Statistický výkaz činnosti knihovny KULT-3
25
Jaké indikátory charakterizují výkon a kvalitu?
Validita – vypovídací schopnost - být „zrcadlem“ kvality čí výkonu
Indikátor musí být měřitelný Indikátor musí být jednoznačně vymezen, ověřitelnost Nízká míra subjektivity – spolehlivost Praktičnost, přiměřenost Kolik indikátorů? – méně může být více Zaměření na cíle knihovny Vytvořit vztah mezi finančními zdroji a službami Vztah ke zřizovateli – obdobné indikátory, které jsou používány
v jiných aktivitách školy – srovnatelnost s jinými oblastmi Skupiny indikátorů – hospodaření, služby, zaměstnanci,
všeobecné podmínky pro činnost knihovny ISO 11620 – výkonové indikátory knihoven, ISO 2789 – statistika
knihoven
26
3 bloky výkonových parametrů= 31 indikátorů
Podmínky pro činnost knihovny14 indikátorů
Uživatelé, využití služeb7 indikátorů
Financování, výdaje, efektivita 10 indikátorů
27
3 cílové oblasti = 31 indikátorů
Nabídka podmínky pro činnost knihovna14 indikátorů
Využití služeb7 indikátorů
Financování efektivita10 indikátorů
Nabídka - podmínky pro činnost knihovny
1. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel2. % obnovy knižního fondu3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel4. Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel5. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel 6. Počet studijních míst na 1000 obyvatel7. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel9. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů10. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků11. Počet hodin pro veřejnost týdně12. Kulturní akce na 1000 obyvatel 13. Vzdělávací akce (semináře, kurzy…) na 1000 obyvatel 14. Internetové služby: webová stránka, OPAC…
Co nabízí dobrá knihovna?
• Bohatý a aktuální KF• Dostatečné prostory• Odpovídající technologické vybavení • Dobrou obsluhu• Rozsáhlou provozní dobu• Kulturní a vzdělávací akce• Podporu uživatelů• Kvalitní a pohotové internetové služby
Co chybí?• Bibliografické a konzultační služby • Úroveň kvalifikace pracovníků• Publikační činnost
29
Jaké internetové služby poskytujete uživatelům?Dotazník
Má knihovna webovou stránku? Ano - Ne
Webová stránka
Je webová stránka přístupná přes WAP? Ano - Ne
Máte na webové stránce přístup do svého online katalogu? Ano - Ne
Nabízíte uživatelům na webu vlastní specializované databáze? Ano - Ne
Databáze, elektronické informační
zdroje
Nabízíte uživatelům licencované el. informační zdroje? Ano - Ne
Kolik přes přístup pouze v knihovně? Uveďte počet: Kolik?Kolik přes přístup mimo knihovnu? Uveďte počet: Kolik?
Nabízíte virtuální informační službu - Ptejte se knihovny? Ano - NeUmožňujete komunikaci s uživateli emailem? Ano - NeUmožňujete komunikaci s uživateli pomocí SMS? Ano - Ne Informace, Zasíláte uživatelům emailem aktuality o službách a aktivitách knihovny? Ano - Ne
komunikace s uživatelem
Umožňujete nahlížení do uživatelského konta? Ano - NeUmožňujete uživatelům objednávání přes webové rozhraní? Ano - NeUmožňujete uživatelům prolongace přes webové rozhraní? Ano - Ne
30
Využití služeb, uživatelé
1. Registrovaní čtenáři: % z obsluhované populace2. Registrovaní čtenáři: % mládeže do 15 let3. Počet návštěv na jednoho obyvatele4. Počet virtuálních návštěv na obyvatele5. % návštěvníků internetu z celkového počtu
návštěvníků6. Počet výpůjček na registrovaného čtenáře7. Obrat knihovního fondu
Co charakterizuje dobře využívanou knihovnu při jejím využití?
• Knihovna je hodně navštěvována(registrovaní uživatelé, návštěvníci)
• Má vysokou návštěvnost webu• Kvalitní KF je hojně využíván
Co chybí?• Bibliografické a konzultační služby• Pohotovost výpůjčních služeb• Počet obslužných míst, poboček
31
Financování, výdaje, efektivita1. Podíl financování knihovny na rozpočtu obce2. Celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele3. Náklady na pořízení knihovního fondu v přepočtu na jednoho
obyvatele4. Náklady na nákup licencí na el. inf. zdroje v přepočtu na
jednoho obyvatele5. Náklady na pořízení knihovního fondu na výpůjčku6. % čistých provozních nákladů z celkových provozních
nákladů7. % nákladů na pořízení knihovního fondu z celkových
provozních nákladů z celkových provozních nákladů8. % osobních nákladů z celkových provozních nákladů9. % získaných dotací, grantů, 10. % vlastních příjmů na celkovém rozpočtu knihovny z
celkových příjmů na provoz
Co charakterizuje efektivní knihovnu?
• Přiměřené výdaje na uživatele• Přiměřené proporce mezi výdaji na nákup, osobními a provozními výdaji• Více financí na nákup informačních zdrojůRozvoj•Získat přiměřené prostředky od svého zřizovatele• Získat finanční prostředky prodejem některých svých služeb, získat finance z grantů a projektů
Co chybí?• Další indikátory pro rozvoj knihovny• Podpora vzdělávání pracovníků• Proporce pracovníků: služby, zpracování IT• Efektivnost zpracování KF 32
BIX – vědecké knihovny• Plocha knihovny pro uživatele v m² na 1000
uživatelů• Počet pracovních úvazků na 1000 uživatelů• Výdaje na literaturu a informační zdroje na
1000 uživatelů• Podíl výdajů na elektronické informační
zdroje na celkových nákladech na nákup médií
• Týdenní provozní doba pro veřejnost
• Počet návštěv na uživatele • Počet virtuálních návštěv na uživatele• Počet hodin informační výchovy uživatelů
na 1000 uživatelů• Podíl okamžitých výpůjček z celkového
počtu výpůjček (po odečtení rezervací a žádanek MVS) %
• Celkové výdaje knihovny na uživatele• Podíl výdajů na nákup médií a mzdových
výdajů v %• Pracovní produktivita (přírůstek/počet
pracovníků zpracovatelských útvarů)
• Počet dnů věnovaných vzdělávání na jednoho pracovníka
• Podíl výdajů knihovny na celkových výdajích školy %
• Podíl příjmů z vlastní činnosti a grantů na celkových příjmech knihovny %
• Podíl pracovníků v oblasti el. služeb a rozvoje na celkovém počtu pracovníků %
Nabídka Využívání
EfektivnostRozvoj
Uživatelé: studenti a pedagogové
Databáze „Benchmarking knihoven“
Vložte heslo
Databáze „Benchmarking knihoven“
Zpracovatel a provozovatel: NIPOS Úvodní investice 80 000,- Kč, údržba 10 000,- Kč Obsahuje data 150 knihoven – účastníků projektu Rok 2006, 2007, 2008, 2009 Umožňuje:
Propočet výkonových indikátorů z vložených statistických dat Zjištění minimálních, průměrných a maximálních hodnot indikátorů pro
jednotlivé kategorie knihoven Vzájemné porovnávání výkonových indikátorů vybraných knihoven Sledování trendu jednotlivých indikátorů
Přístup do databáze: pouze pro účastníky projektu
35
Jak se provádí porovnávání?
indikátor 1. knihovna 2. knihovna min. průměr max.Celostátníprůměr
1. Objem knihovního fondu na 1000 obyv. 6 757 3 785 3 785 5 717 9 876 4 679
2. % obnovy knižního fondu 3,1 4,7 2,2 3,5 4,8 3,8
3. Objem přírůstků na 1000 obyv. 208 178 117 195 312 174
4. Počet periodik na 1000 obyv. 18 12 6 12 18 7
5. Počet internetových stanic na 1000 obyv. 0,65 1,54 0,41 1,06 1,74 0,636. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000
obyv.67 40 20 50 84
35
7. Počet studijních míst na 1000 obyv. 4,1 6,4 2,5 4,8 10,1 2,7
8. Počet zaměstnanců na 1000 obyv. 0,87 0,45 0,41 0,58 0,87 0,419. Počet zaměstnanců na 1000 registrovaných
čtenářů2,9 2,5 1,8 3,2 4,6
3,3
10. Počet zaměstnanců na 1000 návštěvníků 0,18 0,14 0,13 0,23 0,37 0,27
11. Počet hodin pro veřejnost týdně 36 34 20 31 45 2712. % výdajů na knihovnu z celkových výdajů
zřizovatele1,39 1,06 0,74 1,08 2,16
Propočtená data vybraných knihoven
MinimumPrůměr
Maximum
36Dodatečné informace o porovnávaných knihovnách
Metoda známkování
5 4 3 2 11. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel 3785 5004 5004 6222 6222 7440 7440 8658 8658 9876
2. % obnovy knižního fondu 2,2 2,7 2,7 3,3 3,3 3,8 3,8 4,3 4,3 4,8
3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel 117 156 156 195 195 234 234 273 273 312
4. Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel 6 8 8 11 11 13 13 16 16 18
5. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel 0,41 0,68 0,68 0,94 0,94 1,21 1,21 1,47 1,47 1,74
6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel 20 33 33 46 46 58 58 71 71 84
7. Počet studijních míst na 1000 obyvatel 2,5 4 4 5,6 5,6 7,1 7,1 8,6 8,6 10,1
8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel 0,78 0,87 0,69 0,78 0,59 0,69 0,5 0,59 0,41 0,5
Obrácené pořadí 37
Vzájemné porovnávání knihovenŽLUTÁ
knihovnaZELENÁ knihovna
Doplňující údaje o porovnávaných knihovnách
Žlutá knihovna Zelená knihovnaPočet obyvatel 49 000 45 000
Vykonává knihovna regionální funkce?
Ano Ano
Provozuje knihovna hudební odd.?
Ano Ano
Půjčuje knihovna zvukové dokumenty?
Ano Ano
Počet poboček: 3 2
Počet základních škol 13 11
Počet středních škol 15 15
Počet jiných vzdělávacích zařízení
4 7
Počet vysokých škol 1 1
Jiné 9
Umístění knihovny Centrum města Centrum města
Registrační poplatek 120,- dospělí, 30,- dětidospělí 100,-; děti 50,-; studenti, senioři 70,-; ZTP zdarma; 39
Žlutá a zelená knihovnacelá skupina (knihoven: 15)
indikátor1.
knihovna2.
knihovna min. průměr max.
Celostání průměr
(20)
Podmínky pro činnost knihovny
1. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel 2 655,31 2 547,65 1 973,63 3 087,64 5 860,26 2586
2. % obnovy knižního fondu 6,84 3,85 2,24 4,92 7,07 5,7
3. Objem přírůstků na 1000 obyvatel 181,69 97,99 89,84 140,80 211,34 125,83
4. Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel 11,51 3,46 1,69 5,19 11,51 4,28
5. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel 0,38 0,35 0,13 0,35 0,93 0,32
6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel 35,51 19,75 11,08 29,72 98,21 25,08
7. Počet studijních míst na 1000 obyvatel 3,33 1,66 1,13 1,62 3,33 1,36
8. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel 0,53 0,41 0,26 0,52 0,92 0,43
9. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů 3,12 3,64 1,73 4,05 6,60 3,71
10. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků 0,16 0,21 0,16 0,26 0,47 0,27
11. Počet hodin pro veřejnost týdně 38,00 40,00 36,00 46,30 61,00 43,11
12. % výdajů na knihovnu z celkových výdajů zřizovatele 1,52 0,64 0,47 0,95 1,81
40
5
5
5
5
3
5
5
5
4
4
4
5
3
5
5
2
1
3
1
2
4
2
1
3
4
4
1
5
1 2 3 4 5
KF/1000 obyv.
Přírůstek/1000 obyv.
Periodika/1000 obyv.
% obnovy KF
Obrat KF
Náklady KF/obyv.
Náklady EIZ/obyv.
Náklady KF/výpůjčky
% nákladů na KF
Výpůjčky/čtenář
Internet/1000 obyv.
Plocha/1000 obyv.
Stud.míst./1000 obyv.
Provozní doba
Průměr
41
5
5
4
5
5
2
1
2
1
2
1
5
5
4
4
3
3
1
3
3
2
2
2
1
3
3
2
4
5
3
1 2 3 4 5
% obsl. Popul.
% mládeže
Návštěvy/obyv.
% návštěv inter.
Akce/1000 obyv.
Inter. Služby
Úvazky/1000 obyv.
Úvazky/1000 čten.
Úvazky/1000 návšť.
%provoz.nákl.
Provoz. Nákl/1000 obyv.
% osobních nákl.
% získaných dotací
% vlast. Příjmů
%výdajů/rozp. Města
Průměr
42
Která knihovna je lepší?
Žlutá knihovna Zelená knihovna
Výborná 6x 3x
Chvalitebná 7x 3x
Dobrá 9x 2x
Dostatečná 4x 6x
Nedostatečná 3x 15x
43
SWOT analýza žluté a zelené knihovny
Slabé stránka
Příležitosti Hrozby
Silné stránky
44
Silné stránky Knihovna má dobrý knihovní fond. Ve vztahu
k počtu obyvatel je menší než průměr, ale je bohatě doplňován novou literaturou, a to jak knihami, tak zejména časopisy.
Tomu odpovídá také nadprůměrné procento výdajů na nákup dokumentů.
Fond dokumentů má silně nadprůměrný obrat. Knihovna vykazuje mírně nadprůměrné množství výpůjček na uživatele.
Knihovna má mírně podprůměrné prostorové podmínky, nabízí přiměřené množství internetových, ale také velké množství studijních míst.
Knihovna pořádá nadprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí.
Knihovna je nadprůměrně navštěvována. Průměrná je návštěvnost internetu.
Knihovna má průměrné množství mladých uživatelů do 15 let.
S ohledem na počet pracovníků je produktivita práce spíše nadprůměrná.
Knihovna má podprůměrný podíl osobních nákladů.
Podíl výdajů knihovny na výdajích obce je nadprůměrný.
Knihovna nemá výrazné silné stránky. Většina parametrů se pohybuje na úrovni průměrných a podprůměrných hodnot.
Knihovna má podprůměrné čisté provozní náklady.
Knihovna má nízký počet pracovních úvazků
45
Slabé stránky• Rozsah provozní doby je podprůměrný,
nevyhovuje standardu VKIS. Knihovna má z hlediska rozsahu podprůměrný
knihovní fond, který je také zřejmě zastaralý. Procento jeho obnovy je nízké a podprůměrná je i nabídka časopisů. Podprůměrné je procento výdajů na nákup dokumentů i elektronických informačních zdrojů.
Tomu také odpovídá mírně podprůměrné množství výpůjček i menší obrat knihovního fondu.
Prostorové zajištění knihovny je výrazně podprůměrné.
Počet internetových stanic a studijních míst je průměrný.
Rozsah provozní doby je podprůměrný, nevyhovuje standardu VKIS.
Knihovna pořádá silně podprůměrné množství kulturních a vzdělávacích akcí.
Knihovna je podprůměrně navštěvována. Silně podprůměrné je využití internetu.
Procento obsluhované populace dospělých i mládeže je podprůměrné.
Knihovna není dobře financována. Výdaje na knihovní fond a čisté provozní náklady jsou podprůměrné, naopak vyšší je procento osobních výdajů.
46
Hrozby Osobní náklady jsou
podprůměrné, může existovat riziko odlivu kvalitních pracovníků.
Podprůměrný knihovní fond a nedostatečné prostorové zajištění může vést k dalšímu poklesu zájmu o služby knihovny.
Riziko poklesu uživatelů(nízký podíl mládeže i dospělé populace).
Knihovna vykazuje nadprůměrné procento osobních výdajů na celkových nákladech.
47
Knihovna by mohla usilovat o rozšíření provozní doby.
Knihovna by měla usilovat o to, aby si zachovala větší počet uživatelů ve vyšších věkových kategoriích, existuje značný potenciál mladých uživatelů.
Knihovna má mírně nadprůměrné internetové služby, ale je zde potenciál na jejich rozšíření.
Bylo by užitečné zvýšit nabídku elektronických informačních zdrojů.
Knihovna má potenciál ke snižování čistých provozních nákladů.
Knihovna má potenciál k rozšíření příjmů z dotací a grantů a také ze svých vlastních příjmů.
Zlepšit rozsah a obsah knihovního fondu – knihy, časopisy, elektronické informační zdroje.
Zlepšit prostorové zajištění knihovny. Rozšířit počet kulturních a
vzdělávacích akcí. Propagovat nabídku veřejného
internetu. Knihovna má podprůměrné množství
pracovníků a to jak k počtu obyvatel, tak i k registrovaným uživatelům i návštěvníkům.
Knihovna má potenciál získat další příjmy z dotací a grantů.
Podíl na financování obce je podprůměrné, existuje zde potenciál, že by obec mohla knihovnu lépe financovat.
Příležitosti
48
Srovnávání více knihoven
49
Srovnávané knihovnykategorie 20 000 – 40 000 obyvatel
Počet obyvatel
Pobočky Školy Poplatek dospělý
Poplatek děti
Náchod 20 893 3 12 150 70Vranov 23 136 0 18 86 44Žďár n/Sázavou 23 172 2 15 190 80
Strakonice 23 900 3 5 150 70
50
51
Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice min. průměr max. Celostátní
průměrPlocha/1000 obyv. 33 33 89 44 9 36 89 35
33 33
89
44
9
36
89
35
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice4 4 1 3
Standard SRN: minimálně 60 m2
52
Počet studijních míst na 1000 obyvatel
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice min. průměr max. Celostátní
průměrStud.míst./1000 obyv. 2,5 2,8 6,7 3,5 0,8 2,8 6,7 2,6
2,52,8
6,7
3,5
0,8
2,8
6,7
2,6
0,0
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice4 4 1 3
Standard ČR: 2 stud. místa/1000 obyvatel
53
Počet internetových stanic na 1000 obyvatel
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice min. průměr max. Celostátní
průměrInternet/1000 obyv. 0,4 0,7 1,0 0,6 0,32 0,72 1,6 0,7
0,4
0,7
1,0
0,6
0,32
0,72
1,6
0,7
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
1,6
1,8
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice5 4 3 5
Standard ČR: 0,5 stanice/1 obyvatel
54
Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice min. průměr max. Celostátní
průměrKF/1000 obyv. 7 998 3 115 7 044 3 407 1745 4107 7998 4 099
7 998
3 115
7 044
3 407
1745
4107
7998
4 099
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice1 4 1 4
55
% obnovy knižního fondu
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice min. průměr max. Celostátní průměr
% obnovy KF 2 3 6 6 2,1 4,5 8,0 5
2
3
6 6
2,1
4,5
8,0
5
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Náchod Vranov Žďár n/Sázavou Strakonice5 5 3 3
Standard SRN: 10 %
Sledování trendů
56
3635
16
34
373836
17
33
3939
36
18
31
3940
35
18
32
38
Provozní doba Plocha knihovny/1000 obyvatel
% z populace % z populace mládeže do 15 let
Náklady na KF/1 obyvatel
Trendy ve vývoji indikátorů - Jihlavar. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009
Která knihovna je nejlepší?
Soutěž SKIP a SKANSKA Nejlepší městská knihovna roku 2010
Výběr 15 indikátorůIndikátor Váha
KF/1000 obyv. 0,5Přírůstek/1000 obyv. 1,5Periodika/1000 obyv. 1,5Internet/1000 obyv. 3Plocha/1000 obyv. 2Stud.míst./1000 obyv. 1Provozní doba 3% obsl. popul. 2,5
Indikátor Váha
% mládeže 3Návštěvy/obyv. 1,5Výpůčky/Obyvatelé 2Kult. a vzděl. akce 1,5Inter. služby 3Náklady KF/obyv. 1,5Náklady EIZ/obyv. 2
Výpočet indexuZáklad pro výpočet a porovnávání: hodnota MEDIÁNU
Získané procentuální hodnoty se vynásobí váhou indexuProvede se součet hodnot všech indikátorůZískané součty se opět přepočítají přes medián (=100%)Výsledné hodnoty seřadí sestupně podle velikosti
Průměr = 14,3
Medián = 12
Hodnota 5 8 10 12 15 20 30
Procenta 42 67 83 100 125 167 250
56
235
165
542
206
123
377
544 536
441
364
292
400
277246
52
190
136
669
604
209
346
461
296
253 241
345
300
184204
39
192
141
573
269
89
331
408
342360
378 383400
217
300
Uherské Hradiště Vyškov Vsetín
Městská knihova roku 2010
Sedlčany 169Valašské Klobouky 145Dačice 124Chlumec nad Cidlinou 113Praha - Radotín 112
Litomyšl 146Svitavy 121Louny 121Slaný 99Dvůr Králové nad Labem 98
Uherské Hradiště 163Vyškov 152Vsetín 150Jindřichův Hradec 124Tábor 114
Ostrava 161Brno 122Plzeň 120Jablonec nad Nisou 82
K čemu je benchmarking užitečný?Definuje nejlepší výkonyPružná metoda pro srovnávání – možnost zjistit silné a
slabé stránkyDává včasné varování, pokud knihovna zaostáváPodporuje tvořivé uvažování o vnitřních procesechPomáhá rozvíjet spolupráci, navázání nových kontaktůEfektivní využití statistických datV ČR používá: veřejná správa, sociální služby,
CzechInvest - Český benchmarkingový index, srovnávání regionálních služeb knihoven
63
64
65
66
Jaká jsou omezení? Zvolené indikátory nepokrývají celou činnost a služby knihovny Kvantitativní údaje nemají vždy odpovídající vypovídací schopnost Každá knihovna pracuje v jiném kontextu Knihovny plní různé funkce Problém spolehlivosti a korektnosti statistických dat Problematické údaje: fyzické a virtuální návštěvy, ekonomické údaje Nemusí se vždy podařit najít inspirativní partnery Napodobování postupů nemusí vždy přinést úspěch Chybí hodnocení uživatelů Pokud má být benchmarking užitečný, musíme ho my i celá knihovna
vnímat jako něco užitečného
67
Postup benchmarkinguAnalýza vlastních výkonů a situace
Nalézt knihovnu, která je nejlepší
Porovnat vlastní situaci, využít postupy a řešení
Měřit dosažené výsledky
Analýza nejlepšího, proč je úspěšný?
Benchmarking nekončí definování indikátorů nebo pouhým měřením!!!
V čem pomůže projekt?
Co musíteudělatknihovna?
68
69
6 důvodů proč měřit výkon: Když se neměří výsledky, potom není možné rozeznat úspěch
od neúspěchu
Když nelze rozeznat úspěch, potom není možné za něj odměnit
Když se neodměňuje úspěch, potom se pravděpodobně odměňuje neúspěch
Když se nerozpozná úspěch, potom se z něj není možné poučit
Když se nerozpozná neúspěch, potom není možné ho napravit
Když není možné seznámit veřejnost s výsledky své činnosti, potom není možné získat její podporu oproti tomu - co se dá měřit dá se i uskutečnit
Měření spokojenosti uživatelů
Doplňuje projekt Benchmarking knihoven
71
…pouze zákazník zhodnotí kvalitu vašich služeb;
všechna ostatní hodnocení jsou v zásadě nepodstatná
72
Reakce na změny okolí – změny ve způsobu komunikaceZpětná vazba - podklad pro rozhodováníZlepšení komunikace s uživateliPosouzení účelnosti či neúčelnosti některých aktivitZjistit úspěšnost vedení knihovny – odměňování
pracovníkůMít argumenty pro svého zřizovateleMožnost porovnaní se s jinými
Nestačí pouze reagovat či měřit stížnosti – 4% stěžovatelů
Proč měřit spokojenost
73
Míra spokojenosti jako součást standardu knihovnických služeb
Dospělí na nad 15 letSRN – 90%, Velká Británie 94 % respondentů hodnotí služby
knihovny jako „velmi dobré“ nebo „dobré“ velmi dobré dobré přiměřené špatné velmi špatné
MládežSRN – 75%, Velká Británie 77% respondentů hodnotí služby
knihovny jako „dobré“. dobré přiměřené špatné
74
Měření spokojenosti je problematické
Spokojenost je velmi relativní a subjektivní
Závisí na pocitech jednotlivcůZávisí na míře očekávání Subjektivní vlastnosti - náročnost nebo skromnost Schopnost „umět prodat i to málo“Reakce na média – dobré či špatné zprávy„Měkký“ indikátor – velká míra subjektivity
Měření spokojenosti uživatelů knihovenjako součást projektu benchmarking
Vytvořit pro knihovny standardizovaný dotazník pro měření spokojenosti
Vytvořit nástroj pro sběr datUmožnit vzájemné srovnávání míry spokojenostiLevné řešení i pro knihovny bez odborného zázemíSnadná přenositelnost - knihovny různé velikostiProvázat s výsledky benchmarkingu
• Hodnocení výkonu, kvality, efektivnosti• Hodnocení uživatelů
76
Inspirace pro přípravu průzkumuMeasuring the performance of public librariesPrůzkum veřejnosti – proč nenavštěvuje knihovnuPrůzkum uživatelů - spokojenost
• MOORE, Nick. - UNESCO - Paris : UNESCO, 1989. – 94 s.
LibQUAL – založila ARL - http://www.libqual.org/Možnost srovnání v mezinárodním měřítku – vysokoškolské
a další specializované knihovny 315 knihoven - anglická, holandská, švédská, francouzská
jazyková verze - 160 000 respondentů Cena 2 500 USD 22 otázek
77
Příprava standardního dotazníkuŠkála hodnoceníObsah dotazníkuPříprava webového dotazníkuMěstská knihovna v Ústí nad OrlicíProvoz dotazníku pro jednotlivé knihovny
Vyhodnocení průzkumu, prezentace výsledků
78
První test – Národní knihovna ČR
Termín: 4.12.2006 – 31.1.2007Hodnoceno 2968 dotazníkůWebový dotazník – www.easyresearch.biz –
česká a anglická verze
79
Škála pro hodnocení – jako ve škole
• U každé otázky volné pole pro vyjádření připomínek, námětů, hodnocení– NK - získáno 2400 písemných výpovědí
• U každého dotazu zjišťován celkový index spokojenosti jako aritmetický průměr známek získaných od všech respondentů
1 2 3 4 5
Určitě ano Spíše ano Průměr Spíše ne Určitě ne
VýbornéSpíše dobré Průměrné
Spíše špatné Velmi špatné
Možnost nehodnotit
80
Rozptyl výsledných indexů spokojenosti
1,5
1,7
2,4
2,62,7
3,3
3,1
2,8
2,5
2,32,2
2,12
1,91,8
1,61,51,61,71,81,9
22,12,22,32,42,52,62,72,82,9
33,13,23,3
Četnost použití
Hod
nota
Průměr
Nejlepší známka
Nejhorší známka
81
Co tvoří spokojenost uživatelů
Dostupnostknihovny
Webová stránky,uživatelské
rozhranídatabází
Pracovníci: důvěra, vstřícnost,odbornost
Podpora uživatelů,informačnígramotnost
Prostory prostudium,
technické vybavení,sociální zázemí
Provozní doba
Knihovnické a informační
služby
Knihovní fond, informační zdroje
Spokojenost uživatelů
82
Standardizovaný dotazník
Obsahuje celkem 21 otázekInformativní otázky8 otázek – 2 bloky – začátek a konec
Možnost drobných úprav dotazníkuForma dotazníkuWebový dotazníkTištěný dotazník
83
Informativní otázkyÚvodní informativní otázky Jak často navštěvujete prostory knihovny? Jak často využíváte webovou stránku knihovny? Využíváte služby v hlavní budově knihovny – v pobočce Pro využíváte knihovnu a její služby? – zábava, studium,
práce
Závěrečné informativní otázky Jste žena nebo muž? Kolik je Vám let? Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? Pokud nejste ekonomicky aktivní, zařaďte se do některé z
uvedených kategorií: důchodce student žena, muž v domácnosti, mateřská dovolená, apod. nezaměstnaný
84
Obsah dotazníku 1 Jak Vám vyhovuje provozní doba knihovny? Jak hodnotíte tyto služby?
výpůjční služby kopírovací služby přístup k veřejnému internetu meziknihovní výpůjční a reprografické služby informační a rešeršní služby kulturní a vzdělávací pořady služby studovny (čítárny) služby hudebního oddělení
Jak hodnotíte nabídku knihovního fondu? krásné literatury naučné literatury časopisů elektronických informačních zdrojů (el. časopisy, bibliografické a plnotextové dabáze) hudebních CD, kazet a audiovizuálních dokumentů
85
Obsah dotazníku 2Jste spokojeni s dostupností knihovny? Umožňují Vám internetové stránky knihovny bez
problémů nalézat informace o knihovních fondech a službách knihovny?
Pomáhá Vám knihovna získat informační dovednosti, které potřebujete?
Jste spokojen/a s rozsahem a kvalitou prostor knihovny?
Jste spokojen/a se sociálním zázemím knihovny?
86
Obsah dotazníku 3Považujete technické vybavení určené pro
přístup k informacím za dostatečné? Jsou k Vám pracovníci knihovny vstřícní? Mají podle Vás pracovníci knihovny
dostatečnou úroveň odborných znalostí, aby mohli odpovídat na Vaše dotazy? Jak hodnotíte celkovou úroveň služeb
poskytovaných knihovnou?
Webový dotazník – Městská knihovna Ústí na Orlicíhttp://www.knihovna-uo.cz/dotaznik/defaultSK/index.php/dotaznik
87
88
89
90
91
92
93
Výsledky a vyhodnocení průzkumu
• Excelovský soubor s kompletními výsledky
• Možnost další analýzy
94
95
96
Netušila jsem, že je k dispozici WC.Tedy nevím, kde se nachází
Co takhle nabídka kávy?
Uvítala bych přebalovací pult pro maminky s dětmi
Kopírovat by si snad mohl každý sám,aby neobtěžoval pracovníky knihovny
Zastaralá PC!
Vždy jsou milí, vstřícní a ochotní poradit
Jak kdy, ale každý z nás nemá zrovna bezva den
Co se také dozvíte od svých uživatelů
97
92
6559
32
17
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
výpůjční kopírovací internet meziknihovní rešeršní
% využití služeb respondenty
Nejčastěji využívané služby
98
Považujete služby knihovny za přínosné pro Vaše studium, výzkum či odbornou práci?
1604; 59%
805; 30%
237; 9% 38; 1%19; 1% Určitě ano
Spíše anoPrůměrSpíše neUrčitě ne
Index 1,5
Dosud uskutečněné průzkumy Turnov Žďár nad Sázavou Vsetín Ústí nad Orlicí Žďár na Sázavou Olomouc Plzeň Jablonné na Orlicí Hodonín
Jičín Třinec Tábor Rokycany Košice
99
100
Hlavní zásadyJak často – jedenkrát za 3 rokyDoba trvání průzkumu 1 – 2 měsíceForma sběru dat – webový a papírový dotazníkKdy provádět – neutrální měsícPodpora a ze strany pracovníků služebDobrá informovanost uživatelůPočet a skladba respondentů Vyhodnocení – informace pro uživateleVyužití získaných informací – změny v provozu
knihovny
Další informace o průzkumech uživatelů
Seminář Výzkumy uživatelů knihoven
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/VyzkumySemin10.htm
101
Staňte se lepší knihovnou dříve, než vaše slabiny odhalí zřizovatel!
Měření výkonu a činnosti knihoven
Projekt „Benchmarking knihoven“
Brno KISK23.9.2010
Národní knihovna Č[email protected]
