Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Česká čítanka pro I. třídu škol středních by Frant. BartošListy filologické a paedagogické, Roč. 3, Čís. 2/3 (1876), pp. 232-236Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23427741 .

Accessed: 14/06/2014 05:14

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické a paedagogické.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sat, 14 Jun 2014 05:14:42 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

232 Úvahy a zprávy.

Jireček (anth. I® 69) praví o ní, že „co básnické skládání hrubě

ceny nemá" a udává toho příčiny; Tieftrunk zase ji brání, že

„nesluší ji k špatným plodům básnickým počítati" atd. ; ale

v obou případech se jí křivdí, když se klade pod měřidlo básně,

ana přece jen kronikou býti chce a v tom ohledě ovšem se liší od

někt. rýmovaných kronik západních, které jsou vlastně pásmem

rozmanitých epických básní a pověstí z rozličných stran sebraných. Tak např. německá Kaiserchronik (Koberstein·, Nat.-lit.5 156 sl.).

Naproti tomu Dalimil jen o skutečnou českou historii dbá, a to

více než Kosmas (Palacký, Wiirdigg. 115.). Zdá se, že v historii Tieftrunkově zaviněno toto změtení rozdělením plodů literárních

na „básnictví" a „prosu" (v. str. 5. a 28., 44. a 53. a j.) :

prosa je opakem řeči vázané a ježto je Dalimilova kronika ve

verších, tedy se vřadila mezi básně. Lépe by tedy bylo naproti

„básnictví" položití „literaturu naukovou" nebo „poučnou" a při

pomenout! se strany formální, že nejen památky básnické slo

ženy jsou dílem veršem dílem prosou, nýbrž že i památky obsahu

naučného někdy formu veršovou mají. — Str. 22. Tkadleček

jmenován zde romantickou pověstí; ale pověst patří k druhu

epickému a co by mělo býti v Tkadlečku epického nebo dokonce

romanticky epického, nevíme. — Str. 25. Že Smil Flaška není

skladatelem Rady Zvířat, čte se v opravě na str. 202. ; mimo

to však náleželo ještě Radu Zvířat přeložiti odtud do doby II., asi na str. 46. — Str. 25. a 38. Že Svár vody a Podkoní snad

od Smila pocházejí, není nikterak podobno ; taktéž nelze nám

dopustiti podobnosti, že by známý český překlad Millionu po cházel od Yavř. z Březové (nar. dle Jir. Ruk. 1370, f dle Jungm. II. 74, 1455).

— Str. 59. Pravopis bratrský zakládá se ovšem

v celku na Husově, ale v některých důležitých věcech odchýlil se od něho; viz opravy analogické, zpomenuté na str. 114.

J. Geoauer.

Česká čítanka pro I. třídu škol středních. Sestavil Frant. Bartoš, professor na českém gymnasiu Brněnském.

Dobrá čítanka zvláště pro nižší třídy středních škol určená

jest jedním z nejdůležitějších prostředků vzdělávacích i vyučo vacích. Proto u jiných národů na tomto poli panuje veliká čin

nost, jakož vůbec školní literatura jsouc předůležitou pákou vzdě

lanosti jinde daleko výše jest ceněna a pilněji vzdělávána, než u nás. Nebylo tak ovšem vždycky, ani prohlídáme-li pouze k čí

tankám. Hned v první době nového života literárního neváhal

sám patriarcha jeho Jungmann veřejně důležitost tohoto faktora

vytýkati a hájiti, ba sám naléhavé potřebě svou Slovesností po moci. Na to pokusili se Čupr a Bačkora v oboru tom, ač s ne-*

valným úspěchem. Za to byly tím dokonalejší čítanky znalce

potřeb školních F. L. Čelakovského, ač obsahujíce spisovatele

pouze z doby před r. 1850 zdají se nám nyní již jednostrannými.

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sat, 14 Jun 2014 05:14:42 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy a zprávy. 233

Následující lia to pokus učinil J. Jireček a před několika lety Martinák. Jejich čítanky však jsou také jen zjevem pouze přechod ním ku čítankám zdařilejším ukazujíce tytýž následovníkům, čeho

se stříci. Čítanky Jirečkovy dokonce vydávají se již po dráhnou

řadu let nezměněny opět, přes to, že literatura za tu dobu již

pokročila ve všech oborech znatně, any vyspěly výborné síly nové, které s úspěchem rozhodným a myslí i ve vzhledě paedagogickém

vytříbenou jaly se vzdělávati kouty písemnictva, pyšnou nevšíma

vostí posud odbývané. Stal-li se tedy pokrok, jest čítance býti zrcadlem toho pokroku v myšlénkách i formě, a rozhodně zá

hubné by bylo umlčovati jej jediné snad z té příčiny, aby vy hověno bylo náhledu, že lépe něco od celebrit vědeckých, i když se to pro mládež zejména I. třídy nehodí, než něco taktéž zda

řilého, nad to však mysli dětinné příhodného a příjemného od

spisovatele jména méně lesklého, novějšího.

Organisačný plán, který každému skladateli udává meze, ve kterých se pohybovati, a ředidla, kterými se spravovati má, nehledí tu na osoby, nýbrž pouze na kvalitu věci podané: žádá

výběr, který by vynikal rozmanitostí, jehož forma ve své způsobě klassickou by byla. Obsah vztahovati se má též patrně k dis

ciplinám ostatním, právě ve třídě probíraným, aby takto učivo

se oživovalo. Yedlé toho výběr má býti řízen osvědčilým, zku

šeností a rozumem vytříbeným vkusem i vzhledem mravním. Že

však zase na druhé straně upřílišeno a se stanoviska literarného

pochybeno by bylo nedbati výtečníků našich, když tito něco pří hodného podávají, je věc patrná. Má zajisté čítanka i ten účel,

aby seznamovala žáka poněkud aspoň s vynikajícími jmény litera

tury naší; učitel pak neopomine svých poznámek připojiti, aby takto žák i v té příčině s jakousi propravou vstupoval do vyš ších tříd.

Co se tedy již čítanky p. Bartošovy týče, tedy jest v ohlede

paedagogickém rozhodně zdařilá, ba jest to vedlé jazykové její

nejzdařilejší stránka.

Jestiť účel každé školy dvojí: jednak vychovávati jednak vzdělávati mládež. Tu pak bohužel příliš často ještě převládá směr učebny nade směr vychovací; tomu nutno všemožné stavětí

hráze a vyžaduje tu již organ, plán, aby v čítance hojně zastou

peny byly články, jež mysl a srdce šlechtí, vůli nabádají k dobru, ku mravnosti a ke krásnu. Tak se i stalo v p. Bartošově čí

tance. Obsahujeť hojnost mravoučných povídek rozmnoženou vý běrem klassických pověstí Erbenových, ze kterých snadno vybere si žák jejich jádro : pochvalu spravedlnosti, užitek spořivosti, milotu skromnosti, kterak prospěšno a krásno milovati spořáda

nost, právo a vůbec všelikou ctnost a kterak nutno nenáviděti

opak. Předností těchto povídek, k nimž druží se četné básně

směru téhož, vytýkáme, že tendenci svou moralnou nevystrkují

nejapně na .odiv, než že tato povídkou samou jest dána, sama

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sat, 14 Jun 2014 05:14:42 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

234 Úvahy a zprávy.

z ní vyplývá při nejskrovnější samočinnosti duševné se strany

žákovy. Tak spojuje se ušlechtilá zábava se vzdělávajícím obsahem.

Při tom hleděno, aby povídky ty vedlé obsahu i formou byly

poutavými, mládeži přiměřenými; proto jenom schváliti lze, že

na př. Erben sám pěti takovými povídkami jest zastoupen, které

z ducha národního pocházejíce vynikají skladbou umělecky po vedenou a proto každému, zejména mládeži šmahem se zalíbí.

Zkušenost jest tu měřítkem rozhodným. Yedlé toho postaráno o ušlechtilou a vzdělávající zábavu

četnými národními slovanskými i aesopickými bajkami a pověstmi,

povídkami historickými i humoristickými, anekdotami a hádan

kami a p., vše v počtu přísně poměrném. (Tento poslední moment,

poměrnost totiž vůbec, pozorujeme v celé knize.) Se zvláštní však

radostí uvítali jsme přírodní či lépe snad metaforické povídky

zejména E. Krásnohorskou zastoupené. Jsou to pravé perly v literatuře naší. Dobré věci v tom ohlede podal i Y. Kosmák.

Nepochybujeme, že i tyto rozkošné povídky mládeži rozhodně

se zalíbí.

Co se básní týče, jest jich počtem asi šedesát, čacká,

Celakovský, Hálek, Heyduk, Jablonský, Janda, Kamarýt, Kosina,

Kosmák, Krásnohorská, Krylov, Macháček, Puchmír, Puškin,

Rubeš, Sušil, Šmilovský, Šťastný a Vinařický rozdělují se o ně.

Při výběru hleděno tu taky k tomu, aby básně hodily se ku

přednášce. Odtud množství (20) epických a popisných básní.

A chtěl-li si pan skladatel uchovati něco též pro ostatní díly čítanek, které jak víme skládá, dlužno uznati, že vzhledem

k chudobě naší epické poesie jest to počet dostatečný. Ostatně

hodí se ku přednášení také mnohé kusy prosaické a dále i ly rické básně čítanky Bartošovy jsou většinou tak voleny, aby

mohly býti přednášeny. Jiné básně mají účel didaktický. Yýběru však činí se výtka, že prý místo toho a onoho jména jiné zastou

peno býti mělo atd. Avšak tu všem přáním vyhověti nelze, nemá-li skladatel všechny naše básníky uvésti. Stačí, když je

jich většina zvučnějších. Co se týče vřády novějších básníků,

nechápeme, když s nimi literatuře vždy počítati bude a když dovedli podati věci zdařilé (a zejména parvánům příhodné), proč by měli býti umlčováni, jako se posud děje i v nejvyšších třídách. Jesti to zajisté protimyslné, zrovna tak jako pohodlný přechod k dennímu pořádku přes literarný ruch český na Moravě. Myslíme, že čeští spisovatelé této části koruny české patří také do litera

tury, — dokonce když si toho zasluhují. Pokrok tedy, který se stal vřadou novějších básníků, byl

nutný.

Kytice umělých básní propletena as deseti národními, opět dílem epickými, dílem lyrickými. O oprávněnosti těchto kvítků

nezkažené básnické a někdy i řízně humoristické mysli nebude

tuším už sporu, ač snad jedna dvě jinými nahrazeny.býti mohly.

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sat, 14 Jun 2014 05:14:42 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy a zprávy. 235

Co se uspořádání básní týče, rádi vytýkáme bavící rozma

nitost, a že šetřeno i časové nálady, které zajisté se vyhovuje

přirozeněji, když na př. zima a její radovánky opěvují se na

místech, kterých právě v tu dobu učitel dospěje a když veleba

vesny a květnatého máje umístěna v zadnějších arších opět tak, že žáci v četbě dotyčných básní jsou ve shodě s přírodou, čímž

záliba k ní jen se budí a zmocňuje.

Nebelletristická část čítanky obsahující čtení

poučné, rozpadá se na články přírodopisné, historické, ethno

grafické, geografické a cestopisné, nechceme-li počisti sem i pří sloví. Od této části žádá organ, plán, aby oživovala přede vším ony discipliny, jež právě ve třídě se probírají. Y prvé jest to zejména přírodopis a geografie. Myslíme, že tuto podmínku

p. skladatel na zřeteli měl, dav přírodovědecké části převládnouti, ač důležité místo vůbec jí náleží, ana ve zpytování moderním

přední místo zabírá a pokroky nejobrovitější učinivši s naším

životem mnohostranně se stýká. P. skladatel vybíral tu patrně

zejména takové články, v nichž geografie i ethnografie s přírodo

pisnou částí se slučuje v rouše lehkém a zábavném.

I tu se potkáváme se jmény novějšími. Kdož nyní u nás

nezná a neoblíbil si články J. Krejčího a K. Starého? Málo jest

přírodopisců, kteří tak záživnou a popularnou formou dovedou

vyprávěti. Slušno tedy, aby se dostalo i naší mládeži potěšiti a poučiti se z plodů jejich. Yedlé nich nejvíce je zastoupen J. Havelka a Sytko, z nichžto prvý dojde takto zasloužené

známosti širší. Kdo hledí pouze na osoby a ne na věc, budou

zde míti opět chloupek k výtce; ta však bude zrovna tak málo

oprávněna, jako osobnostní stanovisko v literatuře vůbec je.

Podotýkáme, že na př. v čítance p. Jirečkově jest daleko více

a neznámějších jmen, aniž se to, pokud víme, vytklo (Beck,

Frey, Karlík, Silorad, Rokos, Yetter atd.). Všelikým však výtkám mohla se vyhnouti přírodopisná část čítanky větší rozmanitostí, která by se byla mohla docíliti i příběrem ještě některých článků

z Yesmíra, Školy a Života a p.

Vedlé uvedených už spisovatelů jsou v této části zastou

peni ještě Nikolau, Šembera, Kvido Mansvet atd.

Co se literárně stránky celé čítanky dotýká, má z příčin každému patrných převahu doba nová a nejnovější. Poskytujíť možnost článků hojnějších od spisovatelů doby staré a střední

teprve třídy vyšší.

Přistupujeme ke zřeteli mimo paedagogický nejdůležitěj šímu. Org. plán na mnohých místech vytýká, kterak forma a

jazyk jmenovitě má býti bez vady. Toho zajisté nebylo možno

jinak docíliti, než když se patrné nedostatky formální spisova telům opraví. Že si tu s taktem počínáno, svědčí čítanka ; ostatně

i jméno p. skladatelovo dostatečnou by nám zárukou býti mohlo.

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sat, 14 Jun 2014 05:14:42 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

236 Úvahy a zprávy.

Plnost, jadrnost, bohatost a vůbec všeliká krása naší mluvy pojí se tu mile se správností co možná nejvyšší; všeliký opráv

něný pokrok jazykový má zde své stopy. I kallilogické stránce jazyka vyhověno tu, což zvláště dů

ležito jest pro deklamaci a hlasitou četbu vůbec, aby mládež

takto navykala si slyšeti správnou a zároveň krásnou češtinu

a vžila se v odpor proti všelikým tvrdostem a sykotům v mluvě.

Ještě k jedné věci chceme obrátiti zřetel svůj. Organisační

plán žádá též, aby články byly také tím směrem voleny, by se

hodily ku pracem písemným. Četnými bajkami, pověstmi, epi

ckými básněmi a popisy i tomuto požadavku vyhověno. Konečně

praví se na str. 129.: „Poněvadž čítanka nesmí býti pouze sbír

kou příkladů pravidlům anebo vazbám, mezi nimiž výběr libovůli

zůstaven by byl, nýbrž poněvadž jako celek obsahem i formou

podstatným prostředkem vzdělavacím má žákům býti, není jedno

stejno, co a k o 1 i k z ní se čte, nýbrž jest důležito, aby celek

také v tom čase, na který je určen, probrán býti mohl." Naše

čítanka obsahuje 150 čísel, připadá tedy na měsíc 15 čísel. To

jest počet úplně dostatečný a zbude ještě na domácí lekturu.

Připojeny jsou na konci některé poznámky ku článkům

jednotlivým se vztahující; dávají učiteli příležitost, aby žáky se

známil s důležitějšími figurami slohovými, nad to i věcnou

i grammatickou důležitost mají, upozorňujíce na př. na homo

nyma, synonyma, onomatopoesii atd. Oprávněnost podobných

poznámek ovšem je předmětem sporu, ale nalezli jsme je u ně

kterých dobrých německých čítanek též.

Probravše cenu čítanky vůbec nebudeme ji i zvláště s jinými

porovnávati ; znatelům věci bylo by to dříví nositi do lesa.

P. Bartošova čítanka jest zjevem rozhodně pokro

kovým a nad to plně vyhovuje všem požadavkům výborného našeho Organisačního plánu; proto zasluhuje plnou měrou, aby chom ji školám odporučili. Přejeme si, aby pan skladatel i ostatní

třídy čítankami obmyslil, při čem že ke všem vzhledům, jimiž se tato čítanka řídila, přidruží se příhodně i směr patriotický,

přesvědčeni jsme. ')

Archiv fur slavische Philologie.2) Sborníku tohoto

vyšel druhý svazek (dílul.) a podává na prvém místě Leskie

novu zprávu o lužickém Novém Záhoně z r. 1548. Nejstarší tato památka srbštiny lužické chová se v rkp. v kr. knihovně

v Berlíně a původcem jejím jmenuje se tam Jakubica. Jaku

bica pořídil svůj překlad z textu Luthrova, ale nahlížel při tom

i do Yulgaty a měl před sebou i překlad nějaký český a jím

>) Souhlasíce s touto úvahou dali jsme jí místo v Listech tím.

ochotněji, ana se před námi jiným posudkem dle našeho zdání práci páně Bartošově křivda stala. Ked.

2) V. Listy fil. 1875, 316 si.

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sat, 14 Jun 2014 05:14:42 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions