RŮZNÉ DIMEZE, RŮZNÉ ARGUMENTY

LUDĚK NIEDERMAYER, DELOITTE, CBA ......

ČR a euro

Co se děje v Bruselu?

EU čelí fiskálním krizím, ne krizi měnovéKrizi vyvolaly špatné fiskální politiky a nerespekt k

dohodnutým pravidlům (ČR není vyjímkou) v kombinaci s dopady recese

Krize vyhrotila otázku hledání rovnováhy mezi evropskou solidaritou a zodpovědností států

Díky vysokému zadlužení zemí hrozí riziko spill overu a krize může přejít z periferie do centra

Politizace problémů či nepřesná veřejná presentace komplikuje hledání řešení

Česká ekonomika

ČR je malá otevřená ekonomika (vývoz k HDP je 80%)

Struktura se nijak nemění, podíl zpracovatelského průmyslu vysoký, exportní orientace na EU (84%) a zejména Německo (31%)

Značný pokrok v oblasti nominální konvergence, většina „typů“ cen je evropských, konvergence dalších bude spíše pomalá (politická či vázaná na růst příjmů či politická rozhodnutí)

Ekonomika je „zvyklá“ na nízké nominální úroky – zavedením eura nehrozí šok jako v například Irsku

Česká politika

Kdyby nedošlo k pádu Topolánkovy vlády a ke krizi, zřejmě by ČR byla na cestě k euru

Nyní dochází k dalšímu vyhrocení negativních postojů k přijetí eura u politiků, zastánci eura jsou „neviditelní“

Politici obvykle vycházejí z ideologické roviny a jednostranné interpretace dnešního vývoje

Euro diskuse mrtvá, ČNB je zřejmě sto „nenápadně“ zpřísňovat požadavky na podmínky pro přijetí eura

STATE OF PLAY 2011

ČR a euro?

Ekonomický pohled na přijetí eura

Přijetí eura je transfer prostředků od finančního průmyslu do reálné ekonomiky. Jeho dopad závisí na tom, kde jsou tyto pro růst ekonomiky „užitečnější“

Dalším faktorem jsou důsledky snížení volatility (zřejmě pozitivní, ale hůře měřitelné důsledky)

Pro spotřebitele je pozitivní cenová transpsarence

Negativem je absence „nezávislé“ měnové politiky a možnost jejího nastavení v rozporu s potřebou ekonomiky

Nominání stabilita kurzu zřejmě povede k mírně vyšší inflaci a tím poklesu reálných úrokových sazeb

Vyloučeny nejsou různá další (fiskální) dopady spojené s členstvím v eurozoně, mající protiváhu v silnější pozici uvnitř EU

Několik faktů a odhadů

Makro Ekonomicky optimální míra posilování koruny (no shocks, steady

state) je dnes zřejmě kolem 2% (cca. 50 haléřů na rok) a bude klesat Ta by vedla, v případě „no shocks“ k optimálnímu přibližování ČR k Eurozoně

Vyšší či nižší změna kurzu je suboptimální a vyžaduje reakci dalších politik, ty učinkují ale v jiném časovém horizontu než kurz a jeho vývoj nejsou sto korigovat

Rizika s přijetím eura klesají s vyšší nominální konvergencí (probíhá) a vyšší flexibilitou trhů a politik (pracovní trh, fiskální politika) či vyšší mírou sladěnosti (viz dnešní vývoj). I tyto faktory v souhrnu snižují riziko přehřátí ekonomiky, které může přijetí eura vyvolat

Potřeba nezávislé měnové politiky také závisí od rizika asymetrických šoků, ale toto riziko se nezdá být zásadní. Naopak, v minulosti se zdá že, kurz koruny častěji šoky generoval než absorboval (názor)

Několik odhadů – cena za volatilitu

Výkyvy kurzu od trendu jsou značné, v 2 obdobích „šoku“ v řádu téměř 10%

Otevřená pozice podniků: Netting kurzového rizika nákupů

a prodejů u firem snižuje riziko (mnohdy jde o přesun rizik na dodavatele)

Nejnižší možný rozsah však určují například mzdy (resp. jejich souhrn)

Zajištění proti výkyvům kurzu: Rozkládá dopady jeho výkyvů Předpokládá znalost objemu

cizoměnové pozice do budoucna, ke které se zajištění vztahuje

Zvyšuje náklady na kurzové operace

Volatilita kurzu vysvětluje, proč je pro podniky riziko změny mezd (Slovensko) více tolerovatelné než výkyvy kurzu (Česká republika)

Pokus o několik čísel…

Vliv transakčních nákladů Závisí na poměru nettingu

a konverzí Typu konverzí a nákladů Odhad (1/3 netting za 0,

1/3 spot za 10 hal, 1/3 FW za 40 hal) nákladů pro exportéry činí cca. 18,5 mld. ročně, u dovozu (1/2 10 hal) pak 5 mld.

Vliv do hospodaření Závisí na otevřené pozici

podniku Krátkodobě ho ovlivňuje

zajištění

Propočet změny kurzu 5% na některé proměnné (2008)

Firma A Firma B

Tržby 188572 4037

Personální náklady 14 953 680

Odpisy 10936 163

Zisk před daní 13287 204

Velikost bilance 111395 3400

Vliv na bilanci 1,1% 1,2%

Vliv na zisk 9,7% 21%

Budoucnost eurozony

Není pravda, že měnová unie vyžaduje unii fiskální, existují nejméně 2 další cesty: Silná fiskální autonomie, ale ne v oblasti deficitů veřejných

financí (dnešní, nerespektovaný systém) Důsledná nacionalizace fiskální politiky – umožnění státních

defaultů (dnes notně nepřehledné a nepřehledné)EU dnes pracuje v obou směrech (což není

vyloučené), ale postup brzdí politický krátkodobý pragmatismus (podpořený ideologií) zemí, podceňování situace (rada) a rostoucí tlak na Německo

Ani USA nepředstavuje totální fiskální unii a problémy jednotlivých států připomínají někdy do jisté míry situaci v EU

Racionalita „neracionálního“

Země jako je Řecko si za svou politiku „default“ (co to je?) zaslouží a mohl by být racionální

Skutečným rizikem je omezení přístupu ke zdrojům pro ostatní země, které by vedlo k vzniku fiskálních krizí

Při vysoké míře integrace evropských ekonomik (a ještě větší integraci finanční) by závažná krize jednoho či více významnějších ze členů unie zřejmě způsobila široké zpomalení ekonomiky, jehož ekonomiké a fiskální důsledky by mohly dosáhnout značného rozsahu

To spolu s důsledky do finančního sektoru by mohlo podstatně zdražit tuto „levnou“ variantu

Přežije eurozona?

Vystoupení z eurozony pro slabé i silné země je značně složité a povede k velkým krátkodobým nákladům

A není v zájmu žádného typu zeměPokrok v nastavení pravidel je viditelný, ale

rozhodne jejich politická akceptace suverénními zeměmi, kterou mohou sankce jen těžko substituovat

Ekonomická racionalita dosavadního postupu je bez ohledu na jeho negativní vlastnosti jasná, ale dokonce ani 750 miliard euro dnes problémy neřeší

Česká politická dimenze

Politika dlouhodobě nedostatečně reflektuje ekonomické zájmy (chyby na obou stranách)

Zato ideologie hraje značnou roliDokonce i presentace role eura v dnešní krizi je

často „bizardní“EU / euro skeptická pozice je dnes u nás i v EU

de facto „main stream“, ale rozsah, v jakém ovlivňuje českou politiku je značně vysoký

Learning process je celkem pomalý leč možný (viz 2008), možný pomalý růst ekonomiky ho může zrychlit

Dnešní podpora pro přijetí Eura je 55%..... v Estonsku, které ho 1.1.2011 zavádí

Teoretický český pragmatismus?

Institucionální problémy EU nic nemění na: Objektivní struktuře ekonomiky a jejím důsledkům Platnosti podmínek pro přistoupení k eurozoně

Proces přistoupení trvá 3 roky, první dostupné datum pro ČR je 1.1.2014

Pokud do té doby nebudou veřejné finance konsolidovány a stabilita fungování fiskální koordinace vyřešena, bude to pro ČR i EU velmi špatná zpráva

Hledání racionálních důvodů, proč tedy dnes nezahájit přípravu vstupu ČR do eurozony k tomuto datu není snadné

A by ČR preferovalo optout?

DĚKUJI

Ludek.niedermayer@email.cz