Dějiny Židů v Polné.

JL obš rného spisu, který o dějinách ž. o. v Polnénapsali Břetislav R é r y c h , ředitel m. školy v P . aMUDr. F rant. P ů ž a, lékař v Přibyslavi a který hodlánaše nakladatelstv v př hodné době vydati jakozvláštn publikaci, vybral jsem pro toto d lo některádata.

Prvn zprávy o Židech na pomez českomoravskémjsou z r. 1415 a týkaj se zápůjčky 14 kop grošů českých panu Čeňku z Ronova od panoše Ruprechtaz Oušova. V dlužn m úpisu je věta: „ . . . kdyby omeškali (s platem), tedy maj věřitelé plnou moc a právo,aby svých peněz dobyli a vzali v křes anech a židech".V „Právn m manuálu města P olné" je nejstarš zápis0 Židech z r. 1582, a to již dosti hojných; m. j . je zde1 opsána „velká židovská př saha".

R. 1608 vystavil Jan Zejdlic z Šenfeldu polenskýmřezn kům cechovn pořádek, v němž se upravuje i Židům výsek a prodej maisa. Týž pán sjednal & Židyr. 1617 smlouvu ohledně jejich hřbitova a p,oplatkyza pochované Židy.

Obrat v osudu Židů nastal, když r. 1676 navšt vilP . nový majitel panstv Ferdinand kn že z D i e tr i c h s t e j n a . P řes různé st žnosti na Židy, jak jepřednesli měš ané, dovolil kn že Židům vésti obchodvšeho druhu, také ve vlně, leč připojil k tomu zákazdovozu špatného druhu vlny a látek.

Kn že Ferdinand z D ietrichštejna nař dil polenskému magistrátu, aby pro Židy po způsobu jiných niěistvystavěl na vykázaném m stě v Doln ulici zvláštndomky. T mto ustanoven m počali Židé v P . tvořiti samostatné a samosprávné těleso, zastupované na venekrychtářem a př sežnými. O Židech polenských nacházej se zprávy též

v „Právn polemské knize" z r. 1582, v „Patentn knize" z r. 1642, v gruntovn ch knihách od r. 1562 ahlavně v „knihách židovských" od r. 1562 u polenského' soudu. Z novějš ch: „U raltes Jugendgrundbuch"(1774), „ Juden U rkundenbuch" (1803, 1818, 1826),„Juden Instrumentenbuch" (1836, 1844), „ Jüd. Polnaer Intabulationsbuch" (1803) a „Nová instal. kn iha"(1883). D ále: „U hraltes Schulsesselbuch" (1684),„Neues Schulsesselbuch der G rossen Synagoge" a j .

Později nezdála se panstv bl zkost ghetta dostidobrou, proto hledáno bylo m sto notvé, snadno zakoupitelné, za h o r n b r a n o u . Jeho velikou výhodoubylo, že hraničilo na městskou ze a že se sem rozkládala veliká zahrada domu čp. 4.

R. 1681 uzavřeli representanti žid. Izák M i c h l ,rychtář, Izák H e r s c h 1, Abraham A a r o n, př sežn , Jakub G i m 1 a Eliáš W o l f smlouvu s purkmistrem a radou města P ., podle n ž se město P . uvolilo koupiti pro stavbu 16 žid. domků na horn m předměst zchátralý dům Václava Žarovnického se zahradou za 325 kop m š., pak stodolu se zahradou KašparaSataura za 70 kop m š. Židé se uvolili platiti každoročně věčný úrok po 45 kr. z každého vystavěnéhodomu a př spěvek na kontribuci 20 zl. ročně. Za to

směli si Židé postaviti i kqželužnu za roč. poplatek15 zl. rýnských k dobru města P . Kromě těch nasmlouvě podepsaných byli v P . r. 1681 ještě tyto rodiny: Moyeses Juda, Simon Herschl, Abraham Horsecký, Judas Lederer, Abraham Wiener, Michael Josef,Isakh Pinkas, Aaron Wolf, Elias Polakh. N áklademkn žec vrchnosti vystavěna byla též kašna, při n velké koryto, kde si Židé mohli přechovávati ryby, začežplatili 6 zl. ročně na vodáka.

Pod trestem 6 ř šských tolarů zavázali se Židé odeb rati kořalku jen ze zámecké vinopalny a v no jenz kn žec ch sklepů v Mikulově.

P řed r. 1681 byla malá modlitebna v domku ŽidaSamuela. P řán m ž. o. bylo m ti synagogu ve svémstředu. D ne 14. srpna 1684 uzavřena, byla mezi vrchnost a polenskou ž. o. smlouva, kterou se vrchnost zavázala vystavěti ze základu novou synagogu z!kamene,cihel, s pěkným klenut m až pod střechu a opatřitivšechno vnitřn zař zen . Mimo to udělá vrchnost klenutou studni a lázeňskou m stnost, začež budou Židiplatiti 10 zl. věčného úroku do důchodu panského.Stavba synagogy stála 474 zl. a 41 % kr.; ž. o. přispěla na ni hotově 224 zl. 4 1% kr. a zbytek zavázalase zaplatiti po částech.

R. 1714 povolena byla ž. o. stavba o b e c n h od o m u vedle synagogy. Ročn poplatek byl 2 zl. 20 kr.

R. 1703 dostalo se Židům v P . významného obdarován novými výsadami, které přinesly jejich obchodován veliké výhody. Jejich důsledek bylo, že množilase udán měš anů, st žnosti do Židů, „že vyvěšenýmtř slem znečiš uj křes anské domy, že neváž naměstské váze, nýbrž pokoutně a doma; konečně žádali magistrát o zvýšen žid. poplatku na 30 zl.

Průběhem 18. stol. žid. město v P . několikráte vyhořelo. Po prvé r. 1712, pak 1734 a 1740, č mž pokaždé těžce nastřádaný majetek Židů byl zničen.

Počet systemisovaných m st rodinných v ž. o. v P .vzrostl do r. 1811 na 87 duš .

Prvn př pad, že přestoupil Žid v P'. z v ry své nakatolickou, zaznamenán byl r. 1832; byl to ŠalamounBrady, který pozbyl t m činem své „familiantstv " ana jeho m sto nastoupil jeho bratr Joachim.

Správce dietrichštejnského fideikomisu, hr. Vratislav z Mitrovic, pokusil se r. 1823 přinutiti polenskéŽidy k placen t. zv. „Schutzgeld", jak tomu bylo i najiných m stech v Čechách. Židé se statečně bránili, žeta dávka je již v platech, které vrchnosti odváděj , inkamer,ována. Toliko 2 familianti se dobrovolně uvolilik placen ochranné taxy 3 zl. ročně, avšak po rozhodnut polit, úřadu, že taková taxa je v té době jižnezákonná, přestali ji platiti i oni dva familianti, kteřse k n uvázali. Oba se na vrchnostenském úřaděv Přibyslavi „neslušně chovali" a byli proto bez soudn ho výslechu arrestováni v nezdravé m stnosti; zat mjim vrchnost v jejich domácnosti zabavila peřiny.Krajský úřad vzal jejich st žnost na vědom , a r. 1826

508

Hermann BaschSynagoga (vnitřek)

Agnes Pollatschek

Karel Hubert Kr. rb. Dr. Philipp Pollatschek

Židovská brána

Max Poláček Žofie Poláčková

SOft

vynesl rozsudek, že vrchnost k vymáhán ochrannétaxy nebyla Oprávněna. Za svévolné žalářován dvouŽidů má vrchnost zaplatiti 2 zl. k. m. pokuty ve prospěch m stn ch chudých a zabavené peřiny muselaihned vrátiti. Z rozsudku odvolala se vrchnost k zemskému guberniu, které však rozsudek ten v plném rozsahu potvrdilo. Veliká katastrofa stihla žid. městov Polné r. 1823; vznikl veliký požár, který ztrávilcelé žid. město a část velikého náměst .

Když r. 1836 c sař Ferdinand V. jel do Jihlavy,uv tala jej zde i deputace polenských Židů se skvostnými praporci a tórou, kteréž pro vzácnou práci bylyobdivovány. Počet Židů byl r. 1841 ještě 557 duš !

Když r. 1861 polenšt Židé opravovali synagogu,povolilo jim panstv a vrchnostenský úřad 80 zl.,nebo „ž. o., s výjimkou několika málo, pozůstáváskorém vesměs z chudých, obchodem se živ c ch Židů,kteř bu s nič m, nebo jen nepatrně k té opravěpřispěti mohou".

R. 1863 vznikl však znovu požár; hořelo 200 domůa mezi nimi všech 32 židovských domů, synagoga ažid. obecn dům. „Velký oheň z r. 1863" byl pro Pol

•_ nou ohromnou ránou! Veškeré obyvatelstvo bylo teh. da jednosvorně na mizině. O ohni tom psaly noviny

celého světa a pohořelým dostalo se darů z celéhoRakouska. V dev tičlenné rozdělovači komisi byli zastoupeni Židé Jáchymem Baschem, Jakubem Kleinema MUDr. Šim. Hoffmannem.

Ještě nezacelily se staré rány, když přišla válkapruská r. 1866. Zde na hranic ch očekávali bitvu samotn Prusové. Po rozhodnuté válce — od 6. červenceut kala skrze město P . poražená armáda rakouská.

R. 1867 byla stavěna zde železnice, ale jej stavbabyla tak neš astně vedena, že na př kl. Kutná H ora,Polná, Jihlava byly ponechány stranou, č mž tatoměsta, zvláště pak Polná, byla hospodářsky velicepoškoaena. Z toho důvodu se mnoho žid. rodinz Polné odstěhovalo do velikých průmyslových měst,kde •— jako rodina Russova v Praze, Wallenfeldovav Budapešti a Weiszova v Záhřebe z skaly vynikaj cpostaven .

H rozná rána stihla Polnou r. 1866! H ned po válcepruské zav tal do města zlopověstný host. Jeden z voj nů klesl na pekelské hrázi za podezřelých př znakůcholery a hned v zápět vnikla cholera dc přelidněného žid. města a tu zle řádila. Zemřel na ni sámžidoivský lékař dr. H o f f m a n n . Denně zemřelo až22 lid a obět bylo na 450!

R. 1890 nastalo vylidňován žid. ghetta v Polné aodtud četné žid. domky se prodávaly; při sč tán lidutoho roku bylo v Polné z 4928 osob ještě 238 Židů.N ábož. obec se ještě dosti udržovala, protože k nnáleželi četn Židé z okol . Chloubou polenských Ž.byl jejich starý rab Ph. D r. Ph. P o l a t s c h e k ,který byl učeným talmudistou a znatel jaayků.Žid. náb. škola německá držela se do r. 1899 s po

sledn m učitelem židovským Ign. K o t n e m , jemužzbyli na konec jen dva žáci. V těch dobách dařilo seovšem dobře nově sem z V dně vnikaj c mu antisemitismu. Avšak i naše vynikaj c časopisy hovělytomuto hnut , takže snadno pochop me prostřed ,které předcházelo aféře H i l s n e r o v ě .

D ne 17. července 1898 nevrátila se do svého domova 231etá Marie Kl mová a již tehdy vyskytly sepověsti, „že ji Židé zašantročili". Když pak dne 29.března 1909 byla nalezena mrtvola jiné d vky, Anežky H r ů z o v é , v mláz „Březina" opodál cesty zaokolnost velmi podezřelých, tu vznikla, podporovánav deňskými žurnalisty křes anskosociáln legenda,

že Hrůzová se stala obět nábož. fanatismu, že nan byla spáchána „vražda rituáln ". Došlo k velikémupobouřen a demonstrac m proti Židům. Vláda povolala do Polné četu 14 četn ků z Lublaně, která třidemonstranty zatkla. Fáma obviňovala z vraždy tépotulného Žida Leopolda H i l s n e r a , který byl nakonec vskutku odsouzen k smrti. Rozsudek vzbudilu všeho Židovstva světa ohromné vzrušen a protestyst haly protesty. V ř šské radě bylo hojně interpelac ,z nichž nejv ce prospěla ona prof. T. G. M a s ar y k a , která vyšla i v brožuře: „ N u t n o s t r e vid o v a t i p o l e n s k ý p r o c e s . " Nemůžeme zdepro nedostatek m sta celý pro obec žid. v Polné apro Židy v celé tehdejš ř ši rakouské na výsost významný a bolestný děj vyl čiti a odkazujeme čtenářena práci dra Rychnovského v; "d le „M a s a r y k až i d o v s t v ". Nevinně odsouzený Leopold H ilsnerdostal se na svobodu teprve po návratu našeho panapresidenta Masaryka do osvobozené vlasti.

Po aféře Hilsnerově se odchod Židů z Polné az venkova vůbec velmi zrychlil; opouštěli venkov atáhli se do velikých měst. Židovské dcery vyvdávalyse z m sta a tak rodiče stař setrvali v Polné, vymřela obyčejně některá stará žid. rodina. Ještě zadoby světové války oživlo polenské ghetto, když sempřišli polšt a rušt uprchl ci; tu jejich hovor, polský,německý a žargon ozýval se ghettem. Když však Rakušané vytlačili Ruisy, vrátili se Židé zpět až v r. 1917.

Nábož. obec polenská při počtu 85 Židů r. 1921nemohla v ce držeti rab na. Posledn z nich, DavidAl t , odešel odtud r. 1920. Prvn česká, svatba v Polnékonala se r. 1922 za nynějš ho představeného ž. n.obce K. Š u b e r t a a vykonal ji dr. Rieh. F e d e r ,rab n z Kol na n. L.

Zánik ghetta pokračuje dalš m odprodejem domů,jichž je nyn jen velmi poskrovnu v rukou židovských. R. 1932 bylo jich jen 8 domů a všeho žid. obyvatelstva bylo v Polné 63 duš . R. 1928 zemřel vev deňském Rothschildspital 59 lety Leopold H i l sn e r , který si v posledn ch letech přeměnil jménona H i m m e l r e i c h . Odpykal si 20 let zprvu naPankráci, potom ve Steinu a půl roku pro urážkuc saře; propuštěn byl v amnestii. Oženil se potoms Terezi Rosendorfovou ve Vel. Meziř č a byl podporován svými souvěrci.

P rvn zm nky o starém žid. hřbitově v Polné jsouz r. 1612, ale zdá se být o mnoho starš . N ěkterékameny s hebr. nápisy jsou téměř již nečitelné.Ž i d . d ům č. I I I měnil — jako jiné domy —

často svého majitele. R. 1817 prodal jej AbrahamFriesch Židu F riedmannu H i i t t l e r o v i a jeho ženěB a r b o ř e , kteř jej postoupili J a k u b u a L a u ř eHiittlerovým, v jichž majetku dům zůstal do r. 1928.Stař H i i t l e r o v é žili zde na výměnku, berouce20 zl. ročně. Barbora H iittlerová zemřela 1. července1835 „na slabost stář ". O Židu H i t l e r o v i z Polnéviz poznámku též v „Dějinách Židů v Liberci".Udržuj se pověsti, že nynějš kancléř německý, AdolfH i t l e r , pocház z této židovské rodiny H ü t t l e r nz Polné.

R. 1823 připom ná se učitelem v Polné JosefK u h n . Děkan Martinec l č jej jako hodného a přičinlivého učitele, který pož vá důvěry nejen Židů, alevšlech isvých představených, jmenovitě u biskupskékonsistoře a krajského úřadu. Zaj mavo, že žid. obecse s učiteli křes any velice dobře snášela. Různicemezi školou a obc nastaly, když dosažen byl semžid. učitel Šalamoun N a t h a n s k ý (r. 1826); docházely totiž žaloby na kruté jeho zacházen s dětmi.Prý zranil nebezpečně žáka Mojž še Basche.

Soupisy majitelů domů gheta.1. Židé před založen m gheta znám jménem a mezi

křes any bydl c :1581: Samuel Sax, Chaju Sax, Mojž š Černý Žid,

Absalon z Velké Losenice. (Z právn knihy polenské.)1650: Samuel z Růžové ulice a jeho synové čtyři.

Abraham na Pátku. Ostatn ch 10 rodin. (Zdaněn č.měst.)

2. Soupis Židů z r. 1676 po městě po různu bydl c ch.Do gheta pod Doln branou, jež zrušeno 1681.

1. Moyses Juda, 2. Josef Samuel, 3. Simon HirschlTřebický, rychtář, 4. Jakob Judas, 5. Abraham Horzický, 6. Pinkas Samuel, 7. Abraham Moyses, 8. ÁronAbraham, 9. Jakob Pinkas, 10. Volf Moyses, 11. JudasHirschl, 12. Moyses G imrle, 13. Abraham Schlesingr,v deňský, 14. Jakob Juda, 15. Michl Samuel, polenský, 16. Eliáš Volf Polák.

3. Soupis prvn ch majitelů židovských chalup z r.1681 v ghetě za Horn branou.

1. Michal Samuel, 2. Josef, 3. Simon Hirschl, 4,Isák, 5. Abraham Horzický, 6. P inkas, 7. HeršchelIsak, 8. Áron, 9. H erschel Pinkas, 10. Volf, 11. JudasLederer, 12. Simson Mojses, 13. Abraham Viener, 14.Judas Herschel, 15. Michael S., 16. Eliáš Polák.

4. Soupis majitelů prvých (16) a druhých (6) domůr. 1732 v ghetě za H. branou.

1. Samuel Simon, 2. Israel Bodanský, 3. Josef Si ,mon, 4. Salomon Polák, 5. Veite Samuel, 6. Löbl Josef, lfc.Isak Philiph, 8. H irsch Abraham (Horzický),9. N ^ fen Volf, 10. Moyses Simeon, 11. Volf Aron,12. Jakob Simon, 13. Samuel Moyses, 14. Josef Judas,15. Simeon Michl, 16. Antscherle Abraham, 17. H iršlSimeon, 18. Pinkas Abraham, 19. Isak Kehvall, 20.Ketzel Áron, 21. Pinkas Samson, 22. Hirsch Judas,23. Sabl Simon, 24. Isak Abraham.

5. Soupis majitelů prvých (16), druhých (6) a třet ch(9) domů celého židovského města a jejich d lů v ghe

tě za Horn branou r. 1774.1. Michl Feischi, Israel Pinkus.2. Lazar Samuel.

3. G abriel Ronauer.4. Áron Salomon, Jakub Samuel.5. Volf H erschl, Isak Herschel, Jakob H erschel,

Filip H erschel.6. David F . Horzecký, sirotci Filipa H orzeckého.7. Moyses Horzecký.8. H erschl Horzecký, Jakob Jos. Horzecký, H erschl

Samuel, Löbl Aron, Herschel Samuel a P inkas Samuel, Pinkas Samson a Hersch Löbl Markus, DavidLöbl.

9. Pinkas Löbl, Beile Pinkasovna, Pinkas Samuel,Löbl Isák.

10. Samuel Löw.11. Židovský lazaret (č. špitál).12. Isak Markus, Moyses Samuel Horzický.13. Löbl Schneider, vd. Jähere, Resl.14. Abraham David.15 Kn žec vinopalna.16. Jakob Pulitzer, Áron Phil Pulitzer, Laczar Pu

litzer, Jakob Phil Pulitzer.17. Michl Isák, Israel Pinkas, vd. Rachl, Anna Volf.18. G erschen Herschl, N athan Löbl, David Löbl.19. Joachim Samuel Radönin, žid. obec.20. Isak Meisterl, vd. Meistrlin, Samuel Meisterl,

Abraham Horzický.21. Chone Chiva, Isak Herschel, Israel Pinkas.22. Abraham Isak, Vitib Jachel. 23. Jakob Abraham, Abraham Feischl, Siisman a

Samuel Feischl, Moyses Jáchym.24. Löbl Judas, David Moyses, Feischl Löbl, Ger

schel Moyses, Samuel Josef a Isae Josef, N athan Pinkas, Volf Podanský, Simon Isak.

25. Erasim H erschl, Lazar Antscherl, AbrahamLazar.

26. Sabl Simon, H endl Samkina, Edl Samkin, IsakJakob, David F ilip, Samuel Podanský, žid. obec, Piukas Samson, Simon Sabl a Abraham Sabl.

27. Jakob Antscherl, Lazar Antscherl, AbrahamLazar.

28. N athan Pinkas,29. Mondi Pinkas, Samuel Pinkas.30. Michl Polák, Herschel Polák.31. Samuel Herschel Polák.32. Philipp Pulitzer.33. H erschel Polák.34. Žid. obec (synagoga).