SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH

EVROPSKÉ UNIE

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

Autor: Jiří Kapinus

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav Andrlík

Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE

Autor Jiří Kapinus

Bakalářský studijní program Ekonomika a management

Obor Účetnictví a finanční řízení podniku

Název tématu: Daň z nemovitostí v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie

Zásady pro vypracování:

1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce.

2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce.

3.V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky.

4. Cílem práce je provést analýzu daně z nemovitostí ve vybraných zemích Evropské unie se zaměřením na Českou republiku a posoudit budoucí vývoj.

Rozsah práce: 40

Seznam odborné literatury:

1. HINDLS, R., HOLMAN, R. HRONOVÁ, S. a kol. Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 486 s. ISBN 80-7179-819-3.

2. MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Grada Publishing, 2009. 216 s. ISBS 978-80-247-2803-2.

3. RADVAN, M., Zákon o dani z nemovitostí a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 358 s. ISBN 80-7179-478-3.

4. RADVAN, M., Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 400s. ISBN 978-80-7179-563-6.

Datum zadání bakalářské práce: září 2008

Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S.

Jiří Kapinus Ing. Břetislav Andrlík autor vedoucí bakalářské práce

Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

Poděkování

Poděkování patří především vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Břetislavu Andrlíkovi,

za jeho odborné rady a cenné připomínky a také za trpělivost, ochotu a přívětivé jednání,

které při konzultacích projevil.

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu

a ostatní zdroje, které jsem použil. Dostupné prameny uvádím v přiloženém seznamu

literatury.

Ve Moravských Budějovicích dne 28. 4. 2009 …………………………

Podpis

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou majetkových daní, zejména pak daně

z nemovitostí v České republice a vybraných zemí EU.

V teoretické části jsou zpracovány poznatky týkající se historického vývoje daně

z nemovitostí, změny jejích právních úprav a podrobně je rozpracovaná část o současné

zákonné úpravě majetkových daní – daně z nemovitosti, daně z převodu nemovitostí, daně

dědické a daně darovací.

V praktické části je charakterizována výše inkasa jednotlivých majetkových daní v České

republice a vybraných státech EU. Každá zmíněná majetková v České republice je graficky

znázorněna a okomentována. Sledován je především vývoj inkasa jednotlivých daní

od roku 1993 až do posledních dostupných dat z roku 2008. Je provedena jejich komparace

a procentuelní porovnání s celkovým daňovým inkasem země, potažmo hrubým domácím

produktem.

V závěru praktické části jsou doporučení a aktuální úvahy zaměřené na zachování

či zrušení výběru zmíněných daní.

ABSTRACT This bachelor's thesis deals with questions liked to property taxes with a focus on real

estate taxes in the Czech Republic and some of EU countries.

The knowledge liked to the historical development of property tax, changes of its legal

regulations are elaborated in the theoretical part, with a part analyzed in details dedicated

to the current legal regulation of property taxes - real estate taxes, real estate-transfer taxes,

succession duty and gift tax.

In the practical part the level of collection of each property taxes in the Czech Republic

and selected EU countries are described. All the Czech Republic's property taxes

mentioned are graphically demonstrated and described. The progress of each tax collection

is mainly analyzed, with a focus on period from 1993 to 2008, the last year of available

data. Their matching and percentage comparison with the total tax collection of the country

or gross national product is also done here. In the end of the practical part there are

recommendations and current questions focused on keeping or cancellation of the

collection of mentioned taxes.

Obsah

Obsah .....................................................................................................................................7 1 Úvod..............................................................................................................................8 2 Cíl práce a metodika ...................................................................................................10

2.1 Cíl práce...............................................................................................................10 2.2 Metodika práce ....................................................................................................11

3 Teoretický kontext ......................................................................................................12 3.1 Daně, jejich význam, členění...............................................................................12 3.2 Mezinárodní klasifikace daní...............................................................................14

4 Historický pohled na daně z nemovitostí....................................................................16 4.1 Historie daně z nemovitostí .................................................................................16 4.2 Právní úprava při vzniku Československé republiky...........................................17 4.3 Úprava po únoru 1948 .........................................................................................18

5 Současná právní úprava daně z nemovitostí v České republice .................................20 5.1 Zákony upravující daň z nemovitosti...................................................................20 5.2 Novely zákona o dani z nemovitostí v období 1993-2009 ..................................21 5.3 Daň z pozemků ....................................................................................................24 5.4 Daň ze staveb .......................................................................................................27 5.5 Společná ustanovení ............................................................................................30

6 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v ČR – 1993-2008 .................................................31 6.1 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech 1993-2008 .........................................31 6.2 Podíl na celkovém daňovém inkasu země v letech 1993-2008 ...........................32 6.3 Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995-2007...............................33

7 Další zdanění nemovitostí v České republice .............................................................34 7.1 Současný stav.......................................................................................................34 7.2 Daň z příjmů ........................................................................................................36 7.3 Daň z převodu nemovitostí ..................................................................................36 7.4 Daň darovací ........................................................................................................38 7.5 Daň dědická .........................................................................................................41 7.6 Společná ustanovení ............................................................................................43 7.7 Komparace výběru inkasa vybraných majetkových daní ....................................44

8 Srovnání s právní úpravou v jiných evropských státech.............................................48 8.1 Evropská unie .....................................................................................................48 8.2 Slovensko............................................................................................................52 8.3 Polsko..................................................................................................................54 8.4 Německo .............................................................................................................55 8.5 Nizozemí.............................................................................................................57

9 Varianty výnosu daně z nemovitostí pro Karlovarský kraj ........................................58 10 Závěr ...........................................................................................................................61 11 Použité zdroje .............................................................................................................63

Literatura..........................................................................................................................63 Odborné práce..................................................................................................................63 Internetové zdroje ............................................................................................................63 Legislativa........................................................................................................................64 Seznam obrázků ...............................................................................................................66 Seznam schémat...............................................................................................................67 Seznam tabulek ................................................................................................................67

12 Přílohy.........................................................................................................................68

8

1 Úvod

Uplatňování majetkových daní se v současných daňových systémech považuje

za podmínku spravedlivého zdanění založeného na principu platební schopnosti v němž

majetek doplňuje důchody a spotřebu. Velikostí výnosu se však majetkové daně s přímými

daněmi z důchodu a ze zisku a ze spotřeby nemohou srovnávat. To je právě hlavní

argument, proč se tyto daně většinou dostávají na okraj pozornosti zákonodárců. V daňové

soustavě České republiky jsou majetkové daně zastoupeny daní z nemovitostí, jež je

hlavním obsahem bakalářské práce, dále daní dědickou, daní darovací a daní z převodu

nemovitostí. K majetkovým daní je řazena také daň silniční.

Pro zpracování analýzy daně z nemovitostí je nejprve nezbytné definování samotného

pojmu „daň“, jejího zařazení do systému daní a seznámení se s ním. Historie daně

z nemovitostí je velmi zajímavá a svým způsobem trápí povědomí všech lidí již tisíce let.

Na území našeho státu se soustředím na analýzu této daně v období vzniku samostatného

českého státu, potažmo republiky Československé v roce 1918, zásadními změnami

po politickém převratu v roce 1948 a novodobou úpravou, jež se začala formulovat

po vzniku samostatné České republiky v roce 1992. Daň z nemovitostí se dělí na daň

z pozemků a daň se staveb a s nimi se podrobně seznámíme.

V práci s tímto tématem je velice jemný přechod z teoretické části do části praktické.

Tu zahajuje vývoj inkasa daně z nemovitostí a to faktickým inkasem daně od roku 1993

do posledních známých dat z roku 2008, je zde provedena analýza s celkovým daňovým

inkasem země a také je porovnám procentuelní podíl přijmu z výběru daně z nemovitostí

na celkovém HDP země.

V další části se práce věnuje podrobné analýze ostatních majetkových daní, které s daní

z nemovitostí úzce souvisí. Konkrétně dani z převodu nemovitostí, dani darovací a dani

dědické. Daň z přijmu je zmíněna jen krátce, neboť s daní z nemovitostí souvisí jen

okrajově. Každá z vyjmenovaných daní je analyzována samostatně a to jak faktickým

inkasem tak i procentuelním podílem na celkovém daňovém inkasu země. Dále je

provedeno grafické srovnání všech zmíněných majetkových daní.

9

Komparace se státy EU se zabývá právní úpravou majetkových daní ve Slovensku, Polsku,

Německu a Nizozemí.

Předposlední kapitolou bakalářské práce je praktická ukázka fungování koeficientu

velikosti obce v praxi. S využitím výzkumu provedeného v Karlovarském kraji je názorně

ukázáno, jaké mají obce v současné době pravomoci a jak mohou „navyšovat“ své obecní

rozpočty. Je právě pouze v jejich pravomoci jaký koeficient si zvolí a tím pádem mohou

až několikanásobně zvýšit svůj příjem z výběru daně z nemovitostí.

Závěrem se v práci zamýšlím nad budoucností výběru daně z nemovitostí, její efektivitou.

Uvádím zde otázka na její „neférovost“ spočívající ve dvojím zdanění, otázky směřující

ekologickým směrem, popřípadě jejího úplného zrušení.

10

2 Cíl práce a metodika

2.1 Cíl práce

Cílem bakalářské práce je provést analýzu daně z nemovitostí ve vybraných zemích

Evropské unie se zaměřením na Českou republiku a posoudit jejich budoucí vývoj.

Přes teoretické vymezení daně z nemovitostí a jejím historickým vývojem bych se chtěl

propracovat k současné právní úpravě a jejím konkrétním inkasům. V práci bych se chtěl

dále zabývat dalšími majetkovými daněmi a to konkrétně dani z příjmu, dani z převodu

nemovitostí, daní dědickou a daní darovací. U všech zmíněných daní bych chtěl provést

jejich podrobnou analýzu, zmínit se o jejich právních úpravách analyzovat jejich vývoj

v posledních letech.

U všech zmíněných majetkových daní bych chtěl v praktické části ukázat jejich vývoj

v posledních letech. Chtěl bych zjistit jejich konkrétní inkaso za jednotlivé roky a porovnat

je se sebou navzájem, dála pak s celkovým daňovým inkasem země a jelikož

předpokládám, že jejich podíl je velice malý, tak provedu i procentuelní srovnání výběru

jednotlivých majetkových daní, jednak na daňovém inkasu země, tak na celkovém hrubém

domácím produktu.

Pro srovnání jsem si ze států Evropské unie vybral tři státy, které s Českou republikou

bezprostředně sousedí a to Slovensko, Polsko a Německo. Čtvrtým státem, který použiji

ke komparaci je Holandsko. Dále se pokusím zjistit, kam v jednotlivých zemích samotné

peníze z výběru daní proudí a do kterých rozpočtů se tedy dostanou, zda do obecních jak

předpokládám, či státním, potažmo jiným sektorům na regionální úrovni.

V praktické části bych se dále chtěl zamyslet nad současnými pravomocemi obcí v České

republice, jež mají nyní ve své kompetenci stanovení koeficientu pro výběr daně

z nemovitostí pro svoje území. Zajímá mě, jak moc se může výběr daně lišit podle

rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev. Jestli je rozdíl tak veliký, že by mohl znepokojit

řadu občanů a také mě zajímá jak moc by mohl navýšit jednotlivé rozpočty.

11

V závěru práce bych se chtěl zamyslet nad efektivitou výběru daně z nemovitostí a její

budoucností.

2.2 Metodika práce

Bakalářská práce se dělí na dvě části. Začíná teoretickou a plynule přechází do části

praktické.

Podklady pro část teoretickou jsem získal z odborné literatury zaměřenou na problematiku

zdaňování majetku v České republice. Podklady pro zpracování vybraných evropských

států jsem získal převážně ze statistických zdrojů na internetu, zejména pak dat z OECD.

Odbornou literaturu jsem si nejprve prostudoval a poté jsem do teoretické části uvedl ty

oblasti zdanění majetku, které vystihují jeho pojetí a právní úpravu..

V praktické části jsem převážně čerpal z internetu. Z dat, které poskytují mezinárodní

statistické organizace, naše statistické úřady, jako je Český statistický úřad, či Ministerstvo

financí České republiky.

V bakalářské práci byly použity základní vědecké metody, jejíchž úkolem bylo dosáhnout

stanoveného cíle práce. Z tohoto pohledu jsou v práci využity zejména základní

matematické a statistické metody. V teoretické části práce byla využita metoda deskripce

problematiky majetkových daní. V praktické části bakalářské práce jsou využita zejména

metoda analýzy s jejímž využitím jsou konstatovány závěry dosažené v rámci bakalářské

práce.

Díky získaným datům jsem provedl pomocí kvantitativní analýzy grafické srovnání inkasa

jednotlivých daní.

12

3 Teoretický kontext

3.1 Daně, jejich význam, členění

K tomu, abychom mohli analyzovat daň z nemovitostí je třeba definovat několik

základních pojmů, které nám přiblíží tuto problematiku.

Prvním a zásadním pojmem je daň samotná. Jedná se o finančně-právní institut, který je

v české legislativě upraven pouze ve smyslu legislativní zkratky v zákoně o správě daní

a poplatků1. V § 1 v tomto zákoně je uvedeno, že „zákon upravuje správu daní, poplatků,

odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně (dále jen „daně“),

které jsou příjmem státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů

organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávních celků, nebo státních fondů

nebo Národního fondu.“ Na daň se také můžeme dívat pouze jako na určitý transfer

finančních prostředků od soukromého sektoru k veřejnému.

Pro daně je také charakteristická jejich neúčelovost. Dala by se definovat tím, že daně

nejsou vybírány na úhradu konkrétních potřeb, ale jsou součástí celkových příjmů

veřejného rozpočtu. Potom se používají k financování konkrétních potřeb veřejného

sektoru a to je vždy účelové.

Daně mají dále rys neekvivalentnosti. Tedy poplatník daně nemůže očekávat za jejich

odvod ekvivalentní protihodnotu ze strany veřejného rozpočtu, resp. Veřejného sektoru.

S neekvivalentní úzce souvisí princip nenávratnosti daně. Ten znamená, že stát stanovuje

zákonem povinnost platit daň, přičemž tyto finanční prostředky jsou stanoveným

subjektům odňaty nenávratně bez příslušného protiplnění ze strany státu. 2

Daně jsou pravidelně se opakující a vždy se u nich jedná o nenávratnou platbu ve prospěch

státu.

1 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 2 BAKEŠ, M.a kol., Finanční právo – čtvrté vydání. Praha: 2007, s.96. ISBN 80-7179-431-7

13

Daně plní čtyři funkce. Alokační, nedistribuční, stabilizační a fiskální – ta se prolíná se

všemi vyjmenovanými, neboť daně jsou důležitým nástrojem fiskální politiky státu.

Obecně vzato tvoří daně tzv. daňovou soustavu každého státu. Ta je tvořena všemi druhy

daní, jejichž konkrétní úpravy jsou uvedeny v daňových zákonech každé země.

Základní členění daní je na daně přímé a nepřímé. U přímých daní se předpokládá,

že poplatník nepřenáší svou daňovou povinnost na jiný subjekt a zároveň, že daň krátí jeho

důchod. U nepřímých daní existuje možnost přesunu daňové povinnosti na jiný subjekt.

Dalším členěním daní je podle předmětu, který je zdaňován. Rozlišujeme zde daně

důchodové, daně majetkové, daně ze spotřeby a daně z hlavy.3

3 Daň z hlavy je z dnešního pohledu už spíše historickou kategorií, v podstatě jde o daň, která může být uložena každému poplatníkovi

bez ohledu na jeho příjem. Zajímavé je, že je pro všechny poplatníky stejná – přibližuje se tím spíše dani paušální.

14

Schéma 1: Daňová soustava ČR Daň z příjmu fyzických osob

Daně důchodové

Daň z příjmů právnických osob

Daně přímé Daň z nemovitostí Daň z převodu nemovitostí

Daně majetkové Daň dědická

Daň darovací Daň silniční Daňová soustava ČR

Daně univerzální Daň z přidané hodnoty

Daně nepřímé Daně spotřební

Daň z uhlovodíkových paliv a maziv

Daně selektivní

Daň z lihu a lihovin, vína a piva

Daň z tabáku a tabákových výrobků

Zdroj: Autor na základě Ekonomického slovníku4

3.2 Mezinárodní klasifikace daní

Národní a mezinárodní instituce si vytvořily vlastní systém třídění daní. Na jeho základě

mohou provádět mezinárodní komparace i sledovat daňový vývoj v jednotlivých zemích.

K nejznámějším takovým organizacím patří Organizace pro ekonomickou spolupráci

4 HINDLS, R., HOLMAN, R. HRONOVÁ, S. a kol., Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. 486.,487. s. ISBN 80-7179819-3.

15

a rozvoj (OECD). Mezinárodní měnový fond (MMF), popřípadě Organizace spojených

národů (OSN).

Schéma 2: Klasifikace majetkových daní podle OECD 4000 Daně majetkové 4100 pravidelné daně z nemovitého majetku 4110 domácnosti 4120 ostatní 4200 pravidelné daně z čistého jmění 4300 daně z nemovitostí dědické a darovací 4310 daně z nemovitostí a dědické 4320 daně darovací 4400 daně z finančních a kapitálových transakcí 4500 ostatní nepravidelné daně z majetku 4600 ostatní pravidelné daně z majetku

Zdroj: Autor na základě OECD5

Podrobnou klasifikaci daní podle metodiky OECD uvádím v příloze číslo 1.

5 OECD – organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online]. Poslední revize 2004 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: ttp://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_490.HTM

16

4 Historický pohled na daně z nemovitostí

4.1 Historie daně z nemovitostí

Daň z nemovitostí, je nejstarším typem daně v lidské historii. Za rané Římské republiky se

platila daň z půdy, domů, otroků, zvířat i movitého majetku. Sazby však byly velmi mírné

(základní sazba 0,01 %). Později daně rostly, až v konečné podobě vedly k opouštění

pozemků. Drobní rolníci se vzdávali římského občanství a raději se dobrovolně hlásili

do otroctví, aby unikli povinnosti platit daně – vznikaly tak zárodky feudálního systému.

Roku 368 n.l. císař Valens tuto praxi zakázal. Tou dobou však již byla Římská říše

v pokročilém stádiu úpadku. Invaze barbarů pak byla mnohými vítána jako osvobození

od daňového břemene.

Ve staré Anglii vybírali v letech 868 a 871 dánští Vikingové tzv. danegeld – plošnou daň

z rozsahu pozemků. Dnes bychom takovouto daň pokládali spíše za mafiánské "výpalné".

Anglosaský král Ethelred (978-1016) z ní nicméně učinil regulérní, každoročně placenou

daň. Později byla "danegeld" nahrazena daní s názvem "carucate", která měla podobný

princip, avšak zahrnovala pouze ornou půdu. Vilém Dobyvatel později nechal pořídit

kompletní a velmi detailní katastr nemovitostí a majetku, včetně hospodářského zvířectva

Domesday Book v roce 1085.

V anglosaském světě daň z majetku zdomácněla, což platí i pro nynější Severní Ameriku.

Nikdy neměla zhoubné následky jako ve starém Římě, protože její výše zpravidla

nepřekročila únosné meze. Výjimkou představují některá města, například New York City,

kde majitelé ponechávali své nájemní domy napospas osudu, jelikož regulované nájemné

jim neumožnilo vydělat ani na daně z nemovitostí. Takto vznikly chudinské čtvrti

v Bronxu, Harlemu a v některých dalších místech.

V prostředí, kdy státní správa neměla přehled o ziscích rolníků a obchodníků, sloužila

majetková daň jako přibližná náhrada daně z příjmu. Teprve vyspělá civilizace, ve které

existuje gramotnost a podvojné účetnictví, může daň z příjmu efektivně vybírat.

V podmínkách zaostalé státní správy je však majetková daň administrativně mnohem

17

jednodušší. Proto Světová banka i v současnosti doporučuje daň z pozemků jako

alternativu daně z příjmů pro málo rozvinuté země.

Teprve v novověku se objevilo jiné pojetí daně z majetku, které je založeno na filosofii

daně z luxusu. Učebnicovým příkladem je daň z oken, která se platila v Anglii během let

1694 až 1851. Tato daň se vztahovala jen na domy se šesti a více okny a byla navíc

progresivní, podobně jako daň z počtu krbů, která jí v 17. století předcházela (a která byla

velmi nepopulární). Během 19. století však význam daně z oken postupně upadal, protože

byla nahrazena "finanční inovací" – daní z příjmů.

V zemích bývalého Rakouska-Uherska neměly daně z nemovitostí nikdy velkou tradici ani

fiskální význam. Jak vyplývá z prací vídeňského ekonomického historika G. Otruby

(Staatshaushalt und Staatsschuld unter Maria Theresia und Joseph II., Wien, 1985),

například v roce 1790 představovaly daně z nemovitostí jen 5,5 % příjmů rakouské

monarchie, přičemž šlo vlastně o výnosy z feudálních panství a zemědělských usedlostí.

Ani v současnosti nemají daně z nemovitostí v Rakousku, ČR, Slovensku a Maďarsku

velkou váhu.6

4.2 Právní úprava při vzniku Československé republiky

V období, kdy vznikala Československá republika upravoval zdanění nemovitostí na území

současné České republiky především zákon ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., o úpravě

daně pozemkové a také patent ze dne 23. února 1820 o domovní dani.

Zákonné předpisy platné při vzniku Československé republiky a přejaté z právního řádu

Rakousko-Uherska byly zrušeny zákonem č. 76/1927 Sb. o přímých daních. Tento zákon

byl i přes částečné zrušení po únoru 1948 účinný až do roku 1953. Upravoval všechny

přímé daně, otázky zdaňování nemovitostí v hlavě IV., věnované pozemkové dani

a v hlavě V., která řeší domovní daň. Přímé daně se dělily na daně důchodové a daně

výnosové, kam se řadila všeobecná daň výdělková, zvláštní daň výdělková, daň

pozemková, daň domovní, daň rentová, daň z tantiém a vyššího služného.

6 Autor na základě: KOHOUT, P., Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2005 [cit. 2009-03-04]. Dostupné z: www.penize.cz/17455-neefektivni-a-nespravedliva-dan-z-nemovitosti

18

Pozemková daň platil vlastník zapsaný v pozemkovém katastru. Ve srovnání se současnou

úpravou byla podstatně skromnější. Nebyly do ní zahrnuty neplodné půdy, zastavěné

plochy a nádvoří, silnice a cesty. Součástí zákona byl též nárok na trvalé a na dočasné

osvobození pozemků od pozemkové daně. Podle výše uvedeného ustanovení rozhodoval

finanční úřad II. stolice na žádost držitele pozemku. Proti rozhodnutí finančního úřadu II.

stolice bylo možné odvolání k ministerstvu financí.

Domovní daň se dělila na daň činžovní, která se platila v Praze, Brně, Bratislavě,

lázeňských městech a obcích, kde byla více než třetina domů pronajata a na daň třídní.

U činžovní daně byla daň stanovena dle výše nájemného, popřípadě nájemní hodnoty,

zatímco u daně třídní dle vnějších a vnitřních znaků budov. Daň domovní odpovídala

přibližně současné dani ze staveb. Od daně domovní byly osvobozeny budovy sloužící

jako provozovny a skladiště k výrobním účelům. V případě novostaveb domů,

definovaných zákonem jako domy s malými byty a malými provozovnami se jednalo

pouze o dočasné osvobození.

Z daně domovní byly vyňaty: budovy (samostatně použivatelná křídla budov, celá podlaží)

sloužící výhradně a trvale jako provozovny a skladiště k účelům výroby; součásti sloužící

za naturální byty osob obstarávajících správu a ostrahu těchto budov, dále pak součásti

sloužící ke kancelářským účelům a manipulacím v budově podniku. Pro účely daně

domovní bylo tedy možno dělit stavby podle křídel a pater, přičemž část těchto staveb

mohla být z domovní daně zcela vyňata.

O spravování daně se staraly finanční úřady, v I. Stolici nazývané vyměřovací úřady,

územní příslušnost se řídila stejně jako nyní místem, kde se nacházela nemovitost.

4.3 Úprava po únoru 1948

Po únoru 1948 došlo k daňové reformě, která zákonem 49/1948 Sb. o zemědělské dani

v §7, odst. 2 stanovila část zemědělské daně podle výměry pozemků, která částečně

nahradila daň z pozemků, především zemědělských.

19

Zákon o dani domovní 76/1927 Sb. byl zrušen s účinností od 1.1.1953 novým zákonem

č. 80/1952 Sb. o domovní dani. Podle ustanovení §1 tohoto zákona je daň domovní

příjmem místních národních výborů. Podle § 2 je spravována okresními národními výbory,

přičemž tyto mohly správou daně pověřit místní národní výbory. 7

Oproti předchozí právní úpravě se nově platila daň i z výrobních budov. Naopak daň

z pozemků předmětem daně domovní již nebyla.

Následující právní úpravou je zákon č. 143/1961 Sb. o domovní dani, který ponechává daň

vázanou na nemovitost. Daň z pozemků však stále neřeší. U daní stanovených podle

nájemného byla zachována vysoká sazba daně ve výši 45% ze základu daně, u vyšších

příjmů pak dokonce 50% z daňového základu. O správu této daně se staral místní národní

výbor a příjem z ní náležel výhradně jemu.

7 HANUŠ, Z., Daň z nemovitostí jako součást daňových příjmů obcí. Brno: M.U., 2007, s.11. ISBN 978-80-7179-563-6.

20

5 Současná právní úprava daně z nemovitostí v České

republice

5.1 Zákony upravující daň z nemovitosti

Zákon o dani z nemovitosti č. 338/1992 Sb., je součástí daňové soustavy České republiky,

která byla vyhlášena zákonem č. 212/1992 Sb., o soustavě daní. Tento víceméně

deklaratorní zákon, účinný od 1. ledna 1993 do 1.1.2004 byl zrušen zákonem č. 353/2003

Sb. o spotřebních daních.

Zákon o dani z nemovitostí byl již vícekrát novelizován, tak jako všechny daňové zákony.

Pro stanovení daně ze zemědělských pozemků je nutno použít prováděcí vyhlášku

Ministerstva zemědělství č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území

s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků.

Procesním předpisem pro tuto daň je zákon č. 337/1992 o správě daní a poplatků, přičemž

některá procesně právní ustanovení jsou uvedena přímo v třetí části zákona o dani

z nemovitostí.

Daň z nemovitosti je podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů

některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon

o rozpočtovém určení daní) příjmem rozpočtu obcí. V této souvislosti je rozporuplné,

že ačkoli plní pouze a jedině obecní rozpočty, je spravována finančními úřady.

Zmocnění k ukládání daní je v České republice obsaženo v Listině základních práv

a svobod (zákon č. 2/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která je součástí ústavního

pořádku České republiky, konkrétně pak v čl. 11, odstavec (5) „Daně a poplatky lze

ukládat jen na základě zákona.“ 8

8 HANUŠ, Z., Daň z nemovitostí jako součást daňových příjmů obcí. Brno: M.U., 2007, s.13.

21

5.2 Novely zákona o dani z nemovitostí v období 1993-2009

Právní úprava této daně byla schválena Českou národní radou 4. května 1992 jako zákon

č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.

Již po vstoupení zákona v účinnost, po podání prvních daňových přiznání, se ukázaly

některé nedostatky zákona (různé možnosti osvobození, podávání dodatečného daňového

přiznání, problematika obecně prospěšných společností). Mnohá ustanovení bylo proto

nutné doplnit a zpřesnit. Navíc musela právní úprava reagovat na společenské i politické

požadavky. Z těchto důvodů docházelo k častým novelám uvedeného zákona. Do dnešního

dne jich vstoupilo v platnost celkem osmnáct.

Zákon č. 315/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992

Sb., o dani z nemovitostí, a mění zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní

a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 242/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992

Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 65/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,

ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon

o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů.

22

Zákon č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení

výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům

(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992

Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani

z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 576/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,

ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty

mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb.,

o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani

z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona

o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky

v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších

předpisů.

Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona

o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů, a některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů. 9

9 RADVAN, Z., Zdanění majetku v Evropě, Disertační práce obcí. Brno: M.U., 2007, s.23,24. ISBN 978-80-7179-563-6.

23

Zákon č. 112/2006 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona

o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů s přijetím stavebního zákona a zákona

o vyvlastnění.

Zákon č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů 10

Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho

řešení (insolventní zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé zákony v souvislosti

s jeho přijetím

V současnosti platí zákon č. 1/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani

z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon, který mění dosavadní text zákona o dani z nemovitostí, přijatý v závěru roku 2008,

přináší změny v osvobození staveb od daně z nemovitostí, tj. zejména v § 9. Dosavadní

úprava týkající se osvobození od daně ze staveb u novostaveb a při zateplení staveb

se ukázala již jako neadekvátní současnému stavu. V mnoha případech, zejména v obcích,

kde je nová výstavba realizována ve velkém rozsahu, je osvobození považováno

za daňovou nespravedlnost vzhledem k ostatním poplatníkům daně, neboť poplatníci, kteří

bydlí v nových obytných domech nebo bytech a dosud jsou osvobozeni od daně ze staveb,

na rozdíl od ostatních osob, nepřispívají k úhradě veřejných služeb zajišťovaných obcemi,

třebaže jich plně využívají. Novelou zákona proto dochází ke zrušení osvobození

novostaveb od daně ze staveb s tím, že nově nelze žádné osvobození poskytnout. Změna

zákona umožňuje poskytnout u již vzniklých osvobození novostaveb ještě jedno

osvobozené zdaňovací období, tzn. osvobození končí dnem 31. 12. 2009. Toto ustanovení

10 Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, přinesl do textu zákona o dani z nemovitostí určité možnosti obcím, jak tuto

daň – dle místních podmínek upravit. Jde o zavedení nového fakultativního místního koeficientu ve výši 2, 3, 4 nebo 5, kterým se

vynásobí celková daňová povinnost poplatníka. Využití tohoto koeficientu je plně v kompetenci obce, která jej stanoví obecně závaznou

vyhláškou. Tento místní koeficient mohou obce využít k získání příjmů do svých rozpočtů v souladu s místními podmínkami nebo ke

zmírnění dopadů osvobození nemístní rozpočty, pokud obec přistoupí k osvobození jednotlivých druhů zemědělských pozemků.

Zavedení či změna koeficientů stávajících nezpůsobuje povinnost poplatníka podávat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání.

24

se vztahuje na všechny poplatníky, kterým bude přímo zákonem zkrácena již běžící 15letá

lhůta.

Daň z nemovitostí se vyměřuje na každé zdaňovací období samostatně, je proto možné,

aby veškerá osvobození novostaveb skončila ve zdaňovacím období 2009. Ke krácení práv

poplatníků tím nedochází, každé zdaňovací období se z hlediska uplatněného nároku

posuzuje samostatně.

Nově dále nelze poskytnout osvobození ve vztahu k zateplení staveb. Novela zákona ruší

část osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písmeno r) zákona o dani z nemovitostí

(pět let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti

stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení). Podmínkou

osvobození je snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno

stavební povolení. Poplatníci často předpokládali, že stavební úprava nebo udržovací práce

na stavbě jakéhokoliv rozsahu jim umožní uplatnit nárok na osvobození od daně ze staveb

(postupné opravy po uplynutí doby osvobození a požadavky na další osvobození), což

po této změně již bude bezpředmětné a odstraní se nejasnosti při řešení sporných žádostí

o osvobození.

Dosavadní část § 9 odst. 1 písmeno r), týkající se osvobození od daně ze staveb při změně

systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné zdroje

energie, zůstane i nadále zachována.

V zákoně byl ještě doplněn text § 12, upravující výjimku z uplatnění místního koeficientu

obcí, pokud se jedná o zemědělské pozemky uvedené v § 5 odst. 1. 11

5.3 Daň z pozemků

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru

nemovitostí.

11

MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.83. ISBN 978-80-247-2803-2.

25

Předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami v rozsahu půdorysu

stavby a to i v případě,že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto

zákona, lesní pozemky na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, vodní

plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb

a pozemky určené pro obranu státu.

Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků ve vlastnictví České

republiky je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená

podle zvláštních právních předpisů, popřípadě právnická osoba, která má právo trvalého

užívání nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního

právního předpisu.

Poplatníkem daně z pozemků u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky

evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, spravované Pozemkovým

fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, nebo převedené

na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvu financí.

Osvobozením od daně z pozemků se zabývá § 4 zákona. Ve výčtu osvobození jsou

osvobození logická a jednoduše pochopitelná, mezi ně patří - pozemky církví

a náboženských společností, obecně prospěšných společností, škol, hřbitovů a další veřejně

prospěšných a nevýdělečných institucí. Dále osvobození pozemků ve vlastnictví obce

na vlastním katastru. Problematické je však osvobození pozemků ve vlastnictví státu nebo

kraje, neboť v určitých případech mohou být tím příjmy obce zkráceny na úkor státu nebo

kraje.

Základ daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých

travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2

průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v §

17 tohoto zákona. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním

a průmyslovím chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů

k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky

3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná

k 1. lednu zdaňovacího období.

26

Sazba daně je odlišná pro pozemky zemědělské a ostatní. Sazba daně činí u pozemků orné

půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75%, trvalých travních porostů,

hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25%. Sazba

daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u zastavěných ploch a nádvoří 0,10 Kč,

stavebních pozemků 1,00 Kč, ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč.

Souhrnný podíl jednotlivých pozemků na výnosu daně z pozemků ilustruje následující

obrázek, z něhož je zřejmý zcela dominantní podíl zemědělských pozemků.

Obrázek 1: Podíl jednotlivých typů pozemků na výnosu daně z pozemků v ČR v roce 2003

0% 8%

4%

3%

9%

76%

rybníky

lesy

louky a pastviny

stavební pozemky

ostatní plochy

orná půlda, chmelnice,vinice, zahrady, ovocné sady

Zdroj: Autor12

V roce 2003 činil tento podíl celých 76 %.Výnos ze zdanění rybníků, lesů, luk a pastvin,

stavebních pozemků a ostatních ploch nepřevýšil ani v jedné zmíněné oblasti hranici 10 %.

Základní sazba daně u stavebních pozemků se násobí koeficientem podle počtu obyvatel

jednotlivých měst a obcí, přičemž pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou

vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu

až tři kategorie podle členění koeficientů v ustanovení. Nejvyšší koeficient platný pro

12 na základě LÁCHOVÁ, L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.6

27

Prahu s hodnotou 4,5 lze zvýšit na maximální hodnotu 5,0. Tuto situaci přehledně ukazuje

tabulka č. 1.

Tabulka 1: Koeficient podle počtu obyvatel obce

koeficient počet obyvatel - kategorie obce

1 v obcích do 1000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10000 obyvatel

2 v obcích nad 10000 obyvatel do 25000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25000 obyvatel do 50000 obyvatel v obcích nad 50000 obyvatel a ve Františkových Lázních, 3,5 Luhačovicích, Mariánských Lázních a v Poděbradech

4,5 v Praze

Zdroj: Autor

5.4 Daň ze staveb

Předmětem daně ze staveb jsou na území České republiky stavby pro které byl vydán

kolaudační souhlas, nebo stavby před vydáním kolaudačního souhlasu, stavby způsobilé

k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení

stavebnímu úřadu a užívané, stavby pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo

kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných právních

předpisů dokončené, byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou

evidovány v katastru nemovitostí a nebytové prostory včetně podílu na společných částech

stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí.

Předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby, jimiž se upravuje vodní tok,

stavby vodovodních řádů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok

a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby určené

k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před

povodněmi, stavby k zavlažování a odvodňování pozemků, stavby rozvodů energií

a stavby sloužící veřejné dopravě.

28

Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jde-li

o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně

organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,

popřípadě je poplatníkem daně právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo

na výpůjčku podle zvláštního právního ustanovení.

Od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu, stavby e vlastnictví té obce,

na jejímž katastrálním území se nacházejí, stavby ve vlastnictví jiného státu užívané

diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými

osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad

a imunity a to za předpokladu že nejsou občany České republiky, a že je zaručena

vzájemnost, stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým

fondem České republiky, stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem

uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto

církví a náboženských společností, stavby ve vlastnictví sdružení občanů a obecně

prospěšných společností.

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1.

lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí

plocha ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku

ve vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se půdorysem rozumí průmět

obvodového pláště stavby na pozemek. Základem daně z bytu nebo ze samostatného

nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové

plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího

období, vynásobená koeficientem 1,20.

Sazba daně se pohybuje mezi jednou Kč až pěti Kč. Tato základní sazba se zvyšuje o

0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Obdobně jako u daně z pozemků zde existuje

koeficient, který je závislý počtu obyvatel obce a jeho hodnota se samozřejmě zvyšuje

s rostoucím počtem obyvatel. U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů

užívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto

stavbám s výjimkou garáží, se základní sazba násobí koeficientem 2. Vyšší zdanění se

používá u nemovitostí, které slouží k podnikatelské činnosti.

29

Obrázek 2: Struktura daňových příjmů obcí v ČR v roce 2003, 2006 a 2007

4 28 30 4 34

4 29 25 8 33

4 27 26 8 35

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

2003

2006

2007

Daň z nemovitostí Daň z příjmů PO Daň z příjmů FO Ostatní DPH

Zdroj: Autor13

V České republice podíl daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech municipalit

v roce 2004 představoval 4,2 %. V roce 2005 vlivem nárůstu ostatních daňových příjmů

tento podíl poklesl na 3,85 %. Vzhledem k dalšímu růstu celkových daňových výnosů se

dá očekávat další pokles tohoto podílu. Přitom hodnota výnosu z daní z nemovitostí je

ve svém souhrnu poměrně stabilní a od roku 1995 stále mírně roste (jak dále ilustruje

obrázek vývoje inkasa daně z nemovitostí) v jednotlivých obcích však může docházet

k výkyvům. Zejména u malých obcí má nezanedbatelný vliv rozloha jejich katastrálních

území, skladba nemovitostí a změny průměrné ceny půdy v katastrálním území. V roce

2008 inkaso daně z nemovitostí činilo 5195 mil. Kč.

13 Na základě LÁCHOVÁ, L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.4, Kolektiv autorů, Příloha k návrhu státního rozpočtu na rok 2007 [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-03-02] Dostupné na: www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ministerstvo_zav_ucet_mf.htmlMinisterstvo financí

30

5.5 Společná ustanovení

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, rozhodujícím okamžikem je 1. leden. Ke změnám

skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího

období, se nepřihlíží.

Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna

zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém

z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena v některém z předchozích

zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím

nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň

vyměří vy výši poslední známé daňové povinnosti a za den vyměření daně a současně

za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období.

Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných

pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do

31. ledna zdaňovacího období přiznat.

Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který

je daň vyměřována.

Daň z nemovitostí je splatná u poplatníka daně provozujících zemědělskou výrobu a chov

ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného

zdaňovacího období. U ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to

nejpozději do 31, května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději

do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí

zaplatit najednou i při vyšší částce. Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost

z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně

než 30 Kč tak se daň vyměří, ale nepředepíše se. Dále se platí daň ze spoluvlastnického

podílu. Pokud je vyměřena pod 50 Kč pak je daňová povinnost poplatníka u daně

z pozemků 50 Kč.

31

6 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v ČR – 1993-2008

6.1 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech 1993-2008

Obrázek 3: Výnos inkasa daně z nemovitostí v letech 1993-2008 v mil. Kč

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Autor14

Inkaso daně z nemovitostí mírným tempem stoupá od roku 1993 až do posledního roku,

ze kterého jsou známy údaje – rok 2008. Nedochází k žádným výrazným změnám, spíše se

jedná o stagnaci a mírný nárůst z hodnoty necelé 3,5 miliardy Kč v roce 1993. Již v letech

1996 a 1997 se výběr inkasa velice těsně blížil čtyřem miliardám Kč. Hranici čtyřech

miliardy korun však dosáhla poprvé v roce 1998, poté se již stabilně drží mezi čtyřmi až

pěti miliardami až do roku 2005. V roce 2006 inkaso daně z nemovitostí poprvé přesáhlo

5 miliard Kč a jen velmi pozvolným tempem se inkaso daně zvyšovalo až do současnosti .

V roce 2008 činilo inkaso daně z nemovitostí 5,195 miliardy korun.

V následující tabulce číslo 2 je vidět výnos daně z nemovitostí v letech 2000-2006

kumulativně v celé České republice. Je z ní dobře patrné, že výnos této daně je v podstatě

stabilní, resp. mírně rostoucí v nominálních hodnotách. Výtěžnost je velice dobrá, z čehož

lze odhadnout, že u této daně dochází jen k nízkým daňovým nedoplatkům. Tato situace je

14 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

32

však logická, protože je velmi těžké vyhnout se placení daně. Nemovitost je z pohledu

správce daně velmi snadno dohledatelná, respektive daňová povinnost poplatníka je velmi

dobře prokazatelná. Vzhledem k relativně nízké výši placené daně by zřejmě také náklady

vyhýbání se daňové povinnosti u většiny poplatníků převýšily hodnotu placené daně.

Tabulka 2: Výnosnost a výtěžnost daně z nemovitostí v letech 2000-2006 v ČR v mil.Kč

Rok 2002 2003 2004 2005 2006

Daňové inkaso 4576 4840 4948 4987 5017 Předepsáno 4640 4841 4864 4917 4978

Výtěžnost (%) 98,6 99,9 101,7 101,4 100,8 Zdroj: Autor15

K vysoké výtěžnosti dochází díky tomu,že se vyinkasuje více peněz daňových nedoplatků.

6.2 Podíl na celkovém daňovém inkasu země v letech 1993-

2008

Obrázek 4: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech 1993-2008 v %

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Autor16

15 Na základě: Informace o činnosti daňové správy ČR v roce 2006 [online]., s. 10 Poslední revize 2008 [cit. 2009-11-01] http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_32835.html?vd=1 16 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

33

Podíl na celkovém daňovém inkasu České republiky od roku 1993 neustále klesá.

Z původní hodnoty téměř 1,5 % v roce 1993 každoročně výše inkasa mírně klesá, místy

stagnuje, jediným rokem, ve kterém došlo k velice malému zvýšení inkasa byl rok 2000.

V roce 2008 výše inkasa činila pouze necelých 0,8 procent celkového daňového inkasa

země, což je téměř dvakrát méně, než na začátku sledovaného období. Tyto změny

vysvětluje nejlépe zvětšující se podíl ostatních daní na inkasu země, neb samotná hodnota

výběru daně je stabilní a mírně roste.

6.3 Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995-2007

Obrázek 5: Podíl daně z nemovitostí na HDP v letech 1995-2007 v %

0

0,05

0,1

0,15

0,2

0,25

0,3

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Zdroj: Autor17

Podíl daně z nemovitostí na hrubého domácího produktu (HDP) stabilně klesá po celé

sledované období, místi se dá uvažovat o stagnaci. V roce 1995 činil podíl daně

z nemovitostí na HDP více než 0,25 %. Po roce 2000 klesl pod 0,20 % a dále se snižoval.

Hodnota podílu činila v roce 2007 o trochu více než 0,15 % a dá se předpokládat její další

pokles se zvyšující se hodnotou HDP.

17 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky , Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/

34

7 Další zdanění nemovitostí v České republice

7.1 Současný stav

Významné změny v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani

z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zejména rozsáhlé osvobození

od daně dědické a darovací přinesl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tyto změny se

uplatnily již v průběhu roku 2008.

Ačkoliv jsou přímé daně záležitostí jednotlivých členských států Evropské unie, tyto

mohou svá práva ohledně přímých daní vykonávat v souladu s komunitárním právem.

S problematikou majetkových daní souvisí právo usazování a volný pohyb kapitálu, které

vyplívají ze Smlouvy o Evropském společenství. Podmínky pro osvobození

od majetkových daní, pokud jsou vázány na trvalý pobyt fyzické osoby nebo sídlo

právnické osoby, mají být z tohoto pohledu pro subjekty všech členských států shodné.

Bylo proto třeba upravit shodně osvobození darů poskytovaných na veřejně prospěšné

účely, dědictví, jakož i úplatné převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví nebo

do vlastnictví členských států Evropské unie nebo Norska a Islandu jako smluvních států

Evropského hospodářského prostoru. Odlišný přístup je vymezen pouze k Lichtenštejnsku.

V důvodové zprávě k návrhu zákona je odůvodněn tento postup skutečnosti, že

Lichtenštejnsko v současné době není ochotno k administrativní spolupráci, zejména

k výměně informací v intencích mezinárodně uznávaných standardů (Směrnice

77/799/EHS), která by České republice zajistila odpovídající daňový dohled, což je

dostatečným důvodem pro odmítnutí mu této daňové výhody.

V rámci zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v části, která se týká této

daně, byla mimo jiné řešena problematika zdanění převodu nemovitostí na základě smluv

o zajišťování převodu práva. Tento institut je upraven v jediném ustanovení § 553

občanského zákoníku. Kusá právní úprava měla, dle textu důvodové zprávy k návrhu

změny zákona, negativní dopad na jasnost daňových aspektů zajišťovacího převodu

vlastnictví k nemovitostem a mohla vést k obcházení zákona. K zamezení daňových úniků

byla proto provedena určitá změna zákona, podle které převod vlastnického práva

35

k nemovitostem, na základě smlouvy uzavřené podle § 533 o. z., je předmětem daně

z převodu nemovitostí s tím, že pokud dojde k úhradě dluhu dlužníkem, který převedl

vlastnické právo k nemovitosti ve prospěch věřitele, a nemovitost bude vrácena převodci

(dlužníkovi), daňový subjekt bude moci požádat o prominutí daně z převodu nemovitostí

podle § 25 odst. 4 zákona. Obdobně se bude nyní daňově řešit postup v případech, kdy

s postoupenou pohledávkou přecházejí na základě zákona všechna práva s ní spojená,

včetně vlastnického práva k nemovitosti, převedené na postupitele k zajištění splnění

závazku, kdy je tento přechod zapisován do katastru nemovitostí záznamem. Přechod

nemovitostí bude zdaněn daní z převodu nemovitostí, poplatníkem daně bude nabyvatel

nemovitosti.

Sjednocení podmínek pro osvobození od daně dědické a daně darovací v souladu

s komunitárním právem znamená dále mimo jiné osvobození bezúplatného nabytí majetku

do vlastnictví nebo z vlastnictví jiných členských států Evropské unie, Norska a Islandu,

jakož i do vlastnictví právnických osob, jejichž předmět činnosti je obdobný činnostem

právnických osob se sídlem na území České republiky, pro které dosud platilo osvobození.

Stejně tak osvobození od daně dědické a daně darovací bude moci uplatnit právnická

osoba, která bude zabezpečovat veřejně prospěšné účely, včetně církví, náboženských

společností, obecně prospěšných společností, politických stran a hnutí, nadací, nadačních

fondů a zdravotních pojišťoven, pokud bude mít sídlo na území členského státu EU,

Norska a Islandu. Ustanovení § 20 odst. 4 a 10 se zpřesňuje a výslovně se stanoví, že

pokud bezúplatně nabytý majetek bude použit na jiný než zákonem stanovený účel, nárok

na osvobození od daně darovací nebo daně dědické zanikne.

V případě daně z převodu nemovitostí bude osvobození rozšířeno i na případy, kdy

vlastnické právo k nemovitosti, která se nachází na území České republiky, bude

převáděno nebo bude přecházet do vlastnictví nebo z vlastnictví jiného členského státu EU,

Norska a Islandu, s výjimkou případů, kdy s majetkem státu hospodařil nebo vykonával

jeho správu podnikatelský subjekt.

Nemovitosti na území České republiky mohou nabývat mimo jiné cizozemci – právnické

osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny

v tuzemsku podnikat. Osvobození, které se dosud vztahovalo na vklady do obchodních

36

společností a družstev se sídlem na území ČR, se bude uplatňovat i na vklady

do obchodních společností a družstev se sídlem v členském státě EU, Norsku a Islandu.

Z dalších drobnějších změn je možné uvést to, že se při bezúplatném nabytí majetku

určeného na veřejně prospěšné účely bude daňové přiznání u osvobozeného majetku

podávat ročně, dále že se doplnila lhůta pro vracení spisů vedených v řízení o dědictví

soudům, není-li daň dědická správcem daně vyměřována, nebo to, že se zpřesnila úprava

pro předkládání znaleckého posudku ve vymezených případech. 18

7.2 Daň z příjmů

Dani z příjmů podléhá i prodej nemovitosti. Pokud jde o prodej majetku, který byl zařazen

v obchodním majetku poplatníka řídí se daň z příjmů podle § 7 zákona o dani z přijmu.

Ostatní příjem se řídí § 10 zákona o dani z přijmu. Příjmy z prodeje nemovitostí, které

nejsou zařazeny v obchodním majetku fyzické osoby jsou od daně z přijmu osvobozené,

pouze však v případě, že prodávající splnil časový test pro osvobození od daně z příjmů.

V tomto případě jsou osvobozeny příjmy z prodeje nemovitostí po 5 letech od jejich nabytí.

V případě, že jejich majitel – poplatník v nemovitosti bezprostředně před prodejem bydlel

minimálně dva roky a více, tak je délka časového testu pro osvobození stanovena na dva

roky.

7.3 Daň z převodu nemovitostí

Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je převodce – prodávající. Nabyvatel je v tomto

případě ručitelem. Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod

vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod

podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před

vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí

18 MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.83. ISBN 978-80-247-2803-2.

37

rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem

vypořádání. Předmětem je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech,

kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem

na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva nebo přechod vlastnictví

k nemovitostem v souvislosti s postoupením pohledávky. Vyměňují-li se nemovitosti,

považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té

nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší.

Základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,

platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou

nižší než cena zjištěná, rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší

než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná.

Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3 % ze základu daně a je jednou z nejnižších

v Evropě.

Obrázek 6: Výnos daně z převodu nemovitostí v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Autor19

19 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

38

Nejvýraznější změna nastala v tomto období v roce 2004, kdy došlo ke snížení daně

z převodu nemovitostí z pěti na tři procenta. Mezi těmito roky došlo k výraznému poklesu

výběru daně a její nižší inkaso bylo způsobeno právě změnou sazby daně.

Obrázek 7: Daň z převodu nemovitostí – podíl na celkovém inkasu země v letech 1993-

2008 v %

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Autor20

7.4 Daň darovací

Poplatníkem daně darovací je nabyvatel. Při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou

osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo

v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě,

která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li

dárce poplatníkem, je ručitelem. 21

Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo

v souvislosti s právním úkonem. Majetkem pro účely daně darovací jsou nemovitosti

a movitý majetek a jiný majetkový prospěch.

20 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky 21

MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN 978-80-247-2803-2.

39

Předmětem daně darovací nejsou plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě

povinnosti stanovené právním předpisem, důchody vyplácené na základě smlouvy

o důchodu, bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů

podle zvláštního předpisu nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně

dědické, dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních

samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních

samosprávních celků, jakož i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu.

To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty. Dále předmětem

daně nejsou prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci,

prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.

Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená

o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, cenu majetku

osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací, clo a daň placená při dovozu

v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny.

Poplatník je povinen podat daňové přiznání do 30 dnů od bezúplatného nabytí movitého

majetku nebo jiného majetkového prospěchu, při nabytí nemovitostí do 30 dnů od doručení

smlouvy opatřené doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo u nemovitostí

neevidovaných v katastru nemovitostí do 30 dnů od účinnosti smlouvy. Daň je splatná

ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru. Výnos daně je určen do státního rozpočtu.

22

22

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN 978-80-247-2803-2.

40

Obrázek 8: Výnos daně darovací v ČR 1993-2008 v mil. Kč.

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Autor23

Výnos daně darovací je v České republice velice nízký, je to dáno zejména rozsáhlým

osvobozením z placení této daně. Roční výše inkasa do roku 2000 nepřevýšila 0,5 miliardy

Kč. Nejvyššího výběru bylo dosaženo v roce 2004, kdy inkaso daně činilo téměř 0,9

miliardy Kč.

Obrázek 9: Podíl daně darovací na celkovém daňovém příjmu ČR v letech 1993-2008 v %

0

0,02

0,04

0,06

0,08

0,1

0,12

0,14

0,16

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Autor24

23 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky 24 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

41

Podíl daně darovací na celkovém daňovém inkasu země je velice nízký. V celém

sledovaném období nepřevyšuje 0,16 % z celkového daňového inkasa země.

7.5 Daň dědická

Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti,

ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí

příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. 25

Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Majetkem pro účely daně dědické

jsou věci nemovité, byty a nebytové prostory, věci movité, cenné papíry peněžní

prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty.

Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky, se vybere daň bez ohledu

na státní občanství nebo bydliště zůstavitele. Z nemovitostí, které se nacházejí v cizině se

daň nevybírá.

Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená

o prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, cenu majetku

osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem

zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení

o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví, dědickou dávku

prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento

majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku.

Poplatník je povinen podat daňové přiznání do 30 dnů, v němž nabylo právní moci

rozhodnutí o dědictví. Daň je splatná do 30 dnů od doručení platebního výměru. Výnos

daně je určen do státního rozpočtu.

25

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.91. ISBN 978-80-247-2803-2.

42

Obrázek 10: Výnos daně dědické v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč

0

20

40

60

80

100

120

140

160

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Autor26

Výnos daně dědické v žádném ze sledovaných let nepřevyšuje 160 milionů Kč.

V posledních letech jeho roční inkaso kolísá kolem 120 milionů Kč.

Obrázek 11: Podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém příjmu ČR v letech 1993-

2008 v %

0

0,005

0,01

0,015

0,02

0,025

0,03

0,035

0,04

0,045

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Autor27

26 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky 27 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

43

Podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém přijmu země do konce devadesátých let

stoupá. Maxima dosáhl v roce 1998 to činil pouhá 0,04. V roce 2008 činil podíl inkasa

daně dědické na celkovém daňovém příjmu země 0,15 %.

7.6 Společná ustanovení

Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu

nemovitostí.

Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby

zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci nebo nabyvateli.

Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené

osvojením.

Do první skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé.

Systém výpočtu hodnot daně je nastaven tak, aby se se zvětšujícím se základem daně

narůstala i míra zdanění. U částek do jednoho milionu korun se jedná o jedno procento

z částky, u vyšších základů daně je stanovena pevná částka a procento ze základu daně,

které se zvyšuje, a to až na hodnotu 5,0 % u základu daně vyššího padesáti milionům

korun. Podrobně zpracováno v příloze číslo dvě.

Do druhé skupiny patří příbuzní v řadě pobočné a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové

a tety. Dále manželé dětí(zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů

a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho

roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto

důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele,

dárce nebo zůstavitele.

Princip výpočtu je stejný jako u první skupiny. Stále se jedná a velice těsné příbuzenské

vztahy, ale již dochází ke větší míře zdanění. Jsou zde nastaveny vyšší pevné částky

a vyšší procenta ze základu daně. Nejnižší hodnotou jsou tři procenta u částky do jednoho

44

milionů korun. Vrcholem je 12 % u částek převyšujících padesát milionů plus pevná částka

3915000 Kč. Podrobně zpracováno v příloze číslo tři.

Do třetí skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby.28

Novelou zákona platnou od roku 2008 došlo k daňovému osvobození u první a druhé

skupiny. Daňová povinnost u darovací a dědické daně se tak týká pouze skupiny třetí, kdy

nejnižší sazba daně činí 7 % (pro majetek do 1.000.000 korun) a nejvyšší sazba daně činí

40 % (pro majetek nad 50.000.000 korun). Podrobně zpracováno v příloze číslo čtyři.

Daňový subjekt je povinen v přiznáni k dani dědické a k dani darovací uvést pouze údaje

rozhodné pro vyměření daně. Daň dědická a daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode

dne doručení platebního výměru. Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání

daňového přiznání, tedy k 31. březnu.

7.7 Komparace výběru inkasa vybraných majetkových daní

Inkaso majetkových daní kopíruje dva směry. Směr legislativního vývoje, který reguluje

sazby podle kterých jsou jednotlivé daně vyměřovány a posléze inkasovány. Druhým

směrem je zvyšující se frekvence na trhu s nemovitostmi. Dochází k převádění,

předprodávání, nemovitosti mění majitele. Pokles u daně z převodu nemovitostí je

z převodu z převodu nemovitosti v roce 2004 je právě dán změnou sazby z původních 5 %,

na 3%. Zároveň se však u daně z převodu nemovitosti se zvyšuje její inkaso díky

dynamicky rostoucímu trhu. Inkaso daně z nemovitostí stabilní. Malá výše inkasa daně

dědické a darovací, je dána tím,že vesměs jsou všechny nemovitosti, které do nich náleží

od placení daně osvobozeny.

28 MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009. Praha: Grada, 2009, s.92. ISBN 978-80-247-2803-2.

45

Obrázek 12: Inkaso daní v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč

0

2000

4000

6000

8000

10000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí

Zdroj: Autor29

29 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

46

Obrázek 13: Podíl z příjmů jednotlivých daní na celkovém daňovém inkasu země v letech

1993-2008 v %

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí

Zdroj: Autor30

Obrázek 14: Podíl jednotlivých daní na celkovém HDP země v letech 1995-2007 v %

0,0000

0,0500

0,1000

0,1500

0,2000

0,2500

0,3000

0,3500

0,4000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí

Zdroj: Autor31

30

Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky 31 Na základě: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky, Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/

47

Ve všech třech obrázcích je jasně patrné dominantní postavení daně z nemovitostí

na začátku sledovaného období, které již v roce 1997 zaujímá výběr daně z převodu

nemovitostí. To má výši inkasa stabilně vyšší a její výběr také díky zrychlujícímu se

tempu prodeje a nákupu nemovitostí do značné míry kolísá oproti stabilně mírně

rostoucímu výběru inkasa daně z nemovitostí. Podíváme-li se na podíl na HNP země, mají

majetkové daně zcela marginální význam.

48

8 Srovnání s právní úpravou v jiných evropských

státech

8.1 Evropská unie

Není pochyb, že mezi příjmy obcí by měl plynout výnos z daní, které jsou spojeny s daným

místem. Právě daň z nemovitostí je jednou z takových plateb. Daně spojené s konkrétním

místem doplňují obecní rozpočet a dávají zastupitelstvům k dispozici prostředky, o jejichž

užití mohou samostatně rozhodovat, a jsou to prostředky bez účelového určení.

Otázkou zůstává, zda současná podoba daně z nemovitosti odpovídá našim podmínkám.

V rámci harmonizace práva zemí EU neexistuje žádná směrnice, která by upravovala daně

z nemovitostí. Také proto se tato daň v jednotlivých zemích velmi liší. Je však považována

za důležitý prvek soběstačnosti místních rozpočtů, zejména vzhledem ke stabilnosti jejího

výnosu. Tyto daně jsou ve vyspělých státech stanoveny velmi rozdílně. Obecně však platí,

že výměra daně vychází z hodnoty nemovitosti v dané lokalitě a výnosy z daně plynou

do místních rozpočtů.

Tabulka 3: Podíl pravidelné daně z nemovitostí na celkových příjmech místních rozpočtů a na hrubém domácím produktu ve vybraných evropských zemích a v České republice v %

Země

Podíl daně z nemovitostí na

celkových příjmech místních rozpočtů

Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím

produktu Velká Británie 99,13 1,36 Nizozemí 62,21 0,77 Španělsko 12,43 1,89 Itálie 32,58 0,89 Německo 15,46 0,59 Francie 23,76 1,49 Dánsko 6,53 1,00 Lucembursko 4,77 0,16 Česká republika 5,18 0,24

Zdroj: Autor 32

32 Na základě: RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 27. ISBN 80-86920-00-3.

49

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že daň z nemovitostí má na národní úrovni zcela

marginální úlohu a její význam se přesouvá na nižší úrovně. Zde se naopak stává

důležitým prvkem soběstačnosti místních rozpočtů jako zdroj jejich příjmů. Díky

stabilnosti vede tato daň k posílení nezávislosti municipalit a k fiskální decentralizaci.

Místní zdanění nemovitostí je opodstatněné také z důvodu jednodušší možnosti kontroly

z úrovně obcí a zabránění daňovým únikům. To ovšem neznamená, že si obce mohou

v této oblasti rozhodovat tak, jak uznají za vhodné. Propojenost s centrální úrovní je

nezbytná s ohledem na delegaci souvisejících pravomocí.

Obecně se dá říci, že v téměř každé evropské zemi mohou obce jakožto jednotky územní

samosprávy určitým způsobem zasahovat do konstrukce daně z nemovitostí.33

Nejčastějším způsobem regulace daně z nemovitostí obcemi jsou pak různé varianty

dispozice se sazbami.

Tabulka 4: Rozpočtové určení daní z nemovitostí v zemích EU a v ČR Stát Rozpočtové určení daní z nemovitostí Belgie státní rozpočet Dánsko místní rozpočty Finsko místní rozpočty Francie státní rozpočet, místní rozpočty Irsko státní rozpočet, místní rozpočty Itálie místní rozpočty Lucembursko místní rozpočty Maďarsko místní rozpočty Německo místní rozpočty Nizozemí místní rozpočty Polsko místní rozpočty Portugalsko místní rozpočty Rakousko místní rozpočty, federální rozpočet, zemské rozpočty Řecko státní rozpočet Slovensko místní rozpočty Slovinsko místní rozpočty Španělsko místní rozpočty Švédsko státní rozpočet Velká Británie státní rozpočet, místní rozpočty Česká republika místní rozpočty

Zdroj: Autor 34

33 RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 25,26,27. ISBN 80-86920-00-3. 34 Autor na základě: RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 25. ISBN 80-86920-00-3.

50

Následující obrázek ilustruje procentuelní podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím

produktu zemí v roce 1999. Z uvedených zemí má nejvyšší podíl Španělsko, téměř dvě

procenta, podílu většího než jedno procento dosahuješ ještě Francie a Velká Británie.

Naopak k nejnižším procentnímu podílu na HDP má ze sledovaných zemí Lucembursko

a Česká republika, kde můžeme hovořit o desetinách procenta.

Obrázek 15: Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu vybraných zemí

v roce 1999 v %

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

Velká

Britán

ie

Nizoze

mí

Portug

alsko

Španě

lsko

Itálie

Němec

ko

Franc

ie

Rakou

sko

Dánsk

o

Luce

mbu

rsko

Čes

ká re

publi

ka

Finsko

Zdroj: OECD35

Následující obrázek ukazuje výnosy majetkových daní ve vybraných státech OECD jako

podíl na celkových daňových příjmech zemí. Výnosy majetkových daní jsou očištěny

od výnosy z inkasa daně silniční, neb ta se podle metodiky OECD do majetkových daní

nezahrnuje. Jasné dominantní postavení nemá žádná z uvedených zemí. Nejvyšších výnosů

v této kategorii dosahují v USA, dále pak v Koreji, Velké Británii, Japonsku. Jedná se

o hodnoty vyšší než deset procent. USA dokonce 12%. Nejmenší hodnoty podílu jsou

Mexiku, Rakousku a České republice. Pohybují se okolo 2%.

35

OECD. Revenue statistics [online]. Poslední revize 2005 [cit. 2009-20-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/11/0,2340,en_2649_201185_37504715_1_1_1_1,00.html

51

Obrázek 16: Výnosy majetkových daní ve státech OECD jako podíl na celkových

daňových příjmech zemí v roce 2005

0

2

4

6

8

10

12

14U

SAK

orea

Vel

ká B

ritán

ieJa

pons

koK

anad

aA

ustrá

lieŠ

výca

rsko

Itálie

Luce

mbu

rsko

Špa

něls

koFr

anci

eIrs

ká re

publ

ika

Isla

ndN

ový

Zéln

adN

izoz

emí

Řec

koP

ortu

gals

koP

olsk

oD

ánsk

oB

elgi

eTu

reck

oŠ

véds

koN

orsk

oNěm

ecko

Fins

koM

aďar

sko

Slo

vens

koM

exik

oČ

eská

repu

blik

aR

akou

sko

Zdroj: OECD 36

Pozn. Do skupiny majetkových daní není podle OECD v Revenue Statistics zahrnována

daň silniční.

Daň darovací a dědická je ve většině zemí definována v jednom zákoně a sazba dědické

i darovací daně je ve většině zemí stejná. Pro účely dědické a darovací daně bývají občané

téměř ve všech evropských zemích přiřazení do některé skupiny - sazba daně se potom

výrazně liší dle výše majetku a příbuzenského vztahu. U daně dědické je předmětem daně

ve všech zemích nabytí majetku (nemovitosti či movitého majetku) děděním. Poplatníkem

dědické daně je ve všech zemích dědic. U daně darovací je předmětem daně ve všech

36 OECD, Revenue statistics [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-21-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/statsportal/0,3352,en_2825_293564_1_1_1_1_1,00.html.

52

zemích bezúplatné nabytí majetku na základě darovací smlouvy a poplatníkem daně je

nabyvatel. Velmi vysoká je daň dědická a darovací v Nizozemí (horní sazba daně činí 63

%!), v Rakousku (60 %), v Německu (50 %) a ve Finsku (48 %). Mimo země, kde nejsou

tyto daně zákonem stanoveny, jsou nízké sazby: ve Švýcarsku (horní sazba daně činí

2,5 %), Rumunsku (3 %), na Maltě (5 %), Islandu (5 %), v Chorvatsku (5 %), Bulharsku

(5 %). Mimo Slovensko není daň dědická či darovací zavedena ještě např. ve Švédsku či

Andoře.

Princip daně z převodu nemovitostí je ve všech zemích obdobný a dani podléhá úplatný

převod nebo přechod vlastnického práva k nemovitostem (tj. pozemky, stavby, byty...).

Ve většině zemí je sazba daně odlišná v jednotlivých regionech a záleží na místní

samosprávě, jak vysoká sazba daně je. Např. v Německu činí daň z převodu nemovitostí

3,5 %, v Rakousku 3,5 % (v některých případech 2 %), v Nizozemí 6 %, ve Španělsku

3 %, na Kypru od 3 % do 8 %, ve Velké Británii 1 % až 4 %.

8.2 Slovensko

Poněkud zvláštně upravují problematiku výnosu daně z nemovitostí na Slovensku. Ačkoliv

až do konce roku 2004 to byla jediná daň, kterou spravovaly obce, zákon o státním

rozpočtu každoročně duplicitně určoval výnos z této daně. Přitom samotná skutečnost, že

beneficiářem daně byla obec, na jejímž území se zdaňovaná nemovitost nachází, vyplývala

jednak ze zákona č. 317/1992 Sb., o dani z nehnuteľností, ve znění pozdějších předpisů,

jednak i ze skutečnosti, že o přerozdělování výnosu daně z nemovitostí rozhodovalo obecní

zastupitelstvo při přijímání obecního rozpočtu. V současné době platí na Slovensku zcela

nový zákon týkající se místních daní, který pod místní daně zahrnul i daň z nemovitostí.

Rovněž i tento zákon stanoví, že správu daně z nemovitostí vykonává obec, na jejímž

území se zdaňovaná nemovitost nachází, a výnos daně připisuje příslušné obci. 37

Ve srovnání s českým zákonem o dani z nemovitostí je třeba připustit, že slovenský zákon

přináší modernější úpravu daně z nemovitostí srovnatelnou s právními úpravami vyspělých

37 RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 59,60. ISBN 80-86920-00-3.

53

evropských států. Rozdíl mezi českou a slovenskou úpravou je dále v tom, jaké dílčí daně

daň z nemovitostí zahrnuje. Jak už bylo zmíněno, daň z nemovitostí je v České republice

tvořena dvěmi relativně samostatnými daněmi (daň z pozemků,daň ze staveb), zatímco

na Slovensku třemi daněmi (daň z pozemků, daň ze staveb, daň z bytů). Někteří autoři se

domnívají, že by bylo vhodné i v České republice vydělit daň z bytů z daně ze staveb

a zohlednit tak odlišný způsob výpočtu daně. 38

Následující obrázek ilustruje vývoj výnosu daně z nemovitostí v letech 1995-2002.

Na počátku sledovaného období činil výnos inkasa daně z nemovitosti necelé tři miliardy

SK. V roce 2002 činilo inkaso daně již téměř dvojnásobek.

Obrázek 17: Výnos daně z nemovitostí na Slovensku v letech 1995-2002 v mil. SK.

Zdroj: www.portal.go.sk39

V Evropské unii má nejnižší majetkové daně Slovensko. Reformou z roku 2004 byla

zrušena daň dědická a darovací a v roce 2005 byla zrušena i daň z převodu nemovitostí.

Navíc výše daně z nemovitostí je na evropské poměry velmi nízká. Zrušení uvedených

majetkových daní výrazně přispělo ke zjednodušení daňového systému a snížení nutné

státní administrativy, dopad na státní rozpočet byl přitom nízký. Dalším pozitivem bylo

zavedení nízké rovné daně. Tyto kroky byly většinou světových analytických společností

hodnoceny kladně a slovenský daňový systém je nyní považován za jeden

38 RADVAN, M., Zákon o dani z nemovitostí a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 26 s. ISBN 80-7179-478-3. 39 Autor na základě: Výnos daně z nehnutelnosti [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-21-04]. Dostupné z: http://www.portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&etype=-1&aid=929

54

z nejmodernějších v Evropě a nemalou měrou přispěl k vysokému přílivu zahraničních

investic do země.

8.3 Polsko

Pohled do Polska ukazuje, že i zde se řeší otázky přechodu na hodnotový způsob výpočtu

základu daně nebo nespravedlnost spojená se zdaňováním různých nemovitostí. Dodejme

však, že u nás používané velikostní koeficienty jsou nezřídka dávány za příklad možného

směru reformy daně.

Zdaňování nemovitostí vychází ze dvou zákonů schválených v 80. letech. I když zákon,

který kromě daně z nemovitostí obsahuje pravidla pro místní poplatky (např. z psa,

z automobilu), má označení z roku 1991, tehdy došlo pouze ke změně určení daňového

výnosu, a to do rozpočtů obcí. Konstrukce daně se od roku 1986 prakticky nezměnila.

Ze stejné doby pochází zákon o zemědělské dani a na začátku 90. let došlo také ke

schválení daně z lesního majetku.

Uvedené majetkové daně tvoří zhruba třetinu vlastních příjmů obcí (ve srovnání v ČR jde

o 3 %, tedy desetkrát méně). Ze všech tří daní se nejvýnosnější stala samotná daň

z nemovitostí, označovaná také jako městská, která tvoří 80 % výnosu. Celkově je v zemi

registrováno zhruba devět milionů poplatníků všech tří daní, z toho k „městské“ patří

necelé dvě třetiny.

Daní z nemovitostí se zatěžují budovy a jejich části, pozemky, které nespadají pod

zemědělskou ani lesní daň, a také tzv. konstrukce, tedy díla využívaná k podnikání, které

nelze považovat za budovy (např. letiště). Existuje seznam výjimek, který na rozdíl

od českého zákona neobsahuje všeobecné osvobození pro majetek ve vlastnictví státu.

V daňové konstrukci se nijak nezohledňuje poloha nemovitosti, což patří k jejím hlavním

slabinám. Polská média používají srovnání výše daně z vily v lázeňském městě nedaleko

Varšavy a ze socialistického domku v bývalém průmyslovém městě, vlastníci první

nemovitosti platí zhruba poloviční daň.

55

Obce mohou stanovovat sazby na m2 do výše dané zákonem. Strop sazeb se pravidelně

valorizuje. Zajímavý je rozdíl mezi maximální hodnotou sazby pro obytné stavby a objekty

využívané k podnikání, který dosahuje 35násobku. Nerovnoměrné daňové zatížení

považují někteří autoři za nevhodné. Podnikatelské objekty představují 5 % základu,

ovšem jejich podíl přesahuje polovinu výnosu daně, zatímco rezidenční stavby tvoří 70 %

základu, ale podílejí se na inkasu jen 10 %.

Správu daně zajišťují obce, Ministerstvo financí vystupuje pouze jako dozorčí orgán.

Nutno ovšem dodat, že v téměř 40 milionovém Polsku existuje necelých 2500 obcí, což

samozřejmě vytváří podmínky pro územní správu daně.

Přechod na hodnotový systém se v zemi diskutuje již od roku 1994, kdy se jako možný

okamžik změny uváděl rok 1999. V této souvislosti vznikla pracovní skupina, následně pak

odbor na Ministerstvu financí. Neshody ve vládní koalici oddálily přípravu nového zákona.

Konečný návrh tak měl být předložen Parlamentu na jaře volebního roku 2001, k čemuž

nedošlo. Tradiční obava poplatníků ze zvyšování daňového zatížení a z toho vyplývající

politické důsledky bránila všem dosavadním vládám z neurčitého "dlouhodobého cíle"

udělat cíl krátkodobý. V tisku se nyní jako nejbližší objevuje rok 2010. 40

8.4 Německo

V rámci německé daňové legislativy je rozlišována daň z nemovitostí A (agrární), kterou

jsou zatíženy zemědělské pozemky a daň z nemovitostí B, která se vztahuje na zastavěné

nebo zastavitelné pozemky a také na budovy. Vyměřovacím základem této daně je

jednotná hodnota nemovitosti určená finančním úřadem, přičemž v nových spolkových

zemích jsou vyměřovacím základem pro účely kalkulace daně ze zemědělského a lesně

hospodářského majetku tzv. náhradní hospodářské hodnoty. Rovněž platí, že z určitých

pozemků zastavěných obytnými budovami a rodinnými domy vybírají německé obce bez

spoluúčasti daňové správy daň z pozemku na základě náhradního vyměřovacího základu.

40 Autor na základě: KYPETOVÁ, J., V Polsku platí stát daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-02]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/polsko/

56

Každému jednotlivému druhu nemovitosti je přiřazen pro účely kalkulace daně

z nemovitostí daňový koeficient, který činí pro staré spolkové země: 0,6 % pro zemědělské

podniky a podniky lesního hospodářství, 0,26 % pro rodinné domy v jednotné hodnotě

nepřesahující 38346, 89 EUR, 0,35% platných pro rodinné domy, jejichž jednotná hodnota

přesahuje 38346,89 EUR, 0,31% pro rodinné domy určené pro 2 rodiny a 0,35%

zatěžujících všechny ostatní pozemky.

Jednotná hodnota je pro účely kalkulace daně z nemovitostí násobena výše uvedenou

procentní sazbou daně a také lokálním koeficientem, přičemž stanovení jeho výše je

v kompetenci příslušné obce nebo města prostřednictvím rozhodnutí obecní rady.

Zdaňovacím obdobím je v Německu kalendářní rok, což znamená, že pokud je 15. ledna

vlastníkem prodána nemovitost, potom je nový vlastník této nemovitosti plátcem daně

teprve od 1.ledna následujícího kalendářního roku. Nicméně existují některé obce, které

převádí daňovou povinnost na nového vlastníka nemovitosti s účinností od 1.dne

následujícího kalendářního měsíce po nabytí nemovitosti.

Zajímavostí je právní možnost požádat správce daně o prominutí této daně v případě

nemovitosti podléhající památkové ochraně, přičemž pokud roční náklady na údržbu

památkově chráněné nemovitosti překračují výnosy z tohoto objektu, potom má vlastník

nemovitosti právo na prominutí této daně. Žádost o prominutí daně musí být podána

do nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku s tím, že je možné

dlouhodobé prominutí povinnosti platit tuto daň.

Právní zajímavostí je rovněž skutečnost, že německá daň z nemovitostí je právně

regulována nejen v rámci zákona o dani z nemovitostí, ale také ve federální ústavě.

Pro německou daň z nemovitosti je charakteristické rovněž osobní a věcné ručení plátce

daně.

V souladu s německou právní úpravou je daň z nemovitosti splatná ve čtvrtině její roční

částky k 15. únoru, 15. květnu, 15. srpnu a 15. listopadu. V kompetenci správce této daně

(německých obcí) je právní možnost stanovení odlišných lhůt splatnosti. Pokud roční výše

daně nepřesahuje 15 EUR, potom může být daň splatná jednou ročně k 15. srpnu a pokud

roční výše daně nepřesahuje 30 EUR, potom mohou být stanoveny lhůty splatnosti

57

pololetně k 15. únoru a 15. srpnu. Německý daňový dlužník má právní možnost požádat

o povolení splatit tuto daň k 1. červenci v celoroční částce, přičemž výše uvedená žádost

musí být podána správci daně nejpozději do 30. září předcházejícího kalendářního roku.

Také platí, že stanovené lhůty pro splácení této daně zůstávají právně závazné

do okamžiku předložení návrhu na jejich změnu, přičemž o změnu platebního kalendáře

musí být požádáno nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku. V případě, že

německý daňový dlužník neuhradil žádnou zálohu na daň před doručením daňového

výměru, potom je povinen uhradit tyto zálohy ve lhůtě 1 měsíce od okamžiku doručení

daňového výměru. 41

8.5 Nizozemí

Místní daň z nemovitého majetku (gemeentelijke belastingen op onroerende zaken) je

stanovována na základě ceny, které lze dosáhnout při ekonomické transakci s daným

majetkem (pozemkem či stavbou). Pro neprodejný majetek je základem cena náhradní,

pokud je vyšší než cena dosažitelná při ekonomické transakci. Cena je vyměřována každé

čtyři roky a je uvedena v rozhodnutí (WOZ-beschikking). Daňovou sazbu si stanovují

jednotlivé orgány územní samosprávy s ohledem na vlastní potřeby, jsou však limitovány

maximálními výšemi sazeb jednak pro domy a pro ostatní nemovitý majetek, jednak

pro vlastníky a pro uživatele nemovitostí.42

41

Autor na základě: OLSON, O., Srovnání daně z nemovitostí v České republice a v Německu [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: http://www.soveko.cz/web/art_22187/srovnani-dane-z-nemovitosti-v-ceske-republice-a-v-nemecku.aspx 42 RADVAN, M.: Zdanění nemovitostí v Evropě. 1. vydání, Praha: LexisNexis CZ s.r.o., 2006, s. 52. ISBN 80-86920-00-3.

58

9 Varianty výnosu daně z nemovitostí pro

Karlovarský kraj

Na konkrétním příkladu malé obce lze ukázat dopady možných kombinací koeficientů

a osvobození.

Novela zákona o dani z nemovitostí je stále diskutovaným a aktuálním tématem, což

představuje hlavní důvod pro zjištění jejího dopadu v praxi. Na příkladu jedné konkrétní

obce v Karlovarském kraji bylo přesně spočítáno, v jakých částkách se může pohybovat

výnos daně z nemovitostí při různých kombinacích. Zvolená obec má necelých 400

obyvatel a její rozloha podle Českého statického úřadu tvoří 429 ha. Obec se nachází

v blízkosti Mariánských Lázní, patří ke klidným lokalitám, kam se v posledních letech

stěhovali lidé z města, aby unikli jeho ruchu. Na necelých 40% domů se stále vztahuje

osvobození na dobu 15 let.

Podle údajů z rozpočtu a podle dat z místně příslušného finančního úřadu výnos daně

z nemovitostí za rok 2007 činil 43 269 Kč, což znamená 1,6 % daňových příjmů obce a 1,2

% celkových příjmů. Je nezbytné připomenout, že údaje ČSÚ se liší od celkové zdaňované

plochy evidované na místně příslušném finančním úřadu. Podle získaných údajů je

zdaňovaná plocha přibližně 4x menší než celková evidovaná plocha. Důvodem může být

například skutečnost, že některé subjekty nepodávají daňové přiznání k dani z nemovitostí.

Jedná se o samotnou obec, stát a Pozemkový fond ČR. Dalším důvodem může být

nepodání daňového přiznání povinnými subjekty. Při veškerých dále uváděných

výpočtech používáme neměnnou strukturu daňového základu, a to i s vědomím určité

odchylky.

V obci se v současnosti využívá koeficient 1,5, který se uplatňuje u garáží, staveb

pro podnikatelskou činnost, staveb pro individuální rekreaci a staveb plnících doplňkovou

funkci k nim. Jestliže by koeficient využit nebyl, obec by v rozpočtu přišla o 4 533 Kč.

Vzhledem k reformám legislativy se obce od roku 2008 týká zvýšení korekčního

koeficientu z hodnoty 0,6 na hodnotu 1,0. Touto změnou vzroste výnos daně o 7 233 Kč.

59

Navíc je stále zachována možnost korekční koeficient o jednu kategorii zvednout, tedy

od roku 2008 na hodnotu 1,4. Tímto krokem by obec získala do rozpočtu dalších 7 233 Kč.

Nově vznikla možnost osvobodit zemědělskou půdu a trvalé travní porosty. Pokud by obec

pozemky osvobodila, snížil by se její příjem až o 7 049 Kč, tedy zhruba 16 % celkového

výnosu daně.

Velkou výzvu nepochybně představuje varianta vedoucí ke zvýšení výnosu daně

z nemovitostí, kterou lze uskutečnit díky místnímu koeficientu vztahujícímu se na všechny

nemovitosti v obci. Vycházejme ze skutečnosti, že v roce 2008 se korekční koeficient

automaticky zvedl na hodnotu 1,0. Ostatní kroky již závisí na rozhodnutí

zastupitelstva. Konkrétní částky možné výnosu daně jsou pro přehlednost uvedeny

v následující tabulce.

Tabulka 5: Výnos daně z nemovitostí v Kč stav v roce 2007 43 269

- bez koeficientu 1,5 38 736

odhad roku 2008 50 502

možnosti pro rok 2009

- zvýšení korekčního koeficientu na 1,4 57 735

- osvobození zemědělské půdy 43 453

- koeficient 2 91 936

- koeficient 3 137 902

- koeficient 4 183 868

- koeficient 5 229 835

Zdroj: Autor 43

Tabulka ukazuje maximálně možný výnos daně z nemovitostí, pokud by obec volila

nejvyšší koeficient, podíl daně by se zvýšil na zhruba 6 % celkových příjmů. V porovnání

s ostatními daňovými příjmy, které plynou do rozpočtu obce, představuje výsledná

částka 230 tis. Kč například téměř polovinu výnosu daně z příjmů fyzických osob

43 Na základě: ABERLOVÁ, L., Varianty výnosu daně z nemovitostí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-04]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/varianty-vynosu-dane-z-nemovitosti/.

60

ze samostatně výdělečné činnosti. I v případě zavedení nejvyššího koeficientu by výnos

daně z nemovitostí zůstal v pořadí až pátým nejvýnosnějším daňovým příjmem obce. 44

44 ABERLOVÁ, L. Varianty výnosu daně z nemovitostíí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-04]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/varianty-vynosu-dane-z-nemovitosti/.

61

10 Závěr

Přístup domácích vlád k jednotlivým daním se na světě velmi liší. V některých zemích

převládá názor, že majetkové daně nemají být téměř žádné, protože dochází u tohoto

majetku již k druhému zdanění, např. majetek, který je předmětem dědictví, byl získán

z příjmů zesnulého, ze kterého již za svého života zaplatil daň z příjmu, a stejný princip je

u ostatních majetkových daní. Jinde je vyzdvihována její solidární funkce ve společnosti.

Nejčastější majetkové daně v Evropské unii jsou: daň z pozemku, daň ze stavby, daň

dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a daň z bohatství. Každá země má jiný

počet a strukturu majetkových daní. Všechny majetkové daně nemají z hlediska celkového

daňového výnosu vliv jako DPH či daně z příjmů.

S výjimkou anglosaských zemí, Japonska a Koreje v dnešní době daň z nemovitostí

přežívá jako stále méně významná část veřejných financí, jelikož jde o zastaralou daňovou

koncepci. Jako náhražka daně z příjmů je již zbytečná. Ani argument o administrativní

jednoduchosti již dnes neplatí, v podmínkách vyspělých zemí je pravý opak pravdou.

Například v Řecku podle údajů OECD představují daně z nemovitostí jen 0,14 %

daňových příjmů, avšak 1,1 % nákladů na výběr daní

Změny daně z nemovitostí by měly být koncipovány s ohledem na posílení daňové

autonomie obcí. Významu daně z nemovitostí v obecních rozpočtech by napomohlo

využití daňového základu ve zjednodušeném hodnotovém vyjádření, efektivním z hlediska

daňové administrativy, jak ukazují zkušenosti zemí EU. Tato forma daňového základu je

nyní nově uplatňována také v Pobaltských státech. Ohodnocení pro účely daně

z nemovitostí by zároveň mohlo být využito i pro stanovení základu transferových daní.

V případě výrazného zvýšení daně z nemovitostí by zaplacená daň z nemovitostí měla být

nákladem i u příjmů ze závislé činnosti, jako v některých zemích EU. V ČR je platební

výměr stanoven na poplatníka, vhodnější je stanovení platebního výměru na nemovitost

používané v zemích EU, neboť lépe odpovídá potřebám praxe.

U daně dědické a darovací by vzhledem k zanedbatelnému výnosu obou těchto daní,

nejvhodnějším řešením, obdobně jako na Slovensku, bylo jejich zrušení. V případě

62

zachování obou těchto daní by bylo velmi vhodné vycházet z ohodnocení, které by bylo

použitelné pro daně z nemovitostí a zároveň odstranit současný neodůvodněný rozdíl

ve výši osvobození u první příbuzenské skupiny u daně dědické a daně darovací.

Zrušení daně z převodu nemovitostí by mohlo mít kladné dopady do bytové politiky,

pokud jde o nemovitosti určené pro bydlení. Pozitivně by se mohlo projevit také ve větší

mobilitě obyvatelstva a zprostředkovaně i v poklesu nezaměstnanosti. Byla by tak také

eliminována částečná duplicita s daní z příjmů.

Jak již bylo naznačeno, budoucnost některých majetkových daní je nejistá. Jejich úplné

zrušení však těžko můžeme předpokládat. Jedním z argumentů, ve prospěch daní je fakt, že

majetkové daně doplňují komplexnost daňových soustav konkrétních států.

63

11 Použité zdroje

Literatura

BAKEŠ, M. a kol. Finanční právo – čtvrté vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 784 s. ISBN 80-7179-431-7

HINDLS, R., HOLMAN, R. HRONOVÁ, S. a kol. Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 486 s. ISBN 80-7179-819-3.

MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009. Praha: Grada Publishing, 2009. 216 s. ISBS 978-80-247-2803-2.

RADVAN, M., Zákon o dani z nemovitostí a předpisy související. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 358 s. ISBN 80-7179-478-3.

RADVAN, M., Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 400 s. ISBN 978-80-7179-563-6.

Odborné práce

HANUŠ, Z. Daň z nemovitostí jako součást daňových příjmů obcí. Brno: M.U., 2007, s.11.

LÁCHOVÁ, L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.6

Internetové zdroje

OECD – organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online]. Poslední revize 2004 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: ttp://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_490.HTM OECD – organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online]. Poslední revize 2004 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: ttp://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=DA_490.HTM

KOHOUT, P., Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2005 [cit. 2009-03-04]. Dostupné z: www.penize.cz/17455-neefektivni-a-nespravedliva-dan-z-nemovitosti

64

Láchová L., Současnost a budoucnost majetkových daní v České republice a Evropské unii, 2006, str.4, Kolektiv autorů, Příloha k návrhu státního rozpočtu na rok 2007 [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-03-02] Dostupné na: www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ministerstvo_zav_ucet_mf.htmlMinisterstvo financí Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

Informace o činnosti daňové správy ČR v roce 2006[online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-11-01]. Dostupné z: http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_32835.html?vd=1

Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/

OECD. Revenue statistics [online]. Poslední revize 2005 [cit. 2009-20-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/11/0,2340,en_2649_201185_37504715_1_1_1_1,00.html Olson, O., Srovnání daně z nemovitostí v České republice a v Německu [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-01]. Dostupné z: http://www.soveko.cz/web/art_22187/srovnani-dane-z-nemovitosti-v-ceske-republice-a-v-nemecku.aspx Kypetová, J., V Polsku platí stát daň z nemovitostí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-02]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/polsko/ Aberlová, L. Varianty výnosu daně z nemovitostíí [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-14-04]. Dostupné z: http://www.obecnifinance.cz/clanek/varianty-vynosu-dane-z-nemovitosti/.

Výnos daně z nehnutelnosti [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-21-04]. Dostupné z: http://www.portal.gov.sk/Portal/sk/Default.aspx?CatID=39&etype=-1&aid=929

Legislativa

Zákon č. 76/1927 Sb., o přímých daních

Zákon č. 49/1948 Sb., o zemědělské dani

Zákon č. 80/1952 Sb., o domovní dani

Zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani

Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, ve znění pozdějších předpisů (zrušen)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

65

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve

znění pozdějších předpisů

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

Zákon č. 315/1993 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady

č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 242/1994 Sb., obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 65/2000 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 492/2000 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další

zákony, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon

o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 483/2001 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 576/2002 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 237/2004 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 669/2004 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další

zákony, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 179/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění

pozdějších předpisů

Zákon č. 217/2005 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění

pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona

o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 545/2005 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé

související zákony, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 112/2006 Sb. o změnách zákonů v souvislosti s přijetím zákona o životním

a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi

Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů s přijetím stavebního zákona a zákona

o vyvlastnění

66

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů

Zákon č. 296/2007 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventní zákon), ve znění

pozdějších předpisů a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím

Zákon č. 1/2009 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 317/1992 Zb., o nehnuteľnosti, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 582/2004 Zb., o miestných Dankách a miestnom poplatku za komunálne odpady

a drobné stavené odpady, ve znění pozdějších předpisů

Seznam obrázků

Obrázek 1: Podíl jednotlivých typů pozemků na výnosu daně z pozemků v ČR v roce 2003.............................................................................................................................................26 Obrázek 2: Struktura daňových příjmů obcí v ČR v roce 2003, 2006 a 2007.....................29 Obrázek 3: Výnos inkasa daně z nemovitostí v letech 1993-2008 v mil. Kč ......................31 Obrázek 4: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v letech 1993-2008 v %.............................................................................................................................................32 Obrázek 5: Podíl daně z nemovitostí na HDP v letech 1995-2007 v % ..............................33 Obrázek 6: Výnos daně z převodu nemovitostí v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč..........37 Obrázek 7: Daň z převodu nemovitostí – podíl na celkovém inkasu země v letech 1993-2008 v % ..............................................................................................................................38 Obrázek 8: Výnos daně darovací v ČR 1993-2008 v mil. Kč. ............................................40 Obrázek 9: Podíl daně darovací na celkovém daňovém příjmu ČR v letech 1993-2008 v %.............................................................................................................................................40 Obrázek 10: Výnos daně dědické v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč ...............................42 Obrázek 11: Podíl inkasa daně dědické na celkovém daňovém příjmu ČR v letech 1993-2008 v % ..............................................................................................................................42 Obrázek 12: Inkaso daní v ČR v letech 1993-2008 v mil. Kč .............................................45 Obrázek 13: Podíl z příjmů jednotlivých daní na celkovém daňovém inkasu země v letech 1993-2008 v %.....................................................................................................................46 Obrázek 14: Podíl jednotlivých daní na celkovém HDP země v letech 1995-2007 v % ....46 Obrázek 15: Podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu vybraných zemí v roce 1999 v % ...................................................................................................................50 Obrázek 16: Výnosy majetkových daní ve státech OECD jako podíl na celkových daňových příjmech zemí v roce 2005 ..................................................................................51 Obrázek 17: Výnos daně z nemovitostí na Slovensku v letech 1995-2002 v mil. SK. .......53

67

Seznam schémat

Schéma 1: Daňová soustava ČR ..........................................................................................14 Schéma 2: Klasifikace majetkových daní podle OECD ......................................................15

Seznam tabulek

Tabulka 1: Koeficient podle počtu obyvatel obce ...............................................................27 Tabulka 2: Výnosnost a výtěžnost daně z nemovitostí v letech 2000-2006 v ČR v mil.Kč.... ....................................................................................................................................32 Tabulka 3: Podíl pravidelné daně z nemovitostí na celkových příjmech místních rozpočtů a na hrubém domácím produktu ve vybraných evropských zemích a v České republice v %................................................................................................................................................48 Tabulka 4: Rozpočtové určení daní z nemovitostí v zemích EU a v ČR.............................49 Tabulka 5: Výnos daně z nemovitostí v Kč .........................................................................59

12 Přílohy

Příloha 1: Klasifikace daní podle OECD 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů 1100 daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů od jednotlivců 1110 z příjmů a ze zisků 1120 z kapitálových výnosů 1200 daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů od společnosti 1210 z příjmů a ze zisků 1220 z kapitálových výnosů 1300 položky, které nelze jednoznačně zařadit mezi 1100 a 1200

2000 Příspěvky na sociální zabezpečení 2100 zaměstnanci 2200 zaměstnavatelé 2300 samostatně výdělečná osoba nebo nezaměstnaná 2400 nezařaditelné do 2100, 2200 a 2300

3000 Daně z mezd a pracovních sil

4000 Daně majetkové 4100 pravidelné daně z nemovitého majetku 4110 domácnosti 4120 ostatní 4200 pravidelné daně z čistého jmění 4300 daně z nemovitostí dědické a darovací 4310 daně z nemovitostí a dědické 4320 daně darovací 4400 daně z finančních a kapitálových transakcí 4500 ostatní nepravidelné daně z majetku 4600 ostatní pravidelné daně z majetku

5000 Daně ze zboží a služeb 5100 daně z výroby, prodejů, převodů, leasingu a dodávek zboží a úpravy zboží 5110 daně všeobecné 5111 daň z přidané hodnoty 5112 daně prodejní (obratové) 5113 ostatní všeobecné daně ze zboží a služeb 5120 daně ze speciálních zboží a služeb 5121 spotřební daně 5122 zisky z fiskálních monopolů 5123 cla a dovozní daně 5124 vývozní daně 5125 daně z investičního zboží 5126 daně ze speciálních služeb 5127 ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí 5130 ostatní daně ze speciálního zboží a služeb 5200 daně z používání nebo povolení používání zboží nebo vykonávání určitých činností 5210 pravidelné daně 5211 placené domácnostmi z motorových vozidel 5212 placené ostatními subjekty z motorových vozidel 5213 ostatní pravidelné daně 5220 nepravidelné daně 5300 nezařaditelné do skupin 5100 a 5200

6000 Ostatní daně 6100 placené výhradně podniky 6200 placené jinými subjekty, než podniky, nebo neidentifikovatelné

Zdroj: OECD – organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, (Organization for

Economic Co-Operation and Development) Autor na základě: Třídění daní [online].

Poslední revize 2004

Příloha 2: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. Skupiny Daň činí při základu daně přes Kč do Kč - 1000000 1,00% 1000000 2000000 10000 Kč a 1,3 % ze základu přesahujícího 1000000 Kč 2000000 5000000 23000 Kč a 1,5 % ze základu přesahujícího 2000000 Kč 5000000 7000000 68000 Kč a 1,7 % ze základu přesahujícího 5000000 Kč 7000000 10000000 102000 Kč a 2,0 % ze základu přesahujícího 7000000 Kč 10000000 20000000 162000 Kč a 2,5 % ze základu přesahujícího 10000000 Kč 20000000 30000000 412000 Kč a 3,0 % ze základu přesahujícího 20000000 Kč 30000000 40000000 712000 Kč a 3,5 % ze základu přesahujícího 30000000 Kč 40000000 50000000 1062000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 40000000 Kč 50000000 a více 1462000 Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 50000000 Kč Při výpočtu daně dědické se výsledná částka vynásobí koeficientem 0,5. Zdroj: autor na základě MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009

Příloha 3: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do II. Skupiny Daň činí při základu daně přes Kč do Kč - 1000000 3,00% 1000000 2000000 30000 Kč a 3,5 %ze základu přesahujícího 1000000 Kč 2000000 5000000 65000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 2000000 Kč 5000000 7000000 185000 Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 5000000 Kč 7000000 10000000 285000 Kč a 6,0 % ze základu přesahujícího 7000000 Kč 10000000 20000000 465000 Kč a 7,0 % ze základu přesahujícího 1000000 Kč 20000000 30000000 1165000 Kč a 8,0 % ze základu přesahujícího 20000000 Kč 30000000 40000000 1965000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 30000000 Kč 40000000 50000000 2865000 Kč a 10,5 % ze základu přesahujícího 40000000 Kč 50000000 a více 3915000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 50000000 Kč Při výpočtu daně dědické se výsledná částka vynásobí koeficientem 0,5. Zdroj: autor na základě MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009

Příloha 4: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. Skupiny Daň činí při základu daně přes Kč do Kč - 1000000 7,00% 1000000 2000000 70000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 1000000 Kč 2000000 5000000 160000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 2000000 Kč 5000000 7000000 520000 Kč a 15,0 % ze základu přesahujícího 5000000 Kč 7000000 10000000 820000 Kč a 18,0 % ze základu přesahujícího 10000000 Kč 10000000 20000000 1360000 Kč a 21,0 % ze základu přesahujícího 10000000 Kč 20000000 30000000 3460000 Kč a 25,0 % ze základu přesahujícího 20000000 Kč 30000000 40000000 5960000 Kč a 30,0 % ze základu přesahujícího 30000000 Kč 40000000 50000000 8960000 Kč a 35,0 % ze základu přesahujícího 40000000 Kč 50000000 a více 12460000 Kč a 40,0 % ze základu přesahujícího 50000000 Kč Při výpočtu daně dědické se výsledná částka vynásobí koeficientem 0,5. Zdroj: autor na základě MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2009

Příloha 5: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 1993 - 2000 (v mil. Kč) Daň 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Daň dědická 13 55 91 97 116 146 148 122 Daň darovací 156 389 357 296 350 427 405 413

Daň z převodu nemovitostí 616 1 645 2 768 3 464 4 488 5 677 6 271 5 439 Daň z nemovitostí 3 434 3 658 3 778 3 991 3 938 4 138 4 271 4 455 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

Příloha 6: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2001 - 2008 (v mil. Kč) Daň 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Daň dědická 112 86 100 100 103 124 109 115 Daň darovací 475 601 648 818 510 604 692 345 Daň z převodu nemovitostí 5 834 7 171 8 025 9 461 7 494 7 788 9 774 9 950 Daň z nemovitostí 4 353 4 576 4 840 4 948 4 987 5 017 5 123 5 195 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

Příloha 7: HDP v milionech Kč

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 HDP 1466500 1683300 1811100 1996500 2080800 2189200 2352200 Zdroj: Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/

Příloha 8: HDP v milionech Kč

HDP 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2464400 2577100 2814800 2987700 3231600 3557700 Zdroj: Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Poslední revize 2009 Dostupné z: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/

Příloha 9: Podíl na celkovém inkasu daně

Daň 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Daň dědická 0,0056 0,0206 0,0303 0,0295 0,0341 0,0399 0,0378 0,0304 Daň darovací 0,0677 0,1457 0,1190 0,0902 0,1029 0,1168 0,1034 0,1030 Daň z převodu nemovitostí 0,2674 0,6163 0,9224 1,0551 1,3195 1,5531 1,6005 1,3571 Daň z nemovitostí 1,4909 1,3704 1,2590 1,2157 1,1578 1,1321 1,0901 1,1116 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

Příloha 10: Podíl na celkovém inkasu daně

Daň 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Daň dědická 0,0254 0,0182 0,0197 0,0181 0,0164 0,0196 0,0152 0,0156 Daň darovací 0,1079 0,1269 0,1276 0,1484 0,0812 0,0953 0,0967 0,0468 Daň z převodu nemovitostí 1,3253 1,5136 1,5807 1,7159 1,1926 1,2291 1,3652 1,3492 Daň z nemovitostí 0,9889 0,9659 0,9533 0,8974 0,7937 0,7918 0,7155 0,7045 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

Příloha 11: Procentuelní podíl příjmů jednotlivých daní na celkovém HDP

Typ daně 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Daň dědická 0,0062 0,0058 0,0064 0,0073 0,0071 0,0056 0,0048 Daň darovací 0,0243 0,0176 0,0193 0,0214 0,0195 0,0189 0,0202 Daň z převodu nemovitostí 0,1887 0,2058 0,2478 0,2843 0,3014 0,2484 0,2480 Daň z nemovitostí 0,2576 0,2371 0,2174 0,2073 0,2053 0,2035 0,1851 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky

Příloha 12: Procentuelní podíl příjmů jednotlivých daní na celkovém HDP

Typ daně 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Daň dědická 0,0035 0,0039 0,0036 0,0034 0,0038 0,0031 Daň darovací 0,0244 0,0251 0,0291 0,0171 0,0187 0,0195 Daň z převodu nemovitostí 0,2910 0,3114 0,3361 0,2508 0,2410 0,2747 Daň z nemovitostí 0,1857 0,1878 0,1758 0,1669 0,1552 0,1440 Zdroj: Inkaso daní v České republice [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2009-17-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky