SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Marketing a management
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA NA ÚROVNI STÁTNÍ SPRÁVY V RÁMCI PŘÍPRAV
PŘEDSEDNICTVÍ ČR V RADĚ EU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Jiřina Baroňová
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Věra Plhoňová, Ph.D.
Znojmo, duben 2009
Zadání bakalářské práce
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá organizační strukturou státní správy v rámci příprav a výkonu
předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Cílem práce je analyzovat
fungování vztahů mezi Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU Úřadu vlády České
republiky, centrálního koordinátora organizační a logistické podpory rezortů (ministerstev)
při pořádání předsednických akcí na území České republiky, dodavateli služeb a věcně
odpovědnými rezorty. První část práce je zaměřena na teoretická východiska pro
praktickou část. Praktická část se zabývá vyhodnocením nastaveného vnitrostátního
koordinačního mechanismu, srovnáním výsledků výzkumů Centra pro výzkum veřejného
mínění o informovanosti občanů České republiky o předsednictví České republiky v Radě
Evropské unie před a po jeho začátku, a poté navržením možných změn a vylepšení.
Abstract This bachelor´s thesis deals with the organisational structure of the state administration
during preparations and implementation of the Czech Presidency of the Council of the EU.
The aim of the thesis is to analyze the functionning of relationships between the Presidency
Section of the Office of the Government of the Czech Republic, being the central
co-ordinator of the organisational and logistical support to the individual Ministries
for the organisation of Presidential events in the Czech Republic, the suppliers
and the relevant Ministries. The first part of the paper focuses on theoretical background
for the following practical part. The practical part discusses the evaluation of the national
co-ordination mechanism, comparison of results of the research implemented by the Centre
for the Public Opinion Research on how Czech citizens had been informed about the Czech
Presidency in the Council of the EU before its beginning and after it. It also proposes
possible changes and improvements.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Organizační struktura na úrovni státní
správy v rámci příprav předsednictví ČR v Radě EU vypracovala samostatně pod vedením
Ing. Věry Plhoňové, Ph.D., s použitím literárních a informačních zdrojů uvedených
v seznamu použité literatury.
Ve Znojmě dne 27. dubna 2009
..............................................................
vlastnoruční podpis autorky
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Ing. Věře Plhoňové,
Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi při zpracování bakalářské práce velmi
pomohly.
Obsah: ÚVOD....................................................................................................................................8 Cíl práce a metodika ..............................................................................................................9 1 TEORETICKÁ ČÁST .....................................................................................................10
1.1 Organizační vymezení veřejné správy......................................................................10 1.2 Ústřední státní správa................................................................................................10
1.2.1 Vláda České republiky.......................................................................................11 1.2.2 Úřad vlády České republiky ..............................................................................11 1.2.3 Ministerstva .......................................................................................................11
1.3 Evropská integrace....................................................................................................12 1.3.1 Zvláštnosti evropské integrace...........................................................................13 1.3.2 Evropská společenství........................................................................................14
1.4 Evropská unie ...........................................................................................................14 1.4.1 První pilíř EU.....................................................................................................15 1.4.2 Druhý a třetí pilíř EU.........................................................................................16 1.4.3 Členské státy EU................................................................................................17 1.4.4 Kandidátské a potenciální kandidátské země ...................................................18 1.4.5 Historie vztahu České republiky k EU ..............................................................18
1.5 Instituce ES/EU.........................................................................................................18 1.5.1 Evropská komise................................................................................................19 1.5.2 Evropský parlament ...........................................................................................20 1.5.3 Evropská rada ....................................................................................................22 1.5.4 Rada EU.............................................................................................................22
1.6 Předsednictví Evropské unie.....................................................................................25 1.6.1 Historie Předsednictví........................................................................................25 1.6.2 Nároky kladené na předsednickou zemi ............................................................27
2 PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................28 2.1 České předsednictví v Radě Evropské unie..............................................................28
2.1.1 Etapy předsednictví v ČR ..................................................................................28 2.1.2 Model organizace předsednictví ČR v Radě EU ...............................................29
2.2 Struktura vnitrostátního koordinačního mechanismu ...............................................30 2.3 Role jednotlivých orgánů a institucí během českého předsednictví .........................31
2.3.1 Místopředseda vlády pro evropské záležitosti a jemu podřízené sekce.............31 2.3.2 Ministerstvo zahraničních věcí ČR....................................................................33 2.3.3 Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu .........................34 2.3.4 Výbor pro Evropskou unii .................................................................................35 2.3.5 Centrální organizační skupina ...........................................................................36 2.3.6 Sektorová ministerstva (rezorty)........................................................................37 2.3.7 Parlament České republiky ................................................................................37 2.3.8 Prezident České republiky .................................................................................37
2.4 Finanční a personální zajištění předsednictví ČR v Radě EU ..................................38 2.5 Medializace a prezentace českého předsednictví......................................................40 2.6 Výzkum veřejného mínění........................................................................................42 2.7 Analýza z pohledu organizačního zajištění českého předsednictví v Radě EU na Ministerstvu spravedlnosti ČR.........................................................................................58
2.7.1 Organizace příprav a výkon předsednictví ČR v Radě EU ...............................59 2.7.2 Úsporná opatření týkající se výdajů centrálního koordinátora českého předsednictví v Radě EU .............................................................................................64
2.7.3 Návrh změn v modelu vnitrostátního koordinačního mechanismu předsednictví ČR v Radě EU..............................................................................................................66 2.7.4 Současná politická situace .................................................................................68
ZÁVĚR ................................................................................................................................69 POUŽITÉ ZDROJE.............................................................................................................71 PŘÍLOHY
8
ÚVOD
Česká republika se od 1. května 2004 stala členským státem Evropské unie. Přijetí České
republiky do Evropské unie je jednou z nejvýznamnějších událostí v dějinách naší země,
ovlivňující život každého občana.
Česká republika, jako druhá v pořadí z členských zemí Evropské unie, které přistoupily
k EU od 1. května 2004, převzala od 1. ledna 2009 předsednictví v Radě Evropské unie.
Předsednictvím se obecně rozumí předsedání jedné členské země v Radě Evropské unie
a střídající se po šesti měsících. Předsednictví České republiky navazuje na předsednictví
vykonávané Francií a tuto funkci bude Česká republika k 1. červenci 2009 předávat
Švédsku.
Předsednickou roli Česká republika vykonává poprvé, po pouze čtyřleté zkušenosti
s členstvím v Evropské unii. Je zřejmé, že výkon předsednictví klade mimořádné nároky
na celou státní správu České republiky, jak z hlediska volby priorit, tak po stránce
personální, finanční, logistické, komunikační a bezpečnostní. Hlavně v předsedající zemi,
ale i po celém světě, je zapotřebí koordinovat velký počet setkání a konferencí. Proto
je nutná dokonalá příprava státní správy, která je zpravidla zahajována přibližně dva roky
před samotným začátkem výkonu předsednictví v Radě EU.
Česká republika se během předsedání Radě Evropské unie bude nepochybně těšit
mimořádnému zájmu domácích i světových médií. Z tohoto důvodu je třeba komunikaci
a prezentaci českého předsednictví pečlivě koordinovat s jednotlivými subjekty
podílejícími se na přípravách a samotném průběhu předsednictví ČR v Radě EU.
Předsednictví je provázeno jednotným vizuálním stylem a jsou využívány nejrůznější
prostředky propagace a medializace.
Předsednictví v Radě Evropské unie představuje pro Českou republiku významnou
příležitost ke své prezentaci a zviditelnění i po stránce kulturní a turistické. Způsob, jakým
se tohoto úkolu zhostí, ovlivní image České republiky na dlouhou dobu po skončení
předsednictví.
9
CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je popsat organizační strukturu státní správy v rámci příprav
a výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, analyzovat fungování
nastaveného vnitrostátního koordinačního mechanismu předsednictví ČR v Radě EU a poté
navrhnout případné možné změny a zlepšení.
Cíle: 1. definování základních pojmů z oblasti státní správy a pojmů týkajících se EU
2. zhodnocení fungování nastaveného vnitrostátního koordinačního mechanismu
3. navržení případných možných změn ke zlepšení spolupráce jednotlivých aktérů
zodpovědných za bezproblémový průběh českého předsednictví v Radě EU
Metodika: Cíl č. 1
Pro naplnění tohoto cíle (teoretickou část) využiji široké nabídky dostupné literatury a další
dostupné informační zdroje, které by měly položit základ hlubšímu pochopení dané
problematiky a seznámit s obecně platnými informacemi a mechanismy, které se týkají
Evropské unie a předsednictví členských zemí.
Cíl č. 2
Pro zhodnocení fungování nastaveného koordinačního mechanismu předsednictví ČR
v Radě EU budu vycházet z daného modelu organizace českého předsednictví
a ze způsobu finančního a personálního zajištění činností v rámci příprav a výkonu
předsednictví ČR v Radě EU. Na základě výsledků výzkumů Centra pro výzkum veřejného
mínění na téma „Občané o předsednictví ČR v Radě Evropské unie“, provedu srovnání
informovanosti občanů České republiky o předsednictví ČR v Radě EU před a po jeho
začátku.
Cíl č. 3
Na základě získaných poznatků a vlastních zkušeností získaných během působení v týmu
zodpovědného za organizační stránku příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU
na Ministerstvu spravedlnosti ČR navrhnu případná možná zlepšení, která by mohla vést
k efektivnějšímu využití finančních prostředků i personálních zdrojů.
10
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Organizační vymezení veřejné správy Z organizačního hlediska můžeme veřejnou správu charakterizovat jako formální instituci
nebo také soubor institucí. Dá se říci, že veřejná správa je instituce, která je založena
na právu. Právo ji vytváří, mění, ruší a stanoví sankce. Veřejná správa jako správa
veřejných záležitostí ve státě se pak člení na státní správu a veřejnou samosprávu a ostatní
veřejnou správu. Státní správa může být vykonávána orgány přímo nebo nepřímo a jsou
pro ni typické vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Organizační struktura státní správy
se neustále mění v závislosti na etapách historického vývoje společnosti, na vnitřních
a vnějších podmínkách vývoje, na požadavcích společnosti apod.1
Základními subjekty veřejné správy jsou stát a veřejnoprávní korporace – obce, kraje,
profesní komory, které jsou ve veřejné správě představitelé a nositelé veřejné moci. Oba
tyto subjekty realizují svoje postavení ve veřejné správě navenek prostřednictvím svých
orgánů – ministerstva, jiné ústřední správní úřady, orgány územní samosprávy, fyzické
osoby. Každý vykonavatel veřejné správy je samostatnou organizační jednotkou, která
je částí subsystému a ten součástí organizace veřejné správy jako celku.2
1.2 Ústřední státní správa Soustavu ústřední státní správy tvoří ministerstva a jiné ústřední správní úřady s celostátní
působností, jako přímí vykonavatelé státní správy. Výše uvedené orgány jsou „organizační
složky státu“, které mají působnost a pravomoc na celém území státu.3
Ministerstva a ústřední správní úřady jsou zpravidla vnitřně členěny na sekretariáty,
organizační, personální, ekonomické, technické, informační a další útvary, dále na sekce,
odbory, oddělení apod. Vykonávají zákonem svěřenou působnost, jsou odvolacím orgánem
proti rozhodnutí nižších správních orgánů a také kontrolují činnost podřízených orgánů.4
1 HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3 2 tamtéž 3 tamtéž 4 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1
11
1.2.1 Vláda České republiky
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedy
vlády a ministrů. Předseda vlády je jmenován prezidentem republiky a na jeho návrh jsou
jmenováni ostatní členové vlády a jsou pověřeni řízením ministerstev a jiných úřadů.
Vláda rozhoduje ve sboru formou usnesení. Organizace činnosti vlády a řízení schůzí
přísluší jejímu předsedovi, kterého pak zastupuje místopředseda vlády nebo jím pověřený
člen vlády.5
1.2.2 Úřad vlády České republiky
Úkoly týkající se odborného, organizačního a technického zabezpečení vlády plní Úřad
vlády České republiky, který má postavení správního úřadu a je ústředním orgánem státní
správy. V čele Úřadu vlády stojí vedoucí jmenovaný a odvolávaný vládou. Vláda si také
může zřizovat poradní orgány, složené z členů vlády a dalších odborníků, které plní
koordinační, konzultační nebo odborné úkoly. Poradními orgány jsou např. Rada vlády
pro národnostní menšiny, Rada pro výzkum a vývoj, Výbor pro Evropskou unii, Vládní
dislokační komise a další. Stálým poradním orgánem vlády je Legislativní rada vlády,
v jejímž čele stojí člen vlády.6
1.2.3 Ministerstva
V současnosti máme v České republice tato ministerstva: Ministerstvo financí,
Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo
kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo
spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo
pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního
prostředí, Ministerstvo dopravy.7
V čele ministerstva stojí ministr, jako člen vlády. Řídí ministerstvo a odpovídá za jeho
činnost vládě. Vnitřní organizace ministerstva je ponechána v pravomoci ministra. Ten
si zřizuje různé poradní orgány ministerstva, nejen z řad pracovníků ministerstva,
5 HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3 6 tamtéž 7 tamtéž
12
ale i jiných orgánů, případně i z řad soukromých osob, podle jejich odbornosti. Vedle
těchto orgánů jsou zřizovány i různé pracovní skupiny.8
1.3 Evropská integrace Integrace se začala výrazně prosazovat po druhé světové válce. Hospodářskou integrací
se rozumí proces spojený s odstraňováním bariér, které ztěžují vzájemné obchodní styky
(cla a jiné překážky) mezi státy. Dochází ke slučování oddělených národních trhů, vzniká
tak větší, rozsáhlejší trh přinášející výhody všem zúčastněným státům, které si však
ponechávají svou samostatnost. Stejný význam má pro rozvoj integračního procesu
politický zájem zúčastněných zemí o těsnější spolupráci. Politická vůle je rozhodujícím
faktorem obzvláště při přechodu od nižšího integračního stupně k vyššímu, dále
i při rozšiřování integračního seskupení o další země.9
Ekonomický přínos integračního spojení zemí je nepřehlédnutelný. Při existenci většího
trhu lze vyrábět větší objem produkce, podniky mohou dosahovat optimálního rozsahu
výroby. Na takovém trhu se současně zvětšuje počet jeho účastníků, čímž
se zostřuje konkurence. Ve výsledku to prospívá konečnému uživateli nebo spotřebiteli,
rychleji postupuje inovace výrobků, zvyšuje se kvalita, zvětšuje se výběr zboží a služeb
a zpravidla dochází k poklesu cen.10
V západní Evropě byly po druhé světové válce podnětem k rozvoji integrace také politické
pohnutky, snaha odstranit ekonomický základ a příčiny konfliktů mezi velkými zeměmi,
které v tomto století přerostly do dvou světových válek. Jednalo se především o nalezení
cest a prostředků, které by nahradily dřívější soupeření dvou významných zemí Evropy,
Francie a Německa, mírovou spoluprací. K rozvoji integrace dále přispěl i výsledek druhé
světové války. Pozice západní Evropy byly oslabeny, neboť ve světě začaly dominovat dvě
supervelmoci – Spojené státy americké a Sovětský svaz. Proces integrace měl stmelit
a posílit postavení západoevropských zemí v Evropě (vůči Sovětskému svazu) a přispět
8 HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3 9 HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 10 tamtéž
13
k upevnění jejich ekonomické váhy ve světě (vůči Spojeným státům a později
i Japonsku).11
1.3.1 Zvláštnosti evropské integrace
Jedinečnost evropské integrace tkví v tom, že jejím cílem je sdružit země s dlouhou vlastní
historií, kulturou a tradicemi, které sice mají celou řadu společných rysů, ale zároveň
se v mnoha ohledech odlišují. Nejdůležitějším a politicky nejambicióznějším cílem
evropské integrace je vytvořit z Evropy kontinent míru, vyloučit válku jako prostředek
řešení sporů mezi členskými státy a přispět k mírovému vývoji na celém evropském
kontinentu. Neoddělitelnou součástí uvedeného cíle je zajištění hospodářské prosperity
a růstu životní úrovně obyvatel členských států.12
Západoevropská integrace vznikla a největší rozvoj zaznamenala v období tzv. „studené
války“. Vojenská a ideologická hrozba sovětského komunismu a naproti tomu podpora
Spojených států působily jako důležité stmelující a sjednocující faktory urychlující
integrační proces.13
Integrační proces po druhé světové válce je kompromisem mezi dvěma přístupy
k integraci. První přístup (prosazovaný od počátku státy kontinentální Evropy, zejména
státy Beneluxu, Francie, SRN a Itálie) usiluje o integraci vedoucí k jednotné Evropě,
o větší sdílení suverenity a vytvoření nadstátních institucí až po hospodářskou a měnovou
unii se společnou měnou v oblasti ekonomické a politickou unii v oblasti zahraniční
politiky a obrany. Naproti tomu druhý přístup (tradičně prosazovaný Velkou Británií
s podporou některých menších, zejména skandinávských zemí) klade důraz na vytvoření
oblasti volného obchodu v oblasti ekonomické a na mezivládní spolupráci v oblasti
politické, při zachování státní suverenity členských států.14
11 HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 12 tamtéž 13 tamtéž 14 tamtéž
14
1.3.2 Evropská společenství
Tyto dva přístupy k integraci vyústily ve vytvoření dvou typů integračních organizací
– struktur s nadnárodními institucemi a sdílenou suverenitou: Evropské společenství uhlí
a oceli (ESUO), Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství
pro atomovou energii (EUROATOM).15
ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli) bylo založeno tzv. Pařížskou smlouvou,
podepsanou v roce 1951 a jeho činnost byla ukončena v roce 2002.
EHS (Evropské hospodářské společenství) a EUROATOM (Evropské společenství
pro atomovou energii) byly založeny příslušnými Smlouvami (zvanými Římské),
podepsanými v r. 1957. Smlouva o založení EHS byla v r. 1993 přejmenována
na Smlouvu o založení ES (SES).
1.4 Evropská unie Evropská unie (EU) vznikla v roce 1993 na základě podpisu Smlouvy o Evropské unii
(SEU, zvané též Maastrichtská, vstoupila v platnost 1. listopadu 1993 po ratifikaci
členskými zeměmi).16
Cíle Evropské unie byly smlouvou charakterizovány takto:
- podporovat vyvážený a dlouhodobý hospodářský a sociální pokrok, zejména
vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posílením hospodářské a sociální
soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, která v dlouhodobější
perspektivě zahrnuje i jednotnou měnu,
- upevňovat identitu Unie na mezinárodní úrovni, zejména prostřednictvím společné
zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP),
- rozvíjet úzkou spolupráci v oblastech justice a vnitřních věcí,
- účinněji chránit práva a zájmy obyvatel členských států zavedením občanství
Unie.17
15 HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 16 HAD, M., PIKNA, B. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001. 86 s. ISBN 80-86345-06-8 17 tamtéž
15
Smlouva o EU je předělem ve vývoji integračního procesu. Novým cílem integračního
procesu v ekonomické oblasti je vytvoření hospodářské a měnové unie a ten je doplněn
o spolupráci v oblasti politické. Spojuje dva odlišné modely mezinárodní spolupráce:
integrační model Evropských společenství (ES) s nadstátními prvky, rozvíjený na základě
sdílené suverenity, a model založený na tradiční mezivládní spolupráci, založený
na respektování státní suverenity členských států. Tyto modely zahrnují tři oblasti: první
vychází ze smluv o ES, zahrnující převážně oblast ekonomickou, druhá zahrnuje oblast
zahraniční a bezpečnostní politiky a třetí oblast justice a vnitřních věcí. Zmíněné tři oblasti
jsou označovány za pilíře EU.18
Evropská unie tyto oblasti spolupráce někdy přirovnává ke společnému domu, ve kterém
evropské národy žijí pod společnou střechou. Struktura této stavby se často přirovnává
antickému chrámu (tzv. Maastrichtský chrám), kde základ tvoří členské státy a zakládající
smlouvy. Z nich pak vyrůstají tři pilíře coby oblasti spolupráce a jejich svorníkem
- střechou, pod níž se odehrává život ve společném evropském domě, jsou instituce EU.19
1.4.1 První pilíř EU
První pilíř tvoří nejvýznamnější část Evropské unie, Evropská společenství. Jsou
subjektem mezinárodního práva a ve stanovených oblastech mohou uzavírat mezinárodní
smlouvy, které zavazují členské státy. V rámci ES fungují instituce nadstátního charakteru
a platí v nich právo ES, zvané též komunitární právo, které je za daných okolností
nadřazené právu jednotlivých členských zemí.20 Jádro ES tvoří vnitřní trh se svými
svobodami (volný pohyb zboží, volný pohyb pracovních sil, svoboda usazování, volný
pohyb služeb a kapitálu, volný platební styk) a dále pravidla jeho hospodářské soutěže.
V rámci prvního pilíře jsou politiky EU rozděleny na společné (náleží do výlučné
pravomoci EU), sdílené (postupuje se podle kontextu problematiky, kdy se posuzuje,
zda výsledky příslušné činnosti budou efektivněji dosaženy na nadnárodní úrovni nebo
v rámci členských států a členské státy zde mohou vydávat vlastní legislativu pouze tehdy,
neexistuje-li již společná evropská úprava) a doplňující (zde EU respektuje suverenitu
18 HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 19 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 20 HAD, M., PIKNA, B. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001. 86 s. ISBN 80-86345-06-8
16
rozhodování členských států a do provádění činností vstupuje jen jako doplňující
a koordinační subjekt, neharmonizuje však zde nijak legislativu členských států).21
Rozhodování v prvním pilíři má nadnárodní charakter, protože členské státy se zavázaly
respektovat opatření navržená, přijatá a posuzovaná nadnárodními institucemi. Jedná
se o Evropskou komisi (EK), Evropský parlament (EP) a Evropský soudní dvůr (ESD).
Evropská rada (ER) a Rada EU mají mezivládní charakter, protože jsou složeny
ze zástupců členských zemí hájících ryze národní zájmy.22
1.4.2 Druhý a třetí pilíř EU
Druhý a třetí pilíř EU mají odlišný charakter, jsou budovány na principu mezivládní
spolupráce. Instituce EU jsou do činnosti druhého a třetího pilíře zapojeny, nejsou však
tvůrci legislativy zavazující členské země.23
Druhý pilíř – společná zahraniční a bezpečností politika (SZBP) se týká oblasti, která
je považována tradičně za důležitou součást suverenity států. Integrace v této oblasti
postupuje ve srovnání s oblastí ekonomickou pomaleji a rozvíjí se na bázi mezivládní
spolupráce, která vyžaduje souhlasný přístup všech zúčastněných států a nevede
k vytváření nadstátních orgánů a institucí. Společné orgány vytvořené pro ES, tj. Evropská
komise a Evropský parlament, jsou sice do SZBP zapojeny, hrají zde však omezenou
úlohu.24
Třetí pilíř – policejní a justiční spolupráce v trestních věcech se týká zajištění prostoru
svobody, bezpečnosti a práva pro všechny občany EU společným postupem, a to zejména
prevencí a bojem proti kriminalitě (obzvláště proti terorismu, obchodu s lidmi, ilegálnímu
obchodu se zbraněmi a drogami, proti korupci a podvodům), proti rasismu a xenofobii.
V justiční oblasti jde o ulehčení a urychlení spolupráce při soudních procesech, při výkonu
rozhodnutí, usnadnění vydávání osob mezi členskými státy, určení minimálních pravidel
21 ABC práva Evropských společenství. Praha: Informační centrum Evropské unie, [2004]. 116 s. ISBN 80-239-2561-X 22 LACINA, L. a kol. Minimum o regionální a strukturální politice EU. Praha: Úřad vlády ČR, 2004. 263 s. ISBN 80-86734-23-4 23 HAD, M., PIKNA, B. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001. 86 s. ISBN 80-86345-06-8 24 tamtéž
17
vztahujících se k základním charakteristikám skutkových podstat trestných činů a dále
k trestům na poli organizovaného zločinu, terorismu a obchodu s drogami.25
1.4.3 Členské státy EU
Evropská unie má v současnosti 27 členských států s celkovou rozlohou 4 314 000 km²,
přibližně 496 miliónů obyvatel a HDP stejně vysoké jako USA26.
Počet členů Evropského společenství/Evropské unie se postupně rozrůstal z původních
šesti na současných sedmadvacet členských států:
- zakládající státy: Belgie, Francie, Lucembursko, Itálie, Německo a Nizozemí (1951),
- první rozšíření: Dánsko, Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska
(1973),
- druhé rozšíření: Řecko (1981),
- třetí rozšíření: Portugalsko a Španělsko (1986),
- čtvrté rozšíření: Finsko, Rakousko a Švédsko (1995),
- páté rozšíření: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta,
Polsko, Slovinsko a Slovensko (2004),
- šesté rozšíření: Rumunsko a Bulharsko (2007).27
Kompetence členských zemí nejsou Evropskou unií nijak dotčeny v těchto oblastech:
- veřejná správa,
- vnitřní organizace státu,
- ozbrojené síly,
- národní identita,
- veřejný pořádek a bezpečnost,
- trestní justice,
- mzdová politika,
- zdravotnictví, lékařská péče.28
25 ABC práva Evropských společenství. Praha: Informační centrum Evropské unie, [2004]. 116 s. ISBN 80-239-2561-X 26 Wikipedia [online]. Poslední revize 11. 2. 2009 [cit. 2009-2-14]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie> 27 LACINA, L. a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 28 LACINA, L. a kol. Minimum o regionální a strukturální politice EU. Praha: Úřad vlády ČR, 2004. 263 s. ISBN 80-86734-23-4
18
1.4.4 Kandidátské a potenciální kandidátské země
V současnosti jsou tři země, které získaly oficiální statut kandidátské země - Chorvatsko,
Turecko a Makedonie. Jako potencionální kandidátské země pro vstup do EU jsou Albánie,
Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo.29
1.4.5 Historie vztahu České republiky k EU
Po pádu železné opony se československá reprezentace zaměřila na vztah s Evropským
společenstvím (ES), který považovala za jednu z hlavních priorit. Výsledkem nového
směřování zahraniční politiky bylo sjednání asociační dohody s ES (a jeho členskými
státy) na konci roku 1991. Z důvodu rozdělení státu však nebyla tato smlouva nikdy
ratifikována a Česká republika musela vyjednat novou dohodu, která vstoupila v platnost
po ratifikaci v únoru 1995 a upravovala vztahy mezi Českou republikou a EU až do konce
roku 2004. V roce 1996 podala Vláda České republiky přihlášku do EU a o rok později
na lucemburském summitu rozhodla Evropská rada o zahájení přístupových rozhovorů
se skupinou šesti kandidátských států, která zahrnovala i Českou republiku.30
Vyjednávání o vstupu České republiky do EU byla koordinována Výborem pro evropskou
integraci a ustavenými odbory na Ministerstvu zahraničních věcí ČR (MZV ČR).
Pro samotné vyjednávání byl založen na MZV ČR vyjednávací tým pod vedením státního
tajemníka Pavla Teličky. Přístupovou smlouvu dojednali zástupci České republiky
na kodaňském summitu v prosinci roku 2002 a v červnu následujícího roku byla
předložena občanům ke schválení v celostátním referendu, prvním v historii země. Při 55%
účasti se více než 77 % hlasujících občanů České republiky vyjádřilo kladně. Členem EU
se tak Česká republika stala k 1. květnu 2004.31
1.5 Instituce ES/EU Již na počátku integrace bylo rozhodnuto, že Evropská společenství budou řízena vlastními
institucemi, z nichž některé budou působit nezávisle na členských zemích. Toto pojetí
je odlišné od většiny ostatních mezinárodních organizací, ve kterých obvykle funguje
29 Wikipedia [online]. Poslední revize 11. 2. 2009 [cit. 2009-2-14]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie> 30 ROVNÁ, L., KASÁKOVÁ, Z., VÁŠKA, J. Evropská unie v členských státech a členské státy v Evropské unii: europeizace vybraných zemí EU. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia; VIP Books, 2007. 333 s. ISBN 978-80-7379-014-11 (Eurolex Bohemia) a ISBN 978-80-87134-10-8 (VIP Books) 31 tamtéž
19
pouze sekretariát a mezivládní konference, která se schází dle potřeby. Vlastní soustava
orgánů se pak stává jedním z nejvýraznějších znaků EU, který přispívá k jejímu
unikátnímu charakteru (sui generis = svého druhu, mající svérázný charakter).32
Evropská unie není federací. Dokazuje to, mimo jiné, ponechání suverenity na úrovni
členských států. V zakládajících smlouvách státy však i přesto některé vymezené části své
suverenity přenášejí na nadnárodní úroveň (např. evropská měnová politika – společná
měna euro), v ostatních oblastech alespoň koordinují svoji činnost (např. společná
zahraniční a bezpečnostní politika).33
Evropská unie je založená na institucionálním systému, v jehož rámci členské země
pro řešení vymezených otázek delegují část své svrchovanosti na nezávislé instituce, které
reprezentují zájmy EU jako celku, členských států a jejich občanů. Evropská komise
sleduje společné zájmy EU jako celku, naproti tomu k národním zájmům zemí přihlíží
ve své činnosti Rada EU a Evropský parlament. Zmíněný „institucionální trojúhelník“
je doprovázen dalšími dvěma institucemi: Evropským soudním dvorem a Účetním
dvorem.34
1.5.1 Evropská komise
Evropská komise (EK) představuje exekutivní složku EU a dá se připodobnit k vládě
– stejně jako vláda, i EK má „ministry“ (komisaře), kteří spravují svůj resort (generální
ředitelství – DG)35.
EK je nezávislá na vnitrostátních vládách jednotlivých členských států. Jejím úkolem
je zastupovat a chránit zájmy EU jako celku. Jako výkonná složka EU odpovídá
za provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU, tzn. řízení každodenních
32 ZBÍRAL, R. Institucionální rámec Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha: Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-682-2 33 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 34 CIHELKOVÁ, E. a kol. Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 396 s. ISBN 80-245-0854-0 35 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9
20
činností EU - provádění jejích politik, řízení jejích programů a vydávání jejích finančních
prostředků.36
Nová Evropská komise je jmenována každých pět let, a to do šesti měsíců po volbách
do Evropského parlamentu. Nejbližší volby proběhnou v letošním roce. Neformálně jsou
členové EK nazýváni „komisaři“ (každá země má jednoho komisaře, je jich tedy 27) a jako
členové EK musí jednat v zájmu EU jako celku a nemají přihlížet k zájmům jednotlivých
zemí. Každodenní práci EK vykonávají administrativní úředníci, odborníci, překladatelé,
tlumočníci a pracovníci sekretariátu, celkem se jedná o 23 000 evropských úředníků.37
1.5.2 Evropský parlament
Evropský parlament (EP) zastupuje občany EU a je jednou z nejdůležitějších institucí EU,
od roku 1979 jsou jeho poslanci voleni v přímých volbách38.
EP je jedinou přímo volenou institucí, poslanci jsou voleni v jednotlivých členských
státech přímo na pětileté období. Zastoupení v EP se řídí počtem obyvatel jednotlivých
členských zemí, přičemž zastoupení malých a středních států je zvýhodněno oproti státům
velkým. Členové EP se nesdružují podle národnosti, ale zasedají podle politické
příslušnosti. Současný parlament má 785 členů ze všech 27 členských států EU.39
36 Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://europa.eu/institutions/inst/comm/index_cs.htm> 37 Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://europa.eu/institutions/inst/comm/index_cs.htm> 38 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 39 HAD, M. a kol. Česká republika v Evropské unii: členství, přínosy, výzvy. Praha: Linde, 2006. 200 s. ISBN 80-7201-611-3
21
Tabulka 1: Počet křesel v Evropském parlamentu podle politických frakcí k 1. září 2007
Politická frakce Počet křesel Evropská lidová strana (křesťanští demokraté) a Evropští demokraté 278 Socialistická skupina 216 Aliance liberálů a demokratů pro Evropu 104 Unie pro Evropu národů 44 Zelení/Evropská svobodná aliance 42 Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice 41 Skupina nezávislých/demokracie 24 Identita, tradice a suverenita 23 Nezařazení poslanci a dočasně neobsazená křesla 13 Celkem 785
Zdroj: Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://europa.eu/institutions/inst/parliament/index_cs.htm>
Tabulka 2: Počet křesel v Evropském parlamentu podle zemí (volební období 2009–2014)
Země Počet křesel Země Počet křesel Belgie 24 Malta 5 Bulharsko 18 Německo 99 Česká republika 24 Nizozemsko 27 Dánsko 14 Polsko 54 Estonsko 6 Portugalsko 24 Finsko 14 Rakousko 18 Francie 78 Řecko 24 Irsko 13 Rumunsko 35 Itálie 78 Slovensko 14 Kypr 6 Slovinsko 7 Litva 13 Španělsko 54 Lotyšsko 9 Spojené království 78 Lucembursko 6 Švédsko 19 Maďarsko 24 Celkem 785
Zdroj: Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://europa.eu/institutions/inst/parliament/index_cs.htm>
EP funguje jako kontrolní a poradní orgán EU a vystupuje jako strážce evropských zájmů
a ochránce práv občanů EU. Občané se mohou na něj obracet individuálně nebo kolektivně
formou petic a žádat nápravu křivd v záležitostech, které spadají do sféry působnosti EU.40
40 HAD, M. a kol. Česká republika v Evropské unii: členství, přínosy, výzvy. Praha: Linde, 2006. 200 s. ISBN 80-7201-611-3
22
EP má tři pracoviště, oficiální sídlo se nachází ve Štrasburku, kde se „europoslanci“
scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Mezi plenárními zasedáními se pak
scházejí také ve dvaceti stálých výborech v Bruselu. Sídlo předsednictví EP a generální
sekretariát se nachází v Lucemburku. Jako jediný orgán se schází a rokuje veřejně.
Rozpravy, názory a usnesení jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie.
Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech
23 oficiálních jazycích Evropské unie.41
1.5.3 Evropská rada
Evropskou radu, která zasedá dvakrát ročně, tvoří hlavy států či předsedové vlád všech
členských států EU a předseda Evropské komise. Jedná se o nejvyšší politický orgán
fakticky nadřízený i Radě EU, jehož úkolem je rozhodovat o nejzávažnějších politických
a ekonomických otázkách a stanovovat cíle pro další rozvoj a určovat všeobecné
směřování EU. Po každé vrcholné schůzce (summitu) Evropské rady podává její předseda
zprávu Evropskému parlamentu.42
Předsednictví Evropské rady se odvozuje od předsednictví Rady EU. Na setkání Evropské
rady jsou prezentovány národní zájmy členských států EU. Jednání se řídí mezivládním
principem zaručujícím rovnost a suverenitu všech členských států.43
1.5.4 Rada EU
Rada EU (dříve Rada ministrů) je spolu s Evropskou komisí a Evropským parlamentem
součástí základního institucionálního trojúhelníku EU. Jde o rozhodovací orgán EU
s výkonnými a hlavně zákonodárnými pravomocemi, reprezentujícími členské státy.
Skládá se z jednoho zástupce každé členské země na ministerské úrovni (ministři vlád
jednotlivých členských států EU). Je nestálým kolektivním orgánem zastupujícím zájmy
samotných členských států (na rozdíl od EK, jejímž posláním je hájit výlučně komunitární
zájmy ES jako celku).44
41 Euroskop [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://www.euroskop.cz/92/sekce/zakladni-informace/> 42 Wikipedia [online]. Poslední revize 11. 2. 2009 [cit. 2009-2-14]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie> 43 PIKNA, B. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). 4. dopracované, konsolidované vyd. Praha: Linde, 2007. 511 s. ISBN 978-80-7201-686-0 44 tamtéž
23
Podle projednávaného předmětu a potřeby se Rada EU setkává v odlišných konfiguracích.
V minulosti bylo sektorových rad několik desítek, po reformách byl počet snížen na devět.
V rámci jedné Rady EU může členský stát zastupovat i více ministrů, pokud se svým
zaměřením dotýkají několika oblastí. V současné době existuje devět podob Rady EU:
- Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (General Affairs and External
Relations Council, GAERC) - členy jsou ministři zahraničí nebo ministři
pro evropské záležitosti,
- Rada pro ekonomické a finanční záležitosti (Economic and Financial Affairs
Council, ECOFIN) - členy jsou podle projednávaných otázek ministři financí
nebo hospodářství,
- Rada pro justici a vnitro (Justice and Home Affairs Council, JHA) - setkávají
se zde ministři vnitra a spravedlnosti,
- Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele
(Employment, Social Policy, Healh and Consumer Affairs Council, EPSCO)
- dle projednávaných otázek se scházejí ministři sociálních věcí či zdravotnictví),
- Rada pro konkurenceschopnost (Competitiveness Council, COMP) - zasedají zde
ministři průmyslu,
- Rada pro dopravu, telekomunikaci a energetiku (Transport,
Telecommunications and Energy Council, TTE) - většinou jednají ministři
dopravy,
- Rada pro zemědělství a rybolov (Agriculture and Fisheries Council, AGFISH)
- scházejí se v ní ministři zemědělství, případně rybolovu,
- Rada pro životní prostředí (Environment Council, ENV) - setkávají se zde
ministři životního prostředí,
- Rada pro vzdělávání, mládež a kulturu (Education, Youth and Culture Council,
EYC) - scházejí se ministři školství či kultury či komunikací.45
Generálním tajemníkem Rady EU byl v roce 2004 znovu jmenován Javier Solana, který
zároveň reprezentuje diplomacii EU, jako vysoký přestavitel pro společnou zahraniční
a bezpečnostní politiku.
45 Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://europa.eu/institutions/inst/council/index_cs.htm>
24
V Bruselu má každý členský stát EU také svou stálou skupinu delegátů („stálé
zastoupení“), která ho zastupuje na úrovni EU. Vedoucí pracovník každého z těchto
zastoupení je v podstatě velvyslancem své země v EU. Velvyslanci, známí také jako „stálí
zástupci“, se každý týden scházejí v rámci Výboru stálých zástupců (COmité des
REprésentants PERmanents, COREPER).46
COREPER se skládá ze dvou částí, v COREPERu II zasedají vedoucí stálých zastoupení
(velvyslanci), v COREPERu I jejich zástupci. COREPER II se zabývá především
politickými, finančními a zahraničněpolitickými tématy. COREPER I se zabývá především
sociálními a hospodářskými otázkami. Hlavním úkolem COREPERU je předjednat
záležitosti pro ministerskou úroveň Rady EU.47
Rada EU má 345 členů, hlasy členských států mají různou váhu v závislosti na počtu
obyvatel dané země48.
Tabulka 3: Rozdělení hlasů v Radě EU mezi členské státy (od 1. 1. 2007)
Země Počet hlasů Francie, Itálie, Německo a Spojené království 29 Polsko a Španělsko 27 Rumunsko 14 Nizozemsko 13 Belgie, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Řecko 12 Rakousko, Bulharsko a Švédsko 10 Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko 7 Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko 4 Malta 3 Celkem 345
Zdroj: Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://europa.eu/institutions/inst/council/index_cs.htm>
46 Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://europa.eu/institutions/inst/council/index_cs.htm> 47 ZBÍRAL, R. Institucionální rámec Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha: Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-682-2 48 Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: <http://europa.eu/institutions/inst/council/index_cs.htm>
25
1.6 Předsednictví Evropské unie Pod pojmem předsednictví Evropské unie (PRES) se obecně rozumí předsedání jedné
země v Radě EU. Členské státy se v této funkci střídají každých šest měsíců a během této
doby je předsedající stát „hlasem i tváří“ celé Evropské unie: mluví za všech sedmadvacet
členských států. Připravuje a vede jednání Rady EU, zastupuje ji na jednáních s ostatními
unijními institucemi (EP, EK) a také reprezentuje EU navenek. V době PRES se v Bruselu,
v předsednické zemi a i jinde ve světě, koná téměř tři tisíce jednání na různých úrovních,
od nejvyšší až po nejnižší (v průměru je tedy třeba zajistit zhruba dvacet pět jednání
denně).49
Kromě Rady EU předsedá předsednická země i zasedání summitu Evropské rady, v rámci
vymezeného šestiměsíčního úseku jí podléhá i COREPER a jeho podřízené výbory50.
Předsednictví není pouze administrativní funkcí, naopak je jedním z nejdůležitějších
nástrojů pro prosazování zájmů jednotlivých členských států a pro ovlivňování chodu celé
EU. Je také příležitostí pro zviditelnění a zvýšení prestiže přesedajícího státu. Ten má
za úkol organizačně zajistit, svolávat a řídit všechna zasedání Rady EU a jejích pracovních
skupin, připravovat agendu těchto jednání a vybírat otázky podle svých priorit. Důležitou
funkcí předsednického státu je jeho pozice „vyjednavače“ v úsilí o přijatelné
kompromisy.51
1.6.1 Historie Předsednictví
Historický vývoj PRES nelze pojmout v plné šíři, nevyvíjelo se organizovaně oproti jiným
institucím (jako EK či EP). Náplň PRES se vytvářela živelně a podle praktické potřebnosti
po celou dobu jeho existence. Zvláště v 70. letech 20. století dochází v souvislosti
s nárůstem vlivu mezivládních prvků v evropské integraci k nárůstu jeho úkolů a kromě
dřívějších organizačních funkcí tak PRES získalo funkci vnějšího reprezentanta, který měl
zastupovat Evropská společenství ve vztahu k aktérům mezinárodní politiky, dále funkci
vnitřního reprezentanta (zástupce Rady EU ve vztahu k jiným institucím ES). Na významu
získala také funkce vyjednavače a autora kompromisu uvnitř Rady ministrů
49 České předsednictví EU 2009 – otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: odbor komunikace, Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR, [2008]. 13 s. ISBN 978-80-87041-30-7 50 PLECHANOVOVÁ, B. a kol. Evropská unie na počátku 21. století: reformní procesy a institucionální změna. Praha: Karolinum, 2006. 215 s. ISBN 80-246-1154-6 51 PIKNA, B. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). 4. dopracované, konsolidované vyd. Praha: Linde, 2007. 511 s. ISBN 978-80-7201-686-0
26
(nyní Rady EU). V roce 1974 byla založena Evropská rada, a ta obohatila PRES o iniciační
úkoly (tvorba programu). PRES bylo již v momentě založení výrazem rovnosti členských
zemí před institucemi ES. Základní podmínkou zajištění rovnosti bylo ustavení
odpovídající rotace zemí při výkonu instituce PRES. Smluvně zakotvený rotační princip
byl však několikrát upraven. V 90. letech 20. století byly při vytváření rotačních
mechanismů zohledňovány zejména principy adaptace nových členských států, střídání
větších
a menších států a střídání neutrálních zemí se státy, které se plně podílejí na společné
zahraniční bezpečnostní politice.52
Tabulka 4: Přehled předsednictví v Radě EU mezi léty 2008 - 2020
Předsedající země Období Slovinsko 1.pololetí 2008 Francie 2.pololetí 2008 Česká republika 1.pololetí 2009 Švédsko 2.pololetí 2009 Španělsko 1.pololetí 2010 Belgie 2.pololetí 2010 Maďarsko 1.pololetí 2011 Polsko 2.pololetí 2011 Dánsko 1.pololetí 2012 Kypr 2.pololetí 2012 Irsko 1.pololetí 2013 Litva 2.pololetí 2013 Řecko 1.pololetí 2014 Itálie 2.pololetí 2014 Lotyšsko 1.pololetí 2015 Lucembursko 2.pololetí 2015 Nizozemsko 1.pololetí 2016 Slovensko 2.pololetí 2016 Malta 1.pololetí 2017 Spojené království 2.pololetí 2017 Estonsko 1.pololetí 2018 Bulharsko 2.pololetí 2018 Rakousko 1.pololetí 2019 Rumunsko 2.pololetí 2019 Finsko 1.pololetí 2020
Zdroj: Rozhodnutí Rady 2007/5 ze dne 1. ledna 2007 o pořadí pro výkon předsednictví Rady. Úřední věstník L 1, 4. ledna 2007, s. 11-12
52 DOČKAL, V. a kol. Česká politika v Evropské unii: evropský integrační proces a zájmy České republiky. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006. 216 s. ISBN 80-210-4076-9
27
1.6.2 Nároky kladené na předsednickou zemi
Výkon předsednictví v Radě EU klade na předsednickou zemi celou řadu nároků
po organizační, logistické, finanční a personální stránce. V oblasti logistiky jde o výběr
vhodných konferenčních prostor a jejich technického vybavení, tlumočení, dopravu,
občerstvení a ubytování. V kompetenci krajů (či jiných nižších správních celků) většinou
zůstává doprovodný společenský a kulturní program. Otázka financování PRES je řešena
z prostředků přidělených ze státního rozpočtu. Některé položky pokrývají přímo
prostředky Rady EU, sponzorství lze využít u doprovodných akcí PRES. Velké nároky
klade personální zajištění přípravy a zejména samotného výkonu PRES. Jde hlavně
o nominace předsedů expertních a pracovních skupin a obecně o vyčlenění pracovníků
v rámci administrativy zabývajících se předsednictvím spojené se zajištěním zasedání
na různých úrovních na území předsednického státu a zejména v Bruselu. Důležitou roli
hraje i mediální část PRES, která je podstatná pro komunikaci s obyvateli dané členské
země, uvnitř EU, ale i za jejími hranicemi (zastupitelské úřady předsednické země).
Předpokladem úspěšného PRES (hlavně v případě malých států) je vytvoření dobrých
kontaktů s přestaviteli Evropské komise, Evropského parlamentu a zejména Generálního
sekretariátu Rady, z důvodu omezených personálních kapacit, které mohou dát k dispozici
během PRES.53
Je také důležité, aby jednotlivé členské státy znaly struktury státních správ ostatních zemí
a byly tak schopny spolu vzájemně komunikovat na nejrůznějších úrovních. V průběhu
předsednické funkce je zejména důležité znát, které orgány členských států se podílí
na tvorbě evropské agendy.54
53 KARLAS, J. a kol. Jak předsedat Evropské unii?: návrh priorit předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008. 146 s. ISBN 978-80-86506-66-1 54 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 2. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9236-9
28
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 České předsednictví v Radě Evropské unie Česká republika je během 1. pololetí roku 2009 předsedající zemí Rady Evropské unie
(po Slovinsku druhá v pořadí z členských zemí, které vstoupily do EU 1. května 2004).
Výkon předsednictví je jedním z nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství České
republiky v EU a je pro Českou republiku výzvou mimořádného rozsahu a významu
a způsob, jakým se tohoto úkolu zhostí, ovlivní její vnímání na dlouhou dobu po skončení
předsednictví v Radě EU. Předsednictví je pro Českou republiku zároveň velkou šancí
ukázat svůj potenciál a projevit se jako důležitý a důvěryhodný partner
na mezinárodním poli. Výkon předsednictví v Radě EU je také velmi účinný nástroj
pro prezentaci národních zájmů a pro ovlivňování chodu celého Společenství, neboť
předsedajícím zemím umožňuje v daném období realizovat vlastní priority.55
Vlastní příprava zajištění předsednictví je zpravidla zahajována přibližně dva až tři roky
před výkonem předsednictví včetně výměny zkušeností s předchozími předsednickými
zeměmi. V rámci příprav českého předsednictví probíhá komunikace s předchozí (Francie)
a následující (Švédsko) předsednickou zemí, s nimiž Česká republika připravila společný
program tří předsednictví (tzv. 18-měsíční program).56
2.1.1 Etapy předsednictví v ČR
Přípravná etapa
a) úvodní (leden 2005 – září 2006) - vyhodnocování zkušeností s předsednictvím jiných
členských států; zapojení zástupce ČR do týmu pro přípravu předsednictví Rakouska,
b) systematická (říjen 2006 – prosinec 2008) - návrh rámcového harmonogramu
a detailnějšího rozpočtu pro zajištění přípravy a výkonu předsednictví; ustavení
vnitrostátního koordinačního mechanismu pro přípravu a výkon předsednictví;
rozhodnutí o personálním zajištění přípravy a výkonu předsednictví včetně výhledu
na posílení Stálého zastoupení ČR v Bruselu a vybraných velvyslanectví ČR
v členských zemích EU, případně jednotlivých resortů a bezpečnostních složek v ČR;
55 Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Poslední revize 30. 9. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/predsednictvi_cr_v_rade_eu/index.html> 56 Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 28. 5. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z: <http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=35725&tmplid=50>
29
zahájení cíleného zaškolování personálu zajišťujícího výkon předsednictví; příprava
společného programu týmového předsednictví včetně priorit České republiky;
finalizace organizačního a bezpečnostního zabezpečení předsednictví; rozhodnutí
o způsobu prezentace předsednictví navenek i uvnitř ČR.
Výkonná etapa (leden 2009 – červen 2009) - samotný výkon předsednictví.
Vyhodnocovací etapa (červenec 2009 – červen 2010) - vyhodnocení výkonu
předsednictví; zajištění kontinuity s následujícím předsednictvím (Švédsko, Španělsko,
Belgie, Maďarsko); zpracování dokumentace předsednictví, dokončení akcí iniciovaných
v době výkonu funkce předsednictví.
Ukončení činnosti dočasných struktur - koordinační mechanismus; personální
a technické zabezpečení.57
2.1.2 Model organizace předsednictví ČR v Radě EU
V rámci výkonu předsednictví v Radě EU neexistuje univerzálně platný model pro vnitřní
koordinaci vedení předsednictví Rady EU. Evropská rada poskytuje členským státům
tzv. The Presidency Handbook (Předsednická příručka), která slouží pouze jako pomůcka
předsednické zemi. Záleží hlavně na pojetí administrativy v jednotlivých členských státech
EU s ohledem na tradice administrativy, výkonnost a efektivitu státní správy, zkušenosti
s předchozími předsednictvími, ale i na aktuální vnitropolitické situaci. Je možné rozlišit tři
základní typy koordinačně-institucionálního modelu pro přípravu a výkon předsednictví:
- centralizovaný model – řídící pravomoci (obsahová stránka) stejně jako dohled
nad výkonem předsednictví jsou svěřeny centrálním koordinačním orgánům
(s vysokou mírou pravomocí k dalším orgánům státní správy),
- decentralizovaný model – jednotlivé rezorty i Stálé zastoupení České republiky
při Evropské unii v Bruselu (SZ) mají vysokou míru autonomie v obsahové
přípravě a organizaci zajišťovaných jednání i při zaujímání stanovisek
předsednictví. Centrum zajišťuje pouze minimum, např. komunikaci navenek
a propagaci předsednictví (logo, kalendář akcí, správa internetových stránek apod.),
57 platí pro všechny etapy: Ministerstvo školství a mládeže ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/predsednictvi-eu-2009/predsednictvi-v-rade-evropske-unie-v-zakladnich-bodech>
30
- kombinovaný model – jde o dvojí linii přípravy a výkonu předsednictví
– obsahovou a organizační – se vzájemnou koordinací. Ústřední obsahový
a organizační tým funguje formou mezirezortního řídícího orgánu. Rezorty jsou
pak zodpovědné za přípravu a organizaci pracovních jednání v jejich kompetenci.
Významná úloha tady připadá Stálému zastoupení ČR při EU v Bruselu.
SZ předsedá mnoha pracovním skupinám Rady EU a komunikuje přímo
s gestorskými rezorty. Tento model zvolila většina států předešlých předsednických
zemí.58
Česká republika si rovněž zvolila pro přípravu a výkon předsednictví v Radě EU
kombinovaný model, který umožňuje dostatečnou míru samostatnosti pro jednotlivé
rezorty z hlediska organizace a přípravy předsednictví a zároveň umožňuje centrální řízení
a kontrolu.
2.2 Struktura vnitrostátního koordinačního mechanismu V návaznosti na přijatý model schválila vláda usnesením ze dne 25. října 2006 č. 1238
vnitrostátní koordinační mechanismus pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU
a zřídila funkci vládního tajemníka pro přípravu předsednictví.
Hlavní roli ve vnitrostátním koordinačním mechanismu měl mít vládní tajemník
pro přípravu předsednictví, který měl být přímo podřízený a odpovědný předsedovi vlády
ČR, který nese hlavní politickou zodpovědnost za přípravu a průběh předsednictví ČR
v Radě EU. Usnesením vlády ze dne 8. listopadu 2006 č. 1286 vláda jmenovala s účinností
od 1. ledna 2007 vládním tajemníkem pro přípravu předsednictví Zdeňka Hrubého.
Po ustanovení koaliční vlády Mirka Topolánka v roce 2007 jmenovala vláda do funkce
místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondru (usnesení vlády ze dne
9. ledna 2007 č. 39) a rozhodla o převedení kompetencí a úkolů vládního tajemníka
pro přípravu předsednictví ČR v Radě EU na místopředsedu vlády pro evropské záležitosti.
Personální změny se nevyhnuly ani českému velvyslanectví u Evropské unie, z postu
velvyslance byl odvolán Jan Kohout a nahradila jej Milena Vicenová.
58 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9
31
Koordinační mechanismus stanovil dělbu odpovědnosti při přípravě a výkonu
předsednictví mezi orgány centrální koordinace (místopředseda vlády pro evropské
záležitosti, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a jím řízené Stálé zastoupení České
republiky při Evropské unii v Bruselu a Ministerstvo vnitra ČR) a ostatní ústřední orgány
státní správy a vymezil oblasti působnosti těchto subjektů v rámci příprav a samotného
výkonu předsednictví ČR v Radě EU.
Hlavní prvky vnitrostátního koordinačního mechanismu - zřízení funkce místopředsedy
vlády pro evropské záležitosti, mezi jehož hlavní úkoly patří příprava
a koordinace předsednictví, dále zřízení Sekce pro předsednictví v rámci Úřadu vlády ČR
a ustavení Centrální organizační skupiny pro předsednictví. A také reforma Výboru
pro Evropskou unii, který je centrální jednotkou pro koordinaci obsahové stránky
předsednictví.59
2.3 Role jednotlivých orgánů a institucí během českého předsednictví Přijetím vnitrostátního koordinačního mechanismu pro přípravu a výkon předsednictví ČR
v Radě EU bylo vytvořeno nezbytné institucionální zázemí. Delegování centrální
koordinační role na Úřad vlády České republiky zaručilo propojení mezi vládou
a koordinačním mechanismem.
2.3.1 Místopředseda vlády pro evropské záležitosti a jemu podřízené sekce
Původní koordinační mechanismus pro předsednictví z roku 2006 předpokládal utvoření
zvláštní nové funkce – vládního tajemníka pro předsednictví. V lednu 2007 však došlo
k další reformě institucionálního zajištění, kdy hlavní koordinační úloha přešla na nově
ustaveného místopředsedu vlády pro evropské záležitosti.60
Odlišnosti mezi funkcí vládního tajemníka pro předsednictví a místopředsedy vlády
pro evropské záležitosti:
- vládního tajemníka pro přípravu předsednictví jmenovala vláda na návrh předsedy
vlády, kterému byl vládní tajemník z výkonu své funkce podřízen a zároveň
primárně odpovědný, vláda jej také mohla odvolat,
59 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 60 tamtéž
32
- místopředseda vlády pro evropské záležitosti je standardním členem vlády. Jeho
jmenování či odvolání podléhá ústavním pravidlům pro ustavování vlády, tj. včetně
zapojení Prezidenta ČR a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Místopředseda
vlády pro evropské záležitosti se nezabývá pouze českým předsednictvím,
ale i dalšími otázkami evropské integrace.61
Hlavní úkoly místopředsedy vlády pro evropské záležitosti:
- koordinace obsahové složky předsednictví – místopředseda vlády řídí Výbor
pro Evropskou unii na ministerské úrovni a může pozici České republiky
ovlivňovat i coby člen vlády, podléhá mu Sekce pro evropské záležitosti Úřadu
vlády,
- koordinace organizační složky předsednictví – místopředsedovi vlády pro evropské
záležitosti podléhá Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU,
- prezentace předsednictví a komunikace s médii a Radou EU – na místopředsedu
vlády pro evropské záležitosti se obrací média i veřejnost se svými dotazy
týkajícími se předsednictví. Od 1.dubna 2007 se do gesce Úřadu vlády ČR opět
vrátil odbor pro informování o evropských záležitostech (původně tato agenda
spadala do gesce Ministerstva zahraničních věcí, poté byla přesunuta pod Úřad
vlády ČR, následně pod Ministerstvo pro místní rozvoj a nakonec zpět pod Úřad
vlády ČR). Mimo území ČR nese místopředseda vlády pro evropské záležitosti
klíčovou odpovědnost za prezentaci předsednictví v Radě EU.62
Sekci pro předsednictví ČR v Radě EU (SPP) vede Jana Hendrichová, náměstkyně
místopředsedy vlády pro evropské záležitosti a přímo řídí ředitele následujících odborů:
- odbor logistiky a organizace – v čele stojí Radomír Karlík, koordinuje přípravy
a výkon předsednictví a kalendář akcí souvisejících s předsednictvím. Koordinuje
také přípravu zasedání ministrů zemí EU a jednání na nižší politické úrovni,
technické i expertní úrovni a doprovodný program. Ředitel dále koordinuje práci
Centrální organizační skupiny pro předsednictví, která je složená ze zástupců
klíčových rezortů, zástupců konferenčních, tlumočnických a jiných služeb,
61 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 62 tamtéž
33
- odbor rozpočtu a veřejných zakázek – v čele stojí David Mlíčko, odbor vede
centrální rozpočet sekce pro akce konané v ČR a vybrané akce v zahraničí, a dále
zajišťuje organizační záležitosti, výběrová řízení na dodavatele veškerých
kongresových a konferenčních služeb a dalších služeb, které se týkají centrální
koordinace předsednictví,
- odbor komunikace – v čele stojí Gabriela Švecová, odbor připravuje a realizuje
koncepci a strategii medializace a propagace českého předsednictví.63
Sekci pro evropské záležitosti vede Marek Mora, náměstek místopředsedy vlády
pro evropské záležitosti. Mezi odbory v rámci sekce patří:
- odbor koordinace evropských politik – v čele stojí Karolína Kottová, odbor
se podílí především na formulaci, koordinaci a provádění politiky ČR ve vztahu
k EU, vytváří např. zázemí pro Výbor pro EU,
- odbor koncepcí a analýz – v čele stojí Jan Sochorek, odbor připravuje obsahovou
stránku přípravy předsednictví ČR v Radě EU (tzv. priority českého
předsednictví).64
2.3.2 Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (MZV ČR) se nachází ve zvláštním
postavení, protože do jeho gesce spadají nejen akce členských států Evropské unie,
ale i setkání se třetími zeměmi (země mimo EU). MZV ČR tak bude během českého
předsednictví v Radě EU pořádat mnohonásobně více akcí než jiné rezorty.65
Klíčové úlohy MZV ČR:
- komunikační kanál mezi institucemi EU a ostatními členskými státy na jedné straně
a českou administrativou na straně druhé (tuto komunikační roli plní
i místopředseda vlády pro evropské záležitosti),
63 Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z: <http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/organizace-utvaru/sekce-pro-predsednictvi/sekce-pro-predsednictvi-cr-v-rade-eu-18193/> 64 Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z: <http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/organizace-utvaru/sekce-pro-ez/sekce-pro-evropske-zalezitosti-15068/> 65 Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Poslední revize 30. 9. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/predsednictvi_cr_v_rade_eu/index.html>
34
- důležitá role při vnějším zastupování EU, předsednictví je tváří Evropské unie vůči
zbytku světa,
- MZV ČR je zaštiťující instituce pro Stálé zastoupení České republiky při Evropské
unii. V roce 2007 byly posíleny vazby Stálého zastoupení na místopředsedu vlády
pro evropské záležitosti.
Ministr zahraničních věcí - formulaci českých pozic během předsednictví bude ovlivňovat
zejména jako člen Výboru pro EU a člen vlády ČR. Po reformě koordinačního
mechanismu v roce 2007 část pravomocí ministra zahraničních věcí (zejména ve Výboru
pro EU) přešla na místopředsedu vlády pro evropské záležitosti.66
Organizace českého předsednictví v Radě EU v gesci MZV ČR v Bruselu, ve státech mimo
EU a na území ČR - MZV ČR bude během českého předsednictví v Radě EU zajišťovat
všechny aspekty vnějších vztahů (především vztahů Evropské unie se zeměmi mimo EU
a mezinárodními organizacemi). Zástupci ČR budou předsedat Radě na ministerské,
diplomatické, ale i pracovní úrovni a vyjadřovat se jménem všech sedmadvaceti členských
států (jakýkoliv výrok představitelů ČR bude tedy během první poloviny roku 2009
interpretován jako oficiální pozice EU). V zemích mimo EU (tzv. místní předsednictví)
bude EU zastupována prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky. V zemích,
kde ČR nemá svůj vlastní zastupitelský úřad, bude výkonem předsednictví pověřena
diplomatická mise jiného členského státu EU (tzv. zástupné místní předsednictví).67
2.3.3 Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu
Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu (SZ) je organizačně
podřízeno Ministerstvu zahraničních věcí ČR a plní tyto hlavní úlohy:
- komunikační kanál vůči institucím EU a zprostředkování kontaktu jednotlivých
rezortů (ministerstev a jiných správních úřadů) s uvedenými institucemi,
- vedoucí SZ a jeho zástupce předsedají formacím COREPER I a II,
- účast vedoucího SZ na jednáních Výboru pro EU (prostřednictvím
videokonference),
66 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 67 Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Poslední revize 30. 9. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/predsednictvi_cr_v_rade_eu/index.html>
35
- řízení pracovních skupin zasedajících v Bruselu (pověřený zaměstnanec
SZ jim může předsedat),
- vytváření organizačního zázemí pro jednání všech formací Rady EU v Bruselu.
Po reformě koordinačního mechanismu v roce 2007 byl posílen význam přímé komunikace
mezi SZ v Bruselu a místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. Prostřednictvím
SZ v Bruselu místopředseda vlády pro evropské záležitosti komunikuje jak s evropskými
institucemi (Evropský parlament, Evropská komise, Generální sekretariát rady),
tak i se švédskými a francouzskými orgány pro koordinaci předsednictví. O své
komunikaci přes SZ v Bruselu informuje místopředseda vlády pro evropské záležitosti také
ministra zahraničních věcí.68
2.3.4 Výbor pro Evropskou unii
Výbor pro EU je klíčový orgán pro formulaci obsahové složky předsednictví ze strany
České republiky. Formuluje zejména politické a strategické priority českého předsednictví.
Zvláštní Výbor pro Evropskou unii působil v České republice již od vstupu ČR do EU
(před vstupem se nazýval Výbor pro evropskou integraci). Výboru až do reformy
koordinačního mechanismu předsedal ministr zahraničních věcí. Od počátku roku 2007 byl
Výbor pro EU reorganizován a rozčleněn na dvě úrovně – Výbor pro EU
na úrovni ministrů a Výbor pro EU na pracovní úrovni.69
Výbor pro Evropskou unii na úrovni ministrů – přijímá základní strategická rozhodnutí
o směřování českého předsednictví a formuluje jeho hlavní politické priority. Výbor
je složen z ministrů a předsedá mu předseda vlády. Z pozice místopředsedy Výboru
pro EU na ministerské úrovni může řídit jednání i místopředseda vlády pro evropské
záležitosti. Přidružení členové jsou i vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a guvernér
České národní banky (disponují pouze poradním hlasem), jednání se může zúčastnit
i vedoucí SZ v Bruselu.70
68 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 69 tamtéž 70 tamtéž
36
Výbor pro Evropskou unii na pracovní úrovni – zabývá se koordinací a formulací těch
obsahových složek předsednictví, které nepatří mezi všeobecné strategické a politické
priority rozhodované Výborem pro EU na ministerské úrovni. Zejména formuluje agendu
a priority českého předsednictví pro jednotlivé sektorové politiky (pro jednotlivé formace
Rady EU). Výbor je složen z náměstků ministrů pod vedením místopředsedy vlády
pro evropské záležitosti nebo jednoho z vedoucích „evropských“ sekcí na Úřadu vlády ČR
a vedoucího SZ v Bruselu (obvykle pomocí videokonference).71
2.3.5 Centrální organizační skupina
Centrální organizační skupina (COS) byla ustavena k zajišťování úkolů spojených
s organizací zasedání institucí EU nebo jiných akcí spojených s předsednictvím ČR v Radě
EU na území České republiky. Její hlavní úloha spočívá v poskytování technického
podpůrného servisu akcím probíhajícím na českém území. COS je koordinována odborem
logistiky a organizace Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR a je tvořena zástupci státní
správy a jiných institucí:
- Sekce pro předsednictví ÚV ČR,
- zástupci ústředních orgánů státní správy (odpovědní za organizační přípravu
předsednických akcí na území ČR v rámci působnosti svého rezortu),
- zástupce České národní banky,
- zástupce Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu,
- zástupci Ministerstva vnitra ČR (zajišťují bezpečnost objektů, delegací a silniční
eskorty),
- zástupci Ministerstva obrany ČR (zajišťují případnou protivzdušnou obranu),
- smluvní poskytovatelé dopravní logistiky a spedičních služeb,
- smluvní poskytovatelé konferenční, informační, výpočetní a tlumočnické techniky
a souvisejících služeb,
- smluvní konferenční architekti,
- zástupci pražského magistrátu a zástupci regionů,
- zástupce oddělení pro zákazníky letiště Praha,
- kontaktní osoba pro lékařské služby,
- zástupce útvaru pověřeného celkovou prezentací předsednictví.72
71 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 72 tamtéž
37
2.3.6 Sektorová ministerstva (rezorty)
Nastavený kombinovaný model řízení a organizace předsednictví ponechává jednotlivým
rezortům určité pravomoci jak pro organizaci předsednictví, tak pro formulaci vlastních
obsahových priorit.73
Klíčová ministerstva pro organizaci předsednictví ČR v Radě EU:
- Ministerstvo vnitra ČR – školení a vzdělávání pověřených zaměstnanců státní
správy (je vytvořen Centrální registr zaměstnanců definující čtyři kategorie
zaměstnanců pro plnění úkolů předsednictví v souladu s Národním programem
vzdělávání), bezpečnost objektů a delegací na českém území během událostí
spojených s předsednictvím, silniční eskorty. Nově byl do struktur Ministerstva
vnitra ČR začleněn Institut státní správy pro přípravu předsednictví ČR v Radě EU
(školení a vzdělávání pověřených zaměstnanců státní správy v souvislosti
s předsednictvím), který byl původně součástí Úřadu vlády ČR,
- Ministerstvo obrany ČR – protivzdušná obrana během akcí spojených
s předsednictvím,
- Ministerstvo financí ČR – vyhodnocení finančních nároků předsednictví
a přidělování finančních zdrojů jednotlivým institucím.74
2.3.7 Parlament České republiky
Parlament ČR nemá žádné zvláštní kontrolní pravomoci nad chováním vlády (státní
správy) během předsednictví ČR v Radě EU nad rámec všeobecných kontrolních
pravomocí podle Ústavy ČR.75
2.3.8 Prezident České republiky
Prezident České republiky se může podílet na formulaci českých priorit předsednictví
a vedení předsednictví v rámci svých všeobecných ústavních pravomocí týkajících
se vnitrostátní i zahraniční politiky. Po dohodě s vládou a premiérem reprezentuje ČR jako
předsednickou zemi zejména na summitech se třetími zeměmi (s USA duben 2009,
s Ruskem, Čínou a dalšími plánováno na květen 2009).
73 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 74 tamtéž 75 tamtéž
38
2.4 Finanční a personální zajištění předsednictví ČR v Radě EU Finanční zajištění
Dle vymezení oblastí působnosti jednotlivých subjektů v koordinačních mechanismu byl
stanoven způsob financování činností v rámci příprav a výkonu předsednictví. Některé
budou financovány z Všeobecné pokladní správy (VPS) a ostatní budou kryty z prostředků
vyčleněných v jednotlivých kapitolách v rámci schválených objemů na běžné výdaje.
Vláda ČR vyčlenila z VPS pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU celkovou
částku ve výši 1,9 mld. Kč pro roky 2007 – 2009. Pro rok 2007 byla stanovena částka
ve výši 200 mil. Kč, pro rok 2008 to byla částka 700 mil. Kč a pro rok 2009 vláda schválila
částku 1 mld. Kč76 (pro srovnání – rozpočet předešlého francouzské předsednictví činil
190 mil. EUR). Hlavní část těchto finančních prostředků bude využita na pokrytí nákladů
spojených s centrálním zajištěním organizačních, logistických, mediálních
a komunikačních stránek výkonu předsednictví na území České republiky (pronájem
konferenčních prostor v České republice, technické vybavení, tlumočení, občerstvení,
systém akreditace účastníků, doprava delegátů, zajištění dárkových předmětů
a protokolárních darů, mediální propagace předsednictví apod.).
Další částku ve výši 1,4 mld. Kč mají k dispozici jednotlivé rezorty (ministerstva) ve svých
kapitolách, která je určena pro výdaje spojené s evropskou agendou a byla by využita –
i když v omezené výši, i kdyby neprobíhalo předsednictví. Část nákladů spojených
s organizací zasedání na území České republiky však hradí některé instituce Evropské
unie. Jedná se převážně o zajištění tlumočení neformálních zasedání Rady EU,
kdy Evropská komise poskytuje vlastní síť tlumočníků. Jak je také zvykem, některé
záležitosti jsou řešeny formou sponzorství. Například se jedná o sponzorské zapůjčení
vozidel (limuzín a multivanů) domácích automobilek, poskytnutí paliv, nápojů apod.
Z kapitol jednotlivých rezortů pak budou hrazeny také činnosti patřící k centrálně
zajišťovaným činnostem, jež jsou po organizační stránce zajišťovány útvarem
místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU
(MVEZ/SPP). Jedná se především o zajištění ubytování delegací (poplatky za hotelové
pokoje), dále tlumočnické služby pro zasedání na nižší úrovni (mimo ministerské)
organizované v tzv. stálých konferenčních prostorách a také občerstvení a stravování 76 České předsednictví EU 2009 – otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: odbor komunikace, Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR, [2008]. 13 s. ISBN 978-80-87041-30-7
39
během těchto zasedání. K zajištění těchto provázaných činností byly mezi MVEZ/SPP
a jednotlivými dodavateli služeb (ubytování, tlumočení, stravovací služby) uzavřeny
rámcové smlouvy, jež nastavily podmínky spolupráce a poskytování služeb jednotlivým
rezortům včetně výše cen za jednotlivé služby. Mezi MVEZ/SPP
a rezorty pak došlo na základě těchto podmínek k uzavření dohody o využívání a úhradě
výše uvedených služeb.
Nemalá část finančních prostředků spojená s centrální koordinací je pak vyčleněna
na bezpečnostní opatření v průběhu předsednictví (v plné gesci Ministerstva vnitra ČR).
Celá třetina prostředků z VPS pak náleží Ministerstvu zahraničních věcí ČR, hlavně
k pokrytí výdajů Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu (personální náklady v souvislosti
s personálním posílením o 110 osob, náklady na administrativní a technické zázemí, další
provozní výdaje).
Personální zajištění
Během příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU došlo k dočasnému navýšení
funkčních míst ve státní správě, celkem se jedná o 365 míst. Tato místa zaniknou
po skončení předsednictví, tj. nejpozději do konce roku 2009. Náklady spojené
s personálním posílením státní správy zahrnují platy a základní motivaci zaměstnanců.
Pro pracovníky, podílející se na výkonu předsednictví, bylo také zajištěno intenzivní
vzdělávání (především jazykové kurzy, odborně zaměřené kurzy apod.).
V průběhu roku 2008 bylo v souvislosti se zabezpečením hladkého průběhu zasedání
na vysoké úrovni vypsáno výběrové řízení na obsazení míst styčných koordinátorů (liaison
officerů) pro doprovod vedoucích delegací členských států a dalších zúčastněných subjektů
na ministerská setkání. Ze 700 přihlášených kandidátů bylo v několika kolech výběrového
řízení vybráno konečných 70 studentů. Ti pak byli následně během posledního čtvrtletí
roku 2008 řádně proškoleni. V oblasti personálního posílení předsednických akcí byla také
vybrána agentura poskytující služby hostesek.
40
2.5 Medializace a prezentace českého předsednictví Po ustavení vnitrostátního koordinačního mechanismu nese odpovědnost za agendu
informování široké veřejnosti o problematice EU místopředseda vlády pro evropské
záležitosti. Celková prezentace předsednictví ČR v Radě EU zahrnuje vytvoření loga
předsednictví, corporate identity, správu webové stránky předsednictví (www.eu2009.cz),
polygrafické služby, včetně prezentace předsednictví vůči veřejnosti a práci s médii, aj.
Obrázek 1: Logo předsednictví ČR v Radě EU
Zdroj: České předsednictví Evropské unie [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-20]. Dostupné z: <http://www.eu2009.cz/cz/czech-presidency/presidency-logo/visual-identity/vizualni-identita--1832/>
Kulatý stůl komunikace
Pro koordinaci komunikačních a prezentačních aktivit souvisejících s předsednictvím ČR
v Radě EU byl v červenci roku 2007 zřízen Kulatý stůl komunikace sdružující zástupce
odboru komunikace Sekce pro předsednictví Úřadu vlády, zástupce tiskových odborů
jednotlivých resortů, zástupce Kanceláře prezidenta republiky a tiskového mluvčího
Stálého zastoupení v Bruselu. Kulatý stůl komunikace a Centrální organizační skupina
budou využity i pro případnou krizovou komunikaci v případě neočekávaných událostí
v Evropské unii.
Motto
Motto českého předsednictví v Radě EU je „Evropa bez barier“ („Europe without
Barriers“). Tímto chce Česká republika vyjádřit vůli k odstraňování zbývajících překážek
mezi členskými státy EU, zejména v oblastech vnitřního trhu – volného pohybu zboží,
služeb, osob a kapitálu. Motto však vyjadřuje i otevřenost Evropy navenek, vůči celému
světu.77
77 České předsednictví EU 2009 – otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: odbor komunikace, Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR, [2008]. 13 s. ISBN 978-80-87041-30-7
41
Jednotný vizuální styl
Základem jednotného vizuálního stylu je značka a logotyp. Jednotný vizuální styl bude
využit pro všechny nástroje propagace a prezentace předsednictví ČR v Radě EU, včetně
aktivit partnerských subjektů, kterým bude udělena záštita místopředsedy vlády
pro evropské záležitosti (www.tp-design.cz/pdf%20net/eu2009.pdf).
Propagační předměty a dary
Propagační předměty a dary protokolárního charakteru budou předávány při zasedáních
v České republice, v Bruselu, ale také na zastupitelských úřadech. Všechny propagační
předměty a protokolární dary budou odpovídat jednotnému vizuálnímu stylu předsednictví
České republiky.
Obrázek 2: Propagační předměty českého předsednictví v Radě EU
Zdroj: České předsednictví Evropské unie [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-9]. Dostupné z: <http://www.eu2009.cz/cz/czech-presidency/presidency-logo/promotional-gifts/propagacni-predmety-s-logem--7935/> Výzdoba prostor předsednictví
V průběhu předsednictví ČR v Radě EU je také nutné v jednotném vizuálním stylu zajistit
výzdobu Rady v Bruselu i v Lucemburku a prostor Stálého zastoupení v Bruselu. V době
konání všech zasedání, souvisejících s předsednictvím ČR v Radě EU na území České
republiky, budou také vyzdobeny stálé konferenční prostory v Praze i regionech.
Na objednávku Úřadu vlády ČR byla v sídle Rady EU v Bruselu nainstalována plastika
Entropa Davida Černého (viz příloha č. 1).
42
Komunikační kampaň k českému předsednictví ČR v Radě EU
Spot pod názvem „Tváře českého předsednictví“ odstartoval v září 2008 první část
komunikační kampaně českého předsednictví v Radě EU s cílem vzbudit zájem o otázky
týkající se českého předsednictví. Ve spotu vystupují – vědec a objevitel léků proti
rakovině Antonín Holý, architektka Eva Jiřičná, primabalerína Darja Klimentová, dirigent
Libor Pešek, modelka Tereza Maxová, fotbalový brankář Petr Čech a hokejista Jaromír
Jágr. Svou roli tu sehrála i kostka cukru a slogan „Evropě to osladíme“.
2.6 Výzkum veřejného mínění Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. provedlo
v měsících duben, červen, září, říjen, listopad a prosinec 2008, a dále leden, únor a březen
2009 šetření na téma „Občané o předsednictví ČR v Radě Evropské unie“. Šetření
zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení
příprav i samotného výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Vždy
se jednalo o kvótní výběr (kvóty – region, velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání),
cílová skupina – obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let, metoda sběru dat – osobní rozhovor
tazatele s respondentem. Podrobnější informace jsou uvedeny v jednotlivých zprávách
o šetřeních ve výše uvedených měsících roku 2008 a 2009 (www.cvvm.cas.cz; šetření
z března roku 2009 viz příloha č. 2).
Znění otázek:
1) „ČR předsedá od 1. ledna tohoto roku Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně
zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU?“ Znění otázky od dubna – prosince 2008
„ČR bude v první polovině roku 2009 předsedat Radě Evropské unie. Nakolik
se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU?“
2) „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek
nebo nedostatek informací
a) o tom, co toto předsednictví obnáší,
b) o činnosti české vlády v souvislosti s předsednictvím,
c) o jednotlivých lidech, kteří se na předsednictví podílejí?“
43
Znění otázky od dubna – prosince 2008:
„A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek
nebo nedostatek informací
a) o tom, co toto předsednictví obnáší,
b) o přípravách české vlády na toto předsednictví,
c) o jednotlivých lidech, kteří se na přípravách podílejí?“
3) „Domníváte se, že Česká republika je na předsednictví v Radě Evropské unie
připravena dostatečně nebo nedostatečně?“
Od dubna – prosince 2008 byla otázka formulována v budoucím čase.
4) „Může nebo nemůže podle Vašeho názoru země předsedající Radě Evropské unie
významně ovlivnit politiku EU?“
5) „Myslíte si, že Česká republika v pozici předsednické země obstojí nebo
neobstojí?“
6) „Jak si podle Vás vede Česká republika jako země přesedající Radě Evropské
unie?“78
Grafické znázornění
Níže jsou uvedena srovnání odpovědí na výše uvedené otázky 1 - 6, a to jak odpovídali
občané v měsíci dubnu 2008 v porovnání s měsícem prosinec 2008, než začala Česká
republika předsedat Radě EU. A dále srovnání výsledků měsíce ledna a března 2009,
zda se povědomí občanů s probíhajícím předsednictvím změnilo a jak. Tato dvě porovnání
jsou pak pro srovnání souhrnně zobrazena v jediném grafu. Zkratka CZ PRES znamená
předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.
78 Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
44
Obrázek 3: Graf 1 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU
0
5
10
15
20
25
30
35
40
četn
ost v
%
velmi sezajímá
spíše sezajímá
neví spíše senezajímá
vůbec senezajímá
zájem před začátkem CZ PRES
IV/08XII/08
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Obrázek 4: Graf 2 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU
0
5
10
15
20
25
30
35
40
četn
ost v
%
velmi sezajímá
spíše sezajímá
neví spíše senezajímá
vůbec senezajímá
zájem po začátku CZ PRES
I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
45
Obrázek 5: Graf 3 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU
0
5
10
15
20
25
30
35
40
četn
ost v
%
velmi sezajímá
spíše sezajímá
neví spíše senezajímá
vůbec senezajímá
zájem během celého sledovaného období
IV/08XII/08I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Z výše uvedeného grafického znázornění odpovědí na první otázku „ČR předsedá
od 1. ledna tohoto roku Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte
o předsednictví ČR v Radě EU?“ (znění otázky od dubna – prosince 2008: „ČR bude
v první polovině roku 2009 předsedat Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte
o předsednictví ČR v Radě EU?“) vyplývá, že zájem respondentů o předsednictví České
republiky v Radě EU před jeho začátkem měl rostoucí tendenci a nezájem občanů
s blížícím se předsednictvím klesal. Z druhého grafu vyplývá, že zájem občanů
o předsednictví po jeho začátku 1. ledna 2009 spíše klesá a naopak nezájem s probíhajícím
předsednictvím stoupá. Ve třetím grafu jsou pro porovnání výsledky dvou předešlých grafů
sloučeny v jednom grafickém zobrazení.
46
Obrázek 6: Graf 1 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší
05
1015202530354045
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost před začátkem CZ PRES
IV/08XII/08
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Obrázek 7: Graf 2 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší
05
1015202530354045
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost po začátku CZ PRES
I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
47
Obrázek 8: Graf 3 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší
05
101520253035404550
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost během celého sledovaného období
IV/08XII/08I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf> Výsledky šetření u otázky 2a „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu
obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací o tom, co toto předsednictví obnáší?“
ukázaly, že informovanost občanů ohledně tohoto tématu je mizivá. S probíhajícím
předsednictvím se sice situace mírně zlepšila, ale převažují spíš nedostatečně informovaní
občané o tomto tématu. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že vláda České republiky (resp.
místopředseda vlády pro evropské záležitosti jako hlavní koordinátor předsednictví České
republiky v Radě Evropské unie) by se měla vážně zamyslet nad tím, zda nebyla
podceněna příprava a zvolená koncepce medializace a propagace českého předsednictví
v Radě Evropské unie je dostačující.
48
Obrázek 9: Graf 1 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví
05
1015202530354045
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost před začátkem CZ PRES
IV/08XII/08
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Obrázek 10: Graf 2 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví
05
101520253035404550
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost po začátku CZ PRES
I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
49
Obrázek 11: Graf 3 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví
05
101520253035404550
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost během celého sledovaného období
IV/08XII/08I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf> Podobně, jak tomu bylo u výsledků šetření u předešlé otázky, odpovědi na otázku 2b
„A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo
nedostatek informací o činnosti české vlády v souvislosti s předsednictvím?“ (znění otázky
od dubna – prosince 2008: „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu
obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací o přípravách české vlády na toto
předsednictví?“) vypovídají o nízké informovanosti občanů České republiky o otázkách
spojených s předsedáním České republiky celé Evropské unii.
50
Obrázek 12: Graf 1 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech
podílejících se na předsednictví
05
10152025303540455055
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost před začátkem CZ PRES
IV/08XII/08
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Obrázek 13: Graf 2 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech
podílejících se na předsednictví
05
1015202530354045
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost po začátku CZ PRES
I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
51
Obrázek 14: Graf 3 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech
podílejících se na předsednictví
05
10152025303540455055
četn
ost v
%
rozhodnědostatek
spíšedostatek
neví spíšenedostatek
rozhodněnedostatek
informovanost během celého sledovaného období
IV/08XII/08I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf> Jak vyplývá ze souhrnného grafu k otázce 2c „A jak byste zhodnotil svou informovanost
o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací o jednotlivých lidech,
kteří se na předsednictví podílejí?“ (znění otázky od dubna – prosince 2008: „A jak byste
zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek
informací o jednotlivých lidech, kteří se na přípravách podílejí?“) o konkrétních lidech
kolem předsednictví mají občané jen malou povědomost.
52
Obrázek 15: Graf 1 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví?
0
5
10
15
20
25
30
35
40
četn
ost v
%
rozhodnědostatečně
spíšedostatečně
neví spíšenedostatečně
rozhodněnedostatečně
připravenost před začátkem CZ PRES
IV/08XII/08
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Obrázek 16: Graf 2 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví?
05
1015202530354045
četn
ost v
%
rozhodnědostatečně
spíšedostatečně
neví spíšenedostatečně
rozhodněnedostatečně
připravenost po začátku CZ PRES
I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
53
Obrázek 17: Graf 3 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví?
05
1015202530354045
četn
ost v
%
rozhodnědostatečně
spíšedostatečně
neví spíšenedostatečně
rozhodněnedostatečně
připravenost během celého sledovaného období
IV/08XII/08I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf> Z odpovědí na otázku 3 „Domníváte se, že Česká republika je na předsednictví v Radě
Evropské unie připravena dostatečně nebo nedostatečně?“ (od dubna – prosince 2008 byla
otázka formulována v budoucím čase) je patrné, že téměř celá polovina dotázaných
respondentů si myslí, že Česká republika je na výkon předsednictví v Radě Evropské unie
připravena dostatečně. Velký počet odpovědí v kolonce „nevím“ svědčí znovu o značné
neinformovanosti široké veřejnosti o problematice předsednictví v Radě EU.
54
Obrázek 18: Graf 1 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU
0
5
10
15
20
25
30
35
40
četn
ost v
%
rozhodněmůže
spíšemůže
neví spíšenemůže
rozhodněnemůže
vliv před začátkem CZ PRES
IV/08XII/08
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Obrázek 19: Graf 2 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU
0
5
10
15
20
25
30
35
40
četn
ost v
%
rozhodněmůže
spíšemůže
neví spíšenemůže
rozhodněnemůže
vliv po začátku CZ PRES
I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
55
Obrázek 20: Graf 3 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU
0
5
10
15
20
25
30
35
40
četn
ost v
%
rozhodněmůže
spíšemůže
neví spíšenemůže
rozhodněnemůže
vliv během celého sledovaného období
IV/08XII/08I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf> U otázky 4 „Může nebo nemůže podle Vašeho názoru země předsedající Radě Evropské
unie významně ovlivnit politiku EU?“ si téměř polovina dotázaných občanů myslí,
že předsedající země nemůže dost dobře ovlivnit politiku Evropské unie. A to v obou
sledovaných obdobích, a dokonce v rámci probíhajícího předsednictví ČR v Radě EU
si toto myslí o něco více respondentů, než před jeho začátkem. Naopak téměř třetina
dotázaných občanů si myslí, že předsedající země politiku Evropské unie během svého
předsednictví ovlivnit může.
56
Obrázek 21: Graf 1 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země?
05
1015202530354045
četn
ost v
%
rozhodněobstojí
spíšeobstojí
neví spíšeneobstojí
rozhodněneobstojí
situace před začátkem CZ PRES
IV/08XII/08
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Obrázek 22: Graf 2 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země?
05
101520253035404550
četn
ost v
%
rozhodněobstojí
spíšeobstojí
neví spíšeneobstojí
rozhodněneobstojí
situace po začátku CZ PRES
I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
57
Obrázek 23: Graf 3 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země?
05
101520253035404550
četn
ost v
%
rozhodněobstojí
spíšeobstojí
neví spíšeneobstojí
rozhodněneobstojí
situace během celého sledovaného období
IV/08XII/08I/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf> Z grafů u otázky 5 „Myslíte si, že Česká republika v pozici předsednické země obstojí
nebo neobstojí?“ vyplývá, že občané České republiky věří vládě své země a myslí si,
že Česká republika jako předsedající země obstojí a svou roli „šéfa Evropy“ zvládne. I přes
vysokou neinformovanost o tématu předsednictví téměř 60 % respondentů odpovědělo
kladně. U této otázky je ovšem nutné také brát zřetel na odpověď „nevím“, kdy takto
odpověděla přibližně pětina dotázaných. Tato odpověď svědčí opět o nízké informovanosti
veřejnosti.
58
Obrázek 24: Graf 1 k otázce č. 6 – Jak si ČR vede jako předsedající země?
05
101520253035404550
četn
ost v
%
velmidobře
spíšedobře
neví spíšešpatně
rozhodněšpatně
situace během prvních tří měsíců výkonu CZ PRES
I/09II/09III/09
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
Kladné hodnocení více než poloviny dotázaných občanů na otázku 6 „Jak si podle Vás
vede Česká republika jako země přesedající Radě Evropské unie?“ ukazuje, že si Česká
republika v roli předsedající země vede dobře. Ovšem opět spousta občanů (26 %) na tuto
otázku odpověděla „nevím“.
Celkově z výzkumu vyplývá, že česká veřejnost má nízké povědomí o věcech, týkajících
se předsednictví České republiky v Evropské unii, a možná i o členství České republiky
v Evropské unii vůbec. Statisticky se ukázalo, že rozdíly v rozložení odpovědí se projevily
hlavně s ohledem na dosažené vzdělání respondentů a jejich životní úroveň.
O předsednictví se spíše zajímají občané s vyšším stupněm vzdělání, nejméně se zajímají
občané se základním vzděláním.
2.7 Analýza z pohledu organizačního zajištění českého předsednictví
v Radě EU na Ministerstvu spravedlnosti ČR Ministerstvo spravedlnosti České republiky (MSp ČR) je jedním z rezortů zapojených
do příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU. Přípravou a výkonem předsednictví
je na MSp ČR pověřena Sekce mezinárodních vztahů, vedená náměstkem ministra
spravedlnosti Tomášem Bočkem, rezortním koordinátorem pro předsednictví.
59
V rámci Sekce mezinárodních vztahů jsou pak stanoveny jednotlivé týmy: koordinačně-
obsahové a provozně-organizační. Sekce mezinárodních vztahů je členěna na odbor
mezinárodní civilní, odbor mezinárodní trestní, samostatné oddělení mezinárodních
organizací a mezinárodní spolupráce, které jsou přímo podřízeny vrchnímu řediteli
podsekce mezinárodně právní. V každém ze zmíněných odborů existuje oddělení
evropského práva, které je vlastně oním koordinačně-obsahovým týmem, odpovědným
za agendu, patřící danému odboru v rámci předsednictví. Přímo podřízené náměstku sekce
mezinárodních vztahů je pak samostatné oddělení programů a evropské spolupráce, které
připravuje a realizuje předsednictví ČR v Radě EU po organizační stránce (provozně-
organizační tým). Důležitá je rovněž úzká spolupráce organizačního týmu se zástupci
protokolu a tiskového odboru.
Úkoly spojené s předsednictvím ČR v Radě EU se však mohou přímo či nepřímo dotknout
téměř každého útvaru MSp ČR. Ze zástupců každého odboru tak byla vytvořena Resortní
koordinační skupina pro předsednictví, jejímž vedoucím je rezortní koordinátor
pro předsednictví.
Sekce mezinárodních vztahů byla v rámci příprav a výkonu předsednictví posílena celkově
o dvanáct funkčních míst. V souvislosti s předsednictvím ČR v Radě EU byla na MSp ČR
vytvořena funkce tiskové mluvčí pro předsednictví.
2.7.1 Organizace příprav a výkon předsednictví ČR v Radě EU
Za organizační stránku příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU je na MSp ČR
zodpovědné samostatné oddělení programů a evropské spolupráce, které má celkem
sedm zaměstnanců. Šest z těchto zaměstnanců je členem Centrální organizační skupiny
(COS) řízené Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU Úřadu vlády, ústřední jednotky COS
poskytující organizační a logistickou podporu rezortům při pořádání předsednických akcí
na území České republiky a zajišťující centrální koordinaci a dohled nad přípravou
a průběhem akcí. Úkolem zaměstnanců samostatného oddělení programů a evropské
spolupráce je zajistit veškeré činnosti související s organizací akcí v gesci Ministerstva
spravedlnosti ČR pořádaných na území České republiky. Hlavně se jedná o zajištění
ubytování pro delegáty, zajištění stravování, tlumočení a doprovodný kulturní program.
60
Nejdůležitější akcí mimořádného významu bylo pro Ministerstvo spravedlnosti ČR
bezesporu pořádání neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které
se konalo ve dnech 15. – 16. ledna 2009 v Kongresovém centru Praha. Jak bylo zmíněno
výše, akce na ministerské úrovni centrálně zajišťuje Sekce pro předsednictví ČR v Radě
EU (pronájem konferenčních prostor, technické zajištění konferenčních prostor včetně
tlumočnické techniky a telekomunikačních služeb, tlumočnické služby, akreditace
a registrace delegací a novinářů, občerstvení a stravování, doprava delegací, liaison
officers, hostesky, produkce tiskových materiálů, protokolární a propagační předměty,
mediální zajištění) a rezorty zajišťují organizačně i finančně pouze doprovodný program
(galavečeře, doprovodný kulturní a společenský program) a finančně ubytování delegátů
(poplatky za hotelové pokoje).
U akcí na nižší (pracovní) úrovni naopak téměř vše zajišťují organizačně i finančně
jednotlivé rezorty, centrálně jsou po organizační a finanční stránce zajištěny tzv. stálé
konferenční prostory v Kongresovém centru Praha, technické zajištění konferenčních
prostor včetně tlumočnické techniky a telekomunikačních služeb, akreditace novinářů,
propagační předměty, hostesky (daný počet na akci) a mediální zajištění. Jelikož se během
výkonu předsednictví ČR v Radě EU koná v tzv. stálých konferenčních prostorách
v Kongresovém centru Praha mnoho akcí jednotlivých rezortů, které se navzájem mohou
překrývat, je také velmi důležitá spolupráce a koordinace mezi jednotlivými rezorty
navzájem. Na společných koordinačních schůzkách je třeba určit, který z rezortů využije
hlavní oficiální vchod do Kongresového centra Praha, ve kterých sálech budou jednotlivá
jednání probíhat, který z rezortů bude moci pro svou akci využít restauraci ZOOM,
jež je součástí centrálně pronajatých prostor, kde bude instalováno občerstvení
pro jednotlivá jednání během přestávek (coffee breaky), apod.
Pokud rezort pořádá předsednická jednání mimo tzv. stálé konferenční prostory
v Kongresovém centru Praha, veškerá organizační a finanční odpovědnost je na věcně
příslušném rezortu, centrálně není zajišťováno nic.
Ubytovací služby
Jak bylo zmíněno výše (v kapitole 2.4 Finanční a personální zajištění předsednictví ČR
v Radě EU), k zajištění ubytovacích služeb byly mezi útvarem místopředsedy vlády
pro evropské záležitosti Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU (MVEZ/SPP)
61
a jednotlivými dodavateli služeb (ubytování, tlumočení, stravovací služby) uzavřeny
rámcové smlouvy, jež nastavily podmínky spolupráce a poskytování služeb jednotlivým
rezortům včetně výše cen za jednotlivé služby. Mezi MVEZ/SPP a rezorty pak došlo
na základě těchto podmínek k uzavření dohody o využívání a úhradě výše uvedených
služeb.
Ze smlouvy mezi Úřadem vlády ČR a společností Guarant International, spol. s.r.o., která
je smlouvou zavázaná zajistit koordinaci hotelových a ubytovacích kapacit během
předsednictví ČR v Radě EU ve vybraných hotelech dle požadavků jednotlivých rezortů,
vyplývá, že požadované ubytovací kapacity při všech úrovních jednání (ministerských
i pracovních) jsou jednotlivé rezorty povinny objednat prostřednictvím Úřadu vlády ČR
a finančně odpovědné jsou právě jednotlivé rezorty. Centrální role Úřadu vlády ČR
je pouze zprostředkovatelská.
K největším nesrovnalostem ohledně právě zmíněné rámcové smlouvy na zajištění
ubytovacích kapacit během předsednictví ČR v Radě EU společností Guarant došlo, když
Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU oznámila na jednání Centrální organizační skupiny
(dne 25. července 2008) jejím zástupcům, že smlouva byla již podepsána, avšak rezorty
neměly možnost se ke znění smlouvy vyjádřit i přesto, že finanční odpovědnost
za jednotlivá plnění leží právě na nich. Zástupcům jednotlivých rezortů se především
nezamlouval způsob, jakým byly o této záležitosti zpraveny a hlavně výrazně nevýhodné
podmínky této smlouvy. Z výše uvedené smlouvy vyplývá, že požadavky na ubytovací
kapacity pro jednotlivá zasedání musí být oznámeny společnosti Guarant prostřednictvím
Úřadu vlády ČR nejpozději čtyři měsíce před datem konání konkrétního jednání. Od tohoto
data začínají běžet storno podmínky a za nevyužité objednané kapacity zaplatí rezort 80 %
z ceny, společnost Guarant však není oprávněna požadovat platby za nevyužité kapacity
do výše 10 % z celkového počtu pro jednotlivé zasedání.
Jednotlivé rezorty se sice mohly rozhodnout, zda k výše uvedeným podmínkám rámcové
smlouvy přistoupí či nepřistoupí a uzavřou či neuzavřou s Úřadem vlády ČR dohodu
o využívání této smlouvy. Zdálo by se tedy, že rezorty měly na výběr, přijmout
či nepřijmout zřetelně nevýhodné podmínky smlouvy. Bohužel se ale ukázalo,
že jednotlivé rámcové smlouvy s dodavateli ubytovacích kapacit, konferenčních prostor
a stravovacích služeb jsou tak provázané, že rezorty byly postaveny do situace,
62
kdy nepřistoupení ke smlouvě se společností Guarant a nevyužití jejich služeb znamená
nemožnost využít k zasedání tzv. stálé konferenční prostory v Kongresovém centru Praha,
centrálně pronajaté a hrazené Úřadem vlády ČR. V tomto případě by rezorty musely
vynaložit značné finanční prostředky na pronájem jiných vhodných prostor, se kterými
však při sestavování rozpočtu na přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU předem
nepočítaly a nebyly tedy požadovány po Ministerstvu financí ČR. Dále byly jednotlivé
rezorty následně upozorněny, že některé hotely v těsné blízkosti Kongresového centra
Praha nepřistoupí na jinou rezervaci ubytovacích kapacit, než právě přes společnost
Guarant, se kterou mají podepsanou smlouvu o vzájemné spolupráci. Rezortům tedy
nezbylo nic jiného, než přistoupit k podepsání zmíněné dohody, neboť na samostatná
vyjednávání s poskytovateli ubytovacích kapacit již nebyl dostatek času a nebylo jisté,
zda by rezorty sami uspěly a neohrozily tak zdárný průběh předsednických zasedání.
Termín, kdy bylo nutné přistoupit k dohodě, byl určen do konce měsíce září 2008.
Dle mého názoru by se celá záležitost ohledně rezervace ubytovacích kapacit
pro jednotlivá zasedání (na vysoké i pracovní úrovni) dala vyřešit na úrovni samotných
rezortů bez zprostředkovatelské agentury a zprostředkovatelské role Úřadu vlády ČR,
popřípadě na centrální úrovni by mohl být personálně posílen odbor logistiky a organizace
MVEZ/SPP a za rezervace v jednotlivých hotelech a při jednotlivých zasedáních
by zodpovídal tomu určený zaměstnanec. Byla by to bezesporu značná finanční úspora,
neboť stornopoplatky, které jsou rezorty nuceny dle smlouvy se společností Guarant hradit,
jdou mnohdy do statisíců za jednu akci (vyplývá to ze situace, kdy jsou rezorty povinny
nahlásit závazný počet delegátů čtyři měsíce před samotným zasedáním, kdy počty
účastníků mohou jen zhruba odhadovat a od té chvíle začínají běžet nastavené storno
podmínky). Dle našich zkušeností by ale rezervace ubytovacích kapacit mohly zvládnout
jednotlivé rezorty samy. Před začátkem předsednictví ČR v Radě EU panovaly příliš velké
obavy, aby zejména v Praze nedošlo během předsednictví ČR v Radě EU k tomu,
že nebudou volné ubytovací kapacity, a bylo tudíž nutné podepsat rámcovou smlouvu
se zprostředkovatelskou agenturou, která za jistých smluvních podmínek zajistí,
že ubytovací kapacity na jednotlivá jednání budou bez problémů k dispozici. V praxi
se však ukázalo, že tyto obavy byly liché a naopak, zřejmě i s ohledem na trvající
celosvětovou hospodářskou krizi, došlo k převisu nabídky nad poptávkou a hotely
v důsledku nízké obsazenosti nabízejí velké slevy na ubytování, které bohužel nelze,
z důvodu dříve nasmlouvaných cen, plně využít. Termín českého předsednictví ČR
63
v Radě EU a související potřeba rezervací ubytovacích kapacit na jednotlivá zasedání, byl
znám dlouhou dobu dopředu a podle mého názoru byl dostatečný prostor, aby Úřad vlády
ČR centrálně nebo jednotlivé rezorty samy uzavřely smlouvy s jednotlivými hotely
s výrazně výhodnějšími podmínkami, než je tomu nyní prostřednictvím společnosti
Guarant.
Catering
Další rámcovou smlouvou, kterou uzavřel Úřad vlády ČR se společností Zátiší Catering
Group, a. s. a jednotlivé rezorty pak (v případě zájmu) mohly podepsat dohodu s Úřadem
vlády ČR o využití těchto služeb, je smlouva na zajištění stravovacích služeb pro účely
předsednictví ČR v Radě EU. Stejně jako v případě smlouvy se společností Guarant
k zajištění a koordinaci hotelových a ubytovacích kapacit během předsednictví ČR v Radě
EU však rezorty neměly příliš na výběr, neboť pokud nevyužijí služeb společnosti Zátiší,
nebudou moci v případě pořádání svých akcí na pracovní úrovni v Kongresovém centru
Praha využít služeb jiné cateringové společnosti, neboť společnost Zátiší je výhradním
dodavatelem cateringu pro Kongresové centrum Praha. V tomto případě je tedy zřejmé,
že i kdyby jednotlivé rezorty chtěly využít služeb jiné cateringové společnosti
při jednáních v Kongresovém centru Praha, nebylo by jim to umožněno.
Dle mého názoru však Úřad vlády ČR mohl dopředu vyjednat mnohem výhodnější
podmínky plnění ze smlouvy, jednotlivé rezorty opět v tomto případě nemohly uplatnit
své připomínky k podmínkám, za kterých budou služby cateringové společnosti Zátiší
poskytovány a které pak budou nuceny uhradit.
Na začátku výkonu předsednictví ČR v Radě EU se poté ukázalo, že ceny jídel, které byly
dopředu dohodnuty a které poskytl Úřad vlády ČR jednotlivým rezortům jako podklad
k přípravě rozpočtu na přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU, na základě kterého
pak požádaly Ministerstvo financí ČR o přidělení finančních prostředků, byly uvedeny bez
DPH (daň z přidané hodnoty ve výši 19 %). Nastala tudíž situace, kdy rezorty obdržely
méně finančních prostředků, než které nyní k úhradě nákladů na stravování delegátů
při jednotlivých předsednických zasedáních potřebují. V této částce pak dále nebylo
počítáno ani se souvisejícími náklady navíc, jako jsou příplatky za židle, stoly, ubrusy,
květinovou výzdobu, apod., bez kterých se zajištění stravování neobejde.
64
Tlumočení
Třetí rámcovou smlouvou, podepsanou mezi Úřadem vlády ČR a společností Artlingua,
a.s., je smlouva na zajištění tlumočení při zasedáních na pracovní úrovni v tzv. stálých
konferenčních prostorách v Kongresovém centru Praha. K této rámcové smlouvě se měly
možnost jednotlivé rezorty předem vyjádřit, a z toho důvodu nebyl problém přistoupit
k podepsání dohody mezi nimi a Úřadem vlády ČR o využití tlumočnických služeb.
2.7.2 Úsporná opatření týkající se výdajů centrálního koordinátora českého
předsednictví v Radě EU
Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU (centrální koordinátor CZ PRES) provedla
po prvních třech měsících výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie
vyhodnocení výdajů a došla k závěru, že bude nutné provést některá úsporná opatření.
Hlavní váha některých výdajů spočívá na základě vnitrostátního koordinačního
mechanismu na centrálním koordinátorovi, který hradí také pronájem a techniku
na pracovních zasedáních v gesci jednotlivých rezortů, konaných v Kongresovém centru
Praha. Dosavadní průběh předsednictví ukázal, že skutečné náklady centrálního
koordinátora byly vyšší, než bylo při přípravě rozpočtu na CZ PRES očekáváno. Vyplývá
to především z větší složitosti akcí na pracovní i vyšší úrovni (vícedenní konání akcí,
využití více místností pro jednotlivé akce i pro zázemí delegací, technicky
i finančně náročné zajištění zázemí pro novináře a TV štáby, tzv. press centrum) i jejich
zvýšeného počtu nebo přesunu některých akcí na vyšší úroveň, než jak se při přípravě
rozpočtu předpokládalo.
Z důvodu nezbytných úspor, aby bylo možné zajistit akce do konce předsednictví ČR
v Radě EU v červnu 2009, bylo nutné dospět k úsporným opatřením, která byla předložena
jednotlivým rezortům k připomínkám prostřednictvím Výboru pro Evropskou unii
na pracovní úrovni.
Při neformálních zasedáních rad ministrů se bude muset omezit zejména: instalace
konferenčních prostor, formát delegací, formát tlumočení, náslechové místnosti
pro delegace, tiskové zázemí pro novináře a televizní štáby, vozový park (limuzíny
a autobusová přeprava), rozsah a standard cateringu, rozsah stravování novinářů, ozvučení
při pracovních obědech v restauraci ZOOM v Kongresovém centru Praha, apod.
65
Při pracovních zasedáních, pořádaných v Kongresovém centru Praha, bude nutné omezit
zejména: pronájem dalších prostor mimo již pronajaté prostory, rozsah a standard
technického vybavení (audio-vizuální a tlumočnická technika – je stanoven limit na akci
a den), formát tlumočení zasedání po technické stránce, zrušení zázemí pro novináře,
tiskové briefingy budou bez tlumočení ve foyer u hlavního vchodu č. 10 (permanentní
výzdoba prostor v jednotném vizuálním stylu).
Uvedená úsporná opatření a organizační omezení představují jednotlivě úsporu v řádech
desítek až stovek tisíc korun na jednu akci, u zasedání rad ministrů se jedná o úspory
v řádu až milionů korun.
Rezorty byly Úřadem vlády ČR upozorněny, že na poskytování služeb audio-vizuální
techniky v prostorách Kongresového centra Praha má centrální koordinátor uzavřenou
smlouvu s firmou PROMOPRO, spol. s. r. o.. Pokud tento dodavatel poskytuje služby
standardně zajišťované Úřadem vlády ČR, k nimž mají být doobjednávky jednotlivých
rezortů (v případě překročení stanoveného limitu pro danou akci) jakousi „nadstavbou“,
nelze tyto doobjednávky oddělit od hlavního plnění a poptávat služby stejného druhu
u jiného dodavatele. Tím pádem se opět rezorty dostávají do situace, kdy s náklady tohoto
druhu při přípravě svých rozpočtů na jednotlivé předsednické akce nepočítaly a nemají
na ně tudíž dostatek finančních prostředků. Problém s financováním akcí se tak pouze
přesouvá z centrálního koordinátora na jednotlivé rezorty. Navíc, jak jsme se měli možnost
přesvědčit, nasmlouvané ceny za jednotlivé služby firmou PROMOPRO jsou, dle mého
názoru, silně nadhodnoceny a jsem si jistá, že Úřad vlády ČR mohl na začátku, než byla
smlouva podepsána, vyjednat pro státní správu daleko výhodnější podmínky.
Nyní je zřejmé, že model přístupu rezortů ke smlouvě uzavřené mezi Úřadem vlády ČR
a firmou PROMOPRO (jedná se o rámcovou smlouvu jako v případě ubytování, cateringu
a tlumočení) není v této situaci vhodný. Takový krok by si vyžádal významnou úpravu
textu smlouvy a dodavatel by na ni musel přistoupit. Přistoupení jednotlivých rezortů k této
smlouvě by však mohlo způsobit potíže při řešení jednotlivých situací, neboť způsob řešení
objednávek je poměrně komplexní. Úprava smlouvy by znamenala časovou prodlevu
v rámci týdnů a rezorty by musely bez výhrad přistoupit na jednotný koordinační model
(podobně jako je tomu u ubytovacích, cateringových a tlumočnických služeb).
66
2.7.3 Návrh změn v modelu vnitrostátního koordinačního mechanismu
předsednictví ČR v Radě EU
Zvolený kombinovaný model organizace českého předsednictví v Radě EU se jeví jako
vhodně zvolená forma, avšak v jeho realizační rovině je zřejmé, že existuje prostor,
jak by bylo možné postupovat efektivněji. Je zde ale také nutno podotknout, že navržené
změny by bylo možno realizovat až při příštím českém předsednictví, které se však
neuskuteční dříve než za třináct let. Do té doby mohou být známy jiné postupy, které
umožní předsedající členské zemi Evropské unie postupovat při přípravách i výkonu
předsednictví v Radě EU co nejefektivnějším způsobem. Jelikož se ale zkušenosti
s organizací jednotlivých předsednictví předávají, bude zde prostor pro předání zkušeností
České republiky s předsednictvím v Radě Evropské unie následujícím zemím.
Financování a rozpočet
V souvislosti z výše uvedenými úspornými opatřeními nutnými teprve po polovině výkonu
českého předsednictví jasně vyplývá, že jsou potřebné změny v systému sestavování
rozpočtu na přípravu a výkon předsednictví v Radě EU již v jeho začátku.
Návrh opatření:
Útvar místopředsedy vlády pro evropské záležitosti vyčíslí na základě předem
dohodnutých smluv s dodavateli služeb potřebu finančních prostředků pro centrálně
zajišťované činnosti a návrh předloží Ministerstvu financí ČR (MF ČR). MF ČR poté
předá instrukce k sestavení rozpočtů pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU
jednotlivým rezortům, spolu se stanoveným finančním limitem pro jednotlivé služby
v souvislosti s centrálně dohodnutými smlouvami. Rezorty budou mít možnost samostatně
a za jimi dohodnutých podmínek, podepsat smlouvy s poskytovateli služeb přímo
nebo přistoupit ke smlouvám centrálně dohodnutým (v případě nemožnosti dohodnout
výhodnější cenové a realizační podmínky). Poté jednotlivé rezorty naplánují akce
na pracovní úrovni v jejich gesci, vyčíslí náklady na jednotlivé akce a rozpočet
s požadavky předají Ministerstvu financí ČR ke schválení. Centrální koordinátor
i jednotlivé rezorty by si předem měli také stanovit určitou rezervu pro případ
neočekávaných výdajů (např. 20 % k celkově požadované částce).
67
MF ČR by poté poskytlo do rozpočtů jednotlivých příjemců 80 % požadované částky
a zbylých 20 % požadovaných prostředků by bylo vyplaceno až po vykázání a zdůvodnění,
k jakým účelům byly finanční prostředky využity.
Ubytovací služby
Za rezervaci ubytovacích kapacit při neformálních zasedáních Rady EU v Praze
a regionech, setkáních vlády ČR s Evropskou komisí a Evropským parlamentem,
je organizačně odpovědná Sekce pro předsednictví Úřadu vlády (centrální koordinátor),
finanční odpovědnost leží na rezortech. Věcně odpovědné rezorty jsou pak organizačně
i finančně odpovědné za přípravu a organizaci pracovních jednání ve své kompetenci.
V případě zasedání na vyšší (ministerské) úrovni, má přístup ke změnám v akreditaci
delegací pouze centrální koordinátor a veškeré změny v požadavcích na zajištění
ubytovacích kapacit je tedy nutné hlásit přes něj. Centrální koordinátor poté musí žádost
o tyto změny předat společnosti Guarant International, spol. s.r.o., a ta tyto informace
předá poskytovateli služeb (hotelu). Je zjevné, že tento proces je značně zdlouhavý
a náročný na neustálou připravenost všech zúčastněných stran, a v případech, kdy jsou
nutné okamžité změny, třeba i o víkendu, to někdy bývá problém z důvodu, že hotely chtějí
komunikovat pouze se smluvním partnerem.
Návrh opatření:
Jednou z možností je nechat veškerou odpovědnost, organizační i finanční, na věcně
odpovědných rezortech, a to i v případě neformálních zasedáních Rady EU. Jednotlivé
rezorty pak budou mít možnost bezprostřední koordinace případných změn, což zajistí
v maximální míře předcházení stavu hrazení nepřiměřených storno poplatků. Značnou
úsporu finančních prostředků také zajistí sjednané smlouvy přímo s poskytovateli služeb
se standardními storno podmínkami. Druhou možností je nechat veškerou odpovědnost,
organizační i finanční, v případě zasedání na vyšší (ministerské) úrovni na centrálním
koordinátorovi. Ten by s výdaji na ubytování počítal již před finálním sestavením rozpočtu
pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU (stejně jako nyní jednotlivé rezorty).
Záleželo by poté na něm, zda si sjedná smlouvu s dodavatelem služeb nebo bude
postupovat přímo, a zajištění ubytovacích kapacit zvládne prostřednictvím svých
personálních zdrojů.
68
Kulturní program
Po stránce organizační i finanční jsou odpovědné jednotlivé rezorty, a to na všech úrovních
zasedání. Rezorty musí platit nemalé finanční prostředky v souvislosti se zajišťováním
doprovodného kulturního programu pro delegáty, za pronájmy a prohlídky národních
kulturních památek v držení státu.
Návrh opatření:
Centrální koordinátor zajistí ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky,
aby při pořádání doprovodných společenských a kulturních programů nemusely rezorty
hradit pronájmy a vstupy v případě národních kulturních památek v držení státu. Příkladem
může být předešlé francouzské předsednictví, kdy veškeré kulturní památky bylo možné,
v souvislosti s doprovodnými akcemi pořádanými v rámci předsednictví, využít bezplatně.
2.7.4 Současná politická situace
Prvotní reakce a ohlasy (především v zahraničním tisku), zda Česká republika bude
schopna zvládnou tak náročnou úlohu jakou předsedání Radě Evropské unie bezesporu je,
byly negativní. Ve chvíli, kdy domácí i zahraniční tisk začaly psát o tom, jak Češi výborně
zvládají předsednictví, po obsahové i organizační stránce, byla dne 24. března 2009
v Poslanecké sněmovna vyslovena nedůvěra vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS).
Od této chvíle Evropská unie nebere předsedání České republiky Evropské unii příliš
vážně. Dle mého názoru, Česko tak vlastní vinou ztratilo jedinečnou příležitost dokázat,
že i malá země může v Evropě něco prosadit či změnit. Promarnili jsme tak unikátní
příležitost příjemně překvapit a zvýšit prestiž naší země v rámci Evropské unie i mimo ni.
Vše, co bylo před pádem vlády, je zapomenuto. Spousta vynikající zodpovědné práce
a získávání respektu pro Českou republiku je tímto krokem znehodnocena.
České předsednictví tak de facto skončilo, o čemž svědčí nejen komentáře zahraničních
medií, ale také fakt, že členské země na ministerská zasedání posílají místo ministrů
úředníky, neboť nikdo nemůže brát vážně jednání s vládou v demisi. Nová vláda
odborníků, která dovede Českou republiku k předčasným volbám, má být podle
současných informací jmenována 9. května 2009.
69
ZÁVĚR
Na začátku bakalářské práce byly definovány základní pojmy z oblasti státní správy
a pojmy týkající se Evropské unie, její historie a mechanismů.
Přes výchozí analýzu vztahu České republiky k Evropské unii a právě probíhajícího
českého předsednictví v Radě Evropské unie bylo provedeno zhodnocení fungování
nastaveného vnitrostátního koordinačního mechanismu předsednictví České republiky
v Radě Evropské unie a byly navrženy možné změny.
Návrhy na zlepšení vzájemné spolupráce mezi Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU
Úřadu vlády ČR, centrálním koordinátorem organizační a logistické podpory rezortů
(ministerstev) při pořádání předsednických akcí na území České republiky, věcně
odpovědnými rezorty a dodavateli služeb během českého předsednictví vycházely
ze získaných poznatků a vlastní zkušenosti s organizací předsednických akcí v rámci
jednoho z rezortů.
Navržené změny se týkají především finančních požadavků centrálního koordinátora
a jednotlivých rezortů na zajištění předsednictví ČR v Radě EU před jeho začátkem,
možnosti využití národních kulturních památek v držení státu bezplatně v rámci pořádání
doprovodných kulturních programů zajišťovaných jednotlivými rezorty v rámci
předsednických akcí a centrálního uzavírání rámcových smluv s dodavateli služeb
(především ubytovacích kapacit, stravování a tlumočení), které byly uzavřeny
za zcela zjevně nevýhodných podmínek pro státní správu. V případě smluv ohledně
zajištění ubytovacích kapacit a stravování, se před jejich podpisem neměly možnost
jednotlivé rezorty vyjádřit k jejich znění, ačkoliv finanční plnění leží právě na nich.
Provázanost těchto smluv však dost dobře nedovoluje rezortům k těmto smlouvám
nepřistoupit, aniž by tento krok neznamenal značné finanční výdaje navíc, se kterými
nebylo při sestavování rozpočtů jednotlivých rezortů předem počítáno. Navržený model
upřednostňuje ponechání odpovědnosti za zajištění ubytovacích kapacit, a popřípadě
dalších služeb během předsednictví ČR v Radě EU, na jednotlivých rezortech (příp.
centrálně na Úřadu vlády ČR bez zprostředkovatele). Při přímé komunikaci rezortů
s poskytovateli ubytovacích kapacit (hotely) vychází v současnosti najevo, že jsou
70
přístupné změnám podmínek dle aktuální situace na trhu, které však nelze realizovat
z důvodu smluvních vztahů s dodavatelem služeb (Guarant International, spol. s.r.o.).
V práci je dále provedeno srovnání výsledků výzkumů veřejného mínění na téma „Občané
o předsednictví ČR v Radě Evropské unie“, které v měsících duben, červen, září, říjen,
listopad a prosinec 2008, a dále leden, únor a březen 2009 provedlo Centrum pro výzkum
veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.. Z výzkumu jasně vyplývá, že česká
veřejnost má nízké povědomí o věcech týkajících se předsednictví České republiky v Radě
Evropské unie, a možná i o členství České republiky v Evropské unii vůbec.
Vláda České republiky (resp. místopředseda vlády pro evropské záležitosti jako hlavní
koordinátor předsednictví České republiky v Radě Evropské unie) by se měla vážně
zamyslet nad tím, zda nebyla podceněna příprava a zvolená koncepce medializace
a propagace českého předsednictví v Radě Evropské unie je dostačující.
Po téměř polovině dobře zvládaného předsedání České republiky v Radě Evropské unie
byla dne 24. března 2009 Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra vládě premiéra
Mirka Topolánka (ODS). České předsednictví tak fakticky předčasně skončilo a Česká
republika ztratila vlastní vinou jedinečnou příležitost dokázat, že i malá země může
v Evropě něco prosadit či změnit. Nová vláda odborníků, která má dovést Českou
republiku k předčasným volbám, má být podle současných informací jmenována
9. května 2009.
71
POUŽITÉ ZDROJE
ABC práva Evropských společenství. Praha: Informační centrum Evropské unie, [2004].
116 s. ISBN 80-239-2561-X
Aktuální otázky Evropské unie I.: probíhající vnitřní reformy EU a české předsednictví
v Radě EU. Praha: Institut státní správy, [2008]
Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11].
Dostupné z: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100879s_pm90309.pdf>
CIHELKOVÁ, E. a kol. Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Vysoká škola
ekonomická v Praze, 2006. 396 s. ISBN 80-245-0854-0
České předsednictví EU 2009 – otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: odbor komunikace,
Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR, [2008]. 13 s. ISBN 978-80-87041-30-7
České předsednictví Evropské unie [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-9].
Dostupné z: <http://www.eu2009.cz/cz/czech-presidency/presidency-logo/promotional-
gifts/propagacni-predmety-s-logem--7935/>
České předsednictví Evropské unie [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-20].
Dostupné z: <http://www.eu2009.cz/cz/czech-presidency/presidency-logo/visual-
identity/vizualni-identita--1832/>
DOČKAL, V. a kol. Česká politika v Evropské unii: evropský integrační proces a zájmy
České republiky. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006.
216 s. ISBN 80-210-4076-9
Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z:
<http://europa.eu/institutions/inst/comm/index_cs.htm>
72
Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z:
<http://europa.eu/institutions/inst/council/index_cs.htm>
Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z:
<http://europa.eu/institutions/inst/parliament/index_cs.htm>
Euroskop [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z:
<http://www.euroskop.cz/92/sekce/zakladni-informace/>
HAD, M. a kol. Česká republika v Evropské unii: členství, přínosy, výzvy. Praha: Linde,
2006. 200 s. ISBN 80-7201-611-3
HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha:
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6
HAD, M., PIKNA, B. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních
věcí České republiky, 2001. 86 s. ISBN 80-86345-06-8
HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3
KARLAS, J. a kol. Jak předsedat Evropské unii?: návrh priorit předsednictví ČR v Radě
EU v roce 2009. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008. 146 s.
ISBN 978-80-86506-66-1
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR,
Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 2. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR,
Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9236-9
LACINA, L. a kol. Minimum o regionální a strukturální politice EU. Praha: Úřad vlády
ČR, 2004. 263 s. ISBN 80-86734-23-4
73
Ministerstvo školství a mládeže ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-1-30].
Dostupné z: <http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/predsednictvi-eu-
2009/predsednictvi-v-rade-evropske-unie-v-zakladnich-bodech>
Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Poslední revize 30. 9. 2008 [cit. 2009-1-30].
Dostupné z:
<http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/predsednictvi_cr_v_rade_eu/
index.html>
PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru 2.
přepracované vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1
PIKNA, B. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní
a justiční spolupráce). 4. dopracované, konsolidované vyd. Praha: Linde, 2007. 511 s.
ISBN 978-80-7201-686-0
PLECHANOVOVÁ, B. a kol. Evropská unie na počátku 21. století: reformní procesy
a institucionální změna. Praha: Karolinum, 2006. 215 s. ISBN 80-246-1154-6
ROVNÁ, L., KASÁKOVÁ, Z., VÁŠKA, J. Evropská unie v členských státech a členské
státy v Evropské unii: europeizace vybraných zemí EU. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia;
VIP Books, 2007. 333 s. ISBN 978-80-7379-014-11 (Eurolex Bohemia) a ISBN 978-80-
87134-10-8 (VIP Books)
Shrnutí Koncepce komunikace a prezentace předsednictví České republiky v Radě EU.
Praha: Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU, Úřad vlády ČR, [červenec 2007]. 18 s.
Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z:
<http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/organizace-utvaru/sekce-pro-ez/sekce-pro-
evropske-zalezitosti-15068/>
Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z:
<http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/organizace-utvaru/sekce-pro-
predsednictvi/sekce-pro-predsednictvi-cr-v-rade-eu-18193/>
74
Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 28. 5. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z:
<http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=35725&tmplid=50>
Wikipedia [online]. Poslední revize 11. 2. 2009 [cit. 2009-2-14]. Dostupné z:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie>
ZBÍRAL, R. Institucionální rámec Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha:
Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-682-2
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Logo předsednictví ČR v Radě EU ...................................................................40
Obrázek 2: Propagační předměty českého předsednictví v Radě EU .................................41
Obrázek 3: Graf 1 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU .....................................44
Obrázek 4: Graf 2 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU .....................................44
Obrázek 5: Graf 3 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU .....................................45
Obrázek 6: Graf 1 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší ............46
Obrázek 7: Graf 2 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší ............46
Obrázek 8: Graf 3 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší ............47
Obrázek 9: Graf 1 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví .......48
Obrázek 10: Graf 2 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví .....48
Obrázek 11: Graf 3 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví .....49
Obrázek 12: Graf 1 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech podílejících se na
předsednictví ........................................................................................................................50
Obrázek 13: Graf 2 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech podílejících se na
předsednictví ........................................................................................................................50
Obrázek 14: Graf 3 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech podílejících se na
předsednictví ........................................................................................................................51
Obrázek 15: Graf 1 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví? .........52
Obrázek 16: Graf 2 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví? .........52
Obrázek 17: Graf 3 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví? .........53
Obrázek 18: Graf 1 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU ........................54
Obrázek 19: Graf 2 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU ........................54
Obrázek 20: Graf 3 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU ........................55
Obrázek 21: Graf 1 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země? ..........................56
Obrázek 22: Graf 2 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země? ..........................56
Obrázek 23: Graf 3 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země? ..........................57
Obrázek 24: Graf 1 k otázce č. 6 – Jak si ČR vede jako předsedající země?......................58
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Počet křesel v Evropském parlamentu podle politických frakcí
k 1. září 2007 .......................................................................................................................21
Tabulka 2: Počet křesel v Evropském parlamentu podle zemí (volební období
2009–2014) ..........................................................................................................................21
Tabulka 3: Rozdělení hlasů v Radě EU mezi členské státy (od 1. 1. 2007).........................24
Tabulka 4: Přehled předsednictví v Radě EU mezi léty 2008 – 2020 .................................26
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 – Entropa
Příloha 2 – Výzkum veřejného mínění z března 2009
Příloha 3 – Kalendář akcí CZ PRES
Příloha 4 – Harmonogram významných akcí CZ PRES
Příloha 5 – Hlavní a mediální partneři CZ PRES
http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.euroskop.cz/gallery/39/11723-entropa.jpg&imgrefurl=http://www.euroskop.cz/38/10281/clanek/v-bruselu-bude-oficialne-predstavena-entropa/&usg=__qGBUrd_DFXAKcc6J_zRYLbe_TdA=&h=500&w=333&sz=76&hl=cs&start=13&um=1&tbnid=pPxzyWHbI8iUJM:&tbnh=130&tbnw=87&prev=/images%3Fq%3Dentropa%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DX%26um%3D1
Pm90406
1/[7]
TISKOVÁ ZPRÁVA
Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129
E-mail: [email protected]
Občané o předsednictví ČR v Radě Evropské unie Technické parametry Výzkum: Naše společnost 2009, v09-03 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav
AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu
veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Termín terénního šetření: 2. 3. – 9. 3. 2009 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví,
věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Počet dotázaných: 1139 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: PM.134b, PM.135b, PM.136b, PM.137, PM.138, PM 146 Zveřejněno dne: 6. dubna 2009 Zpracovala: Markéta Škodová Do svého březnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Ve veřejnosti stále převažuje podíl lidí, kteří se o předsednictví ČR v Radě EU nezajímají (59 % při součtu odpovědí „spíše nezajímá“ a „vůbec nezajímá“), téměř dvě pětiny oslovených naopak o dané téma jeví zájem (39 % při součtu odpovědí „spíše zajímá“ a „velmi zajímá“). Jak je patrné z grafu 1 na následující straně, od dubna loňského roku, kdy byla otázka v kontinuálním šetření CVVM položena poprvé, vzrostl podíl lidí proklamujících zájem o danou problematiku (nárůst o 15 procentních bodů), a naopak klesl podíl těch, kteří se o téma nezajímají (pokles o 16 procentních bodů). Statisticky významně častěji se o předsednictví vůbec nezajímají lidé, kteří svou životní úroveň označují jako špatnou. Rozdíly v rozložení odpovědí se projevily i při třídění podle vzdělání. Zájem o předsednictví roste s dosaženým stupněm
Pm90406
2/[7]
vzdělání. Nejméně se o dané téma zajímají lidé se základním vzděláním (35 % z nich zvolilo odpověď „vůbec se nezajímá“), nejvíce vysokoškoláci (72 % se o předsednictví zajímá – při součtu odpovědí „spíše se zajímá“ a „rozhodně se zajímá“). V porovnání s ostatními voliči se o předsednictví častěji zajímají lidé, kteří by v parlamentních volbách dali svůj hlas ODS. Graf 1: Zájem o předsednictví ČR v EU (v %)1
2
2
3
3
4
5
5
6
4
22
20
22
22
27
28
38
38
35
39
37
43
36
38
37
37
36
39
36
38
30
38
30
28
18
18
20
1
3
2
1
1
2
2
2
2
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
IV/08
VI/08
IX/08
X/08
XI/08
XII/08
I/09
II/09
III/09
velmi se zajímá spíše se zajímá spíše se nezajímá vůbec se nezajímá neví
Většina populace starší 15 let se dále shodla na tom, že má o daném tématu málo informací2. Pokud jde o to, co samotné předsednictví obnáší, nedostatek informací deklarovaly téměř tři pětiny lidí (59 % při součtu odpovědí „spíše nedostatek“ a „rozhodně nedostatek“), zatímco třetina (34 %) respondentů se domnívala, že je informována dostatečně.
1 Znění otázky: „Česká republika předsedá od 1. ledna tohoto roku Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU? Velmi se zajímáte, spíše se zajímáte, spíše se nezajímáte, vůbec se nezajímáte.“ Znění otázky od dubna do prosince 2008: „Česká republika bude v první polovině roku 2009 předsedat Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU? Velmi se zajímáte, spíše se zajímáte, spíše se nezajímáte, vůbec se nezajímáte.“ 2 Znění otázky: „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací a) o tom, co toto předsednictví obnáší, b) o činnosti české vlády v souvislosti s předsednictvím, c) o jednotlivých lidech, kteří se na předsednictví podílejí?“ Možnosti odpovědí: Rozhodně dostatek, spíše dostatek, spíše nedostatek, rozhodně nedostatek. Znění otázky od dubna do prosince 2008: „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací a) o tom, co toto předsednictví obnáší, b) o přípravách české vlády na toto předsednictví, c) o jednotlivých lidech, kteří se na přípravách podílejí?“ Možnosti odpovědí: Rozhodně dostatek, spíše dostatek, spíše nedostatek, rozhodně nedostatek.
Pm90406
3/[7]
Graf 2: Informace o tom, co předsednictví obnáší (v %)
1
1
1
2
2
2
3
3
3
12
14
15
14
18
21
30
30
31
44
40
44
42
42
41
45
43
39
35
34
31
32
32
29
17
18
20
8
11
9
10
6
7
5
6
7
0% 20% 40% 60% 80% 100%
IV/08
VI/08
IX/08
X/08
XI/08
XII/08
I/09
II/09
III/09
rozhodn ě dostatek spíše dostatek spíše nedostatek rozhodn ě nedostatek neví
Jak je patrné z grafu 2, od prosince loňského roku vzrostl o 11 procentních bodů podíl občanů, kteří se cítí být informováni o tom, co předsednictví obnáší, a od dubna vzrostl tento podíl o celých 21 procentních bodů. To lze nejspíš přičíst na vrub zejména tomu, že téma se stalo, počínaje koncem loňského roku, velmi výraznou součástí veřejného (politického i mediálního) prostoru. Pocit neinformovanosti převládal v české veřejnosti i co se týče příprav české vlády na předsednictví. Více než tři pětiny občanů (63 % při součtu odpovědí „spíše nedostatek“ a „rozhodně nedostatek“) deklarovaly nedostatek informací o této věci, informovaných se cítilo být 30 % oslovených. I u této otázky lze od dubna zaznamenat nárůst informovaných lidí, jejichž podíl se počínaje prvním šetřením zvýšil o 21 procentních bodů (viz graf 3).
Graf 3: Informace o činnosti vlády při předsednictví (v %)
1
0
1
1
2
2
3
4
3
8
10
11
12
14
15
26
27
27
40
37
42
40
40
43
46
44
42
43
42
36
36
37
33
19
20
21
8
11
10
11
7
7
6
5
7
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
IV/08
VI/08
IX/08
X/08
XI/08
XII/08
I/09
II/09
III/09
rozhodn ě dostatek spíše dostatek spíše nedostatek rozhodn ě nedostatek neví
Pm90406
4/[7]
O konkrétních lidech, kteří se na přípravách podílejí, se cítilo být na začátku prosince informováno 20 % respondentů, většina vzorku populace naopak artikulovala neinformovanost (uvedlo to 73 % dotázaných). Pro rozložení odpovědí viz graf 4.
Graf 4: Informace o lidech podílejících se na předsednictví (v %)
0
0
1
1
1
2
2
3
3
4
5
5
7
7
9
14
15
17
32
30
34
36
34
34
45
46
43
54
53
49
44
49
47
31
29
30
10
11
11
12
9
8
8
7
7
0% 20% 40% 60% 80% 100%
IV/08
VI/08
IX/08
X/08
XI/08
XII/08
I/09
II/09
III/09
rozhodn ědostatek spíše dostatek spíše nedostatek rozhodn ě nedostatek neví
„Spíše dostatečně“ jsou o všech třech tématech častěji informováni dotázaní s proklamovanou dobrou životní úrovní a vysokoškoláci. Spíše dostatek informací mají v porovnání s ostatními voličskými „tábory“ také lidé, kteří by v parlamentních volbách dali svůj hlas ODS. Při hodnocení příprav se necelá polovina respondentů (49 %) přiklonila k názoru, že Česká republika je na předsednictví připravena dostatečně, zhruba pětina veřejnosti (26 %) naopak soudila, že připravenost ČR je nedostatečná, a 25 % oslovených se k otázce nedovedlo vyjádřit, a zvolilo tedy odpověď „nevím“ (viz graf 5). Velký podíl spontánních odpovědí „nevím“ svědčí o značné neinformovanosti uvnitř veřejnosti, ačkoli je třeba si všimnout i toho, že v posledním šetření byl tento podíl veřejnosti ve srovnání s výsledky předchozích výzkumů nejmenší – v porovnání s dubnovým šetřením poklesl o devět procentních bodů. Statisticky významně častěji volili odpovědi „rozhodně dostatečně“ a „spíše dostatečně“ vysokoškolsky vzdělaní respondenti; co se týče voličských preferencí, nejčastěji je naše země na předsednictví dostatečně připravena podle názoru potenciálních voličů ODS. Více informováni se cítí být také dotázaní, kteří v první otázce uvedli, že se o předsednictví ČR zajímají.
Pm90406
5/[7]
Graf 5: Je ČR dostatečně připravena na předsednictví? (v %)3
3
5
5
4
5
5
6
7
8
31
30
31
30
32
37
42
39
41
24
20
23
27
24
24
20
22
21
7
7
7
7
8
7
6
6
5
35
38
34
32
31
27
26
26
25
0% 20% 40% 60% 80% 100%
IV/08
VI/08
IX/08
X/08
XI/08
XII/08
I/09
II/09
III/09
rozhodn ě dostate čně spíše dostate čně spíše nedostate čně rozhodn ě nedostate čně neví
Z analýzy odpovědí na další otázku tematického bloku vyplynulo, že zhruba polovina respondentů (51 %) nesouhlasí s názorem, že země předsedající Radě EU může významně ovlivnit politiku unie. Více než třetina občanů (36 %) si naopak myslí, že předsedající země unijní politiku ovlivnit může (viz graf 6). Graf 6: Vliv předsedající země na politiku EU (v %)4
6
5
3
5
5
7
7
7
5
28
27
26
27
28
28
35
32
31
37
37
38
38
37
35
38
38
40
12
9
14
13
12
13
10
11
11
17
22
19
17
18
17
10
12
13
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
IV/08
VI/08
IX/08
X/08
XI/08
XII/08
I/09
II/09
III/09
rozhodn ě může spíše m ůže spíše nem ůže rozhodn ě nemůže neví
3 Znění otázky: „Domníváte se, že Česká republika je na předsednictví v Radě Evropské unie připravena dostatečně nebo nedostatečně? Rozhodně dostatečně, spíše dostatečně, spíše nedostatečně, rozhodně nedostatečně.“ Od dubna do prosince 2008 byla otázka formulována v budoucím čase. 4 Znění otázky: „Může nebo nemůže podle Vašeho názoru země předsedající Radě Evropské unie významně ovlivnit politiku EU?“ Možnosti odpovědí: rozhodně může, spíše může, spíše nemůže, rozhodně nemůže.
Pm90406
6/[7]
Jak se dále ukázalo – ač se cítí být o daném tématu nedostatečně informováni či o něj nemají takový zájem – jsou Češi, co se průběhu předsednictví ČR v Radě EU týče, stále spíše optimističtí. Celé tři pětiny (60 %) totiž soudí, že naše republika jako předsedající země obstojí. K názoru, že ČR v této roli neobstojí, se přiklonila necelá pětina (18 %) oslovených (při součtu odpovědí „spíše neobstojí“ a „rozhodně neobstojí“). Z časového srovnání je zřejmé, že ohledně výsledků předsednictví jsou čeští občané spíše pozitivně naladěni, značná část (v posledním šetření to byla více než pětina) však nemá na tuto otázku jasný názor, a volí tedy odpověď „nevím“. Rozložení odpovědí opět dokládá nedostatečnou informovanost veřejnosti. Pro podrobné výsledky viz graf 7. Třídění druhého stupně ukázalo, že k hodnocení českého předsednictví jako úspěšného (ČR „rozhodně obstojí“) se častěji přikláněli potenciální voliči ODS a lidé s dobrou životní úrovní. Graf 7: Obstojí ČR jako předsednická země? (v %)5
8
8
7
8
9
10
13
12
12
42
42
40
41
46
43
49
49
48
18
16
21
20
16
19
15
16
15
4
2
3
3
4
3
3
3
3
28
32
29
28
25
25
20
20
22
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
IV/08
VI/08
IX/08
X/08
XI/08
XII/08
I/09
II/09
III/09
rozhodn ě obstojí spíše obstojí spíše neobstojí rozhodn ě neobstojí neví
5 Znění otázky: „Myslíte si, že Česká republika v pozici předsednické země obstojí nebo neobstojí?“ Možnosti odpovědí: rozhodně obstojí, spíše obstojí, spíše neobstojí, rozhodně neobstojí.
Pm90406
7/[7]
Více než polovina českých občanů je toho názoru, že naše země si v pozici předsedající země vede dobře (55 % při součtu odpovědí „velmi dobře“ a „spíše dobře“), opačný názor má více než pětina respondentů (19 % při součtu odpovědí „spíše špatně“ a „velmi špatně“). Odpověď nevím zvolilo 26 % dotázaných. Graf 8: Jak si ČR vede jako předsedající země? (v %)6
10
9
9
44
45
46
16
18
16
2
4
3
28
24
26
0% 20% 40% 60% 80% 100%
I/09
II/09
III/09
velmi dob ře spíše dob ře spíše špatn ě velmi špatn ě neví
Kladné hodnocení statisticky významně častěji vyjadřovali vysokoškoláci, potenciální voliči ODS a respondenti s proklamovanou dobrou životní úrovní. Lidé se základním vzděláním volili statisticky významně častěji než lidé s vyššími stupni vzdělání odpověď „nevím“.
6 Znění otázky: „Jak si podle Vás vede Česká republika jako země předsedající radě Evropské unie? Velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně, velmi špatně.“
PŘEDSEDNICTVÍ ČR V RADĚ EU (LEDEN-ČERVEN 2009)
Leden Únor Březen Ne 1 1 Po 2 EP Plenární zasedání (Štrasburk) 2 ENVI
Út 3 Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk)
3 Cops
St 4
Rodinná politika (neformální zasedání, Praha) Crp II, Crp I EP Plenární zasedání (Štrasburk)
4 Crp II, Crp I Cops trip
Čt 1 Nový rok 5 Rodinná politika (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
5 Konkurenceschopnost Cops Trip
Pá 2 6 Crp I, Cops 6 Konkurenceschopnost Cops Cops Trip
So 3 7 7 Ne 4 8 8
Po 5 9 Eurogroup 9 EPSCO Eurogroup EP Plenární zasedání (Štrasburk)
Út 6 Cops (poss) 10 Ecofin, Cops 10
EPSCO Ecofin Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk)
St 7 Crp II, Crp I (poss) Setkání vlády ČR a EK
11 Crp I, Crp II 11 Crp I, Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk)
Čt 8 Všeobecné záležitosti (neformální zasedání, Praha) 12 12
Crp II Obrana (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
Pá 9 Crp I, Cops
13 Crp I, Cops 13 Crp I Obrana (neformální zasedání, Praha)
So 10 14 14 Ne 11 15 15
Po 12 EP Plenární zasedání (Štrasburk) 16 EYC 16 GAERC
Út 13 Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk)
17 Cops 17 GAERC Cops
St 14 Crp II, Crp I (poss) EP Plenární zasedání (Štrasburk) 18 Crp I, Cops
EP Plenární zasedání (Brusel) 18 Crp 1 (poss)
Čt 15 Spravedlnost a vnitro (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
19 TTE – energy Crp II EP Plenární zasedání (Brusel)
19 Evropská rada
Pá 16 Crp I, Cops Spravedlnost a vnitro (neformální zasedání, Praha)
20 Crp I 20 Evropská rada
So 17 21 21 Ne 18 22 22 Vzdělávání (neformální zasedání, Praha)
Po 19 AgriFish Eurogroup 23 GAERC
AgriFish 23 AgriFish Vzdělávání (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
Út 20 AgriFish Ecofin Cops
24 GAERC AgriFish Cops
24 AgriFish Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk)
St 21 Crp I, Cops 25 Crp I, Crp II 25 Crp II, Crp I EP Plenární zasedání (Štrasburk)
Čt 22 Crp II Zaměstnanost a sociální věci (neformální zasedání, Luhačovice)
26 JHA 26 EP Plenární zasedání (Štrasburk)
Pá 23 Crp I Zaměstnanost a sociální věci (neformální zasedání, Luhačovice)
27 JHA Crp I, Cops 27 Crp I, Cops
Gymnich (Hluboká nad Vltavou)
So 24 Zaměstnanost a sociální věci (neformální zasedání, Luhačovice) 28 28 Gymnich (Hluboká nad Vltavou)
Ne 25 Ministři obchodu (neformální večeře) 29
Po 26 GAERC 30 TTE – Doprava
Út 27 GAERC, Cops 31 TTE – telekomunikace Cops
St 28 Crp II, Crp I
Čt 29 Rozvojová spolupráce EU (neformální zasedání, Praha)
Pá 30 Rozvojová spolupráce EU (neformální zasedání, Praha) Crp I, Cops
So 31
Duben Květen Červen
Po 1 Svatodušní svátky, Zemědělství a rybolov (neformální zasedání, Brno)
Út 2 Cops, Zemědělství a rybolov (neformální zasedání, Brno)
St 1 Crp II, Crp I EP Plenární zasedání (Brusel) 3 Crp II, Crp I
Čt 2 EP Plenární zasedání (Brusel) 4 JHA Crp I,
Pá 3 Crp I, Cops Hospodářství a finance (neformální zasedání, Praha)
1 Svátek práce 5 JHA Crp I, Cops,
So 4 Hospodářství a finance (neformální zasedání, Praha) 2 6
Ne 5 3 Konkurenceschopnost (neformální zasedání, Praha)
7
Po 6 JHA 4
Konkurenceschopnost (neformální zasedání, Praha) Eurogroup EP Plenární zasedání (Štrasburk)
8 EPSCO Eurogroup
Út 7 JHA Cops 5
Ecofin Cops Konkurenceschopnost (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
9 Ecofin EPSCO Cops
St 8 Crp II, Crp I, Cops 6 Crp II, Crp I EP Plenární zasedání (Štrasburk)
10 Crp I, Cops
Čt 9 Velikonoční čtvrtek 7 EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp II trip 11 TTE – Doprava
Crp II
Pá 10 Velký pátek 8 Crp I, Cops Crp II trip
12 Životní prostředí (neformální zasedání, Praha)
So 11 9 Europe Day Crp II trip
13 Životní prostředí (neformální zasedání, Praha)
Ne 12 10 Crp II trip 14 Životní prostředí (neformální zasedání, Praha)
Po 13 Velikonoce 11 EYC 15 GAERC
Út 14 12 EYC Cops 16 GAERC
Crp I, Cops St 15 13 Crp I, Cops 17 Čt 16 14 Crp II 18 Evropská rada Pá 17 15 Crp I 19 Evropská rada So 18 16 20 Ne 19 Řeckokatolické Velikonoce 17 21
Po 20 Řeckokatolické Velikonoce 18 GAERC (vč. obrany a rozvoje) 22 AgriFish
Út 21 Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk)
19 GAERC (vč. obrany a rozvoje) Cops
23 AgriFish Cops
St 22 Crp I, Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk)
20 Crp II, Crp I 24 Crp II, Crp I
Čt 23
AgriFish Crp II Místní rozvoj (neformální zasedání, Mariánské lázně) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
21 Nanebevstoupení Crp I trip
25 ENVI
Pá 24
AgriFish Crp I Místní rozvoj (neformální zasedání, Mariánské lázně) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
22 Nanebevstoupení Crp I trip
26 Crp I, Cops
So 25 23 Crp I trip 27
Ne 26 24 Crp I trip 28
Po 27 GAERC 25 AgriFish 29
Út 28
GAERC Cops Doprava (neformální zasedání, Litoměřice)
26 AgriFish Cops
30 Crp I, Cops
St 29 Crp II, Crp I Doprava (neformální zasedání, Litoměřice)
27 Crp II, Crp I
Čt 30 Cops Doprava (neformální zasedání, Litoměřice)
28 Konkurenceschopnost
Pá 29 Konkurenceschopnost Cops
So 30
Ne 31 Svatodušní svátky, Zemědělství a rybolov (neformální zasedání, Brno)
|1|
V Praze 1. ledna 2009
Harmonogram plánovaných významných akcí na území ČR během českého předsednictví EU
���� ZASEDÁNÍ VLÁDY S INSTITUCEMI EU Setkání vlády s Konferencí předsedů Evropského parlamentu
Praha 04. – 05.12.2008
Setkání vlády ČR s Evropskou komisí
Praha 07.01.2009
���� NEFORMÁLNÍ ZASEDÁNÍ RADY EU Neformální zasedání Rady pro všeobecné záležitosti
Praha 08.01.2009
Neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci
Praha 15. – 16.01.2009
Neformální zasedání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci
Luhačovice 22. – 24.01.2009
Neformální zasedání ministrů pro rozvojovou spolupráci
Praha 29. – 30.1.2009
Zasedání ministrů EU pro otázky rodinné politiky Praha 4. – 5.2.2009
Neformální zasedání ministrů obrany
Praha 12. – 13.03.2009
|2|
Neformální zasedání ministrů pro vzdělávání
Praha 22. – 23.03.2009
Neformální zasedání ministrů zahraničních věcí (Gymnich)
Hluboká nad Vltavou 27. – 28.03.2009
Neformální zasedání ministrů pro hospodářské a finanční záležitosti
Praha 3. – 4.04.2009
Neformální setkání ministrů pro regionální rozvoj
Mariánské Lázně 23. – 24.04. 2009
Neformální zasedání ministrů dopravy
Litoměřice 28. – 30.04. 2009
Neformální zasedání Rady pro konkurenceschopnost
Praha 03. – 05.05.2009
Neformální zasedání ministrů zemědělství a rybářství
Brno 31.05. – 02.06.2009
Neformální zasedání ministrů životního prostředí
Praha 12. – 14.06.2009
���� DALŠÍ VÝZNAMNÉ AKCE KONANÉ V RÁMCI PŘEDSEDNICTVÍ V ČR Konference k zahájení Evropského roku tvořivosti a inovací
Praha 07.01.2009
Zasedání Pracovní skupiny na vysoké úrovni pro gender mainstreaming
Praha 08. – 09.01.2009
INCOM (konference ministrů pro výzkum na téma inovace, výzkum a vývoj)
Praha 22. – 23.01.2009
Konference Perspektivy vnitřního trhu s elektřinou
|3|
Ostrava 29. – 30.01.2009
Konference Rodičovská péče o děti a politika zaměstnanosti
Praha 05. – 06.02.2009
Ministerská konference k elektronickým komunikacím: Příští kroky v evropských
telekomunikacích
Praha 17.02.2009
Konference na téma e-Justice
Praha 17. – 18.02.2009
Ministerská konference eHealth pro jednotlivce, společnost a ekonomiku
Praha 18. – 20.02.2009
Konference Rozšíření EU – 5 let poté
Praha 02.03.2009
COFACC (Konference předsedů zahraničních výborů)
Praha 09. – 10.03.2009
Konference k politice kvality
Praha 12. – 13.03.2009
Konference Flexijistota – celoživotní učení a prvky sociální ochrany
Praha 25. – 26.03.2009
Konference Směrem k e-Environment
Praha 25. – 27.03.2009
Ministerská konference Fórum pro kreativní Evropu
Praha 26. – 27.03.2009
XVII. společné parlamentní zasedání zemí ACP-EU
Praha 06. – 09.04.2009
|4|
Konference Evropa přátelská dětem
Praha 06. – 07.04.2009
Konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS)
Hradec Králové 06. – 07.04.2009
Konference k partnerství mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli pro celoživotní
učení
Praha 06. – 07.04.2009
Ministerská konference Bakteriální ohrožení bezpečnosti pacientů v Evropě
Praha 15. – 16.04.2009
Ministerská konference Bezpečnější internet pro děti
Praha 20.4.2009
Konference Sociální služby – nástroj mobilizace pracovní síly a posílení sociální
soudržnosti
Praha 22. – 23.4.2009
Konference Evropské patentové fórum
Praha 28. – 30.04.2009
Ministerská konference Budování migračních partnerství
Praha 26. – 28.04.2009
Konference Evropa angažovaných občanů
Brno 04. – 05.05.2009
Konference na vysoké úrovni Finanční udržitelnost zdravotních systémů
Praha 10. – 12.05.2009
XXXXI. zasedání COSAC (Konference výborů pro evropské záležitostí parlamentů členských zemí EU) Praha 11. – 12.05.2009
14. společné zasedání ministrů zahraničí EU a ministrů zahraničí skupiny Rio
|5|
Praha 13. – 14.05.2009
Evropský akt pro malé podniky: podnikání bez bariér" 1. evropský týden
malých a středních podniků & Evropské ceny za přínos podnikání 2009
Praha 13. – 14. 5.2009
Kongres Eurochambers (Asociace evropských průmyslových a obchodních komor)
Praha 13. – 15.05.2009
Evropská konference o důstojnosti a ohroženosti starších lidí
Praha 25. – 26.05.2009
Ministerská konference o nových cestách k překonávání genderových stereotypů
Praha 27.05.2009
Konference o přírodních a přírodě blízkých oblastech
Praha, 27. – 29.5.2009
Jaderné fórum 2009
Praha 28. – 29.05.2009
Konference Výzkum v jaderné oblasti
Praha 22. – 24.06.2009
Konference k osudu majetku obětí holocaustu
Praha 26. – 30.06.2009
Hlavní partneři
Mediální partneři
http://www.eu2009.cz/cz/czech-presidency/main-partners/hlavni-partneri-493/
