Účinkoval v Národním divadle, Městskýchdivadlech pražských, Divadle Archa,Divadle Minor, Divadle v Celetné, v taneč-ním souboru DOT 504 nebo ve vlastní oneman show Osm - polib prdel kosům.Diváci ho znají i z populárních televizníchseriálů nebo třeba díky hlavní roli v drs-ném filmu PIKO. Ale především je zakla-datelem a principálem Cirku La Putyka,s kterým na festival přivezl nejnovějšíprojekt Dolls: ROSŤA NOVÁK ml.

Jak a proč se zrodil projekt Dolls, ve kte-rém se zabýváte vztahem člověka a pa-nenek, vztahem reality a iluze…?Po zkušenostech, které jsem nasbíralv novém cirkusu, jsem chtěl volně navázattam, kde jsem byl v roce 2006, když jsemnazkoušel se SKUTRy Osm - polib prdelkosům. Zajímal mě návrat k tématu lou-tek, kombinace pohybu ve vztahu k před-mětu. Ale nechtěl jsem jít tradiční cestoupředstavení s marionetami, maňásky

nebo manekýny. A tak se zrodily Dolls –ten název můžete překládat jako panenky,ale také jako loutky nebo i sošky.Během příprav jsem se zabýval tím, odkdy vlastně člověk napodobuje člověkaa za jakým účelem. Od jednoduchých sym-bolických sošek z hlíny, kolem kterýchtančil a čekal, že se něco změní. Přesdoby, kdy se loutky – panenky staly hra-čkami, až do současnosti, kdy jsou takhyperrealistické, až se někdy stávajínáhražkou reality. Loutky nás provázejí odprehistorie po současnost. Zvolil jsem jejako prostředek k tomu, abych mohlvyprávět o tom, kde se v současnostinacházejí mezilidské vztahy.

Když jsme vytvořili synopsi našeho projek-tu, tak jsem myslel, že pracujeme s fanta-zií. Ale pak jsme pochopili, že to, co námpřijde jako bizarní fikce, se už stalo reali-tou. Například jsou rodiny, které ži j ís panenkami, které jsou dokonalými kopi-emi miminek – říká se jim reborn babies.

ZZpprraavvooddaajjeecc ppřřiinnááššeejjííccíí ddeennnníí ppoohhlleedd zz pprrvvnníí lliinniiee

XXXX.. mmeezziinnáárrooddnnííhhoo ffeessttiivvaalluu vv HHrraaddccii KKrráálloovvéé..

KKlliiccppeerroovvoo ddiivvaaddlloo HHrraaddeecc KKrráálloovvéé tthheeaattrree@@kklliiccppeerroovvooddiivvaaddlloo..cczz

wwwwww..kklliiccppeerroovvooddiivvaaddlloo..cczz2233.. ččeerrvvnnaa 22001144 -- čč..3

Pokračování na str. 3

HADRIÁN

V listu najdete:Str. 2 – Brněnský rok Uličky Václava HavlaStr. 2 – Vzpomínka na festivalový den

s panem prezidentemStr. 4 – GlosáriumStr. 4 – Studenti oslavili výročí

Markýze de SadeStr. 5 – Patrik Děrgel: Pochybnosti

se dostavily okamžitěStr. 6 – Úplné zatmění aneb Pojďme

opravdu milovatStr. 7 – Open AirStr. 7 – Jsem FAGI

FIKCE SE UŽ STALA REALITOU

2014

Málo platné, během letošního festiva-lového jubilea ožívají nejen vzpomínky,ale i místa zasutá a před našimi zrakyběžně skrytá. Plácek, kde se v minulostidokonce konaly prý popravy, neboť bylobemknut šatlavou, stál tam snad i špi-tál, se rozhodli před čtrnácti lety vysvětitdivadlem. Na dvorku v útrobách Klic-perova divadla, kam se běžně diváknedostane, ledaže zabloudí, uvedl v roce2000 Radovan Lipus s klicperovskýmiherci Zpěvy šílence.

Neznámou poezii Václava Havla, kte-rou napsal někdy mezi šestnáctým a dva-cátým rokem. Titul, jakkoli se mohl zdátprovokací vůči hlavě státu, jíž autor v tédobě byl, se stal jeho splněným juvenil-ním snem,… že až bude veliký a stane sebásníkem, napíše sbírku toho jména…

Básníkem se nestal, sbírku nenapsal.Zato byl po letech v šoku, že ty básničkyněkoho zajímají a zároveň byl zvědavýa mile překvapený nakonec. Vznikladnes už legendární inscenace plná mla-dické zajíkavosti, osobních vyznání, lec-kdy posmutnělých, leckdy humorných…Se zuby zaťatými, napjat a ztichlý,vede své první rozepře se zavilou zau-jatostí slova. (…) Ostatně, ať se spálí…Byl to tenkrát pro všechny zážitek takřkainiciační. Nespálili se!

O tři roky později, 26. června 2003přesně, odhalil ředitel Zeman na doměv Dlouhé ulici číslo popisné 100 pamět-ní desku. Toto místo pokřtili na Havlůvdvoreček. V době, která zažila bitvu o po-jmenování letiště, náměstí nebo uličkypo Havlovi, to zní až neuvěřitelně. O sedm

let později oživili dvoreček zas. Spo-lečnými silami Klicperova divadla s Hu-sou na provázku. A zase bylo k viděnídosud neviděné. Vladimír Morávek při-pravil adaptaci Havlovy dřívější hryVernisáž z roku 1975 s jeho nejnovějšímpokračováním z roku 2010 Pět tet.

Genius loci je nezničitelný. LetosDivadlo Husa na provázku dvorečekpromění v Kabinet Havel. Speciál! Místodebat a setkání osobností našeho kul-turního a společenského života, tento-krát ve složení Kriseová, Vondra, Oslzlý,tedy první „Havlova hradní parta“. Právěv oněch stěnách, které by mohlyvyprávět, nahlídnou na dobu s Havlemi bez Havla… Bytí má zkrátka paměť!

TYHLE STĚNY BY MOHLY VYPRÁVĚT…

18. 12. 2012Na vzpomínkovém setkání při prvním výročíúmrtí Václava Havla Divadlo Husa na provázkuvyslovilo poprvé myšlenku o Uličce VáclavaHavla. Navedl je při tom architekt Tomáš Rusín.Ještě tu noc to napsali křídou na stěnu.Významnými pomocníky při tom psaní byliautoři slavné plastiky SRDCE PRO VÁCLAVAHAVLA Roman Švejda a Lukáš Gavlovský.

1. 1. 2013Uličku Václava Havla oficiálně podpořiliarchitekti úprav navrhovaného místa TomášRusín a Ivan Wahla. Napsali to v dopisenáměstkovi primátora.

29. 1. 2013Sokol Brno I osloví Biskupství brněnské a Die-cézní muzeum Petrov, aby je získal pro my-šlenku Uličky. Podpora je písemně přislíbena.

30. 1. 2013Na www.brno.idnes.cz vyjde o celé iniciativěprvní článek. Poprvé padnou slova o vypsáníankety. Muzeum bere svůj souhlas s po-jmenováním zpět. Někdo se pokusí nápisUlička Václava Havla deinstalovat. Rozrýpepřitom celou zeď.

10. 2. 2013Sokol Brno I a Husa na provázku se obrátí narůzné osobnosti, aby se přidali k jejich iniciativě.

únor 2013Iniciativu podpoří mj. Monika Rychlíková,Miroslav Donutil, Jiří Voráč, Viktor Polesný,Nataša Zichová, Vlastimil Peška, Tomáš Ma-tonoha, Rostislav Koryčánek, Václav Cejpek,Pavel Švanda, Čestmír Kopecký, EliškaWagnerová, Olga Sommerová, Dana Hábová,Monika Načeva, Martin Porubjak, Jiří Zla-tuška, Věra Čáslavská, Petr Oslzlý, Ivo Medek,Jiří Zlatuška a Soňa Červená. Muzeum městaBrna navrhuje pojmenovat Uličku po akade-mikovi Anderlem.

únor 2013Na webu městské části Brno–střed spustíanketu o možnostech pojmenování prostoru.Je publikována stať Proč nechceme v BrněUličku Václava Havla – zastupitelů Brna–středza komunistickou stranu.

17. 2. 2013Během dvou dnů se v anketě závratnourychlostí pomnoží hlasy odpůrců Uličky. Až jeto nějaké podezřelé...

22. 2. 2013Divadlo Husa na provázku pořádá v prostoruUličky happening. Na podporu záměru ji pojmeno-vat. V rámci toho obnoví křídový nápis na stěně.

31. 3. 2013V internetové anketě zvítězí verze: Nepojme-novat prostranství po žádné osobnosti. V líst-

kové anketě, uveřejněné ve zpravodajiměstské části Brno–střed, zvítězí verze:Pojmenovat po Havlovi. Je současně vy-sloveno podezření ze zmanipulování obouanket a výsledek je anulován. Vypsána jenová anketa.

červen 2013Petr Paulczyński zveřejní petici za ještě další po-jmenování Uličky. Tentokrát po Frantovi Ko-courkovi. Zaměstnanci divadla jsou vyšetřovánipolicií, kdo to napsal ten nápis křídou na zeď.

31. 8. 2013Skončí i druhá anketa k pojmenování. Zvítězíhlasy pro pojmenování prostoru UličkouVáclava Havla. Anketa je nicméně označenaza pouhý orientační nástroj – rozhodnout musíZastupitelstvo městské části Brno–středa Rada primátora a Zastupitelstvo města Brna.

25. 9. 2013V rámci festivalu DUHA V BRNĚ – k 45. výročívzniku Divadla Husa na provázku, je uspo-řádán happening na podporu Uličky VáclavaHavla. V prostoru jsou rozmístěny fotografieslavných českých fotografů na téma VáclavHavel. Na fotografiích se vedle Václava Havlaskví čelní osobnosti celého světa. Do třeticeněkdo obnoví ten nápis křídou. Řeší to – navýzvu Muzea města Brna – znovu policie.

16. 10. 2013Zastupitelstvo městské části Brno–středpřekvapivě doporučí pojmenovat prostranstvíjako Uličku Václava Havla. Hlasuje se přitomnapříč poslaneckými kluby.

27. 11. 2013Rada města Brna projedná vznik UličkyVáclava Havla a po vzrušující debatě návrhpodpoří – velice těsnou většinou. VladimírMorávek je vyšetřován, policie radí ten nápissmazat. Když tak Morávek neučiní, napíše mís-to toho na zeď Více světla, Alžběta Nagyová,provázkovská PR MANAGERKA, to obrečí –obává se, že si koledujeme o průser.

10. 12. 2013Po roce jednání Zastupitelstvo města Brnaschválí pojmenování Uličky Václava Havla.Ještě týž den se v prostoru Uličky udějemimořádné představení Pitínského hry Pře-veliké klanění sotva narozenému Jezulátku.

leden 2014Prostor Uličky se stává živým prostorem namapě města. Trestní oznámení na neznáméhopachatele, že píše křídou po zdi, je poza-staveno. 1. května se v prostoru uděje Majáles,1. června Čtení pohádek pro děti, v rámci Měsíceautorského čtení chystá se BIO FORMAN a BIOHAVEL. Pod nápis Ulička Václava Havla někdopřipíše: Miluji Václava Klause. Nikdo žádnéoznámení na nikoho kvůli tomu nepodá.

2 Pondělí 23. 6. 2014 HADRIÁN

BRNĚNSKÝ ROK ULIČKY VÁCLAVA HAVLA

HRA MÁ BÝT CHYTŘEJŠÍ NEŽ JEJÍ AUTORPři své návštěvě festivalu v červnu 2000měl prezident Václav Havel mimořádněnabitý program – v Klicperově divadleshlédl Pokoušení v režii Andreje Kroba,sešel se v zákulisí s účinkujícími, odhradeckého primátora dostal replikuzvonu Zikmund z Bílé věže, odpovídalna otázky novinářů (Hadrián nechy-běl), na (tehdy ještě bezejmenném)dvorečku popatřil na Zpěvy šílence –tedy své rané básně divadelně vizuali-zované režisérem Radovanem Lipusema na závěr se ještě stačil sejít na veřejnébesedě s „Šestatřicátníky“, ke kterýmpatřil i on sám: s Violou Fischerovou,Jiřím Kuběnou a Pavlem Švandou.Havlovský „Perný den“ připomínámealespoň jednou z prezidentovýchodpovědí na otázky žurnalistů:

Jak byste vlastně dnes chtěl psátdivadelní hry?

Ze své kůže se nevyvleču, vždycky budupsát rozpoznatelným a identifikovatel-ným způsobem. Nicméně bych asi psaltrochu mazanějším, rafinovanějším způ-sobem. Leccos mi v mých starších hráchpřipadá až příliš jednorozměrné. Týká seto spíš způsobu napsání, kompozice, dia-logu, replik a jazyka, než nějakéhocelkového záměru těch her. Naopak měmile překvapuje, že moje hry i po těchdesetiletích dostávají nové významy.A tak to má být. Ta hra má být vždyckychytřejší než její autor. A má v sobě nositvýznamy, o kterých on ani neví a různádoba, země či prostor si je najdou. Dnesjsem viděl v představení Pokoušení lec-jaká témata, o nichž mě dlouho nena-padlo, že by tam mohla být. Možná tušíte,která mám na mysli…

((hhaadd))

HADRIÁN Pondělí 23. 6. 2014 3

A ty rodiny zacházejí s tou loutečkou jakos opravdovým miminem – dávají ji spát,přebalují, chodí s ní na návštěvy k dalšímrodinám…. Reborn babies původně vzniklyproto, aby pomáhaly ženám, které potrati-ly, překonat trauma. Jenže se z toho stalatahle móda. A v Japonsku jsme našli jinýbláznivý příklad – dvacet procent mužsképopulace ve věku 20–40 let tam prý žijes nafukovací pannou!

Jste autorem koncepce Dolls i režisérem– jaký tvůrčí tým jste dal pro tento pro-jekt dohromady?Scénu navrhl Jakub Kopecký, kostýmymoje žena Kristina a jako dramaturga jsempřizval ke spolupráci Braňo Mazúcha.A podařilo se mi získat i dvojici výjimeč-ných choreografů – Lindu Kapetanea a Jo-sefa Fručka, kteří působili v souboruUltima Vez – čeští diváci je znají i z prácese souborem DOT 504 nebo z jejichRootlessRoot Company.

Proč mezi účinkujícími není nikdo z těch,kdo hrají v dalších projektech CirkuLa Putyka?Cirk La Putyka funguje trochu jiným způ-sobem, než soubory, které s jedním titu-lem cestují po světě dva nebo i více roků.My jsme na repertoáru měli už šest insce-nací, které se stále hrají, takže jsem sinemohl dovolit vzít na Dolls nikoho zestávajícího obsazení. Loni v březnu jsmev Praze uspořádali konkurs, do něhož sepřihlásilo 257 lidí z Brazílie, Japonska,Ameriky, Kanady a z celé Evropy. Z nichjsem vybral 20, které jsme pozvali doPrahy. Během tři dnů jsem vybral dvojiciz Německa a dvojici z Francie a dvaměsíce poté ještě jednoho Mexičana;všech pět má vystudovanou některou z cir-kusových škol. A Mexičan se přestěhovalse svojí ženou, která je z Jihoafrické repub-liky, do Prahy a bydlí teď v Nuslích.

Jak dlouho jste Dolls chystali?Rok a půl, od loňského ledna. Využili jsmerezidenčních prostorů a rezidenčního způ-sobu zkoušení – 15. ledna jsme odjeli doŠvédska a ze Švédska rovnou do Řecka.Ve Švédsku jsme zkoušeli v „pětihvězdič-kovém cirkusovém hotelu“ – v největšímcirkusovém tréninkovém centru, které jesice perfektně vybavené, ale moc tvůrčíprostředí to není. Pak jsme přijeli doAthén, kde jsme měli k dispozici důmIsadory Duncan; tam byly sice jenkamenné zdi, ale zato skvělá tvůrčíatmosféra. A z Řecka jsme pokračovalido Marseille, do centra v bývalé továrníhale, kde se před třiceti lety zrodil novýcirkus. Jediná rezidence, kterou jsme získali v Če-chách, byla v Trutnově – díky šéfovi spole-čenského centra UFFO Liboru Kasíkovi.Tam měly Dolls také premiéru.

Po prvních představeních v Trutnově a Brněhrajete Dolls až do soboty 28. června nafestivalu v Hradci Králové. Kam se svounovinkou zamíříte poté?Po Hradci Králové to budou Karlovy Vary,pak Letní Letná v Praze, Bratislava a mož-ná divadelní festivaly v Nitře a Plzni. A odledna doufám, že se Dolls do Čech jen taknevrátí a budou cestovat po světě, a takbudeme mít čas se víc věnovat ostatnímprojektům. Jedním z nich bude vybudování multifunk-čního prostoru v Holešovické tržnici, kdejsme od magistrátu získali 2 600 metrůčtverečních. Plánujeme tam i cirkusovouškolu a galerii – poprvé by se tam mělohrát v listopadu. Zázemí by v něm měli zís-kat také tvůrci, jako jsou Jirka Havelka,Petra Tejnorová nebo SKUTŘI, kteří takdostanou šanci někde pracovat kontinu-álně třeba tři, čtyři roky… Po zkušenostiv La Fabrice, kde platíme pronájem 1,4miliónu ročně, víme, že to, co má kapacitudo 200 diváků, nemá šanci se uživit.A multifunkční prostor pro 300 divákův Praze nenajdete. Tak jsme do tohonapřeli všechny síly.

Jak se v českých podmínkách nabízípořadatelům inscenace, která ještěneměla premiéru?Venku je podobný postup běžný, ale vždyje to otázka vzájemné důvěry a intuice– v divadle nikdy nemůžete stoprocentněpředpovědět, jak nový projekt dopadne.U nás to ale zatím zvykem moc není, takžepřed pořadateli v Trutnově, Brně i HradciKrálové smekám klobouk, že do toho rizi-ka s námi šli.Paradoxní ale bylo zjištění, jak rozdílněfungují ředitelé festivalů u nás a v zahra-ničí. Na premiéru do Trutnova jsme tyčeské nemohli dostat – většina říkala, že

si počkají, až budeme hrát v Praze, neboněkde blíž k nim. A když jsme pak hráliv Brně, tak se v pátek ohlásil mailemz New Yorku programový ředitel jednohofestivalu – že mu jeden člověk z Berlína,který byl v Trutnově, Dolls doporučil. Sbalilse, v sobotu ve tři hodiny odpoledne jsmeho vyzvedli na letišti a pět hodin po před-stavení už odlétal zpátky…

Něco jiného je vyprodat na festivalu jedno,dvě představení, ale vy Dolls hrajete šest-krát a k tomu ještě jednou La Putyku… Vozit Dolls na dvě představení se dostdobře nedá. Hlavně kvůli účinkujícím,kteří dostanou – bez ohledu na to, jestli posobě hrají dvakrát nebo šestkrát - fyzickyzabrat tak, že se z toho jejich tělo týdenvzpamatovává. S festivalem jsme sedomluvili, že dva večery jsou v jejich a pětv naší produkci. A protože si pronajímámešapitó, světla i zvuk, tak si na ně musímevydělat.Nemáme peníze na to, zaplavit město citylighty, a tak jsem se vrátil v čase dva rokyzpátky, když jsme přijeli s La Putykou nafestival do Edinburghu. Tam strávítedenně čtyři, pět hodin v ulicích, aby navaše představení přišli diváci. Rozdělilijsme se a v Hradci jsme chodili od kavár-ny ke kavárně, od restaurace k restauraci,od zeleniny k masně, od masny k potravi-nám a ptali jsme se, zda u nich můžemevylepit do výlohy plakáty. A po jiných před-staveních stojíme před divadlem a roz-dáváme letáky.Svobodně nazkoušet představení - poctivěa nešidit řemeslo, osobně na něj divákypozvat, osobně je před šapitó přivítata osobně se s nimi rozloučit… Víc už udě-lat nemůžu…

ZZddeenněěkk AA.. TTiicchhýý

pokračování ze str. 1Cirk La Putyka: Dolls

OOPPUULLEENNTTNNÍÍ HHOOSSTTIINNAA PPRROO SSMMYYSSLLYYSlavnostní zahájení festivalu na hlavníscéně Klicperova divadla se neslo v po-chmurně slavnostním duchu. Na jednéstraně jubilejní dvacátý ročník festivalu,na straně druhé odchod dlouholetého ředi-tele Klicperova divadla a otce festivalovémyšlenky Ladislava Zemana. Sál byldoslova nacpaný, když Ladislav Zemanzahajoval festival a zároveň se s ním lou-čil. Jako poděkování za všechnu práci, kte-rou vykonal pro Klicperovo divadlo a prokulturu v celém Hradci Králové, se mu oddiváků dostalo nekonečného potlesku vestoje.Stejně pompézní a velkolepá, jako zaháje-ní, byla také inscenace Vladimíra MorávkaAmadeus. Scéna přeplněná všemožnýmiklasicistními rekvizitami nebo velkorysétechnické zázemí dávaly tušit, že půjdevskutku o opulentní hostinu pro smysly.A toto očekávání Amadeus naplnil doko-nale. Každou chvíli se jeviště ponořilo dokouřového závoje, aby mohla být roze-hrána světelná show. Jednoduché černo-bílé řešení scény a kostýmů sjednocovaloprostor a herce do homogenního celku.Hra se neomezovala pouze na jeviště, alebyla vyvedena do celého prostoru divadla.Hrálo se na balkónech, v lóžích, po stra-nách hlediště a někdy dokonce i v hledišti.Celou inscenační koláž pak doplnilyvýborné herecké výkony. Miroslav i MartinDonutilové, asi nejvýraznější osobnosticelé inscenace (jak herecky tak mediálně),své role podali s lehkostí a profesionalitou.Představením spíše proplouvali, než abyse jím složitě prodírali. A přestože v prvnípolovině se výraz Martina Donutila omezo-val na bláznovské chichotání a groteskněpřehnaná gesta, v druhé polovině odhalilpostavu Mozarta v celé její tragičnosti.I ostatní herci odvedli na jevišti výbor-nou a poctivou práci, zejména zpívanéparty jsou velmi působivé. Hereckýansámbl Husy na provázku je už tradičnědobře technicky vybavený po všech strán-kách, výrazové, muzikální i pohybové, cožAmadeus jenom potvrzuje.Přesto je ale na Morávkově inscenaciněco, co po nějaké době udělá z dobřerozehrané hry nudnou a monotónní pře-hlídku scénických obrazů. Možná za tomohou dokola se opakující útržky z Mo-zartova Requiem, které kvůli svému časté-mu užívání ztrácí funkci hudebního motivua stávají se spíše podmalbou. Anebo neu-stálé rozsvěcování a zhasínání divadelníhosálu, které začne být po nějaké době spíšeotravné. Mohou to být až přespřílišpompézní obrazy jako archanděl Gabriels hořícím mečem nebo velkolepá režijníaranžmá. Nejspíše se bude jednat o kom-binaci všeho výše zmíněného, snad i něče-

ho dalšího. V každém případě ale problémvězí v režijním pojetí, nikoliv v herectvínebo scénografii.Amadeus je pouze první částí dvoudílnéhocelku Géniové a podvodníci. Úsek z jehodruhé části Moc art aneb Amadeus v Brněpředvedli herci po závěrečném potleskujako přídavek. Spolu s tím věnoval režisérVladimír Morávek celé představení od-cházejícímu řediteli Ladislavovi Zemanovi.Festival byl tak úspěšně zahájen a hlavníscéna může na svých prknech představitdalší soubory a inscenace.

JJaakkuubb ŠŠttrroomm

NNEECCHHUUTTNNÝÝ HHAAMMLLEETTTa hra je hrubý a barbarský kus, který bynesnesla ani ta nejhorší sebranka veFrancii a Itálii. Hamlet v něm zešílí vedruhém jednání, jeho dívka zešílí ve tře-tím. Princ zabíjí otce své dívky a předstírá,že zabíjí krysu, a sama hrdinka se vrhnedo řeky. Na jevišti se kope hrob. Hrobníci silibují v hašteření, které odpovídá jejichúrovni, a přitom drží v rukou lebku mrtvé-ho. Princ Hamlet odpovídá na jejichhnusné vulgárnosti neméně nechutným

stylem. Mezitím pár dalších herců napad-ne Polsko. Hamlet, jeho matka a jehonevlastní otec spolu na jevišti popíjejí.U stolu zpívají, hádají se, jeden druhéhobije, až se vzájemně pobijí. Člověk by siřekl, že tahle práce je plod fantazie opilé-ho divocha. Nicméně ve hře je několikvznešených řádků, které jsou hodny nejvě-tších géniů. Zdá se, že příroda dalaShakespearovi do hlavy všechno, co jesilné a veliké, ale zároveň všechno to nej-nižší a nejhnusnější, co může vyjádřit hru-bost bez vtipu.

VVoollttaaiirree

RRAADDOOSSTT ZZEE ZZVVRRHHLLOOSSTTIIVýstupem workshopu GaudeamusTheatrum byl performativní tvar Školalibertinství. Za potlesku vcházíme do sálustudia Divadla DRAK. Divákům tleskajíherci kostýmově sladěni do bílé barvya s nabílenými tvářemi. Diváci usedají nažidle chaoticky rozmístěné po prostoru.Estetická distance je rozbořena, hledištěa jeviště je propojeno.

4 Pondělí 23. 6. 2014 HADRIÁN

G L O S Á R I U M

Společné představení studentů tří divadel-ních škol (DAMU, polské PWST a slovenskéVŠMU) Škola libertinství včera završiloprogram třetího ročníku mezinárodníhosetkání divadelních škol GaudeamusTheatrum. Jedním z lektorů byl BRAŇOMAZÚCH, režisér a pedagog DAMU.

Pokud tomu dobře rozumím, programGaudeamus Theatrum se skládá ze dvoučástí, jednou je workshop a druhou malýdivadelní festival.Program Gaudeamus Theatrum má dvě linky.Jedna probíhala již během letního semestru –studenti KALDu realizovali svůj studentský pro-jekt, který prezentují v Divadle DRAK. Druhálinka probíhala v rámci festivalu; čtyři dny ještěpřed začátkem festivalu jsou vyhrazené works-hopu, na kterém se setkávají tři loutkářské školya vytvoří během této doby společný projekt. Jdeo work in progress – výsledek nemá ambici býthotovým dílem.

Jak vypadal pracovní den účastníkůworkshopů? Na čem pracovali?Tento rok se tematicky věnujeme markýzi deSade, protože si připomínáme 200 let od jehosmrti. S tématem byli studenti seznámeni dopře-du, ale jejich školy je zaměstnávaly natolik, ženeměli čas se mu věnovat do hloubky. Naworkshop ovšem přišli se svými nápady. Den bylrozdělený na dva čtyřhodinové bloky – dopoled-ne a odpoledne – kdy probíhala různá fyzická aakrobatická cvičení pod vedením Filipa Humla zDivadla DRAK, o hudební složku se staral VráťaŠrámek a dále jsme pracovali na hereckých etu-dách, které se tematicky vázaly k markýzi deSade. Poslední den (neděle 22. června) byl

věnován koordinaci a složení jednotlivých etuda obrazů, které byly vytvořeny v rámci dílen.Pracovali jste na workshopech stejnýmzpůsobem jako minulý rok?Minulý rok je zaštiťoval Jirka Havelka, tématembyl Cabaret Bizzare. Letošní způsob práce jedost blízký tomu loňskému. Plusem tentokrát je,že z jednotlivých škol přijeli i pedagogové.A jelikož to jsou loutkářští pedagogové, věno-vali se tu se studenty práci s loutkami, materiálya objekty.

Ptal se a ze slovenštiny přeložil JakubMaksymov

ST U D E N T I OS L AV I L I V Ý R O Č Í M A R K Ý Z E D E SA D E

Pokračování na str. 6

O PATRIKOVI DĚRGELOVI se v poslední době mluvilo zejménav souvislosti s inscenací Hamleta ve Švandově divadle, kterourežíroval Daniel Špinar. Tehdy třiadvacetiletý Patrik Děrgel sizahrál roli dánského kralevice jako jeden z nejmladších herců v his-torii českého divadla. Po půlročním uvádění ve Švandově divadlemíří Hamlet na festival do Hradce Králové.

Určitě jste už poskytoval mnoho rozhovorů ohledně Hamleta,kolik jich zhruba bylo?Kolem premiéry a po premiéře jich bylo opravdu hodně. Číslapřesně nevím, ale bylo jich opravdu dost, až jsem si pak uvědo-mil, že se člověk opakuje. I ty otázky byly často podobné, takžeuž jsem měl naučené odpovědi, což je strašný. Ale teď, s odstu-pem času, je rozhovorů už méně.

Na co se vás obyčejně novináři ptali?Hlavně naráželi na to, že jsem jeden z nejmladších Hamletů.A potom naráželi na délku inscenace, na zpracování Dana Špi-nara, na styl inscenace, ale hlavně to byly narážky na můj věk.

Jak se postava Hamleta posunula od prosincové premiéry, jest-li tedy vůbec nějak…?Já doufám, že ano. Dokonce by se i měla pořád vyvíjet. Největšíposun byl v tom, že jsem získal větší nadhled. Lépe se mihraje a myslím, že to tomu i sluší. Už opadla taková prvotní křečze všeho a začal jsem si s tím příběhem a s rolí víc hrát.

Jak se Vám spolupracovalo s režisérem, s Danielem Špinarem?Úžasně. On je strašně opravdovej a když člověk udělá něcošpatně, tak to má okamžitě na talíři. Nebere si servítky a prostěvám to vpálí do obličeje. A stejně tak, když je něco dobře. Takžes ním člověk vždycky ví, na čem je, což je úplně skvělé. Nikdyv životě by mě nenapadlo, dívat se na věci jeho očima. On másvůj pohled a jakmile na něj člověk přistoupí, může ho to straš-ně posunout. Dan Špinar není jenom režisér, ale v něčem jei pedagog.

Když jste dostal nabídku na roli Hamleta, přijal jste ji okamžitě,nebo jste chvíli váhal?Já jsem neváhal, byl jsem šťastný. To bylo asi prvních deset vte-řin. Pak jsem si ale uvědomil všechnu tu zodpovědnost a všech-ny ty nánosy, co to znamená a podobně. Samozřejmě, v koutkuduše jsem si to vždycky chtěl zkusit, ale nebyl jsem si vůbec jistý,jestli to dokážu, jestli jsem na takovou roli připravený. Vlastně typochybnosti, to, o čem Hamlet je, se dostavily okamžitě, kdyžjsem měl začít zkoušet.

Inspiroval jste se při tvorbě postavy Hamleta nějakými jinýmipředešlými protagonisty, nebo je to od začátku do konce vašepostava?Ne, to vůbec nedělám. Sice jsem nějaké Hamlety viděl, ale tobylo asi pět let předtím, než jsem vůbec dostal tu nabídku.Dokonce i Dan Špinar mi řekl, ať si pustím nějaký film, ale jájsem se na něj nepodíval. Snažím se především postavu tvořit zesebe a z režiséra.

Takže postava je vytvořená od základu vámi.Ne, tu vytvořil už Shakespeare.

Byl jste už někdy na festivalu v Hradci Králové? Ať už jakonávštěvník nebo jako účinkující.Ano, asi už dvakrát. Protože jsem z Ostravy, jsou pro mě samo-zřejmě srdcové festivaly Ostravar a Dream factory. Ale králové-hradecký festival mě oslovil asi nejvíc. Hlavně to, že tím žije celéměsto. Na každém rohu je něco. Někdo prodává placky, jindeněkdo žongluje, někde něco pořád hraje… Prostě, pořád se něcoděje. Přijde mi to naprosto úžasné a hlavně tím pro mě tak tro-chu začínají prázdniny. Takže do Hradce se vždycky moc těším.

Jakub Štrom

P O C H Y B N O S T I S E D O S T A V I L Y O K A M Ž I T Ě

HADRIÁN Pondělí 23. 6. 2014 5

Legenda se vrací! Karel Brožek v příští sezoně uvede v Klicperově divadle Kytici.

Trička, tašky, placky s festivalovým motivem od malíře Brázdy na prodej!

6 Pondělí 23. 6. 2014 HADRIÁN

Herci si lascivně jezdí prstem po rtech,vydávají orgastický vzdech, který pomalupřerůstá v jeden souzvuk. Zvuk nabírá navýšce a intenzitě. Pak skončí. Herci roze-hrávají drobné akce, kterými atakujídiváky – mlaskají nám do uší, čichají k na-šim vlasům a nohám. Každý divák je nasvé židli osamocen. Diváci nesedí v řadě,a tudíž netvoří publikum. Prakticky ne-ustále se divák vůči aktérovi dostává do

dialogu. Herci se rozdělují na dvě poloviny- jedna vytváří kapelu, která tiše procházíprostorem. Jejich nástroje zpočátku nevy-dávají zvuk, ale hudba už je přítomnav jejich tělech – je to hudba podbízivá a bez-starostná. Atakování diváků graduje. Jsemvystavován dalším a dalším očním soubo-jům. Dvojice dívek se přede mnou osten-tativně dráždí peříčkem. Pak se vše měníve velkolepý obraz hromadného sexu.Kapela již hraje naplno. Divákům se tu

předvádí perverze. Jednou jednání hercůvyznívá teatrálněji, jindy je opravdovější.Hravý doprovod živého orchestru se střídás „bílým“ sterilním tichem. Právě sterilitaa živočišnost jsou dvě roviny této události,mezi kterými vzniká napětí a mezi kterýmiaktéři oscilují. Rychle si na atakování zvy-kám, celou hru přijímám a od herců senechávám nakazit jejich radostí ze zvrh-losti a s tou z představení odcházím.

--kkssyy--

Pokračování ze str. 4

V průběhu představení Úplné zatmění, skterým na festival přijelo Městské divadloMladá Boleslav, byla „složena“ Rimbau-dova báseň, která se zrcadlila na stěnáchscény – jako odraz života Arthura Rim-bauda a Paula Verlaina:„Proč vzpomínat na to, co už není.Zda-li tě ještě srdce zabolí.Slyšíš mé jméno? Nikoliv.Ach, tolik blaha nikdo nevysloví, když jsmese líbávali.Možná, kdo ví.Nebe se skvělo, rostla NADĚJE.Je po naději, nebe temné je.“

Po představení jsme měly možnost položitoběma protagonistům, PETRU MIKESKOVIa MATOUŠI RUMLOVI, pár otázek do rubri-ky Tři otázky na terase. Ovšem někdy sečlověk ptá a ptá a dostává spoustyodpovědí, takže nakonec se počet otázeki odpovědí rozrostl…

PPeettrr MMiikkeesskkaaV představení říká Rimbaud, že chce pro-žít všechno vlastním tělem. Prožíváte vysvou roli vlastním tělem? A jak se vypo-řádáváte s tématem homosexuální láskyna jevišti?Diváci mohou posoudit, že to není „hard“,je to spíš v metafoře a obrazivosti.

AA nnaahhoottaa??S tou mám problém. Ale jelikož si myslím,že tam má být, tak je to trochu menší pro-blém.Říkám si, že to nejsem já, že to je„ON“.

RRiimmbbaauudd řřííkkaall,, žžee kkddyyžž ssee zzaammiilluujjee,, jjee ttoonnaavvžžddyy.. JJaakk jjee ttoo vvee vvaaššeemm žžiivvoottěě,, jjee ttoonnaavvžžddyy??Chtěl bych tvrdit, že jo, možná je to spíšromantická představa o mně. Věřím v to.Nemůžu to tvrdit stoprocentně, už jsem setaké sám překvapil i nepříjemně, ale ano,asi ano.

ZZ ččeehhoo mmááttee nneejjvvěěttššíí ssttrraacchh??Co se týče divadla, za ta léta jsem dospělk tomu, že to je profese. Je fajn, že jidělám a budu rád, když ji budu moct dělatdál, ale zároveň už nemám utkvělou před-stavu, že bych nemohl dělat něco jiného.

JJee ttoo oossvvoobboozzuujjííccíí??Je, určitě. Studoval jsem také režii, takžesi občas odskočím k druhému povolání, jeto také divadlo, ale trochu jinak. ArthurRimbaud se potkal s Paulem Verlainem vevěku šestnácti let – byl ještě téměř dítě.Verlaine už byl dospělý muž.

BByyll vvee vvaaššeemm žžiivvoottěě zzlloomm,, kkddyy jjssttee ssii uuvvěě--ddoommiill,, žžee jjssttee ssee zz ddííttěěttee ssttaall ddoossppěěllýýmm??Jeden den to nebyl, pořád jsem to já, vesvé kůži, takže to šlo pozvolna. Největšíutrpení by bylo, kdybych byl pořád dítě, aledoufám, že už nejsem. Ale neumím říct, coto bylo, nebyla to nějaká konkrétníudálost. V divadle se člověk sám poznáváz mnoha stran, poznání přichází i s dalšímirolemi. Možná jsem měl štěstí, že jsemstárnul s nimi. Měli jsme derniéru Racka,já hrál Trepleva a věděl jsem, že už si tako-vou roli nezahraju; bylo to smutný, alevlastně v pořádku.

NNaa ccoo mmyyssllííttee,, kkddyyžž jjssttee nnaa zzaaččááttkkuu nnaa jjeevvii--ššttii ssáámm uužž vvee cchhvvííllii,, kkddyy ddoo ddiivvaaddllaa ppřřii--cchháázzeejjíí ddiivvááccii??Ta půlhodina na jevišti je velmi dobrá nakoncentraci, myslím si, že úspěch všehotkví v koncentraci. V tomhle mi to pomáhá.Ta role je složitá – ze začátku, když jsmeÚplné zatmění hráli, tak jsem chtěl říct vetřetím obrazu v prvním dějství: „Prosím vás,jděte domů, já se určitě nedožiju pátéhoobrazu, je to balvan, který tam dneska nedo-valím!“ Co mi pomáhá je, že si představuju,že Verlaine někde poletuje. Je to fascinující,že to byli živí lidé. Říkám si , jak by se cítil on,kdyby byl v mojí kůži. Pracuju spíš s fantazií,než že bych sledoval, kdo v sále je.

MMaattoouušš RRuummllPPrroožžíívvááttee ssvvoouu rroollii vvllaassttnníímm ttěělleemm??Snažím se, ale nejde to. Nejde to v tom, žejá nejsem tak velký génius, abych dostálsvým slovům. To, co Rimabaud dělal a coříkal, to bylo prožívání vlastním tělem.Snažím se, ale nejsem v tom dokonalý.Nejde zahrát génia, lze se tomu jen při-blížit. Každou replikou v každém dalšímpředstavení nacházím pořád nové věci.Dlouhou dobu mi trvalo vůbec ho pochopita myslím, že dodnes ho úplně nechápu. Toje tím, že on měl tak velké myšlenky v toli-ka letech, nejde však o to ho doběhnout,nikdy to nezahraju, jako kdyby to hrálRimabud a ani to není cílem.

CCoo bbyylloo pprrookklleettíímm RRiimmbbaauuddaa??Že byl geniální, byl mimo svou dobu.Překonal v myšlení společnost. V té doběbyl blázen a my ho dnes vidíme jakogénia. To je prokletí všech géniů, že jsougeniální. Jejich prokletím je, že jsou takmoudří, geniální v tom, že vidí, jak je spo-lečnost špatná a jak to chce změnu.Pojďme neříkat, že milujeme, ale pojďmeopravdu milovat, což ta společnost nechceslyšet. Jeho prokletí bylo, že vedle něj ne-byl nikdo stejně geniální, že neměl v tomtosměru partnera. Nejtěžší je to, že na začát-ku říká něco, co dělá. Pak zjistí, že to ješpatně a začne to dělat jinak. Možná sev tom moc rýpal, ale kdyby to nedělal, takby byl pokrytec. Kdyby to nedělal, tak bybyl jako Verlaine – ten, kdo jen mluví.

KKddyyžž ssee zzaammiilluujjeettee,, jjee ttoo nnaavvžžddyy??To ano, ale bez toho dovětku, kdy Verlaineříká, že když se zamiluje, tak může býtvěrný všem láskám. Být věrný všem z po-hledu milenecké lásky, to nejde.

ZZ ččeehhoo mmááttee nneejjvvěěttššíí ssttrraacchh??Snažím se nemít strach. Mám strach z to-ho, že ten strach mám.

AA jjaakk hhoo ppřřeekkoonnáávvááttee?? Humorem, vždycky ho nějak shazuju, sna-žím se být pozitivní, netrápit se tím. Jdupřes to a snažím se ve všem najít něcopozitivního.

LLuucciiee VVoojjttííšškkoovváá aa MMiicchhaallaa HHaadduuššoovvsskkáá

Matouši Rumlovi se na rozdíl od jeho kolegyPetra Mikesky nepodařilo uniknout

objektivu našeho redakčního paparazzihoLuďka Tanečka.

POJĎME OPRAVDUMILOVAT

HADRIÁN Pondělí 23. 6. 2014 7

PONDĚLÍ 23. 6.14:00 Stan nočního kozodoje / BBRRAAMMBBOORROOVVÉÉKKRRÁÁLLOOVVSSTTVVÍÍ ++ BBRRAAMMBBOORROOVVÁÁ DDÍÍLLNNAA / Loutkybez hranic / 60'

14:00 Villa Mysteria / OAP CENTRUM, CCHHIILLLL--OOUUTT ZZÓÓNNAA,, VVÝÝSSTTAAVVYY / Villa Mysteria

15:00 Malé náměstí / VVOOLLNNOOČČAASSOOVVÉÉ AAKKTTIIVVIITTYY / Salinger o. s. Hradec Králové

15:00 u Divadla Drak / PPOODDIIVVUUHHOODDNNÝÝ SSVVĚĚTTVVČČEELL / Sunshine Cabaret Strakonice / 35'

15:00 Žižkovy sady / RC POHODA -VVOOLLNNOOČČAASSOOVVÉÉ AAKKTTIIVVIITTYY / Prostor Pro, o. p. s.Hradec Králové

15:00 Žižkovy sady / KKAAVVÁÁRRNNAA RREESSPPEEKKTT /Respekt

16:00 Villa Mysteria / KKUULLTTUURRNNÍÍ ZZPPOOVVĚĚDDNNIICCEE/ Nová síť Praha / 180'

16:30 Stan nočního kozodoje / SSLLOOVVOOSSLLEEDDIIVVEE VVLLAASSTTNNÍÍ ŠŠŤŤÁÁVVĚĚ / Storytelling CZ / 60'

16:30 Žižkovy sady / SSOOLLDDAATTEESS / SquadraSua Libčice nad Vltavou / 50'

17:00 Klub č.p. 4 / KKÁÁZZÁÁNNÍÍ DDĚĚVVČČÁÁTTKKŮŮMM AA SSLLEEČČNNÁÁMM / Děvčátko a slečny Jaroměř / 40'

17:30 Atrium Radnice / FFRRAANNTTIIŠŠEEKK BBLLÁÁZZEENN /Jan Horák Roudnice nad Labem / 70'

17:30 u Divadla Drak / PPOODDIIVVUUHHOODDNNÝÝ SSVVĚĚTTVVČČEELL / Sunshine Cabaret Strakonice / 35'

18:00 Městská hudební síň / PPUUNNKK NNEENNÍÍMMRRKKEEVV!! / Krátké a úderné divadlo Liberec / 75'

18:00 Žižkovy sady / VVÝÝSSTTAAVVAA SSKKUUPPIINNYYPPŘŘIIRROOZZEENNÍÍ,, VVEERRNNIISSÁÁŽŽOOVVÉÉ TTRRIIOO RRAAUUTT AA PPRROOFF..AANNDDRRÉÉEE FFEERRTTIIGG / Tvůrčí skupina PŘIROZENÍPraha 6 / 40'

19:00 Stan nočního kozodoje / JJEELLEENNÍÍ LLOOJJEE /Koncert / 70'

19:00 Villa Mysteria / TTHHEE PPSSYYCCHHEEDDEELLIICC KKIIDDNNAAPP EEXXPPEERRIIEENNCCEE / London UK / 120' 20:00 Klub č.p. 4 / TTRRAAKKLL / Divadlo X 10Praha 5 / 90'

20:00 Open Stan / SSOOUUBBOOJJ TTIITTÁÁNNKKŮŮ / Vosto5 / 60'

21:00 Stan nočního kozodoje / MMAACCBBEETTHH /Divadlo koňa a motora Praha / 50'

21:30 Autobuf / SSTTŘŘÍÍDDMMÍÍ KKLLUUSSÁÁCCII VV KKUULLIISSÁÁCCHH VVIIŠŠNNÍÍ / Divadlo Bufet, o.s. Praha / 90'

22:00 Šapitó Q10 / LLSSDD TTrriioo –– LLuukkáášš PPeellcc,,SSttaannddaa VVíítt,, DDaavviidd FFiieeddlleerr

22:15 Atrium Radnice / JJEEDDLLÍÍCCII ČČOOKKOOLLÁÁDDYY /Divadlo Tramtarie Olomouc / 90'

22:15 Městská hudební síň / HHUUSSIIČČKKAA /Pivovarská zahrádka při DS Erben Miletín / 90'

22:15 Pivovarské náměstí / BBUUDDOO / Tanečnídivadlo Honzy Pokusila Holice v Čechách / 35'

23:00 Open Stan / KKAARRAAOOKKEE TTUUNNDDRRAA ((SSKK)) /Koncert / 60'

23:59 Open Stan / AACCIIDD MMOOVVEEMMEENNTT DDJJSS / DJset / 160'

KONCERTYPONDĚLÍ 23. ČERVNA

SAFARI AKORDEON ORCHESTRAZUŠ STŘEZINA HRADEC KRÁLOVÉ

ÚTERÝ 24. ČERVNASTŘÍDMÍ KLUSÁCI V KULISÁCH VIŠNÍ

HADRIÁN – zpravodaj přinášející denní pohled z první linie Mezinárodního divadelního festivalu v Hradci Králové. – Redakce: Ladislav Zeman, Marta Ebenová, MichalaHadušovská, Jakub Maksymov, Kateřina Molčíková, Lucie Němečková, Linda Petáková, Zoran Petrovič, Jana Slouková, Marie Šobková, Jakub Štrom, Luděk Taneček, ZdeněkA. Tichý, Lucie Vojtíšková & special guest Fagi. Vydává KLICPEROVO DIVADLO o.p.s. Hradec Králové, Dlouhá 99. Telefon: 495 514 590-1; theatre@klicperovodivadlo.cz,www.klicperovodivadlo.cz. Vychází každý den v době konání XX. Mezinárodního divadelního festivalu 21.– 30. 6. 2014. Tiskne Protisk Hradec Králové. Cena 9.50 Kč.

H R AJ E M EPONDĚLÍ 23. ČERVNA

Divadlo DRAK (studio) – 10:00KEHRÄÄ, KEHRÄÄ... MŇAU, MŇAU...Theatre Mukamas Tampere – FIN

Hlavní scéna – 10:00ROMEO A JULIEKlicperovo divadlo Hradec Králové – CZ

Scéna V podkroví – 13:00TUNISKÝ DENPrezentace tuniské divadelní kultury – TN

Havlův dvoreček – 15:30KABINET HAVELDivadlo Husa na provázku Brno – CZ

Studio Beseda – 17:00CESTA DLOUHÝM DNEM DO NOCIKlicperovo divadlo Hradec Králové – CZ

Divadlo DRAK (studio) – 17:00TŘI PRASÁTKAStaré divadlo Karola Spišáka Nitra – SK

Divadlo DRAK (dóm) – 19:00GAUDEAMUS THEATRUMANTIKÓDYKALD DAMU Praha – CZ

Hlavní scéna – 20:00HAMLETŠvandovo divadlo Praha – CZ

Divadlo DRAK (šapitó) – 21:00DOLLSCirk La Putyka Praha – CZ

Divadlo DRAK – 22:00GAUDEAMUS THEATRUMBITVA O JERUZALÉMKALD DAMU Praha – CZ

Divadlo DRAK (studio) – 24:00GAUDEAMUS THEATRUMSOU–OSTROVÍVŠE + KALD DAMU + HAMU Praha – CZ

8 Pondělí 23. 6. 2014 HADRIÁN

H R AJ E M EÚTERÝ 24. ČERVNA

Hlavní scéna – 10:30O LÍNÉ BABIČCEDivadlo V Dlouhé Praha – CZ

Divadlo DRAK (šapitó) – 11:00DOLLSCirk La Putyka Praha – CZ

Divadlo DRAK (studio) – 16:00MALÝ SALAMANDR PŘECHÁZÍ SILNICILutkovno gledališče Ljubljana – SLO

Scéna V podkroví – 17:00POVÍDÁNÍ V PODKROVÍS JANEM HŘEBEJKEM

Studio Beseda – 17:00ANTIWORDSSpitfire Company Praha – CZ

Hlavní scéna – 19:00MARYŠAHaDivadlo Brno – CZ

Divadlo DRAK (šapitó) – 19:00ŽENYSKUTR Praha – CZ

Divadlo DRAK – 21:00POSLEDNÍ TRIK GEORGESEMÉLIÉSEDivadlo DRAK Hradec Králové – CZ

Divadlo DRAK (dóm) – 22:15Koncert skupiny DVA

KLICPEROVO DIVADLO o.p.s. podporují:

Z POHÁDKY DO POHÁDKY A PAK DO TANCEK festivalu tradičně patří i pohádková představení pronejmenší diváky na Letní scéně Klicperova divadla, kde sehraje každý den od 15:30 hod; vstup volný. Dnes zde uvi-díte Jakuba Folvarčného a jeho Cirkus Prdítko – Revivala v dalších dnech budou na programu i klasické pohádky– například O slepičce, O Plaváčkovi nebo Sůl nad zlato.Po skončení představení jsou připraveny workshopy s tunis-kým tanečníkem Chihebem Jebalim, na kterých na dětičekají tradiční arabský tanec, salsa, latino dance i zumba!

((hhaadd))

DOLLS

FESTIVALOVÁ BEATLEMÁNIECharismatičtí hráči! Krásné zpěvačky! Vypalovačky nejenod Beatles! To jsou Big Beatles! Nová kapela Divadla Husana provázku, která včera v noci na Letní scéně rozvibrova-la svoje hudební nástroje, hlasivky i srdce královéhradec-kých fanoušků a fanynek. Milan Holenda načež dostalčtyři nabídky k sňatku, Tomáš David dokonce prý o jednuvíc. Simona Zmrzlá je naštěstí zadaná, podepisovala seaspoň svým ctitelům, kam si řekli. Agent Mastixu sepokoušel přetáhnout Vinopala. Nabízel za něj nehoráznousumu. Morávek ho nedal, ani za prase ne.

((llnn))