Krutosouhrn(Vseborec.cz 72u6w)

5/28/2018 Krutosouhrn(Vseborec.cz 72u6w)

1/42

FINANN TEORIE, POLITIKA A INSTITUCE

KRUTOSOUHRNVerze 1.0 z 24. ledna 2013

Cel dokument jsem styloval a snail se ho rozdlit do logickch st. Nedodlal jsem cel zmr do konce, ale myslm, e jeto na dobr cest,aby se to jet dopracovalo.U otzek, kde je vce odpovd jsou tun (ctrl+b) oznaen sprvn odpovdi. Kde to je domnnka, tak je navc na

konci * a kde jde o jistou odpov, je na konci @. Kde je to jenom tun, chce to zrevidovat.

Hodn tst

[email protected]

Nepouvejte prosm run formtovn, ale vdy oznate text a kliknte na pedvolen styly:
mailto:[email protected]:[email protected]:[email protected]


2/42

Teoretick otzky

Cyklick saldo rozpotu Je definovno jako pravideln se opakujc negativn saldo Je vdy stejn jako celkov saldo, protoe zahrnuje i roky zveejnho dluhu Je v obdob recese obvykle ni ne vobdob potencilnho tempa rstu* Zahrnuje i strukturln saldo Ani jedna odpov nen sprvnPojem pokladn plnn rozpotu znamen:

Emisi pokladninch poukzek Realizaci pjm a vdaj na rozpotovch tech Plnn sttnho zvrenho tu Emisn kryt deficitu sttnho rozpotu Tdn vdaj a pjm na odpovdajcch tech sttnho rozpotuist veejn dluh Je sumou vech zvazk vi sttu vi ostatnm ekonomickmsubjektm Je sumou pokladninch poukzek emitovanch sttem pro kryt deficitu sttnho rozpotu Pedstavuje rozdl mezi zvazky a pohledvkami sttu vi domcm a zahraninm subjektm V R (v souasn dob) pekrauje tzv. Maastrichtsk dluhov kritrium Je suma finannch prostedk, kter dlu vlda ostatnm sttnm subjektmMezi teorie, pomoc kterch lze vysvtlit rst veejnch vdaj, pat: Stiglitzv zkon Prahov (posunov) efekt * Stvkov efekty Rostouc podl potu dt vpopulaci Rychlej rst produktivity ve veejnm sektoruVyberte sprvn tvrzen

Plocha cdb oznauje nadmrn daov bemeno u spotebitele Plocha acb oznauje DWL u vrobce Plocha acdb oznauje DWL u vrobce Vt st dan uhrad vrobce Vzdlenost da zna vi dan*Vyznate poloku, kterou lze nalzt na aktivech v bilanci centrln banky Emitovan obivo Devizov rezervy @ Vklady sttu Hotovostn obivoKter z nsledujcch skupin bilannch poloek komern banky pat zcela na stranu aktiv: Pokladn hotovost, pohledvky za bankami, nakoupen sttn pokladnin poukzky Majetkov asti, kapitlov fondy, hmotn majetek Pohledvky za bankami, vry poskytnut klientm, podzen dluh Nakoupen sttn pokladnin poukzky, vry poskytnut klientm, dluhov cenn papry emitovan danou bankouVyberte pravdiv tvrzen: Kapitlov pimenost je vztahem mezi v kapitlu banky a jejmi vrovmi aktivitami Riziko nedostaten diversifikace aktiv vyplv znadmrn orientace banky na urit odvtv nebo mal poet klient@ Cenn papry v obchodnm portfoliu jsou zejmna cenn papry, u nich m banka mysl a schopnost dret je do jejich splatnosti Mezi intern piny vzniku vrovho rizika pat nestabiln politick situace zemUvete, kter znsledujcch tvrzen je pravdiv Na trhu cennch papr jsou alokovn finann prostedky od deficitnch subjekt kpebytkovm (je to opan)


3/42

Devizov kurz je vztah mezi promptn operac a obchodem na volnm trhu Vznam sekundrnch trh spov mimo jin vmonosti investor zskat investovan kapitl ped pvodn sjednanou dobou

splatnosti @

Na primrnm trhu dochz k obchodm sji dve emitovanmi instrumenty (ne, to je sekundrn trh)Keynesinsk transmisivn mechanismus mnov politiky obsahuje nsledujc etzeckauzlnch vztah: Nstroje mnov politiky krtkodob rokov sazbydlouhodob rokov sazbyreln dchod (nezamstnanost)@ Nstroje mnov politiky krtkodob rokov sazbyinflace Krtkodob rokov sazbymnov bze penn zsoba relnch dchod (nezamstnanost)* Nstroje mnov politiky mnov bze dlouhodob rokov sazbyvry inflacePi clovn inflace postupuje banka nsledujcm zpsobem: Pomoc regulace mnov bze se sna ovlivnit dlouhodob rokov sazby a clovanou mru inflace Operacemi na volnm trhu reguluje penn zsobu sclem ovlivnit vvoj clovan inflace Reguluje dlouhodobou rokovou mru s clem ovlivnit vvoj investic a nsledn clovan index spotebitelskch cen Reguluje krtkodobou rokovou mru s clem doshnout clovanou mru inflace *Veejn dluh: Je kryt vrem od CB je v R vy ne vjinch zemch se oznaujejako hrub dluh emituj se dluhopisyDaov incidence je: jin nzev pro daov bemeno@Mezi charakteristiky dan pat: Nenvratnost@ neelovost, neekvivalence@ nedobrovolnost @K efektivnmu zabezpeovn veejnch statk dochz: kdy jsou zohlednny vechny mezn nklady produkce veejnch statkRozpotov skladba: zvazn klasifikace pjm a vdaj podle rznch hledisekKdy se zv progresivita u klouzav dan , co se stane sn se Giniho koeficientPenn trh: jedn se o burzovn trh je mlo likvidn mohou na nj jen vybran subjektyMnov agregty: Najdeme na stran aktiv u CB Slou jako operativn kritrium pennho transmisivnho mechanismu Slou jako zprostedkujc kritrium pennho transmisivnho mechanismu Najdeme na stran pasiv u CBPro nabdku penz je typick Je zvisl na IR Nen zvisl ani na IR ani na dchoduZprostedkujc kritrium monetaristickho pennho transmisivnho mechanismu Mnov bze Penn zsoba@ Krtkodob IR Operace na volnm trhuCo je typick pro operace na volnm trhu Pm repo operace znamen: nejdv prod pak koup zpt Pm repo operace znamen: nejdv koup pak prod(to je reverzn) Kdy CB odkoup od KB cenn papry a sn tm mnovou bzi Obchoduje se pouze s CP v bezhotovostn formCo pat pouze na stranu pasivbanky Zvazky, rezervn fondy, zkladn kapitl @ ZK, nehmotn majetek, hmotn majetek (majetek jsou aktiva) Rezervy, penn hotovost, ZK(hotovost jsou aktiva)


4/42

CP, iov fond, vklad od CB(CP jsou aktiva)Co pat do aktiv banky? nerozdlen zisk(pasiva) emise vlastn CP (pasiva) podzen dluh(pasiva) pohledvky z opnch operac@Co plat o Lorenzov kivce? Kivka pln rovnomrnho rozdlen dchod je napravo od kivky skutenho rozdlen Progresivn zdann posune kivku skutenho rozdlen doprava Progresivn zdann posune kivku skutenho rozdlen doleva Kivka pln nerovnomrnho rozdlen dchod je rovnobn skivkou rovnomrnho rozdlenLorenzova kivka m redistribun inky prostednictv Giniho koeficientu

V modelu IS-LM fiskln restrikce me zpsobit: Pohyb kivky IS doleva, pokles cenov hladiny, rst nezamstnanosti* Pohyb kivky IS doleva, pokles produktu, snen cenov hladiny* Pohyb kivky IS doleva, pokles rokov a dluhov mryco je dluhov? Pohyb kivky IS doleva, rst rokov mry, pokles cenov hladinyurit neGini koeficient, k emu se pouv

Giniho koeficient vyjaduje rozdlen bohatstv vrmci jednoho celku. Je to pomr mezi rovnomrnm rozdlenm bohatstv a relnmrozdlenm. Pokud by byl 1, jeden lovk by vlastnil vecko. Pokud by byl 0, bohatstv by bylo rozdleno rovnomrn.

Vliv regresivnho zdann (mra zdann se sniuje srostoucm platem) regresivn zdann respektuje horizontln ale ne vertikln spravedlnost je tedy nespravedliv, protoe lid svtm pjmem plat stejn jako lids nimCo pat do aktiv KB dobrovoln rezervy, cenn papry, kapitlkapitl jsou pasiva dobrovoln rezervy, povinn rezervy, cenn papry @ rezervn fond, vry jinm bankm@Clovn inflace. Monosti: CB reguluje krtkodobou rokovou mru, CB ovlivuje mnovou bzi a prostednictvm n se sna ovlivnit krtkodobou rokovou mruCo je to souasn hodnota dluhopisu Trn cena, kdy je nabdka po dluhopisu vt ne poptvka Trn cena, kdy je poptvka po dluhopisu men ne poptvka Trn cena,kdy je poptvka po dluhopisu rovn nabdce po nm Cena, kter je utven na trhu dluhopisCo zpsob dle Keynesinc rst agregtn poptvky Rst agregtn cenov hladiny Pokles nezamstnanosti Rst IrTransfery jsou specifickmi veejnmi vdaji, pro kter plat, e: jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny s uritm clem rznm subjektm, vznik zde protiplnn jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny s uritm clem rznm subjektm, nevznik zde dn protiplnn@ jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny rznm subjektm s clem zabezpeenalokan funkce jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny s uritm clem rznm subjektm, jsou to tzv. ujdajc vdaje jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovnys uritm clem soukromm firmmPodstatou stabilizan funkce je: vyuit veejnch financ k ovlivnn dynamiky hospodskho rstu@ stabilizace pjmov rovn chudch domcnost zajitn stabiln rovn nabdky veejnch statk eliminace nedokonale konkurennch struktur tvorba legislativnho prostedPro men rozdlen dchod ve spolenosti lze pout Lorenzovu kivku a Giniho koeficient. Plat pitom, e: Lorenzova kivka je jin pojmenovn pro Lafferovu kivku je-li ve spolenosti absolutn rovnost rozdlen dchod, pak je Giniho koeficient = 0,25 panuje-li absolutn nerovnost pi rozdlovn dchod ve spolenosti, pak je Giniho koeficient roven 2,0 v dsledku progresivnho zdann se Lorenzova kivka nemn ve srovnn s jejm prbhem ped zdannm reln rozdlen dchod podle Lorenzovy kivky znzoruje odchylku od absolutn rovnosti@Pro fenomn tzv. ernho pasara mj. plat, e: se objevuje v souvislosti s medinovm voliem


5/42

se objevuje tehdy, jestlie spotebitel odmt zaplatit za privtn statky vznik (me vzniknout) pi spoteb veejnho statku, kdy spotebitel neprojevuje preference* je dsledkem vylouen ze spoteby vznik v ppad, jestlie existuje rivalita ve spotebTzv. Niskanenv model e: pokles efektivnosti v rmci fisklnho federalismu zmnu objemu poskytovanch veejnch statk z dvodu dokonal informovanosti rst objemu veejnch statk a slueb z dvodu informan asymetrie@ rst veejnho dluhu z dvod informan asymetrie rst daovho vnosu v souvislosti se zmnami Lorenzovy kivkyVeejn statek je oznaovn jako selhn trhu, protoe: soukrom sektor tyto statky neposkytuje v dsledku absence socilnho ctn stt je pi jejich produkci nkladov efektivnj ne soukrom sektor stt je schopen lpe odhadnout preference lid ne soukrom sektor firmy nemaj o jejich produkci zjem, nebo se jedn o odvtv s nzkou ziskovou mar v dsledku nemonosti vylouit ze spoteby nejsou firmy schopn vybrat potebn pjmy na pokryt nklad produkce*Kterou trojici bilannch poloek mete nalzt na aktivech obchodn banky: vlastn kapitl, pokladn hotovost, zvazky k bankm vklady banky u centrln banky, nakoupen cenn papry s pevnm vnosem, bankovn zruky bankou odkoupen smnky, pohledvky za bankami, vry poskytnut klientm* podzen dluh, vklady pijat od orgn sttn sprvy, pohledvky za zamstnanciPenn nabdku me centrln banka zvyovat: zvenm diskontn sazby nkupem sttnch pokladninch poukzek z portfolia obchodnch bank * zvenm povinnch min. rezerv jak zbnch a souasn ztermnovch depozit zvenm povinnch min. rezerv jen zbnch depozitPodle Keynesovy teorie determinace rokov mry (teorie preference likvidity) je rst rokov mry zpsoben: zvenm mezn efektivnosti kapitlu rstem cenov hladiny poklesem dchodu, kter vede kpoklesu spor poklesem nabdky penz@

Urete, pi kter ztchto operac nedojde knov emisi penz do obhu (za jinak nezmnnch okolnost): CB poskytne vr nebankovnmu subjektu vhotovostn form(dojde) CB poskytne vr nebankovnmu subjektu vbezhotovostn form* netum CB poskytne bezhotovostn vr bankovnmu subjektu* netum CB pijme vr vhotovosti od centrln banky (coe? CB si d vr sama nebo co?)Inflace: CB prognzuje inflaci pouze na zklad vvoje M1 pouze na zklad vvoje rznch mnovch agregt na zklad vcefaktorov prognzy@


6/42

pouze na zklad vvoje krtkodobch rokovch sazebKter z uvedench faktor jsou vneoklasick teorii rokov mry pinou takovho posunu kivky spor, kter povede za

jinak nezmnnch okolnost kpoklesu rovnovn trn rokov mry: rst mezn efektivnosti kapitlu pokles mezn efektivnosti kapitlu pokles oekvan mry inflace rst oekvan mry inflaceto jsem z toho jelen

Mezi hlavn piny zpodn vmnov politice nepat: poznvac zpodn vyhodnocovac zpodn rozhodovac a realizan zpodn pizpsobovac (reakn) zpodnPoznvac: dky zpodn statistickch dat. Rozhodovac a realizan: Pokud je CB zvisl na nkom, trv to dlouho. Pizpsobovac a reakn:kdy nco udlm, trv to dov msce, ne se to stane.

Bn et platebn bilance rozdl importu a exportu v polokch zbo, sluby, dchody a nekapitlov transferyPi clovn inflace vystupuje: IR dlouhodob jako zprostedkujc a IR krtkodob jako operativn kritrium. IR krtkodob jako operativn kritrium MB jako zprostedkujc kritriumKe zven nabdky penz dojde pi: snen multipliktoru zven IR zven multipliktoruJak se obchodn banka brn proti kurzovmu riziku? Nakupuje dluhopisy v ciz mn Pijm vklady jen vdomc mn a poskytuje vry jen vciz mn Pijm vklady jen vciz mn a poskytuje vry jenv domc mn Nedal bych ani jedno z tohohle *Podle Cambrigsk teorie dojde ke snen poptvky po M, pokud se sn transakn rychlost penz(nem vliv) sn cenov hladina sn IR(nem vliv) zv dchod(musel by se snit)Graficky vyjden vnosov kivka je: zvislost rokov mry na bonit dlunka zvislost rokov mry na splatnosti vru nebo vkladu@ zvislost vnosov mry na likvidit CP zvislost rokov mry na likvidit CPKter monost zahrnuje poloky OB pouze na stran aktiv? PMR, CP, sttn pokladnin poukzky CP, zkladn kapitl, poskytnut vry bankm CP pevn roen, pokladn hotovost, vklady klient vry klient, rezervn fondy, pokladn hotovostPokud plat, e cenov elasticita spotebitele je v yne cenov elasticita vrobce, pak je pi uloen jednotkov dan u

vrobce pravdiv tvrzen (pedpokldme linern prbh obou kivek) nadmrn daov bemeno je vy u spotebitele celkov daov bemeno je nulov nadmrn daov bemeno spotebitelea vrobce je stejn DWL je vy u vrobce DWL spotebitele je vt ne DWL vrobceVeejn dluh je v R pevn dluhem vi domcm ekonomickm subjektm je v R relativn vy ne vprmru vjinch vysplch zemch se ve vysplch zemch obvykle .......vldnch cennch papr se asto financuje pmmi vry centrlnch bankJak je zven vldnch vdaj, jestlie mezn sklon ke spoteb MPC(c) je 0,47, daov sazba t je 20,9% a agregtn

poptvka vzrostla o 477,5? a) 100


7/42

b) 862 c) 196 d)-100 e)300Zakrtnte, co je sprvn: ( Oatsv teorm) E1MC oznauje pltvn u fiskln jednotky svy poptvkou E1MC oznauje pltvn u fiskln jednotky sni poptvkou NCE2 vyjaduje ....spory u fiskln jednotky sni poptvkou NCE2 vyjaduje pltvn u fiskln jednotky svy poptvkou Qc oznauje rove spoteby danho statku vypotenou jako prmr poptvekPodle neoklasick teorie rokov mry Kdy se zv inflace, dojde ke zven rokov mryCentrln banka nakupuje cenn papry od obchodnch bank Za elem snen rokov mry Za elem zven rokov mryHotovostn obivo vmnovch agregtech zahrnuje pouze hotovostn prostedky vrukou nebankovnch subjekt hotovostn prostedky vrukou nebankovnch subjekt a hotovosti na pokladnch OB hotovostn prostedky vrukou nebankovnch subjekt a hotovosti na pokladnch CB hotovostn prostedky vrukou nebankovnch subjekt a hotovosti na pokladnch OB i CBKter z nsledujcch operac zpsob posun agregtn poptvky v modelu AS-AD vpravo zvyovn vdaj sniovn vdajDevizov intervence (kurzov) Clem je ovlivovn mnovho kurzu domc mny k cizm mnm.CB nakupuje (nebo prodv) ciz mnu, co se dje V ppad . snen, mnov bze V ppad. zven mnov bzeCo nepat do mnov bze Hotovostn rezervy na pokladnch bank PMR Dobrovoln rezervy Vklady na BExistujcm rokovm rizikm se banka vyhne tm e: nkupem dluhovch instrument pijmnm rok za pohybliv sazby pijmnm rok za pevn sazby termnovanmi obchody, nap. opnmi kontraktyelov dotace jednoho statku substitun efektSouasn hodnota aktiva def: souet diskontovanch budoucch pjm zskanch z drby uritho aktivaDle teorie penz plat H + BV + TV H + BV H + smnky H + TVUrete zmnu HDP a rozpotov dopad, pokud vprbhu rozpotovho roku dolo krstu G o 21, souasn se snil pjem

rozpotu (z dvodu zjednoduen je uvaovna pouze pauln da) o 21, saldo na potku rozpotovho roku deficit = 21,MPS = 0,2: Zmna HDP je 169, rozpotov saldo deficit 63 Zmna HDP je 126, rozpotov saldo deficit 42 Zmna HDP je 19, rozpotov saldo deficit 42 Zmna HDP je 19, rozpotov saldo deficit 21 Zmna HDP je 189, rozpotov saldo deficit 63Transfery jsou specifickmi veejnmi vdaji, pro kter plat, e: Jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny domcnostem sclem omezit jejich disponibiln dchod Jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny mstnm a krajskm rozpotm


8/42

Jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny firmm sclem zabezpeit alokan funkci Jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny hlavn domcnostem zdvod socilnch Jsou to veejn prostedky, kter jsou poskytovny pouze zdvodu realizace stabilizan funkce veejnch financAplikace metody CEA znamen, e: Efekty (vstupy) mus bt v penzch, nklady jsou vnaturlnch jednotkch Nezle, vjakch jednotkch jsou vstupy a vstupy (nklady) Efekty a nklady jsou vyjdeny pouze vnepennch jednotkch (nap. vkusech, tunch apod.) Efekty a nklady mus bt vyjdeny vpennch jednotkch Nklady mus bt v penzch, ale vstupy (efekty) jsou vnaturlnch jednotkchDluhov financovn deficitu sttnho rozpotu znamen, e deficit je financovn Z vnosu prodeje sttnch nefinannch aktiv (sttnho majetku) Pmou pjkou vldy od parlamentu Z pebytku sttnho rozpotu zminulho roku Z jednorzovch dan Z prodeje vldnch obligac doma i vzahraniPodstatou alokan funkce je: Stimulace ekonomickho rstu Zven ekonomick efektivnosti eliminac selhn trhu Minimalizace potu chudch domcnost Takov rozdlen bohatstv, kter povauje spolenost za spravedliv Tvorba legislativnho prostedV oblasti veejnch vdaj jsou znmy tzv. dchodov a substitun efekt. Plat, e: substitun efekty obecn vtinou zvyuj ekonomickou efektivnost dsledky dchodovho a substitunho efektu jsou zhlediska dopadu na spotebitele shodn ani jedna odpov nen sprvn substitun efektyjsou spojen zejmna s neelovmi (plonmi) dotacemi dchodov (bez substitunho) efekt znamen zmnu struktury spoteby resp. VdajAplikace pravidla jednomysln shody: Je pouvna pi schvalovn zmn stavnch zkon Me vst ktyranii vtiny Je velmi nkladn, nebo vsob skrv nebezpe vydrn ze strany jedince Eliminuje informan pevahu byrokracie Je nejastji pouvanm rozhodovacm mechanismemNa pasivech bilance centrln banky meme souasn nalzt nsledujc poloky: Obivo (penze v obhu), penze vpokladn, povinn minimln rezervy, centrln bankou nakoupen akcie Povinn minimln rezervy obchodnch bank, centrln bankou emitovan dluhopisy a komernmi bankami emitovan akcie Vlastn jmn, nakoupen pokladnin poukzky,zlato Penze v obdu (obivo), centrln bankou emitovan dluhopisy, zkladn kapitlLombardn vr je: Bankovn vr poskytovan typicky proti zstav vci movit Nstroj mnov politiky NB pouvan pro zen lombardn facility Hlavn nstroj mnovpolitiky NB pouvan pi zen lombardn sazby Bankovn vr poskytovan proti zstav vci movitInvestin bankovnictv je typick mj. tm, e: Investin banky eskontuj typicky vlastn smnky vydvan centrln bankou Investin banky reeskontuji eskontuj ciz smnky vydvan centrln bankou Investin banky reeskontuj typicky vlastn dluhopisy a akcie Zdroje k financovn investin banky jsou zskvny pedevm na mezibankovnm trhuDo svho portfolia jste dnes nakoupil/nakoupila diskontovan dluhopis, za stku 100 K. Za uveden dluhopis pesn ode

dneka za rok obdrte stku 110 K. Pro Vmi proveden investici nen pravdiv tvrzen, e: rok z Vmi proveden investice je 10 K Diskontn mra z investice je 10% p.a. Kapitlov vnos z Vmi proveden investice je 10 K Vnosnost do doby splatnosti proveden investice je 10% p.a.Monetizac vldnho (sttnho) dluhu chpeme stav, kdy:

Centrln banka prodv sttem emitovan cenn papry Centrln banka prodv sttem garantovan dluhopisy komernch bank Centrln banka kupuje sttem garantovan dluhopisy komernch bank Centrln banka nakupuje sttem emitovan cenn papryPro Fisherovou rovnici smny plat Zven nabdky penz ovlivn velikost relnch transakc.


9/42

Snen nabdky penz ovlivn velikost relnch transakc. Zven nabdky penz neovlivn velikost relnch transakc. Snen nabdky penz neovlivn mnostv obiva vekonomice.Sekundrn trh Investor me zskat prostedky ped pvodn sjednanou dobou splatnostiFunkce penzco nepat uchovatel hodnoty prostedek smny ztovac jednotka mnov jednotkaObsah jednotlivch agregtM1M4 M1 = M2 = M1(hotovostn penze + bn ty) + termnovan vklady + spoc ty M3 = M4 =Za jak situace se zv mnov agregt M1 Peveden penz ztermnovanho na bn etMonetaristick zprostedkujc mechanismusmnov politiky Mnov agregtkdy klesnou bn depozita a vzrostou termnovan depozita, jak to m vliv na M2? Dohledat odpov.Co plat podle teorie zpjnch fond Jestlie rostou dchody, rostou spory a kles rokov mraKdy se stv banka nesolventn kdy hodnota jejch pasiv je vt ne hodnota aktivCo nezpsobuje rst veejnch vdaj Baumolv efekt prahov efekt demonstran efekt nic z pedchozhoCo zpsobuje rst veejnch vdaj?Jak prva m akcion Dodat monostiVyberte sprvn tvrzen o komernch bankch: Komern banky jsou finannmi zprostedkovateli, kter maj jako jedin prvo emitovat bezhotovostn penze podmnkyjejich existence jsou nepmo determinovny rozhodnutmi centrln banky jejich vlastn prodan emitovan dluhopisy se odraz na stran pasiv jejich vlastn prodan emitovan dluhopisy se odraz na stran aktivV modelu IS-LM fiskln restrikce me zpsobit: Pohyb kivky IS doleva, pokles cenov hladiny, rst nezamstnanosti Pohyb kivky IS doleva, pokles produktu, snen cenov hladiny Pohyb kivky IS doleva, pokles rokov a dluhov mryMnov agregty: Najdeme na stran aktiv u CB Slou jako operativn kritrium pennho transmisivnho mechanismu Slou jako zprostedkujc kritrium pennho transmisivnho mechanismu Najdeme na stran pasiv u CBPi rozhodovn o vi vdaj na zdravotnictv bylo navreno 5 variant ABCDE. Volby se zastnilo 100 voli. Preference

voli znzoruje nsledujc tabulka. Urete vtze, pokud bylo aplikovno:

pravidlo kvalifikovan vtiny pravidlo relativn vtiny Bordv poet(vhy pro jednotliv preference: 1.msto 7 bod, 2. msto,6 bod.3.msto 5 bod, 4. msto 3 body, 5. msto 1 bod) A (324), B

(404), C (536), D (586),E (368)

I. 32 voli II. 28 voli III. 20 voli IV. 12 voli V. 8 voli

A E B D CD D C E B


10/42

C C D C A

B B E B D

E A A A E

Pokud je elasticita u spotebitele rovna nule a u vrobce je vt od nuly, potom: DWL je vy u spotebitele Nadmrn daov bemeno vznik mrn selasticitou nabdky/poptvky Nadmrn daov bemeno je nulov Nco dalhoVyberte sprvn tvrzen:

apreciace domc mny znamen zven zahranin mny vyjden vdomc mn depreciace domc mny znamen snen zahranin mny vyjden vdomc mn zven devizovch rezerv povede kapreciaci domc mnyd) snen devizovch rezerv povede kapreciaci domc mnyOatesv teorm popsat zase trojhelnky Q2je vypotan prmrn hodnota spoteby EBC je Veejn dluh V R narst vi zahraninm subjektm V R vy ne vostatnch vysplch zemch Zpravidla nen financovn emis dluhopis Me bt financovn pmmi vry od CB Tvo i podrozvahov nco nap. zrukyCo plat pro dchodovou rovnici smny Zven nabdky penz nem vliv na poet transakc Snen nabdky penz m vliv na poet transakacVDS rokov mra, kdy se trn cena rovn soutu diskontovanch pennch tok zdan investiceClovn inflace repo sazba je uvna jako operativn kritriumZven multipliktoru m pokles terminovanch depozit a souasn zven bnch depozitKapitlov riziko pokud je trn hodnota aktiv ni ne trn hodnota pasivZdravotn pojitn je pjmem zdravotnch pojioven sttnch fond sttnho fondu zdravotnho pojitn sttnho rozpotu, vzno na specilnm tu municiplnch rozpot, sten kryto dotac ze SRDluhov financovn deficitu sttnho rozpotu znamen, e deficit je financovn z vnosu prodeje sttnch nefinannch aktiv (sttnho majetku) pmou pjkou vldy od parlamentu z pebytku sttnho rozpotu minulho roku z jednorzovch dan (z prodeje vldnch obligac doma a v zahrani)Veejn dluh je v R pevndluhem vi zahraninm ekonomickm subjektm nco se zrukami i co v R v posledn dob zahrani se ve vysplch zemch obvykle nefinancuje emis vldnch cennch papr se financuje pmmi vry centrlnch bankKeynesinsk pstup k deficitu negativn v oblasti konjunktury je tm pln shodn s pstupem monetarist k deficitu odmtav a to z dvodu obav keynesinc z negativn makroekonomickch dsledk deficitu pozitivn z dvodu deficitnho potlaen nadmrn inflacePro nadmrn daov bemeno plat, e: pat mezi pm administrativn nklady


11/42

pat mezi nepm administrativn nklady vznik jako dsledek distorze v cench statk, kdy distorze je zpsobena pauln dan pi zdann vznik vdySprvn tvrzen u modelu AS-AD Fiskln expanzevhodn pout, kdy je produkn mezera Fiskln restrikcevhodn pout, kdy je produkt nad rovn potencilnho produktuHorizontln spravedlnost Lid e stejnmi charakteristikami by mli mt stejn pjmy a dan.e) pedstavuje paretoefektivn ztrtu tzv. pebytku kupujcch a prodvajcch, kter vznik po zdann v dsledku substituce Co je to veejn dluh Suma finannch zvazk, kter m vlda vi ostatnm ekonomickm subjektm. Jinak eeno: Suma finannch pohledvek

ekonomickch subjekt za sttem

Co me zpsobit prohlouben salda Ekonomick recese Dal variantyCo se dje smnovou bz, kdy banka nakupuje cenn papry nebo zahranin mnu. Bez monostRacionln chovn byrokracie snaha maximalizovat velikost vlastnho rozpotuMe bt mnov bze vypjen? Me a nemusCo pat do pasiv centrln banky vydan hotovostn prostedky?? emitovan vlastn CP ?? rezervy bank ?? emise obivaCo pat na stranu pasiv KB Zvazky Rezervn fondy Zkladn kapitlCo zpsobuje poptvkovou inflaci:

rst mnov bzeS m pracuje transmisn keynesinsk mechanismus: krtkodob rokov sazby-> dlouhodob rokov sazby -> hospodsk rst nebo kontrola nezamstnanosti@ nstroje mnov politiky -> krtkodob rokov sazby -> inflace -> reln dchod nstroje mnov politiky -> rokov sazby -> mnov bze -> penn zsoba -> reln dchod nstroje mnov politiky -> inflace -> krtkodob rokov sazby -> dlouhodob rokov sazby -> reln dchod

nstroje mnov politiky -> krtkodob rokov sazby -> dlouhodob rokov sazby -> reln dchod

Co je typick pro operace na volnm trhu: Pm repo operace znamen: nejdv prod pak koup zptKdy se realizuje obchod dohodnut na promptnm trhu IhnedZmny mnovbze kdyse zvbn vklady na kor termnovanch vkladCo me zpsobit poptvkovou inflaci banka pomoc OVT psob na krtkodob rokov sazby a ovlivuje tak inflan psmo(roste AD pi nezmnn AS, rst cenov hladiny I

vstupu => kles nezamstnanost)

Diskren nstroj co to je Linern da Progresivn da Sociln dvky Redistribun funkce sttnho rozpotu Zajiuje zmny vrozdlovn dchodu a bohatstv ve spolenosti Nstrojem fiskln politiky k ovlivnn zamstnanosti Slou jako nstroj sniovn veejnho dluhu


12/42

Je program postaven sttu jako produknho subjektuFisherova rovnice zven nabdky penz neovlivn reln transakceJak se nsledujc operace projev v bilanci CB poskytnut vru do zahrani, odkup ciz mny od OB splacen vru klienta OB nrst povinnch minimlnch rezervK emu slou alokan funkce (Mrnn dopad externalit) Zven ekonomick efektivnosti eliminac trnch selhn stimulace ekonomickho rstu minimalizace potu chudch domcnost takov rozdlen bohatstv, kter povauje spolenost za spravedlivAplikace pravidla jednomysln shody Nkladn, skrv v sob nebezpe vydrn ze strany jedinceBroker. jedn jmnem a na et klientaCo pat do majetkovch dan

darovacRepo operace prodej na zklad dohody o zptnm odkupuBaumolv zkon nklady na jednotku vkonu se ve veejnm sektoru zvyuj efekt na tlak rstu veejnch vdaj veejn vdaje rostou geometrickou adou vzvislosti na rstu produktu veejn vdaje rostou vzvislosti na fiskln aktivit sttu nklady ve veejnm sektoru rostou nim tempem ne spoteba soukromho sektoru nklady na jednotku vkonu ve veejnm sektoru klesaj zdvodu rostouc produktivity prceKolik procent tvo daov pjmy do sttnho rozpotu Mn ne 30% Mn ne 50% Vce ne 90% Pesn 100%Co zpsobuje posun AD doprava nahoru? Rst mnov bze Pokles mnov bze Zmna rokovch sazeb?Akcie je cenn papr, kter svmu majiteli nepin: Prvo podlet se na sprv majetku as Prvo podlet se na likvidanm zstatku as Prvo podlet se na nkupu emitovanch dluhopisas Prvo podlet se na vnosu majetku z asEskontn vr je Bankovn vr poskytovan typickyproti odkupu cennch papr Nstroj mnov politiky NB pouvan pro zen zk Hlavn nstroj mnov politiky NB pouvan pi zen Bankovn vr poskytovan proti zstav vci movitInvestin bankovnictv je mj. typick tm, e Investin banky eskontuj typicky vlastn smnky Investin banky reeskontuj i eskontuj ciz smnky Investin banky reeskontuj typicky vlastn dluhopisy Zdroje k financovn investin banky jsou zskvnyRozhodnte, kter tveice investinch nstroj pat mezi(asi termnovan transakce) Forward, futures, obligace, opce Forward, futures, bond, obligace Forward, futures, swap, opce Forward swap opce, bond


13/42

Uvete, kter tvrzen je pravdiv Teorie zpjnch fond uvauje pi stanoven rovnovn rokov mry spory, investice, prstek nabdky novch penz, prstek

poptvky po penzch

Podle teorie preference likvidity je nabdka penz veliinou, jej velikost zvis jak na rokov me, tak na nrodnm dchodu Podle Keynese zmny nrodnho dchodu psob pouze na spekulativn poptvku po penzch V teorii zpjnch fond zaruuje rovnovha spor a investic rovnovnou rokovou mruPro klasick bankovky je charakteristick: Vhradn prvo kjejich emisi mly centrln banky Vhradn prvo k jejich emisiemisn monopolml stt Kjejich emisi dochzelo pi nkupu zlata a obchodnch smnek obchodnmi bankami Kjejich emisi dochzelo pi poskytovn hotovostnho vru centrln bankou kobchodn banceV souvislosti s operacemi na volnm trhu plat: Nkup cennch papr centrln bankou od bank za jinak nezmnnch podmnek sniuje rezervy bank a mnovou bzi Provdj se vdy bezhotovostn a pevn smajetkovmi cennmi papry Pi prostch repo operacch centrln banka nejprve cenn papry prodv stm, eje po urit dob zptn koup Je-li hlavn clem pesn zmna mnov bze, centrln banka pedem stanov rokov sazby, resp. ceny cennch paprVyberte pravdiv tvrzen: vrovmu riziku je banka vystavena tehdy, pokud je rokov citlivost aktiv shodn s rokovou citlivost pasiv Pokud m banka mn aktiv citlivch na zmnu rokovch sazeb, ne pasiv, znamen to pi poklesu trnch rokovch sazeb pokles istch

rokovch vnos Pokud m banka vce aktiv citlivch na zmnu rokovch sazeb, ne pasiv, znamen to pi poklesu trnch rokovch sazeb pokles

istch rokovch vnosPokud m banka vt objem pasiv citlivch na zmnu rokovch sazeb, ne aktiv, pedstavuje to pro ni snen istch rokovch vnosv ppad poklesu trnch rokovch sazeb.

Ukazatel kapitlov pimenosti bank lze zlepit Pesunem aktiv snimi vahami rizikovosti do aktiv svymi vahami rizikovosti Zvenm absolutn ve aktiv snenulovmi vahami rizikovosti Zvenm kapitlu pdlem ze zisku do rezervnch fond Snenm kapitlu pi souasnm zven objemu rizikovch aktivJakmi charakteristickmi rysy se vyznauj systmy pevnch mnovch kurz? Jejich prunost nen limitovan Centrln banka intervenuje na devizovm trhu pouze pleitostn pi silnch destabilizanch pohybech spekulanho kapitlu Nejsou stanovena psma oscilace pohybu mnovho kurzu(protoe pevn kurz neme oscilovat, mon) Centrln banka intervenuje na devizovm trhu pro udren stanovench psem oscilace(nebo tohle)V souvislosti s poptvkou po investinch instrumentech plat, e: Vnosov mry investinch instrument vykazuj velk kolsn pedevm vdlouhm obdob Ve velk vtin investinch situac je vnos zaruen Clem investor je minimalizovat vnos ve vztahu kriziku a likvidit Kapitlov zisky, pop. kapitlov ztrty jsou rozdlem mezi cenou investinho instrumentu a cenou, za kterou me bt instrument

prodn, nebo prodn byl.

Na pasivech bilance centrln banky meme souasn nalzt nsledujc poloky: Obivo, penze v pokladn, povinn minimln rezervy, centrln bankou nakoupen akcie ostatnch bank Povinn minimln rezervy obchodnch bank, centrln bankou emitovan dluhopisy a komernmi bankami emitovan akcie Vlastn jmn, nakoupen pokladnin poukzky, zlato

Penze v obhu, centrln bankou emitovan pokladnin poukzkyLombardn sazba je: Bankovn vr poskytovan typicky proti zstav vci movit Nstroj mnov politiky NB pouvan pro zen reeskontu smnek Nstroj mnov politiky NB pouvan pro zen eskontu smnek rokov sazba pouvan bankami pi poskytovn lombardnch vrLombardn vr: Je poskytnut oproti movitmu majetku Je poskytnut oproti nemovitmu majetku Vede k ovlivovn lombardn sazby V um slova smyslu vr poskytovan CB smrem ke KB oproti cennm paprm za lombardn sazbu (wiki)Do svho portfolia jste dnes nakoupil diskontovan dluhopis na stku 100 K. Za uveden dluhopis ode dneka za rok

obdrte stku 100 K. Plat: rok z Vmi proveden investice je 10 K Poadovan mra vnosnosti je 10% p.a. Diskont z investice je 10 K Vnosnost do doby splatnosti uveden investice je 10% p.a.


14/42

Monetarizac vldnho dluhu chpeme stav, kdy: Centrln banka prodv sttem emitovan cenn papry Centrln banka prodv sttem garantovan dluhopisy komernch bank Centrln banka kupuje sttem garantovan dluhopisy komernch bank Centrln banka nakupuje sttem emitovan cenn papryOznate pravdiv vrok: Reln rokov mra je vdy zporn Reln rokov mra me btzporn Rst trn rokov mry je obvykle doprovzen rstem trnch cen obligac Inflace zpsobuje rst nominlnch a souasn rst relnch rokovch sazebFischerova rovnice smny plat: Zven nabdky penz ovlivn velikost relnch transakc Snennabdky penz ovlivn velikost relnch transakc Zven nabdky penz neovlivn velikost (objem) relnch transakc Snen nabdky penz neovlivn mnostv obiva vekonomiceMnov agregty Maj neomezenou likviditu spovajc vtom, e pro jejich pouit vekonomice je nutn je konvertovat do zahranin mny Jejich sprvn velikost je smyslem a clem mnov politiky Pedstavuj souhrn pennch prostedk srznm stupnm likvidity Z hlediska monost centrln banky se dl na vypjenou a nevypjenou stVyberte sprvn tvrzen: Pedmtem DPH jsou pjmy Dan z nemovitost je dan nepmou Da zpjmu FO dopad zejmna na firmy Pojistn na veejn zdravotn pojitn je vR neekvivalentn platbou dopadajc na pjmy jednotlivc i zamstnavatel Vnos DPFO je v R men ne vnos dan znemovitostiDefininm znakem istch veejnch statk je: Regulace jejich cen Regulace jejich nabdky a poptvky Neekvivalentnost ve spoteb, snadn vylitelnost ze spo Rivalitnost ve spoteb a obtn vylitelnost ze spoteby Ani jedna odpov nen sprvnZ uvedench pin me zpsobit pasivn deficit: Ekonomick konjuktura Snen dan Snen vdaj Zven vdaj Ekonomick receseVeejn dluh Je asto omezovn pomoc administrativnho odmtnut st veejnho dluhu vldou Je za jinak nezmnnch podmnek zven zavedenm mimodn dan slouc ke kryt veejnho dluhu Nen ovlivovn pomrem tempa ekonomickho rstu a rokov mry zdluhu Je nejastji vykazovn jako ist veejn dluh Je nejastji vykazovn jako hrub veejn dluhPkladem udlosti, kter me zpsobit posunov efekt veejnch vdaj, je: Vlen konflikt Pomal rst produktivity ve veejnm sektoru Demografick vvoj Jednorzov snen dan Dlouhodob rst veejnho dluhuV R sevyplc ze sttnho (veejnho) dchodovho pojitn mimo jin nsledujc druhy dchod: Invalidn dchody Nemocensk dchody Dchody vnezamstnanosti Dchody zdravotnm pojitncm ke kryt zdravotnch nklad Ani jedna odpov nen sprvnTzv. Maastrichtsk konvergenn kritria pro fiskln oblast: Stanov maximln 60% podlu deficitu na HDP Doporuuj podl deficitu HDP nad 3% Stanov maximln podl dluhu na HDP na rovni deficitu Maximln podl deficitu na HDP uruj na vi 3%


15/42

Zakazuj vld vpjky u zahraninch komernch bankMaastrichtsk kritrium Podl veejnho dluhu na HDP mus bt men ne 60 %. Podl deficitu na HDP mus bt men ne 3 %.Kter z nsledujcch odpovd znamen ve sv podstat mikroekonomickou pinu trnho selhn: externality spravedlnost veejn statek nezamstnanostJakou analogii uplatuje teorie veejn volby (Public Choice) pi analze vrmci politickch proces: analogii s ekonomickm trhem analogii s pkazovm systmem analogii se sponzorstvm analogii s lidumilstvmZdann je linern, pokud s rstem dchodu: mra zdann je konstantn, stka vybran dan roste mra zdann kles, stka vybran dan roste mra zdann je konstantn, stka vybran dan kles mra zdann roste, vybran stka dan rosteTzv. zklad danje vlastn modifikovanm pedmtem zdann. K modifikaci pedmtu zdann lze uplatnit nsledujc

postupy: nsoben daovou sazbou odeten daov sazby kvantifikac daovho zkladu zen pedmtu zdann (vyntm uritch innost nebo osvobozenm od zdann)Tzv. sociln dvky mohou bt univerzln internacionln zsluhov adresn (individualizovan)Charakter pmch danv R maj: DPH DPPO da z nemovitosti DPFOPltci pojistnho socilnho pojitn jsou:

zamstnavatel zamstnanci osoby samostatn vdlen inn (OSV) dchodciHodnocen projekt diskontujeme na souasnou hodnotuKeynesinsk pstup k deficitu Hodnot tyto dsledky aktivnho deficitu pozitivn, a proto ho v uritch ppadech doporuuje;ern pasar, mme hledat tyto ern pasary? lovk, kter spotebovv, ale neplat veejn statky. Ne, pokud budou velk nklady na jejich nalezen Ano, pokud ns 1 neplati pivede k dalm (=morln aspekt)Principy VF Nedobrovolnost, neekvivalence, nenvratnostDaov bemena (DWL - deadweight loss nebo EBexcess burden) ztrty efektivnosti, kter vznikaj substitunmi efekty pin zven ceny uvalenm danKdy vznik aktivn deficit? Expanzivn fiskln politika;


16/42

Co me bt dvodem trnho selhn makroekonomickdvody (nezamstnanost, ekonomick rst, inflace, platebn bilance) mikroekonomickdvody (nedokonal konkurence - asymetrick informace, monopol, mon veejn statky) mimoekonomick dvody (redistribuce, nucen spoteba)Modelu AS-ADco uruje innost fiskln politiky Sklon ASModel IS-LM, co zpsobuje posun IS doprava pokud dojde k fiskln expanzi, posouvme kivku IS doprava; to samozejm zv rovnovn bod- zv se rokov mra i HDP;Jak kritrium se zohleduje pi hodnocen projekt metodou B/A hodnotov (CBAanalza)Co charakterizuje metodu B/C Maximalizace uitku zjednotky nklad, vdy vt ne 1Transfery jsou neekvivalentn a nenvratn platby;Wagnerv zkon podl veejnch vdaj na HDP roste s rstem dchodu na obyvatele, resp. s hospodskm rozvojem zem;Tieboutv model hlasovn nohou odhalovn preferenc spotebitel veejnch statk na zklad jejich mobility, sthuji se do municipality, kterzabezpeuje ty veejn

statky, jez preferuji

Vytsovac efekt (crowding out effect) pi fiskln expanzi dochz ke zven poptvky po penzch, to vede (pi fixn nabdce penz) k rstu rokovch sazeb a ke snen

soukromch investic, kter jsou citliv na rokovou sazbu.

Pravidlo hlasovacho volebnho paradoxu plat pouze u 2 vrcholovho volie a zrove nestandartnhoCo pat mezi exogenn faktory ovlivujc rozpotov deficit pasivn deficit exogenn piny; vznik pesto, e ho vlda nechce; recese vlky, iveln katastrofy;Na em zvis innost fiskln politiky u keynesinc prioritu m optimln vyuit kapacit a zamstnanost, hlavn je poptvkov strana hospodsk politikyKdy vzroste rokov mra, investice KlesajCo plat o Lorenzov kivce/Giniho Koeficientu, kdy se zv progresivita dan kivka skutenho rozdlen se posune doprava dolu kivka skutenho rozdlen se posune doleva nahoru- hodnota Giniho koeficientu se zv Hlasovac paradox d manipulovat s poadmDa zpjmu FO byla do roku 2008 v R klouzav progresivnCo se me stt pi fiskln expanzi vmodelu LM-IS, tj. posunu IS doprava? Zven i a Y??Jak dchody jsou vyplceny zpovinnho dchodovho pojitn starobn, sirotKter z nsledujcch odpovd znamen ve sv podstat mikroekonomickou pinutrnho selhn externality, veejn statekDchodov a substitun efekt u dotac elov dotace sebou nese substitun efekt.Kdy se zv progresivita u klouzav dan, co se stane sn se Giniho koef, (snen progr. zdann vede ke zven GK)Co nepat mezi daov pjmy veejnch rozpot Pjmy zprivatizaceCo pat mezi sdlen dan Ty, kter jsou rozdleny mezi veejn rozpoty na vce stupnch (nap. dan zpjmDPFP, DPPO a pak tak dph


17/42

Nepm dan DPH, spotebn da alkohol, tabk, palivaDluhov past stav, kdy objem veejnho dluhu roste, nebo reln rokov mra roste rychleji ne HDPRacionln chovn byrokracie zpsobuje vznik ntlakovch skupinRozpotov skladba zvazn klasifikace pjm a vdaj podle rznch hledisekTvrzen o modelech AS-AD, IS-LM innost fiskln politiky zvis na sklonu kivky ASIS-LM je statick linern model, kter pedpokld konstantn cenovou hladinu. IS vyjaduje rovnovhu na trhu zboa slueb ovlivnitelnoufiskln politikou. LM je rovnovha na finannm trhu, kterou fiskln politika nen schopna ovlivnit.

Jak byl deficit R za poslednch 10 let Trvale deficitn (od roku 1994)Centralizovan fiskln systm To znamen, e do nj teou vechny pjmyCo zpsob dal prohlouben pasivnho deficitu ekonomick receseMezi charakteristiky dan pat nenvratnost, neelovost, neekvivalence, nedobrovolnostCo plat o netrnch statkch nevyluitelnost ze spotebyPm dan da znemovitosti;Majetkov dan dan pevodov (transferov): da ddick a darovac; da z nemovitost; silnin da;Netrn statek co plat nevyluitelnost ze spoteby nerivalita stt reguluje jeho mnostv a cenu dohledatPklad polotrnho statku: Nramkov hodinky, Mont kuchyn Stavebn spoen, pojitnDsledek teorie byrokracie: Maximalizace vlastnho rozpotu, Vznik ntlakovch skupinKter z definic teori nen sprvn: Teorie isthooekvn Teorie preferovanch umstn Teorie likvidityKter dan nesdl uzemn samosprvy se sttem: DPH da zpjmu FO da zpjmu PO, ddickou a darovac dn sprvn odpovDevzov intervence: Kdy CB nakupuje zahranin mnu, nabdka zahranin mny Roste KlesZdravotn pojitn je pjmem zdravotnch pojioven Ano Ne


18/42

Mnov agregt: souhrn pennch prostedk suritm stupnm likvidity M1= Hotovostn penze a bn ty (jinak i zk penze) M2 = M1 + termnovan vklady, spoic ty M3= M2 + vklady v zahraninch mnch u domcch bankKdy DWL spotebitele je > 0 a DWL vrobce je 0 tak:

ED > 0, ES= ED =0, ES= ED > 0, ES= 0 ED = , ES= 0Pokud hovome o hlasovacm paradoxu, me knmu dojt, jestlie pouijeme: Condorcetovo rozhodovac kritrium konsensuln rozhodovn rozhodovn dikttorsk hlasovn na bzi ven hlas hlasovn na bzi prost vtinyPro fenomn tzv. ernho pasara mj. plat, e: se objevuje v souvislosti s medinovm voliem se objevuje tehdy, jestlie spotebitel odmt zaplatit za privtn statky vznik (me vzniknout) pi spoteb veejnho statku, kdy spotebitel neprojevuje preference je dsledkem vylouen ze spoteby vznik v ppad, jestlie existuje rivalita ve spotebJak se OB brn proti kurzovmu riziku: swap operace

b) nakupovnm dluhovch instrument v denominovan mnc) pijmnm vklad v zahranin mn a poskytovnm vru vhradn v domcd) obrcen c

Koupili jste dluhopis za 1000, po roce mte 1100. Co neplat: rok je 100 kapitlov vnos je 100 vnosnost do doby splatnosti je 10 % diskontn faktor je 10 %Vypotat relnou rokovou mru, kdy ulom 100 a za dva msce mm 106, mra inflace za posledn dva roky byla 10%. Reln rokov mra byla zporn. DopotatVeejn volba ekonomick rozhodovn na zklad politick analzy vysvtluje soukromou volbuLikvidita banky Pokladn plnn sttnho rozpotu nco spjmy a vdajiCo je v aktivech Obchodn banky Zatm nezjitnoOatsv teorm, urit, co znamen bod q(centrln poskytovan mnostv) Horn trojhelnk znamen vynucenou sporu u subjektu s vy poptvkou


19/42

Pklady

Urete velikost dan pokud je pouvn systm stupovit progrese u osobn dchodov dan (viz tabulka) v ppad, epjem poplatnka ped zdannm = 680000 K a sleva na dani = 20 000 K.Dchod daov psmo1120 000 15%120 001240 000 20%240 001360 000 23%360 001740 000 25%740 001 a vce 30%

130 000 K 140 000 K 150 000 K@ 160 000 K 170 000 KVpoet: (680000 * 0,25) 20 000 = 150 000Poznmka pozor na slevu na dani a slevu ze zkladu. Kdyby da byla ze zkladu, potom se dan 660000 K a vsledek by byl 165000 K.

Pi rozhodovn o vi vdaj na kolstv byly navreny varianty A, B a C. Volby se zastnilo 60 voli. Preference ukazujensledujc tabulka. Urete vtze pi aplikaci Pravidlo relativn vtiny: Jednoduchvarianta I, vtz A Condorcetovo pravidlo: pes tabulku vtz B

A B C celkem

A X =23+10 =2+23 58B =2+17+8 X =23+17+2 69

C =17+10+8 =8+10 X 53

1) 23 voli 2) 17 voli 3) 2 volii 4) 10 voli 4) 8 voli

A B B C C

B C A A BC A C B A

ProduktNa zatku byl rozpoet vyrovnan. Pjmy = vdaje = 100 mld. Neoricardinsk deficit 10. Mezn sklon ke spoteb je 0,2. Jak to bude mtdopad na produkt?

Velikostjednotkov dan a daovho pesunu na spotebitele

DWL= 3 000; Daov vnos= 294000; pvodn rovnovn cena= 120/ks; pvodnpoptvan mnostv10 000 ks. Elasticita nabzejcho jestejn jako poptvajcho. Vypotte velikost jednotkov dan a velikostdaovho pesunu na spotebitele.Neznme dv promnn, a sice jednotkov da a poptvan mnostv po zdann.Vpoet provedeme pes soustavu dvou rovnic, resp. vztahdaovho vnosu a vpotu nadmrnho daovho bemene.Tzn. 3000=(Tx. (10 000 Q1))/2

294 000=Tx.Q1

Vpoet pomoc dosazovac metody -> nejdve vpoet Q1 a nsledn Tx. Nsledn vpoet pesunu dan na spotebitele = (Po + Tx/2)*Q1 =st daovho vnosu, kterou zaplat spotebitel. Zbytek pirozen zaplat vrobce, tedy stejnou st, nebo elasticity jsou stejn, a tud sedaov bemeno pesouv na ob strany stejnou mrou.

Nkup diskontovanho dluhopisu Mte diskontovan dluhopis JH 10 000, n (doba splatnosti) je 2 roky, rokov mra je 10 % p. a., trn cena 9000. Tohle jsou daje, kter

nepotebujete: mra inflace 4 %, daov sazba, kuponov sazba (bacha na to, nenechte se zmlit, u diskontovanho dluhopisu jinepotebujete, potebujete ji u dluhopisu s kuponovm listem). A mte napsat, jestli ten dluhopis koupit.

10 000/(1+0,1)=8 264-nebudete kupovat, protoe je to nahodnocenZmna produktu

Byla zadna zmna dan o 10mld, vdaje o 30 mld, mezn sklon ke spoteb 2% pak tam bylo jet, e saldo bylo deficitn (-20) ale to podle mbyla jen nformace navc. Vypotat jak se zmn produkt. dY = 1/1-c*dG - c/1-c*dTMultipliktor, typ politiky

Rst vdaj o 23, rst pjm o 23, vypoti vdajov multipliktor, pokud v, e za rok vzrostla AD o 207, dle jak politika je uplatovna a covce ovlivnilo AD: postupvpoet MPS => dosazen do vzorce.

Veejn dluhspotat VD vroce 2008 a primrn deficitbyl zadn dluh v roce 2007, HDP v roce 2007.Podle vsledku urit, jestli se ekonomika nachzv dluhov pasti.

MultipliktoryKdy poklesnou vdaje o 10 a dan vzrostou o 10, jak se zmn HDP, kdy ml rozpoet pvodn 10 pebytek

3 varianty zdann se stejnm daovm vnosemRozhodnout, kter je nejlep. Spotat daov vnos a potom DWL. Vybrat nejmen DWL.


20/42

Da ve vi nap. 25. DV = mnostv po zdann * ve dan * 2DWL=1/2*2*ve dan*(rozdl mnostv ped a po zdann)

CBAZadny 3 projekty, jejich cena, oekvan ron vnos a vnosov procento, bylo teba si spotat dnen cenu (Present value) budoucchvnos

DaDWL = 3000, pvodn mnostv 10000 ks, pvodn cena120, daov vnos 294000 Vypotejte novou cenu pro spotebitele.

DaZjisti daov vnos, kter plat spotebitel a vnos placen vrobcem, po zaveden jednotkov dan 20. Ped zavedenm dan: poptvka y=87

1,2 q; nabdka y=32+0,8q.

InvesticeVypotat, kter ze t investice je nejlep Podle metody B/C a B-C. Doporuuji si zapamatovat ten vzorec pro vpoet souasn hodnoty PV=B* [1- (1+i)

-n/i] => asov hodnoty jsou 10,15 a 25 let

Rozpoetplnovn vyrovnan rozpoet V = 100 mld, P = 100 mld, vlivem nich dan vak vznikl deficit na pjmov stran 10 mld. Mezn mra k spormje 0,8. Jak je dopad na produkt? O jak dluh se jedn?

Dauvalen da Tx=18, zadan funkce nabdky: y=10+q a poptvky: y=100-0,8q, vypotat mnostv po zdann a cenu, kterou nese po zdannspotebitel

Bilance centrln bankypklad na bilanci CB : zakreslete do bilance CB, kdy OB splatily vr ve vi 150 jednotek, kdyCB dostala vr od mnovho fondu ve vi 67,CB emitovala CP ve vi 230. Spotejte dopady na mnovou bzi. (sla jsem si ilustran vymyslela)

Nominln mra vnosnostiSpotejte nominln mru vnosnosti (p.a.) zdvouletho bankovnho vkladu 200 mil. CZK uinnho ped dvma roky, kter dnes doshl ve242 mil. CZK, jestlie ron mra inflace vuplynulch dvou letech byla 4%, a mra vnosnosti dvouletch sttnch dluhopis byla 8% p.a.(Vsledek mi vyel 9%)

Cena diskontovanho dluhopisuUrete trn cenu diskontovanho dluhopisu, kter vm na konci tetho roku vyplat (jednu) stku ve vi 5000 K. Pitom vte, e poadovanmra investice do tohoto dluhopisu je 12% p.a., reln rokov mra v ekonomice.... 3 roky je odhadovan na MINUS 12% a mra vnosnostidiskontovanch dluhopis se splatnosti 3 roky je 5% p.a.

Mnostv produkce po zdann zadno: daov vnos, DWL, mnostv produkce ped zdannmPklad: M1

M1...1000K, M2...1700K, podl hotovosti na mnovm agregtu M1 =0,2, sazba povinnch minimlnch rezerv z bnch a termnovanchdepozit...10%, podl dobrovolnch rezerv na bnch depozitech = 0,25, cestovn eky a sporn depozita = 0.

Vpoet:M1 = 1000 (hotovostn obivo (MC) + vklady na bnch tech (= bn depozita, DD) + cestovn eky (CS))

M2 = 1700 (M2 = M1 + termnovan vklady (+ spoc ty = sporn depozita)

termnovan vklady ... TV

MB = hotovostn obivo + rezervy (R)

R = povinn minimln rezervy (PMR) + dobrovoln rezervy (ER)

penn multipliktor pro M1 je M1/MB (pro M2 by byl M2/MB)

potebujeme zjistit hotovost MC = 0,2 * 1000 = 200RezervyPMR = sazba PMR * (DD + TV)DD = M1MCCS = 10002000 = 800

TV = M2M1sporn depozita = 170010000 = 700

PMR = 0,1 * (800 + 700) = 150

ER = sazba ER nabnch depozitech * DD = 0,25 * 800 = 200

Rezervy = 150 + 200 = 350

X = 1000/ (200 + 350) = 1,82Zvr: zven mnovho agregtu M1 o jednotku vyvol vzrst MB 1,82x.

Uvalena da na vrobce mnostv ped zdannm 30, po zdann 10, dokreslit, vyznait DV, DWL a vypotat jednotkovou da 6,66 KCo se stane s Mnov bze, kdy CB nakupuje CP od OB ? to nevmVypotat G, kdy poptvka je 882, c = 0,56 a t = 22,7 %, vsledek: 500


21/42

Zmna HDP a Saldo rst G o 18, rst Txo 18, primrn deficit 23, vypoti zmna hdp a saldoPklad na vldn vdaje vzorec dY(AD) = 1/(1-c*(1-t))*dG (d = delta) )Dluhopis s kuponovm listem TC = 9000 JH = 10 000 Ksazba = 5% Rf = 3% Pr = 2% Inflace 1%Vpoet zmny HDPVpoet primrnho deficituPkladna penn multipliktor Zadan hodnoty: Hotovostn obivo MC= 100, Bn depozit DD= 200, Termnov depozit TD= 300, Dobrovoln rezervy ER= 50, Sazba

PMR DD = 10%, Sazba PMR TD = 5%M1/MB = MC + DD / MC + suma RB (celkov rezervy bank) =

MC + DD / MC + (objem PMR DD + objem PMR TD + ER) =

100 + 200 / (100 + (200 x 0,1 + 300 x 0,05) + 50) = 1,62

Vypotat jak se zmn MB kdy: CB nakoupila zahranin mnu za 1,9 mld K Splatila smnn pokladnin poukzky za 2,5 mld K Nakoupila od KB cenn papry v hodnot 4,5 mld K Prodala zahranin mnu vhodnot 4,4 mld KVylo mi: 1,9 + 2,5 + 4,5 4,4 = 4,5

Veejn dluh: vypotej primrn dluhFiskln politika: vypotej zmnu HDP, G se zmnilo o 18, stejn tak T, MPS=0,2 Spotat pklad a urit zmnu HDP a pebytek. Zadan byla zmna G = 35, zmna TA (nazvan jinak, ale byla to da) taky = 35; poten pebytek 15 (tud u rovnou bylo jasn, e se

pebytek nezmnil) a MPC = 0,8 plat: Y (HDP) = (1/ 1- MPC ) *G - (MPC/1-MPC) * TA co znamen HDP = (1/ 1- 0,8 ) * 35 - (0,8/1-0,8) * 35 = 175140 = 35 sprvn odpov tedy byla zmna HDP 35, pebytek 15Urete, jak se zmnilo mnostv prodvan produkce po zdann Q (prodvan mnostv ped zdannm) = 150 000ks, E(S) /E(D) = 1,5 zmna ceny u spotebitele ped a po zdann je = 18 K celkov daov vnos = 3 600 000Byla uvalena jednotkov da 10. Nabdka y=15+0,8q, poptvka y=1351,2q. Jak bude daov vnos a kolik zaplat spotebitelDluhopis s kuponovm listem Zadan rr, pea prmie za riziko pro vypotn poadovan rokov mry IR!Pklad na fiskln politiku vdlo se, e zmna dan je 18, zmna G byla taky 18 a mla se dopotat zmna produktu, zjistit

jak se zmn deficit, a jak je to typ FP byl neutrlnByla zadna rzn aktiva a pasiva banky a mla se urit ve rezervnho fonduTyp fiskln politiky pklad zadny pvodn plnovan pjmy sttnho rozpotu 950mld, MPS = 0,25

dolo krstu rozpotovch pjm oproti pvodnmu plnu, tak dolo ke zmn G, tyto zmny vedly ke zmn HDP o 27mld, pvodnrozpoet byl plnovan jako deficitn (deficit 7mld). Urete, o jak typ fiskln politiky lo, jak byla zmna G a jak je konen saldo

rozpotu

Zmna HDP zadna zmna TA zmna G poten pebytek, MPCjak je to druh FP


22/42

Saldo rozpotu Jak se zmn, kdy G=35 , pjmy z vdan( asi 15),pvodn rozpoet byl pebytkov a pebytek inil asi 25 mld. Jak se zmnilo HDP a jak

bylo saldo? Jet byla zadan MPC=0,25 myslim. Dal jsem, e pebytek byl 5 (j tam ml 15,nepamatuju si sla ze zadn-take jen pronzornost, a rst produktu je vt ne vldn vdaje a tam byly jedin dv monosti, kter nabzely tenhle pebytek, piemu t druhbylo, e rst produktu byl o 35 MLD, tohle slo to ale neni, je to to vy slo, protoe vldn vdaje psob multiplikovan, take to anineni nutn potat).

Nominln vnosov mra: Spotejte nominln mru vnosnosti zdvouletho vkladu 200 mil CZK. Dnes m hodnotu 242 mil CZK. Ron mra inflace je4% a mra

vnosnosti ze sttnch dluhopis je 8%.

(pozor, toto je nominln, lze vypotat i relnou, ale jak?)Vypotat veejn dluh A ct, zda se nachzme vdluhov pasti a jak je absolutn primrn deficitVypotte penn multipliktor mnovhoagregtu M1 mte-li zadan nsledujc daje: Povinn minimln rezervy z BV = 280, dobrovoln rezervy 100, M2=7200, povinn minimln mra rezerv u BV a TV je 10%. Hotovost je

200. Pak tam byly daje pro zmaten, jako tempo rstu HDP, oekvan inflace,to tam ale nehraje vbec roli, hlavn umt ten vztah, pakvs to neme zmst

TV= M2-M1(tj.200+2800)= 7200-3000= 4200 TV=4200 ------ M2-M1= 72003000= 4200......tzn. povinn rezervy z TV jsou 420 m1= 200 + 2800/200+ 100(DR) + 700 (tj. tch 280 + 420) (rezervy z bnch a termnovanch vklad)= 3-vsledekVpoet mnovho agregtu M1 a bylo zadno M1=500, z toho hotovost je 0,3 z M1, dle pak M2 je 200, MB=200, PMR=0,02,

dobrovoln rezervy neuvaujeme. J to potala dle vzorce M = M1/MB Dopost HDP vroce dva pomoc veejnho dluhu a prstkuNominln mra vnosnosti

Spotejte nominln mru vnosnosti p.a. zdvouletho bankovnho vkladu 200 mil. CZK uinnho ped dvma lety, kter dnes doshl ve 242

mil. CZK, jestlie ron mra inflace vuplynulch letech byla 4% a mra vnosnosti dvouletch sttnch dluhopis byla 8% p.a.

Zmna HDP a dopotat zdali byl rozpoet v pebytku nebo deficitu a urit restriktivn i expanzivn politikuVypoten primrnho deficitu. VD1/HDP1= 0,62 VD0/HDP0Na rovni konvergennho kritria R = 3% Q = 4% HDP1= 3000Vypotte zmnu HDP G se zvily o 18, Pjmy se zvily o 18, MPS = 0,2Vi jednotkov dan, za nsledujcch pedpoklad: celkov nadmrn daov bemeno = rovnovn mnostv ped zdannm = mnostv po zdann = cena ped zdannm = E(S)/ E(D) = 1,2Cenu vrobce po zdann vypotat MPC, znte, jak se zmnilo HDP, vldn vdaje a danByla zadna zmna dan o 10mld, vdaje o 30 mld, mezn sklon ke spoteb 2%, pak tam bylo jet, e saldo bylo deficitn (-

20) ale to podle m byla jen informace navc. Vypotat jak se zmn produkt. dY=1/1-c*dG - c/1-c*dTZadan hodnoty: DWL 3 000; Daov vnos 294 000; pvodn rovnovn cena 120/ks; pvodn poptvan mnostv 10000 ks. Elasticita nabzejcho je

stejn jako poptvajcho. Vypotte velikost jednotkov dan a velikost daovho pesunu na spotebitele.

een: neznm dv promnn, a sice jednotkov da a poptvan mnostv po zdann. Vpoet provedeme pes soustavu dvou rovnic,resp. vztah daovho vnosu a vpotu

nadmrnho daovho bemene.


23/42

3000=(Tx. (10 000Q1))/2 294000=Tx.Q1 Vpoet pomoc dosazovac metody nejdve vpoet Q1 a nsledn Tx. Nsledn vpoet pesunu dan na spotebitele = (Po +

Tx/2)*Q1 = st daovho vnosu, kterou zaplat spotebitel. Zbytek pirozen zaplat vrobce, tedy stejnou st, nebo elasticity jsoustejn, a tud se daov bemeno pesouv na ob strany stejnou mrou

Pklad na klouzavou progresi Pjem 300 000 byly zadny sazby dan

Odpisy 60 000 1-100 000 10%

Slevy na dani 5000 100 001-200 000 20% 200 001 a < 23% Vypoti ZD po odpotech, Vypoti zbytek po slevchVypotat tempo rstu (q) Vychzelo zporn (21,1 %), zadny vechny potebn informace, ili VD/HDP vroce 2, VD v roce 1, HDP v roce 1, r a e PD/HDP je na

rovni Maastrichtskch kritri (tzn. 0,03)

Vypotat ist veejn zahranin dluh, zadny vechny mon i nemon daje. Potala jsem jako rozdl zahraninch zvazk a zahraninch pohledvekVpoet zkladu dan a daov povinnosti u OSV bacha na to, nezapotv se tam od roku 2008 pojistn na zlohchVpoet veejnho dluhu zadno HDP za r. 2006, rokov mra a jet dal informace.Vypotte celkov prstek mnov bze, jestlie centrln banka provedla nsledujc operace: Splatila sv pokladnin poukzky ve vi 2,2 mld V rmci devizovch intervenc nakoupila zahranin mnu vekvivalentn hodnot XY mld K Na sekundrnm trhu odkoupila od obchodnch bank sttn dluhopisy v nominln hodnot 4,1 mld K za trn cenu 4,0 mld K4 V rmci devizovch intervenc nakoupila zahranin mnu vekvivalentn hodnot YX mld K.Kritria pro vstup do EU zadno HDP1a deficit1, HDP2a deficit2, HDPna deficitn(tj. HDPna deficitnjsou daje z roku pedchzejcmu tomu, kdy m probhnout

vstup do mnov unie)

Daov vnos a penn agregt: Vypotat da, kdy pjem byl 300000, pojitn 20000, sleva na dani 10000, jednalo se o progresivn klouzavou daDopad na mezn produkt Na zatku byl rozpoet vyrovnan. Pjmy = vdaje 100 mld. Neoricardinsk deficit 10. Mezn sklon ke spoteb je 0,2. Jakto bude mt

dopad na produkt?

Spotat daov vnos Byla uvalena jednotkov da 10. Nabdka y= 15 + 0,8q, poptvka y= 1351,2q. Jak bude daov vnos a kolik zaplat spotebitel?Zapite vzorec elasticity veejnch vdaj ve vztahu k HDP a spotejte tuto elasticitu HDP1 = 1020 mld. K HDP0 = 950 mld. K VV1 = 650 mld. K VV0 = 480 mld. K (Vsledek: E=4,784)Multipliktor tam bylo zase nkolik daj pro zmaten navc tady bych doporuila si objasnit, jestli do M1 pat obivo i vklady i vciz mnVypotejte velikost dan vsystmu klouzav progrese osobn dchodov dan. Pjem poplatnka je ped zdannm 260000.

Odpoet od zkladu dan je 50000 K a sleva na dani je 6000 K. Pojistn neuvaujte. 160000 = 15%, 60000112000 = 20%, 120001180000 = 23%, 180001240000 = 25%, 2400001 - > = 30% Zklad dan po pravch: Konen daov povinnost:Urete mnostv prodvan produkce po zdann, pokud plat daov vnos in 500 000 K, DWL = 45000, mnostv

prodvan produkce ped zdannm bylo 20000 Ks. Pedpokldejte pouze linern prbh nabdkov a poptvko kivky

shodn elasticity.


24/42

Eseje:

Vvoj penzPopite Tinbergenovo pravidlo a Princip efektivn trn klasifikace R.A. Mundella. Tinbergk, e hospodsk politika me bt spn tehdy, kdy poet nezvislch cl (stabilita domc mny) odpovd potu

nezvislch nstroj (operace na volnm trhu). Podporuje mylenku jednoho cle a jednoho nstroje. princip efektivn trn klasifikace k, e jeden nstroj me ovlivovat i vce cl ovem jeden negativn a jeden pozitivn. Dleit je

reim mnovho kurzu. Pokud je kurz fixn, CB by se mla zamit na vnj stabilitu a fiskln politika na vnitn stabilitu, pokud je kurz

flexibiln, CB by se mla zamit na vnitn stabilitu a fiskln politika na vnj stabilitu

Diskontn nstroje mnov politiky diskontn, reeskontn a lombardn vry d se pomoc n zvit nabdka penz ale snit ne diskontn jsou bn diskont, sezonn diskont a nouzov vr. ro se diskontn sazbou, kterou uruje CB a uruje tak cenuvru a tm

ovlivuje mnostv penz vekonomice reeskontn vry pracuj na principu odkupu smnek od bank se splatnost obvykle do 3 msc, ro se diskontn sazbou, nkdy vak

vy a vtom ppad je to reeskontn sazba, 97 vR zruen

lombardn vr je vr poskytovan proti zstav smnek se lhtou splatnosti do 30 dn. Poskytovn bankm, kter maj problms likviditou a nemaj u monost zskat diskontn i lombardn vr. Vdsledku je vysok lombardn sazba

ve o pennm trhu systm instituc a instrument, kter zabezpeuje pohyb rznch forem krtkodobch penzna vrovm principu mezi bankami a tak

velkmi nebankovnmi finannmi institucemi a tak mezi centrln bankou a obchodnmi bankami obchoduje se vdy skrtkodobmi penzi (do jednoho roku) na zklad dvoucestn kotace pojiovny, penzijn fondy,stt, CB, komern bankyNapite rozdl mezi klasickmi bankovkami, sttovkami a souasnmi bankovkami sttovky byly formou paprovch penz emitovanch sttem snucenm obhem, panovnci deficit pokrvali novou emis, jej vi nikdo

nekontrolovalhyperinflace podnikatel zaali vystavovat smnky (zvazek uhrazen dlun stky), ktermi se mohlo i platit, co bylo ovem sloit ve spojen

s dvrou. Smnky proto zaala eskontovat (odkupovat) CB a zaala vydvat klasick bankovky, kter mly vt dvru. CB odkupovalatak zlato a stbro a emitovan klasick bankovky byly pln kryty, pozdji u ne pln avak byla nutnost tvoit rezervy

dnes jsou v obhu bankovky, kter nejsou krytyCharakterizovat operace na volnm trhu, vysvtlit, co jsou prost a reverzn repo operace a jak je rozdl mezi aktivnmi a

vynucenmi operacemi na volnm trhu operace na volnm trhu jsou hlavnm nstrojem mnov politiky, kdy nkupem i prodejem cennch papr centrln banka ovlivuje stav

mnov bze

prost reverzn repo operaceCB nejdve prod a pozdji nakoup zpt CP reverzn repo op.CB koup a pozdji prod zpt CP pomoc aktivnch operac na volnm trhu chce CB ovlivnit mnovou bzi u vynucench operac na volnm trhu se sna kompenzovat vliv jinch faktorna MB (nap. vliv devizovch intervenc)Keynesinsk poptvka po penzch lid alokuj veker sv bohatstv do penz pokud bude rokov mra dostaten nzk a alternativn investice budou pinet dostaten

velk vnos poptvka po penzch nebude nikdy nulov, protoe vsob obsahuje transakn motiv poteba penz na bn transakce dal motiv je spekulan, kdy subjekt spekuluje na vvoj rokovch sazebCharakterizovat asov zpodn, vyjmenovat typy zpodn, charakterizovat expansivn a restrikt ivn mnovou politiku poznvacdoba, ne se obeznmm s problmem rozhodovacdoba, ne uinm rozhodnut realizan doba, ne bude rozhodnut schvleno a vejde vplatnost reakn doba, ne se projev inek rozhodnut expansivn mnov politika probh zvenm nabdky penz, kdy CB kupuje cenn papry nebo sniuje diskontn sazby restriktivn mnov politika probh snenm nabdky penz, kdy CB prodv cenn papry a stahuje tak penze zobhu, nebo zvyuje

diskontn sazby

Sniovn rezerv u Komern bankyRezervy se tvo na vrub nklad, sniuj tvorbu zisku vdanm etnm obdob, jejich vznam postupn kles na kor vytven opravnchpoloek.Rezervy se tvo kpodrozvahovm operacm,pokud se sniuj, banky mohou poskytovat vce penz a roste tak tvorba zisku. Je zde ovem vtriziko neschopnosti dostt svm zvazkm.

Cle mnov politiky, pohledy na to zda je CB schopna doshnout cle, Tinbergenovo pravidlo, Mundell princip efektivntrn klasifikace Tinberghospodsk politika me bt spn tehdy, kdy poet nezvislch cl odpovd potu nezvislch nstroj kdosaen tchto cl. Podporujemylenku jedinho cle (stabilita domc mny) a jedinho nstroje (operace na volnm trhu)


25/42

Mundelljeden nstroj me ovlivovat i vce cl ale vdy jeden pozitivn (smrem krovnovze) a jeden negativn, dleit je reim mnovho kurzu.FixnCB vnj rovnovha, fisk. pol. vnitn rovnovha.FlexibilnCB vnitn rovnovha, fisk. pol. vnj rovnovha

Dva modely alokace na finannm trhu, popsat je, dle vysvtlit co to je primrn a sekundrn trh a popsat termnovan aspotov trh.trh cennch papr -primrnzprostedkovatelsk finann trh sekundrnfinann instrumentyprimrn trh cenn papr jde poprv od deficitnjednotky k pebytkovsekundrn trh pebytkov jednotka prod tet osob cenn papr ped datem splatnosti bez nutnosti souhlasu primrnho emitenta, zvyujese likvidita

termnovan trh pedem se dohodnou podmnky, uzavou se kontrakty a vbudoucmpedem urenm datu se realizujspotov (promptn) trh k realizaci dochz bezprostedn po uzaven kontrakt, max. do 2 dn

Transmisn mechanismus, mnov kritria a indiktory Monetaristicknkup CP vede k rstu MB, prodej CP vede kpoklesu MB, zmny rezerv bank se projev ve zmnch krtkodobch rokovch sazeb

Keynesinskpokud bude chtt CB ovlivnit krtkodob rokov mry, tak je pedem stanov a bu se j to prostednictvm OVT poda nebo ne

rokov riziko pat do trnch rizik, jeho velikostse odvj od pomru aktiv a pasiv citlivch na zmnu trn rokov mry. GAP analza pokud Ac = Ap banka podlh nulovmu rokovmu riziku, zmna trn rokov mry banku neohroz pokud Ac > Ap pro banku je douc, aby se rokov mry zvtovaly, jeliko maj citlivch aktiv ne pasiv. Pokud tedy rokov mry

porostou, vydlaj

pokud Ac < Ap pro banku je naopak douc, aby rokov mry klesaly, jeliko pevauj pasiva a nyn je to prv banka, kter musodvdt zpasiv roky vce, ne zrok nastran aktiv zskv.

Typy rozhodovn, vhody, nevhodyRozpotov procesZpsoby een dluhovho deficitu Metody CMA, CBA, CEA, CUADsledky veejnho dluhuFiskln federalismusCo je to daov bemeno?Friedmanova teorie poptvkyPln centralizovan model fisklnho federalismu a jmenujte jeho vhody a nevhody.

SFR: -> (pjmy) centrln sttn rozpoet -> (vdaje). Pjmy: centrln rozpoet byl vraznm perozdlovacm initelem, projevoval se zdezjevn rys nespravedlnostiregiony, kter produkovaly podstatnou st HDP, nedostvaly adekvtn st vperozdlen form, tila ztohoPraha a Bratislava.Vhody: podzen sloky se nemusej starat o sv pjmy,nevhody: nic je nenut k zskvn vlastnch zdroj => mohou se chovat neekonomicky. Nastaveno jako spotebn systm (nikoliv jakoprodukn) hlavnm kolem sprvc je spotebovat pidlen zdroje, pokud je nespotebuje, tak dostane o to mn. O vdajch i na nirovni rozhoduje centrum.

Instrumenty centrln banky operace na volnm trhu, devizov intervence apod.

jak se KB brn mnovmu rizikuvrov a kapitlov riziko vrov (kreditn) riziko souvis se selhnm protistrany, tedy neschopnosti nebo neochot dostt svm zvazkm. Bance tak vznik ztrta.

Nesouvis pouze s poskytovnm vr

kapitlov pimenost pimenost prostedk, kter jsou vlastn majitelm banky (kapitl) vi riziku. Podle ve kapitlu si mohoudovolit urit rizika. Slou ktomu, aby riziko absorboval kapitl majitel banky a ne vklady jednotlivch akcion


26/42

Nstroj CB mnov politiky repoBilance CBVeejn finance funkce, charakteristika, nstrojeCyklick rozpotov saldoStrun popite ti typy dvkovho systmu vREskontn vr

Podstata eskontnho vru spov vodkupu smnky obchodn bankou ped lhtou jej splatnosti. Mezi hlavn vhody eskontnho vru patzejmna rychl zskn pennch prostedk a pomrn nzk rokov sazba. Takto zskan prostedky jsou snen o diskont, kter si kupujcbanka odeteod nominln hodnoty smnky. Podnikateli tak v podstat umouje profinancovat st pohledvek z dodavatelsko-odbratelskch vztah.

Futures kontraktyjsou investin nstroje spadajc do kategorie finann derivty. Jedn se o pevn (tj. nepodmnn),standardizovan burzovn a termnovobchody. Pedstavuj pevnou dohodu mezi dvma stranami, kter jim dv prvo a souasn povinnost koupit, resp. prodat kstandardizovanmu termnu v budoucnosti standardizovan mnostv uritho bazickho instrumentu zapedem sjednanou termnovou

(futures) cenu. Obchoduj se na tzv. derivtovch burzch

Swapje kontrakt, na zklad kterho dochz na uritou dobu mezi dvma smluvnmi stranami ke vzjemn vmn finannch tok podle dopedustanovench podmnek. (rokov, rokov-mnov)

Opceje smlouva mezi prodvajcm a kupujcm, kter dv kupujcmu prvo (neukld mu vak povinnost) prodat nebo koupit od prodvajchokonkrtn aktivum (tzv. podkladov aktivum) za konkrtn cenu kdykoliv a do data vypren kontraktu.Za takovto prvo (opci) nabyvatel opceprodvajcmu plat uritou cenu, tzv. opn prmii.

Obligace = dluhopis = bondje dluhov cenn papr, kter vyjaduje zvazek emitenta vi viteli. Jedn se o zastupiteln cenn papr, s nm je spojeno prvo na splacendlun stky, vyplacen stanovench vnos a povinnost emitenta splnit veker zvazky. V esk republice mus emitent podlezkona o

dluhopisech dat eskou nrodn banku o povolen k emisi dluhopis, v ppad municiplnch dluhopis vydvanch samosprvnmi celkymus dt souhlas ministerstvo financ.

Decentralizovan fiskln model

pln finann sobstanost nich vldnch rovn, neexistence perozdlovacch proces uvnit rozpotov soustavy, dostaten vnosnpjmy zemnch rozpot

Problm: rozdln daov kapacita a rozdln daov vnos jednotlivch samosprv + nemonost centra ovlivnit vvoj nich vldnchrovn

Keynesova poptvka po penzch + vysvtlit past likvidity Popi kapitlov trh (jak jsou tu subjekty, jakmotiv vstupu na trh, popi instrumenty, popi primrn a sekundrn trhPopite, co ovlivuje strukturu a objem vldnch vdajJak je postup hodnocen variant pi pouit kritria efektivnosti, jak existuj metody hodnocenCo se rozum pod poklesem zprostedkovn a co z nho vyplv pro CB, OB a klientyTeorie preference likvidity penn nabdka nezvis ani na rokov me ani na dchodu zven penn nabdky sniuje rokovou mru


27/42

Rozepi funkce centrln banky emise penz vrcholn subjekt mnov politiky banka bank, banka sttu stabilita finannho sektoru regulace a dohled finannho trhu sprvce devizovch rezerv reprezentant sttu v mnov oblastiVnosov kivky a vysvtlit co je to hypotza oekvn, a jak se pouv k odhadu budouc rokov mryPopi kapitlov trhy: Definice: : systm instituc a instrument zabezpeujcch pohyb stedn a dlouhodobho kapitlu mezi ekonomickmi subjekty

prostednictvm rznch forem cennch papr

Subjekty: EMITENTI: stt a cel veejn sektor, banky, pojiovny, velk nefinann firmy.motiv vstupu zskn dlouhodobho kapitluhlavn na realizaci investinch poteb, INVESTOI: investin a penzijn fondy, domcnosti, banky, firmy.motiv vstupu doclen vyhozhodnocen investovanho kapitlu ne nabz penn trh

Primrn k. trh: dochz zde k prvotn emisi CP Sekundrn: prostednictvm burzy CP, nebo mimoburzovnho trhuHrub veejn dluhFiskln politikaern pasarVeejn statek jako selhn trhuPina selhn trhuWagnerv zkonMnov kurz Pevn, pohyblivvhody, nevhodyRacionln ignoraceVeejn zakzky + PPPCo je clovn inflace, popsatCo je to kapitlov pimenostCo je to monetaristick transmisn. Mechanismusjeho jednotliv sti Operace na volnm trhu -> MB(RB) -> M2 (penn zsoba)-> prmrn inflace v dlouhm obdob (p)Podrobn popite rizika: vrov, rokov, likvidn operanVysvtli pojmy: Finann trh Devizov trhNapsat a vysvtlit trendy a problmy na svtovch finannch trzch Restrukturalizace bank a finannch instituc (konsolidace, vytven finannch supermarket, siln marketingov orientace, tlak na

sporu nklad)

Sekuritizace (zvtovn objemu alokovanch prostedk prostednictvm cennch papr a sniovn vznamu alokace pomoc vrovchsmluv). Zaloeno na sdruovn jednotlivch aktiv do balk, na kter jsou emitovny cenn papry.Postupovan: certifikty o podlu.Proplcen.


28/42

Finann inovacemotivem zven rizika a deregulace sektoru. Zkladem finann derivty(opce, futures, swapy)vysoce likvidn aautomatizace.

Internacionalizace: propojen nrodnch burz, vznik nadnrodnch bankovnch kolos, globln elektronick st Integrace: propojen na IT rovni. Integruje se primrn i sekundrn trh, promptn i finannch derivt, akciov trh i trh dluhopis.

Podstatnm momentem 1. 1. 1999zatek platnosti Eura.

Intelektualizacedominantnm faktorem spch jsou znalosti voblasti plnovn, tvorby analz a realizace investinch strategi. Reforma burzovnch systmji se neki na parketu. Burzy jsou elektronick.Sttn rozpoet - pravidla (nap. pravidelnost, plnost atp.), lenn, fze schvalovnKeynesinsk poptvka po penzchCentrln bankaCyklick hlasovn, graf a vysvtlenPro se zvyuj veejn vdaje a jejich pina, dle fiskln iluzestruktura a objem vldnch vdaj, na em zvisbilann sloky CB, popsat nejdleitjPrimrn trh, sekundrn trh, penn trh, termnov trh Na penn sm jenom vybran subjektyDefinujte pojem fiskln politika (1) a vysvtlete rozdl mezi tmto pojmem a pojmem rozpotov politika(2): Fisklnpolitika je proces ovlivovn makroekonomickch veliin fisklnmi (veejnmi vdaji, pjmy, saldem) Rozpotovpolitika je pojmem oznaujcm rozmanit procesy odehrvajc se v rmci veejn rozpotov soustavy.Wagnerv zkon + posunov efekt vysvtlitDchodov efekt veejnch vdaj graf a strun jej popsatRelativn vhy ve. dluh na GDP faktory (tum e to byly faktory) a rovnici

Popsat restriktivn fiskln politiku na modelu AS-AD a jej nstroje. model ASAD hlavn proud ekonomiekivka AS je vkrtkm obdob rostouc, v dlouhm obdob se mn na svislou pmku (smlouvy (nap. mzdov,

njemn) jsou uzavrny na dlouhou dobu a e pizpsoben oekvn je pomal); krtk obdob me trvat lta i dokonce desetiletFPje krtkodob inn

klasick pstup- e mzdy i ceny jsou dostaten prun - ekonomika pracuje vdy pi pln zamstnanosti i na rovni potencionlnhoproduktu -produkt nereaguje na zmny poptvky, ale na zmny nabdky (a kivka AS je zhlediska klasik svisl)FP je zcela neinn

keynesinsk pstup- mzdy i ceny jsou neprun/strnul - kivka AS mrn rostouc i dokonce vodorovn - Y roste se zvyovnmagregtn poptvky tak dlouho, dokud jsou k dispozici nevyuit zdroje - FP je inn (nkdy i 100 %)


29/42

restriktivn fiskln politikavlda se opanmi opatenmi sna o posun kivky AD dolevaZakreslit hlasovac paradox + napsat alespo 3 kritria (3 volii, 3 monosti...) Vsledek hlasovn zle na poad hlasovn jednotlivch nvrzch vznik, pokud dn jednotliv program neme doclit vtinu proti vem ostatnm programm podmnka: nejmn 3 volii, 3 alternativy, voli sdvouvrcholovou preferenc1. voli A>B a B>C tj. poad A, B, C

2. voli C>A a A>B tj. poad C, A, B

3. voli B>C a C>A tj. poad B, C, A

Dvouvrcholov preference - druh voli:

Zakreslete a popite konstrukci kivky poptvky po pln nedlitelnm (veejnm) statku Nedliteln statkyjsou takov jejichcelkov spoteba se rovn spoteb kadho spotebitele. Kad spotebovv tento statek jako

celek a nelze jej rozdlit na sitateln mnostv. O jak statky jde? Je to nap. nrodn obrana, bezpenost, poulin osvtlen, umleckoriginly apod.

Pro nae ely budeme pedpokldat, e spotebitel jsou ochotni projevit sv hodnocen veejnho statku, nap. zazen pro pedpov

poas, piem denn zpravodajstv bude dostupn zdarma. Podobn jako u pedchozho grafu je DA a DB poptvkov pivka osobyA a Bpo pln nedlitelnm statku za stejnch podmnek vrozdlen pjm a cen ostatnho zbo. Protoe nen realistick pedpokldat, espotebitel budou dobrovoln projevovat sv preference, lze tyto poptvkov kivky povaovat za pseudokivky. Nicmn pro tentookamik pedpokldejme, e spotebitel preference projev. Rozhodujc odlinost od ppadu soukromho statku pak vznik tm, e trnpoptvkov kivka DA+B je integrovanou kivkou, kter se odvod vertiklnm soutem DA a DB, piem DA+B ukazuje souet cen, kter

jsou osoby A a B ochotny zaplatit za jednotliv mnostv danho statku. Vyplv ztoho, e oba spotebovvaj stejn mnostv. SSpedstavuje opt nabdkovou kivku. rove produkce odpovdajc rovnovnmu mnostv 0H vppad soukromho statku se nynrovn 0N, co je mnostv spotebovan souasn osobami A a B. Kombinovan (celkov) cena se rovn 0K, avak cena placen osobou Aje 0M, kdeto osoba B je ochotna zaplatit 0L, piem 0M + 0L = 0K.


30/42

Keynesinsk a neoricardinsk typ deficitu a srovnat je spolu A jsou piny rozpotovho deficitu jakkoliv, jeho dsledky jsou jak rozpotov, tak i makroekonomick. Rozpotov dsledky v krtkm

obdob mohou bt pozitivn, nebo umouj zmken vldnho rozpotovho omezen pi psoben silnch exogennch faktor bhemrozpotovho obdob nebo v ppad efektivnch veejnch vdajovch program. V dlouhm obdob vak vlda mus deficit njakmzpsobem obsluhovat.

Pokud jde o makroekonomick dsledky deficitu, nzory jednotlivchekonomickch kol se zsadn li. V zsad odliujeme ti zkladnteoretick nzory na tuto problematiku -

neoklasick pstup, kter hodnot makroekonomick dsledky deficitu negativn, a proto jej odmt, keynesinsk pstup hodnot tyto dsledky aktivnho deficitu pozitivn, a proto ho v uritch ppadech dopuruuje, neoricardinsk pstup naopak popr makroekonomick dsledky deficitu, a proto je vi nmu neutrln (Tyto teoretick nzory, kter svm obsahem jsou znan protichdn existuj vedle sebe ji dlouhou dobu, ani by nkter z nich byl na

zklad konkrtn ekonomick zkuenosti potvrzen, i vyvrcen. Podrobnji viz kurzy makroekonomie a uebnice.)


31/42

Grafy

Zprostedkovatelsk trhgraficky znzornit a matematicky odvodit vztah mezi Tx a DWLNakresli 2 grafy jak psob dotace ve veejnch vdajch

v krtkm a dlouhm obdob a uve pklad (je to ten pklad stmi pronajatmi byty)

Uvalen jednotkov dan: a) DWL i DV nese vrobce, b) DWL=0 optimln objem veejnho statku (N1>N2>N3)u tchto graf jet slovn vysvtlen

grafu uniformn nabdky veejnch statkosa y cena; osa x mnostv spotebovvanho statku. Dv poptvkov kivky, jedna kles rychleji (chud spotebitel), druh kles pomaleji(bohat spotebitel)stt nad, uniformn (povinnou) spotebu statku a stanov uniformn cenu. U chudho spotebitele dochz kdodaten (vynucen) spoteb, ubohatho spotebitele dochz kvynucenm sporm

Graf poptvky po ist veejnm statku, popsat + slovn vysvtlit Graficky znzornte a popite deficitn a pebytkov subjekt na zprostedkovatelskm trhuGrafick znzornn keynesinskho a monetaristickho transmisnho mechanismu a clovn inflaceRegulace a dohled finannho sektoru, centrln banka a jej funkce banky bank, funkce nejvyho pedstavitele mnov

politiky a sprvce devizovch rezervGraficky znzornte, jak vliv m v teorii zpjnch fond zven nabdky penz na velikost rovnovn rokov mryGraflorenzova kivka Jak se projev, kdy budou vichni mt stejn sociln dvky, co se stane sginiho koeficientemGrafnedliteln statek a poptvka po nmGrafpreference likvidity

IR je vyrovnvacm initelem mezi stavem nabdky penz a stavem poptvky po penzch, Autorem teorie je J. M.Keynes. Ekonomick subjektpreferuje penze ped ostatnmi vnosnmi aktivy (dluhopisy) zdvod jejich likvidity.

Grafzprostedkovatelsk trhGrafnabdkov a poptvkov inflaceNakreslit graf Keyneselikvidity a demonstrovat zmnu nabdky penza co se stane s rokovmi sazbamiNakreslit DWL spotbitele, kdy je vt ne DWL vrobce Graf, kdy da dopadne na vrobceZakreslit restrikci na grafu AD-AS pi uvaovn keynesinsk nabdkyGraficky znzornte a popite pokles rovnovn rokov mry na trhu zpjnho kapitlu vdsledku vy nabdky penzGraficky znzornte jak vliv m vteorii zpjnch fond zven nabdky penz na velikost rovnovn rokov mry.


32/42

Vztah DWL a TxHlasovac paradoxRovnovha na trhu zpjnch fondModel AD-AS, Kdyse produkt nachz na rovni potencilu. Zaznait dopady fiskln expanze

Fiskln expanze se pouv, pokud je reln HDP pod potencilnm HPP. Vlda zv transfery a vldn vdaje a investice a sn daov vnosy,

dojde tak k rstu agregtn poptvka. Pokud je expanze inn, kles nezamstnanost a HDP i cenov hladina rostou, ovem HDP vce ne P.Pokud je expanze neinn, HDP se zvt mlo, cenov hladina hodn, dochz tak kinflaci, nezamstnanost poklesne a roste deficit veejnchrozpot.

V modelu AS-AD znzornte inky expanzivn fiskln politiky. Co v tomto modelu rozhoduje o innosti fiskln politiky?

Pedpoklad: kivka LM je dan, popisuje rzn kombinace r a Y na trhu penzIS se tk trhu statk a slueb, vlda tyto statky nakupuje od privtnho sektoru nebo mu je prodv. Pokud vlda nakupuje, pak se pohybujedoprava => expanzefiskln politika je inn tehdy, kdy je kivka LM ploch, pokud je kivka LM strm, pak bude fiskln politika neinn.

Graf - Niskanenv model

(rozsah veejn produkovanch statk se zvyuje kvli asymetrii informac )

Chovn byrokracie pi veejn volb, model byl odvozen ze zkuenost adokazuje, e byrokracie, jako subjekt veejn volby se chov tak, e maximalizuje svj prospch. Maximalizace prospchu se projevuje vsilmaximalizovat rozpoet, byrokracie toho doshne, a to proto, e m monopol na informacedsledkem je neefektivnost, pltvn zdroj. To nm prezentuje vechno politik, ten v, e by ml hledat efektivnstav (MC = MU) QEefektivnbod, takto by to mlo bt. Byrokrat jde vak a tam, kdy vyuije cel rozpoet QBnklady rovnaj se pnosm, dl to proto, e chcedemonstrovat svoji moc. Byrokrat m monopol na informace a snadno pesvd politika, e optimum nen QE, ale QB, dsledkem je to, e jevt rozpoet, ne je ve skutenosti potebn.

Downsonv modelpolitickho cykluV modelu AS-AD nakreslete dopady fiskln restrikce. Kdy m kivka agregtn nabdky keynesinsk tvar? Vysvtlete. Vyjmenujte nstroje, kter k tomu vlda vyuv Pi restrikci posun AD doleva dolu (vldn vdaje, dan, transfery, investice)


33/42

Volebn cyklus

niskanenvmodel -> informan pevaha u byrokracie.

nklady,

pnosy

mnostvveejnho

C

C

V

V

E

Q* Qb

Cyklick hlasovn -> hlasovac paradox


34/42

Dchodov efekt veejnch vdaj -> kter vdaje vyvolvaj dchodov efekt (vechny)

Substitun efektspeciln vdaje jej vytvej (elov dotace)

Krtkodob a dlouhodob dopad dotac (nap. dotace na bydlen)


35/42

Posunov prahov efekt veejnch vdaj

Znzornit uvalen valorick dan -> vyaduje dokreslen pomocn poptvkov kivky. Valorick da, Ad valorem


36/42

Uvalen jednotkov dan -> nereaguje na inflaci

Zakreslit a vysvtlit vztah mezi DWL a velikost dan


37/42

Zakreslit pesun dan na spotebitele nap. kdy je dwl men u vrobce

Lafferova kivka -> vztah mezi daovou sazbou a daovm vnosem


38/42

Podmnky elasticity

Zakreslit Lorencovu kivku/kivky -> jak se zmn kivka a GINI koeficient pokud bylo zavedeno

Model AD-AS -> inn a neinn politika (IS-LN)


39/42

Vpoet elasticity veejnch vdaj (nutn doprovodn koment k vpotu)

Vpoet dluhov kvtyDt = dt-1 * R + xt(primrn deficit)R = (1+r(rokov sazba))/(1+q(tempo rstu HDP)), xt = saldo/deficit

Zjitn istho veejnho dluhuDaov kvta: Pomr vnosu dan a cel kHDPDK = (Dan + cla)/

Daov multipliktor-(MPC/MPS)MPC - mezn sklon ke spotebMPSmezn sklon k sporm

Vdajov multipliktor = MPC + MPS = 1Jednoduch depozitn multipliktorDD (bn vklady) / MB (mnov bze)

Penn multipliktor m1m1 = M1/MBM1 = MC(obivo) + DD(vklady)


40/42

MB = MC(obivo) + PMRdd+ PMRtd + ER

Penn multipliktor m2m2 = M2/MB

Zmna HDPHDP = G * 1/(1-MPC) + Tx*(-MPC/MPS) + Tr*(MPC/MPS)

Pklad: Tx=+30, G=45, Tr-10, MPC=0,75

rokov mraF1 = F0 + R (Kolik dostanu zpt =jistina + rok za obdob)IR = R/F0 (nominln rokov mra)

IRr = IRpe (reln rokov mra je nominlnoekvan inflace)

Oekvan mra inflacepe = (P1-P0)/P0 (P je cenov hladina)

Graf teorie preference likvidity

Fisherova teorie poptvky po penzchMd * Vt = P * T(odvozen fischerova rovnice pro nabdku: Ms * Vt = P * T)poadovan mnost penz * transakn rychlost penz = cenov hladina * mnostv relnch transakcpepis: Md = (P*T)/VtPozn.: Neuvauje rokovou mru ani souasn bohatstv i inflaci

Cambridsk (Marshallova) poptvka po penzch(Ve vychz z toho, kolik chceme dret dchodu ve form penz)Ms = Md = k * P * Y

poptvka po penzch = cambridgsk konstanta * cenov hladina * reln dchodS rstem rokov mry klesk "k" (je na ni zvisl) => pokles poptvky po penzchchyb vliv infalce a oekvanch dchod

Friedmanova teorie poptvky po penzch(monetaristick) hlavn ovlivovatel je bohatstvPoptvka po penzch je pedevm transaknho charakteru(Md)/P = F (W/P, r1, r2, h, pe)

Poptvka po penzch / cenov hladina = F(bohatstv /(cenov hladina, vnosy z akci, vnosi z dluhopis, hodnota lidskho kapitlu, oekvan inflace))

KenyesinciCelkov poptvka po penzch:Md=Md1+Md2=L1('Yn)+L2(IR)=L(Y,IR)Celkov poptvka po penzch je soutem transakn a spekulativn. Transakn zvis na dchodu, spekulativn na rokov me

Neoklasick teorie rokov mry
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Keynes_Ir.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Keynes_Ir.jpg


41/42

Nabdka zpjnch fond

Poptvka po zpjnch fondech

Nabdkov inflace

Poptvkov inflace


42/42

Model AD-AS v dlouhm obdob

Zmna mnov bze, mnov bzeNa sekundrnm trhu koupila CB od KB dluhopisy ve vi 5 mld BZE +5,2CB prodala zlato, navc mimo zemi BZE neovlivnnaNa primrnm trhu emitovala CB dluhopisy 10 mld BZE 10 MLDCB splatila sv pokladnin poukzky ve vi 4 mld BZE +4V rmci devizovch intervenc prodala zahranin mnu vhodnot 2 mld BZE -2 mld

Date post:	18-Oct-2015
Category:	Documents
Upload:	korinekhovinek
View:	289 times
Download:	0 times

Krutosouhrn(Vseborec.cz 72u6w)

Documents