Sociální epidemiologie a determinanty konzumace alkoholu
v ČR se zřetelem k dětem a mladistvým v evropském kontextu.
Možnosti prevence
Ladislav CsémyPsychiatrické centrum Praha
Státní zdravotní ústav
Přehled zdravotních rizik
Pět hlavních rizikových faktorů pro vznik onemocnění a předčasných úmrtí, Evropa
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
DA
LY
s (0
00's
)*
Tabák
Vysoký krevní tlak
Alkohol
Vysoký cholesterol
Nadváha
Vybraná onemocnění, na nichž se alkohol podílí jako rizikový faktor
• Neuropsychiatrická onemocnění- Epilepsie
• Gastrointestinální onemocnění- Cirhosa jater- Esofageální varixy- Akutní a chronická pancreatitis
• Metabolická a endokrinní onemocnění- Diabetes mellitus
• Maligní nádorová onemocnění- Ca dutiny ústní a orofaryngu- Ca esofagu- Ca laringu- Ca jater- Ca prsu
Vybraná onemocnění, na nichž se alkohol podílí jako rizikový faktor
• Kardiovaskulární onemocnění- Hypertenzní choroba- Koronární onemocnění srdce- Cévní mozková příhoda (ischemická)- Cévní mozková příhoda (hemoragická)- Srdeční arytmie
• Stavy vznikající v perinatálním období- Spontánní potrat- Nízká porodní váha- Nezralost- Nitroděložní retardace růstu
Relativní rizika pro hlavní nádorová onemocnění v závislosti na průměrné denní spotřebě
ŽENY MUŽI
Spotřeba alkoholu v gramech/den
0-19 20-39 40+ 0-39 40-59 60+
Ca dutiny ústní a orofaryngu
1,5 2,0 5,45,4 1,5 1,9 5,45,4
Ca esofagu 1,8 2,4 4,44,4 1,8 2,4 4,44,4
Ca laringu 1,8 3,9 4,94,9 1,8 3,9 4,94,9
Ca jater 1,5 3,0 3,63,6 1,5 3,0 3,63,6
Ca prsu 1,1 1,4 1,61,6
Odhad podílu alkoholu na roční mortalitě ČR
Rok 2002 Počet úmrtí přiřaditelných
alkoholu
Podíl na mortalitě
Muži 4143 7,6 %
Ženy 2236 4,2 %
Celkem 6379 5,9 %
Zdroj: Vrána K.: Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice. http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=496
Sociální důsledky nadměrného pití
• snížená produktivita práce• ztráta pracovního místa i kvalifikace• dlouhodobá nezaměstnanost• rodinné problémy (týrání, zanedbávání,
zneužívání)• rozpad rodiny• ztráta bydlení, bezdomovectví• kriminalita• násilné chování
Vývoj spotřeby alkoholu v ČR a konzumní chování dospělé populace
Vývoj spotřeby alkoholu v ČR 1950 až 2007 (registrovaná spotřeba dle ČSÚ)
1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 20103
4
5
6
7
8
9
10
11litry etanolu na obyvatele
Vývoj registrované spotřeby v ČR a SR v letech 1990 až 2012
1990 1995 2000 2005 20105
6
7
8
9
10
11roční spotřeba alkoholu na obyvatele
Česká republika
Slovenská republika
Spotřeba alkoholu ve vybraných zemích (litry čistého alkoholu na dospělého obyvatele)
Zdroj: WHO Global Alcohol Database
17,116,6
15,8
13,312,5
1211,511,311,2
9,8 9,7 9,7 9,5 9,2 9,2
6,8
5,2 5
14,9
12,111,5
8,39,1
7,6
6,3
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18litry 100% alkoholu
Výsledky celonárodního šetření o spotřebě alkoholu v české dospělé populaci v roce 2012
Sovinová H., Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2012. http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/uzivani-tabaku-a-alkoholu-v-cr
Cíle výzkumu
• Získat validní poznatky o spotřebním chování české dospělé populace
• Určit rozsah zdravotně rizikového a škodlivého pití
• Analyzovat vztah mezi vybranými indikátory spotřeby alkoholu a základními demografickými proměnnými.
• Posoudit opatření, která by mohla účinně přispět k omezení zdravotních a sociálních škod působených alkoholem
Indikátory spotřeby alkoholu a demografické proměnné
• Indikátory spotřeby alkoholu:• Frekvence pití alkoholu• Průměrná roční spotřeba vyjádřená v litrech čistého alkoholu na
osobu• Preference druhu alkoholického nápoje• Denní spotřeba alkoholu v gramech• Kategorie konzumentů dle průměrné denní spotřeby• Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu
• Hlavní demografické proměnné:• Pohlaví, věková kategorie, úroveň vzdělání, typ bydliště (město
venkov)
Frekvence pití alkoholických nápojů podle pohlaví
Průměrná roční spotřeba alkoholu vyjádřená v litrech čistého alkoholu na osobu
Muži Ženy CelkemRegistrovaná spotřeba dle
ČSÚ (2011)
Pivo 7,2
65 %1,6
39 %4,3
58%4,8
Víno2,4
22%2,0
49%2,2
30 %2,2
Lihoviny1,4
13%0,5
12%0,9
12%2,8
Celkem11,0
100%4,1
100%7,4
100%9,8
Spotřeba v litrech podle druhu nápoje a pohlaví – srovnání s registrovanou spotřebou dle ČSÚ
Průměrná denní spotřeba alkoholu vyjádřená v gramech
Spotřeba vyjádřená v gramech alkoholu denně je jen jiným vyjádřením spotřeby v litrech na osobu a rok z předchozí tabulky. Tento přepočet je uveden vzhledem k tomu, že se v literatuře často udává denní spotřeba v gramech a také doporučení spotřeby přípustné z hlediska zdravotních rizik se obvykle udávají v gramech. Limity bezpečné spotřeby nejsou jednotné. Nejčastěji se jako přípustná dávka udává 20 gramů denní spotřeby pro ženy a 40 gramů pro muže WHO).
Typ konzumenta podle průměrné denní dávky a zdravotně přípustných limitů WHO
Demografické charakteristiky
Abstinující(Celoživotní a v posl. roce)
Pití v mezích zdravotně
přípustných limitů
(Mírné pití)
Rizikové pití Škodlivé pití
Celkem 13,49 72,53 6,94 7,05
Pohlaví
Muži 10,81 72,13 7,71 9,90
Ženy 16,03 72,91 6,72 4,33
Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu(Heavy episodic drinking)
Pyramida konzumentů alkoholu
Problémoví konzumenti (včetně závislých)
Konzumenti s vysokým rizikem
Konzumenti s nižším rizikem
Abstinující a umírnění konzumenti
Zjišťuje lékař jak pijí dotázaní a dává rady k omezení pití?
Demografické charakteristiky
Lékař se dotazoval na pití alkoholu
Lékař doporučil omezit nebo zanechat pití
alkoholu
Četnost v %
Celkem 33,61 8,60
Pohlaví
Muži 36,48 10,84
Ženy 30,71 6,32Věková skupina
15-24 21,52 4,04
25-44 29,19 5,70
45-64 41,49 12,24
65+ 39,53 12,40
Potřeba vyhledat odbornou pomoc kvůli problémům s alkoholem
Demografické charakteristiky
Uvažoval/a o vyhledání odborné pomoci
Vyhledal/a odbornou pomoc
Celkem 22 (1,2 %) 8 (0,4 %)
Pohlaví
Muži 14 (1,8 %) 6 (0,8 %)
Ženy 8 (1,0 %) 2 (0,25 %)
Vývoj ústavní léčby závislosti na alkoholu
97,1 99,1103
108,5114,3 114,2
104,1 105,4 102,899,3
95,1
2,8962,885 3,011 3,135 3,303 3,403 3,256 3,431 3,41 3,3 3,186
7,0827,291 7,4967,942
8,375 8,345
7,433 7,446 7,312 7,1196,817
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 20100
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10Hospitalizace v tis. pro závislost na alkoholu
0
20
40
60
80
100
120
140
Hospitalizace M a Ž/100 000 popul.
Muži Ženy N/100000 pop.
Souvislost mezi pitím alkoholu a kouřením
Shrnutí a závěry
• 15 % dospělé populace jsou velmi častí konzumenti alkoholu (pití denně nebo obden), naproti tomu trvale (celoživotně) abstinuje jen 2,5 % dospělých.
• Průměrná roční spotřeba je 7,4 l čistého alkoholu, resp. 8,6 l pokud nezahrneme abstinenty.
• Časté pití nadměrných dávek udává 18 % dotázaných (muži 28 %, ženy 8,6%).
• 16 % dospělých lze považovat za konzumenty v vysokým rizikem a 4,8 % jsou problémoví pijáci.
• Problém s alkoholem si připouští jen 1,2 % dotázaných a odbornou pomoc vyhledalo jen 0,4 %.
• Lékaři u třetiny respondentů zjišťovali jejich konzumní zvyklosti a více než 8 % doporučili omezit pití alkoholu.
Shrnutí a závěry
• Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Dochází tedy ke kumulaci zdravotních rizik.
• Doporučení:• Snížit dostupnost alkoholu rozumně zvolenými regulačními
opatřeními (cena, prodejní místa).• Zavádět programy časné intervence do oblasti primární
zdravotné péče.• Zvýšit ochranu dětí a mládeže.• Věnovat větší prostředky na programy podpory zdraví a na
prevenci.
Pití alkoholu mezi mladými lidmi – výsledky studie ESPAD
www.espad.org
Počet zemí, které se účastnily studie ESPAD
• 26 zemí v roce 1995• 30 zemí v roce 1999• 35 zemí v roce 2003• 35 zemí v roce 2007 (+ 5 v roce 2008)• 39 zemí v roce 2011
www.espad.org
Informace o výzkumném souboru
• Studenti, jimž bylo v rok sběru dat 16 let (ročník narození 1995) Nationally representative samples of classes
• Přibl. 2.400 z každé země • V roce 2011: 366 (Liechtenstein) – 6.084 (Srbsko)• Databázi tvoří informace získané od téměř 105.000
studentů dotázaných v evropských zemích v roce 2011
Výzkumný vzorek ČR
Velikost českého souboru v mezinárodní databázi: • 2 962 jedinců v roce 1995 • 3 579 v roce 1999 • 3 172 v roce 2003 • 3 901 v roce 2007• 3913 v roce 2011.
Pití alkoholu v posledních 30 dnech (2011_3a)
Pití alkoholu v posledních 30 dnech (2011_3b)
Pití alkoholických nápojů během posledních 30 dnů. Změny 2007 – 2011) (22a)
Průměrná konzumace alkoholu za poslední den, kdy byl alkohol konzumován (v cl 100% alk.)(2011_4a)
Průměrná konzumace alkoholu za poslední den, kdy byl alkohol konzumován (v cl 100% alk.)(2011_4a)
Pití nadměrných dávek alkoholu při jednom posezení (5+ sklenic) (2011_7b)
Pití 5+ sklenek 1x a častěji za posl. 30 dnů. Změny 2007 – 2011) (24a)
Časté pití nadměrných dávek alkoholu
6,6
10,4
12,6
16,7 16,2
13,9
16,8 17,5
19,921,3
19,9
24,023,1 23,5
26,4
1995 1999 2003 2007 2011 0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
Chlapci Celkem Dívky
Časté pití nadměrných dávek alkoholu – srovnání ČR a SR
6,9
8,8
16,0
20,8
18,7
13,9
16,817,5
19,9
21,3
1995 1999 2003 2007 2011 0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0%
Česká republika Slovenská republika
Srovnání českých a dánských dospívajících vůči evropskému průměru, ESPAD 2011
28
57
39
51
17
42
79
54 56
42
24
76
56
97
18
Kouření cig v posl měsPití alko v posl měs
Pití nadměrných dávek v posl měsMnožství alkoholu za poslední konzumní den
Zkušenost s marihuanou0
20
40
60
80
100
120EUR Česko Dánsko
Pozitivní a negativní očekávání spojená s alkoholem
Víc bych se bavil/a, víc bych si užil/a zábavu
Byl/a bych přátelštější a otevřenější
Cítil/a bych se uvolněně
Cítil/a bych se šťastný/á
Zapomněl/a bych na své starosti
Nemohl/a bych přestat s pitím
Dostal/a bych se do potíží s policií
Uškodilo by mi to zdravotně
Udělal/a bych něco, čeho bych litoval/a
Bylo by mi špatně
Měl/a bych kocovinu
0 20 40 60 80
% souhlasných odpovědí
Chlapci Dívky
Očekávané pozitivní a negativní účinky alkoholu (2011_8)
Problémy způsobené alkoholem a drogami během posledního roku
15,5
16,8
23,5
23,2
18,3
2,6
7,2
1,5
12,0
13,6
7,9
9,2
14,1
16,6
19,3
3,2
5,0
1,6
10,0
7,6
Rvačka
Nehoda nebo zranění (úraz)
Problémy ve vztazích s rodiči
Problémy ve vztazích s přáteli
Snížená výkonnost ve škole nebo v práci
Oběť loupeže nebo krádeže
Nesnáze s policií
Hospitalizace
Sex bez ochrany
Sexuální zkušenost, které litoval/a
% z těch, kdo konzumovali alkohol nebo užili nelegální drogu
0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0
Alkohol
Drogy
Problémy připisované alkoholu (2011_10)
Subjektivně vnímaná míra intoxikace při poslední konzumaci alkoholu dle typu školy
20,8
15,4
12,3
9,311,2
8,2 7,85,6
4,0 3,32,2
33,4
14,2
10,4 9,78,7
5,06,0 5,9
2,71,7 2,5
41,5
19,0
10,4
7,4
4,83,6 3,4 3,4
1,40,4
4,8
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Stupeň opilosti (1= vůbec ne; 10 = velmi silně opilý/á); 11 - nikdy nepije alkohol
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
Gymnázium
SŠ s mat.
SOU
Individuální, rodinné a behaviorální souvislosti častého pití nadměrných dávek alkoholu
Pití nadměrných
dávek NE ANO Pohlaví* Chlapec 76 % 24 % Dívka 83 % 17 % Žije v úplné rodině (oba vlastní rodiče)* 69 % 61 % Vzdělání rodičů (vyšší)* 20 % 16 % Dohled rodičů (prům skór)* 3,3 2,9 Typ studované školy* Gymnázium 88 % 12 % Střední s mat.. 81 % 19 % SOU 69 % 31 % Průměrný prospěch horší než 2,0* 47 % 66 % Záškoláctví (2 dny a více v posl měsíci)* 7,4 % 19,2% Kouření a užívání drog Kouřil/ a cigarety denně* 18 % 54 % Užíval/ a marihuanu v posledním roce* 28 % 62 % Užíval/ a extázi v posledním roce* 1,6 % 8,7% Užíval/ a jakékoli jiné drogy než marihuanu* 4,8 % 19,5 % * P < 0,01
Postavení ČR v mezinárodním kontextu z hlediska rizikovosti ve vztahu k alkoholu a drogám (vybrané
země ESPAD 07)
Alkohol v posl 12
měs.
Opilost v posl. roce
Množství alkoholu
(posl. konzumní
den, cl 100%)
Nadměrné pití v posl 30 dnech
Marihuana celoživotně
J iné ilegální
drogy než marih., celoživ.
Amfetaminy celoživ.
Crack, celoživ.
Kokain, celoživ.
Česká republika 93 48 4,5 52 45 9 3 1 1
Dánsko 94 73 7,5 60 25 10 5 2 3
Estonsko 87 42 5,1 54 26 9 4 3 2
Finsko 77 45 5,7 34 8 3 1 1 1
Francie 81 36 3,6 43 31 11 4 6 5
Holandsko 84 36 4,9 .. 28 7 2 2 3
I tálie 81 27 3,6 38 23 9 4 3 5
Maďarsko 84 42 4,0 36 13 7 4 1 2
Německo 91 50 5,1 .. 20 8 5 2 3
Norsko 66 40 5,9 38 6 3 1 1 1
Polsko 78 31 3,9 39 16 7 4 1 2
Portugalsko 79 26 .. 56 13 6 2 2 2
Rakousko 92 56 5,5 .. 17 11 8 2 3
Rusko 77 40 2,8 32 19 5 1 1 0
Řecko 87 26 3,1 41 6 5 3 2 1
Slovenská republika 88 50 4,2 50 32 9 2 1 3
Švédsko 71 37 5,2 37 7 4 2 2 2
Ukrajina 83 32 2,8 36 14 4 1 0 1
Velká Británie 88 57 6,2 54 29 9 2 3 5
Průměr (všechny země ESPAD 2007)
82 39 4,5 43 19 7 3 2 3
Souhrn
• Nadužívání alkoholu je mezi českými adolescenty velmi rozšířené a jeví se jako závažný rizikový faktor pro zdárný fyzický i psychosociální vývoj jedince.
• Alkohol je preventabilním rizikovým faktorem. Změna konzumních zvyklostí ve smyslu snížení frekvence pití a snížení celkové průměrné spotřeby alkoholu by měla za následek snížení negativních dopadů na zdraví mládeže a celé populace.
• Rozumná alkoholová politika musí sledovat jak omezení dostupnosti alkoholu, tak snížení na straně poptávky.
Možnosti preventivních intervencí
Možnosti preventivních intervencí
Možnosti preventivních intervencí
• Regulace dostupnosti (cena, daňová opatření, omezení prodeje)
• Osvěta, edukace – může být efektivní pouze ve spojení s regulací dostupnosti
• Posun společenských stereotypů (normy) – možné, ale změny jsou pomalé – trvá léta
• Krátká intervence u ohrožených skupin – moderní, jednoduchý a vcelku slibný přístup – zahrnuje screening a intervenci, zpravidla prostřednictvím motivačního rozhovoru.
• Všechny preventivní programy by měly respektovat vodítka pro vedení motivačního rozhovoru (vyhýbáme se hodnotícím soudům, sdělujeme informace jednoduchou a srozumitelnou formou, vysvětlujeme spojitost mezi chováním a rizikem, ztrátou nebo naopak prospěchem pro jedince).
