Obrázek č. 1.1: Egon Brunswik

Obrázek č. 2.1: Vědecké zázemí a interdisciplinární vztahy psychologie se specifickým důrazem na obecný systematický izomorfismus a na metodologii Obrázek č. 2.2: Hlavní stádia introspektivní a objektivní psychologie

PSYCHOLOGIE

POPISNÝ PŘÍSTUP Bacon, Hume, Mill, Mach Systematické

teoretizování Statistický přístup

Nomotetické nebo axiomatické „modely“

vědy formální

ASTRONOMIE Kepler 1906 FYZIKA Galilei, Newton 1967 Helmholtz 1847 (energetická konstanta)

Diferenciální

Behaviorální

Fechner 1860 (počitky)

BIOLOGIE Darwin 1859 FYZIOLOGIE Bernard 1865

Galton 1869 (dědičnost)

ANATOMIE Gall 1810 (tvrzení frenologie)

MATEMATIKA Gauss 1809 (zákon chyby)

BIOMETRIKA Pearson 1896 (korelace)

Introspektivní

Experimentálně-normativní

Maxwell 1873 Ebbinghaus 1885 (asociace)

Binet 1903

POSTULAČNÍ BEHAVIORISMUS Hull 1943

Cannon 1932 (homeostáza)

GEOMETRIE Hilbert 1899

BIOFYZIKA Reshevsky 1938 BIOLOGIE Woodger 1939

FYZIKA Prigogine 1946 (termodynamika otevřených systémů)

BIOLOGIE Bertalanffy 1950 (ekvifinalita)

Thorndike 1848 (pokusy se zvířaty)

Pavlov 1903 (podmiňování) GESTALT PSYCH.

Wertheimer 1912 KASIC. BEHAV. Watson 1913

MOLÁRNÍ (FUNKCIONÁLNÍ) BEHAVIORISMUS Tolman 1932

1947 (reprezentativní design)

Spearman 1904 (faktorová analýza)

ZEMĚDĚLSTVÍ Fisher 1925 (faktoriální projekt)

Thurstone 1934

EKONOMETRIKA Frish 1939, Hosvelmo (probabilismus, také meteorologie)

TECHNIKA Wiener 1949 (časové řady)

Shannon 1949 (komunikace)

Experimentálně-normativní

Obrázek č. 2.3: Brunswikův čočkový model

Obrázek č. 2.4: Čočkový model - souhrnné vyobrazení funční jednotky chování

Obrázek č. 2.5: Rozšíření čočkového modelu na chování

Obrázek č. 3.1: Jednoduchý systém čočkového modelu

Obrázek č. 3.2: Dvojitý systém čočkového modelu

validita využití nápovědí

nápovědi

intraekologická korelace

zpětnovazební informace o výkonu (správnosti úsudku)

objekt , cíl (neexistující, nejsou známy charakteristiky kritéria )

úsudek subjektu

rs,3

rs,2

rs,1

rs,k

X1

X2

X3

Xk

? Ys

Obrázek č. 3.3: Trojitý systém čočkového modelu

ekologická validita validita využití nápovědí

nápovědi

intraekologická korelace

zpětnovazební informace o výkonu (správnosti úsudku)

objekt prostředí (kriteriální proměnná) úsudek subjektu

re,3

re,2

re,1

re,k

rs,3

rs,2

rs,1

rs,k

X1

X2

X3

Xk

Ye Ys

Obrázek č. 3.4: Dvojitý systém čočkového modelu upravený pro případ dvou jedinců, snažících se dosáhnout shody

Ye

X1

X2

X3

Xk

S1

S2

úsudek osoby S1

úsudek osoby S2

shoda v úsudcích osob S1 a S2

validita využití nápovědí osobou S2

validita využití nápovědí osobou S1

správnost úsudku osoby S2

správnost úsudku osoby S1

intraekologická validita

objekt (kriteriální proměnná)

Obrázek č. 3.5: Zobrazovací jednotka

X1

X2

X3

nápovědi

úsudek osoby č. 1 úsudek osoby č. 2

Ys1 Ys2

Obrázek č. 3.6: Ukázka rozdílných vah připisovaných nápovědím v různých přístupech osob k řešení společného problému

Obrázek č. 3.7: Ukázka grafického zobrazení funkce (vztahu mezi nápovědí a úsudkem)

Obrázek č. 3.8: Hierarchický dvojitý čočkový model

Obrázek č. 3.9: Uspořádání konference

hranice mezi usuzujícím a prostředím

A pojmy

označující

vznik bouře

B jev (bouře)

C data obrazovky

radaru (objektivní

nápovědi -

deskriptory)

D percepce dat

(nápovědí)

E pojmy

(subjektivní

nápovědi)

F předpověď

logika porozumění logika predikce

Obrázek č. 3.11: Způsoby jakými dosahujeme poznání

Obrázek č. 3.12: Rohrbaughovy typy úloh v kvadrantech

analytická modus kognice intuitivní

aktivní (maximální)

manipulace s proměnnými

pasivní (minimální)

redukuje konflikt

potenciální konflikt

podporuje vznik

konfliktu

použitelné

použitelnost pro formulaci „politiky“ při řešení soc. problémů

nepoužitelné

Galileův způsob uvažování (soustředění na proměnné, více výpovědní síly)

Aristotelův způsob uvažování (soustředění na objekty, méně výpovědní síly)

1

2

3

4

5

6

Obrázek č. 3.13: Rohrbaughovo třídění soustavy typů skupinových úloh

vyjednávání získávání informací

explorace hodnocení

Churchman: konfliktní Parson: zvládání tenz Mason a Mitroff: existenciální

Churchman: reprezentační Parson: adaptační Mason a Mitroff: interpretační

Mason a Mitroff: empirický Parson: integrační Churchman: induktivní

Mason a Mitroff: racionální Parson: dosahování cílů Churchman: deduktivní

diferenciace

integrace

analýza intuice

Obrázek č. 3.14: Příklady „rozumových“ úloh

rozumové úlohy (koncepční)

pracovní úlohy (chování)

Typ 6 úlohy se smíšenými motivy (řešení konfliktů zájmů)

Typ 2 úlohy na tvořivost (generování nápadů)

Typ 5 úlohy s kognitivním konfliktem (řešení konfliktů různých hledisek)

Typ 1 plánovací úlohy (formulování plánů)

Typ 3 rozumové úlohy (řešení problémů)

Typ 4 úlohy na rozhodování (rozhodování o něčem)

Typ 7 soutěže (souboje) úlohy postavené na soupeření (konflikt sil)

sběr, získávání a shromažďování nečeho (např. peníze, podpisy pod petice)

úlohy s bludistěm (hlavolamy, Rubikova kostka ...)

Typ 8 výkonové úlohy týkající se psychomotoriky (dosažení výkonu v něčem)

vyjednávání získávání informací

mnoho kritérií, mnoho řešení s rozdělitelnými výsledky,

diferenciace

společné cíle

Obrázek č. 3.15: Systém organismu

stimulace jednání regulace

objekt

nápovědi

organismus

cíl

kognitivní systém

homeostatický systém

výkonový systém

integrační systém

paměťový systém vnější zpětná vazba

Obrázek č. 3.16: Zpětné vazby v organismu

Prostředí

objekt

nápovědi

organismus

cíl

kognice

homeostatický systém

výkonový systém

integrační systém

paměťový systém vnější zpětná vazba

Prostředí

stimulace jednání regulace

Obrázek č. 3.17: Model krychle s osmi typy manažerů

deterministický pravděpodobnostní

velká

vyhovující

4 3

7 8

Obrázek č. 3.18: Nystedtův čočkový model zahrnující Kellyho osobní konstrukty

D

x1

xi

xk

D´ B´ x´j

x´k

x´1

B

rek

rei

re1

rDB rs1

rsi r´ei

r´sj

rsk kognitivní systém

r´e1

r´ek

r´s1

r´sk

r´i

r´D´B´

r´B´B´

nápovědi

systém prostředí systém generující vstupní podněty

systém prostředí systém instrumentálních reakcí

Obrázek č. 3.19: Nystedtův model procesu vnímání

Distální situace: substance, kvality, vztahy

Proximální situace

Selektor vstupů

abstraktní struktury

mometální stavy

Percepčně-kognitivní struktura: substance, kvality, vztahy skryté

reakce zjevné reakce

vnější situace systém osoby

Tabulka č. 0: Řetězec pojmů čočkového modelu

ohnisko distálního objektu

vějíř nápovědí organismus vějíř chování ohnisko distálního objektu

Obrázek č. 4.1: Rozšíření čočkového modelu o vstupní část (percepce) a o výstupní část (jednání)

Prostředí

usuzování objekt cíl

zpětná vazba o výkonu

percepce

jednání

periferní oblast organismu

cíl

nápovědi

receptory

efektory jednání

prostředky jednání

centrální oblast

představa o cili

rozhodnutí o jednání

představa o prostředcích jednání

představa o účincích jednání

vědomá úroveň nevědomá úroveň

periferní oblast

iracionální preference významů a cílů

cíle

významy

Obrázek č. 4.2: Představa o imaginárním cíli

Obrázek č. 4.3: Zóny mnohoznačnosti

Zóna č. 1

Zóna č. 2

Zóna č. 3

centrální oblast

periferní oblast

Obrázek č. 4.4: Schematické vyjádření vazeb při vytváření úsudku o objektu a rozhodování o jednání

Obrázek č. 4.5: Struktura situace se znázorněním skupin objektů a subjektů

organismus

úsudek o objektu

rozhodnutí o jednání

představa o účincích jednání

objekt

nápovědi

cíl

cíle

významy

představa o prostředcích jednání

efektory jednání

prostředky jednání

Obrázek č. 5.1: Koskův diagram fuzzy vztahů mezi jednou nápovědí a úsudkem v jednoducjém systému čočkového modelu

sociální „struktura“

struktura nápovědí

struktura objektů

cíl mimo situaci (distální cíl)

rámec situace

subjekt 1

subjekt3

sociální vztahy

sociální vztahy

struktura prostředků jednání

struktura objektů a cílů

členská hodnota nejlepší hodnota

možnétvaryklasick.funkcí

velmivysoká

vysoká

střední

nízká

velminízká

distribucefuzzy úsudků

velmivysoká

střednínízkávelminízká

vysoká

fuzzy distirbuce hodnot nápovědí Obrázek č. 5.2: Chaotická dynamika triadické teorie

Chaotická dynamika triadické teorie kognitivních, afektivně - percepčních a pragmatických menálních procesů. Procesy jsou ve vzájemné interakci, která ma podobu souhry (aktivace), antagonizmu (zadržování) a integrace. Mějme vzorec z n = z

2 n-1 + bz n-1 + c , kde b = 1+ 0,2i a c>0 jsou komplexní parametry a z n, z n-1 jsou komplexní

čísla. Pro komplexní číslo z0 máme sekvenci [zn], kde z n= z2n-1 + bz n-1 + c. Uvažte ta z0 na komplexní rovině,

kde [z n] jsou ohraničena. Množina těchto z 0 vytváří trojcípý obrazec pro parametry vyšší než c = 0, b = 1 + 0,2i. V každém bodě průsečíku na rovině máme tři možnosti volby: jeden je C (kognitivní), další je AP (afektivně-percepční) a třetí je P (pragmatický). Limitní množina tohoto trojcípého obrazce je fraktálová množina. (Rovnice a vyobrazení pochází od Jiang Yunpinga, CUNY/Queens College.) Obrázek č. 5.3: Dynamický model řešení problémů

(Interativní sobě-podobná povaha procesu řešení problémů je nelineární a může se objevit v

libovolném uspořádání nebo pořadí.)

Obrázek č. 5.4: Ukázka vývoje úsudků jako funkce změn nápovědí znázorněná na fázové rovině

Obrázek č. 5.5: Ukázka diagramu marginální historie

Obrázek č. 4.6: Rozložení Hammondovy matice způsobů jakými dosahujeme poznání na prostředí a jednání

min.

max.

kognitivní kontrola

vzorce

funkce

modus kognice

kontinuum úloh (TCI)

vyvolávající intuici

vyvolávající analýzu

min.

max.

dostupnost jádrových nápovědí

1

2

3

4

5

6

percepce

myšlení (usuzování)

kognice

potenciál konfliktu

min.

max.

min.

max.

použitelnost formulování pravidel pro praxi

kontinuum kognice (CCI)

intuice

analýza (myšlení)

aristotelovské myšlení

galileovské myšlení

učení

min.

max.

objekty

jednání

čas kontinuum způsobů jednání (BCI)

pokus - omyl

záměrné, cílené

možnost manipulace s proměnnými

min.

max.

teorie pravdivosti

koherenční

korespondenční