Pot&Lesk - květen 2010

POT LESK&K l i c p e r o v a d i v a d l a

5 / 2010

2.

POT LESK&

POT&LESK Klicperova divadla - 5 / 2010 3.www.klicperovodivadlo.cz

ObsahPremiéra měsíce

6/ Král je panna 8/ Rozhovor s Lídou Engelovou

20/ Na kafi s Lenkou14/ Rozhovor s Kristýnou Kociánovou

22/ Začínám zkoušet Detektor lži!

24/ Přijďte na festival Divadlo evropských regionů 2010!

34/ Klicperovo divadlo v Praze!

4.

POT LESK&


ÚVOD

Milí rozmilí čtenáři POT&LESKu!

zdravím vás v první květnový den, tedy ve chvílích, kdy anarchisté bitkaří s neo-nacisty, komunisté recitují na Letné, milenci hromadně šplhají na Petřín, aler-gici rozbalují kapesníky a třešňové větvičky jsou svědky polibků všeho druhu. I nám v Klicperově divadle se motá hlava láskou, i když tou k divadlu, a recitu-jeme, pereme a líbáme se pro vás na našem jevišti. V květnu vám předvedeme výsledky naší práce v podobě dvou dlouho očekávaných premiér, v nichž obou hraje hlavní roli láska a kolem ní spoustu překážek. V tomto čísle POT&LESKu vám kromě nich ještě představíme ochutnávku z festivalu Divadlo evropských regionů, jehož program je i letos pořádně nabitý a slibuje zážitky vpravdě nevšední. Pražské čtenáře zase potěšíme velkou pozvánkou na naše turné, které ve třech dnech nabídne ve Švandově divadle ukázky z našeho repertoáru. Takže to nakonec vypadá, že ten květen přece jen bude ve znamení práce, ale komu by to vadilo, když definitivně odkládáme kabáty, nasazujeme sluneční brýle, plá-nujeme brzké prázdniny, můžeme sedět venku na skvělých hradeckých zahrád-kách, a vůbec, Hradec kvete a naše divadlo s ním.Mějte se krásně a užívejte máj, nejen ten první.

VašeJana Slouková generální partner

Klicperova divada

hlavní partnerKlicperova divada

hlavní partnerKlicperova divada

Partneři Klicperova divadla:

Klicperovo divadlo podporují:

Kontaktujte nás!Předprodej Klicperova divadla je Vám k dispozici v pondělí až pátek od 12.30 do 18.00 a v sobotu od 9.00 do 12.00 hodin na adrese:

Švehlova 624, Hradec Královételefon 495 512 [email protected]

6.

POT LESK&


premiéra 15květen

Moira BuffiniKrál je pannaPremiéra měsíce:

Chutný koktejl z historie a současnosti, který voní po lesních jahodách, ale ukrývá i opojné houbičky, ze kterých se vám zatočí hlava.

Hra plná působivých scén, v nichž postavy hledají samy sebe a svůj směr, onemocní láskou, milují se, ale tak divoce a nešikovně… Látka hodná Shakespearovy tragédie je nadlehčována černým humorem Monty Pythonů.

Překlad: ................................................................................Marie ŠpalováInscenační úprava: ....................... Johana Kudláčková a Lída Engelová Režie: ....................................................................................Lída EngelováDramaturgie: ............................................................. Johana KudláčkováScéna a kostýmy: .......................................................Marta Roszkopfová Hudba a zvukové efekty: ............................................... Zdeněk Zdeněk Pohybová spolupráce a šerm: ...................................Lenka Vágnerová

Hrají: Kamila Sedlárová, Pavlína Štorková, Jiří Zapletal, Jakub Tvrdík, Dušan

Hřebíček a Martina Nováková

Stát si za svým slovemrozhovor s Lídou Engelovou

Už v sobotu 15. května uvedeme na Hlavní scéně Klicperova divadla čes-kou premiéru hry britské autorky Moiry Buffini Král je panna. Inscenace v poměrně komorním obsazení zavede diváky do tajuplného světa raného středověku, kde ovšem postavy hledají lásku a sebe samé úplně stejně jako dnes. Hra, za kterou byla Moira Buffini v Anglii oceněná coby autorka roku, nepostrádá humor, nadsázku a takové zvraty v ději, které vás dozajista pře-kvapí. Režisérka inscenace Lída Engelová, která preferuje herecké diva-dlo, obsadila do šestice postav hry Kamilu Sedlárovou, Pavlínu Štorkovou, Martinu Novákovou, Dušana Hřebíčka, Jakuba Tvrdíka a Jiřího Zapletala. Lídě Engelové jsem bezmála tři týdny před očekávanou premiérou položila několik otázek…

Právě u nás zkoušíte hru Moiry Buffini Král je panna, která bude českou premiérou. Zdá se mi, že tato hra je v podstatě velkým epo-sem, který v sobě má ovšem lehkost a také současný humor. Čím vás text především oslovil? Čím je z vašeho pohledu výjimečný?

Odpověď je ve vaší charakterizaci hry. Děkuji vám za ni, lépe a stručněji bych se nevyjádřila.

Co vás na práci na této hře nejvíc těší? A co třeba znepokojuje?

Těší mě možnost vůbec se touhle zvláštní, přitažlivou, tajemnou, humornou, něžnou i krutou hrou zabývat. Znepokojuje mě, kolik témat, která trápí nás samotné, nacházíme v příběhu z roku 1002.

Už během čtení mě do sebe vtáhla působivá atmosféra hry – člověk si představí středověké hrady, hluboké lesy, a také cítí jisté barbar-ství té doby, které ovšem – z našeho pohledu – vyznívá až roman-ticky. Z jakých nitek předete vy scénický svět této hry?

Z nitek času, fantazie a zkušeností naší výtvarnice scény a kostýmů, hudebního skladatele, dramaturgyně, šermířské a pohybové kamarádky a samozřejmě všech herců a hereček. Jsme sbírkou lidí velmi různorodých a přece nás spo-juje touha co nejčitelněji provést sebe i diváky magií příběhu, jehož svět je tak vzdálený. A tak blízký.

Nakolik je podle vás obtížné sdělit dnešní myšlenky skrze text takto dobově zasazený? Co pro vás v kontextu hry především znamená „středověk“?

Jazyk naší hry je velmi srozumitelný. Také témata, která nás v ní zajímají, jsou velmi srozumitelná. A přece je lákavé se vydat na dobrodružnou cestu do raného středověku. Vždyť cokoliv na jevišti předložíme, tomu musíme i věřit. Osobně mi na středověku vadí, že všude musela být strašná zima. A tak se mi představa konce světa, o kterém je v naší hře taky řeč, víc spojuje se zamrzlým mořem než s pekelnými plameny.

V čem byla podle vás doba středověku pro život lidí těžší nebo snazší než doba, v jaké žijeme dnes? V čem se tedy nejvíce lišíme od postav této hry? Posunuli jsme se dál?

Rozhodně se tehdy lidé nedožívali našeho průměrného věku. Z hlediska

8.

POT LESK&


osobního poznání tedy měli méně času. Bylo to pro ně lepší nebo horší? V tom podstatném se, myslím, od postav naší hry nelišíme. A kam jsme se posunuli? Máme jen víc informací. Ale ty z nás lepší lidi než byli naši předkové nedělají.

Kdybyste si mohla vybrat ideální dobu pro svůj život, která by to byla?

Ideální žádná. Ta, která je mi dána, má i závratně krásné chvíle. Třeba teď zkoušíme hru Král je panna.

Při práci s hercem neopomíjíte klást důraz na jeho techniku řeči…

Text je součástí inscenace. Při devastaci slov, kterými jsme obklopeni, zapomí-náme, že slovem se dá také jednat. A jednat znamená, že za vyřčeným si stojím. To bývá těžké. Jak v životě, tak na divadle.

Ptala se: Magdalena F. Gregorová

Lída Engelová - režisérka

V roce 1967 absolvovala herectví na pražské DAMU, již během studií spolupracovala s režisérem Janem Grossmanem v Divadle Na zábradlí. V letech 1968–73 působila jako asis-tentka režie v činohře Národního divadla a byla asi půl roku na stáži u režiséra Petera Brooka v Královské shakespearovské společnosti v Londýně (1970). V roce 1973 založila se Zdeňkou Kratochvílovou Kapesní divadlo, které uskutečnilo asi 1300 pantomimických představení pro děti i dospělé v patnácti zemích světa.

Od téhož roku (1973) byla patnáct let režisérkou Divadla J. K. Tyla v Plzni. Tři roky působila v ostravském Státním divadle a v období 1990–93 v Městských divadlech pražských. Od roku 1993 je ve svobodném povolání.

Už během angažmá i po roce 1993 pohostinsky režírovala v řadě divadel – v Realistickém divadle ZN dramatizaci Tolstého Anny Kareniny, v olomouckém divadle Přidalovu Pěnkavu s loutnou a Patrickovy Kennedyho děti, ve Státním divadle v Brně Diderotovu Jeptišku, v pardubickém Východočeském divadle Feydeauova Brouka v hlavě, v Kladně Strindbergovu Slečnu Julii, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci dramatizaci Dostojevského Zločinu a trestu, Maju od Mariny Carr a Gloverovu skotskou baladu Slaměná židle. V posledních letech pracuje v pražských divadlech Ungelt, ABC, Rokoko, jako režisérka hostovala i na zahraničních scénách (Kafkův Proces inscenovala v Petrohradě a posléze v Londýně).

Dlouhá léta spolupracuje s pražskou Violou – Čechovovské večery Tisíc a jedna vášeň a Nějak se to zvrtlo, dále nastudo-vala Coburnovu hru The Gin Game s Blankou Bohdanovou a Josefem Somrem, kdy oba herci získali Ceny Thálie 2001 za nejlepší herecký výkon roku.

Kromě více než sta inscenací v divadlech má na svém kontě přes šedesát režií rozhlasových, řadu z nich oceněných (napří-klad Camusovo Nedorozumění a Cizinec, Schillerovu Marii Stuartovnu, Shakespearova Macbetha).

V Klicperově divadle nastudovala v sezóně 2004/2005 hru P. Nicholse Hra vášní.

10.

POT LESK&


Král je pannapremiéra 15

květen

12.

POT LESK&


HADRIÁN Z ŘÍMSŮ

Václav Kliment KlicperaTaková veselost, taková dynamika, takové tempo a charakterizace!

Režie: Vladimír Morávek; Dramaturgie: Jana Slouková; Scéna: Martin Chocholoušek; Kostýmy: Eva Morávková; Hudba: David Smečka. Hrají: Pavla Tomicová, Kristýna Kociánová, Josef Čepelka, Hynek Pech, David Smečka, Jan Sklenář, Ondřej Malý, Tomáš Lněnička, Filip Richtermoc, Petr Vrběcký, Vojtěch Dvořák, Eva Kratochvílová, Lenka Loubalová, Josef Vystrčil a další.

premiéra 29květen

ZKOUŠÍME:

Je třeba věřit!Rozhovor s Kristýnou Kociánovou nejen o první „pětiletce“ v Hradci Králové, zkoušení Ruměny, relaxu v autě a víře v anděly…

14.

POT LESK&


V Klicperově divadle jsi od roku 2005. Tak to vlastně letos slavíš půl-kulaté jubileum! Co pro tebe znamenalo těch pět divadelních let?

Velký posun. Zázemí. Strašně moc zkušeností a vlastně vůbec všechno, krás-ných pět let s druhou rodinou, řekla bych. Je zajímavé, že ta moje „pětiletka“ se teď tak hezky uzavírá. Kdysi mě sem přijal Vladimír Morávek, tedy spíš jsem byla na konkurzu na Prodanou nevěstu v době, kdy odcházel, a on se sem teď poprvé po pěti letech vrací zkoušet Hadriána a já s ním dělám Ruměnu. Jsem ráda, že mám příležitost u Vladimíra být, je to veliká zkušenost.

V Hadriánovi z Římsů teď zkoušíš jednu z hlavních rolí. Jak bys svou Ruměnu představila našim čtenářům?

(smích) Jak bych ji představila? Jak to mám teď říkat, když já sama ještě nevím? Ať se diváci nechají překvapit. Několikrát při zkoušení padlo v jedné větě „Nastěnka, Adina Mandlová a E.T.“… Nastěnka zatím vede, ale kdo ví… možná to bude po další zkoušce právě E.T.

Na škole i v profesionálním divadle ses setkala s řadou různých režisérů. Jaký přístup a styl práce tobě osobně nejvíc vyhovuje a na jakou inscenaci vzpomínáš pracovně nejraději?

Myslím, že nejdůležitější je, když si herec a režisér porozumí, sednou, naladí se na stejnou vlnu. Ve chvíli, kdy režisérovi věříš, je úplně jedno, jakým sty-lem se zkouší. Samozřejmě mám ráda, když se věc vytváří, když je to tvůrčí proces, když to lítá mezi těmi dvěma, skoro jako vztah. Když můžeš být tvůr-cem a přitom víš, že režisér nebo režisérka ví. Když se máš o koho opřít. Tady v Klicperáku vnímám osobně jako zlomovou práci zkoušení Zdravého nemoc-ného s režisérem Koljou Penevem. Nebyla to sice úplně úspěšná inscenace, ale dala mi moc, jak pracovně, tak osobně. Kolja mě zbavil komplexů, poprvé jsem

„Myslete pozitivně!“ Kristýna alias asistentka režie Zuzana v inscenaci Vltavínky.

16.

POT LESK&


byla schopná se obnažit na jevišti, nemyslim sexuálně, ale existovat tam, užít si vše. Potom bych ještě zmínila Dona Quijota, protože to byla práce s francouz-ským režisérem, něco úplně jiného, až magického, senzibilního, duchovního…

Jak se taková holka z Kopřivnice a z ostravské konzervatoře vlastně dostane do Hradce Králové? Nechtěla jsi spíš zůstat někde blíž u domova?

Ano, jsem zarytá Moravačka. Před pár lety by mě asi nenapadlo, že budu spo-kojeně žít někde v Čechách, ale Hradec mám tak strašně ráda a tak rychle jsem si tady zvykla, že teď nemám pocit, že bych chtěla žít někde jinde. Není to úplně blízko, ale zase ani tak daleko, s rodinou kontakt mám, takže je to v pohodě. Začátky byly trochu kruté, protože rodinu hodně potřebuju k životu. No a to, že jsem tady v divadle, je osud. A je to na dlouhé vyprávění. Takže jen: Ostrava

Bezruči – špatně – hledání nového angažmá – cesta vlakem do Hradce Králové – objevení Žižkových sadů – ztráta hlasu (vincentka v ruce) – ocitnutí se u pana ředitele v kanceláři – konkurz na Mařenku do Prodané nevěsty (první setkání s Honzou Sklenářem, který mi nahazoval Vaška) – čekání – vzrušení – „role Mařenky pro vás není, ale nabízíme vám angažmá“ – juchů!!!!

Jak po takovém zběsilém nájezdu probíhala tvoje adaptace v divadle?

Dobře. Bylo to zvláštní, je ti dvacet a ocitneš se úplně sama v cizím městě na druhé straně republiky. Tehdy začala úplně nová etapa mého života. Bylo to ze začátku trochu těžší, člověk je „sám“, ale nastoupily jsme tehdy tři ženské, spolu s Isou a Helenou, bydlely jsme spolu dokonce na ubytovně. Takže se v kuchyni odehrávaly zásadní životní věci. To byl ten základ, kořeny. Bylo to super, neu-věřitelný. Samozřejmě se musíš oťukat s novými kolegy a přesvědčit je i sebe, že jsi tady správně. První dvě sezony jsem se trochu bála, ale pak jsem získala sebedůvěru, jak už jsem říkala díky Zdravému nemocnému. Dneska už jsou kolegové a vůbec lidi v divadle opravdu moje druhá rodina.

Musím na tebe prozradit, že jsi zdatná řidička. Plánuješ zase něja-kou velkou prázdninovou cestu?

Ano, to máš pravdu, jezdím hrozně ráda. Bylo to od mládí jedno z mých velkých přání, mít auto a jezdit, a jsem ráda, že jsem si to mohla splnit. Loni jme byli v Budapešti, předloni ve Francii a letos se chystám projet Polsko. Není lepší pocit, než když někam jedeš, máš stáhnutá okýnka, hraje ti naplno nějaká super muzika a ty se řítíš krajinou.

Kromě divadla jsi úspěšně expandovala i na televizní obrazovky, hrála jsi v Ordinaci v Růžové zahradě, uváděla Snídani s Novou. Co ti tyhle práce daly a vzaly? A dokázala by sis představit, že by ses věnovala jenom natáčení?

Dalo mi to určitě obrovskou zkušenost v mnoha směrech. Natáčení Ordinace bylo moc hezké období, které jsem hodně trávila na dálnici D11… Je to sice jenom seriál, ale něco tě herecky naučí, přestaneš se bát kamery, protože už se na to díváš jinak, než když jedeš jednou za měsíc na nějaký casting. Snídaně byla ještě úplně jiná práce, která už s herectvím nemá nic moc společného, tam hrát opravdu nesmíš. Ale zase jsem ráda, že proběhla, i když to bylo náročné, protože jsme si všechno připravovali sami, veškeré rozhovory.

Kristýna v inscenaci Zdravý nemocný.

18.

POT LESK&


To si spousta diváků určitě ani neuvědomuje, myslí si, že ten pořad jen ráno odmoderujete…

V praxi to znamenalo, že den před natáčením, někdy odpoledne, jsme dostali seznam hostů, museli jsme si najít veškeré informace o tom člověku a jeho oboru, popřípadě se s ním zkontaktovat a připravit si veškeré omáčky kolem. Pak jsem kolem osmé večerní jela do Prahy, kde jsme si dali přípravu dohro-mady s kolegou a ráno ve čtyři dvacet budíček a hurá na Barrandov. V pět nula nula už sedíš na křesle v maskérně, u toho dořešuješ věci, rozmlouváš se po ránu, a za minutu šest máš pocit, že už je třeba deset a je potřeba tu energii lidem vážně dát. Krásné bylo, že když jsme o půl deváté končili a odcházeli ze studia, šli proti nám teprve lidi rozespalí do práce. Po prázdninách už se tenhle provoz ale nedal s divadlem skloubit. A kdybych se měla rozhodnout? Celkově je pro mě ideální varianta dělat divadlo a vedle toho si občas něco natočit… Krásné jsou sice obě práce, ale přece jen ten osobní kontakt s divákem, kdy mu něco posíláš z jeviště a on ti to obratem vrací zpět (zvlášť, když hraješ ráno pro děti..:-) ) je víc…

V co v životě věříš?

Věřím v lidi, v lásku, ale v širším slova smyslu, v rodinu a přátele, a především v anděly, kteří tu jsou s námi a jsou živi z toho, že můžou lidem pomáhat a plnit jim jejich přání. Člověk by se neměl bát posílat nahoru přání, protože odpo-věď vždycky přijde. Kolikrát se ti stane něco blbýho, ale když se člověk zamyslí, zjistí, že si to hodněkrát udělal sám, že si to přivolal. Síla myšlenky je veliká!!!

Chtěla bys něco speciálního vzkázat čtenářům POT&LESKu?

Vzkázala bych: Věřte. Milí diváci a čtenáři POT&LESKu, prosím věřte. Věřte v cokoliv a myslete pozitivně, protože to je v životě to důležitý. A věřte taky v nás, v divadlo, protože my věříme ve vás. A jsme moc rádi, když nám sedíte v hledišti a my vás můžeme rozzářit…

Ptala se Jana Slouková

.

HADRIÁN Z ŘÍMSŮ

Václav Kliment Klicpera

premiéra 29květen

Na

kafi

s Len

kou

Milí laskaví čtenáři,

původně jsem chtěla psát na jarní a lehce frivolní téma. Jenže potom spadlo polské prezidentské letadlo a já si vzpomněla na Magdu, naši dramaturgyni s polskými kořeny, a také na poznaňské loutkáře, které jsem potkala před třiceti lety a dodnes na ně vzpomínám jako na báječné hostitele v době nedostatku, skvělé herce a lidi plné pathosu, který je nám tak cizí. A když jsem toho dne večer přišla do divadla, viděla jsem, že moje kolegyně jsou stejně zasažené jako já. A pocítila jsem potřebu podělit se o svoje pocity, pokusit se napsat o něčem, čeho jsou plné noviny, ale co jsem pocítila velmi osobně a silně. Přiznám se, že nejsem člověk nábožensky založený a na mystika mám nohy zabořené příliš hluboko v zemi. Přesto první myšlenka, která mne napadla, směřovala k tomu, jaký smysl může taková tragedie mít. Nevím, proč se neumíme smířit s tím, že události, které nás zasáh-nou, mohou být zcela náhodné. Vždycky přemýšlíme nad tím, proč se to stalo, co nám má být sděleno, jaké poučení, či jaký smysl nám tato událost předává. Když se mne ptala na tyto věci Magda, napadlo mne jediné. To, co se stalo v Katyni, bylo děsivé. Ještě děsivější je pak to, jak bylo dlouhé roky s katyňskou tragédií zachá-zeno. Pravdu se neměl dovědět nikdo v Polsku ani v Rusku. A to přesto, že pravdu znala ta část Evropy, která je dlouhá léta civilizovaná a demokratická. A tak mnozí nevědoucí Poláci čekali roky na své blízké, aniž by věděli, jaká je pravda. Protože tušit a vědět je velký rozdíl. A tak snad osud chtěl, aby o Katyni mluvil celý svět a aby nikdy nezapomněl. Havárie letadla právě v těchto místech a právě k tomuto datu z tohoto pohledu vypadá jako krutá, ale účinná hra osudu. K podobnému názoru došla i Petruška Šustrová, která v disidentských dobách nastřádala mnohá přátelství s polskými novináři, kumštýři i běžnými lidmi. Těžko se asi jiný smysl hledá. Vždycky, když mne osud zavane do míst, kde jsem kdysi pobývala, a když se setkám s někým z těch bývalých dob, napadá mne, že osud lidský je jako nějaká spirála, jejíž konce se setkají, když se čas završí. Domnívám se, že tryzna v Katyni měla být podobným momentem v polsko-ruských vztazích. Ty jsou z důvodů zcela jasných velmi složité. Zajisté mnozí z těch, kteří se touto částí Evropy zaobírají, doufali, že konečně dojde k odpuš-tění a smíření. Zdá se mi ale, že teprve tato následná havárie otevřela cestu pro sdělení pravdy směrem k rus-kým občanům. Kéž by tedy do budoucna byla celá dlouhá historie katyňská poučením alespoň v tom, že naše strašné skutky, byť sebelépe střežené, nakonec vyjdou na světlo Boží. A že se vší pravděpodobností budeme souzeni. A na závěr další malý poznatek. Velmi často sousedící národy mají k sobě navzájem veliké výhrady. Často a rádi se navzájem srovnáváme, pomlouváme a vyprávíme si anekdoty, mnohdy velmi nekorektní. V tomto směru mne velmi dojal rozhovor s Mariuszem Szczygielem, který o nás napsal knihu s názvem Gottland. Ještě jsem ji nečetla, ale tuším, že ačkoli autor má naši zemi velmi rád, píše o nás jistě i kriticky a s humorem. A co se stalo v posledních dnech? Jak on sám říká, byl udiven, že ze všech jeho evropských přátel pouze Češi mu hojně psali a vyjadřovali soustrast. A ještě více ho překvapilo to, že právě díky těmto projevům soucitu a přátelství, začal se více cítit polským občanem, Polákem. Příště se již nebudu pouštět na tenký led, kterým pro mne toto téma bylo, a vrátím se k osobnějšímu a snad i veselejšímu psaní.

Lenka.

20.

POT LESK&


22.

POT LESK&


začínáme zkoušet

premiéra 3červen

Zveme na bytové divadlo!

A aby toho všeho nebylo málo (dvě premiéry, časově i energeticky nákladné pří-pravy festivalu a dvou oslav vzácných divadelních jubileí), začali jsme zkoušet ještě novou inscenaci v rámci podkrovního cyklu Šepoty a výkřiky. Už 3. června zveme všechny zastánce pravdy a lásky na jedno pozoruhodné bytové divadlo. Groteska mladého ruského dramatika Vasilije Sigareva Detektor lži nám odhalí to, co vlastně máme rádi nejmíň – holou pravdu. Ale bavit se u toho budete královsky!

Vasilij Sigarev: DETEKTOR LŽIAby se Slávka Malá dopídila pravdy o tom, kam její podnapilý manžel scho-val peníze, zvolí celkem netradiční postup a pozve domů hypnotizéra. Manžel Standa je sice od začátku proti tomu, ale jak se záhy ukáže – Slávka není žena, které by bylo možné odporovat. Standa, který nakonec podlehne tlaku a nechá se uvést to stavu hypnózy, však kromě toho, kde schoval výplatu, prozradí postupně všechna svá nejhlubší tajemství. Slávka je zdrcená a začne promýš-let pomstu. Nenadálý zvrat nastane ve chvíli, kdy se Standa vzbudí z hypnózy a zjistí, jakou škodu v čase svého bezvědomí napáchal. Rozhodne se jednou pro-vždy vymanit z područí své ženy a začne jednat – použije násilí a nechá zhypno-tizovat také ji. Ve srovnání s tajemstvím Slávky jsou však jeho lži jen douškem slabé kávy… Mrazivá crazy komedie o tom, že příliš mnoho pravdy škodí.

Zveme rovněž manželské páry. Ale pozor! Pravda může zabíjet!Vasilij Sigarev: DETEKTOR LŽITragikomický bytový výjev z jednoho manželského života. Už od 3. června V Podkroví Klicperova divadla.

Režie: Viktorie ČermákováDramaturgie: Magdalena Frydrych Gregorová

Hrají: Zora Valchařová-Poulová, Jan Bílek a Miroslav Zavičár

Předprodej vstupenek bude zahájen 3. května ve 12:30.

24.

POT LESK&


přijďte na

festival!Už pošestnácté pořádá Klicperovo divadlo na konci sezony mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů. Koná se jako každoročně od 21. června do 30. června. Spolu s Klicperovým divadlem ho pořádají Divadlo Drak, Volné sdružení východočes-kých divadelníků a společnost Poco a Poco animato. Na divadelní festival do Hradce přijedou desítky souborů z celé střední Evropy, ale i hosté z České republiky. Nebudou chybět ani divadelníci z Ruska, Finska či Estonska.

festivalováochutnávka:

26.

POT LESK&


Divadlo evropských regionů 2010Festival bude slavnostně zahájen 21. června v 19 hodin představením hry Milana Kundery Ptákovina pražského Činoherního klubu v režii Ladislava Smočka a 30. června divadelní sezonu ukončí inscenace Na fašírky mi nesia-haj s Milanem Lasicou a Milanem Kňažkem v hlavních rolích na text Jevgenije Griškovce v režii Petra Mikulíka.

Více než dvě stovky představení diváci uvidí jak na hlavních scénách, tak i na improvizovaných stanovištích v Žižkových sadech či na Kavčím plácku, kde se v průběhu deseti festivalových dnů uskuteční i řada hudebních koncertů a dal-ších doprovodných akcí.

Do města přijedou známá divadla z České republiky jako Husa na provázku, Činoherní klub a Divadlo Komedie z Prahy, ale i začínající umělci z AMU a menší nezávislé divadelní skupiny. Lákavá představení nabídnou také česká oblastní divadla, například Městské divadlo ze Zlína přijede s představením v duchu komedie dell‘arte Sluha dvou pánů, Městské divadlo Kladno s muzi-kálovou groteskou Jaromír Jágr, Kladeňák, či Slovácké divadlo z Uherského Hradiště, které představí Máchovy Cikány v režii J. A. Pitínského.

Divadelní festival nabídne v deseti dnech spoustu představení, scénických čtení, povídání o známých osobnostech ze světa divadla, ale i workshopy a hudební koncerty v krásných historických místech Hradce Králové.

23. 6. 2010 v 19:00, Hlavní scénaMĚSTSKÉ DIVADLO KUOPION (FIN)JAROSLAV RUDIŠ, PETR PÝCHA:LÉTO V LAPONSKU

Divadelní roadstory o dlouhé cestě na sever. Opuštěná krajina a prázdná silnice. Je léto. Lucie a Leoš stopují do Laponska. Před sebou mají polární kruh a za sebou hromadu problémů, o kterých si myslí, že zůstaly zapomenuté doma. Během dlouhého čekání na kraj-nici začíná minulost znovu ožívat. Hořká komedie, za kterou autoři získali 2. cenu v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka 2005.

Režie: Jiří Havelka

23. 6. 2010 ve 21:30, Studio BesedaBÁBKOVÉ DIVADLO NA RÁZCESTÍ BANSKÁ BYSTRICA (SK)KOLEKTIV AUTORŮ A AUTOREK:SARKOFÁGY A BANKOMATY

Šestnáct slovenských autorů narozených v rozmezí let 1954–1969 bylo v loňském roce vyzváno, aby krátkými dramatic-kými texty reflektovalo osudy své i svých generačních souputníků po listopadu 89. Vzniklo tak šestnáct krátkých her tvořících rozmanitou mozaiku lidských osudů a společenských procesů, které tyto osudy poznamenaly. Věnováno 20. výročí Něžné revoluce - 1989.

Režie: Marián Pecko

28.

POT LESK&


24. 6. 2010 ve 21:30, Studio BesedaKOMORNÍ SCÉNA ARÉNA OSTRAVA (ČR)AUGUST STRINDBERG:HRA SNŮ

Snový příběh o božské zkoušce, putování Indrovy dcery za pozemským údělem, je násobnou, ornamentální parafrází faus-tovského tématu. Hra snů postrádá reálné postavy, dramatik načrtává jen jistá meta-forická zpodobení protikladných pólů a zákoutí lidských charakterů. S chirurgic-kou pečlivostí staví na nesmiřitelnosti vztahů muže a ženy, úmorných dilematech lásky a nenávisti. V obnaženém intimním prostoru lidského bytí rozeznívá hned celou fugu lidských hlasů.

Režie: Jiří Nekvasil

25. 6. 2010 ve 22:00, Studio BesedaDAVID DRÁBEK:

AKVABELY

Jak plavou české Akvabely pod taktovkou sloven-ského režiséra v podání polských herců? Trojice out-siderů ztracených v sobě, v minulém režimu a úporně neprodyšné společnosti hledá možnost svobodně se nadechnout – pod vodou. Stupňující se šílenství v hávu drábkovského humoru a nadsázky je tu zná-zorněno až surrealisticky. Nenechte si ujít společný scénický dýchánek v bazéně!

Režie: Braňo Mazuch

26. 6. 2010 v 19:00, Hlavní scénaDIVADLO U MOSTU PERM (RU)MARTIN MCDONAGH:MRZÁK INISHMAANSKÝ

Příběh se odehrává na jednom malém ostrově u západního pobřeží Irska v roce 1934. Dvě šedesátileté tety, Kate a Eileen, vychovávají Billyho – mrzáčka, kterého adoptovaly

po smrti jeho rodičů. Billy, jinak chytrý a bystrý kluk, se nemůže smířit s tím, že o svém původu ví tak málo. Jeho rodiče se údajně utopili sotva se narodil, ale verze se jedna od druhé liší. Jednoho dne přijedou na sousední ostrov natáčet filmaři z Ameriky a kdo se přijde podí-vat na plac, má šanci dostat ve filmu nějakou roli. Kdo by ale do svého filmu obsadil mrzáka…? A proč?

Režie: Sergej Fedotov

26. 6. 2010 ve 22:00, Studio BesedaMAGDALENA FRYDRYCH GREGOROVÁ:TERAZ NA ZAWSZE (TEĎ – NAVŽDY)

Kontroverzní a odvážné představení režijního dua SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), ve kterém dvojice důsledně rozvíjí svou vizi alterna-tivního divadla. Představení na hranici rituálu, snu a magie vtahuje diváky do nezapomenutelné atmosféry života jedné ztracené vesnice. V tomto malém společenství se láska setkává se zradou, smrt s narozením, mládí se stářím, a tomuto setkávání NAVŽDY velí Bůh, jehož existence je stále znovu a donekonečna zpochybňována…

Režie: SKUTR

2 x Lubuski teatr Zelená hora (PL):

30.

POT LESK&


27. 6. 2010 ve 21:00, Šapitó v parkuSPITFIRE COMPANY PRAHA (ČR)PETR BOHÁČ, MIŘENKA ČECHOVÁ:HLAS ANNE FRANKOVÉ

Hlas Anne se dotýká strastí i radostí třináctileté holčičky, donucené se ukrývat ve skrýši zadního traktu domu. Avšak v hlase deníku nezaznívá pouze Anne, ale veškeré pro-blémy skrývaných – těch kteří přežili i nepřežili. Hlas Anne Frankové je multikulturní projekt, který se skládá jak z verbálního, tak nonverbálního divadla. Důležitou součástí je také hudba od známého českého skladatele Varhana Orchestroviče Bauera.

Režie: Petr Boháč, Miřenka Čechová a kolektiv

28. 6. 2010 v 19:00, Hlavní scénaSLOVÁCKÉ DIVADLO UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČR)KAREL HYNEK MÁCHA:CIKÁNI

Romantický fantastický „horor“ Cikáni, svou vůbec nejdějovější prózu, napsal autor ještě před Májem. Román má také s touto slavnou básní mnoho styčných bodů – tajuplný děj Cikánů zahrnuje lásku, zradu, pomstu, smrt i dramatickou scénu popravy, nechybí zde ani pro autora tolik známé uhrančivé přírodní sce-nérie. Je to příběh o životní pouti, o hledání, o zvláštním puzení věčně putovat, o nezávislosti, ale i společenské vyděděnosti, o těch, co nikdy nenaleznou domov, neboť jejich údělem je být na cestě.

Režie: Jan Antonín Pitínský

27. 6. 2010 v 15:00, Studio BesedaJOHANNES URZIDIL, DAVID JAŘAB:

WEISSENSTEIN Příběh muže, na kterého se usmálo neštěstí. Příběh muže s velkou hlavou, malým sebevě-domím, velkým pocitem viny, malou schop-ností přijímat štěstí, velkou tendencí potkávat smůlu a malou vůlí k životu. Weissensteinův život by mohl být nakonec docela hezký, kdyby nebyl jedním velkým provizoriem, nekončícím dokonce ani smrtí. Hrob Karla Weissensteina na Malvazinkách se nepoda-řilo dohledat. Někde u zdi tam ale stále leží…

Režie: David Jařab

27. 6. 2010 v 19:00, Hlavní scénaJAROSLAV HAVLÍČEK, DAVID JAŘAB:PETROLEJOVÉ LAMPY

V zajetí jedinečnosti - v zajetí doby - v zajetí osudu. Co svedlo dohromady Štěpku Kiliánovou a Pavla Malinu? Co svedlo dohro-mady osoby, z nichž jedna se snaží až křečo-vitě svůj život naplnit a druhá vyprázdnit? Lze téměř s jistotou předpokládat, že vztah dvou lidí s tak rozdílnými postoji je předem odsouzen k tragickému nezdaru. Nebo může vést k hledání každodenních malých rozhod-nutí, které učiní jejich soužití snesitelnější…

Režie: David Jařab

2 x Divadlo Komedie Praha (ČR):

Připravily Magdalena Frydrych Gregorová a Michaela Hellerová

32.

POT LESK&


29. 6. 2010 v 19:00, Hlavní scénaMĚSTSKÉ DIVADLO BRNO (ČR)STEVEN SATER, DUNCAN SHEIK:PROBUZENÍ JARA

Jazzrockový muzikál podle divadelní hry Franka Wedekinda. Tuto kdysi skandální tra-gedii dětství a dospívání věno-val autor rodičům a učitelům, které označil za skupinu lidí totálně netečných a lhostejných k potřebám mladé generace. Nové pojetí z pera amerických autorů je v podobě muzikálové adaptace naprosto novátorské, otevřené a strhující!

Režie: Stanislav Moša

30. 6. 2010 v 17:00 a 21:30, Studio BesedaTEATRO NOD / ROXY PRAHA (ČR)P. KOLEČKO, T. SVOBODA, P. WAJSAR:PORNOHVĚZDY

Vezme-li se estetika porna, muziká-lová forma a kýč, může vzniknout lec-cos, v případě Petra Kolečka, Tomáše Svobody a jejich Pornohvězd se ovšem narodila svěží výpověď o někdy až pří-liš šílené době, v níž je nám dáno žít. Pornohvězdy jsou metaforickým pří-během o tom, jak si v dnešním světě někdy nahrazujeme osobní neštěstí workoholickým, konzumním způ-sobem života, který někdy vede až k úplné ztrátě víry.

Režie: Tomáš Svoboda

… již 21. června do 30. června

34.

POT LESK&


Pražští čtenáři POT&LESKu a divadelní diváci, kterým se zdá do Hradce cesta dlouhá a přesto by rádi viděli naše inscenace, budou mít v květnu skvělou příležitost napravit své divácké resty. Klicperovo divadlo totiž vyráží na své pražské turné a kulturní expanzi do hlavního města!!! Ve Švandově divadle odehrajeme na konci května postupně tři před-stavení a nabídneme tak ochutnávku toho nejlepšího z našeho repertoáru.

V pondělí 17. května zahájíme Ještěry, muzikálem dramatika, režiséra a uměleckého šéfa Klicperova divadla Davida Drábka a jeho spolupracovníků - hudebníka Darka Krále a tex-taře skupiny Sto zvířat Tomáše Belka o partičce bývalých spolužáků ze základní školy, kteří se po dvaceti letech scházejí, aby společně nacvičili Zemanovu Cestu do pravěku. Husákovy děti, dnešní skoro čtyřicátníci, bilancují své bizarní osudy, bývalý vedoucí dramaťáku žije s podivnou družkou, tu a tam přiletí vzpomínka na Goro bílého psa a Curro Chimeneze a nebude chybět samozřejmě ani kultovní zápas tyranosaura se stegosaurem.

Úterý 18. května bude patřit dalšímu titulu Davida Drábka – komedii Náměstí bratří Mašínů, která letos získala Cenu Alfreda Radoka za nejlepší českou hru roku. Její hrdinové trčí ve stojatých vodách svých bezvýznamných a nesmyslných existencí. Střípky osudů se protínají na maškarním bále, kde figurují v bizarních převlecích za zvířata a rostliny,

aby se pak společně ocitli na nucené cestě k českému moři… Je možné unést tramvaj? Kde je v Praze Náměstí bratří Mašínů? A může se zamilovat jehovistka do bezdomovce? V hlavních rolích komedie o nehybnosti se můžete těšit na Danielu Kolářovou a Pavlu Tomicovou.

Ve středu 19. května potom zakončíme naši mini přehlídku Lermontovovou Maškarádou, velkým romantickým dramatem o lásce, žárlivosti a cti v režii Daniela Špinara. V hlavní roli Arbenina, bývalého bezohledného dravce a hazar-

déra, uvidíte Ondřeje Malého, jako jeho krásnou mladou ženu Ninou Pavlínu Štorkovou. Pro stálé návštěvníky Švandova divadla může

jít o zajímavé srovnání, protože tentýž titul má pražské divadlo také na svém repertoáru v režii Radovana Lipuse.

Doufáme, že svým pražským výletem potěšíme naše mimohradecké příznivce a těšíme

se na shledání v hledišti Švandova divadla!!!!

Připravila Jana Slouková

Klicperovo divadlo v Praze!!!

O tom, že jejich oblíbený tým se vydává na cizí půdu, vědí už dlouho nejen fanoušci Klicperova divadla, ale i jejich tvrdší jádro, reprezentované skupinou hooligans, zfor-movanou v domácím kotli hlavní scény. Ti se na souboj s pražskými rivaly připravují dlouho dopředu a nehodlají nechat své borce na holičkách. „Vyprodaný Švanďák bude motivací i pro nás“, prozradil POT&LESKu jeden z předáků skupiny Gang of Klicpera Ultras, skrývající se pod přezdívkou Hamlet. Média, policie ČR i obyvatelé Prahy 5 oče-kávají s největším napětím především závěrečné utkání, tedy duel Klicperova a Švandova divadla na poli inscenace Maškaráda. Na odjezd hradeckých chuligánů na rizikové před-stavení dohlédnou desítky policistů. Do akce také policie vyšle členy speciální pořád-kové jednotky a útvaru pro boj s organizovaným zločinem. Přímo do akce na Smíchově pak bude nasazeno několik set policistů a ze vzduchu bude situaci monitorovat vrtulník. Pražský dopravní podnik přistaví pro klicperovské fanoušky k vlaku autobusy, kterými se mohou dopravit až k divadlu, policie je připravena i na pochod rowdies. Klicpera Ultras jsou totiž proslaveni především hurónským zpěvem svého chorálu „Klicpero my jsme s tebou, neopustíme tě!“. Otázkou je, zda se do tradičních bitek na benzínových pumpách či v přilehlém okolí divadla zapojí i umělecká složka zájezdu. „Při naší poslední cestě

Klicpera Ultras se chystají do Prahy!s Maškarádou do České Třebové proběhla domluva na fight do 50-ti let. Po představení jdeme na domluvené místo. Akce je zpravidla sedm na sedm. Bitka trvá cca.30 sekund a vítězství jde většinou na naši stranu. Zatleskáme si a odjíždíme pryč,“ popisuje průběh takových výjezdů nejmenovaný člen Klicperova divadla. Hradečtí herci jsou ostatně na boj se svými maškarádními pražskými kolegy dobře připraveni. „Pokud se domluvíme na boji v kostýmech a s rekvizitou, nebudu mít problém,“ svěřil se POT&LESKu Vojtěch Dvořák, hájící barvy hradeckého týmu na postu Knížete Zvjozdiče. Ani jeho smíchovský konkurent Matěj Hádek však neztrácí optimismus. „Hradečtí budou pod větším tlakem, hrají o důležité body na cizí půdě.“ Jistotou hradeckého týmu potom zůstává skvělá forma Arbenina Malého, který je známý svou rychlou hrou a bleskovými protiútoky, stejně jako tradičně sehrané duo Richtermoc – Zapletal, útočící ze zálohy. „Netvrdím, že z naší hry jde strach. Celý tým však šlape a teď si půjdeme tvrdě za svým!“ varuje Pražany umělecký šéf Klicperova divadla David Drábek. „Nikdo není zraněný, vše stojí při nás,“ libuje si dramaturgyně Slouková. O průběhu důležitého utkání a následných akcích divadelních rowdies vás budeme informovat příštím čísle POT&LESKu.

Jana Slouková

36.

POT LESK&


Chutný koktejl z historie a sou-časnosti, který voní po lesních jahodách, ale ukrývá i opojné houbičky, ze kterých se vám zatočí hlava.

POT&LESK Klicperova divadlaelektronický měsíčníkčíslo 5 / 2010

Další číslo vyjde 7. června na webových stránkách Klicperova divadla. Chcete si přečíst některé starší číslo POT&LESKu? Není nic snazšího! Navštivte nás na webových stránkách:www.klicperovodivadlo.cz

Za redakci POT&LESKu: Magdalena Frydrych Gregorová, Jana Slouková, Jan Gregor.

5 / 2010č.

http://www.klicperovodivadlo.cz

Date post:	01-Apr-2016
Category:	Documents
Upload:	klicperovo-divadlo
View:	231 times
Download:	2 times

Pot&Lesk - květen 2010

Documents