Pot&Lesk - březen 2010

POT LESK&K l i c p e r o v a d i v a d l a

3 / 2010

Nebezpečnévztahy krutost, noblesa, slzy

Co Vás v tomto čísle čeká? …

2.

POT LESK&

POT&LESK Klicperova divadla - 3 / 2010 3.www.klicperovodivadlo.cz

Obsah

OBSAH

Premiéra měsíce - Nebezpečné vztahy

14/ Tři otázky pro Jirku Zapletala

16/ Fotografie ze zkoušek 20/ Madam de Tourvel6/ Radok je doma! 22/ Na kafi s Lenkou 26/ Fotoreportáž: Noc oživlých mrtvol

32/ Ze zákulisí: Lenka Všetečková

4.

POT LESK&


ÚVOD

Naši drazí a milí diváci,

nastal čas předjarní, čas očekávání nových, teplejších a snad ještě radostnějších dnů. Nevím, zda-li jste si toho všimli, naši drazí příznivci, ale práce divadelní nám káže být vždycky o krůček dopředu a nedovolí, abychom na něco jen tak čekali. A také proto jaro vypuklo u nás už v plné parádě a jen co překročíme práh vrátnice a vstoupíme do našeho stánku, pocítíme na vlastní kůži i v noz-drách ten známý, hřejivý dotek Vesny. Věřte nebo ne, ale na jevišti už nám rozkvetly sněženky a petrklíče, v zákulisí čile poskakují mladí zajíčci a korop-tvičky (najde se tam i jedna načepýřená pštrosice), slunce se rozlévá všemi chodbami, přes kuřárnu až do foayer, za doprovodu žhavých polibků a tklivých písní. Rozpálená bude i naše nejnovější inscenace – Nebezpečné vztahy, která tak významně uspíšila nástup jara za zdmi Klicperova divadla. Pokud vás, milí čtenáři, už nebaví rozporuplné předpovědi počasí, zbytky černého sněhu podél chodníků a minusové teploty, které vám tak nenápaditě diktují způsob oblékání (už pět měsíců chodíte v jednom kabátě a nový už si kupovat nechcete?) – zbývá vám jediné: CHODIT DO DIVADLA!

A abych nezapomněla. Naše divadelní batole – Daniel Drbal, syn Helenky Plecháčkové, je již celý měsíc šťastně na světě (narodil se 2. února a maminka zněla do telefonu velice spokojeně). A ještě něco prozradím: Martina Eliášová bude babičkou! A ještě něco! Ne, to neřeknu… Tak na viděnou v divadle,

Magdalena Frydrych Gregorová generální partnerKlicperova divada

hlavní partnerKlicperova divada

hlavní partnerKlicperova divada

Partneři Klicperova divadla:

Klicperovo divadlo podporují:

Kontaktujte nás!Předprodej Klicperova divadla je Vám k dispozici v pondělí až pátek od 12.30 do 18.00 a v sobotu od 9.00 do 12.00 hodin na adrese:

Švehlova 624, Hradec Královételefon 495 512 [email protected]

6.

POT LESK&


Klicperovo divadlo má důvod k oslavě. Po čtyřleté odmlce se pod střechu našeho kulturního stánku vrací významné divadelní ocenění – Cena Alfréda Radoka. Na slavnostním večeru v pražském Kolowratu se stal jejím novopečeným maji-telem David Drábek, který se svým textem Náměstí Bratří Mašínů zvítězil v kategorii Česká hra roku 2009. Pro našeho uměleckého šéfa se nejedná o tro-fej první, už má taková ocenění tři. V roce 1995 obdržel Cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší hru roku za text Jana z parku a v roce 2003 totéž ocenění za hradeckému publiku dobře známou hru Akvabely, která získala později titul Nejlepší Česká hra roku 2005. „Rozhodně nemám pocit satisfakce po odmítnutí Náměstí Bratří Mašínů na Vinohradech. Pravidlo totiž zní – každá hra si musí najít svoji scénu. Na úspěchu Náměstí má obrovský podíl jak ředitel Ladislav Zeman, který je otevřený moderním, současným tématům a novým věcem vůbec, tak herecký soubor divadla, se kterým pracovat je čirá a nekončící radost. Z toho plyne, že Náměstí prostě mělo počkat do Hradce,“ pochvaluje si Drábek. Celá redakce POT&LESKu mu gratuluje a pevně věří, že ocenění Davida Drábka je první vlaštovkou, která za sebou v následujících letech přitáhne hejna svých kolegyň. Radok se v Klicperově divadle ostatně svého času pěkně zabydlel – cenu pro Divadlo roku mu kritici udělili už pětkrát – v letech 1998, 1999, 2001, 2003 a 2004. Inscenací roku 2005 se tehdy staly Drábkovy Akvabely v režii Vladimíra Morávka, Pavla Tomicová má doma ocenění z roku 1999 za roli Maryši v insce-naci Maryša - po pravdě však Mařka a také cenu z roku 2006 za ztvárnění Štěpy v Petrolejových lampách.Vzhledem k tomu, že televizní záznam celého předávání bude mezi diváky ČT2 vypuštěn až po uzávěrce našeho POT&LESKu a David Drábek svůj proslov při přebírání ceny tají, nezbývá než zaznamenat a našim čtenářům poskytnout ales-poň kusé výkřiky šťastného laureáta, které byly odposlechnuty mezi zdmi paláce Kolowrat: „Možná jsem senilní, ale mám radost. Obrovskou radost.“ „Malé dítě z člověka chtě nechtě udělá ranní ptáče, takže oslava je teprve před námi.“ „Klicperovo divadlo je má továrna na čokoládu.“ Zvláště poslední citát nás zaujal natolik, že dvojrozhovor s Willy Wonkou a Davidem Drábkem uvedeme určitě v jednom z nejbližších čísel POT&LESKu.

Radok je doma!

RADOK JE DOMA!

Cyklus Šepoty a výkřiky v Podkroví.

pondělí 29. března od 19 hodin na komorní scéně V Podkroví

Magdalena Frydrych Gregorová: TEĎ – NAVŽDYscénické čtení

čtou: Kristýna Kociánová, Marta Zaoralová, Jan Sklenář a Miroslav Zavičár

Stalo se vám někdy, že jste se vzbudili uprostřed noci s přáním, aby se do rána změnil celý váš život? Přáli jste si utéct daleko od svých rodičů, dětí, partnerů, milenců a milenek, daleko od všech problémů a trápení? A potom jste už nemohli usnout a ráno bylo všechno jako dřív? Pokud vás zajímá, co všechno by se mohlo stát, kdybyste si doopravdy sbalili kufr a odešli, je tento večer určen právě vám.

8.

POT LESK&


DOPORUČUJEME

Zveme Vás na scénické čtení:

10.

POT LESK&


13březenpremiéra


Christopher Hampton

PREMIÉRA MĚSÍCE

12.

POT LESK&



Christopher Hampton

Nebezpečné vztahy – premiéra měsíce!„Ubohá žena! Vidí se umírat…“

Naše březnová premiéra bude patřit Hamptonově divadelní adaptaci Nebezpečných vztahů. Slavný román v dopisech francouzského autora Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti z roku 1872 vypráví krutě kultivovaným jazykem o spletitém osudu dvou libertinských intrikánů - vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil. Pro tyto dva spiklence se láska a sex staly programem vycházejícím z chladného kalkulu a touhy, která se řídí jediným pravidlem – získat a nic přitom neztratit. Racionální analýza milostných citů, sex pro pomstu, úsilí o co nejpromyšlenější milostnou strategii, ale také jejich oběti – to vše nabízí velké herecké příležitosti.

V hlavních rolích uvidíte Jiřího Zapletala (vikomt de Valmont), Kamilu Sedlárovou (markýza de Merteuil), Evu Kratochvílovou (madam de Tourvel) a Martu Zaoralovou (Cecilie Volanges). Režisérka Věra Herajtová se v Klicperově divadle naposledy představila skrze osobitou inscenaci Čapkovy Věci Makropulos, která se stala jedním z diváckých hitů loňské sezony.

„Krutost a intriky, které se v jeho díle skrývají za krajně elegantním kostýmem a jemnými a uhlazenými způsoby, berou chvílemi člověku až dech. Zkaženost je tu endemická, a zatímco to fascinovaně sledujete, obchází vás v duchu tiše a vytrvale pomyšlení na revoluci. Je to něco, co je nějak vepsáno do textu. Nedokážete ten román číst, aniž by vás napadlo, že tohle všechno musí jednou skončit. Aristokracie dosáhla takového stupně dekadence, zhýralosti a bohatství, že to bylo nesnesitelné. Ale dnes je spousta zemí, v nichž panují právě takové podmínky, a nakonec to snad přesto nesnesitelné není. Ten román jedná o moci a o zneužití moci. Je to také kniha o psychologii sexu. Neumím si vybavit jiný román, který by se obíral lidskou sexualitou bez jediného hnutí brvou – leda snad Proust. Ale Laclos nakonec uznává, že existuje něco jako láska, a ne jenom dobově příznačná frustrovaná posedlost sebou samým.“

Christopher Hampton

PREMIÉRA MĚSÍCE

Inscenační tým, osoby a obsazení

Překlad: Vladimíra a Ladislav SmočkoviÚprava textu: Magdalena Frydrych Gregorová, Věra HerajtováRežie: Věra Herajtová Scéna: Jan Štěpánek Kostýmy: Jana Preková Hudba: Vladimír Franz Dramaturgie: Magdalena Frydrych Gregorová

Markýza de Merteuil ............ Kamila Sedlárová Paní de Volanges ................... Kateřina Francová Cecilie Volanges .................... Marta Zaoralová Vikomt de Valmont ............... Jiří Zapletal Pobočník Azolan .................... Filip Richtermoc Paní de Rosemonde .............. Marie Kleplová Prezidentová de Tourvel ...... Eva Kratochvílová Kurtizána Emílie ................... Kristýna Kociánová Rytíř Danceny ........................ Josef Čepelka

Inspice: Pavlína HochmanováNápověda: Pavel Filip

13březenpremiéra

14.

POT LESK&


PREMIÉRA MĚSÍCE

3 otázky pro Jirku Zapletala

Je něco konkrétního, co Tě spojuje s postavou Valmonta? Je to pro Tebe osobní téma?

Myslím, že každý herec by si přál hrát Valmonta. Stejně jako Juana, Hamleta či Höfgena. Nebo každý, který cítí divadlo podobně a ještě k tomu je Blíženec. Myslím, že je tu především velká touha tyto postavy oživit, interpre-tovat – BÝT na chvíli Valmontem. Každý z nás si v sobě nese svého Valmonta a každý z nás za to zaplatí svou cenu...

Na co nejčastěji myslíš, když skončí zkouška? Když skončí zkouška, myslím nejčastěji na to, jak začít tu další.

Hrál jsi už někdy takhle „důvěrně“ s tolika partnerkami na jevišti? Jaké to je líbat se s takovým počtem hereček? Ohledně líbání a důvěrností – takhle – my se vlastně ani moc nelíbáme, takže nemohu soudit. Je to víceméně tzv. herecký polibek, což v praxi znamená rychlý nástup, pak nezbytné kroucení hlavinkou v náznaku vášně a pak rozpaky. Ale celkem své partnerky chápu, každá z nich by si jistě přála jiného Valmonta :-) Jo – nejlíp prý líbá Redford. Ale kdo ví… Třeba někdy budeme improvizovat... Ale jinak, pánové, je to krása! Můžete mi závidět!!!

Ptala se Magdalena Frydrych Gregorová


Christopher Hampton

16.

POT LESK&


PREMIÉRA MĚSÍCE

Markýza de Merteuil

Démon v ženském rouchu. Neváhá použít jakýchkoli prostředků, aby dosáhla svého cíle. Zákeřná, žárlivá, lstivá, bezohledná a krutá. Kouzelná, půvabná a vášnivá. Kamila Sedlárová o markýze de Merteuil: „Ta ženská má skrz naskrz zkaženou duši! Nerada bych se jí v životě vpletla pod prsty. Na jevišti se s ní ovšem setká-vám ráda.“

Cecilie Volanges

Mladinká chovanka kláštera. Učí se hrát na housle. Upřímně zamilovaná do rytíře Dancenyho. Jedna z Valmontových milenek. Po setkání s markýzou a vikomtem dá zcela průchod své přiroze-nosti. Ve svém sexuálním zrání přeskočí nejméně tři fáze. Vampice s energií chrlícího vulkánu. Jediná pokračovatelka Valmontova rodu.

Paní De Volanges

Ve své době jedna z nejproslulejších mladých dam v Paříži. Proslula ovšem spíše svým nadšením než schopnostmi. Svou dceru Cecilii nechala vychovat v klášteře. Před nástrahami zlého světa se ji ochrá-nit nepovede. Úzkostlivá, upjatá, vystrašená, ale společenská. Ráda hraje piquet o peníze.


Christopher Hampton

18.

POT LESK&


PREMIÉRA MĚSÍCE

Rytíř Danceny

Jeden z nejlepších učitelů hudby ve městě, bohužel na mizině. Jeden z milenců markýzy de Merteuil. Upřímně zamilovaný do Cecilie. Důvěřivý, snaživý, náruživý. V souboji s Valmontem obhájí svou čest.

Kurtizána Emilie

Ráda se směje a chodí do opery.

Paní de Rosemonde

Valmontova teta. Bohatá, laskavá, pobožná, alergická na pyly. Ve svém věku je schopna vidět věci s nadhledem. Předpokládá, že ji už v životě nemůže nic překvapit. Plete se.


Christopher Hampton

20.

POT LESK&


PREMIÉRA MĚSÍCE

Madam de Tourvel

„Ubohá žena! Vidí se umírat.“

Věřící, toužící. Vdaná. Odmítavá, svedená, odmít-nutá, zlomená. Milována. V tomto pořadí.

Co má Eva Kratochvílová společného s posta-vou madam de Tourvel?

„Obávám se, že nízkou emoční inteligenci. Mám ten-denci prožívat vztahy jako (smrtonosné) drogy a ztrácet vládu nad sebou. Ač jsem chvíli před tím byla přesvědčena, že můj život je zcela v mé vlastní moci, že mu rozumím a vyznám se v něm. Dočasné zno-vunabývání stability, vzápětí její ztrácení. Snad nás spojuje i všudypřítomný rozpor, jakási vnitřní opráv-něnost hříchu, strhující subjektivita a zároveň přísná sebekontrola. Údiv nad tím, co je v životě dáno, tedy co se děje s námi, nad tím druhým pólem, kde umíme život ovlivňovat a aktivně proměňovat pomocí vůle. Ten boj. A pokud mluví markýza pravdu, tak asi své-rázný vkus v oblékání – ale to se ukáže až zítra na oblíkané zkoušce…“



Christopher Hampton

Na

kafi

s Len

kou

22.

POT LESK&


NA KAFI S LENKOU

vyráběla. Není již běžné, aby divadelní vlásen-kárna dělala sama výrobu složitých paruk, ale Blanku znám již mnoho let a přesně vím, jaký to našeptávač podivný jí sedl na rameno a pře-svědčoval ji, že TO BY SE PŘECE DALO, TO BY BYLA PARÁDA, TO MUSÍŠ... Úplně to vidím! Bláňa letí do skladu, vyhrabe vlasy dávno na vyhození a na odpis, pak usedne a začne „píchat“ vlásenky. A sedí nad tím do rána, kouká na romantické filmy, ty ovšem vnímá jenom jako rozhlasovou hru, protože když chcete ucho-pit háčkem tři vlasy, musíte se sakra koukat, a tak Blanička píchá, třásní a třepí, či jak se tomu všemu říká, a když k ní přijdete na návštěvu, zamotáte se do vlasů, které si pak proti své vůli odnesete domů. A výsledek? KRÁSA! Koukáte, chválíte, říkáte si, že není možné, aby jedna žen-ská udělala tolik krásné práce, tolik piplačky, ale pak si všimnete, že má ruku v šátku. Tak se ze slušnosti zeptáte proč. Ona se klidně chechtá a sdělí vám, že má tenisový loket. Pak uvěříte, že té práce bylo hodně a že ji spáchala.

Blanku miluju a obdivuju mnoho let. A vím, že zdaleka nejsem sama. Je spolehlivá, vytrvalá, báječná a zábavná ve svém životě soukromém i v práci. Divadlo je pro ni rodina, přestože jako maminka čtyř dcer jistě další rodinu nepotře-buje. Ale takhle to chápe a podle toho s námi zachází.

Tyhle dámy patří do naší divadelní rodiny a vy se přijďte podívat na jejich práci, nebudete litovat.

Pusu Lenka

Pozn. redakce: všichni herci a herečky na foto-grafiích (viz výše) v parukách od Blanky Rajské-Pechové.

Když před mnoha lety odcházel z našeho diva-dla Jirka Opřátko, věděla jsem, že odchází jeden ze „sloupů divadla“. Byl to skvělý inspici-ent, stejně dobrý nápověda, slušně tančil, zpí-val a hrál menší role. Navíc to byl báječný člo-věk. Už tehdy jsem pochopila, že nejen herci a režiséři tvoří tu správnou atmosféru v diva-dle, že ti okolo jeviště jsou neméně důležití. Rovněž je známo, že ve většině divadel se nachází jedna místnost, kde se lidé rádi sdružují, ačkoli tento prostor k tomu rozhodně nebyl určen.

Tímto úvodem vás, laskaví čtenáři, vedu do naší vlásenkárny. To je ten prostor, kde se rádi scházíme, kde sídlí skvělé dámy, bez kterých by naše divadlo již nebylo tím stánkem, kde se daří hostujícím i domácím režisérům a výtvarníkům. Dokud to bylo dovoleno, též se tam vydatně kou-řily cigarety všech značek, ale v tomto směru nám EU zatrhla tipec, tudíž hříšníci chodí na jiné vykázané miniaturní místečko, aby cítili tu potupu, že se dopouštějí něčeho nanejvýše odporného a nelidského.

Ale vraťme se do vlásenkárny. Vždyť právě v posledních inscenacích předvedly naše tři mas-kérky a vlásenkářky, že umějí něco víc, než jen navléci na hlavu paruku a namodřit oční víčka. Iva dostala na starost inscenaci Vltavínek, a ten, kdo toto představení viděl, uvěří, že v zákulisí není čas na povídání, odpočívání či četbu žen-ských časopisů. Každá z nás hereček hraje něko-lik rolí, každá z nás postupně stárne, aby náhle zcela nečekaně ve vzpomínce omládla, žena v domácnosti se mění v manekýnku, staré sestry, prvorepublikové komunistky, se změní v pra-covnice smíchovského mlíčňáku. A paruky je třeba udržovat, upravovat, během představení rychle nasazovat i strhávat, je třeba pomoci s

převlekem, podat, přinést, najít, zkrátka být stále při věci.

Vendulka prošla zkouškou téměř ohňovou, protože Noc oživlých mrtvol je inscenace, jaká tu nejspíš ještě nebyla. Zombie, krev, předtím televizní natáčení s moderátorem ďábelského vzezření i vystupování, zkrátka masky, které opravdu v divadle běžné nejsou. Vendy tušila, že hostující výtvarnice bude mít hodně práce s kos-týmy, které musí být na začátku čisté a vcelku, zatímco po pauze se změní ve zkrvavené cáry, a tak na internetu i v časopisech sama vyhledávala masky zombíků, mrtvol vstávajících z hrobů, masky napůl šílených popových hvězd, mumií, jakož i díla uznávaných výtvarníků, ovšem pod podmínkou, že tato díla vzbuzují odpor a při pohledu na ně je nám divně kolem žaludku. Ještě před generálkovým týdnem jsme líčení vyzkou-šeli, Vendy se vyřádila na našich obličejích, pak došlo na ruce, nohy, výstřihy a tak dále… zkrátka kam byl kdo ochoten zajít. A pak už Vendulka jen radila, která krev je na tělo, která do úst – ano, jsou šílení umělci, kteří to vezmou do huby, a před diváky pak postupně krvácejí v divokých gejzírech – a která vypadá jako čerstvá, a která zase naopak jako od včerejška, a která se lépe smývá atd.

A na konec jsem si nechala přítelkyni z nejmi-lejších, dámu, která tomu všemu velí, dámu ne již mladinkou, leč krásnou a okouzlující, zkrátka Blanku. Její poslední práci teprve uvidíme, protože si přidělila nelehký úkol: ovlasatit, uče-sat a upravit herce a herečky v Nebezpečných vztazích. Nevím, nakolik bude tato inscenace dobově věrná, neznám kostýmy, nevím vlastně o realizaci tohoto díla nic bližšího, ale viděla jsem připravené vlásenky, které Blanka sama

Jak krásně nás drbou… ve vlasech.

Vltavínkyreprízy

8.3.26.3.

Studio Beseda

Studio Beseda

19:00

19:00

„Ovšem pochopte, že mě živí sledovanost. Diváci si pustili televizi – nešli do divadla nebo jinam, ne - rozhodli se, že chtějí vidět show, která jim ukáže je samotné tak, jak se cítí zevnitř! Jedeme!“

Magdalena Frydrych Gregorová

24.

POT LESK&


DOPORUČUJEME!

26.

POT LESK&


Fotoreportáž Premiéra Noci oživlých mrtvol se konala ve Studiu Beseda Klicperova divadla 20. února 2010. Fotil Tomáš Zeman, popisky připravila Jana Slouková.

… z premiéry Noci oživlých mrtvol!

Večer začal dle pokynů uvaděčky Žanety vcelku poklidně

Vojta Dvořák ukázal, že na DAMU se neučil jízdu na koni zbytečně

Zkrocená hora ala Jakub Tvrdík Členové Klicperova divadla nezapomněli ani na naše nejmenší

FOTOREPORTÁŽ

Zdeněk Bůca Petrák ukázal, jaký potenciál mají naši jevištní technikáři

Lenka Loubalová se se svými kolegy zrovna nepárala…

Někteří herci ze sebe chrlili kromě replik i něco navíc

Lubor Novotný a jeho nenapodobitelné psí voči

Neboj, maličká, já tě v tom nenechám!

Je libo t(T)hriller?

Pavlína Croft Štorková

Ano, všichni na jevišti doslova potili krev

28.

POT LESK&


FOTOREPORTÁŽ

Kolář a Jackson. Najdete deset rozdílů?

…pyšný otec Filip plánuje navíc v insce-naci své občasné hostování

T. G. Masaryk, David Drábek a Barbora Škrlová

Darek Král se konečně cítí správně oceněn za svou scénickou hudbu

Vladimír Just přežil řádění zom-bíků ve zdraví a s úsměvem

Nechybělo ani pořádné zombie dítě Šimon Richtermoc…

Pan ředitel byl rád, že se z jeho dramaturgyně nestalo avizované ultrafeministické zombie

David Drábek – režisér, autor a šéf – spokojený a pyšný

30.

POT LESK&


FOTOREPORTÁŽ

32.

POT LESK&


Lenka Všetečková

Lenka Všetečková

„Lenka se vrátila, kruh se uzavírá.“I v běhu všedního divadelního dne se najde chvilka, abychom si s Lenkou řekly, co je nového. Lenka patří k těm šťastným lidem, kteří na své okolí nepřenášejí vlastní špatnou náladu či jiné rozmary. Je ochotná, usměvavá, společenská a nikdy neodmítne pomoct či poradit. Ideální vlastnosti pro práci na sekretariátě, nemyslíte?

Kolikátou sezonu pracuješ v Klicpe-rově divadle? Třetí... Nově jsi k práci na sekretariátu zís-kala pracovní závazek coby inspek-torka hlediště. Co Tě na tvé práci nej-víc baví? A vypozorovala jsi, jací jsou nejčastěji naši diváci? Je to zatím krátká doba, tak o tom nechci mluvit, jedno je však jisté, je to velmi náročné na čas, hlavně večery, občas i víkendy, a proto kdyby mě to nebavilo a neměla jsem divadlo ráda, asi by to nešlo... Ptáš se na diváky, jsou různí, samozřejmě, ale je pří-jemné, když potkám někoho, koho jsem dlouho neviděla a potkám ho právě tady. To se mi teď stává celkem často. Nedávno, když jsem byla na dopoledním představení, obje-vil se mezi diváky „pan učitel se svou třídou“ - můj kamarád z mládí a když jsem ho oslo-vila jménem a ze zdvořilosti vykala, překva-pil mě odpovědí: „ale my jsme si přece na tom večírku o Silvestru tykali“… Jaká představení se Tobě osobně nej-víc líbí? (Nedávno ses zmínila, že se už nemůžeš dočkat Nebezpečných vztahů - dokážeš říct, proč, v čem Tě téma láká?) Záleží na náladě... komedií není nikdy dost, hlavně těch ze života... v Dámské

šatně jsem se poznávala snad ve všech posta-vách... Nebezpečné známosti a Valmont jsou filmy, které jsem viděla několikrát... nedokážu říct, který se mi líbil víc. Snad i proto se těším příští týden na premiéru... A taky mám ráda příběhy, které nekončí happyendem. Anebo když mají otevřený konec a já si pak o tom můžu přemýšlet a vymýšlet nemožné věci... Co Ty osobně nejvíc oceňuješ na práci herce, herečky? Umíš si představit, že bys každý večer vycházela před diváky? Asi jejich úžasnou paměť, což jim občas hodně závidím. Představa vystoupení před diváky mě v mládí neděsila vůbec, naopak, neměla jsem s tím nikdy problémy, ale teď už je to jinak... Teď už nechávám to před-vádění se na svých dvou vnučkách a musím říct, že jim to jde moc dobře. Než jsi nastoupila do Klicperova divadla, byla jsi už nějak „dotčená“ divadlem? Narážíš na mé divadelní začátky? To už je moc dávno… Tenkrát jsem v našem divadle statovala asi ve třech hrách – v Mamzelle Nitouche, v Krásné Heleně a v jednom muzikálu… už si přesně nevzpomínám, jak se jmenoval. Už vím, to byl Cyrano z před-městí… vidíš, ta paměť! Bylo mi tehdy asi sedmnáct a fakt mě to dost bavilo. Poznala jsem tenkrát některé své současné kolegy

– kamarády a když jsem se tu po asi 30 letech objevila, přivítal mě Had slovy: „Kruh se uzavírá, Lenka se vrátila“. Vtipnej to on byl vždycky a zůstalo mu to... Co je Tvá největší vášeň? Moc ráda nakupuji kytky a parfémy. Vůně mám ráda všeobecně. Strávím v květinářství v sobotu i celé dopoledne... vybírám, přebírám, radím se a vylaďuju květináčky do barvy... už mám i své pěstitelské úspěchy... Mou další velkou láskou je Francie, už ani nevím, kdy to začalo… Asi to byl můj sen vždycky, takže když se otevřely hranice, sbalila jsem své dcery a už jsme tam byly – v Provence. A pak už jsem se té závislosti nezbavila. Poznala jsem Normandii, Bretaň, Alsasko… Jezdím autem a vždycky podle vlastního itineráře, najela jsem spoustu kilometrů,

někdy se divím, jak moc jsem odvážná. Nesmím zapomenout na Paříž! Tam už mám „svůj hotýlek“ a dobrým kamarádům tam průběžně dělám průvodkyni. Vím o moc krásných neprofláknutých místech. Paříž je úžasná… mimochodem, jedu tam za měsíc… asi se tam sejdeme, že?

Dáme si sklenku vína v latinské čtvrti… To rozhodně. Jo a taky ráda čtu knihy o Francii od Jana Šmída. A jsem velmi pozor-ný čtenář, protože když jsem se s ním v Pa-říži v jeho oblíbené restauraci Metro sešla, užasl nad mou důsledností. Asi jsem ho pře-kvapila, ale to už je zase jiný příběh… Ne-říkala jsem ti, že o Paříži a o Francii můžu mluvit hodiny a jsem k nezastavení?


ZE ZÁKULISÍ

POT&LESK Klicperova divadlaelektronický měsíčníkčíslo 3 / 2010

Další číslo vyjde 1. dubna na webových stránkách Klicperova divadla. Chcete si přečíst některé starší číslo POT&LESKu? Není nic snazšího! Navštivte nás na webových stránkách:www.klicperovodivadlo.cz

Za redakci POT&LESKu: Magdalena Frydrych Gregorová, Jana Slouková, Jan Gregor.

3 / 2010č.

http://www.klicperovodivadlo.cz

Date post:	01-Apr-2016
Category:	Documents
Upload:	klicperovo-divadlo
View:	237 times
Download:	0 times

Pot&Lesk - březen 2010

Documents