PRESKRIPCE PROGRAMU POHYBOV AKTIVITY(obezita, DM, kardiovaskulrn onemocnn) Fyzioterapie 2009

Total U.S. Health Care Expenditures (Panel A) and Percentage of Insured Americans Who Were Covered by Employment-Based Health Insurance (Panel B), 19972007.

Vzestup o 130 %Neeiteln!

58 %

2030Nklady na rovni 30 % HDPMonosti sociln sttn politiky (zejmna dchodov zabezpeen a kolstv) se bl nule Sta pro 58 % obyvatelstvaCo zbvajcch 42 % (vetn skupin s nejvtmi nroky dti a sta)

Prmrn stka na diagnostiku a len jednoho pacientaVzhledem k technologickmu pokroku stle zvyuje (i pi perfektn organizovanm zdravotnictv)?Nov a finann nronj diagnostick prostedky a lebn postupyefektivnj ne ty star

Zachrauj zdrav nebo i ivot daleko vtmu potu lidP

Celkov nklady na zdravotn pi CN souin nklad spojench slenm jednoho pacienta P a potu pacient n CN = P . n

n = stejn nebo bude stoupat P = stoupCN = vzestup POLITICKY A SOCILN NEEITELN

CN = P . n

Jedin een !

n bude klesat minimln tak rychle, jak bude stoupat P

Vsledky diagnostiky a len stle lep Zlepen perspektivy nemocnch lid CN = P . n

Me klesat poet pacient,kdy mnostv lid na zemkouli se stle zvyuje? AnoAbsolutn a zejmna relativn poet nemocnch lid me vrazn klesat

Nezbytn, aby lid svm ivotnm stylem vzniku onemocnn preventivn brnili

IVOTN STYL ZBIOLOGICKHO HLEDISKA komplexn reakce lovka na irok psoben prostedprojevuje se ve vech oblastech jeho existence

Jestlie ivotn styl neodpovd biologickm dispozicm lovka

pokozen jeho organismu

IVOTN STYL Biologick dispozice jsou podmnny geneticky Mimo jin vyjdeny schopnost dlouhodob odolvatsilnmu psychickmu a fyzickmu stresuMra odolnosti organismu je tedy urena pomremmezi genetickou predispozic a ivotnm stylem+

Od vzniku Homo sapiens sapiens (minimln 50 tisc let) se lovk z biologickho hlediska prakticky nezmnil.

Od vzniku Homo sapiens sapiens (minimln 50 tisc let) se lovk z biologickho hlediska prakticky nezmnil. Struktura a funkce jeho dcch a vkonnch systm odpovd potebmlovce a ..

Od vzniku Homo sapiens sapiens (minimln 50 tisc let) se lovk z biologickho hlediska prakticky nezmnil. Struktura a funkce jeho dcch a vkonnch systm odpovd potebmlovce a sbraesbrae

Pirozen (habituln) PA mla stedn intenzitu a trvala pravideln nkolik hodin denn

lovk je biologicky (morfologicky i funkn) adaptovn na uveden zpsob ivota, i kdy v souasn dob ije ve zcela jinchpodmnkch v urbanizovan a vysoce technologick spolenosti.

HYPOKINEZESEDAVZAMSTNN

HYPOKINEZE

HYPOKINEZE

PSYCHICK STRESPOPLACHOV REAKCEVyplaven katecholamina kortizoluPprava organismuna boj nebo tk

Pprava organismuna boj nebo tkJestlie nebojuje neboneutk (hypokineze)petrvv aktivace sympatiku a osy HHN sekrece katecholamin a kortizolu sekrece ADH a prolaktinu

se vemi dsledky

Disproporce mezi genetickypodmnnmi regulanmi monostmi lidskho organismu a pevaujcm ivotnm stylem

zdravotn poruchy

onemocnn

hromadn neinfekn onemocnncivilizan onemocnn

OPTIMALIZACE IVOTNHO STYLUNedostatek pohybu

Optimalizace pohybovho reimuHNIprevence i terapie HNI ICHS a dal onemocnn s atheroskletotickou etiologi Hypertenze Diabetes mellitus Obezita Nkter ndorov onemocnn atd.

ATPcAMPIRSkinzyProtein-kinza BTransport glukzydo bukyAtypickprotein-kinza Cbunn membrnac

ATPcAMPTransport glukzydo bukypi svalov kontrakcikinzaSvalov kontrakceVezikul obsahujc GLUT4odpovdajc na ztc

Svalov kontrakceVezikul obsahujc GLUT4odpovdajc na ztVezikul obsahujc GLUT4odpovdajc na inzulnc

ATPcAMPIRSkinzyProtein-kinza BTransport glukzydo bukyAtypickprotein-kinza Cbunn membrnac

OPTIMLN POHYBOV AKTIVITARedukce zaten insulinovch receptorLep aktivace adenyltcyklzyLep podmnky pro autofosforylaci IRS proteinSnadnj a efektivnj penos informace k vesikulrnm substancm GLUT4Men nroky na tvorbu GLU4Uvolnn obsazench insulinovch receptor

Svalov kontrakce

Vezikul obsahujc GLUT4odpovdajc na zt

Vezikul obsahujc GLUT4odpovdajc na inzuln

c

Svalov kontrakceVezikul obsahujc GLUT4odpovdajc na ztVezikul obsahujc GLUT4odpovdajc na inzulnc

OPTIMLN POHYBOV AKTIVITARedukce zaten insulinovch receptorLep aktivace adenyltcyklzyLep podmnky pro autofosforylaci IRS proteinSnadnj a efektivnj penos informace k vesikulrnm substancm GLUT4Men nroky na tvorbu GLU4Uvolnn obsazench insulinovch receptor Snen nrok na tvorbu insulinuZven innosti insulinov smsi (protrahovan zrn insulinu sn mnostv proinsulinu ve smsi)Redukce hyperinsulinemie

OPTIMLN POHYBOV AKTIVITARedukce hyperinsulinemie Zven aktivitylipoproteinov lipasy

Redukcehypertriglyceridemie

Zven produkce HDL2

Snen produkce vysokodensitnch malchstic VLDL a LDLRedukce zven zptn resorpce Na

Redukce zven hladinyarterilnho adrenalinu

Snen produkce like-insulin GF

Mrn redukce hypertense

Redukce zven hladinyplazmatickho fibrinogenu a koagulanho faktoru VIIC

Zlepen fibrinolytick kapacity (zven aktivace plasminogenu)

prava poruenchhemostatickch mechanism

OPTIMLN POHYBOV AKTIVITA?Zven sensitivityperifernch bunk na insulinZven tlesnzdatnosti

Optimln redukcetlesn hmotnosti

pravadyslipoprteinemie

Redukcezvenhokrevnho tlaku60 80 % VO2 max35 85 % VO2 maxIntenzita zaten

VO2 maxml/(kg.min)VO2/kg max (ml/min) 36,0 7,1 ml/(kg.min) 10 METs 29,0 5,4 ml/(kg.min) 8 METsMET

3,5 ml/(kg.min)Mnostv energie vydan v klidu (ne za bazlnch podmnek) vyjden ve VO2 (ml/(kg.min))METsKolikrt me maximlnzvit svou klidovouenergetickou spotebu

vk (roky)muieny20 - 29VO2 (ml/kg.min)43,0 7,236,0 6,9MET121030 - 39VO2 (ml/kg.min)42,0 7,034,0 6,2MET121040 - 49VO2 (ml/kg.min)40,0 7,232,0 6,2MET11950 - 59VO2 (ml/kg.min)36,0 7,129,0 5,4MET10860 - 69VO2 (ml/kg.min)33,0 7,327,0 4,7MET9870 - 79VO2 (ml/kg.min)29,0 7,327,0 5,8MET88

% MTR = % VO2 max(60 85 %)60 %85 %60 %85 %VO2 max (%)MTR (%).

% MTR = % VO2 maxMTR = SFmax SFkMTR (%) = (SFPA SFk)/ (SFmax SFk).100SFkSFmaxSFPASFPA SFk /SFmax SFk%..

Odhad optimlnho zaten cirkulace?ZC (%) = 60 + (VO2/kg max/3,5)ZC (%) = 60 + (36 / 3,5) = 60 + 10,3 = 70,3SFc = (ZC . MTR)/100 + SFklid MTR = 220 vk - SFklid = 220 50 60 == 110/minSFc = (70,3 . 110)/100 + 60 = 77 + 60 == 137/min

vk (roky)muieny50 - 59VO2 (ml/kg.min)36,0 7,129,0 5,4MET108

Odhad optimlnho zaten cirkulace?ZC (%) = 60 + (VO2/kg max/3,5)ZC (%) = 60 + (29 / 3,5) = 60 + 8,3 = 68,3SFc = (ZC . MTR)/100 + SFklid MTR = 220 vk - SFklid = 220 50 60 == 110/minSFc = (68,3 . 110)/100 + 60 = 75 + 60 == 135/min

vk (roky)muieny50 - 59VO2 (ml/kg.min)36,0 7,129,0 5,4MET108

Mal vliv aerobn kapacityMu SFc = 137/min ena SFc = 135/min

Rozhodujc vliv MTR a SFklid

Odhad SFmax = 220 vk chyba a 30/min!!

(Podl ddinosti na velkm rozptylu hodnot SF maxasi 50 %!)

Mal vliv aerobn kapacityMu SFc = 137/min ena SFc = 135/min

Rozhodujc vliv MTR a SFklid

Odhad SFmax = 220 vk chyba a 30/min!!

(Podl ddinosti na velkm rozptylu hodnot SF maxasi 50 %!)

Neodhadovat, ale mit SF max i SFklid!

Spektrln analza variability srden frekvenceStejn kalendn vk (21 let)Rozdln funkn vk ANS (12 let vlevo, 59 let vpravo rozdl 47 let)SF max = 184/min SFklid = 52/min MTR = 132/minSF max = 203/min SFklid = 73/min MTR = 130/min

Doporuen psmo optimln SF(tsn pod anaerobnm prahem)

a) U pacient a osob s delm obdobm hypokineze: (SFc 10) a SFc nap. SFc 135/min, doporuen psmo 125 135/min b) U osob s optimlnm pohybovm reimem: SFc 5/minnap. SFc 135/min, doporuen psmo 130 140/min SFc

INTERNETINTERNETMit SF max i SFklidNEPOUVAT OBECN DOPORUEN!

Men SF pomoc srdench monitor

Men SF palpac pi pohybov aktivit je nemonNen mon nepetrit zptn zen rychlosti pohybupodle okamit intenzity zaten

Pli vysok SF zpomalen rychlosti pohybuPli nzk SF zrychlen rychlosti pohybu

Tuto monost poskytuje prbn monitorovn SF mnnm rychlosti pohybu udrovat SF na optimln rovni

tm vrazn zvme efektivitu cvienMen srden frekvence

Men SF pomoc srdench monitor

Podle SF na monitorurychlost pohybu zvit nebo snit

Ped cvienm nastavme na monitoru optimln TFc (nap. 130 140 tep/min)

Hodnoty mimo nastaven psmo jsou provzeny bliknm displeje monitoru a akustickmi signly

SF pod doln hranici nastavenho psma - pohyb mrn zrychlitSF nad horn hranici psma pohyb mrn zpomalitMen srden frekvence

Cyklick sportovn aktivityDoporuen psmo SFZvukov a optick signlZvukov a optick signlZpomalen!Zrychlen

Men tepov frekvenceMen SF pomoc srdench monitorSoust monitor SF je obvykle ps(jednodue upneme na hrudnk)vpsu jsou elektrody, snmajc elektrick srden potencilvyslaka, pomoc kter se registrovan signl pen na monitor

Monitor nejastji umstn na pedlokt jako nramkov hodinky

Men SF pomoc srdench monitor

Monitorovn SF je vsouasn dob jedin zpsob, kterm meme optimalizovat intenzitu zaten pi cvien

Typ tchto pstroj je na trhu mnoho pro kadho lovka se hod jin funkce a monosti vyuit Men tepov frekvence

Odhad intenzity zaten podle vnmanho silOhodnocen vnmanho sil RPE = rating of perceived exertion jednoduch metoda posouzen intenzity zaten pi cvien. vdsk fyziolog Gunnar Borg = Borgv systm RPE Pocit, kterm lovk hodnot vlastn sil vynaloen pi cvienBorgv systm zaloen na oteven kle od 6 bod (sil vynaloen vklidu)do 20 bod (extrmn sil)

Borgv systm pro hodnocen vynaloenho sil Jestlie nap. budeme mt pi cvien pocit, e bylo ponkud namhav,piadme mu 13 a 14 bod

Jestlie jsme po nm velmi unaven,pat mezi velmi tk a hodnotme ho 17 a 18 body

Bodov hodnocenvnmanho sil (RPE)Slovn popis RPE67Velmi, velmi lehk89Velmi lehk1011Docela lehk1213Ponkud tk1415Tk1617Velmi tk1819Velmi, velmi tk20

RPEObecn plat, e RPE 12 a 13 bod odpovd intenzit zaten 65 % a 80 % TFmaxco je 40 a 65 % maximln tepov rezervy RPE 12 a 13 bod odpovd trninkov zn zatenk pi aerobnm cvien

Pi cvien pro zdrav by nemlo RPE pesahovat 15 bodzna 16 a 20 bod je vyuvna pi trninku a zvodn sportovc

Hodnocen intenzity zaten na zklad RPE vyaduje dlouhodobou zkuenost pro osoby, kter se pohybov aktivit nevnuj pravideln, jako jedin kriterium intenzity zaten nevyhovuje nevyhovuje Neodpovd aktivit ANS!!!

PSMO OPTIMLN INTENZITY ZATENRiziko nhl intern phodyRiziko zrannRiziko petenRiziko petrnovn (?)Velk navaPina nzk adherencePina nzk adherenceRedukce pozitivnch ink na zdrav

Z hlediska komplexn indikace neinn(subjektivn i objektivn znmky zlepen psychickho a fyzickho zdrav)

POPULACEOchota zmnit sedav ivotn styl50 % Krtkodobadherence25 %Dlouhodob adherence10 12 %

Dlouhodob adherence10 12 %Problm: Ekonomick zabezpeen projektu s efektivitou kolem 10 %?Problm: Ekonomick zabezpeen projektu se ztrtami kolem 90 %?

F.I.T.FrekvenceIntenzitaTrvnMinimln 30 a 45 minutRozhodujc objem (trvn x intenzita)Proto zdatnj (trnujc intenzivnji)mohou efektivn trnovat krat dobu (30 minut)

Lep kontinuln ne peruovan pohybov aktivita

???

Vyuit tlesnho tuku jako pmho energetickho substrtu!

Trvn 30 45 minut

1015203045607590120180240Trvn vyerpvajc zte

Graf1

946

8812

8218

7327

6337

5545

4951

4456

3763

2773

2179

Anaerobn kryt (%)

Aerobn kryt (%)

Odhad podlu anaerobn a aerobn energie bhem maximln zte. Gastin PB. Energy system interaction and relative contribution during maximal exercise. Sports Med 2001; 31 (10): 725-741.

List1

Trvn vyerpvajcAnaerobn krytAerobn kryt

zte (s)(%)(%)

10946

158812

208218

307327

456337

605545

754951

904456

1203763

1802773

2402179

List2

List3

100150200250300500100806040200Pspvek k celkovmu energetickmu vdeji (%)Trvn prce (s)glykolysaaerobn fosforylaceATP-CPGastin PB. Energy system interaction and relative contribution during maximal exercise. Sports Med 2001; 31 (10): 725-741Podl jednotlivch energetickch systm na hrazen celkovho energetickho vdeje pi rznm trvn maximln zte. Podly glykolysy a systmu ATP-CP na resyntze ATP po 4 minutch maximln prce in jen asi 20 %

AEROBN FOSFORYLACESACHARIDYLIPIDY

Prodluovn pohybov aktivity zvyuje podl energie zskan lipolzou (Pi stejnm objemu a intenzit zte se vyuvaj mastn kyseliny vc pi kontinuln ne intervalov PA)Se zvyujc se intenzitou zaten kles podl energie zskan lipolzouVoln mastn kyseliny uvolnn v prbhu pohybov aktivity (adrenalin, kortizol, glukagon, rstov hormon) slou mimo jin i k doplnn zsobnch sacharid

Lipolzazahrnuje 3 hydrolytick reakce (vzniknou 3 MK + glycerol), z nich kad je katalyzovan

hormon senzitivn lipzoulipoproteinovou lipzou

MK bu vstupuj do cytoplazmy bunk

pomoc transportru FABPnebo prostou difz nap bunnou membrnouMK + ATP + CoA Acyl-CoA + AMP + Piacyl CoA syntetzaMg2+

acyl-CoAacyl-CoA CoA CoAKarnitinKarnitinacylkarnitinacylkarnitinCytoplazmaVnitn membrnaMatrixIIIAcyl karnitintranslokza

Acyl-CoA (C = n)FAD+FADH2NAD+NADH + H+Acyl-CoA (C = n-2)Acetyl-CoAC = 2dehydrogenaceAcyl-CoA (C = n - 2)

Pyruvt (3C)CO2NAD+NADH + H+Acetyl-CoA (2C)Oxalacett (4C)Citrt (6C)Izocitrt (6C)Alfa-ketoglutart (5C)Sukcinyl-CoA (4C)Sukcint (4C)Fumart (4C)Malt (4C)CO2NAD+NADH + H+NADH + H+NAD+CO2GTPGDPPFADH2FADNAD+NADH + H+Acyl-CoA

8,5 n - 7 ATPn = poet atom Cnap. beta-oxidac molekuly linoleov nebo linolenov kyseliny(18 atom C)zskme energii 146 ATPAerobn fosforylac molekuly glukzy zskme38 molekul ATP(18 C MK o 284 % vce energie ne glukosa)Energetick zisk z beta-oxidace MK

1. U obznch je oxidativn kapacita kosternch sval pro MK je redukovan2. Zven dispozice obznch k akumulaci lipid v kosternch svalech Zvr 1:Zvr 2:

Hyperinzulinmie + inzulnov rezistence

Centrln obezita Dyslipo proteinmie MrnhypertenzeZvensrlivostkrve

ZvenaktivitasympatikuZvenhladina adrenalinu v krviZvenmnostvtukovchdepozitv kosternchsvalechKELLEY, D.E., GOODPASTER, B.H. Skeletal muscle triglyceride. An aspect of regional adiposity and insulin resistance. Diabetes Care. 2001, vol. 24, no. 5, p. 933-941.

GOODPASTER, B.H., THAETE, F.L., SIMONEAU, J.A., KELLEY, D.E. Subcutaneous abdominal fat and thigh muscle composition predict insulin sensitivity independently of visceral fat. Diabetes. 1997, vol. 46, no. 10, p. 1579-1585.PAN, D.A., LILLIOJA, S., KRIKETOS, A.D., MILLER, M.R., BAUR, L.A., BOGARDUS, C., JENKINS, A.B., STORLIEN, L.H. Skeletal muscle triglyceride levels are inversely related to insulin action. Diabetes. 1997, vol. 46, no. 6, p. 983-988.Obsah tuku ve svalech, zjiovan pomoc potaov tomografie DEXA nebo svalov biopsie m u obznch osob nejvt, na viscerlnm tuku nezvislou, prediktivn hodnotu pro inzulnovou rezistenci

JOHNSON, N.A., STANNARD, S.R., THOMPSON, M.W. Muscle triglyceride and glycogen in endurance exercise: implications for performance. Sports Med. 2004, vol. 34, no. 3, p. 151-164.Intracelulrn tuky - vznamn svalov energetick substrt - vyuvn pi prolongovanm zatentvorba zsobnch lipid relativn rychl ukldn lipid za podmnek snenho pjmu sacharid dominantnU vborn vytrvalostn trnovanch osob

JOHNSON, N.A., STANNARD, S.R., THOMPSON, M.W. Muscle triglyceride and glycogen in endurance exercise: implications for performance. Sports Med. 2004, vol. 34, no. 3, p. 151-164.Intracelulrn tuky - vznamn svalov energetick substrt - vyuvn pi prolongovanm zatenIntramyocelulrn lipidy stejn dostupn energetick substrt jako glykogenDobe vytrvalostn trnovan sportovci snadno vyuvaj

Pi vytrvalostnm trninku zven ptomnost triglycerid ve svalech nem negativn vliv na innost inzulnuPi nedostatku pohybu je zven ptomnost triglycerid ve svalech pinou inzulnov rezistence!!!

Zdrav thl osoby kostern svaly metabolicky flexibiln BRUN, J.F., VARLET-MARIE, E., CASSAN, D., MANETTA, J., MERCIER, J. Blood fluidity is related to the ability to oxidize lipids at exercise. Clin. Hemorheol. Microcirc. 2004, vol. 30, no. 3-4, p. 339-343.Obzn osoby nebo diabetici 2. typu kostern svaly metabolicky neflexibiln pi intenzivn zti v dsledku zven oxidace lipid snen oxidace glykogenupi vytrvalostn prci dominantn vyuit tuk pi intenzivn zti dominantn vyuit glykogenupi vytrvalostn prci vyuit tuk kles

BRUN, J.F., VARLET-MARIE, E., CASSAN, D., MANETTA, J., MERCIER, J. Blood fluidity is related to the ability to oxidize lipids at exercise. Clin. Hemorheol. Microcirc. 2004, vol. 30, no. 3-4, p. 339-343.Obzn osoby nebo diabetici 2. typu kostern svaly metabolicky neflexibiln pi intenzivn zti v dsledku zven oxidace lipid snen oxidace glykogenupi vytrvalostn prci vyuit tuk kles KLES CELKOV VYTRVALOSTN KAPACITAKLES MAXIMLN AEROBN KAPACITA

BERGGREN, J.R., HULVER, M.W., DOHM, G.L., HOUMARD, J.A. Weight loss and exercise: implications for muscle lipid metabolism and insulin action. Med. Sci. Sports Exerc. 2004, vol. 36, no. 7, p. 1191-1195.GOODPASTER, B.H., THAETE, F.L., SIMONEAU, J.A., KELLEY, D.E. Subcutaneous abdominal fat and thigh muscle composition predict insulin sensitivity independently of visceral fat. Diabetes. 1997, vol. 46, no. 10, p. 1579-1585.Snen hyperinzulinmiePravideln pohybov aktivita

Zven oxidace MKZven innost inzulnu vkosternm svalstvuDRISCOLL, S.D., MEININGER, G.E., LJUNGQUIST, K., HADIGAN, C., TORRIANI, M., KLIBANSKI, A., FRONTERA, W.R., GRINSPOON, S. Differential effects of metformin and exercise on muscle adiposity and metabolic indices in human immunodeficiency virus-infected patients. J. Clin. Endocrinol. Metab. 2004, vol. 89, no. 5, p. 2171-2178.

Redukce hmotnosti zaloen na racionln diet a pravidelnm cvienvrazn sniuje riziko, kter je spojeno se zvenm mnostvm intramuskulrnch lipid u obznch osob

Trvn trninkov jednotkyMinimln 30 a 45 minutBeta-oxidace MK

Acyl-CoA (C = n)

FAD+

FADH2

NAD+

NADH + H+

Acyl-CoA (C = n-2)

Acetyl-CoAC = 2

dehydrogenace

Acyl-CoA (C = n - 2)

Pyruvt (3C)

CO2

NAD+

NADH + H+

Acetyl-CoA (2C)

Oxalacett (4C)

Citrt (6C)

Izocitrt (6C)

Alfa-ketoglutart (5C)

Sukcinyl-CoA (4C)

Sukcint (4C)

Fumart (4C)

Malt (4C)

CO2

NAD+

NADH + H+

NADH + H+

NAD+

CO2

GTP

GDP

P

FADH2

FAD

NAD+

NADH + H+

Acyl-CoA

F.I.T.FrekvenceIntenzitaTrvnPi optimln IZ (60 80 % MTR)a optimlnm trvn trninku (30 45 minut)minimln 3 a 4krt tdn,lpe obden!

Negativn inky PA (perifern a centrln nava, aktivace osy HHN, bytek energetickch substrt, poruen vegetativn rovnovha, atd.)Pozitivn inky PA (zven aktivita klovch enzym glykolzy i aerobn fosforylace, zven aktivita antioxidativnho enzymatickho systmu, superkompenzace, zven senzitivita svalovch vlken na insulin, atd. )as24 hod48 hodEfekty PAOPTIMLN TIMING

PASUPERKOMPENZACESUPERKOMPENZACEEnergetick dispozice svalovho vlknaasStav superkompenzace optimln zatek dal PA

PASUPERKOMPENZACESUPERKOMPENZACEEnergetick dispozice svalovho vlknaasStav superkompenzace optimln zatek dal PAm intenzivnj a del je pohybov aktivita, tm pozdji dochz k superkompenzaci a je tm vt a del

PASUPERKOMPENZACESUPERKOMPENZACEEnergetick dispozice svalovho vlknaasStav superkompenzace optimln zatek dal PAm intenzivnj a del je pohybov aktivita, tm snadnj je asovn nsledujcch trninkALE

ZDRAVOTN EFEKTY POHYBOV AKTIVITYINTENZITA ZATENneefektivn0 %100 %OPTIMUMneefektivnnegativn vliv

85 %75 %50 %65 %Zdrav pokozujc PAMlo inn nebo neinn PAinn PAinn PAMaximln inn PANejefektivnj PA 65 75 % MTR

85 %75 %50 %65 %Zdrav pokozujc PAMlo inn nebo neinn PAinn PAinn PAMaximln inn PAinn PA 50 85 % MTRNormln populace

85 %75 %50 %65 %Mlo inn nebo neinn PAinn PAMaximln inn PAinn PA 65 100 % MTRVytrvalostn trnovan populaceinn PAZdrav pokozujc PAinn PAZdrav pokozujc PAinn PAZC (%) = 60 + (VO2/kg max/3,5)inn PA

85 %75 %50 %65 %Zdrav pokozujc PAMlo inn nebo neinn PAinn PAinn PAinn PA 35 70 % MTRPacienti30 %inn PAMaximln inn PAinn PAZdrav pokozujc PAMaximln inn PA

PAEnergetick dispozice svalovho vlknaasStav superkompenzace optimln zatek dal PAPAPA?Zrychlen regenerace

URYCHLEN REGENERACE Zven aerobn kapacity

pyruvtlakttAcetyl-CoALDHPDH65 % VO2 max2 : 190 % VO2 max3 : 1Laktt je preferovanm energetickm substrtemKoenzymy a transportry monosacharid (MCT)

Pyruvt (3C)

CO2

NAD+

NADH + H+

Acetyl-CoA (2C)

Oxalacett (4C)

Citrt (6C)

Izocitrt (6C)

Alfa-ketoglutart (5C)

Sukcinyl-CoA (4C)

Sukcint (4C)

Fumart (4C)

Malt (4C)

CO2

NAD+

NADH + H+

NADH + H+

NAD+

CO2

GTP

GDP

P

FADH2

FAD

NAD+

NADH + H+

UTP

Glykogen

Pi

UDP

G 1-P

G-fosforylza

G 6-P

ADP

ATP

IZOMERACE

GL

hexokinza

F 6-P

F 1,6-P

Glyceraldehyd 3-P

IZOMERACE

PFK

ADP

ATP

Pi

fruktza-difosfatza

Glyceraldehyd 3-P

P-enol pyruvt

NAD

NADH

ATP

ADP

fosfoglycert kinza

Glyceraldehyd dehydrogenza

enolza

pyruvt

ADP

ATP

Pyruvt kinza

laktt

LDH

NADH

NAD

dtto

pyruvtlakttAcetyl-CoALDHPDHglukosas asem stoups asem klesglykogenglykoneogenesePi tlesn prciBhem mrn zte aerobn vyuit lakttu pevyuje vyuit glukosy Laktt se stv hlavnm aerobnm substrtem

Myokard vrazn vt oxidativn kapacitu ne kostern svalstvoVzestup lakttu vkrvi

Preference lakttu jako energetickho substrtu (oxidace a glykoneogeneze) LaLaLaLaLaLaLaLaLaGGGGGGGGG

Laktt poskytuje energii dvakrt:Mal pilepen 2 3 molekuly ATP (okamit)Vznamn energetick substrt 36 molekul ATP (v prbhu prce a zotaven)+glykolysaaerobn fosforylace

UTP

Glykogen

Pi

UDP

G 1-P

G-fosforylza

G 6-P

ADP

ATP

IZOMERACE

GL

hexokinza

F 6-P

F 1,6-P

Glyceraldehyd 3-P

IZOMERACE

PFK

ADP

ATP

Pi

fruktza-difosfatza

Glyceraldehyd 3-P

P-enol pyruvt

NAD

NADH

ATP

ADP

fosfoglycert kinza

Glyceraldehyd dehydrogenza

enolza

pyruvt

ADP

ATP

Pyruvt kinza

laktt

LDH

NADH

NAD

dtto

Pyruvt (3C)

CO2

NAD+

NADH + H+

Acetyl-CoA (2C)

Oxalacett (4C)

Citrt (6C)

Izocitrt (6C)

Alfa-ketoglutart (5C)

Sukcinyl-CoA (4C)

Sukcint (4C)

Fumart (4C)

Malt (4C)

CO2

NAD+

NADH + H+

NADH + H+

NAD+

CO2

GTP

GDP

P

FADH2

FAD

NAD+

NADH + H+

Krtkodob zeh = glykolysaNov smr = nov rychlost = aerobn zpracovn lakttu

La-H+Svalov bukaIntercelulrn tekutinaCvaLa-La-La-La-La-H+H+H+H+H+La-H+La-H+La-H+Pohyb H+ a La - vzvislosti na koncentranch gradientech

Pohyb H+ a La - vzvislosti na koncentranch gradientechLa-H+Svalov bukaIntercelulrn tekutinaCvaLa-La-La-La-La-H+H+H+H+H+La-H+La-H+La-H+

La-H+Svalov bukaIntercelulrn tekutinaCvaH+H+H+H+H+La-La-La-La-La-H+H+H+H+La-La-La-La-H+H+H+La-La-La-

Trnink zvyuje mnostv kapilr pipadajcch na jedno svalov vlkno Zvyuje svalov krevn prtok Zvyuje lakttov a protonov transport zkrve do sval Pomh udrovat pznivj extra- a intracelulrn lakttov a protonov gradient Podporuje oxidaci lakttu ve svalov tkni La-H+La-H+La-La-H+La-H+La-H+La-H+La-H+H+H+H+La-La-H+La-

ZSADN POSUN LAKTTOVHO PARADIGMATUJednoznan podpora teorii lakttovho mezibunnho lunkuLaktt jako produkt anoxie nebo dysoxie je spe vjimkou ne pravidlem

Laktt je anaerobn metabolit vpodmnkch anoxiehypoxick metabolit vpodmnkch dysoxieaerobn metabolit vpodmnkch adekvtnho zsoben kyslkem a utilizace glukosy nebo glykogenu jako energetickho substrtu Lakttov paradigmaVysok aerobn kapacita vyuije laktt vytvoen v blch svalovch vlknech jako aerobn energetick substrt v ervench svalovch vlknech jako zdroj glukoneogenese

URYCHLEN REGENERACE

URYCHLEN REGENERACE Zven aerobn kapacity Dietologick opaten Sloen sacharidy v obdob superkompenzanho vzestupu insulinu Vt podl dietnch sacharid v prbhu dne (70 %) Vt podl dietnch tuk veer (35 %) Vt frekvence lehkch jdel (zelenina, ovoce) Maximln 1 g/kg blkovininsulinmietrninksuperkompenzaceMsli tyinka

URYCHLEN REGENERACE Zven aerobn kapacity Dietologick opaten Sloen sacharidy v obdob superkompenzanho vzestupu insulinu Vt podl dietnch sacharid v prbhu dne (70 %) Vt podl dietnch tuk veer (35 %) Vt frekvence lehkch jdel (zelenina, ovoce) Maximln 1 g/kg blkovin Potravinov doplky pitn reim Na + K mrn hypotonick npoj antioxidanty (Se, Zn ped, vitaminy E, C a beta karoten po trninku) vtven aminokyseliny (leucin, isoleucin, valin) pouze u peten? Karnitin? Kreatin? atd. ??????????????? Fyzikln terapie (balneologick procedury mase, vodn procedury, atd.)

Dosaen uritho objemunezbytn podmnka zdravotnch inkKad tden pi pohybov aktivit spotebovat zpotku minimln 10 kcal/kg, optimln 25 kcal/kg

Systm zdravotnch bodOptimalizace objemu cvien a odhad zdravotnch ink pohybovch aktivit

Dosaen uritho objemunezbytn podmnka zdravotnch inkKad tden pi pohybov aktivit spotebovat zpotku minimln 10 kcal/kg, pozdji a 25 kcal/kgKad tden pi pohybov aktivit zskat zpotku minimln 50 ZB, pozdji optimln pi dobrm zdravotnm stavu a odpovdajc zdatnosti a 125 ZB

Chze v = 5 km/hodVO2/kg (ml) = (0,395 . v2) + 4,268 = (0,395 . 25) + 4,268 = 14,143VO2/kg (ml) / 40 = ZB14,143 ml / 40 = 0,3536 ZBJak dlouho chodit pro efekt 50 ZB?t (min) = 50 : ZB/min = 50 : 0,3536 = 141 min = 2 hod 21 minKadodenn 20 min, obden 40 min Jak dlouho chodit pro efekt 125 ZB?t (min) = 125 : ZB/min = 125 : 0,3536 = 354 min = 5 hod 54 minKadodenn 51 min, obden 101 min

Chze v = 6 km/hodVO2/kg (ml) = (0,395 . v2) + 4,268 = (0,395 . 36) + 4,268 = 18,488VO2/kg (ml) / 40 = ZB18, 488 : 40 = 0,4622 ZBJak dlouho chodit pro efekt 50 ZB?t (min) = 50 : ZB/min = 50 : 0,4622 = 108 min = 1 hod 48 minKadodenn 16 min, obden 31 min Jak dlouho chodit pro efekt 125 ZB?t (min) = 125 : ZB/min = 125 : 0,4622 = 270 min = 4 hod 30 minKadodenn 39 min, obden 77 min

Tdn 3,5krt 30 min = 105 min = 58,54 bodKad tden pi pohybov aktivit zskat zpotku minimln 50 ZB, pozdji optimln pi dobrm zdravotnm stavu a odpovdajc zdatnosti a 125 ZB Dosaen maximlnho efektu 125 : 0,5575 = 224 min denn 32 min ostr chze

Rychlost (km/hod)ZB/minRychlost (km/hod)ZB/minRychlost (km/hod)ZB/min2,00,15146,60,557511,21,00652,10,15586,70,570911,31,01592,20,16046,80,584611,41,02532,30,16516,90,598511,51,03472,40,17017,00,612911,61,04402,50,17537,10,622311,71,05342,60,18077,20,631611,81,06282,70,18627,30,641011,91,07222,80,19207,40,650412,01,08152,90,19807,50,659812,11,09093,00,20417,60,669112,21,10033,10,21057,70,678512,31,10963,20,21707,80,687912,41,11903,30,22387,90,697312,51,12843,40,23078,00,706612,61,13783,50,23798,10,716012,71,14713,60,24528,20,725412,81,15653,70,25288,30,734712,91,16593,80,26058,40,744113,01,17533,90,26858,50,753513,11,18464,00,27668,60,762913,21,19404,10,28498,70,772213,31,20344,20,29358,80,781613,41,21274,30,30228,90,791013,51,2221

AktivitaIntenzitaZB/minBh na lych (rychlost km/h)40,4860,6780,87101,07121,25141,44Bruslen (rychlost km/hod)180,35250,42280,81320,95361,33Hran golfu + noen golfovch hol-0,45Hran golfu + tlaen vozku-0,35Hran golfu + zen vozku-0,22Jzda na kajaku (rychlost km/h)12,50,6815,00,96Jzda na kole (rychlost km/h)10 0,4215 0,5220 0,6225 0,7430 0,86Plavn (rychlost km/hod) 2,00,382,50,603,00,783,51,014,01,19

Veslovn (rychlost km/hod)40,4880,90121,18161,44201,67Skkn pes vihadlo (poet skok/min)660,86840,921000,961201,001251,021301,031351,051451,06

AEROBN POHYBOV AKTIVITYVytrvalostn (silnin cyklistika, vytrvalostn bhy, bh na lych, ale i vtina movch her)Silov-vytrvalostn (veslovn)

AEROBN POHYBOV AKTIVITYVytrvalostn (silnin cyklistika, vytrvalostn bhy, bh na lych, ale i vtina movch her)Cyklick (chze, bh, plavn, chze nebo bh na lych, atd.)V prvn fzi programu pohybov aktivity

SEVERSK CHZE (NORDIC WALKING)Vynikajc aerobn vytrvalostn cyklick PA

Indikovan pro vechny vkov skupinySEVERSK CHZE (NORDIC WALKING)

Soust intenzivnho sportovnho trninku i rekrean PASEVERSK CHZE (NORDIC WALKING)

Pi malm zapojen hornch konetin zvyuje stabilitu chze, sniuje rizika pdu, sniuje vnman sil i spotebu kyslkuSEVERSK CHZE (NORDIC WALKING) Pi sprvnm technickm proveden odlehuje kloubm dolnch konetin zlepuje dren tla zvyuje zapojen horn sti zdovch sval, zadnch sval ramennho pletence, m. pectoralis major a extenzor a flexor pedlokt sniuje svalovou tenzi a vnmn bolesti voblasti krku a ramen zvyuje laterln mobilitu bedern, hrudn i krn ptee vyrovnv pozici pnve pi extenzi vkyelnm kloubu, kde se vodrazov fzi vraznji zapojuj jeho flexory i extenzory redukuje vertikln reakn sly a extenn hlov impulsn a oprn momenty vkolennm kloubu Pi intenzivnm zapojen hornch konetin vznamn zvyuje spotebu a efektivitu trninku kardiorespiranho systmu

SEVERSK CHZE (NORDIC WALKING)INDIKACE

Rehabilitace u ady onemocnn pohybovho systmu nebo porazovch stav. PA pacient, u kterch je intenzita cvien limitovna ortopedickmi problmy dolnch konetin Prevence a terapie kardiovaskulrnch a metabolickch onemocnn (naop. kardiln rehabilitace po IM), CHOPN, atd. Terapie obliterujc aterosklerosy tepen dolnch konetin Terapie Parkinsonovy choroby (zven produkce a obratu dopaminu) atd. atd. atd. atd

AEROBN POHYBOV AKTIVITYVytrvalostn (silnin cyklistika, vytrvalostn bhy, bh na lych, ale i vtina movch her)Cyklick (chze, bh, plavn, chze nebo bh na lych, atd.)Acyklick (mov hry)V prvn fzi programu pohybov aktivityV dalch fzch programu pohybov aktivity

ZB/minIntenzitaAktivitaLehkStednTkAerobik0,350,530,79Aqua aerobik0,350,530,79Badminton0,260,530,79Balet0,440,530,70Baseball0,260,350,44Basketbal0,530,700,96Fotbal0,440,610,96Hzen0,530,700,96Horolezectv0,610,700,88Jzda na kolekovch bruslch0,440,570,70Judo0,530,701,05Kanoistika0,260,350,53Karate0,440,701,05Krasobruslen0,350,530,88Kriket0,260,350,44Kruhov posilovac trnink0,260,440,61Lacrosse0,530,700,88Ledn hokej0,530,700,88Modern tance0,440,530,70Myslivost0,260,440,61Orientan bh0,700,881,05

P turistika0,260,530,70Plov plavn0,180,260,35Ploutvov plavn0,350,530,88Potpn0,350,440,53Pozemn hokej0,530,700,88Prostn0,260,440,70Rugby0,430,700,96Sjezd na lych0,350,530,70Skateboard0,440,570,70Softbal0,260,350,44Spoleensk tance0,260,350,44Sportovn gymnastika0,440,610,88Squash0,530,791,05Stoln tenis0,260,440,70Synchronizovan plavn0,350,530,70erm0,440,610,88koln tlesn vchova0,350,530,79norchlov plavn0,350,440,53Tenis0,350,530,88Veslovn0,610,881,14Vodn plo0,530,700,96Volejbal0,440,530,70Vystupovn po schodech0,350,610,96Zpas0,530,791,05

Kombinace rznch pohybovch aktivit pomoc ZBDruhsportuIntenzitazatenTenisChzerovinaStedndenn13 minminimumobden27 min34 min67 mindennobdenoptimumTrvn pohybov aktivity (min)6 km/hod15 min31 min39 min77 minBhrovina10 km/hod8 min16 min20 min40 minJzdana kole25 km/hod10 min19 min24 min48 min

inky PA z hlediska farmakoterapieU vtiny lk zvyuje odpovdajc PA efektivitu jejich psoben (obecn vliv na receptory)Tm umouje redukci dvky inn ltkyTm zmenuje vedlej inky lkuNap. antidiabetick terapie spojen s adekvtn pohybovou aktivitou Zvyuje efektivitu perorlnch antidiabetik i insulinu Umouje redukci dvkovn Tm zlepuje terapeutick efekty a inn brn vvoji komplikac (srden selhn, aterosklerosa,retinopatie, autonomn neuropatie, atd.)

ZKLAD PRESKRIPCE INNHO PROGRAMU POHYBOV AKTIVITY JE TOTON U ZDRAVCH I PACIENT

Mus vdy vychzet ze Zdravotnho stavu klinick nlez vsledky laboratornho vyeten Tlesn zdatnosti Pohlav Vku Cl atd.

Diabetes mellitusKontrola glykmie ped zatkem PA(riziko rann hyperglykmie v dsledku nebrzdn hepatln glykogeneze)Vedle aerobn PA i posilovac trnink(zejmna horn poloviny tla)Zvtenm mnostv zainteresovanch svalovch skupin se vrazn zvyuje efektivita cvien

Posilovac trnink (odporov trnink, resistance training)

Na rozdl od klasickho posilovnvrazn men odpor (zt)a vt poet opakovn

Body building:1 2krt v nkolika srich

Odporov trnink pro zdrav:8 15krt v nkolika srich

Zsady odporovho trninkuStanoven velkosti ztePout takovou zt, aby bylo mono cvik provst 8 15 krt.Nen-li pacient schopen provst cvik 8krt, sn se velikost odporu (zte)Je-li schopen pacient provst cvik vce ne 15krt, zv se velikost odporu (zte)Kruhov trninkPravideln stdn 6 10 cviebnch stroj (pomcek) (do kruhu)

Kruhov trnink

Zsady odporovho trninkuStanoven velkosti ztePout takovou zt, aby bylo mono cvik provst 8 10 krt.Nen-li pacient schopen provst cvik 8krt, sn se velikost odporu (zte)Je-li schopen pacient provst cvik vce ne 15krt, zv se velikost odporu (zte)Kruhov trninkPravideln stdn 6 10 cviebnch stroj (pomcek) (do kruhu)Zamen zejmna na svaly horn poloviny tla (trup a horn konetiny) - 70 a 80 % Zpotku 1 a 2 srie, pozdji 2 a 4 srie

Diabetes mellitusPOTTSOPOTTSOPOSTTSOPOSTTSOPOTTSOPOSTPSOODPOROV TRNINKAEROBN TRNINK

ObesitaKOMBINACE AEROBNHO TRNINKU A POSILOVNVRAZN ZVYUJE REDUKCI TLESNHO TUKU!!!Samostatn redukn dietaPvodn hmotnost 127 kg6 msc intervence:Ztrta hmotnosti 27 kg (21,26 %)Ztrta tlesn vody 11 kg (8,66 %)Ztrta beztukov hmoty 9 kg (7,09 %)Ztrta tuku 7 kg (5,51 %)Aerobn PA + dietaPvodn hmotnost 124 kg6 msc intervence:Ztrta hmotnosti 21 kg (16,94 %)Ztrta tlesn vody 2 kg (1,61 %)Ztrta beztukov hmoty 2 kg (1,61%)Ztrta tuku 17 kg (13,71 %)Kombinovan PA + dietaPvodn hmotnost 129 kg6 msc intervence:Ztrta hmotnosti 19 kg (14,73 %)Ztrta tlesn vody 0 kg (0,00 %)Zven beztukov hmoty 3 kg (2,33 %)Ztrta tuku 22 kg (17,05 %)

ObesitaKOMBINACE AEROBNHO TRNINKU A POSILOVNVRAZN ZVYUJE REDUKCI TLESNHO TUKU!!!Samostatn redukn dietaSniuje BM(bez monosti pravy na pvodn rove == jo-jo efekt)Aerobn PA + dietaUdruje BM(brn jo-jo efeku)Kombinovan PA + dietaUdruje BM(brn jo-jo efektu)

ICHSAkutn koronrn insuficience indikovan k pohybov aktivit (nap. prvn fze rehabilitace po akutn atace IM)Postupn se prodluujc (pechod z intervalovho na kontinuln trnink)Bohuel dosud nen doporuen sofistikovan intenzity zatenVagov prhPA v rozsahu zmn aktivity vagu a za podmnek konstantn aktivity sympatiku

Aktivita vagu pi stupujc se intenzit zatenVagov prh

ICHSAkutn koronrn insuficience indikovan k pohybov aktivit (nap. prvn fze rehabilitace po akutn atace IM)Postupn se prodluujc (pechod z intervalovho na kontinuln trnink)Bohuel dosud nen doporuen sofistikovan intenzity zatenVagov prhPomoc monitoru SFudrovn stabilnho zaten obhu(pekvapiv nzk hodnoty SFc)malkehknadje

ICHSChronick koronrn insuficience indikovan k pohybov aktivit (nap. stabilizovan AP)Stejn princip jako u zdravho lovka, ale

Za SF max dosadme SFpeak zjitnou na zklad SLENap. objektivn a subjektivn znmky ischmie v oblasti lev komory pi SF = 130/min (SFklid = 72/min) a pi VO2 = 21 ml/kg.min

ZC = 60 + (VO2 paek / 3,5) = 66 %SFc = (0,66 x MTR) + SFklid = = 0,66 x (130 72) + 72 = = 38 + 72 = 110/minDoporuen rozsah SF pi PA = 100 a 110/min

ICHSChronick koronrn insuficience indikovan k pohybov aktivit (nap. stabilizovan AP)Stejn princip jako u zdravho lovka, ale

Za SF max dosadme SFpeak zjitnou na zklad SLE

Podobn postupujeme u vech onemocnn, u kterch nememe identifikovat VO2 max (resp. SFmax): Pracujeme s VO2 peak (resp. SFpeak)

U vech onemocnn (vetn hypertenze) preference

kombinace vytrvalostnho aerobnho trninku a odporovho trninku

Kontraindikace odporovho trninku - vn poruchy obhu - nestabiln angina pectorisnelen hypertenzenekontrolovan porucha rytmusrden selhn, kter nebylo zhodnoceno a adekvtn oetenovrazn stenza chlopn i regurgitan chlopov onemocnn hypertrofick kardiomyopatie

Pozitivn zmna ivotnho stylu v souasn dob me zabrnit zhroucen zdravotn pe v budoucnosti.

Zmna pohybovho reimu ve smyslupravideln PA optimln intenzity, trvn a frekvenceje zkladn podmnkou toho,aby zmna ivotnho stylu byla innMinimln 30 a 45 minut pi intenzit 60 85 % MTR ob den

Vzestup o 130 %Neeiteln!

58 %

Pozitivn zmna ivotnho stylu v souasn dob me zabrnit zhroucen zdravotn pe v budoucnosti.

Zmna pohybovho reimu ve smyslupravideln PA optimln intenzity, trvn a frekvenceje zkladn podmnkou toho,aby zmna ivotnho stylu byla innPreskripce optimlnho programu PAje nezbytn nejen pro prevenci vtiny chronickch onemocnn, ale i pro jejich efektivn terapii.

Don't worry, be healthy and happy

*