Kè 20,� 5777 LEDEN 2017 ROÈNÍK 79

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

TEVET�VAT

Federace �O u� nìkolik let usiluje o záchranu synagogy v Budyni nad Ohøí. V leto�ním roce bymìlo dojít k jejímu odkoupení a zahájení celkové rekonstrukce této cenné �idovské památky.

Synagoga v Budyni, kresba A. Jandy, 1920.

OCENENIE PRE WETZLERA A VRBUSprávna rada Nadácie Jána Lango�a ude-¾uje ka�doroène zahraniènú a domácucenu Jána Lango�a. Ude¾ovanie ceny sakoná v�dy 10. decembra, ktorý je Medzi-národným dòom ¾udských práv.

Dr�ite¾om zahraniènej Ceny NadácieJána Lango�a sa stal èeský filozof, prekla-date¾, vysoko�kolský pedagóg, publicitaa signatár Charty 77 Ján Sokol. Ocenenie siprevzal poèas slávnostného veèera v auleUniverzity Komenského v Bratislave.

Laureátmi národnej Ceny Nadácie JánaLango�a in memoriam sa stali Alfréd Izra-el Wetzler a Rudolf Vrba, ktorým sa poèasdruhej svetovej vojny podarilo utiect�z koncentraèného tábora Auschwitz-Bir-kenau (Osvienèim) a podat�o òom svedec-tvo. Za Alfréda Wetzlera prevzal cenu zá-stupca Múzea SNP v Banskej Bystricia predmetný artefakt (so�ka) bude umiest-nený v stálej Slovenskej národnej expozí-cie v Osvienèime. Za Rudolfa Vrbu pre-vzali cenu spoloène jeho man�elky GertaVrbová a Robin Vrba.

Ocenenia pre osobnosti zo Slovenskaa zahranièia, ktoré významnou mierouprispeli k odha¾ovaniu pravdy, boju zaslobodu a ¾udské práva i posilòovaniu ob-èianskej odvahy udelila nadácia u� po de-siaty raz. Súèast�ou slávnostného veèerabol aj krst knihy Ján Lango�. Strá�ca pa-mäti. Kniha vychádza pri príle�itosti desi-ateho výroèia úmrtia Lango�a, ktorý bolzakladate¾om Ústavu pamäti národa. jf

PØÁTELSKÉ ROZLOUÈENÍIzraelský velvyslanec Gary Koren (57)opou�tí Prahu. Od ledna pøí�tího rokubude pùsobit v Moskvì. Do ruského hlav-ního mìsta se vrací po 25 letech, kdy zdezastával funkci prvního tajemníka velvy-slanectví. V úterý 13. prosince se na pøá-telském a neformálním setkání v budovìpra�ské �idovské radnice rozlouèil s pøed-staviteli �idovských obcí a organizacív Èeské republice. Koren pùsobil na postuizraelského velvyslance v ÈR od roku2013, kdy vystøídal Jaakova Leviho. Ve svéfunkci pøispìl k rozvoji èesko-izraelskýchvztahù pøedev�ím v oblasti vzdìlávání, vì-deckého výzkumu a kultury. Bìhem jehopùsobení napøíklad vznikl známý festival�Dny Jeruzaléma�. Podpoøil také èeskéwikipedisty, informující o blízkovýchod-ních tématech. ztis

�IDOVSKÁ ROÈENKA 5777Leto�ní �idovská roèenka se skládá z jede-nácti textù. První z nich pøedstavuje èástdisertaèní práce Terezy Krekulové, vìno-vané rabi Nachmanovi z Braslavi. Autorka

se �ivotem i dílem této významné postavychasidismu zabývá øadu let a je také autor-kou prvního úplného pøekladu jeho Sipu-rej maasijot (Pøíbìhy rabi Nachmana) doèe�tiny. Francouzky pí�ící Armand La-ferrere vydal v roce 2013 knihu Svobodalidí � Politické ètení Bible. Bible je èástízápadoevropských intelektuálních elit vy-kládána jako zdroj totalitarismu a monote-ismus jako hlavní èinitel agresivity, pøede-v�ím nábo�enské a politické. Zkoumáníhistorických pramenù toho, co umo�nilo,aby se objevila kultura oslavující svobodujednotlivce a ochranu slabých, v�ak Ar-manda Laferrera pøivedlo ke zcela jinýmzávìrùm. Text Saul a David neboli O sla-bostech králù pøedstavuje první èást stej-nojmenné ètvrté kapitoly jeho knihy. Izra-elský historik �lomo Avineri, je autoremmnoha publikací, je� se vyznaèují nejenvysokou odborností, ale i ètivým a pøístup-ným stylem. Nejnovìji publikoval biografiiTheodora Herzla � její èeský pøeklad vy-jde na jaøe 2017 v Seferu. V �idovské ro-èence otiskujeme 4. kapitolu této práce.Nìmecky psané pamìti Morice Fantla(1858�1930) zachránil archiváø v Mnicho-vicích u Øíèan poté, kdy byli Fantloviroku 1942 zaøazeni do transportu. Mapujíosudy ètyø generací rodiny, tedy témìø sto-letí; konèí obdobím první svìtové války.Je to laskavé a vtipné vyprávìní o pohnu-tých osudech a starostech, které rodinaFantlových v�dy nakonec nìjak pøekoná-

vá. Ljubka, povídka rusky pí�ící autorky�ijící dnes v Izraeli Diny Rubin, je skvìlenapsaná povídka, odehrávající se v asijskéèasti Sovìtského svazu v dobì, kdy byli�idov�tí lékaøi naøèeni z podílu na úmrtídiktátora Stalina. Také Chava Voloviè,která strávila devatenáct let v sovìtskýchvìznicích a táborech, pí�e Rusky. Je autor-kou øady povídek, v nich� pro lidskou pa-mìt�a navzdory osudu zachovala pøíbìhytìch, kteøí nepøe�ili. Sem patøí i na�e ukáz-ka z knihy Pøíbìh bez názvu, nazvaná Do-�ít, co jsem nestihla. Profesor Jan T. Vil-èek, který v pùli �edesátých let emigrovaldo USA a stal se tam profesorem mikrobi-ologie na Lékaøské fakultì Newyorskéuniverzity, je autorem knihy Láska a vìda.V oti�tìné ukázce vzpomíná Vilèek na vá-leèná léta na Slovensku. Esther Bendaha-nová Cohenová, narozená roku 1964v sefardské rodinì v Tetuánu na severu Af-riky, také vzpomíná � na dobu, kdy muse-la opustit Maroko a odejít do �panìlska.Její text se jmenuje Nech ji tu, v�dyt�sevrátíme. Èesky pí�ící Meir L. Dohnalnapsal mírnì autobiografickou povídkuJak Bubu a pan Kyncl popravili Stalina.Jak název napovídá, odehrává se v pade-sátých letech minulého století. Alfred Bo-denheimer je �výcarský literární vìdeca judaista. Kromì øady vìdeckých mono-grafií zaèal psát � s velkým úspìchem �detektivní pøíbìhy z �idovského prostøedí.Oti�tìné ukázky jsou z jeho poslední, u�tøetí detektivky Mesiá� nepøichází. DavidJan Novotný, autor èeského jazyka, se vesvé povídce Setkání po letech vìnuje dì-deèkùm, vnukùm i pradìdùm nìkolika ge-nerací, kteøí se slo�itì setkávají, aby se na-konec se�li.

�idovská roèenka 5777 (2016/2017) má200 stran, barevnou obálku a v prodejibude od poloviny ledna 2017. jd

2 VÌSTNÍK 1/2017

AKTUALITY

OBSAH

Sidra na tento mìsíc 4�5Právnièka a feministkarozhovor s Yifat Bittonovou 6�7, 9

�idovská média 2016�idov�tí novináøi v Jeruzalémì 8�9, 11

�MP a projekt EHRI 10Schoenberg a Radok 11Lampa rampa nebo pampaZe vzpomínek Michala Mare�e 12�14

Básnì Jiøího Steina 15�panìl�tí hrdinovéocenìní pro 18 diplomatù 16�17

Pøíbìh z Haify 17Etika v izraelské armádì 18�19Deborah Lipstadtová o antisemitismu 20Izrael: Rok o�ívající minulosti 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24�27Zprávy ze svìta 28

Gary Koren & spol. pøi setkání na rozlouèenouna �idovské radnici. Foto Petr Balajka.

VÌSTNÍK 1/2017 3

V poslední dobì se i v èeských luzícha hájích rozmohla jakási edukativnízkratkovitá sdìlení, která mají za úkolupoutat a zároveò pøinést zajímavá fak-ta. Objevují se ve veøejném prostoru,na reklamních panelech, televizníchspotech, inzerátech a zaèínají slovy�Vìdìli jste, �e ��.

Dovolíme si takovýto úvod taképou�ít: Vìdìli jste, �e jedna z nejvíceprotiizraelsky naladìných zemí v Ev-ropì je Irsko? Samozøejmì k takové-muto tvrzení neexistují �ádné statistiky,ale podle toho, co z daného teritoriazaznívá, lze usuzovat,jaké jsou nálady a tren-dy.

A skuteènì, Irsko dr�í� pravdìpodobnì po�védsku � tento evrop-ský primát. Potvrzují toi lidé, kteøí zde dlouhodobì �ijí, a ne-jsou to jen izrael�tí diplomaté (souèas-ný velvyslanec Zeev Boker zaèínalsvou diplomatickou kariéru pøed pìta-dvaceti lety v Praze). I obyèejný kon-cert izraelské jazzové zpìvaèky, kterýby u nás zaujal hlavnì hudební fandy,doká�e do ulic Dublinu pøitáhnoutmasu protestujících. Mnozí pozorova-telé proto mluví o tom, �e Irové � jak-koli jsou to vesmìs milí a slu�ní lidé �mají zvlá�tní nemoc: jakmile se jenvysloví jméno �Izrael�, zatmí se jimpøed oèima, nevidí a nesly�í.

Proè se tedy výroèní zasedání Svì-tového �idovského kongresu (WJC)konalo letos v Dublinu? Zlé jazykytvrdí, �e magickým slovíèkem, kteréDublinu zajistilo poøadatelství 3. fóravýkonných øeditelù je �Guiness�.Co� je samozøejmì nesmysl. Naopak,k radovánkám tohoto typu není v na-bitém programu tøídenní konferencetémìø �ádné místo. Navíc v situacích,kterým dnes �idovské komunity èelí,a to nejen v Evropì, ale na celémsvìtì. Jednání bylo proto nanejvý�pracovní.

PROFESIONÁLOVÉFormát setkání profesionálních pra-covníkù �idovských organizací bylzahájen pøed tøemi lety v Praze. Taktrochu kopíruje model, který zavedlEvropský �idovský kongres, ale je da-leko �ir�í, jak co do poètu úèastníkù,tak co do okruhu projednávaných té-

mat. Jedním z dùvodù, proè si WJCosvojil tento nápad, je kontinuita. Pre-zidenti �idovských institucí se scházejítaké jednou za rok, ale mnozí se po-stupnì � podle délky mandátù v jednot-livých zemích � mìní. Profesionálovév�ak vìt�inou zùstávají. A k øe�ení jed-notlivých problémù mají mnohdy da-leko blí�.

To se projevilo letos i v Dublinu,kde do�lo mimo jiné i na simulovanousituaci bezpeènostní hrozby, kdy bylonázornì pøedvedeno, jak by se mìlkdo chovat v pøípadì krize. Nemusí jít

jen o teroristický útok � kterým bylybohu�el nìkteré �idovské komunityv Evropì nedávno vystaveny �, alei o pøírodní katastrofu (napø. u náspøed lety povodnì), dopravní ne�tìstí,po�ár atd.

Ji� del�í dobu se mluví o tom, �ebude zaveden systém, který propojí�idovské komunity v jednotlivých re-gionech tak, aby si mohly obratempøedávat informace o pøípadných bez-peènostních hrozbách. Dochází v�akk ne�t�astné situaci, kdy jsou � oprotipùvodní dohodì � vyvíjeny systémydva, jeden evropským kongresema druhý svìtovým. To vyvolalo u vìt-�iny � pøedev�ím evropských � úèast-níkù znaènou nevoli.

SITUACE SE HOR�ÍJe v�dy velmi zajímavé, ale zároveòi znepokojivé, vyslechnout referátyúèastníkù z rùzných svìtadílù. Podleleto�ních pøíspìvkù se zdá, �e situacese zhor�uje nejen v Evropì, ale i napø.v Jihoafrické republice nebo v mnohazemích Latinské Ameriky.

Velký nárùst antisemitských proje-vù je zde motivován pøedev�ím � prá-vì tak, jako v Irsku � velkou animozi-tou vùèi Izraeli. Hnutí BDS (Boycott,Divestment, Sanctions), které zachvá-tilo pøedev�ím levicové intelektuálníkruhy, je v mnoha zemích � za znaènépodpory médií � na vzestupu a èastonerozli�uje, co se týká Izraele a co�idù, at�u� �ijí kdekoli.

Velká èást leto�ní agendy byla vì-nována také práci s novými médii.Jednotlivé komunity i jejich zastøe�u-jící regionální zastoupení dnes pracujístandardnì se sociálními sítìmi, majíèasto vlastní portály a na jejich webo-vých stránkách se objevují nejen ak-tuality a komentáøe, ale dávají pro-stor blogùm, virálùm èi dal�ím zcelanovým formátùm, které oslovují pøe-dev�ím mladé lidi. A jsou to také èas-to mladí, kdo je sami produkují.I pøes obrovský elán a entuziasmus sev�ak obèas objeví nìco, co trochu �

pøedev�ím tìm star�ím,kteøí �ili za �eleznouoponou � pøipomínáKomsomol�

PREZIDENT POETASetkání WJC jsou v�dy

na vysoké politické úrovni. Nebylotomu jinak ani v Dublinu, úèastníkypøijal prezident Irské republiky Mi-chael D. Higgins. Poslechnìme si, comj. øekl:

�Ceád mile fáilte (vítejte na tisíc-krát) v Áras an Uachtaráin, v Irsku.Chci pøedev�ím podìkovat MauriciCohenovi, pøedsedovi Rady �idovskéreprezentace, za to, �e vás sem pøive-dl. Je to pøíznaèné pro dynamiku a od-hodlanost, s jakou malá �idovská ko-munita pøispívá do v�ech sfér �ivotana na�em ostrovì, at�u� je to umìní,vìda èi politika.

Pøicházíte k nám v�ak v dobì velkénejistoty, v dobì, kdy se my, jako�tobezprostøední sousedé, teprve zaèíná-me vyrovnávat s rozhodnutím Spoje-ného království opustit Evropskouunii� Právì proto je dne�ní doba dùle-�itá k tomu, abychom se vrátili k otáz-ce lidských práv. Musíme odmítnoutamnézii a pøihlásit se k etickému roz-mìru pamìti, ve které bychom se ne-mìli ztrácet. Naopak, mìla by nás po-vzbudit v na�em úsilí èelit výzvámbudoucnosti. V tom je právì va�e zku-�enost neocenitelná a my v�ichni by-chom se z ní mìli pouèit. Jed antisemi-tismu nesmíme nechat �íøit.�

Michael Higgins byl svého èasu ir-ským ministrem kultury, je básníka spisovatel a velmi vøele vzpomínalna svá setkání s Václavem Havlem.

A pak, �e jsou v Irsku antisemité.TOMÁ� KRAUS

VÌDÌLI JSTE, �E...O setkání WJC v Dublinu

JEHUDA A JOSEFKdy� byli Josefovi bratøi osoèeni z krá-de�e poháru, øekli jeho zástupci: Tenz tvých otrokù, u nìho� by se ta vìc na-lezla, at�zemøe, a my budeme otroky tvé-ho pána. Poté co byl pak pohár objevenve vìcech nejmlad�ího z nich a bylipøedvedeni pøed Josefa, musil si býtproto Jehuda jist tím, �e tu vìc do Ben-jaminova vaku dal podstrèit sám vladaø,a nemá smysl se dovolávat jeho smyslupro spravedlnost.

Chápal v�ak jeho nesmyslnou podlostjako Bo�í trest za to, co spáchali na Jose-fovi, ani� samozøejmì tu�il, �e je to Josef,kdo je �ikanuje, a ujal se proto za v�echnybratry slova v tomto duchu. Bùh nalezlvinu na tvých slu�ebnících, tak�e budemeotroky na�eho pána jak my, tak ten, v je-ho� ruce byl nalezen ten pohár. Na to v�akvladaø, aby projevil svou �spravedlnost�,namítl: Bìda mi, uèinit nìco takového! Ot-rokem mi bude ten mu�, u nìho� byl nale-zen pohár, a vy mù�ete v míru odejít zasvým otcem! Tu k nìmu pøistoupil Jehudaa øekl: �Pane, dovol svému slu�ebníkovipromluvit slovo k sluchu mého pána a ne-hnìvej se na svého slu�ebníka��

Ra�iho komentáø pøitom vyzvedává Je-hudovo odhodlání, promítající se do slovTu k nìmu pøistoupil, ponìvad� Josef bylpánem situace nejen jako vladaø, ale i jakosoudce. V této bezvýchodné situaci v�akk nìmu Jehuda pøistoupil jako rovnýk rovnému tvrdými slovy. Slova �v mýchoèích jsi jako faraon� proto vykládá cito-vaný midra� jako odkaz na faraona, jeho�Bùh potrestal malomocenstvím, proto�ese zmocnil Sáry. Jehuda prý dokonce Jo-sefovi vyhro�oval, �e jestli ho rozzuøí,zabije jeho i jeho pána. Text Tóry (1M44,18�34) v�ak nic takového neobsahujea dùvod, proè Jehuda k mocnému vladaøiEgypta pøistoupil, nedbaje svého a jehopostavení, spoèívá pøedev�ím v tom, �echtìl promluvit k jeho sluchu, oslovitjeho du�i z hlubin du�e vlastní. Jak bychmìl nyní pøijít k tvému slu�ebníkovi, své-mu otci, a ten chlapec by nebyl s námi,kdy� je jeho �ivot svázán s jeho �ivotem?Vida, �e chlapce není, zemøe, a tví otrociby uvrhli �ediny tvého slu�ebníka, na�ehootce, do hrobu v zoufalství! Tvùj slu�eb-ník se v�ak otci za chlapce zaruèil, øka:Kdybych ti ho nepøivedl, zhøe�il bychvùèi svému otci po v�echny dny! At�tedyza toho chlapce zùstane pánovi otrokemtvùj slu�ebník a chlapec se vrátí s bratry!

Jehudova velikost spoèívala právìv tom, �e mluvil k vladaøi Egypta jako

èlovìk k èlovìku a upøímnì mu sdìlilsvé nejosobnìj�í dùvody, proè nabízísvou svobodu za svobodu nejmlad�ího

bratra. Teprve nyní nabývá smyslu vy-právìní o osudech Jehudy, které vypra-vìè vlo�il do vyprávìní o Josefovýchosudech hned poté, co bratøi � na Jehudo-vu radu � Josefa prodali do otroctví. VzaliJosefovu ko�ili, zaøízli kozla a ponoøiliko�ili do krve a nechali ji donést otci.A on ji poznal a øekl: Je to ko�ile méhosyna, divá zvìø ho se�rala, dojista roz-trhán byl Josef! A Jaakov roztrhl svùj �ata kolem beder si dal pytlovinu a dlouháléta truchlil nad svým synem. � A onohoèasu Jehuda opustil své bratry, proto�eani tehdy nemohl hledìt na zlo, které po-stihlo jeho otce. Radìji, ne� by celá létana to hledìl a jako ostatní se sna�il utì�itotce l�í, zvolil exil mezi pohany.

V ka�dém pøípadì v�ak jedná diamet-rálnì odli�nì ne�li Josef, jen� bratrypodrobil tì�ké zkou�ce, aby se ujistil, �e

litují svého èinu. Bezdùvodné obvinìní,�e pøi�li do Egypta jako zvìdové, dovr-�il tím, �e obvinil z kráde�e Benjamina,kdy� mu jej pøivedli na dùkaz, �e zvìdynejsou. Bratøi, kteøí ho do Egypta proda-li, byli synové otcovy �eny Ley, zatímcoon a Benjamin byli syny Rachel. Protopro nì vytvoøil situaci, kdy skutkemproká�ou, �e je jim bratrùv �ivot drahýjako jejich vlastní. Byl nad vìcí i proto,�e pochopil svou roli, ji� mu v tomtopøíbìhu pøiøkl Bùh, kdy� jej v dobì hla-domoru uèinil místokrálem v Egyptì.Vzápìtí nato, co jej Jehuda svou upøím-ností vyvedl z konceptu a on pøiznalsvou identitu, øekl: Po tìchto dvou le-tech hladomoru v zemi bude je�tì pìt letbez orby a �ní. Ale Bùh mne poslal pøedvámi, aby vám zajistil na zemi pokraèo-vání a zachoval vás na�ivu, a vyváznetev hojném poètu! Vìzte, �e ne vy, ale Bùhmne poslal a ustanovil mne za faraono-va otce, za pána nad jeho dvorem a zavládce nad celou zemí Micrajim! Na-proti tomu jednal Jehuda tak, jak jednatmìl, proto�e se spoléhal na pøítomnostbo�ské du�e i v tìle egyptského vladaøe,ani� mohl tu�it, �e jím je Josef. Pøesto�ebyly jeho zbranìmi �jen� láska k otcia pravda, byly to zbranì, jimi� si získalrespekt u star�ích bratrù, u Josefa a pøe-dev�ím u jejich otce.

Je tu v�ak je�tì nìco, co pozdìji, kdy�Jaakov �ehnal svým synùm, na Jehudoviocenil, a to, �e v kritickém okam�iku nasebe bral zodpovìdnost za své skutky.Tenkrát, kdy� zabránil zabití Josefa a pøe-nechal Bohu, aby utváøel jeho �ivot, i teh-dy, kdy� se roze�el se svými bratrya opustil otce, kterého nade v�e miloval,a také nyní, kdy� za Benjamina nabídlsvou svobodu. V jeho mu�ném srdci a nev Josefovì moudrosti spatøil Jaakov sou-èasného i budoucího krále Izraele. Ty, Je-hudo, tebe tví bratøi chválí, tvá ruka je na�íji tvých nepøátel, tobì se budou klanìtsynové tvého otce! Jehuda je mladý lev,z krvavé hostiny ses zvedl, synu mùj! Tr-hal, jako lev se rozlo�il, a kdo lva pøinutívstát? Dokud nepøijde jeho mírotvorcea nepodøídí mu národy, nebudou Jehudo-vi odòaty �ezlo a soudcovská hùl mezijeho nohama! (1M 49,9�12)

Zamyslíme-li se tedy nad tím, proèmu midra� vlo�il do úst hrozbu, �e zabi-je jeho i faraona, není pro to jiné vysvìt-lení, ne� �e jeho ústy a èiny mluvila jednal sám Bùh.

EFRAIM K. SIDONvrchní zemský rabín

4 VÌSTNÍK 1/2017

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Efraim Moses Lilien: Jehuda.

O NEPØEDVÍDÁNÍ BUDOUCNOSTIVajechi (1M 47,28�50,26) Kdy� Jaakov umíral, svolal si své synya chtìl jim pøed smrtí po�ehnat. �Jaakovsvolal své syny a pravil: Sejdìte se a jávám povím, co se vám pøihodí koncemdnù. Shromá�dìte se a sly�te, synové Jaa-kovovi, naslouchejte Jisraeli, svému otci.�(1M 49,1�2) V líèení této scény nás v�akzarazí, �e druhá, opakovaná vìta je neúpl-ná. Chybí v ní to, co Jaakov sliboval, �epoví, tedy to, co se stane v budoucnu. Ra�ito komentuje takto: �Jaakov si pøál zjevitbudoucnost, ale opustila ho Bo�í pøítom-nost.� Pokusil se pøedvídat, ale nedokázal to.

Nejedná se o �ádnou malièkost, aleo zásadní rys �idovské spirituality. Dom-níváme se, �e nelze pøedvídat lidskou bu-doucnost, nebot� tu tvoøíme sami svouvolbou. Zatímco starovìcí Øekové vìøiliv osud, a dokonce v nevyhnutelný osud,zosobnìný postavou Ananke, �idé nic ta-kového neznali. A kupodivu pøes ve�ke-rá utrpení, je� zakusili, nemá biblickáhebrej�tina výraz pro tragédii. Slovoason znamená pohromu, ale nikoli tra-gédii v klasickém smyslu, tedy dramas truchlivým koncem, jeho� hrdinovi jesouzena zkáza, at�u� kvùli nìjaké charak-terové chybì, nebo kvùli sporu s nadpøi-rozenými silami, osudem. Judaismus ta-kové slovo nezná, proto�e v osud � cosidaného a neodvratitelného � nevìøíme.Jsme svobodni, máme mo�nost volby.Anebo, jak vtipnì poznamenal I. B. Sin-ger: �Musíme být svobodni � nic jinéhonám nezbývá.�

Nejpùsobivìji to vyjadøuje modlitbaUnetane tokef, ji� proná�íme na Ro� ha-�ana a Jom kipur. Poté, co jsme øekli:�Na Ro� ha-�ana je zapsáno a na Jom ki-pur zpeèetìno� kdo bude �ít a kdo zem-øe,� pokraèujeme slovy: �Ale pokání,modlitba a dobroèinnost odvracejí nedo-brý úradek.� Neexistuje odsouzení, protinìmu� bychom se nemohli odvolat, roz-sudek, jej� bychom nemohli zmírnit tím,�e proká�eme, �e jsme se káli a zmìnili.

Jsme svobodni, proto�e reagujeme ne-jen na fyzické události, ale i na zpùsob,jakým je vnímáme. Máme mysl, nejenmozky; my�lenky, nejen pocity. Jsmesvobodni, proto�e Hospodin je svobodnýa stvoøil nás ke svému obrazu. Není námsouzeno selhat, nebo uspìt, je to na nás.Nepøedvídáme budoucnost, proto�e jisami vytváøíme � svými volbami, vytrva-lostí a vùlí pøe�ít. (Z komentáøù rabína Jonathana Sackse

vybrala a pøelo�ila A. Marxová.)

VÌSTNÍK 1/2017 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � leden 2017

tevet � �vatStaronová synagoga

1. 1. nedìle 8. den Chanuka6. 1. pátek veèerní bohoslu�ba 15.58 hodin7. 1. sobota VAJIGA� 1M 44,18�47,27

hf: Ez 37,15�28mincha 15.45 hodinkonec �abatu 17.13 hodin

8. 1. nedìle pùst 10 tevet 6.14�17.05 hodin13. 1. pátek veèerní bohoslu�ba 16.07 hodin14. 1. sobota VAJCHI 1M 47,28�50,26

hf: 1 Kr 2,1�12mincha 15.50 hodinkonec �abatu 17.21 hodin

20. 1. pátek veèerní bohoslu�ba 16.18 hodin21. 1. sobota �EMOT 2M 1,1�6,1

hf: Iz 27,6�28,13; 29,22�23mincha 16.00 hodinkonec �abatu 17.31 hodin

27. 1. pátek Den památky obìtí holokaustu a pøedcházení zloèinùm proti lidskostiveèerní bohoslu�ba 16.29 hodin

28. 1. sobota �ABAT RO� CHODE� �VATVAJERA 2M 6,2�9,35mf: 4M 28,9�15hf: Iz 66,1�24mincha 16.10 hodinkonec �abatu 17.41 hodin

3. 2. pátek veèerní bohoslu�ba 16.41 hodin4. 2. sobota BO 2M 10,1�13,16

hf: Jr 46,13�28mincha 16.20 hodinkonec �abatu 17.52 hodin

V sobotu �achrit (ranní modlitba) od 9 hodin.Ka�dý v�ední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin,

mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu od 8.50 hodin.

Páteèní veèerní bohoslu�by zde budou 6. 1. od 15.55 hodina 20. 1. od 16.15 hodin.

Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslu�by nekonají.E. M. Lilien: �ehnání knì�í.

Profesorka YIFAT BITTONOVÁ (nar. 1971)je jednou z nejvýznamnìj�ích izraelskýchprávních kapacit a feministických aktivis-tek. Studovala na Yaleovì a Harvardovìuniverzitì ve Spojených státech a na Heb-rejské univerzitì v Jeruzalémì. V souèas-né dobì pøedná�í na Vysoké �kole právaChaima Strikse (Haim Striks School ofLaw) pøi College of Management v Ri�onle-Cion v Izraeli a je autorkou èetnýchvysoce cenìných akademických studií.Letos byla navr�ena do Nejvy��ího souduStátu Izrael.

Paní profesorko, první otázku dovol-te osobnìj�í. Z jaké rodiny pocházítea jak jste se dostala k právu?Narodila jsem se v té èásti Izraele, kterése nìkdy øíká divoèina: na jihu. Mojirodièe se pøistìhovali z Maroka a z Je-menu, a já tak zastupuji první generacinarozenou v Izraeli. Patøím k lidem, cov�dycky snili o tom, �e se stanou práv-níky. Pamatuji si, �e u� jako malou mìzajímala otázka spravedlnosti. Kdy� mibylo zhruba devìt, hluboce na mì zapù-sobil film, který zachycoval skuteènýpøíbìh jednoho èerno�ského chlapce,který byl souzen za zabití bìlo�ské dív-ky, tøeba�e tvrdil, �e je nevinný. Bylomu teprve ètrnáct a bìhem ètyøiadvace-ti hodin ho odsoudili a popravili � a ne-

dávno americké soudy uznaly, �e bylskuteènì nevinný a nedostal �anci naøádný proces. Jeho osud mi i dnes pøi-pomíná, jak by mìly být soudy opatrné� a jak bedlivì by mìly zva�ovat, jakoumají moc. A jak by mìly vná�et do svì-ta spravedlnost, ale zároveò si být vì-domy svého vlastního nebezpeènéhopotenciálu.

Studovala jste ve Spojených státecha vyuèovala jste v Èínì. Jaké to provás byly zku�enosti?Mìla jsem ohromné �tìstí v tom smys-lu, �e jsem studovala jak na Harvardu,tak na Yale, tedy na dvou univerzitách,kde studovat právo je èirá radost. Alezrovna tak musím pøiznat, �e studiumv USA je v Izraeli pro právníka-akade-mika chápáno jako nutnost, jako svéhodruhu povinnost. A pøipoèíst k tomufakt, �e kdy� vyrazíte za hranice vlastnízemì a opustíte svoje jistoty a svùjprávní øád, lépe se seznámíte s jinýmiprávními systémy � a zpìtnì pak jinakhodnotíte i ten vlastní. Ráda bych aledodala, �e v posledních letech se tentotrend trochu mìní a na�i prominentníprávní experti nejezdí pouze do Ameri-ky, ale také do Evropy, co� je dal�í vý-borná pøíle�itost pouèit se, jakou roliv rùzných zemích právo sehrává � a ná-slednì pak kvalifikovanì rozvíjet práv-ní øád v Izraeli.

Co se mého pùsobení v Èínì týèe, ne-bylo zas a� tak zvlá�tní v tom smyslu, �ejsem vyuèovala na èínsko-americkétransnárodní instituci: v dobì globaliza-ce na tom, �e jako Izraelka pøedná�ímèínským studentùm, nebylo nic divného.Nicménì jedineèný zá�itek to byl, proto-�e èín�tí studenti pocházejí z jiného kul-turního prostøedí, co� je hodnì zjevné u�z jejich chování a reakcí ve tøídì, a já takmìla vynikající pøíle�itost zkoumat, jakprávo pùsobí na kulturu � a naopak. Jakopøíklad bych tøeba uvedla, �e v tzv. zá-padní kultuøe není èlovìk nijak povino-ván zachraòovat druhého nebo mu po-skytnout pomoc, pokud ho do danésituace vlastní vinou nedostal � viz do-pravní nehody. Nicménì moji èín�tí stu-denti se intuitivnì vydávali opaènýmsmìrem a tvrdili, �e normou je pøece po-

moci za ka�dých okolností, a podobnýchmy�lenek se samozøejmì vynoøovalacelá øada. Navíc jsem byla první, kdov Èínì uèil gender a právo, ale to by zasbylo na jinou diskusi�.

Velké jméno jste si také udìlala jakofeministka. Jak to jde dohromadys va�í profesí?Vlastnì skvìle. V Izraeli toti� existujevelice aktivní feministická právnickákomunita, pøièem� zároveò musím zdù-raznit, �e Izrael je velice dobøe známtím, �e je my�lence rovnosti mu�ù a �enoddán od samotného poèátku. My�len-ka genderové rovnosti je toti� zakotve-na u� v na�em vyhlá�ení nezávislostia Nejvy��í soud na ni ve svých rozhod-nutích bral v�dycky zøetel.

Mùj vlastní pøíspìvek pak spoèíváv tom, �e jsem zaèala povzbuzovat�eny, které byly nìjakým zpùsobem se-xuálnì napadeny, aby se obracely nasoud. A pøi�la jsem s tím, �e za takovéútoky mohou být �eny � i kdy� nejen�eny, ale v�echny obìti � finanènìkompenzovány. Musela jsem proto vy-nalézt zpùsob, jakým by se utrpìná �ko-da dala mìøit: a teï nemám na myslipouze �kodu na zdraví a na majetku, aletaké tøeba znevá�ení dobrého jména,znièení reputace. Zaèala jsem tedy hod-notit i neviditelné �kody, na které sev minulosti nebral ohled. A po deseti le-tech, která od té doby ubìhla, mohuprohlásit, �e tahle moje bitva pøineslavýsledky: v Izraeli vznikla hned celáøada právnických firem, které se specia-lizují právì na zastupování obìtí sexu-álního násilí u soudu.

Mezi feministickou agendu ale urèi-tì také patøí uzavírání sòatkù a roz-vody, právo na potrat a za stejnoupráci stejný plat.Sòatky se v Izraeli uzavírají v souladus va�ím nábo�enstvím (tedy prostøed-nictvím rabinátu, nebo pokud jste mus-lim, køest�an nebo drúz, prostøednictvímva�í nábo�enské instituce). Pokud jstenevìøící, je nejjednodu��í uzavøít civilnísòatek v zahranièí, proto�e ten je pakv Izraeli automaticky pøijat jako platný.Právo na potrat pak �eny jistì�e mají,pokud splní jisté podmínky � ty jsouv�ak hodnì liberální, a øekla bych do-konce velmi liberální v pøípadech, kdyje �enám ménì ne� osmnáct a více ne�

6 VÌSTNÍK 1/2017

PRÁVNIÈKA A FEMINISTKARozhovor s izraelskou právní odbornicí Yifat Bittonovou

Foto archiv Velvyslanectví Státu Izrael v Praze.

ètyøicet. A stejná práce za stejný plat jepodle mého názoru celosvìtový pro-blém, který se týká i tìch zemí, kterégenderovou rovnost formálnì uznávají:v reálu tu prostì rozdíly jsou. Pokrok alevidím hlavnì v tom, �e dne�ní �eny majípøístup i k profesím, které byly v minu-losti výraznì mu�skou zále�itostí � tøe-ba v Izraeli, který je právem oznaèovánza národ �pièkových technologií, pro-nikly �eny snad do v�ech high-tech pro-fesí, tøeba�e i tam lze je�tì vystopovatjakýsi pozùstatek genderových rolí.

A jak vnímáte dne�ní postavení iz-raelských �en v armádì?Myslím, �e tady byly izraelské femi-nistky hodnì úspì�né � a �e armáda jeco do genderu hodnì rovnostáøskou in-stitucí. Od poloviny devadesátých let,kdy se izraelský Nejvy��í soud zabývalpøípadem Alice Millerové, která jakoprvní napadla fakt, �e �eny nemohlyv armádì pilotovat letadla, jsme urazilidlouhou cestu. V tom, �e �eny jsou stá-le èastìji umist�ovány na pozice pro�eny netradièní, vidím veliký pokrok.Jedním dechem v�ak musím dodat, �ekdy� teï armáda láká do svých øadi pøíslu�níky ultraortodoxních komunit,bojím se, �e se tento pøíznivý dvacetile-tý trend mù�e docela snadno zvrátit.Feministická sdru�ení toti� silnì znepo-kojují oèekávání jistých rabínù, �e �enybudou od mu�ù v armádì pøísnì oddì-leny � a mnì nezbývá ne� doufat, �ena�i politiètí vùdci uznají, �e �eny vý-znamnou mìrou pøispìly k budovánína�í armády a zaslou�ily se o to, �e jez ní lep�í a silnìj�í instituce. A nic vícvám teï k tomu neøeknu.

Co byste podotkla k postavení �en natzv. okupovaných územích? A k po-stavení izraelských Arabek?Izraelské právo se na okupovaná územínevztahuje, tak�e tamní situace �en jemimo izraelský zákon. Nicménì posta-vení �en v arabské spoleènosti v rámciIzraele je pro izraelské feministky veli-ká výzva: vzniklo u� nìkolik feminis-tických arabsko-izraelských organizacía v èele parlamentního výboru pro rov-nost �en a jejich práva stojí Ajda Tuma-Sulejmanová, arabská obèanka StátuIzrael, a u� tento personální fakt, mys-lím, hodnì mìní jeho dùraz. Teï seAjda napøíklad usilovnì zabývá nási-

lím, jakému jsou arabské �eny vystave-ny v pøípadech, kdy jim za tzv. zneuctì-ní rodiny hrozí i smrt, a izraelská vládazaèala na její popud budovat pro taktoohro�ené �eny bezpeèná útoèi�tì.

Souèasný Izrael je hodnì multikultur-ní spoleèností. Nakolik vìøí v principya mo�nosti tzv. afirmativní akce, tedyopatøení k potlaèování diskriminace?¨Na rozdíl od Èeské republiky, kde afir-mativní akce, pokud je mi známo, nemáoporu ani v jediném zákonì, je Izraelpodle mého názoru velice pokrokovýstát v tom smyslu, �e afirmativní akcipodporuje právnì, a následnì tedy takév praxi � a to hlavnì co se veøejnéhosektoru týèe. Ná� Nejvy��í soud se afir-mativní akcí zaèal zabývat ji� na poèát-ku 80. let s tím, �e její principy se vzta-hují zejména na tyto skupiny: na �eny,na arabské obèany, na osoby s posti�e-ním a v nìkterých oblastech také na eti-opské �idy. Na rozdíl od Spojených stá-tù, kde nemají opatøení pro potlaèovánídiskriminace jasnì vytyèené právní hra-nice, ji ale Izrael zcela zlegalizoval jakoprostøedek slou�ící k pøeklenutí sociál-ních propastí, a já si tohoto izraelskéhorozhodnutí velmi vá�ím. Urèitì pøed se-bou máme je�tì hodnì práce, nicménìfakt, �e v Izraeli jsme se k my�lenceafirmativní akce pøihlásili u� pøed vícene� tøiceti lety, znamená, �e takovátoopatøení jsou v dne�ním Izraeli naprostopøijatelnou a obecnì pøijímanou zále�i-tostí.

V Praze jste pøedná�ela jak na Práv-nické fakultì Univerzity Karlovy, takv Maiselovì synagoze v rámci výsta-vy o �idovských uprchlících z arab-ských zemí a z Íránu. Co vás na je-jich situaci tak zaujalo?To, �e v arabských zemích �ili �idé pocelá tisíciletí, a hovoøíme tu tedy o hod-nì starobylých komunitách, které bylydo svého okolí pevnì zapu�tìny a podí-lely se na obèanském i politickém �ivo-tì toho kterého státu. A zdùraznit jsemchtìla pøedev�ím dva dùle�ité body,pøièem� jeden se vztahuje k bolesti, za-tímco ten druhý k nadìji. Bolest vyplý-vá z toho, �e drtivá vìt�ina, a to mluví-me o 850 tisících �idù, byla z tìchtozemí ve 40. a 50. letech vyhnána, bylazbavena svých domù, svého majetkua své kultury � to v�echno museli ne-

chat za sebou, a nìkdy si s sebou ne-mohli vzít doslova nic. Aèkoli nakonecskonèili na místì, kam patøí, ve své �i-dovské vlasti, museli toho tolik opustit.A nadìje pak spoèívá v tom, �e Arabo-vé a �idé spolu v minulosti dokázali �íta �e �idovské komunity v arabských ze-mích vzkvétaly � a �e navzdory obèas-ným perzekucím a snad i hrùzám bylaspoleèná existence skuteènost, ne pou-ze mo�nost.

Jste právník, ne prorok, ale pøesto:jak vidíte bezprostøední izraelskoufeministickou budoucnost?Urèitì bych chtìla zdùraznit, �e jakoohromné plus vnímám to, �e feminis-tická agenda se v souèasné dobì sna�ío zahrnutí rùzných potøeb a potí�ív�ech mo�ných typù �en � nestará sepouze o ty �eny, které si pøejí pilotovatletadla, ale i o ty, které stojí na nejni�-�ích stupních v ekonomickém a spole-èenském �ebøíèku. Nebo tøeba i o potøe-by vìøících �en, co� je aktuální právìteï, kdy se jim více otevírá pracovnítrh, nebo o potøeby �en �ijících v tzv.divoèinì, v rychle se rozvíjejících mìs-tech na jihu � a v dùsledku toho se pod-le mì stává izraelské feministické hnutísilnìj�í a silnìj�í.

Nicménì zároveò mì hluboce zne-klidòuje trend, o který usilují ultraorto-doxní �idé a který bych neváhala nazvatgenderovou segregací � a který se odsebe sna�í oddìlit pohlaví kupøíkladu veveøejné dopravì. Je to relativnì nový fe-nomén, objevil se v posledních deseti a�patnácti letech a ve veøejném prostoru jestále zjevnìj�í a zjevnìj�í. A zatímcojsem se v jednom ze svých posledníchvýzkumù zamìøila na strach, který mo-hou �eny ve veøejném prostoru cítit �tøeba kdy� se ocitnou samy ve tmì naparkovi�ti �, nemyslím si, �e odpovìdína nìj je segregace. �eny pøece musí-me dokázat chránit jiným zpùsobem u�i proto, �e od nepamìti �ijeme spoleè-nì s mu�i, se svými man�ely, otci, bratrya syny, a kdy� pojedu metrem, nehodlámse od nich oddìlit jenom proto, �e jimnení dovoleno do toho kterého vagonuvstoupit. Jistì, jsem si vìdoma faktu, �etøeba v Japonsku tak nìkteré �eny bì-hem dopravní �pièky cestovat chtìjí, toje ale naprosto jiný pøípad, proto�e je tojejich vlastní iniciativa a rozhodnutí.

HANA ULMANOVÁ

VÌSTNÍK 1/2017 7

Ve dnech 1.�4. prosince loòského rokuse v Jeruzalémì konala konference �i-dovských médií, Jewish Media Summit2016, na ni� izraelské ministerstvo za-hranièních vìcí pozvalo pøes padesátnovináøù. Nejpoèetnìji byly zastoupe-ny Spojené státy, z Evropy dorazili lidéz Belgie, Nizozemí, Francie, Øecka,�panìlska, Rakouska, Anglie, pøijelanovináøka z Turecka, ale nechybìly aniBrazílie a Austrálie. Z postkomunistic-kých zemí byli úèastníci jen ètyøi (z ÈR� za Rch a Maskil, Rumunska a Ruska),bohu�el chybìli novináøi ze Slovenska,z Polska èi Maïarska.

Cílem konference bylo na jednotli-vých panelových diskusích probrat nej-záva�nìj�í problémy, které mezinárodní�idovská komunita a Izrael øe�í, charak-terizovat, co komplikuje vztahy meziIzraelem a �idy �ijícími v diaspoøe (pøe-dev�ím ve Spojených státech) a jak byse situace dala zlep�it, vìnovat se sílící-mu antisemitismu v západní Evropìa v neposlední øadì celkové roli �i-dovského tisku v souèasnosti (a snadi v budoucnu). V rámci konference seuskuteènilo i setkání s izraelským pre-zidentem Rivlinem a premiérem Netan-jahuem a konaly se exkurze do terénu.Své pøedstavy o øe�ení nekoneènéhosporu s Palestinci nastínili dal�í pozvanípolitici (ministrynì spravedlnosti A. �a-kedová, ministr �kolství N. Benet, Ne-tanjahuùv protikandidát v posledníchvolbách Jair Lapid).

A jeliko� øeèníci dnes mají ve zvykuzaèínat své pøedná�ky vtipem, bylomo�né pochytit také pár anekdot. Vybí-rám tuto: Do amerického rozhlasu po-zvou jednoho významného izraelskéhofilosofa. Po�ádají ho: �Mohl byste shr-nout jedním slovem, jaká je souèasnásituace v Izraeli?� �Dobrá,� zní odpo-vìï. �A kdybyste ji mìl shrnout dvìmaslovy?� �Ne dobrá.� A v duchu tétocharakteristiky se odvíjela celá prosin-cová konference s tím, �e se týká nejenIzraele, ale stejnì tak Evropy a USA.

KOTEL JAKO ZKOU�KA OHNÌMHned pøi prvním panelu se úèastnícizabývali problémem, který patøí v iz-

raelsko-amerických vztazích do jistémíry ke klíèovým: jedná se o vztah Iz-raele k reformnímu judaismu a jako�zkou�ku ohnìm� tohoto vztahu pako pøístup neortodoxních vìøících k Zá-padní zdi a mo�nosti modlit se zde dlesvého (pøedev�ím �en, které jsou v re-formních smìrech zvyklé nosit talita tefilin atd.). Zatímco prezident Riv-lin prohlásil, �e je �to sice problém, alenení z toho tøeba dìlat vìdu�, rabínkaNa�ama Kelmanová (první reformní ra-bínka v Izraeli, dìkanka jeruzalémské-ho vysoko�kolského reformního uèili�-

tì Hebrew Union College) i novináøkaTali Farkashová (Ynet News) právìtoto za �vìdu� pokládají. Dle rabiKelmanové severoameriètí �idé, zvy-klí na zásadu ��ij a nech �ít�, nechá-pou omezení, je� jsou u nejposvátnìj-�ího místa v�ech �idù neortodoxním�enám kladena, a vnímají je velmi kri-ticky. Právì rozdíl mezi americkým li-berálním pojetím judaismu, zalo�e-ným na oddìlení státu a církve,a izraelskou ortodoxií vede k propas-ti mezi obìma komunitami. Øe�enív jejím pøeklenutí vidí v podpoøea rozvoji izraelské reformní komuni-ty, ve zmìnì nábo�enského vzdìlává-ní, zmìnì pravomocí pøi rozhodovánío nábo�enských zále�itostech a ko-neènì ve zmìnì dosud zcela negativ-ního pøístupu izraelské vlády k neor-todoxním hnutím.

Jak zmínili úèastníci tohoto panelu,poté co byl v USA zvolen prezidentemD. Trump, spousta amerických �idù(z nich� vìt�ina volila demokratickoukandidátku Clintonovou) se zaèala cítitvíce �idy ne� Amerièany a na charakte-ru Izraele jim o to více zále�í. Jak v�akøekl bývalý velvyslanec Izraele v USA

(a velký kritik zahranièní politiky B.Obamy) Michael Oren, americko-izra-elským �idovským vztahùm by celkovìslu�elo více vzájemného pochopení �Izrael by mìl chápat americký �idovskýpluralismus a Amerièané naopak vní-mat izraelskou historii, snahu o mírovésou�ití s Palestinci, nanejvý� kompliko-vané a výbu�né geopolitické postavenía úsilí o demokratický stát.

VZDÌLÁNÍ A INTEGRACEMinistrynì spravedlnosti, nejmlad�íèlenka kabinetu B. Netanjahua Ajelet�akedová (ze strany �idovský domov),hovoøila o selhání v�ech dosavadníchpokusù o mírová jednání s palestinskoustranou s tím, �e jediné mo�né východis-ko je opu�tìní ideje dvoustátního øe�enía soustøedìní se na mo�nost jednoho stá-tu pro dva národy zalo�eného na koexi-stenci. Dle ministrynì je hlavním úko-lem Izraele pokusit se nabídnout conejvìt�ímu mno�ství arabských dìtía mláde�e mo�nost vzdìlání a následné-ho uplatnìní a doufat, �e to mladí lidépøijmou a vyu�ijí. V podobném duchuhovoøil i ministr �kolství a zále�itostí di-aspory Naftali Benet (�idovský domov).�Palestinci u� svùj stát mají � v Gaze. Vev�em jsme jim vyhovìli. A co pøedvedli?Nic, jen zkázu a chaos.� Benet dokoncezmínil mo�nost nabídnout Palestincùm,pokud by jejich vedení skuteènì uznalo�idovský stát a vyjádøilo snahu o spolu-práci, jakýsi Marshallùv plán. Nyní plá-nuje ministr rùzná zlep�ení v situaci izra-elských Arabù, mj. výuku hebrej�tiny ji�pro nejmen�í dìti, pro star�í pak výukuangliètiny a kvalitní systém mimo�kol-ních aktivit.

Na otázku, zda je taková spoluprácevzhledem k palestinskému odporuvùèi Izraeli reálná, Benet odpovìdìl,�e napøíklad izrael�tí Arabové se naprotiizraelských teroristických úto-cích podílejí jen malou mìrou a mnozíz nich jsou ve svých obcích �skvìlístarostové�. Jakkoli se Benetovy plá-ny zdály skeptickým posluchaèùm ne-reálné, zdá se, �e pokud by se v ideál-ním pøípadì dal izraelsko-palestinskýspor øe�it jen v rovinì místní (tedy bezvlivu okolního arabského svìta a isla-mistù), prostøednictvím vzdìlání, vý-chovy a ekonomické pomoci, Izraelcijsou na toto øe�ení oèividnì pøipravenía v podstatì s ním zaèali (o zku�enos-

8 VÌSTNÍK 1/2017

�IDOVSKÁ MÉDIA 2016V Jeruzalémì se se�li �idov�tí novináøi z celého svìta

VÌSTNÍK 1/2017 9

tech z východojeruzalémského pod-pùrného centra poreferujeme pøí�tì).

OPOZIÈNÍ HLASJako pøedstavitelé opozice pøijali pozvá-ní poslankynì Stav �afirová (ve svýchtøiceti letech nejmlad�í èlenka Knesetuza levicový Sionistický tábor) a Netan-jahuùv protikandidát v posledních vol-bách Jair Lapid (ze strany Budoucnostexistuje). Jejich stanoviska se od vlád-ních zástupcù zcela li�ila: jednoznaènìzastávají pøedstavu dvoustátního øe�eníjako nutnosti pro zachování �idovskéhocharakteru Izraele a za hlavní úkol vlá-dy pokládají zlep�ení ekonomické situa-ce mladých lidí. �afirová je pova�ovanáza nadìjnou tváø levice, proslavila ji u�první øeè v parlamentu, kdy bouøila, �e�skuteèný sionismus znamená rozdìlitrozpoèet rovnomìrnì mezi v�echny ob-èany�. Zatímco pravicový Likud nepo-va�uje �idovské osady na Západnímbøehu za záva�nou pøeká�ku ani prochod zemì, ani pro mírový proces, levi-ci jsou osady trnem v oku. �afirová jekritizuje z pozice ekonomické, nikolibezpeènostní nebodiplomatické, argu-mentuje výdaji, je�jsou nutné na jejichochranu a je� potéchybìjí v jiných ob-lastech. Lapidovýmøe�ením izraelsko-palestinského sporuje centristické stano-visko: jednání s umír-nìnými pøedstaviteliArabù a v�ech stran.

Je pøíznaèné, �ekdy� v�em úèastní-kùm panelu moderátoøi polo�ili otáz-ku, kdo by mìl být pøí�tím izraelskýmpremiérem, nikdo jednoznaènì neod-povìdìl. Aèkoli v zemi panuje v�eo-becná pøedstava, �e �mocný Bibi� jev èele zemì u� pøíli� dlouho, nikdopodobnì zku�ený a odolný vùèi krizo-vým situacím tu � zdá se � zatím není.

Zajímavá byla dle oèekávání debatao dopadu amerických prezidentskýchvoleb na Izrael a �idovské spoleèenství.

MÉNÌ HYSTERIEPanelisté konstatovali, �e zatímcoameriètí �idé jsou z výsledku volebvìt�inou hluboce ne�t�astní, izraelská

reprezentace se bude sna�it s D.Trumpem vyjít, nebot�Izrael Amerikupotøebuje jako svého nejvýznamnìj�í-ho strategického partnera. Ostatnì zaposlední éru, kdy byly sympatie americ-kých �idù i Izraelcù vùèi americké hlavìstátu v souladu, oznaèili první volebníobdobí Billa Clintona (1992�1996).�Izraelská zahranièní politika je prag-matická a izraelské zájmy jsou v�dydùle�itìj�í ne� morální soudy,� pro-hlásil �muel Rosner z Jewish PeoplePolicy Planning Institute. Jakkoli pa-nuje o dopadech Trumpova úøadu nadomácí i zahranièní politiku nejistotaa obavy a jakkoli se ameriètí �idé cítípo pøedvolební kampani nejistí, hlav-ním heslem pro nì stále je: �Nebuï-me hysteriètí.�

Na otázku, jak vidí budoucí vztahys EU, odpovìdìl Lior Weintraub z Is-rael Project, �e Izrael stojí o zlep�enívztahù s Unií, ov�em za pøedpokladu,�e EU nebude Izraeli diktovat pod-mínky mírového procesu. Na pøetøespøi�la i citlivá otázka, jak je mo�né, �ezástupci extremistických pravicových

stran z Rakouska a Belgie pøijí�dìjído Izraele a jednají se èleny Likudu.�I kdy� existují snahy navázat stykys pravicí, závazná pozice vlády je ne-pracovat se stranami, které mají koøe-ny v nacistické minulosti,� odmítl tutovýtku zástupce ministerstva zahranièíAkiva Tor.

S touto debatou se prolínalo i téma ji-ného panelu Antisemitismus a �idév Evropì: �Staèí �idovská a izraelskámédia na to, aby informovala a mobili-zovala �idovské spoleèenství?�. Hlavníinformace se týkala Francie: JohannaMamaneová (z Telavivské univerzitya Sorbonny) shrnula, �e nejhor�í antise-

mitské a antiizraelské výpady probíhajínekontrolovanì na sociálních sítích.�urnalista týdeníku Actualité Juive Ste-ve Nadjar vnímá jako povinnost �idov-ských médií informovat ka�dodennìo �idovské situaci, systematicky mapo-vat antiizraelské a antisemitské projevy.Ty v zemi zahrnují �irokou �kálu: odvýrokù prezidenta Køest�ansko-demo-kratické strany Poissona a bývalého ko-munisty a zakladatele Strany národnísmíøení Sorala èi rasistického a antise-mitského �bavièe� Dieudonného poproti�idovské pokøiky pøi propalestin-ských demonstracích, útoky na orto-doxní �idy èi fakt, �e øada veøejných�kol pøestala uèit o holokaustu. Pøed-loni odjelo z Francie osm tisíc a v roce2016 �est tisíc �idù do Izraele. Je-liúkolem �idovských médií informovat,hlavní boj s antisemitismem zùstává navládních institucích konkrétních státù,které ho øe�í na základì své legislativy.

A ZNOVU VZDÌLÁNÍRakouská novináøka Alexia Weissovázdùraznila, �e je sice potì�itelné, �eprezidentem zemì se nestal nacionalis-ta Hofer, ale i tak byl jeho zisk jakopøedstavitele Svobodné strany Rakous-ka pøed nìkolika lety nemyslitelný � se46 procenty se FPÖ stala jednoznaènìjednou z hlavních stran. Pøíèinu tohotoalarmujícího jevu vidí v nìkolika fakto-rech � kromì pøistìhovalecké vlny té�v aktivizaci druhé a tøetí generace tu-reckých gastarbeiterù, jejich� rodièe èiprarodièe �ijí v zemi ji� léta a s nimi�dosud problémy nebyly. �Zanedbala sejejich integrace, vzdìlání, zapojení dokvalitních pracovních míst � a oni teïztrácejí smysl �ivota a svou nespokoje-nost ventilují pøíklonem k pravici. Toh-le se u nových pøistìhovalcù nesmí stát� první generace bude vdìèná, ale je-jich dìti a vnuci se budou chovat jinak.Musíme se starat o to, aby se nauèilidobøe nìmecky, aby mìli vzdìlání, abyse skuteènì integrovali � jinak to do-padne �patnì.� Emotivnì zaznìl hlasberlínského novináøe: �Døíve nám dá-vali oznaèení, abychom byli rozeznatel-ní, dnes nám pak øíkají, abychom neno-sili jarmulky a nedrá�dili muslimskéspoluobèany.�

S pravicovým antisemitismem sev západní Evropì snoubí antisemitismuslevicový. (pokraèování na str. 11)

Takto se v Jeruzalémì diskutovalo. Foto Government Press Office, 2016.

10 VÌSTNÍK 1/2017

�idovské muzeum v Praze (�MP) spo-lupracuje na øadì mezinárodních vý-zkumných projektù. Patøí k nim i Ev-ropská infrastruktura pro výzkumholokaustu (European Holocaust Rese-arch Infrastructure, EHRI), která má zacíl spojovat a zpøístupòovat informaceo rozptýlených archivních materiálechk problematice �oa. Mnoho odborníkù,kteøí se vìnují tematice druhé svìtovéválky a genocidy evropských �idù, siklade podobné základní otázky: �Jaklépe zpøístupnit prameny o holokaustu?

Jak vzájemnì propojit dokumenty, foto-grafie èi výpovìdi rozptýlené po celémsvìtì?� Z tohoto dùvodu se dvacet vì-deckých institucí ze tøinácti evropskýchzemí a Izraele rozhodlo vybudovat roz-sáhlý on-line portál s databází archiv-ních fondù a sbírek k dìjinám �oa (vícena www.portal.ehri-project.eu/). U�iva-telé z øad odborné i laické veøejnostizde najdou v angliètinì více ne� 1880popisù archivních institucí z 51 zemía pøes 200 000 popisù fondù a sbírek,které obsahují pøíslu�né archivní pra-meny. Portál, který inovativnì vyu�íváhumanitních digitálních vìd a podporu-je nové metodologické pøístupy k vý-zkumu témat souvisejících s druhousvìtovou válkou a holokaustem, je vol-nì pøístupný veøejnosti.

Projekt EHRI koordinuje nizozemskýNIOD, Institut pro výzkum války, holo-kaustu a genocidy. Jedná se o jeden z nej-vìt�ích souèasných projektù v oblasti di-gitálních humanitních vìd a archivnictví.

Díky finanèní podpoøe EU a rámcovéhoprogramu pro výzkum a inovace EU Ho-rizont 2020 se EHRI neustále rozvíjí.V roce 2015 zapoèala druhá fáze realiza-ce projektu (potrvá do roku 2019).

Jedním z výstupù mezinárodního pro-jektu EHRI je tzv. Terezínský výzkum-ný prùvodce (Terezín Research Guide,více na www.portal.ehri-project.eu/gui-des/terezin). Byl vytvoøen pod vedením�idovského muzea v Praze a spolupra-covaly na nìm dal�í odborné instituce �Památník Terezín, Jad va�em a Beit

Terezín. Jedná se o on-line pomùckukombinující narativní texty s rozsáhloudatabází. Cílem bylo virtuálnì propojitmateriály k dìjinám ghetta Terezína zlep�it pøístupnost archivních prame-nù k tomuto tématu, je� jsou rozptýlenév rùzných archivech. V neposlední øadìjsme chtìli pøispìt do diskuse o vyu�itínástrojù digitálních humanitních vìdk prezentaci archivního materiálu.

V Terezínském výzkumném prùvodcilze najít celkem 22 488 popisù archiv-ních jednotek. Zájemci mohou vyhledá-vat v nìkolika jazycích: v angliètinì,nìmèinì a èe�tinì a to hned dle nìkolikakritérií � fulltextovì, dle klíèových slov,jmen osob èi názvù míst. Narativní tex-ty jsou dostupné anglicky. On-line po-mùcka je vhodná i pro u�ivatele, kteøí sesna�í dohledat informace, archivní fon-dy èi jednotlivé archiválie souvisejícís dìjinami ghetta Terezín. Pro lep�ímo�nosti vyhledávání bylo nejprve po-tøeba podrobnì zkatalogizovat jednotli-

vé archivní dokumenty. Odborní pra-covníci dále vytvoøili seznam hierar-chicky uspoøádaných klíèových slov.U�ivatelé mají k dispozici pøes sto pa-desát klíèových slov uspoøádaných dopìti základních skupin (ka�dodennost;skupiny vìzòù; profese; nacistická sprá-va ghetta; �idovská rada star�ích). Na nìjsou hierarchicky napojené dal�í pod-skupiny, které s nimi tematicky souvisejí,napøíklad ka�dodennost → zdravotnic-tví → nemoci; léky; nemocnice; porody;karanténa atd. U dùle�itých termínù jedostupná struèná definice èi vysvìtlenípojmu. U�ivatel jejich prostøednictvímmù�e získat základní informace o de-portacích protektorátních �idù, podmín-kách v ghettu, nuceném pracovním na-sazení a mnoha dal�ích oblastech. Protoje on-line pomùcka dobøe vyu�itelnái pro laiky èi studenty, kteøí nejsou de-tailnì obeznámeni s problematikou, alemají zájem dozvìdìt se více. Jednotliváklíèová slova odkazují i na konkrétní ar-chivní materiály.

Dal�í èást Terezínského výzkumnéhoprùvodce se zamìøuje na geografii tere-zínského ghetta. Pro úèely on-line po-mùcky jsme vyu�ili mapu, z ní� je patrnýpravidelný pùdorys terezínské pevnostive tvaru osmiúhelníku s pravoúhloustrukturou ulic. Na mapì jsou v podobìbodù vyznaèeny jednotlivé budovya kasárna, ke kterým se pojí konkrétníarchiválie nacházející se v Terezínskémvýzkumném prùvodci. Data jsou i zdepropojena na podobném principu jakov pøípadì klíèových slov. Budovy a ka-sárna ghetta mají unikátní identifikáto-ry � geografické koordináty, které sev rámci katalogizace pøiøadily k jednot-livým dokumentùm. U�ivatel si namapì mù�e zvolit libovolný bod, u kte-rého se zobrazí seznam archivních ma-teriálù vztahujících se k danému místu,s nimi� pak mù�e dál pracovat.

Projekt EHRI je názorným pøíklademmo�ností, jaké archiváøùm, badatelùmi laické veøejnosti nabízejí nástroje digi-tálních humanitních vìd. Odborní pra-covníci �MP prezentovali aktuální výstu-py projektu na mezinárodní konferenciDIGI 2016 � Digitální technologie a kul-turní dìdictví, která se uskuteènila vednech 24.�25. listopadu 2016 v Praze.

MAGDALENA SEDLICKÁ,vedoucí oddìlení pro dìjiny �oa,

�M v Praze

�IDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE A MEZINÁRODNÍ PROJEKT EHRI

Terezínský výzkumný prùvodce � ukázka z èásti vìnované geografii ghetta.

VÌSTNÍK 1/2017 11

Vzniku Schoenbergova operního mo-nodramatu Oèekávání pøedcházely dra-matické události v jeho osobním �ivotì,které ho dovedly k definitivnímu roz-chodu s tradièní tonální soustavou. Autor-kou libreta je vídeòskálékaøka Marie Pappen-heimová, její� znalostiz oboru psychologiea psychoanalýzy zøejmìvedly Schoenberga k to-mu, �e ji oslovil. Text,ve kterém se halucinaceprolíná s realitou, zmìt�rychle se støídajících po-citù, emocí, které bì-hem vteøiny explodujív mozku, ve kterém seatmosféra strachu prolí-ná s nadìjí a dìsivým poznáním. Útr�kyvìt, chorobná mluva, �árlivost a láskak milované bytosti, smr�t�slov a horeènìpulzujících krátkých vìt, sen bez hranica barev. Nekoneèné hledání. ASchoenber-gova hudba. Nelibozvuèná, svobodnáv zacházení s rytmem, s neoèekávanýmizvuky, krátkými jako by hudebními vý-støely a s místy se opakujícími melodiemihudebních motivù. Komplikovaná a tì�-ko popsatelná, tak jako rozmanité emocea pocity, které se nezávisle na na�em vì-domí tøeba v jediném krátkém okam�ikusoubì�nì pro�enou na�íhlavou.

Arnold Schoenbergv roce 1930 napsal:�V Oèekávání je nejvìt-�í obtí� v tomto: Je ne-zbytné, aby èlovìk vidìl�enu v�dy v lese, a takpochopil, �e se jej bojí!Nebot�celé dílo je mo�-né pojmout jako úzkost-ný sen. Proto to ale musí být skuteènýa ne pouze ,vìcný� les, proto�e z takové-ho lesa snad mù�e èlovìka jímat dìs, alenebude se ho bát.� David Radok, kterýinscenaci re�íroval, se na�tìstí vý�e zmí-nìným pøáním neøídil a svým zcela no-vátorským pøístupem ke scénickémuztvárnìní podle mého soudu vystihlpøesnì to, oè Schoenbergovi �lo. Citlivýa výtvarnì velmi vnímavý Radok za scé-nu zvolil více ménì strohý pokoj, jeho�podoba byla nepochybnì inspirována

obrazy dánského malíøe Hammershoie.Jeho obrazy interiérù malované v tlume-nì �edých a hnìdých tónech, ve kterýchje vìt�inou stolek a �idle a zády otoèená,opu�tìná do okna hledící �ena. Obrazy

na pohled realistické, veskuteènosti v�ak dìsivéa strach budící. V kon-trastu se strohým poko-jem �ena, která se po-kou�í uniknout jinam,pryè ze své samoty, za-tím v�ak pohrou�ená dosebe, do oèekávání èe-hosi, co je�tì nevyslove-no visí ve vzduchu zaoknem. A v tomto pro-storu po dobu tøiceti mi-nut pìvkynì Katarina

Karnéus zcela pøesvìdèivì zpívá o svémstavu mysli, hrùzách a svém hledání. Pocelou dobu je na scénì pøítomen AndersLorentzson, který zpíval Modrovouse.Je patrné, jak bedlivì poslouchá a èas odèasu nepatrným gestem, pohybem zmì-ní obraz scény, tak pøirozenì jako stromv lese se zachvìje pod lehkým fouknu-tím vánku.

Provedení Schoenbergovy operyv Janáèkovì divadle v Brnì v re�iiDavida Radoka a v hudebním nastu-dování Marka Ivanovièe bylo jedineè-

ným zá�itkem a ne-zbývá ne� litovat, �e seuskuteènila pouze èty-øi pøedstavení a v ma-tièce mìst Praze, kdebyla 6. èervna 1924její svìtová premiéra,pro nezájem �ádné.

Co se BartókovaModrovousova hradutýká, omlouvám se

a pøenechávám referát i pøípadné hodno-cení nìkomu, kdo je na autora i témaspecializován pøece jen více ne� já.

JAN PLACÁK

(Národní divadlo v Brnì uvedlo dvoji-ci jednoaktových oper Modrovousùvhrad Bély Bartóka a Oèekávání Ar-nolda Schoenberga v premiéøe 15. 10.2016. Dirigent: Marko Ivanoviæ, Ro-bert Kru�ík, re�ie: David Radok, scé-na: Zuzana Je�ková.)

�IDOVSKÁ MÉDIA 2016 (dokonèení ze str. 9) Nejvýraznìj�ím pøíkladem je britskáLabouristická strana, ale silný protiizra-elský náboj mají i levicové strany napø.v Øecku, Nizozemí, Nìmecku, �panìl-sku a ve �védsku.

Jak zaznìlo, pøístup evropských �idov-ských médií a izraelského tisku k antise-mitismu se li�í: Zatímco v Evropì se jed-ná o problém k øe�ení a protestùm, jakironicky komentoval Zvika Klein, zástup-ce listu Maariv, pohled Izraele je jiný:�Izraelská média milují antisemitismusa BDS, milují zprávy o alija.� Konstato-val, �e na tomto poli se izrael�tí novináøimají co zlep�ovat a referovat více o dìnív evropských komunitách � a to nejenv souvislosti s negativními jevy.

Podobnì hovoøili i novináøi z USA �i pro nì je antisemitismus, kdy� se odehrá-vá v Evropì nebo v Rusku, zajímavýmsoustem, ��t�avnatìj�ím� ne� zprávy pozi-tivní. Pøitom sami ameriètí �idé, integro-vaní liberálové, kteøí se v zemi cítí takbezpeènì, �e vyhraòovat se bìhem pøed-volební kampanì vùèi antisemitismu po-kládali za pøehnané (o dùsledcích tohotojevu pí�e historièka D. Lipstadtová, vizstrana 20), mají nyní, po vítìzství D.Trumpa a jeho �bílé Ameriky�, o svých ji-stotách pochybnosti. �V Americe si nelzepøedstavit proti�idovský pochod, ale u� silze pøedstavit protimexickou demonstraci.Ka�dý takový projev je nebezpeèný, pro-to�e je nedemokratický. Musíme støe�itdemokracii, to je pro v�echna média hlav-ní úkol,� øekl jeden z Amerièanù.

Co tyhle debaty znamenají pro na�edomácí podmínky? Na�tìstí si nemù�e-me stì�ovat na antiizraelské postoje, nahnutí BDS ani na násilný antisemitis-mus. Ale jak by to vypadalo, kdyby-chom museli øe�it problémy, jaké majív Rakousku? I teï v dobì, kdy se námpøistìhovalci vyhýbají a �idovská obecje zlomkem té pøedváleèné, dostalav pìvecké anketì tisíce hlasù skupinas xenofobními a rasistickými texty, nafotbalových stadionech znìjí antisemit-ské pokøiky a ve volbách bodují tradiè-nì nedemokratiètí komunisté i pravico-vý Úsvit. Tak�e i pro nás je dùle�ité, �eje dobré informovat o zále�itostech po-zitivních (které z pohledu �idovské ko-munity stále pøeva�ují), ale bedlivì siv�ímat problémù. Co platí pro Amerikuèi Izrael, platí pro nás stonásobnì.

ALICE MARXOVÁ(pokraèování pøí�tì)

SCHOENBERG A RADOK

Arnold Schoenberg

David Radok

12 VÌSTNÍK 1/2017

Michal Mare� (1893 Teplice�1971 Pra-ha) byl spisovatel, básník, novináø,pøekladatel, anarchista, cestovatel, bo-hém a bouølivák, trochu i dobrodruha také pøátelský a bezelstný èlovìk,

v�dy pøipravený pomáhat potøebnýma pronásledovaným, mimo jiné také �i-dùm bìhem okupace. Znal se kde s kým,s Ha�kem i s Kafkou, Weilem, Franti�-kem Langerem, Seifertem, psal do Pe-routkovy Tribuny i do Rudého právaa rovnì� do nìmeckojazyèného PragerTagblattu a jak uvádí Pavel Koukal,�je zajímavé, �e tato kombinace neva-dila nikomu ze zúèastnìných�.

Po roce 1945 pí�e do Svobodnýchnovin a Dne�ka, opìt øízených Perout-kou. Tam otiskuje v roce 1946 a 1947cyklus reportá�í a èlánkù o tom, co sedìje v pohranièí, a o teroru, který do-provází odsun sudetských Nìmcù. Byljeden z mála, který se odvá�il vìci na-zvat pravými jmény, a Peroutka jedenz mála, kteøí byli ochotni takové infor-mace tisknout. StB pochopitelnì naMare�e nezapomnìla a na podzim roku1948 mu to ve zcela vykonstruovanémprocesu také spoèítala � dostal sedmlet �aláøe a následnì deset let ztrátyobèanských práv. Trest si odsedìl celý,na Mírovì a v Ilavì. S podlomenýmzdravím byl v roce 1955 propu�tìn a a�do konce �ivota se neúspì�nì sna�ilo revizi svého procesu.

Pamìti zaèal, na popud Jiøího Wei-la, psát po roce 1945 a soustavnìjipak v 60. letech. Psal je èesky a takénìmecky, jak mu to jeho dvojjazyènýnaturel bez problémù umo�òoval. Re-

dakènì je pøipravilo a vydalo dlouhopo jeho smrti pod názvem Ze vzpomí-nek anarchisty, reportéra a váleènéhozloèince nakladatelství Prostor v roce1999. Je to zajímavé, místy dojemné

a místy i neuvìøitel-né ètení. Co do vìro-hodnosti detailù senìkdy objevují po-chybnosti, zejménaze strany ortodox-ních literárních his-torikù. Ale pamìtitypu, jak je napsalMare�, nejsou sta-vìny na municióz-ním detailu � je toproud dramatické-ho osudu, popsanýbezprostøednì

a bezelstnì. Oti�tìné ukázky, které za-chycují mimo jiné i Mare�ùv vztahk �idùm, to celkem pøesvìdèivì doklá-dají. jd

RABÍN SICHERPra�skému vrchnímu rabínovi, dokto-ru Gustavu Sicherovi, jsem vdìènìa dojatì políbil ruku. Stalo se tak vestaré a ctihodné pra�ské Staronové sy-nagoze. Rabín pøipomínal celou svoubytostí, stejnì jako jeho køest�anskýkonkurent Kordaè, svìtce, a to nejenzjevem, ale i tím, co dìlal. Ten v Bøe-�anech, stejnì jako ten v synagoze.Ctihodnému následovníku rabihoLowa � v jeho� �idli sedìl, kdy� jsemmu projevil svou úctu � vdìèím zamnohé. Èasto mì nav�tìvoval ve vì-zení, nosil mi knihy, z nich� jsem sevelmi pouèil, o svátku Purim a jinýchvelkých svátcích mi na jeho pokynposílala �idovská obec dárky a zbo�níobce odøíkávali modlitby, které mimìly pomoci v�e vydr�et a pøály mi�t�astný návrat. Bylo to v dobì stalinis-mu a já jsem pøe�il a vrátil se mezi ty,jejich� víru jsem ve vìzení pøijal. Aleo tom více na jiném místì.

FRANZ KAFKAKafka byl èlovìk taktní, hranièilo toskoro a� s nesmìlostí. Není v�ak prav-da, �e se vyhýbal lidem, naopak, rád

si s ka�dým popovídal a byl to sdílnýèlovìk, jen o sobì mnoho nemluvil.Mìl jsem ale ten dojem, �e Kafka jedo jisté míry plachý èlovìk, snad ne-smìlý, mindrák to jistì nebyl, ergo:Sám známosti nezaèínal. Byl to èlo-vìk, který v oslovení vyèkával, alekdy� u� se tak stalo, nebo kdy� mubyl nìkdo pøedstaven, tu se z nìho stalvelmi milý, zdvoøilý pán, srdeènéhoa bezvadného chování. Kafka byl èas-to hluboce zamy�lený, pøemítající èlo-vìk, kdy� nevìdìl, �e je pozorován,ale dovedl se ihned rozjasnit a jehoúsmìv i ze záøivých, temných oèí, jakse tak díval z vý�ky své velké postavy,na nás, ty men�í, mìl nìco z køi�t�álo-vého kouzla. Kdy� spatøil svého zná-mého nebo pøítele, jako by z nìhov�ecek smutek spadl, náhle byl z nìhojasný èlovìk. Kafka pøi spatøení svýchznámých v�dycky si pospí�il, aby ne-jen zdvoøile pozdravil, ale aby tak uèi-nil døíve ne� ten druhý. Zrak mìl so-kolí, nevidìl jsem ho nikdy v brýlíchnebo s tehdy moderním skøipcem nanose. V jeho úsmìvu byla vrozená,nestrojená nì�nost. Kdy� v�ak se nanìkoho podíval, já aspoò jsem mìlpocit, �e jeho zrak nahlí�í a� do hlou-bi du�e. Jistì vidìl do nitra toho dru-hého lépe ne� rentgen. A pøitom to je

ono kouzlo, jeho pátrání v tom dru-hém bylo jakýmsi pohlazením.

Kafka, ten tak vá�ný èlovìk, takvá�ný zase nebyl, aby nemiloval �erta vtip. Na nìkteré takové vtipy si pa-matuji. Cituji jeden, který je mocsmutný; Kafka mi ho vyprávìl v Edi-sonce. Jde talmudista se svým malým

LAMPA RAMPA NEBO PAMPAZe vzpomínek, reportéra a váleèného zloèince Michala Mare�e

Michal Mare�. Foto archiv.

Franz Kafka. Foto archiv.

VÌSTNÍK 1/2017 13

sedmiletým synkem poli k polské ves-nici. Je ji� pozdì veèer a z nebe spadlmeteor. Povídá chlapec tatínkovi:�Znamená to nìco dobrého pro nás�idy?� Kafka povídá: �On to anivlastnì vtip není, ten hoch se asi bojínìjaké katastrofy, snad nìjakého po-gromu.� (A ten pøi�el.)

Bohatý �idovský tatínek jde sesvým synáèkem Václavským námìs-tím. Potkají spolu�áka a ten s tatín-kem nese vánoèní strom. Povídá

s ú�asem �idovský chlapec svémuotci: �Tatí, jak to, �e køest�ané majítaké vánoèní stromeèek jako my?�

O svém otci pravil Franz Kafka:�Chodí tam k nám do obchodu v�eli-jací ménì nebo více zajímaví souvìr-ci. Jeden z nich, nìjaký pan MarkusBienenfeld, podomní obchodník, kte-rý u otce nakupuje zbo�í, se s echt �i-dovským zájmem vyptával, co dìlám,budu-li také jednou obchodovat. ,Cojich vede, pane Bienenfeld, ten a k�ef-tovat, to by bylo pod jeho dùstojnost,ten nejradìji pí�e básnì!� Ptá se panMarkus Bienenfeld: ,A prosím jich, coto jsou vlastnì ty básnì?� Øekl muotec: ,To je taková skládanka slov!Tak napøíklad, kdy� napí�e slovo lam-pa, jde na to slovo rampa nebo pam-pa! Nebo rum, dumm!� Hroznì se po-divil tazatel, ne� ze sebe vypravil:,A øeknou mi, pane Kafka, z takovéhonìèeho se dá �ít?� ,Já o tom moc po-chybuji,�� odpovìdìl Kafkùv tatínek.

Pokrokový souvìrec Gimpel AronSternschuss potká ortodoxního talmu-distu Gimpela Schnupfera. Ten jde hlu-boce zamy�len rozjímáním o Talmudu.Praví Aron: �Gimpelleben, o èempakdumá�?� �Já pøemý�lím!� �A co o èempøemý�lí�?� �Já rozjímám o tom, coznamená písmeno P ve slovì Hamán,

jak praví na�e uèení.� �Ty vosle,� pra-ví Sternschuss, �kde má� ve slovì Ha-mán písmeno P? A kde je to v Talmu-du?� Odpovídá Gimpel Schnupfer:�Já jsem jenom uva�oval, co by toznamenalo, kdyby to P v tom Hamánubylo!�

KAVÁRNA EDISONKdy� se mì Kafka zeptal, do kterékavárny chodím, sdìlil jsem mu, �ejednak do Unionky, více v�ak je�tì

do Edisonky narohu Pøíkopù a uli-ce Na Mùstku, tam�e se mi nejlépepracuje mimore-dakènì pro redakci.Hlavnì v Edisonce,kterou jsem si oblíbil,jsem se pak s Kaf-kou a� do roku1924 velmi èastosetkával; i jemu semilieu kavárny za-mlouvalo, v�ak to

byla taková pøíjemná kafeterie, i onenzde fluktuující �ivel. A co� teprve ka-várník pan Julius Turnovský, starýpán, pøesvìdèený Èech. Ji� jeho ba-bièka, která zemøela v padesátých le-tech minulého století a byla pohøbenana dnes ji� zru�eném vinohradskémhøbitovì, byla první mrtvou s èeskýmnápisem na pohøebním kameni. Ostat-ní nápisy byly buï v hebrej�tinì, nebov nìmèinì. Pan Turnovský a jehoman�elka, to byli hostitelé, jakých u�dnes není. A v Edisonce také byla nej-lep�í káva v Praze.

Kavárna byla dosti starobyle zaøí-zená. Z prvního patra, kde byla umís-tìná, mìl èlovìk skvìlý výhled pocelém Václavském námìstí a� naho-ru k Národnímu muzeu, které námìs-tí uzavíralo jako kulisa. K hostùmEdisonky patøili mnozí literáti, Èe�ii pra��tí Nìmci. Z hlubin desítek letse mi zas v�ichni vynoøují pøed oèi-ma, témìø nikdo z nich u� není mezinámi: Franz Kafka, Franz Werfel,Otto Pick, Rudolf Fuchs, dr. PavelEisner, filosof Ladislav Klíma, kritikJosef Kodíèek, Ivan Olbracht, Anto-nín Macek, pak umìlecký dorost ma-ïarských emigrantù, kteøí po porá�ceMaïarské republiky rad Bély Kunauprchli do Prahy.

Theodor Däubler èasto zají�dìl doPrahy a vzbuzoval svou mohutnou po-stavou, dlouhým plnovousem a holíudìlanou z koøenu nìjakého stromuobzvlá�t�prapodivný dojem. Edisonkabyla slavná kavárna, místo k výmìnìnázorù a èítárna s mnoha, pøemnohánovinami a èasopisy, k jejich� ètená-øùm patøili i Max Brod a Johannes Ur-zidil. Ale ne �e by se tu jen mluvilo,diskutovalo a èetlo, také se tu èastoa pilnì pracovalo, byla to inspirujícíkavárna.

Franz Kafka napøíklad nebyl jen ti-chým horlivým ètenáøem, který si stá-le nìco vypisoval z èasopisù, nýbr�taky pozornì sledoval v�echny pøí-chozí a odcházející a èasto naslouchalhovorùm, které vedl napùl hluchý An-tonín Macek s pøáteli a známými z li-terárních a novináøských kruhù.

Macek byl také nesmírnì zajímavýzjev, v lecèems pøipomínal mého ber-línského pøítele, zakladatele naklada-telství Sturmverlag Herwartha Wal-dena. Macek byl dlouhou dobu nejenfejetonistou, redaktorem ústøedníhoorgánu KSÈ, ale i vedoucím redakto-rem vá�ené nepolitické revue ZlatáPraha, etický komunista, a pøitomhluboce vìøící katolík. V kapse kabátuu sebe neustále nosil lahvièku inkous-

tu, a kdy� se korková zátka uvolnila,tak dostal kvùli prádlu potøísnìnémuinkoustem od své �eny co proto. V pe-nálu míval dvì nebo tøi násadky rùz-ných barev, a kdy� nedebatoval, poøádpsal a psal. Byl to jeden z nejpilnìj-�ích èeských literátù a pøekladatelù,který dokonale ovládal sedm jazykù.

Kavárna Edison v letech své slávy. Foto archiv.

Antonín Macek. Foto archiv.

Pro Kafku hotový poklad, taky o nìms velkou úctou, takøka obdivnì mluvil.Kdy� Macek v létì roku 1923 po tì�-kém zánìtu støedního ucha zemøel,prokázal mu Kafka poslední poctu napra�ském ústøedním høbitovì. To, copøi Mackovì pohøbu spatøil, bylo na-prosto neobvyklé. Rakev doprovázelyzástupy dìlníkù s rudými vlajkami, aletaky katolický biskup s øadou knì�í. Zazpìvu Internacionály se mávalo kadi-delnicí a k nebi stoupal voòavý prou�ekmodravého dýmu. Po dìlnickém zpìvunásledovalo hluboce jímavé Misereremei, Deus knì�í. Rok nato se na sou-sedním �idovském høbitovì odøíkávalarozechvìlá modlitba za mrtvé, kadi� zaFranze Kafku, který mi rok pøedtím vy-líèil pohøeb, ten Mackùv. Kafka se takytakøíkajíc s povdìkem zmínil o mémnekrologu, který vy�el v Tribunì a kte-rý jsem o Mackovi napsal bìhem po-bytu v Piranu.

Tak v kavárnì Edison osiøelo Kafko-vo oblíbené místo u okna, kde se na zdiskvìlo zarámované vìnování ThomaseAlvy Edisona, manuskript vìnovanýkavárníkovi Juliu Turnovskému jako díkza to, �e kavárnu pojmenoval po nìm.Edison se tehdy (v záøí 1912) kavárníkazeptal, jak dlouho u� kavárna nese jehojméno, a taky se zajímal, co ho vedlok tomu, aby kavárnu tak nazval. PanTurnovský odpovìdìl: �Z �ádného jiné-ho dùvodu ne� proto, �e vás milujia ctím u� jen za vynalezení �árovky.Zapalování plynových lamp bylo moczdlouhavé a taky u� nehrozí nebezpeèívýbuchu, a pak ten vá� fonograf.� Na-èe� geniální vynálezce napsal kaligra-fickým písmem vìnování, které viselonad Kafkovým oblíbeným místem jakopra�ský dobový dokument.

PROSELYTOU BEZ OBØÍZKYNejmilej�í ze v�ech rabínù, které jsemv �ivotì poznal, byl vrchní rabín, doktorGustav Sicher z Prahy. Po mnohaletémvìznìní, kdy� se mi otevøela brána do�ivota, jsem �el ctihodného mu�e nav-�tívit. Moje první cesta vedla k nìmu,proto�e tento èlovìk, který byl beze-sporu svìtcem, za mnou chodil jako du-chovní rádce do vìzení. Nepøicházel mijen poskytovat útìchu, ale chodil mitaky rozmlouvat mùj úmysl stát se pro-selytou. Øíkal: �Jen zùstaòte na�ím vìr-ným nejlep�ím pøítelem, ale nechtìjte

se stát �idem. Mezi námi je tolik �pat-ných lidí, �e byste byl jen zklamaný.�Já v�ak na taková dobøe mínìná varo-vání nebral ohled.

Rozhodl jsem se pøestoupit na �i-dovskou víru z velice zásadního dùvo-du. Opìt zaèaly antisemitské �tvanice,�idé byli zatýkáni, popravováni, zasbylo jako za Hitlera nebezpeèné být�idem. Já �id nebyl, ale na protestproti novì vzplanuv�ímu pronásledo-

vání jsem se pøi sèítání lidu roku1949, které se konalo i ve vìzení, pro-hlásil za �ida.

Vrchní rabín doktor Gustav Sicher mìve svém bytì osobnì uvítal i s man�el-kou, jak je zvykem u nejlep�ích pøátel. Poveèeøi pøi�la na stùl láhev slivovice, sed-mièka, víc ne� z poloviny plná. To bylonìco pro propu�tìného trestance, kterýkdysi dával pøed v�emi ostatními destilátypøednost slivovici a borovièce. Vrchní ra-bín Sicher mi vlastnoruènì nalil sklenièkua pak druhou a tøetí. To mìlo staèit. Ale jási pøitáhl láhev k sobì a naléval si z láhvedo sklenice sám, ani� bych se ptal na do-volení. Nalil jsem si asi desetkrát, sledo-ván ustaraným zrakem ctihodného mu�ea jeho u�lechtilé choti. Kdy� u� mìla te-kutina v láhvi na kahánku, pravil velebnýmu�: �Michaeli ben Abrahame! V tom,co se slu�í a patøí, jste poøád je�tì gój, pøí-mo chucpe, v celé pra�ské kile budete ur-èitì ten nejchucpovatìj�í �id!�

Vyprávìl jsem o této pøíhodì dr. Fla�-nerovi, právnímu zástupci �idovskéobce pra�ské. Zeptal se mì: �Byla toprùmyslovì vyrábìná padesátiprocent-ní koøalka, nebo ko�er, která je osmde-

sátiprocentní?� Odpovìdìl jsem, �e pa-desátiprocentní.

Dr. Fla�ner konstatoval: �Kdy� vámvrchní rabín nenabídl osmdesátipro-centní, tak si vás moc nevá�í.� Týdennato jsem potkal pana vrchního rabínaa øekl jsem mu: �Nabídl jste mi padesá-tiprocentní slivovici, ne osmdesátipro-centní, tomu se øíká petite (podvod).�

Nemìl jsem to øíkat, ale doktor Si-cher vá�ným tónem odpovìdìl: �Víte,Michaeli ben Abrahame, osmdesátipro-centní je urèena pro ortodoxní �idy,kteøí za mnou obèas pøijedou z Podkar-patské Rusi. A vy pøece nejste ortodox-ní. Pokud se ale chcete podrobit dostibolestivé zále�itosti (mìl na mysli ob-øízku), tak bude osmdesátiprocentní sli-vovice i pro vás.�

Odpovìdìl jsem: �Dùstojnosti, exi-stuje tolik obøezaných antisemitù, �esi pra�ská kile mù�e pokládat za èest,�e v ní jednou koneènì bude slu�nýneobøezaný �id.� Pan vrchní rabínsouhlasnì, ale mlèky pokýval hlavou.

A já zvítìzil i nad ortodoxními �idy.Pøi pøí�tí náv�tìvì mi pan vrchní rabínnaservíroval ko�er slivovici urèenoujen ortodoxním vìøícím. Dvì sklenky �osobnì! Víc ne, ale pøece jen. Kdy�zemøel, láhev pøevzalo pohøební bratr-stvo (chevra kadi�a), z jeho� støeduv�dy jeden bdí nad mrtvým, tedy dr�íu nìj strá�.

Dva dny pøed smrtí, právì o vel-kých svátcích mezi Novým rokem(Ro� ha-�ana) a Dnem smíøení (Jomkipur), vstoupil duchovní hodnostáøve slavnostním bílém odìvu do Staro-nové synagogy. Byl u� velmi køehký,podepíral ho �ámes (chrámový sluha).Podal mi ruku studenou jako led. Po-tom se obrátil ke skupinì asi desetimalých �idovských dìtí, aby jim po-�ehnal. Nabádal je pøitom, aby neza-pomnìly, �e se v zemi mluví èesky,aby se hlásili k èe�ství, a pøitom zùsta-li oddanými syny a dcerami Izraele.Ro� ha-�ana jsem mu je�tì mohl øíct,ne v�ak �Pøí�tí rok v Jeruzalémì�, na-dìjeplná slova, která si po celou dobudiaspory øíkají �idé na rozlouèenou.

Vrchní rabín Gustav Sicher èastovyzýval v dobì mého vìznìní zbo�-nou komunitu, aby se s ním modlilaza mùj návrat do chrámu. Je pochopi-telné, �e jsem pøi jeho pohøbu hlasitìodøíkával kadi� s ostatními.

14 VÌSTNÍK 1/2017

Rabi Gustav Sicher. Foto Jan Lukas.

Vidìl jsem...Vidìl jsem tisíce oèíza rudou clonou.Sly�el jsem bubenv dunivém rytmu pochodující krokyvá�nì je� dupaly po rozumu.

Vidìl jsem tisíce oèíroz�atých leskem zlatasly�el jsem hrùzuza hluèným jásotem vìdomí úpìjícíoslavené fanfáry hanby.Vidìl jsem tisíce oèíkøièících nemohoucnostísly�el jsem daktyly vlakùpøivá�ející zoufalství po kolejích bídya tì�ký tichý vzlykot.Zavøel jsem oèi...

Bøezen 1939To bylo divné jaro. Tì�ké mlhyse tesknì táhly na�edlými polia mrtvý vítr huèel pod okny.Snad zpìvy ptactva znìly na jihu,snad nìkde vykvetly ji� fialky � a u nás ticho. Jenom vlhký sníhulicí padal, tøísnì vratké kroky.To bylo divné jaro. Jako ve snách

jsme stália v nìmém údivu jsme zøeli ocelové

mraky,je� bez ustání valily se kolem.Co vzrùst a rozkvést chtìlo, se�eh

mráz,jen husté mlhy táhly tichým sadem � a øíkali nám, to �e u� je jaro,leè my jsme tesknì zøeli zimní polea marnì slunce hledali, je� v mracích�edých jak ocel hluboko se skrylo.Ta mraèna bez ustání valila se kolem,dé�t�se snìhem nám v okna prudce

bila du�i bièoval. To bylo divné jaro.

Rhapsodie kobøíZ nièivého du�e hnusudivný obraz mozkem kývátam kde dálka s nocí splývákleèí kobra na kaktusu.

Kobra s kù�í novou zbrusupotichu si cosi zpívá

na hvìzdy se smutnì dívázbo�nì kleèí na kaktusu.

Moudøe �klebí kobøí pusuv kobøí hlavì smutek skrývá.Proè má du�e neokøívá?Tam kde dálka s nocí splývákleèí kobra na kaktusu.

Pohled nazpìtJednou ses ve svìt vypravil,slunce ti na cestu høálo,srdce jsi svìtlu vystavila jaro vpøed tì hnalo.

Pak pøi�ly mraky, vítr, hrom,zmizely modré vrchy,ukryt pod vyvrácený strom,mnohé jsi pøeèkal sprchy.

A� jednou u� jsi ne�el dál,do prachu klesla hlava �za zlatým motýlem ses �tvala chytil smrtihlava.

Oti�tìné básnì pocházejí z pozùstalosti pøe-kladatelky Evy Musilové (rozená Hirscho-vá; 1925�2009). Pøed svým transportem doOsvìtimi jí v Terezínì svìøil rukopisnýsoubor její pøítel � mladý básník Jiøí Stein.

Narodil se 23. srpna 1920 v Praze,v (asimilované) �idovské rodinì stavební-ho in�enýra. Zde absolvoval také Anglickéreálné gymnázium. Po nìmecké okupacise rodinì � a� na star�ího syna BedøichaKarla � ji� nepodaøilo vystìhovat. Létoroku 1941 Stein strávil v internaèním tá-boøe Lípa u Havlíèkova Brodu; nedlouhopoté byl pøevezen do terezínského ghetta.Zde se zapojil do èinnosti pøípravné buòkyilegální komunistické strany, ale také domístních kulturních aktivit. S pøítelemZdeòkem Ecksteinem (Eliá�em; 1920�2000)napsali hru Dým domova, její� dìj se siceodehrává na konci tøicetileté války,ov�em lze ji èíst také jako podobenství te-rezínské pasti a vyjádøení skepse vùèi ne-jisté podobì pováleèné budoucnosti. Napodzim 1944 byl Jiøí Stein deportován doOsvìtimi. Zemøel v prosinci tého� rokuv Dachau.

Publicitou juvenilních básní � je�tìpøed okupací ve Studentském èasopise �

se Jiøí Stein vøadil mezi tehdej�í gene-raèní básnické souputníky (napøíkladJosef Hir�al, Josef Rumler, Franti�ekVrba), kteøí následovali seskupení sil-ných a rùznorodých umìleckých indivi-dualit � soustøedìných o nìco pozdìjiv Jarním almanachu básnickém 1940.Existenciální, spirituální, ale i formalist-ní tendence této poezie èásteènì �pøe-durèily� i ráz Steinovy lyriky.

Charakterizuje ji mimo jiné (formál-ní) hravost, obèas tendující a� do smut-né grotesky, èasté kladení otázek, refré-ny, mladistvé snìní uprostøed samoty �støídající se s tesknými pocity, noènímitóny a tu�ením �bran konce�. Návratnémotivy ver�ù oscilují mezi nadìjeplnoudychtivostí a obavou z nemohoucnostitváøí v tváø �zlému osudu�. Osobité jeSteinovo utkvìlé mapování prostorumezi snem a touhou (napøíklad po vìè-ném míru) a chmurnými vizemi, kterévycházejí z kruté osobní zku�enostia signalizují konkrétní projevy nedalekéválky, je� hubí lidi � i poezii, kdy� navíck lidské bolesti (milionù) �nìkde nadhvìzdami mlèí bùh�. Vratislav Färber

(Steinova dosud neznámá tvorba se stalav roce 2016 tématem seminárních prací tøígymnazistù pra�ských Lauderových �kol.Básnì Jiøího Steina vyjdou kni�nì poèát-kem roku 2017 v nakladatelství Triáda.)

Vá�ení ètenáøi, máte-li náhodou nìjaké in-formace o dal�ích �ivotních osudech nebodíle Jiøího èi Bedøicha Karla Steina, po�le-te je, prosím, na adresu redakce, pøíp. na:triada@i-triada.net; v.faerber@post.cz.Dìkuji, vf.

VÌSTNÍK 1/2017 15

Jiøí Stein

...a chytil smrtihlava

Fotografie Jiøího Steina na �ádosti o pas, 1939.Národní archiv v Praze, fond Policejní øeditelstvív Praze.

16 VÌSTNÍK 1/2017

Jak jsme u� informovali (Rch 12/2016),�panìlské ministerstvo zahranièních vìcízpøístupnilo v listopadu 2016 elektronic-kou verzi rozsáhlé práce nazvané Nad rá-mec povinností (Más allá del deber)s podtitulem Humanitární reakce �panìl-

ské zahranièní slu�by na holokaust. Jejíautor, zku�ený historik a politolog JoséAntonio Lisbona, je èlenem poradníhosboru �panìlského veøejnoprávního sdru-�ení Centro Sefarad-Israel a dále Societyfor Sephardic Studies, souèásti ústavuMandel Institute of Jewish Studies pøiHebrejské univerzitì v Jeruzalémì.

Jeho práce je výsledkem nìkolikaleté-ho výzkumu velkého mno�ství veøejnýcha soukromých archivních fondù rùznýchzemí s cílem získat pøehled o èinnosti di-plomatù a pracovníkù zahranièní slu�by�panìlska, kteøí v letech 1940�1944 pù-sobili v evropských zemích.

Bezmála pìtisetstránkovou práci profe-sora Lisbony pøedstavil u� na poèátkuroku 2016 ministr zahranièí José ManuelGarcía-Margallo pøímo v sídle minister-stva jako pokraèování výstavy, která tambyla uspoøádána roku 2014. Práce zachy-cuje humanitární èinnost 18 �panìlskýchdiplomatù, jim� se bez ohledu na pokynyfrankistické vlády a se znaèným rizikempodaøilo zachránit asi 8000 �idù, vìt�i-nou Sefardù, pøed deportací a záhubou.

Vìt�ina z tìchto diplomatù udr�ovalasvou èinnost v tajnosti, nikdy o ní nehovo-

øili, a to ani pøed rodinnými pøíslu�níky.Jejich jména a èiny zùstaly desítky letv anonymitì. Generální konzulové, velvy-slanci, ministøi zahranièí, vicekonzulovénebo pøidìlenci pracovali s obdivuhodnouskromností a naprostou diskrétností.

Práci J. A. Lisbony zahajuje úvod sou-èasného �panìlského ministra zahranièía pøedmluva profesora Chaima Avnihoz Institutu soudobého �idovství Hebrej-ské univerzity. První kapitola publikace jevìnovaná oficiální politice frankistického�panìlska za druhé svìtové války, mysti-fikacím a mýtùm spojeným s postojemre�imu k ��idovské otázce�.

Hlavní korpus práce tvoøí osmnáctkapitol, je� popisují okolnosti a prùbìhzáchranných akcí diplomatù v sedmi ev-ropských zemích (Maïarsku, Rumun-sku, Øecku, Bulharsku, Francii, Nìmec-ku a Itálii). Mnohé údaje nebyly pøedtímnikde zveøejnìny.

Z anonymity vystupují neohro�ení jed-notlivci, mezi nimi� zaujímá významnémísto Ángel Sanz Briz (1910�1980), kte-rý byl v letech 1942�1944 chargé d�affai-res v Budape�ti a zachránil 5200 �ivotù,kdy� vydával �panìlské pasy a ochrannélisty nejprve �idùm, kteøí se odvolávalina svùj sefardský pùvod, a pozdìji i dal-�ím maïarským �idùm.

Pøibli�me si letmo alespoò jeho èin-nost jako jednoho z onìch �osmnáctistateèných�.

JEDEN ZE STATEÈNÝCHV kvìtnu 1942 ve vìku 32 let byl tento�enatý otec malé dcerky vyslán do Ma-ïarska jako tajemník �panìlského velvy-slanectví. Od poloviny èervna 1944, kdy�musel z Budape�ti odjet velvyslanec Mu-guiro, mladý Sanz Briz zastával pozicichargé d�affaires. U� pøedtím byl svìd-kem eskalace rasové nenávisti v Maïar-sku: nejprve pøi vyhlá�ení antisemitskýchzákonù a od léta toho roku transportù pùlmilionu �idù do vyhlazovacích táborù.Dne 24. èervna poslal na ministerstvo doMadridu podrobnou zprávu o Osvìtimiobsahující oèité svìdectví dvou uprch-lých vìzòù, Rudolfa Vrby a Alfréda Wetz-lera, o hromadném vra�dìní v plynovýchkomorách. V øíjnu 1944 byl svr�en regentHorthy a moci se chopila vláda pronacis-tické Strany �ípových køí�ù pod vedenímFerence Szálasiho. Kdy� v zemi zavládl

teror, Sanz Briz se sám od sebe a bezpøedchozího svolení Madridu rozhodl na-jmout pro �panìlský zastupitelský úøaddomy za úèelem ubytování �idù. Takzva-ných chránìných domù pod vlajkou �pa-nìlska bylo v budape�t�ském ghettu celkemosm. Kromì toho byli bì�enci ubytovánitaké v Széchenyiho vile v Budínì, v domìna Podmanského ulici i v budovì samot-ného zastupitelského úøadu. Pod �panìl-skou ochranou bylo rovnì� pøibli�nì 500dìtí ve tøech útulcích Èerveného køí�ea asi stovka �idù bydlela na dal�ích �bez-peèných� místech, jako byly nemocnice,porodnice a útulky.

Sanz Briz nejen�e poskytoval �idùm pøí-støe�í, ale navíc jim vystavoval takzvanýochranný list. Kdy� vypuklo antisemitskéøádìní v Budape�ti, rozhodl se, �e je tøebavybavit sefardské �idy �panìlskými dokla-dy a s odvoláním na královský dekret z 20.prosince 1924 dostal povolení z Madridu,�e jim mù�e vystavovat ochranné doklady.Sestavil plán, podle kterého vystavoval ce-stovní pasy: bì�né pro maïarské Sefardya prozatímní pro �idy s pøíbuznými neboznámými ve �panìlsku. V�ichni, kteøí sepak obraceli na �panìlský zastupitelskýúøad, dostávali ochranné listy, vìt�inou s fa-le�nými údaji, ale v�dy vystavené jménem�panìlského státu.

Jakmile Sanz Briz získal od maïarskéstrany souhlas s udìlením a� 300 povolení

pro �idy sefardského pùvodu, dùmyslnìpou�il tato individuální povolení pro 300rodin, které pak neomezenì násobil jedno-

�PANÌL�TÍ HRDINOVÉOcenìní èinnosti 18 diplomatù v temnotì �oa

Ángel Sanz Briz v dobì svého pùsobení v Budape�ti. Foto archiv.

�panìlský prozatímní kolektivní pas vydaný ÁngelemSanzem Brizem roku 1944. Foto Památník holokaustuv Budape�ti.

VÌSTNÍK 1/2017 17

du�e tak, �e nevystavil doklad nebo pass èíslem vy��ím ne� 300. V�echny byly vy-dávány v bezpoètu sérií, z nich� ka�dá bylaoznaèena písmeny abecedy. Místo poèáteè-ních 300 pasù udìlil 45 pasù bì�ných, 235prozatímních (do mnoha z nich bylo zapsá-no nìkolik èlenù té�e rodiny, tak�e platilycelkem pro 352 osob) a dále 1898 ochran-ných listù. Poèet zachránìných byl v�akvy��í. Je k nìmu tøeba pøipoèítat u� zmínì-ných 500 dìtí pod �panìlskou ochranou, nì-kolik stovek dr�itelù prozatímních para-guayských pasù a dal�í skupinu 700 osob.Velká vìt�ina �idù pod �panìlskou ochra-nou pøe�ila nacistické barbarství i øádìnímaïarských fa�istù. Odhaduje se, �e SanzBriz zachránil 5200 lidí. V prosinci, je�tìpøed pøíchodem Rudé armády do Budape�-ti, Sanz Briz na pokyny Madridu odjelz Maïarska, èím� se mo�ná vyhnul osudujiného zachránce maïarských �idù, �véd-ského diplomata Raoula Wallenberga, kterýskonèil v rukou sovìtské tajné policie.

OCENÌNÍA� mnohem pozdìji nìkteré z neohro�e-ných �panìlských diplomatù památníkJad va�em ocenil titulem Spravedlivýmezi národy. V pøípadì Ángela SanzeBrize se tak stalo v roce 1966. Tento èest-ný titul dostali dále napøíklad EduardoPropper de Callejón (mimochodem synèeského rodáka Maxe Proppera), který vefunkci konzula v Bordeaux vystavil nìko-lik tisíc víz �idovským bì�encùm, neboSebastián de Romero Radigales, generál-ní konzul v Athénách, který zachránil �i-vot nìkolika stovkám Sefardù.

Z anonymity jména tìchto diplomatù vy-stoupila v roce 2000, kdy �panìlské minis-terstvo zahranièí vìnovalo jejich památcewebovou stránku. Pokud jde o Sanze Brize,ten má dnes pomník v Budape�ti i rodnéZaragoze, ve �panìlsku byl o nìm natoèendokumentární i hraný film a pod titulem Elángel de Budapest (Andìl z Budape�ti)o nìm vydal knihu publicista Julio MartínAlarcón. Sanzi Brizovi a dal�ím �panìl-ským zachráncùm je vìnován i èerstvì vy-daný román Lo último que verán tus ojos(To poslední, co uvidí tvé oèi) novináøkya spisovatelky Isabel San Sebastián. Nejvý-znamnìj�ím poèinem na poli výzkumu èin-nosti �panìlské diplomacie za holokaustu jeprávì práce J. A. Lisbony, pøístupná na ad-rese www.exteriores.gob.es. Mo�ná by seo nìco podobného mohli pokusit i na�i his-torici � jak ukazuje pøípad nedávno ocenì-ného Vladimíra Vochoèe, bylo by o èempsát. JIØÍ KASL

PØÍBÌH Z HAIFYListopadové po�áry znièily tisíce hektarùlesù a zelenì, hlavnì v okolí Haifya v Judských horách u Jeruzaléma. O do-mov pøi�lo 1600 rodin, oheò zcela pohltildesítky domù. Na �tìstí nebyly obìti na �i-votech. Spálenou pùdu prosolila moøskávoda a potrvá dlouho, ne� se zem proèistía bude mo�né zaèít sázet nové stromy.

V Haifì bylo evakuováno 75 000 oby-vatel a jen málo z nich se odvá�ilo bojo-vat proti plamenùm, které ohro�ovalyjejich domovy a nìkdy i �ivot. Ale na�lyse výjimky. Na snímku fotografa ShaulaGolana je �ena, která odmítla opustit svùjdomov a pìstìnou zahrádku. Celý denstála proti plamenùm a støíkala vodu z hy-drantu proti jiskrám, které hoøící borovicevrhaly a kterými by se v suchu a ve vìtruoheò �íøil. Podaøilo se jí zastavit po�ár,který zpusto�il celé, jinak tak zelenéúdolí (�vádí�) i s ptactvem a zvíøenou.Mimochodem: ptáci se záhy vrátilia v tìchto dnech, kdy koneènì po mìsí-cích sucha vydatnì pr�í, zase teèe údo-lím �zimní� potok. Odnesly to hlavnìje�tìrky a jiná drobná zvíøata, ale li�ky,divocí kanci a jiní se vìt�inou zachrániliútìkem. Haifa je zjizvena ohavnýmièernými plochami, ale brzy se zase zapomoci svých obyvatel vrátí ke svézvlá�tní kráse. (jk)

GROTESKA V LETADLEZdálo se, �e let z Tel Avivu do Prahy pro-bìhne bez zpo�dìní, �on time�. Cestující(vìt�inou izraelská mláde�) se shromá�di-li u odletové brány a nastoupili. Jen�e�

jen�e nastala scéna jak z èasù filmové gro-tesky: Ti, kdo mìli pøíruèní zavazadlas sebou, je ukládali � jak je øeèeno � dopøihrádek nad svými sedadly. Kdy� u�tam nebylo místo, ulo�ili je o kousek dálnebo naproti pøes ulièku. Tìm, kdo pøi-cházeli pozdìji, nezbylo ne� dát kufryi o nìkolik øad dále, a ti, kdo dorazili je�tìpozdìji, u� museli popojít o nìkolik metrùa pøitom nará�eli na cestující, kteøí stejnì

jako oni hledali místo na zavazadla,ov�em z opaèného smìru. Zakrátko vznik-la naprosto chaotická situace, pøipomínají-cí výjev z lodní kajuty ve filmu bratøíMarxù. Cestující nemìli kam uhnout, pro-dírali se kolem sebe, pøelézali pøes sedadla� ale vùbec se nechovali netrpìlivì, v�e seodehrávalo v izraelsky sportovním duchu,takøka vesele. Vedle mì se posadil mladík,kuføík si dal na hlavu a vyèkával. Do tohose jeden ortodoxní pár do�adoval vysvìt-lení, proè je prostøední sedadlo v jeho øadìbez polstrování. �V�dyt�ho ani nepotøebu-jete,� uklidòoval je stevard.

�Dámy a pánové, zaujmìte urychlenìsvá místa,� ozývalo se stále naléhavìjiz kapitánské kabiny. Dámy a pánovémísta nezaujali, proto�e nemohli, a takjsme nabrali hodinové zpo�dìní. �Tojsou celí Izraelci,� pokrèil rameny mla-dík s kufrem na hlavì. Dozvìdìla jsem seod nìj, �e si letí do Krkono� zaly�ovat(proto�e tam je rychleji ne� na Hermonu,je tam levnìji a mnohem míò lidí) a �emiluje gulá� s knedlíky. Ale s touhle spo-leèností u� v �ivotì nikdy nepoletí! A tojá klidnì risknu, pomyslela jsem si, za tulegraci to zpo�dìní stojí.

(am)

Celý den stála proti plamenùm� Foto Shaul Golan.

Západoèeská univerzita v Plzni vydalav roce 2015 publikaci studentky katedryblízkovýchodních studií Markéty Bur-getové Vysvoboï mì, abych nebyl vi-nen� Etika v izraelské armádì. Autorkasi rozhodnì zaslou�í sympatie pro snahuo zpracování v Èesku dosud málo zná-mého tématu. Výsledek je nicménì pro-blematický, co� je podle mého názoruzpùsobeno �pøíli� velkým soustem�,které si M. Burgetová vzala. Kniha sicedobøe ilustruje problémy, se kterými seanalytici musí potýkat, ale tradièní aka-demické, úzce specializované hlediskov tomto pøípadì nesta-èí. Téma je natolikkomplexní, �e je potøe-ba ho zpracovat s me-zioborovým pøesahem,celkovým geopolitic-kým nadhledem a ide-álnì i lidskou empatií.Dá se øíci, �e odkrýváselhávání práce s �hru-bými daty� v akade-mickém diskurzu, pro-to�e tato hrubá data �popisování faktù a po-zorovatelné, mìøitelnéreality � bez zasazenído kulturních, psycho-logických, demografic-kých, sociálních a politických souvis-lostí mají nízkou vypovídací hodnotua realitu popisují zkreslenì. Paradoxnìtak nakonec dochází k tomu, �e o sa-motném tématu � etice v IDF (IsraelDefence Force) se dozvíme jen málo.

OBSAHAutorka podává základní informaci o iz-raelské armádì, charakterizuje teorie spra-vedlivé války, vojenské etiky a asyme-trického konfliktu z obecného pohledu,pojetí izraelsko-palestinského konfliktujako �strukturálnì asymetrického kon-fliktu� (co� je pohled nìkterých, nikoliv�ech analytikù). Pí�e o izraelské strate-gické kultuøe, o konkrétních konfliktechv Libanonu a pøi první a druhé intifádì,o roli izraelského Nejvy��ího soudu (bo-hu�el jen krátce a bez pøípadových stu-dií) a o reakcích izraelské veøejnosti. Pøinich zdùrazòuje tøi nevládní organizacez levicového spektra kritizující armádubez upozornìní, �e jsou samotnou izrael-

skou veøejností vnímány znaènì rozporu-plnì, a bez toho, aby uvedla informaceo jiných nevládkách, které naopak fungo-vání armády a její etické zdraví podporu-jí. Vìnuje se otázce �demoralizace IDF�,vojenským checkpointùm (tam se koneè-nì setkáváme i s konkrétními názorya autentickými pohledy vojákù a vojá-èek) a lehce naznaèenému úsilí o zlep�e-ní situace. Právì ono dynamické neustáléhledání rovnováhy mezi realitou konflik-tu a snahou o dodr�ování etických princi-pù je na fenoménu IDF nejzajímavìj�í �a s ohledem na název knihy jsem oèeká-

vala, �e bude i náplní knihy. Celkovì lzeøíci, �e zpracování odkazuje na nìkteráproblematická východiska �vnìj�ího�,zjednodu�ujícího pohledu, z nich� nìkte-rá se pokusím nastínit.

KONTEXT KONFLIKTU Není tajemstvím, �e izraelsko-palestin-skému konfliktu je v mezinárodní politicevìnována neúmìrná pozornost a Izraelijsou vyèítány vìci, které jiným zemímbez pov�imnutí projdou. Tato disproporceje nápadná zvlá�tì s ohledem na souèasnédìní na Blízkém východì, kdy vidímehroutící se arabské spoleènosti diktátor-ských re�imù, obèanské, resp. sektáøskéválky, krutost a poru�ování konvencí civi-lizovaného svìta, frustraci a kulturní kriziobyvatel nefunkèních a rozpadajících sestátù, velmoci (Írán, Rusko, Saúdská Ará-bie, v men�í míøe USA) hrající o vlivv oblasti. V této situaci vyènívá základnívýchodisko izraelské strany konfliktu: to-ti� �e usiluje o jeho øe�ení. Historická per-

spektiva ukazuje, �e �idé èi Izraelci vy-zkou�eli nebývalou �kálu mo�ností, jaksladit bezpeènost a sou�ití. Toto úsilí je po-znamenáno jak traumatem �oa, tak pozicíslab�ího v konfliktu. Jistì odrá�í i vnitønírozmanitost spoleènosti, ne v�echny akti-vity se nám musí líbit a i sami Izraelci nanì mají rozdílné názory. Pokud autorkauvádí urèité aktivity izraelské armádyv káravém modu, chybí kontext, proè jeaktivita provádìna, jaké pøedchozí pokusyo øe�ení selhaly, jak se pracuje se znalostípolitické situace, kulturní podmínìnosti,psychiky a reakcí palestinské strany. Vìt-�ina excesù, ke kterým v IDF dochází,pochází z celkovì krutìj�ího klimatuv nestabilním regionu, z úzkého �manév-rovacího prostoru� a z celkové únavy

a ztráty nadìje v izrael-ské spoleènosti, kdy�ádný z pokusù o øe�eníkonfliktu, �at� po dob-rém èi po zlém�, nepøi-nesl oèekávaný a vytou-�ený výsledek.

ASYMETRIETermín �asymetrie� jev knize pou�íván pouzeve vojenském význa-mu, s odkazem na kni-hy vojenských teoreti-kù. Ve skuteènostijednou z pøíèin konflik-tu je asymetrie demo-grafická, kulturní, eko-

nomická, politická, psychologická. Obìspoleènosti, izraelská a palestinská, jsoutì�ko srovnatelné, mají za sebou odli�-nou dobu vývoje a zrání, odli�né formo-vání, politické zøízení, hodnoty. Palestin-ská spoleènost je mladá, její státnost seteprve tvoøí, potýká se s konfliktem tradi-ce versus modernita. Hodnoty demokra-tické spoleènosti a otevøené spoleènostisi zatím nevytvoøila. Doufejme, �e je tootázka èasu, sami po totalitní komunis-tické minulosti dobøe víme, �e to nenílehký úkol. Zavádìjící je ov�em mluvito asymetrii i ve vojenském významu.V realitì konfliktu není jednoznaèné roz-dìlení, jak je v knize pou�íváno � �vojá-ci� na stranì Izraele versus �civilisté�(nebo �guerilla�) na stranì Palestiny. Vel-kou èást izraelské armády tvoøí civilisté,tj. rekruti, chlapci a dívky v povinné vo-jenské slu�bì. Hamás èi libanonský Hiz-balláh, teroristické islamistické organiza-ce, jsou plnì srovnatelné s armádami:mají centrální vedení, vybavení zbranìmi

18 VÌSTNÍK 1/2017

ETIKA V IZRAELSKÉ ARMÁDÌO nevyrovnané knize na zajímavé téma

Pøechod na izraelsko-egyptské hranici. Foto Karel Cudlín.

i technologiemi, uniformy, �tìdré spon-zory z Íránu a arabských zemí.

Zatímco izraelská armáda se boji meziizraelskými civilisty vyhýbá, palestin�tíbojovníci naopak palestinské civilisty vy-u�ívají. V boji uniformy nenosí, mísí semezi nì. Vojenská asymetrie tak spoèíváspí�e v rozdílných ohledech, je� jsou brá-ny na civilní obyvatelstvo (napø. letáková

kampaò èi cílené telefonické volání dodomácností, kterými IDF varovala oby-vatelstvo Gazy), èi úctì k vojákovu �ivo-tu (výmìna zajatých izraelských vojákùèi jejich mrtvých tìl za palestinské vìznìv izraelských vìznicích v pomìru nìkolikku tisíci, z nich� mnozí mají na svìdomítì�ké trestné èiny). Asymetrii lze také shr-nout v knize uvádìným citátem DavidaBen Guriona: �Izrael mù�e vyhrát stovkybitev, ale jeho problémy se stejnì nevyøe�í.Arabùm staèí vyhrát jednou, a bude toznamenat ná� konec.�

ZDROJE INFORMACÍVýbìr pramenù a práce s nimi je u dané-ho tématu nároèným úkolem. Autorka ci-tuje omezené mno�ství pramenù, jakohlavní názorový proud se knihou prolínájediný zdroj, práce Sammyho Cohena,analytika �ijícího ve Francii. Cituje i dis-kutabilní osobnosti známé svými proti-sionistickými a protiizraelskými postoji,ani� by na jejich my�lenkové zázemíupozornila. V knize nejsou �íøeji uvedeniautoøi koncepcí armádní etiky, mezi nì�patøí jak vojen�tí stratégové a právníci,tak filosofové a etici. Autoøi koncepcíjsou si vìdomi jak naléhavosti bezpeè-nostní situace, tak potøeby zachovat de-mokratické a etické principy v armádì,pota�mo (i s ohledem na mno�ství zapo-jených civilistù) ve spoleènosti. Úspì�névýsledky (napø. role �humanitárních dù-stojníkù� � rezervistù jako mediátorùkonfliktù, spolupráce se samosprávou sí-del izraelských Arabù, èinnost vyjedná-vacích týmù, spolupráce s palestinskoupolicií) jsou zmínìny pouze okrajovìnebo vùbec.

SOUDNÍ PROCESYSoudní procesy s vojáky a dùstojníkyv IDF jsou v knize zmiòovány jako pøíkla-dy negativní, eticky nezvládnuté. Navrhujivnímat tyto procesy pozitivnì jako dùkazfunkèního právního státu a kontrolníchmechanismù. Podobné procesy stì�í na-jdeme v nedemokratických zemích aktiv-ních ve vojenských operacích (napø. Rus-ko a jeho nepotrestání viníkù dolo�enýchmasakrù a znásilnìní v genocidních vál-kách v Èeèensku). Také bych ráda sly�elapøíklady soudních procesù v Palestinskésamosprávì za krutost vùèi izraelským ci-vilistùm (dal�í pøíklad asymetrie). Pokudautorka zmiòuje, �e vojáci jsou èasto osvo-bozeni èi odcházejí s nízkým trestem, jepotøeba si uvìdomit, �e vojáci èasto nejsouprofesionálové: nelze je plnì pøipravit nakrizové situace, do kterých se dostanou.A dále, loajalita obèanù vùèi státu a jejichochota slou�it v armádì je pro pøe�ití Izra-ele klíèová. Míra provázanosti je velikáa stát by mìl spí�e pomáhat právní èi psy-choterapeutickou pomocí ne� represí.

MOCNÍ I ZRANITELNÍObèas role médií, novináøù a lidskopráv-ních aktivistù není konstruktivní, at�u� jeto dílem zámìru, neprofesionality, nezna-losti nebo nevìdomosti. Nejroz�íøenìj�ímne�varem mediálního obrazu je èernobílépøidìlení rolí obìma stranám konfliktu,posilující dualitu �viník-obìt��, bez re-spektování vzájemné dynamiky a prolíná-

ní rolí. Pøíkladem mù�e být autorèinooznaèení Izraelcù jako �mocných�.

Izraelci jsou skuteènì mocní: disponujímoderními technologiemi a vyspìlýmzbrojním prùmyslem, mají funkèní a rychlereagující logistiku, v�eobecnou podporuvojákù. Ale souèasnì jsou i zranitelní: naBlízkém východì tvoøí naprostou men�inu,okolní spoleènosti jsou demograficky sil-nìj�í, Izraelci nemají kam ustupovat, jsou

strategicky v nevýhodì rozlohou a umístì-ním své zemì v rámci arabské pøesily. Stej-nì tak jsou mocní Palestinci: zruènì siosvojili vytváøení mediální propagandya mediálního obrazu obìti a obratnì s toutorolí zacházejí, vnímají a vyu�ívají ve svùjprospìch slabiny otevøené demokratickéspoleènosti; pokud jsou muslimové, vírajim dává fatální vztah k vlastnímu �ivotu,resp. ke smrti. A stejnì tak jsou i oni zrani-telní: jejich vùdcovská elita selhává a nedo-ká�e ochránit civilní obyvatelstvo � to sestává rukojmími, pøípadnì dobrovolnýmii nedobrovolnými spolupracovníky bojov-níkù. Bojovníci nekonfrontují izraelskouarmádu pøímo a nebrání civilisty, nefunkèníinfrastruktura vytváøí sociální problémya komplikuje ka�dodenní �ivot civilistù,bezpeènostní opatøení ze strany Izraelekomplikují svobodu pohybu. Obì stranyjsou mocné i zranitelné zároveò.

V knize je øeèeno, �e �morální zdraví iz-raelské armády�, pota�mo spoleènosti, jeohro�eno. Ano, je, proto�e konflikt v�dyprobouzí v lidech to nejhor�í � ale i to nej-lep�í. Paradoxem izraelské spoleènosti je,�e vìdomí zápasu o morálku a demokraciije zároveò zdrojem její síly a neustálétransformace. Právì tato skuteènost, toti�ka�dodenní konfrontace v�ech obyvatels etickými dilematy, na která nemají poruce �manuál� nabízející jednoznaènìdobré øe�ení, je silou celé spoleènosti. Ano,lidé jsou konfliktem unavení, jsou jím pro-mìòováni. Právì tato transformace na

døeò, dobrovolná i ne-dobrovolná, je zku�e-ností, kterou mohouIzraelci svìtu dát.

Název knihy Vysvo-boï mì, abych nebylvinen� je citací �al-mu 51. V hebrejskémoriginále je to doslova�Zachraò mì od krví(hebr. damim)�� Slo-vo �vinen� je pøekla-dateli doplnìno. Podletradice jde o slova krá-le Davida poté, co je

konfrontován s prorokem Natanem. Ano,mravnì selhal. A posvátný text Hebrejskébible to zachycuje. Ve stejné dobì vzniklétexty jiných kultur své panovníky výluènìvelebily. Zdá se, �e kritiènost, sebereflexea poznání svìtlých i temných stránek lid-ské osobnosti byly silnou stránkou �idù u�pøed 2,5 tisícem let. Název knihy se tedypovedl, teï je�tì doladit obsah.

TEREZIE DUBINOVÁ

VÌSTNÍK 1/2017 19

V Gaze vítají propu�tìného vìznì. Foto archiv.

Jeruzalém. Foto Karel Cudlín.

20 VÌSTNÍK 1/2017

Za posledních nìkolik desetiletí sílí levi-cový antisemitismus. Tento jev je nepo-piratelný a je nebezpeèný � at� se týkábritské Labouristické strany JeremyhoCorbyna nebo univerzitních kampusù pocelé Americe. A pøesto se øada americ-kých �idù � jak jednotlivcù, tak organi-zací �, kteøí zastávají liberální nebo le-vicovou pozici, pokou�í tuto situacivysvìtlit klasickým �ano, ale� zdùvodnì-ním: �Ano, je to �patné, ale kdyby Izraeludìlal to èi ono..., pak by tento antisemi-tismus zmizel.� Mo�ná �e strach, aby ne-ztratili svou levicovou bezelstnost, je za-slepuje natolik, �e si neuvìdomují, �ejediná patøièná odpovìï na pøedsudkyjakéhokoli druhu � antisemitismus nevy-jímaje � je jednoznaèné odmítnutí.

Teï mnozí z tìchto stejných �idùostøe kritizují hlavní �idovské vùdce,�e nedokázali odsoudit antisemitis-mus pravicový. Obviòují tyto pøedá-ky, �e nevystoupili proti DonalduTrumpovi a jeho novì jmenovanémuhlavnímu strategickému poradci v Bí-lém domì Stephenu Bannonovi, kterýhrdì podporuje vzestup takzvané �al-ternativní pravice�, co� je sebestøednémarketingové oznaèení skupiny hem-�ící se antisemity a rasisty.

Tito levicoví �idé, kteøí se v souèasnédobì tváøí nesmírnì znepokojenì, by semìli zamyslet sami nad sebou. Kdy� toudìlají, snad pochopí, proè jejich sou-èasný postoj nemù�e být dùvìryhodný.

MLÈENÍNechci tím øíct, �e si myslím, �e se �i-dovský establishment zachoval moud-øe, kdy� se vùèi Trumpovi a Bannonovinijak nevyhranil. V posledních mìsí-cích a dnech vìt�ina oficiálního americ-kého �idovského spoleèenství selhalaa nedokázala rozpoznat a odsoudit na-prosto zjevný pravicový antisemitis-mus. V tom má levice úplnou pravdu.

Kdy� bìhem prezidentské kampanì�idov�tí reportéøi a komentátoøi kritizo-vali Trumpa, stali se terèem nevybíra-vých antisemitských útokù od lidí, kteøíse otevøenì oznaèovali jako Trumpovipøívr�enci. S výjimkou Ligy proti hano-

bení (ADL) vìt�ina pøedních �idov-ských organizací ani nemukla. A kdy�nedávno Trump jmenoval jako svéhohlavního strategického poradce Banno-na, vìt�ina �idovských organizací ml-èela nebo se rozhodla vyèkávat, jak sevìci vyvinou. Tvrdila, �e je nutné dátzvolenému prezidentovi a jeho týmu�anci, aby se projevili. Skupiny, kterébyly ochotné bojovat za proizraelskynaklonìné prezidentské kandidáty, ná-hle tváøí v tváø proti�idovskému prezi-dentskému kandidátovi jako by ztratilysvé pøesvìdèení. Jako by si uvìdomily,�e Trump si dobøe pamatuje, kdo protinìmu vystoupil, a zalekly se mo�nosti,�e by se na nì pøi lámání chleba nedo-stalo. Jen�e takovýhle postoj znaèí jenslabost a nedostatek zásad.

ZÁ�TITAA nìkteøí �li je�tì o dál: poskytli Ban-nonovi cennou politickou zá�titu. Vedou-cí kdysi úctyhodné Sionistické americkéorganizace Morton Klein pochválil jakBannona, tak organizaci Breitbart News,ji� Bannon døíve vedl, za jejich �pøátel-ský a èestný postoj vùèi Izraeli a �idov-skému národu� a prohlásil, �e �Breit-bart stateènì bojuje s antisemismem�.Izraelský velvyslanec v Americe RonDermer øekl, �e bude s Bannonem rádspolupracovat.

Copak tihle lidé nepostøehli, jak Ban-non ve funkci mana�era Trumpovy kam-panì zaèlenil do Trumpových projevù an-tisemitskou rétoriku, a to hlavnì v peèlivìvymy�leném závìreèném inzerátu? In-zerát zobrazil ètyøi údajné nepøáteleamerické veøejnosti � demokratickoukandidátku Hillary Clintonovou a tøi�idy: finanèníka George Sorose, �éfkuamerické centrální banky Janet Yelleno-vou a výkonného øeditele banky Gold-man Sachs Lloyda Blankfeina. A nad ob-rázky hømìl Trump: �Tento establishmentdává ve volbách v sázku miliardy dolarù,a to kvùli tìm, kdo ovládají mocensképáky ve Washingtonu a kvùli jejich glo-bálním zájmùm. Spolèuje se s tìmitolidmi, kterým na va�em dobru vùbec ne-zále�í.� Takové naøknutí z globálního

�idovského spiknutí je hodno Protokolùsionských mudrcù. Tohle u� není hras ohnìm. To je �krtnutí sirkou.

ODVAHU A PEVNOU PÁTEØ Nevíme, zda je Bannon osobnì antise-mita. On a jeho obhájci v�dycky citujíjednoho ortodoxního �idovského spolu-pracovníka, kterému Bannon ka�dý tý-den popøeje �abat �alom. Nevíme, coukrývá v srdci, ale víme, co pí�e v publi-kacích a prohla�uje v projevech. V nej-lep�ím pøípadì je napomahaè, k�eftaøs rasistickými a antisemitskými názory,které mu dle jeho názoru pøinesou poli-tické výhody. Radìji bych jednalas �upøímným� rasistou, alespoò bychvìdìla, �e má odvahu se za své haneb-né pøesvìdèení postavit.

Kdy� ameriètí �idé, hlavnì ti, kteøíjsou navázáni na novou administrati-vu, mlèí, vydávají tím signál, �e anti-semitismus a rasismus lze tolerovat �a vnést pøímo do srdce americké poli-tiky. Úèelné jednání a taktizování ne-lze odsuzovat � ale v tomto pøípadì tochce nìco jiného: upøímnost, a taképevnou páteø.

Zavedené �idovské vedení (s výjim-kou ADL) u téhle první zkou�kyz Trumpovy vlády propadlo. Teprve poodporu z mnoha stran � vèetnì vydava-tele listu Forward � zaèalo s ponìkudvla�nými protestními prohlá�eními.

Nejedná se ale jen o pravicový, alei levicový antisemitismus, který by mìlnarazit na tvrdou reakci. U téhle zkou�-ky neuspìli ani levicoví pøedstavitelé.Doufejme, �e se to zmìní. Bohu�el,vzhledem k událostem z poslední dobybudou mít �idovské organizace zev�ech koncù politické �kály dal�í pøíle-�itost k protestùm. Doufejme, �e takuèiní. V sázce je mnohem víc ne� jejichji� otøesená dùvìryhodnost.

(Text americké historièky, profesorkymoderních �idovských dìjin a dìjin ho-lokaustu na Emoryho univerzitì Debo-rah Lipstadtové [v èe�tinì vy�ly jejípráce Popírání holocaustu. Sílící útokna pravdu a pamìt�a Historie pøed sou-dem] otiskl list The Forward 27. listo-padu 2016 pod názvem Didn�t slamanti-semitism on the left? Don�t expectcredibility when you slam it on the right/viz www.forward.com/. Pøelo�ila am,mezititulky dodala redakce.)

KDY� SE MLÈÍ K ANTISEMITISMU ZLEVA�Deborah Lipstadtová

Kulatá výroèí vrcholí oslavami, konfe-rencemi, vydáváním knih i hlasy pamìt-níkù. Mnohé z toho za�ije letos Izrael.Ale øeknìme rovnou, �e to bude mít rázspí�e praktický i akèní ne� vzpomínko-vý. Jde o výroèí dvou událostí klíèovýchpro vznik a pøe�ití �idovského státu.

V èervnu uplyne 50 let od �estidenní vál-ky, kdy Izrael odvrátil ohro�ení vlastní exi-stence a zároveò obsadil území, je� dosudbyla pod suverenitou státù jiných. Od té dobyu�ívané pojmy u� ve svìtì zdomácnìly:�okupace�, �okupovaná území�, �hranicez èervna 1967�. �ijí svým vlastním �ivotem,ani� by se vysvìtlovalo, �e ne�lo o meziná-rodní hranice, ale jen o linii pøímìøí z roku1949, která se dal�í válkou jen posunula.

V listopadu uplyne 100 let od vydáníBalfourovy deklarace, prvního politickéhodokumentu, který �idùm pøislíbil národnídomovinu. Je tak struèná, �e ji lze ocitovatv jednom odstavci: �Vláda Jeho Velièen-stva pohlí�í pøíznivì na zøízení národní do-moviny �idovského lidu v Palestinì a vy-nasna�í se, aby tohoto cíle bylo dosa�eno,pøièem� se jasnì rozumí, �e nebude uèinì-no nic, co by mohlo po�kodit obèanskáa nábo�enská práva existujících ne�idov-ských spoleèenství v Palestinì nebo právaa politické postavení �idù v jakékoli jinézemi,� napsal 2. listopadu 1917 britský mi-nistr zahranièí Arthur Balfour. Ale zároveòje to deklarace tak tøeskutá, �e poznamenácelý rok 2017.

Na pozadí tìchto dvou událostí se bu-dou odehrávat i tak zásadní novinky, jakoje nástup prezidenta Donalda Trumpa doBílého domu 20. ledna.

OMLUVIT SE ZA BALFOURA?Ano, spí�e události ne� výroèí, nebot�události se z nich stávají u� teï. Je todáno tím, �e na obì data se dívají Izrael-ci a Palestinci zcela protichùdnì. Zej-ména Palestinci se je sna�í aktivnì vyu-�ívat, nebot�v nich spatøují �anci.

Ministr zahranièí Rijád Málikí u� v èer-venci prohlásil, �e Palestinská samosprávabude za Balfourovu deklaraci Velkou Britá-nii �alovat u mezinárodní justice. Deklara-ce prý �dala lidem, kteøí sem nepatøí, nìco,co jim nepatøilo� (rozumìj: �idùm pales-tinskou pùdu). V záøí to dále rozvinul prezi-dent Mahmúd Abbás na Valném shromá�-dìní OSN: �ádá dne�ní britskou vládu, abyse za Balfourovu deklaraci omluvila, vzalana sebe historickou, právní, politickou,

hmotnou i morální odpovìdnost za nespra-vedlnosti a køivdy, je� Palestinì deklaracepøivodila, a jejich dùsledky napravila aspoòtím, �e uzná palestinský stát.

Premiér Benjamin Netanjahu na to re-agoval spí�e s humorem. Øekl, �e Pales-tinci by mohli rovnou �alovat také Írán(za deklaraci perského krále Kýrose,která umo�nila návrat �idù z babylon-ského zajetí) èi Abrahama (za to, �e od

jednoho obyvatele Hebronu koupil po-zemek s jeskyní Machpela).

Ale jiní to berou vá�nìji. Tøeba AlonaFerberová v týdeníku Newsweek. V dlou-hém èlánku cituje palestinského vyjednava-èe Saíba Irikáta, jen� se k Balfourovì dekla-raci vyslovil v listopadu: tvrdí, �e aby bylomo�né nastolit mír mezi Izraelem, Palesti-nou a zbytkem svìta, je tøeba ctít spravedl-nost (rozumìj: odsoudit deklaraci), a �e Bri-

tánie se nemù�e trvale zøíkat své odpovìd-nosti za Palestinu (rozumìj: musí uznat pa-lestinský stát). Ferberová ale pøipomíná, �eBalfourova deklarace nebyla jediným doku-mentem, který si pohrával s nároky Arabùa �idù. Do stejné ligy patøí i britské jednánís �ejchem Husajnem v Mekce èi Sykeso-va�Picotova dohoda o hranicích po páduosmanské øí�e. �Nemìli by sionisté �ádatomluvu za území pøislíbené dvakrát?� ptáse Ferberová. �A kdy� u� by se Britániemìla omlouvat, nemìla by se omluvit zav�echny tøi dokumenty?�

Ambiciózní spoleèný jmenovatel daltomu v�emu prezident Abbás, kdy� øekl,�e rok 2017 by mìl ukonèit okupaci. Mo�-ná uva�uje takto: 100 let po Balfourovìdeklaraci a 50 let po �estidenní válce majíPalestinci nárok na dividendu, ani� by proni museli nìco udìlat � tøeba uznat legiti-mitu �idovského státu. Bude zále�et na po-stoji Británie k pøípadné omluvì. Radìji siani nepøedstavovat, �e by byl britskýmpremiérem nìkdo jako Jeremy Corbyn.

PALESTINCI BEZ STÁTUSám Izrael se zmìnou vlastního postojenepoèítá � spí�e se zmìnou kurzu veWashingtonu. Prostì s tím, �e prezidentTrump nebude démonizovat �idovskéosady na Západním bøehu tolik jakopøedchozí administrativy.

Bìhem osmi let éry Baracka Obamyplatilo, �e zmrazení výstavby v osadách jepodmínkou jednání èi budoucího míru.Teï u� to asi tolik platit nebude. PremiérBenjamin Netanjahu svùj postoj popsal,kdy� pøijal italského prezidenta SergiaMattarellu: �Obracel jsem se na preziden-ta Abbáse i na Hamás a øíkal jim: ,Uznáte�idovský stát, kdy� vyøe�íme probléms osadami?� A oni �e ne, nebot�skuteènýproblém osadnictví pøedstavují osady TelAviv, Jaffa, Haifa, Akko.� (Rozumìj: neosady na okupovaném Západním bøehu,ale �idovské osídlení v samotném Izraeli.)

Ale jedna vìc se v izraelské debatì mìní.Ètvrtstoletí platilo heslo �øe�ení v podobìdvou státù� � vize suverénního Státu Pales-tina vedle Státu Izrael � za hotovou vìc,i kdy� cesta k ní bude slo�itá a dlouhá. Teïu� to neplatí. Z politikù to øekl v reakci naTrumpovo zvolení Naftali Benet: �Éra pa-lestinského státu skonèila.� Takový postojbudí samozøejmì otázku: Jak bude vypadatsou�ití na území, kde polovina obyvatelztratí sen o cestì ke státnosti a u� teï poklá-dá Izrael za nepøítele? Ale tahle otázka za-tím na pøetøes nepøichází.

ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 1/2017 21

IZRAEL: Rok o�ívající minulosti

Mapa souèasného Izraele. Foto archiv.

Proti krajní pravici míøí nový rakouskýprojekt Memento. S chytrým telefonemsi mù�ete projít centrum Vídnì a zjistit,kde v�ude bydleli �idé, ne� je nacistéz mìsta deportovali do koncentraèníchtáborù. Nová webová stránka MementoWien je optimalizovaná pro smartphonya tablety. Umo�òuje vyhledávání podlejmen nebo adresy. �Staèí nat�ukat me-mento.wien a objeví se interaktivní plánmìsta. Pomocí GPS telefon najde va�ipozici a uká�e vám bývalé adresy �idov-ských obyvatel v okolí,� potvrzuje Wolf-gang Schellenbacher, který za celým pro-jektem stojí. Na pøelomu 19. a 20. stoletíbyl ve Vídni pomìrnì silný antisemitis-mus. Ztoto�òoval se s ním i tehdej�í sta-rosta mìsta Karl Lueger. Podle Wolfgan-ga Schellenbachera u� se ale rakouskámetropole s touto historickou kapitolounauèila zacházet. �Od osmdesátých let,od takzvané Waldheimovy aféry, v Ra-kousku historické vyrovnání s nacismemhodnì pokroèilo,� myslí si autor projek-tu. �Dnes je ale jiná doba, a kdy� chce-me vyu�ít v�echny fotky a dokumenty,které máme, nejde to bez nejnovìj�íchtechnologií.� (Týdeník Rozhlas, 5. 12.)!!Polsko re�iséra Romana Polanskéhodo Spojených státù k trestnímu stíhánínevydá. Rozhodl o tom polský Nejvy��ísoud, který tak zamítl odvolání generál-ní prokuratury. Svìtoznámý filmaø èelív Americe u� od roku 1977 obvinìní zesexuálního zneu�ití mladistvé. Platí tedyloòské rozhodnutí krakovského soudu.Polsko nemù�e 83letého re�iséra doSpojených státù vydat, proto�e by tímpo�kodilo jeho práva. Americká proku-ratura po�ádala o vydání Romana Polan-ského pøed více ne� dvìma lety. To pøijeldo Polska natáèet film o Dreyfusovì afé-øe a objevil se na televizních obrazov-kách pøi slavnostním otevøení var�avské-ho muzea dìjin �idù v Polsku. (ÈRORadio�urnál, 6. 12.) !!Tøi noví obyvate-lé pøibyli do oblíbeného betléma lo�tic-kého øezbáøe Jaroslava Bene�e. Z lipo-vého døeva vyøezal trojici osobností,které se letos poprvé pùjdou poklonit Je-�í�kovi. Desítkám postav z celé Hanédìlají nyní spoleènost fotograf Jindøich�treit ze Sovince, Ludìk �tipl, který za-znamenává �ivotní pøíbìhy �idù, a Jar-mila Seidlová, je� celý �ivot zasvìtilatanci a zalo�ila lo�tický taneèní klub. Le-

to�ního sedmdesátníka Jindøicha �treitaztvárnil Jaroslav Bene� s fotoaparátem,z nìho� vylétá ptáèek. �Jindøich �treitproslul doma i v zahranièí. Jsem rád, �eletos, kdy slaví jubileum, ho mohu zaøaditmezi dal�í døevìné spoluobèany v kraji-nì betlémské,� øekl øezbáø. V betlémumá �treit kolegu, dlouholetého fotografaÈTK Vladislava Galgonka. Svùj betlém

otevøel Jaroslav Bene� veøejnosti u� po-dvacáté. (Olomoucký deník, 7. 12.) !!�idé v Dobøí�i, tak se jmenuje kniha, kte-rá vy�la 6. listopadu 2016 v Dobøí�i. Pub-likace zaznamenává historii �idovské ko-munity v Dobøí�i od poloviny 17. stoletía� do druhé svìtové války. Autorka kni-hy Jindøi�ka Rosenbaumová popisujesou�ití dobøí�ských �idù s vìt�inovýmobyvatelstvem, vyjmenovává význaènédobøí�ské obèany �idovského pùvodu,pøipomíná jejich osudy a upozoròuje napøínos �idovských podnikatelù pro roz-voj mìsta. Ten je nejlépe symbolizo-ván faktem, �e to byli právì �idé, kdov Dobøí�i polo�ili základy rukavièkáø-ského prùmyslu. Text je doplnìn mnoh-dy unikátními historickými fotografiemia dokumenty. Publikace je v prodeji za100 korun v prostorách Infocentra Dob-øí�. (Berounský deník, 7. 12.) !!AdvokátPetr Koèí nemusí zaplatit stotisícovoupokutu za to, �e øekl o soudním znalciMichalu Mazlovi, �e nemù�e objektivnìposuzovat ultrapravicové radikály, jeliko�je �id. Podle Mìstského soudu v Prazezøejmì rasismus k soudu patøí. (Respekt,

12. 12.) !!�Jsem tìmito hrubostmi veli-ce rozhoøèen,� tato slova pronesl císaøFranti�ek Josef I. na adresu antisemitis-mu, jen� v dùsledku procesu s Leopol-dem Hilsnerem zmítal èeskými zemìmi,ve vídeòském Hofburgu 11. prosince1899. Vyvolala velkou odezvu soudobé-ho tisku, pøesto�e nebyla nijak plánová-na. Císaø je vyøkl spontánnì pøi audienciu pøíle�itosti udìlení zlatého køí�e zazásluhy èeskému rabínovi AlexandruKischovi (1848�1917) a reagoval jimina rabínovu poznámku, �e �idé �majínyní tì�ké dny�. Kisch, vyznamenaný za25leté pùsobení ve funkci polního rabí-na, pocházel ze staré pra�ské rodiny.Studoval v �idovském teologickém se-mináøi a na Univerzitì ve Vratislavi,v roce 1871 pak získal doktorát z filozo-fie na Univerzitì v Tübingenu. Od roku1874 se stal postupnì rabínem v Mostu,Curychu a Mladé Boleslavi. Roku 1886definitivnì zakotvil v Praze, kde a� dosvé smrti pùsobil jako rabín Maiselovysynagogy a obecní rabín. Byl oblíbenýmuèitelem nábo�enství a vyhlá�eným ka-zatelem � jako první �idovský duchovnízaèal v polovinì 80. let 19. století kázatv Praze èesky (Lidové noviny, 15. 12.)!! Izraelský velvyslanec Gary Korenv Praze konèí a pøesouvá se za velkoumoskevskou výzvou. �Výkony izraelskýchvelvyslancù tady byly v�dy srovnáványs Arthurem Avnonem, ale troufnu si øíct,�e odteï budou naopak pomìøoványs Gary Korenem,� pøipomíná RobinBöhnisch, pøedseda snìmovní skupinypøátel Izraele, oblíbeného velvyslance,který v Èesku pùsobil v letech 2001 a�2005. Koren v�ak byl podle nìj je�tì ús-pì�nìj�í. Poslance si na svou stranu zís-kal i tím, �e dával najevo, jak moc se mutady líbí. Èasto prý ve volných dnechjezdil s batohem po Èeské republice navýlety � tøeba do Prachovských skal.�Oficiálnì i neoficiálnì nav�tìvoval takéregiony, co� politici oceòovali,� uvádítaké Böhnisch z ÈSSD. Obliba Izraele,k ní� Koren pøispíval, se projevovalaèasto i v praxi pøímo ve Snìmovnì.Loni, kdy� pøijala velmi ostré usneseníproti iniciativì Evropské unie, která za-vedla nová pravidla pro oznaèování zbo�íz izraelských osad. Letos zase, kdy� vy-zvala èeskou vládu k protestu proti kon-troverzní rezoluci organizace UNESCOna téma Jeruzaléma. V obou pøípadechGary ve Snìmovnì poslancùm osobnìza podporu dìkoval. (MF Dnes, 16. 12.)

jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 1/2017

VYLÉTÁ PTÁÈEK ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

KalendáriumDne 30. ledna uplyne 55 let od úmrtí histori-ka umìní a vysoko�kolského pedagoga PAU-LA FRANKLA (22. 4. 1878 Praha�30. 1. 1962Princeton, New Jersey). Narodil se do promi-nentní nìmecky mluvící pra�ské rabínské ro-diny Spirù-Franklù. Po studiích na pra�skémnìmeckém gymnáziu absolvoval technikuv Mnichovì a v Berlínì. V nìmecké metro-poli se seznámil s øadou významných osob-ností z øad umìlcù a intelektuálù � do okruhujeho pøátel patøil i dal�í pra�ský �idovský ro-dák, psycholog Max Wertheimer. Od roku1908 studoval Frankl v Mnichovì filosofii,dìjiny umìní a historii. Tamté� pùsobil v le-tech 1914�1920 jako soukromý univerzitnídocent. Poté byl jmenován profesorem naUniverzitì v Halle, z toho-to postu byl roku 1934 vy-hozen nacisty a o ètyøiroky pozdìji se mu podaøi-lo emigrovat do USA. Jehotamní zaèátky byly velmitì�ké, proto�e aè mluvilsedmi jazyky, anglicky ne.Pomohl mu opìt jeho pøítelMax Wertheimer a Franklzískal místo pedagoga napresti�ní Univerzitì v Prin-cetonu. Jeho man�elkaa pìt dìtí pøe�ily válku(jedna z jeho dcer dokoncezázraènì pøeèkala pøímov Berlínì). Frankl, který v dobì vojenskéslu�by konvertoval ke køest�anství, patøilmezi uznávané znalce zejména støedovìkéarchitektury.

V lednu uplyne 80 let od zániku spolkuvysoko�kolských sionistických studentùv Praze, který po vìt�inu své existencenesl jméno BAR KOCHBA. V dobì pøedprvní svìtovou válkou se jednalo o nej-vlivnìj�í sionistický spolek v èeských ze-mích. Vznikl transformací ze spolku Ma-kabi, který byl zalo�en roku 1893 na popudrusky mluvících studentù, kteøí tì�ce neslisílící antisemitismus nìmeckých nacionalis-tických pra�ských studentù. A� v roce 1899do�lo na oficiální pøejmenování spolku naBar Kochba.

Vedle nìmecky mluvících sionistickýchstudentù z pra�ské Nìmecké univerzity bylamezi èleny i øada èesky mluvících sionistù,kteøí mìli dokonce v organizaci po jistoudobu zásadní slovo. Dùkazem toho budi�i skuteènost, �e pøedsedou Bar Kochby bylAlfréd Löwy. Roku 1903 se v�ak situacezmìnila a ve vedení spolku získali pøevahunìmecky mluvící sionisté v èele s HugemS. Bergmanem a jeho bratrem Arthurem,Hansem Kohnem, Felixem a Robertem

Weltschovými, Hugem a Leem Hermanno-vými, Oskarem Epsteinem a dal�ími. Øadatìchto studentù se pozdìji stala vùdèímiosobnostmi mezinárodního sionismu v dobìmezi svìtovými válkami.

Programem Bar Kochby byl kulturní si-onismus. Pro jeho rozvoj konal spolekøadu pøedná�ek o �idovské historii, litera-tuøe èi filosofii. Podpoøil ho i Martin Bu-ber, který v Praze pøedná�el hned tøikrát.Èlenové Bar Kochby stáli také u zrodusportovního a hudebního �idovského klu-bu, spolkù pro støedo�koláky, dívky a ab-solventy univerzity. Roku 1910 ovládlièlenové Bar Kochby i klíèový sionistickýtýdeník Selbstwehr (Sebeobrana).

Ve 30. letech 20. století zaèal spolekz mnoha dùvodù slábnout, zejména kvùlinarùstajícímu antisemitismu a s tím spoje-

nou emigrací øady �idùz Èeskoslovenska. Defi-nitivnì Bar Kochbaukonèil èinnost na poèát-ku roku 1937.

V loòském roce jsmeopomnìli pøipomenoutvýznamné výroèí, a sice�e pøed 30 lety, 16. listo-padu 1986, tragicky (uto-pením) zemøel význaènýèeský historik, hebraistaa historiograf JAN HEØ-MAN (3. 12. 1933 Pra-ha�16. 11. 1986 Praha).Vystudoval historii a ar-

chivnictví na Karlovì univerzitì v Praze.Jako první uspoøádal archiv jak pra�skéobce, tak v�ech �idovských obcí v Èechácha na Moravì, je� byly za války svezeny do�idovského muzea. Roku 1965 zalo�il a doroku 1971 vedl èasopis Judaica Bohemiae,jen� se za jeho redakce stal mezinárodnìuznávaným odborným periodikem. Sámv nìm pravidelnì publikoval pøíspìvkyo èeském �idovském spoleèenství ve støe-dovìku a raném novovìku, soustøedil se nasociální a ekonomickou historii, demogra-fické studie a studie náhrobních nápisù na�idovských høbitovech. V roce 1968/1969v dobì pra�ského jara a po ruské invazi po-býval na studijním pobytu na Hebrejskéuniverzitì v Jeruzalémì. Aèkoli mohl zùstata pokraèovat zde v práci, odmítl a vrátil sedomù k práci ve Státním �idovském mu-zeu, odkud v�ak musel roku 1975 odejít. A�do své pøedèasné smrti v roce 1986 muselpracovat jako technický nemocnièní foto-graf. Jeho práce Pra�ské synagógy (1970),Staronová synagóga a Starý �idovský høbi-tov (1972) èi �idovské høbitovy v Èechácha na Moravì (1980) patøí dosud k cenìnýmpublikacím.

(ra, am)

SERENAFEUERLICHTOVÁ (1922�2016)Tihje ni�mata crura bicror hachajim. Ké�je její du�e pojata do svazku �ivota. Topøání, které se objevuje na ka�dém �idov-ském hrobì, chce pøedev�ím vyjádøit pøe-svìdèení, �e �ivot ve svém podstatnémsmyslu úmrtím nekonèí, nebo alespoòkonèit nemusí. Ale je v nìm rovnì� vyjá-døen vztah k �ivotu jako k hodnotì, kteráje pøes ve�keré utrpení, které ho nerozluè-nì doprovází, hodnotou pozitivní a zásad-ní. Chut��ít, spojená s nadìjí na záchranuz toho zlého, co nás obklopuje a nièí, jesíla, kterou se doposavad nepodaøilo zesvìta odstranit a která stále je�tì pøispívák tomu, �e ná� svìt je obyvatelný. Èlovìknemusí být ani vìdec, ani filosof, aby se natéto síle mohl podílet, musí být ale èlovì-kem, tím, kdo v sobì cítí ni�mat chajim,dech �ivota, díky kterému se stal nefe�chaja, �ivou du�í.

Jednu takovou �ivou du�i jsem znal.Jmenovala se Serena Feuerlichtová. Byla�ivou du�í svého man�ela a rodiny a bylataké po léta �ivou du�í na�í obce. Byla pøí-má a opravdová, ve svých èastých komen-táøích obecního dìní pøesná, èasto hodnìvtipná a také pohotová. Sna�ila se pomáhat,tam kde bylo tøeba, a �e obèas øekla pravdunìkomu, kdo o to ani moc nestál, mluvíspí� pro ni ne� naopak. Mìla také pomìrnìvýraznou tendenci organizovat vìci a zále-�itosti ve svém okolí tak, jak si myslela, �emají být, a hodnì pro to dokázala udìlat.Ani tím nemusel být ka�dý, koho se to tý-kalo, na sto procent nad�en. Ale právì to jeúkol a poslání �ivé du�e, �e o�ivuje a ani-muje a vná�í pohyb a �ivot tam, kde hmotaze své podstaty tíhne k neèinnosti.

A byla také skvìlou kuchaøkou, dokáza-la uvaøit pro celou obec a její tvarohovébuchtièky nemìly a nemají konkurenci.

To zlé, co ji v �ivotì potkalo, by dokáza-lo zlomit tøi �ivoty, ale ne ten její. Kdy� nani myslím, vidím ji stát v modrých �atecha s nákupní ta�kou na chodníku pøed �idov-skou radnicí, jak èeká na sanitku, aby pakdoprovázela man�ela na pravidelné o�etøe-ní do nemocnice. Po jeho smrti tam stávalataké, jako by èekala, kdy se vrátí.

V nedìli 4. prosince se k nìmu vrátilapo dlouhém èekání ona. Mnohým z násukázala v praxi, a to je mnohem tì��í ne�v úvahách a pøedsevzetích, �e èlovìk sedoká�e vyrovnat se svým údìlem a naplnitsvùj �ivot, pokud zùstává tím, co mu bylosvìøeno s dechem �ivota, �ivou du�í.

Tihje ni�mata crura bicror hachajim.Jiøí Daníèek

VÌSTNÍK 1/2017 23

Paul Frankl. Foto archiv.

Ján VilèekLÁSKA A VÌDA / PAMÌTI! Kniha pamìtí mikrobiologa Jána Vilèeka(nar. roku 1933 v Bratislavì) pøedkládá do-brodru�ný �ivotní pøíbìh. Jako dítì �idov-ských rodièù byl v ohro�ení �ivota v dobìfa�istické Slovenské republiky, s pomocí ro-dièù v�ak pøeèkal toto tì�ké období bez úho-ny. Pøi studiu na lékaøské fakultì bratislav-ské univerzity se zaèal zajímat o výzkumnéprogramy a to urèilo jeho dal�í cestu. Nejdøí-ve do Virologického ústavu v Bratislavìa odtud dále do svìta. Jeho vìdecká kariérase naplno rozvinula ve Spojených státechamerických, kdy� ho jako èeskoslovenskéhoemigranta bez penìz zamìstnala Newyorskáuniverzita. Tam � ve vlastní laboratoøi � sevydal na dobrodru�nou cestu objevování, najejím� konci stál nový lék s názvem Remica-de, úèinný na øadu dosud obtí�nì léèitelnýchchorob, mj. na Crohnovu chorobu. Ján Vil-èek vìnoval své univerzitì èást svých pøíjmùz licence a prodeje léku a zalo�il nadaci, rov-nì� financovanou z pøíjmù licence, kterápodporuje mladé vìdce i mladé umìlce (roz-hovor s autorem jsme otiskli v Rch 7/2008).Úryvek pamìtí pøiná�í té� nová �idovská ro-èenka.

Vydalo nakl. Prostor v Praze, z anglièti-ny pøelo�ila Kateøina Harrison Lipenská.320 stran, dop. cena 347 Kè.

Israel FinkelsteinZAPOMENUTÉ KRÁLOVSTVÍ! Aèkoli bylo severní izraelské královstvípo vìt�inu svého trvání mnohem mocnìj�ía rozvinutìj�í ne� sousední království jud-ské, nedostává se mu v hebrejské Bibli aniv moderním bádání zdaleka takové pozor-nosti jako Judsku. Nová kniha telavivskéhohistorika a archeologa Israele Finkelsteinajako první pøiná�í souhrnný popis dìjin a ar-cheologie severního Izraele od mlad�í dobybronzové a� po jeho pád v roce 720 pø. o. l.a dobu následující. Zamìøuje se pøedev�ímna poèáteèní fáze dìjin severního králov-ství. Výklad vyu�ívá poznatkù jak z nejno-vìj�ích archeologických výzkumù, tak sta-rovìkých textù Blízkého východu i textùbiblických. Kniha je ji� tøetím autorovýmdílem vydaným v èe�tinì.

Vydalo nakl. Vy�ehrad roku 2016, z ang-liètiny pøelo�ila Marie Èapková. 232 stran,dop. cena 288 Kè.

Seth M. SiegelBUDI� VODA! Podle prognóz americké vlády bude èty-øicet z padesáti státù USA, spoleènì s �ede-sáti procenty celého povrchu zemìkoule,brzy èelit alarmujícím rozdílùm mezi mno�-stvím dostupné vody a rostoucí poptávkoupo ní. Pokud nezaèneme problém øe�it, èeká

nás zvy�ování cen potravin a zpomaleníekonomického rùstu, co� pravdìpodobnìpovede i k vìt�í politické nestabilitì. KnihaBudi� voda ukazuje, v èem mù�e Izraelslou�it jako pøíklad dal�ím zemím pøi pøed-cházení nejhor�ím krizovým scénáøùm.Pøesto�e �edesát procent izraelského územítvoøí pou�t�, tato zemì nejen�e dokázala vy-øe�it vlastní problémy s vodou; má jí dokon-ce nadbytek. Izrael dodává vodu sousednímzemím � ka�dodennì jí zásobuje palestinskáúzemí a Jordánsko. S ohledem na nedávnénièivé po�áry, které postihly území Státu Iz-rael, se autor a èeský vydavatel rozhodliz výnosù prodeje knihy finanènì podpoøitnápravu �kod, prevenci a opìtovné zalesnì-ní spálených oblastí.

Vydalo nakl. Aligier v Praze roku 2016,z angliètiny pøelo�ila Hana �kapová. 382stran, dop. cena 369 Kè.

IZRAELSKÁ KULTURA V LEDNU! B/olero: 18. a 19. 1. od 20.00 uvedeNová scéna Národního divadla v Prazepøedstavení B/olero od svìtoznámého iz-raelského choreografa Ohada Naharina èiukázku vystoupení Reen a Wind-up, nakterém spolupracoval dal�í významný iz-raelský choreograf a muzikant Amos BenTall. B/olero je i souèástí pøedstavení, kte-ré uvádí 15. 1. a 17. 1. ostravské divadloMyron (spolu s choreografiemi J. Galilihoa J. Kyliána).! Bulharská rapsodie: 26. 1. od 20.30 sev kinì Pilotù (Praha 2) koná èeská premié-

ra filmu Bulharská rapsodie natoèenéhov izraelsko-bulharské koprodukci (r. 2015byl nominován na Oscara). Na premiérupøijde i re�isér Ivan Nitchev. Film vyprávípøíbìh milostného trojúhelníku dospívajícímláde�e za druhé svìtové války.

�ID A ZDRÁV! Ve støedu 11. 1. se v Café jedna (Ve-letr�ní palác, Dukelských hrdinù 47, P 7)od 18.30 do 20.00 koná dal�í díl cyklu set-kání výjimeèných osobností èeského ve-øejného prostoru Jsem �id a zdráv. Tento-krát pøijali pozvání moderátor a herec JanKraus a re�isér Jiøí Ornest. Moderuje IrenaKalhousová, vstup zdarma.

ACHICH V LIBERCI! Liberecké divadlo F. X. �aldy uvedlov prosinci premiéru nové hry dramatika, re-�iséra a spisovatele Arno�ta Goldflama na-zvanou Achich. Za tím povzdechem v názvuse skrývá strhující vtipná i smutná, ironickái vá�ná férie o jednom mladém �idovskémmu�i, který prochází napøíè dìjinami 20. sto-letí. Rozmlouvá jak s tìmi, kdo nepøe�ili ho-lokaust, tak s tìmi, kdo mìli to výjimeèné�tìstí a nezahynuli. Stále se v�ak pohybujev kruhu rodinném a øe�í svùj vlastní �ivot,který pro nìj naplno zaèal, kdy� v na�ich ze-mích vládl takzvaný socialismus, jak se kdy-si øíkalo, reálný. V lednu lze zhlédnout pøed-stavení 11. a 25. 1. od 19 hodin.

STANICE VLTAVA:�IDOVSKÉ PAMÁTKYJI�NÍ MORAVY! Èeský rozhlas Vltava uvede dne 27. 1.od 20 do 22 hodin v rámci veèera ke Dnipamátky obìtí �oa a pøedcházení zloèinùproti lidskosti premiéru 11. dílu poøaduSynagogy Èech, Moravy a Slezska, vìno-vanou �idovským památkám Strá�nice,Bøeclavi a Mikulova.

V poøadu zazní hudba skladatele KarlaGoldmarka, který pro�il své dìtství v jiho-moravském Bzenci, jednu z písní k �abatunatoèenou v synagoze v Mikulovì pøedne-se èesko-�idovsko-kanadská zpìvaèkaLenka Lichtenberg. Stejnì jako ve v�echmoravských poøadech tohoto cyklu je prù-vodcem historik a dlouholetý památkáø ar-chitekt Jaroslav Klenovský.

LABYRINTEM NORMALIZACE ON-LINE! Dne 15. 9. 2016 se konalo ve spoluprácis Ústavem pro studium totalitních re�imùkolokvium nazvané Labyrintem normaliza-ce. �idé v Èechách a na Moravì 1969�1989.Obrazový a audiovizuální záznam z celéhodne lze nyní zhlédnout na adrese: http://www.ustrcr.cz/cs/labyrintem-normalizace.

24 VÌSTNÍK 1/2017

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

�IDOVSKÁ OBEC V PRAZE(Maiselova 18, P 1, velký sál)Káva o pùlètvrté! V úterý 10. ledna uvítáme novináøku, re-daktorku a moderátorku Barboru Tachecí.! V pondìlí 23. ledna mezi nás zavítá bý-valý èlen týmu prezidenta Václava Havlaa velvyslanec ve Francii a Monaku PavelFischer.! Kavárna otevírá v�dy v 14.30, beseda za-èíná pøesnì v 15.30 hodin. Kávu o pùl ètvrtépøipravil a moderuje Honza Neubauer.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �M V PRAZE(Auditorium, Maiselova 15, 3. patro)! 16. 1. v 18.00: Èeské koøeny izraelskéfunerální architektury. Pøedná�ka archi-tekta Daniela Zisse doprovázená bohatýmobrazovým materiálem pøipomene osob-nost izraelského architekta A�era Chirama(roz. Zikmund Kerekes, 1897�1973), buda-pe�t�ského rodáka, který ve 20. a 30. letech20. století �il a projektoval v Èeskosloven-sku. D. Ziss se zamìøí na jeho èeskosloven-ské realizace, archeologický výzkum a jedi-neèný konceptuální pøístup pøi navrhovánívojenských hrobù, høbitovù a památníkùv Izraeli. Vstup volný.! 24. 1. v 18.00: Nechte mì být, jaká jsem� �ivotní pøíbìh Anne Frankové. Pøedsta-vení nové putovní výstavy o Anne Franko-vé. Výstava vypráví její �ivotní pøíbìh,tøetina panelù je vìnována pøíbìhùm dne�-ních mladých lidí. Cílem je ukázat rolipøedsudku a cestu k vylouèení, èi dokoncek diskriminaci. Výstavu pøipravilo amster-damské muzeum Dùm Anne Frankovéa �MP bude od února koordinovat putová-ní její èeské verze po tuzemských institu-cích. Vstup volný.! Nedìlní program pro dìti a jejich ro-dièe: 8. 1. ve 14.00: Lvíèek Arje se uèíhebrejskou abecedu. Lvíèek Arje se uèípsát. Pí�e husím brkem hebrejská písmen-ka. Arjeho uèitelka vám dá se�it a brkoa nauèí vás, jak se hebrejsky podepsata napsat krátkou vìtu. Prohlídka: Maiselo-va synagoga. Jednotné vstupné 50 Kè.! Výstava v prostorách OVK: Pochod postopách hrdinù. Fotografie Jindøicha Bux-bauma. Do 19. 1. 2017. Od 25. 1. do 31. 1.2017: Nechte mì být, jaká jsem. Výstavao Anne Frankové. Po�èt 12�16, pá 10�12,bìhem veèerních programù a po domluvì.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �M V PRAZE(Maiselova synagoga � Maiselova 10, P 1.)! 5. 1. v 19.00: Canticum Salomonis.Koncert renesanèní a ranì barokní hudbysouboru More Maiorum. Mezi autory, jejich�díla zazní, jsou G. Buonamente, G. A. Berto-

li, F. da Milano; G. Pierluigi da Pales-trina, G. Bassano, Diego Ortiz, T. L. deVictoria, G. B. Bovicelli, J. Clemens nonPapa, A. Piccinini, G. G. Kapsperger aj.Vstupenky na koncert je mo�no zakoupitv pøedprodeji v Maiselovì synagoze, v In-formaèním a rezervaèním centru �MP(Maiselova 15, Praha 1), v síti Ticket Arta na webových stránkách �MP. Vstupné230 Kè / 150 Kè.! 10. 1. v 18.00: Trump pøichází. Máme seho bát? Co budou znamenat prezidentskévolby v USA pro situaci na Blízkém výcho-dì se zamìøením na Izrael? Jak zvolení Do-nalda Trumpa ovlivní evropské nacionalis-ty? Na tyto a dal�í otázky se v rámciprojektu Diskuse v Maislovce pokusí odpo-vìdìt øeditel Obèanského institutu RomanJoch a komentátor èeské verze èasopisuNewsweek Daniel Aný�. Moderuje publi-cistka Irena Kalhousová. Vstup volný.! 12. 1. v 18h: Setkání se spisovatelkouZuzanou Dostálovou � vzpomínka naprozaika a re�iséra Zena Dostála. S dce-rou Z. Dostála, spisovatelkou ZuzanouDostálovou, bude rozmlouvat filmová his-torièka a novináøka Alice Aronová. Hovo-øit se bude o jeho práci na Barrandovìv èase totality, spolupráci s re�isérem Kar-lem Kachyòou, jeho samostatné porevo-luèní tvorbì (filmy Král kolonád a Goletv údolí), ale i o pùsobení na pra�ské �idov-ské obci. Bìhem veèera Z. Dostálová rov-nì� pøedstaví svou novou knihu Proèv�ichni odcházejí (Togga, 2016), autobio-grafickou novelu o svém dìtství. Veèerbude doprovázen ukázkami z filmù ZenaDostála. Vstup volný.! 18. 1. v 18.00: �idovství za normalizace.Veèer s rabínem Karolem Sidonem. Kdy�po sovìtské okupaci Èeskoslovenska v srpnu1968 zaèala tzv. normalizace, �ila pra�ská �i-dovská obec pod dohledem Státní bezpeè-nosti. Pozdìj�í rabín Karol Sidon byl tehdyne�ádoucí spisovatel a pozdìji té� signatáøCharty 77. Vzpomíná, �e �mìl dva estébáky,jednoho kvùli chartì, druhého kvùli �idov-ství�. Jaký byl �ivot �idovské obce v �husá-kovském� re�imu? S vrchním zemským rabí-nem bude mluvit publicista a dokumentaristaAdam Drda. Vstup volný.! 31. 1. v 18.00: Hans Küng: �idovství.Pøedstavení prvního èeského vydání (Barris-ter & Principal, 2016) klasické práce �výcar-ského teologa a polyhistora Hanse Künga,tvoøící první díl trilogie vìnované tøem abra-hamovským nábo�enstvím: �idovství (1991),køest�anství (1994) a islámu (2004). Autor po-drobnì a pouèenì charakterizuje �idovské

nábo�enství zejména z teologické, historickéa politické perspektivy. Knihu v dne�ní per-spektivì a její kontext v rámci køest�anské te-matizace judaismu pøedstaví autor doslovu,bývalý velvyslanec ve Státì Izrael Jiøí Schne-ider, religionista Pavel Ho�ek (ETF UK)a lingvista, pøekladatel a redaktor knihy Vla-dimír Petkeviè. Kniha bude na místì k prode-ji. Vstup volný.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌ(tø. Kpt. Jaro�e 3, Brno)! 10. 1. v 17.00: Mám se v Terezínì velicedobøe...? Arteterapeutická vernisá� k dìt-ským kresbám, které vznikly v rámci soutì-�e vyhlá�ené Památníkem Terezín. Podve-èer, ve kterém se ka�dý mù�e navrátitk tomu, co je mu pøirozené a co u� témìø za-pomnìl � kreativní a relaxaèní èinnostis barvami. Program pro v�echny bez rozdíluvìku vedou lektorky OVK. Vstup volný.

Výstava potrvá po celý leden.! 12. 1. v 18.00: Dìjinami nìmecké �i-dovské literatury. Germanistka IngeborgFialová z FF Univerzity Palackého v Olo-mouci se bude v úvodní pøedná�ce novéhocyklu vìnovat dìjinám nìmecky psané �i-dovské literatury. Provede posluchaèe její-mi nejvýznamnìj�ími obdobími od støedo-vìku po moderní dobu. Vstupné 30 Kè.! 19. 1. v 18.00: Jak pøi�li �idé do Finska?Poèátky �idovského osídlení Finska jakodùsledek politických rozhodnutí a diskrimi-nace, �idovské památky ve Finsku a sou-èasný �ivot finských �idovských obcí bu-dou námìtem pøedná�ky Václava FredaChvátala. Vstupné 30 Kè.! 22. 1. v 10.30: Chala aneb Pøíbìh svá-teèního chleba. Na kreativní dílnì pro dìtis dospìlým doprovodem neèeká jenom ku-lináøský zá�itek, ale také povídání o svátku�abat. Dílna se uskuteèní v prostorách sáluTuristického a informaèního centra �OB nabrnìnském �idovském høbitovì v Brnì-�i-denicích. Vstupné 30 Kè. ! 24. 1. v 18.00: Ka�dodennost v mìstìBrnì v meziváleèném a váleèném období� Brno jako multietnické a multikulturnímìsto. Pøedná�ka etnolo�ky Jany Noskovébude vycházet z písemných autobiografic-kých materiálù a rozhovorù vedených po-mocí metody orální historie. Zamìøí se nasou�ití rùzných etnických a nábo�enskýchskupin v Brnì vèetnì vzpomínek na jeho�idovské obyvatele. Vstupné 30 Kè.! 31. 1. v 18.00: Domy vìènosti III � Mo-ravský Krumlov, Dolní Kounice, Ivanèi-ce. Ve tøetím pokraèování pøedná�kovéhocyklu Heleny Bretfeldové o moravských�idovských høbitovech budou pøedstavenytøi høbitovy, které se nacházejí v oblasti ji-hozápadnì od Brna. Vstupné 30 Kè.

VÌSTNÍK 1/2017 25

KULTURNÍ POØADY

LAUDEROVY �KOLE V PRAZE! Chanukový bazar: V pùli prosince sekonal tradièní chanukový bazar. I letosbyla nabídka pestrá � pochoutky a nápojea studentské výrobky. Pozornost vzbuzo-valy hlavnì originální interaktivní chanu-kíji a pojízdná vozítka. Ve tøetím patøe semohli úèastníci zaposlouchat do autor-ských ètení. Výtì�ek z bazaru bude vìno-ván na odstranìní následkù listopadovýchpo�árù v Izraeli.! Sbírka na pomoc po�árem ponièenéizraelské krajinì: Pøi �kolní sbírce na po-moc po�árem ponièené izraelské krajinì,ji� iniciovaly �aèky 4. tøídy, se podaøilovybrat 3757 Kè. ! Pozvání: 31. ledna nás èeká tradièníprezentace na�ich pùlroèních projektù �tentokrát na téma Domov. Srdeènì zveme!(Bli��í informace na www.lauder.cz)

KKL: NA POMOC PO PO�ÁRECH! Po�áry v Izraeli jsou sice ji� uha�eny,ale práce na obnovì právì zaèíná. Stovkylidí ztratily domy, tisíce hektarù lesa jsouznièeny a zdroje izraelských záchrannýchslo�ek jsou vyèerpány.

Úzce spolupracujeme s na�imi partneryv terénu a zji�t�ujeme potøeby a urèujemepriority.

Pokud nám pomù�ete, va�e peníze budoupou�ity pro potøeby Izraele takto: 10 milio-nù dolarù na nákup po�árního vybavení,550 nových hasièských vozidel, ka�dé za125 000 dolarù, 10 nových hasièských sta-nic, ka�dá za 1 milion dolarù, umístìní sa-mohasicích systémù do posti�ených národ-ních parkù, nové po�ární pozorovatelny,nouzovou pomoc pøi zaji�tìní doèasnéhobydlení a pøi opravách obydlí a provozo-ven, prostøedky na obnovu lesù.

Pomoci mù�ete tím, �e po�lete jakýkoli fi-nanèní pøíspìvek na ná� úèet è. 153159004/2700 vedený u UniCredit Bank. Nastránkách www.kkl-jnf.cz mù�ete zaslat li-bovolnou èástku pøímo do Izraele na po-moc hasièùm nebo peníze na zasazenístromù.

Jednorázovou platbou v minimální hod-notì 350 Kè pøispìjete na výsadbu stromùv Èeském lese, který je souèástí lesa ná-rodù v Jatirském lese. Ka�dý jednotlivýpøíspìvek pøedstavuje vysazení jednohostromu. Mù�ete v�ak nechat vysadit vícestromù. V pøípadì zaslání jednorázovéhopøíspìvku na výsadbu 10 a více stromùobdr�íte zdarma, po�tou, ti�tìný certifikáts uvedením svého jména a hodnotou pøís-pìvku. Certifikát mù�ete také vìnovatjako dárek.! Více informací podá Zo�a Vyoralová naadrese zosa@email.cz nebo telefonu 602703 653.

EKUMENICKÁ MISE KKL! Ve dnech 9.�16. 2. 2017 se koná dal�í roèníkEkumenické mise KKL do Izraele. Bìhemtýdne nav�tívíme napøíklad národní park Cae-

sarea a Apollonia, Tel Aviv (a pøístav Jaffu),Haifu, Tiberias, údolí Hula (místo pravidel-ných zastávek ta�ných ptákù u mokøadù), bib-lická místa u jezera Kineret a samozøejmì Jeru-zalém.

Cena vèetnì letenky, ubytování s polopenzív hotelích, slu�by èesky mluvící prùvodkynì,doprovodu zástupce organizující cestovníkanceláøe, pozemní pøepravy v Izraeli, apliko-vatelného vstupného dle spoleèného progra-mu a pøíspìvku 300 Kè na výsadbu 1 stromkuv urèeném areálu KKL èiní 29 490 Kè.! Pøihlá�ky a bli��í informace získáte naadrese zosa@email.cz, tel. è. 602 703 653.

OSLAVA TU BI-�VAT! KKL-JNF ve spolupráci se �O Prahapoøádá oslavu svátku Tu bi-�vat v sobotu11. února od 18.00 (pøíchod mo�ný od17.30) v restauraci �alom, Maiselova ul.18, Praha 1. Vstupenky v cenì 220 korunbudou k dispozici v pokladnì na �O Prahanebo v kanceláøi KKL, Jáchymova 3.

KULTURNÍ PROGRAM DSP HAGIBOR! 8. 1. od 15.00: Nedìlní koncert � Marti-na Hévrová, housle; Patrik Hévr, klavír.

! 10. 1. od 10.30: Klezmer Mazltov � ElsaDunajová, Michal Kostiuk a P. Pøerovská.! 13. 1. od 10.30: Koncert studentù Pra�-ské konzervatoøe a Gymnázia a Hudební�koly hl. m. Prahy, klavírní spolupráceprof. Vìra Langerová.! 17. 1. od 10.30: Koncert studentù Gym-názia a Hudební �koly hl. m. Prahy ze tøí-dy prof. Jitky Vla�ánkové, klavírní spolu-práce prof. Hana Lou�enská.! 18. 1. od 10.30: Dopolední koncert �Igor Tausinger � klavír.! Výstavy: Co se do Obecních novin ne-ve�lo III � fotografie Petra Balajky; TrudiGill-Heitlinger � grafiky.

PØEDNÁ�KAO TEREZÍNSKÉ HUDBÌ! Spolek akademikù �idù zve na setkánís paní Mgr. Karlou �taubertovou, hudebníre�isérkou, která pøipravila pøedná�kus názvem Hudba, která mìla utichnoutv Terezínì. Viktor Ullmann, Pavel Haas,Gideon Klein a Hans Krása (bez Brundibá-ra). Pøedná�ka se bude konat k Mezinárodní-mu dni památky obìtí holokaustu ve spolu-práci s Pra�ským literárním domem v jejichsídle v Praze 2, Jeèná 11 dne 26. ledna2017 od 18 hodin. jf

KRAV MAGA � NOVÉ KURZY! Èeský klub sebeobranného systému kravmaga IKMF CZ poøádá ve dnech 14.�15. 1.2017 víkendovou prezentaci a pøedstavení svépráce. Akce je urèena pøedev�ím zájemcùmz øad zaèáteèníkù, kteøí se chystají zaèít cvièitv pravidelných tøídách a rádi by pøedtím po-znali, co je èeká. V rámci tohoto víkendu bu-dou probíhat jednotlivé tematické pøedná�kysemináøe a workshopy pod vedením zku�e-ných a speciálnì vy�kolených instruktorù.Prostor bude vyèlenìn i individuálním dota-zùm a konzultacím. Celá akce je zdarma, proúèast na zku�ebním tréninku je ale tøeba vèas-ného pøihlá�ení v na�em on-line systému. In-formace o nových tøídách a pøihla�ování na-leznete na webu www.kravmaga.cz.

INZERCE! Student 1. roèníku lékaøské fakultynaléhavì hledá ubytování Praze. Prosím,volejte na èíslo: 731 278 690 nebo pi�te:jarek.cienciala@gmail.com.

�IDOVSKÉ MUZEUM HLEDÁ EXTERNISTY! �MP hledá spolupracovníky/ce pro orál-nì-historickou sbírku Rozhovory s pamìtní-ky na spolupráci pøi pøepisech nahranýchsvìdectví a následné editaèní práci (v èeskémèi anglickém jazyce). Zájemci mohou kon-taktovat kurátorku sbírky Pavlu Neuner �pavla.neuner@jewishmuseum.cz.

26 VÌSTNÍK 1/2017

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

Mark Podwal: Tu-bi�vat, 2003.

�NO BRATISLAVAV januári srdeène blaho�eláme na�im èle-nom: pán Tomá� Ascher � 81 rokov; paniIng. Zuzana Bartová � 83 rokov; pani Bo�enaBeerová � 91 rokov; pani Katarína Ing. Ben-dová � 88 rokov; pani Marta Dánayová � 71rokov; pani Zuzana Dolej�iová � 65 rokov;pani Mgr. Ru�ena Färberová � 65 rokov; pánRNDr. ¼udovít Fischer � 77 rokov; pani EvaFundárková � 83 rokov; pani Agne�a Horská93 � rokov; pán MUDr. Stanislav Konta � 55rokov; pán PhDr. Tomá� Kraus � 71 rokov;pani Denisa Nikodemová � 81 rokov; pán IvanNovák � 74 rokov; pani Elena Poriezová � 95rokov; pani Magda Stanèíková � 95 rokov,a pani Al�beta Veselá � 98 rokov. Prajemedobré zdravie, ve¾a �t�astia a radosti v �ivote.

Ad mea veesrim �ana!

�NO BANSKÁ BYSTRICAV januári srdeène blaho�eláme: pán JúliusKoval, nar. 6.1. � 83 rokov; pán MichalOráè, nar. 8.1. � 67 rokov; pani Yveta Wil-mannová, nar. 21.1. � 53 rokov, a pán Jaro-mír Wolt, nar. � 26.1. � 64 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV lednu oslavují své narozeniny: pan Tomá�Balbinder, nar. 28.1. � 57 let; paní Bedøi�kaFelixová, nar. 17.1. � 82 let; paní Klára Háj-ková, nar. 8.1. � 40 let; pan Matú� Horvato-viè, nar. 4.1. � 22 let; paní Ruth Matiovská,nar. 30.1. � 86 let; Malkah Eva Matysková,nar. 30.1. � 5 let; paní Lenka Neumanová,nar. 7.1. � 36 let; pan Richard Salzman, nar.20.1. � 40 let; pan Petr Urban, nar. 6.1. � 31let; Petr Urban, nar. 4.1. � 4 roky, a pan JanVlèek, nar. 11.1. � 40 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV lednu oslaví narozeniny: pan Viktor Klein,nar. 2.1. � 70 let; pan Otta Maier, nar. 15.1. �85 let, a paní Dora Pe�ková, nar. 15.1. � 96let. Blahopøejeme.

Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEV januári oslávi narodeniny: pán Peter Bo-èek � 70 rokov; pán Marcel Deri � 71 rokov;pani PhDr. Eva Dudová � 57 rokov; pánIng. Ivan Fried � 80 rokov; pán Ing. JozefGrunamnn � 71 rokov; pani MagdalénaKmecová � 92 rokov; pani Eleonóra �najdá-rová � 73 rokov; pani Valentína Krend�elá-ková � 63 rokov; pani Al�beta Mittelmanno-vá � 63 rokov; pán Pavel Tkáèik � 63 rokov,a pán Ing. Ladislav Krämer � 60 rokov. Pra-jeme im v�e dobré a ve¾a �t�astia a radosti.

Ad mea veesrim �ana!

�O LIBERECV lednu oslaví narozeniny pan JUDr. PetrPtaèovský, nar. 29.1. � 75 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV lednu oslaví �ivotní jubileum: pan RudolfBuxbaum, nar. 24.1. � 60 let; paní Hana Cvr-kálová, nar. 24.1. � 70 let; pan Jiøí Fi�er, nar.7.1. � 81 let; paní Jarmila Látalová, nar. 19.1.� 73 let; pan JUDr. Petr Ritter, nar. 20.1. � 67let; pan Lazar Pinchasov, nar. 22.1. � 66 let;sleèna Zuzana Hrbková, nar. 6.1. � 17 let,a sleèna Dominika Sedláèková, nar. 3.1. � 22let. Pøejeme hodnì zdraví a radosti.

Ad mea veesrim �ana!

�O OSTRAVAV lednu oslaví narozeniny: paní IngeborgBoro�ová, nar. 27.1. � 84 let; paní DagmarCapinská, nar. 29.1. � 66 let; paní DagmarPavlíková, nar. 4.1. � 79 let; paní Mgr. EvaStrnadlová, nar. 6.1. � 75 let; paní Libu�e �i-gutová, nar. 25.1. � 79 let, a pan LadislavTùma, nar. 1.1. � 69 let. Pøejeme v�e dobrédo pøí�tích let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV lednu oslaví narozeniny tito na�i èlenové:paní Edith Ka�parová, nar. 2.1. � 81 let; paníEva �vecová, nar. 11.1. � 79 let; pan MiroslavSchulz, nar. 12.1. � 69 let; paní Veronika Ska-lická, nar. 18.1. � 81 let; pan Jiøí Ornstein, nar.19.1. � 80 let; paní Marcela �imandlová, nar.20.1. � 75 let, a pan Michael Beck, nar. 28.1. �74 let. V�em na�im jubilantùm pøejeme hodnìzdraví, �tìstí a osobní spokojenosti.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV lednu oslavují narozeniny: paní Rù�enaBlechová, nar. 26.1. � 83 let; pan TomanBrod, nar. 18.1. � 88 let; pan Imrich Feller,nar. 15.1. � 89 let; paní Miriam Fuksová, nar.23.1. � 88 let; pan Hanu� Gaertner, nar. 4.1. �91 let; pan Zdenìk Herman, nar. 8.1. � 90 let;paní Hana Hildová, nar. 11.1. � 89 let; paníJudita Horáková, nar. 29.1. � 93 let; paníVìra Jureèková, nar. 13.1. � 94 let; paníHana Káòová, nar. 26.1. � 87 let; paní MarieRenata Kolínová, nar. 9.1. � 80 let; paníAnna Kunstová, nar. 21.1. � 87 let; paní Ma-rianna Langerová, nar. 6.1. � 97 let; pan IvanLefkovits, nar. 21.1. � 80 let; paní Eva Ma-

courková, nar. 27.1. � 86 let; paní Lisa Miko-vá, nar. 31.1. � 95 let; pan Richard Müller,nar. 29.1. � 90 let; paní Markéta Pacovská,nar. 17.1. � 96 let; pan Pavel Pálka, nar. 23.1.� 75 let; paní Zuzana Rù�ièková, nar. 14.1. �90 let; paní Frideta Seidlová, nar. 28.1. � 86let; paní Kvìta Sládková, nar. 11.1. � 89 let;pan Alfred �evèík, nar. 21.1. � 82 let; paníInka Vostøezová nar. 4.1. � 87 let; pan KarelWeiss, nar. 10.1. � 81 let; pan Pavel Werner,nar. 3.1. � 85 let; paní Helena Wiener, nar.14.1. � 75 let, a paní Alice Wineová, nar.10.1. � 92 let. V�em oslavencùm pøejemepevné zdraví a osobní pohodu do dal�ích let.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíJe na�í smutnou povinností oznámit, �e 4.prosince zemøela paní Serena Sára Feuerlich-tová ve vìku 94 let. Se zesnulou jsme se roz-louèili 8. prosince v obøadní síni Nového �i-dovského høbitova. Obøad provedl vrchnípra�ský rabín David Peter.

Dne 24. 11. 2016 zemøela paní Elynor Köp-pelová, roz. Schneiderová ve vìku 88 let.

Zichronan livracha!

�NO PRE�OVV mesiaci január sa do�ívajú jubileí: paniIng. Margita Eckhausová, nar. 20.1. � 59 ro-kov, a pán Mgr. Tomá� Èentík, nar. 20.1. �30 rokov. �eláme im celého srdca v�etkonajlep�ie, ve¾a zdravia a pohody v kruhunajbli��ích.

Ad mea veesrim �ana!

�NK RIMAVSKÁ SOBOTAV mesiaci januári majú sviatok narodenín:pani Eva Kozáková, nar. 7.11. � 54 rokov;pani Edita Bakonyová, nar. 8.1 � 91 rokov,a pán MUDr. Tibor Gábor, nar 14.1. � 90 ro-kov. Prajeme týmto na�im èlenom dobrézdravie, ve¾a �t�astia a radosti v �ivote.

Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV lednu oslaví své narozeniny: sleèna Marti-na Kirilaková, nar. 8.1. � 38 let; pan JanVáòa, nar. 14.1. � 41 let; paní Lucie Rolko-Nová, nar. 5.1. � 52 let; paní Anna Mertová,nar. 17.1. � 49 let, a pan Tomá� �tìpnièka,nar. 30.1. � 63 let. Pøejeme dobré zdravía hodnì radosti.

Ad mea veesrim �ana!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV lednu oslaví své narozeniny: paní Ing.Klára Pocedièová, Ph.D., paní StanislavaHellerová a paní MgA. Eva Matìjíèková.V�em jmenovaným pøejeme hodnì zdraví.

Ad mea veesrim �ana!

INZERCEEnergický man�elský pár z Prahy uklidí a co-koli opraví. 100 Kè/osoba a hodina. Zájemci,volejte Rachel, tel. è. 773 233 125.

VÌSTNÍK 1/2017 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

DEFINICE ANTISEMITISMUOd roku 2013 chybí na webových strán-kách Evropské unie vìnovaných agendìboje s rasismem pracovní definice antise-mitismu, jak ji roku 2005 pøijala berlínskádeklarace. Dùvodem pro její sta�ení jezøejmì to, �e definice pova�uje za antise-mitský projev mj. popírání práva �idov-ského lidu na sebeurèení (tedy i tvrzení, �eexistence Státu Izrael je zalo�ena na rasis-mu), uplatòování dvojího metru vùèi Izra-eli nebo pøirovnávání Izraele k nacistické-mu Nìmecku, co� se øadì protiizraelskynaladìných státù EU nezamlouvá. Nicmé-nì v loòském roce pøijala Mezinárodní ali-ance pro pøipomínání holokaustu (mezi-vládní agentura sdru�ující 31 evropskýchzemí, vèetnì ÈR) svou definici antisemi-tismu, která se s onou první v podstatìshoduje. Její znìní ji� zaèalo nìkolik státù(napøíklad Rakousko èi Rumunsko) ofici-álnì pou�ívat v právní praxi. Naposledy sek ní pøihlásila britská premiérka TheresaMay � odsouhlasila, aby tuto definici anti-semitismu pøijala i britská vláda.

IZRAELSKÉ RADARYVítìzem tendru o to, kdo dodá èeské ar-mádì mobilní radary za ji� zastaralé strojesovìtské výroby, se stala izraelská státnífirma Elta Systems (která vyrábí i protira-ketový �ít Iron Dome). Elta èeské armádìnabídla radar EL/M 2084 MMR (MultiMission Radar, radar pro více rolí). Nové3D radiolokátory mají zajistit armádì pøe-hled o vzdu�né situaci ve vý�kách 100�3000 metrù, souèástí zakázky je zabezpe-èení logistické podpory po dobu dvaceti-leté technické �ivotnosti. Kromì Izraelcùse do tendru pøihlásili i �védové a Fran-couzi. Významná èást výroby bude v Èes-ku, nebot�na zakázce bude spolupracovatpardubická firma Retia.

BIRTHRIGHT PRO MATKYØada ètenáøù u� asi sly�ela o nìkolikaden-ních vzdìlávacích zájezdech do Izraele,jich� se mohou úèastnit mladí lidé vevìku 18�26 let, kteøí jsou �idé a je�tìnikdy nebyli v Izraeli (viz Birthrightisra-el.com). Organizace Jewish Women´sRenaissance Project (JWRP) pøi�la pøedosmi lety s nápadem, �e takto by do Iz-raele nemìli jezdit jen mladí, ale takémladé matky �ijící v diaspoøe, které jsou�idovky, ale ve Svaté zemi je�tì nebylya své �idovství nevnímají nábo�ensky.Od roku 2008 se poznávacích a vzdìlá-vacích zájezdù, jejich� cílem je ukázattìmto �enám té� hodnoty judaismu, zú-

èastnily ji� tisíce matek, hlavnì z USA,ale významné jsou i pro men�í evropskékomunity, které èelí sílícímu antisemi-tismu, napøíklad pro Øecko. Náklady napobyt platí JWRP spolu s pomocí StátuIzrael, letenky si hradí úèastnice.

SIGNACÙV PØÍSTAV SE VRACÍVídeòský filharmonický orchestr ozná-mil, �e vrátí obraz pointilistického malíøePaula Signaca Port-en-Bessin dìdicùmpùvodního majitele Marcela Kocha.Èlenové orchestru dílo získali od nacis-tického policejního úøedníka jako od-mìnu za to, �e koncertovali v okupova-né Francii. Navrácení obrazu spadá dosnahy Vídeòských filharmonikù vypoøá-dat se s váleèným obdobím svého tìlesa(vèetnì toho, �e orchestr vylouèil roku1938 své �idovské èleny).

�IDÉ MEZI NEJVZDÌLANÌJ�ÍMIDle výzkumu Pewova výzkumného cent-ra patøí celosvìtovì �idé s prùmìrnoudélkou 13 let �kolního vzdìlání k nej-vzdìlanìj�ím nábo�enským skupinám(køest�ané dosahují 9 let, muslimovéa hinduisté 5,5 roku). Nejvzdìlanìj�í jsou�idé ve vìkové skupinì 55�74 let �z nich má 61 procent alespoò nìjaký typpomaturitního studia (globální prùmìr je14 procent); ve skupinì 25�34 let jsou�eny vzdìlanìj�í ne� mu�i (70 procentz nich dosáhlo vy��ího vzdìlání, z mu�ù�jen� 57 procent). Nejménì vzdìlaní jsou

�idé v Ji�ní Africe � jejich prùmìrná�kolní docházka èiní 12 let, vy��íhovzdìlání dosáhlo jen 29 procent (celkovýprùmìr zemì je v�ak jen 3 procenta).

PEILLON: KANDIDÁT ZA LEVICIZatímco pravicovým kandidátem naprezidenta Francie se stal právník Fran-çois Fillon, za levicovou Socialistickoustranu hodlá kandidovat na vùdce stranya posléze na prezidenta bývalý ministr�kolství Vincent Peillon, který má �i-dovský pùvod. Peillon pùsobí jako zá-konodárce v Evropském parlamentu a jeznámý jako podpùrce palestinské stát-nosti. V lednových primárkách Socialis-tické strany se utká se souèasným premi-érem Manuelem Vallsem. Francouzsképrezidentské volby se konají v dubnu2017.

MÍSTO DYLANA PATTI SMITHDne 10. prosince se ve Stockholmu kona-lo pøedávání Nobelových cen. Èerstvýnositel ceny za literaturu Bob Dylan sez ceremonie omluvil, cenu za nìj pøijalajeho kolegynì, zpìvaèka Patti Smith, kte-rá zazpívala jeho píseò A Hard Rain�sGonna Fall. Byla ale tak nervózní, �e za-pomnìla text. Po�ádala orchestr o druhýpokus a sklidila aplaus jinak velmi ofi-ciálního publika. Na závìr své nobelov-ské øeèi, ji� Dylan do Stockholmu zaslal,uvedl, �e bìhem své umìlecké dráhy honikdy ani nenapadlo a ani nemìl èas nato, aby si polo�il otázku, zda jsou jehopísnì literatura. �A tak dìkuji �védskéakademii jak za to, �e si èas na zvá�enítéto otázky udìlala, tak za to, �e na ni takbájeènì odpovìdìla.� (am)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz. Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, tele-fon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer.cz. Re-dakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Daníèek.Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna Tomá�ková.Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy se nevracejí.Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøedplatitele pro-vádí v zastoupení vydavatele spoleènost Èeská po�taa. s. Objednávky na bezplatné infolince Èeské po�ty800 300 302 nebo 954 302 007(16), písemnì na adrese:Èeská po�ta, s. p. oddìlení periodického tisku Ol�an-ská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro Slovensko MAGNET press,Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel.:00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30),e-mail: predplatne@press.sk. Pøedplatné do zahranièívyøizuje administrace Ro� chode�. MKÈR E922, ISSN121074 68. Toto èíslo vychází 23. 12. 2016.

Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 1/2017

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Navrácený obraz Paula Signaca Port-en-Bessin, 1883.