RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

24. 2., místnost 131, 19:15.

SANTITOS (SVĚTEČKOVÉ)Režie Alejandro Springall, Mexiko, 1999 (100 min.)

Drama  postupně  přerůsta‐jící  v  romatickou  komediiv tradici  latinskoamerickéhomagického  realismu. Příběhz  prostředí mexického  lido‐vého katolicismu o bezmez‐né  víře  ve  světce  a o  jejichzáludných  strategiích,  jimižse  svou  naivní  uctívatelkusnaží  proměnit  ve  zralejšíženu – aneb křesťanství, jakje z Evropy neznáte.

Poklidný život krásné a pobožnévdovy  Esperanzy  se  radikálnězmění, když nečekaně zemře  jejídcera.  Ve  dveřích  začouzenétrouby  se  jí  zjeví  svatý  Jidáš,ujistí ji, že dcera byla pouze une‐sena, a nabádá ji, aby se ji vyda‐la  hledat.  Esperanza  se  na  jehoradu nechá zaměstnat  jako pro‐stitutka  a  vydá  se  na  cestu  ponevěstincích,  jež  ji  nakonec  do‐vede  až do města  andělů  –  LosAngeles.

Prostředí  nevěstinců  dáváEsperanze mimo  jiné mož‐nost  vyrovnat  se  se  svoutělesností a uvést  ji  v  sou‐lad se svou duchovní horli‐vostí. Film  je díky  tomu najedné  ze  svých  rovin osvě‐žující ilustrací toho, že zralázbožnost může být  též ne‐uvěřitelně sexy.

RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

10. 3., 19:15, místnost 131

Puruhanda Kaluwara(Smrt za úplňkového dne)

Režie Prasanna Vithanage, Šrí Lanka, 1997 (68 min.)

Den úplňku by měl být v sinhal‐ské  buddhistické  tradici  dnembez  násilí,  slepý  stařec  všakdostane  tělo  svého  syna,  kterýpadl  v  občanské  válce.  Členovéchudé  rodiny  se  snaží  smířit  sesituací, avšak starý slepec popíráhodnověrnost této zprávy.

Film  byl  na  Srí  Lance  dlouhozakázaný,  protože  neznázorňujeobčanskou válku  jako  správný bojproti povstaleckým Tamilům. Reži‐sér  je známý svým zaměřením nakaždodenní  životy  občanů  žijícíchna okraji společnosti, pro něž jsouvelká dění sice vzdálená, a přestomají  enormní  dopad  na  jejich  ži‐voty.

Chudému lidu je instituci‐onalizovaný  buddhismusstejně cizí a vzdálený jakostát.  Tím,  co  drží  životylidí pohromadě,  jsou ritu‐ály každodennosti. Pozor‐ná kamera sleduje rituálníjednání  a  odkrývá  uži‐tečnost  i  neadekvátnostdaných konvencí.

RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

24. 3., 19:15, místnost 131

AusteriaRežie Jerzy Kawalerowicz, Polsko, 1984 (109 min.)

V  předvečer  první  světovéválky  kdesi  v  Galicii  unikajímístní  židé  před  kozáckouarmádou  na  západ.  Jedenmoudrý patriarcha  však ne‐chce  opustit  svůj  vesnickýhostinec, v němž se postup‐ně  začnou  scházet  rozličníuprchlíci.

Známý polský režisér adaptovalstejnojmenné  literární dílo s cí‐lem  ukázat  život  východníchžidů  před  tragickým  zvratem.V setkání různých komunit a je‐dinců  vyvstanou  rozdíly  meziodlišnými  tradicemi. Velké dra‐ma  těchto  nelehkých  dnů  pře‐vedl  na  plátno  pomocí  velmipůsobivých obrazů.

Rekonstrukce  galicijskéhovenkova  roku  1914  bylajedním z hlavních cílů tvůr‐ců,  a  tak  prostředí  a  zvykypůsobí  dost  věrohodně.Některým  divákům  všakmůže  připadat  kombinaceetnografických detailů a ex‐presionistického  stylu  po‐někud nesourodá.

RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

7. 4., 19:15, místnost 131

년작(Ogu)

Režie Yun‐Taek Lee, Jížní Korea, 2003, (91 min.)

Tři  andělé  dostanou  za  úkoldoprovázet  starou  paní  v  jejíchposledních dnech na  zemi. Tentoúkol  však  není  vůbec  snadný  atrojice navíc postupně zjišťuje, žei oni  sami mají  jaksi zájem o  lidi,se kterými  se  setkávají. Zpočátkuabsurdně  komediální  příběh  sev druhé části změní v detailní sle‐dování téměř zaniklého rituálu.

Režisér adaptoval svou stejno‐jmennou divadelní hru do  fil‐mové  podoby.  Ačkoli  se  pro‐slavil i tím, že psal skripta protelevizní  produkce,  je  zdevidět,  že  se  jedná  o  člověkaodchovaného  divadlem.  I  takdokázal působivě natočit ritu‐ální úkony.

Ve  filmu  se  neřeší  pouze  polozapo‐menutá  rituální  tradice,  ale  i  širšíspolečenské  souvislosti  korejskéhovenkova. Osobní problémy,  se  kterýmise  postavy  potýkají,  nejsou  příliš  zají‐mavé,  přesto  především  díky  neuvě‐řitelně  absurdní  komičnosti  dokáževyprávění udržet divákovu pozornost.

Úvodní slovo pronese Marek Zemánek.

RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

28. 4., 19:15, místnost 131

Jason and the Argonauts

Režie Don Chaffey, Velká Británie/USA, 1963, 104 min.

Jáson  se vydá na výpravu  za  zlatýmrounem  a  cestou  bojuje  s různýminetvory.  Naštěstí  si  ho  oblíbilabohyně Héra, na kterou rek někdy ažlehkomyslně  spoléhá.  Je  to  pravýamerický  hrdina  vedoucí  lidstvok vítězství: nezná  žádný  strach  a pohlavě se vrhá za dobrodružstvím!

Dnes  již  legendární  film  žijepředevším díky animacím mistraHarryhausena.  Scénáristé  sezjevně  nezajímali  o  klasickoupředlohu,  v čemž  však můžemespatřovat  i  jistý pozitivní aspekt:jedná se totiž o další verzi mýtu,aplikovanou  do  nového  kontex‐tu.

Nejzajímavější  složkouvyprávění  je  bezpochybyznázornění  bohů  a  jejichzpůsob  jednání  s pozem‐šťany. O  žádnou  strhujícípodívanou  (pro  pisateletohoto textu) však nejde.

RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

12. 5., 19:15, místnost 131

Triste trópico(Smutné tropy)

Režie Artur Omar, Brazílie, 1974, 77 min.

Tento  avantgardně  pojatý  film  již  názvemodkazuje k memoárům známého antropologa.Na  nejzákladnější  rovině  však  příběhpojednává  o  návratu  brazilského  lékaře  zEvropy do vlasti a jeho postupném napojení sena radikálně náboženské hnutí.

Kolážovitý  film  řeší do velké míry  (syrový)brazilský  vztah  k  (vařené)  Evropě  a  svouformou  destabilizuje  všechny  kategorie.Přepjatě  vědecké  vyprávění  o  životě  Dr.Artura předkládá zájemcům o náboženstvía kulturu zrcadlo poukazující na absurditua nutnost konvencí poznání a zaznamená‐vání.

Trajektorie  fiktivního  života  vede  odapolinského  řádu  v  Evropě  vystudova‐ného  intelektuála  k dionýskému  chaosumesiáše  všeho  jiného.  Napětí  mezitěmito  póly  je  udržováno  formou:  najedné straně chaos obrazů, na druhé řádvyprávění.  Otázkou  zůstává,  zdali  semáme  smát  absurditě  na  plátně,  čiodkryté absurditě v našich životech.

RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

26. 5., 17:45, místnost 131

神々の深き欲望(Hluboká touha po božstvu)

Režie Shōhei Imamura, Japonsko, 1968, 172 min.

Inženýr  přijede na  vzdálený  ja‐ponský  ostrov  s  úkolem  zjistit,jak  nejlépe  zavlažovat  místnízemědělskou velkoprodukci. Naostrově však panuje starodávnákultura,  která  zatím  neprošlaprocesem modernizace.  Cizincise postupně odkrývají tajemstvía  problémy  komunity,  do  kte‐rých se nevyhnutelně zaplétá.

Filmový  velikán  Imamura  se  vždyzajímal o  společenskou  spodinu,  skrzeniž se snažil odhalit zastřené problémyjaponské  společnosti.  Film  byl  taknákladný, že téměř zruinoval produkčnífirmu a režisér pak celé desetiletí smělnatáčet  pouze  televizní  dokumenty,ačkoli  film  vyhrál  nejvyšší  ocenění.  Kmytičnosti díla přispěl mimo  jiné  fakt,že donedávna bylo téměř nedostupné.

Mnohovrstevnaté  dílonení  jen  temně  satiric‐kým  náhledem  na mý‐tus modernizace Japon‐ska,  je  to  zároveňmýtus obyvatel ostrova.Oba  mýty  jsou  po‐stupně dekonstruovány.Film  je zároveň sociálníantropologickou  analý‐zou  zanikající  společ‐nosti. V  sytých barvách

je tu znázorněn svět, kde se rozpíjí hranice mezi řádem a chaosem.

RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

9. 6., 19:00, místnost 131

Erleuchtung garantiert(Osvícení zaručeno)

Režie Doris Dörrie, SRN, 2001, 106 min.

Krize  středního  věku  a  ná‐hoda  přimějí  dva  odlišnébratry  ke  společné  cestě  dojaponského  buddhistickéhokláštera.  Jejich  útěk  předproblémy doma však nevyústív naivně vysněný klid: setkánís  jiným  způsobem  životanaopak  vede  k  nečekanýmdobrodružstvím.

Režisérka  je  známá  jak  svou  fascinacíJaponskem,  tak  svým  zájmem  o  gen‐derovou tematiku. Různé společenskérole,  které  na  sebe  hrdinové  nevě‐domky  berou  a  které  jim  často  zne‐možní  jakoukoli  sebereflexi,  autorkakritizuje  lehce  srozumitelnými  způso‐by a pomocí ironie.

Estetika  díla  připomínádomácí  video  natočenékoncem  minulého  deseti‐letí, a  film  tak působí  jakointimní  portrét  bratrů,kteří si jen stěží uvědomujísvou  kulturní  a  sociálnípodmíněnost.  Rozdíl  mezizápadními  konvencemi  arealitou  vyústí  v množstvíhumorných situací.

RELIGIONISTICKÝ  FILMOVÝ  KLUB

26. 6., 18:45, místnost 131

Himala (Zázrak)

Režie Ishmael Bernal, Filipíny, 1982, 124 min.

Malá  vesnice  trpí  nečekanýmobdobím  sucha,  které  si  lidévysvětlují  jako  prokletí,  protožez vesnice  vyhnali  malomocného.V  tu  chvíli  se  začne  jedné mladéženě  zjevovat  panna  Maria  adívka  získá  léčivé  schopnosti.Vyprávění  sleduje,  jak  se  spo‐lečnost  ve  vesnici  i  daleko  zajejími  hranicemi  s  takovým  po‐žehnáním vyrovná.

Bernal  patří  k  nejvýznam‐nějším  filipínským  režisérůma  tento  film  je  často počítánk  nejdůležitějším  filipínskýmfilmům  vůbec.  S  jemnouironií velmi přesně vykreslujespolečnost  třetího  světa,  jakse vypořádává  s  rozmanitýmkulturním dědictvím.

S  až  antropologickýmvhledem je zde zobrazenavesnice  a  lidé,  kteří  jiobývají.  Pod  vlivem  růz‐ných  zájmů  a  zálib  sekaždý staví k zázraku jinaka  v  rámci  vyprávění  do‐stává  hned  několik  cha‐rakterů možnost  komen‐tovat společnost.