UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Přírodovědecká fakulta
Katedra rozvojových studií
Martina ELIÁŠOVÁ
Úroveň rozvoje Nikaraguy a Kostariky –
srovnávací studie
Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, PhD.
Olomouc 2008
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a veškeré použité
zdroje informací jsem uvedla v seznamu literatury.
V Olomouci 10. 5. 2008 ……………………………...
Ráda bych poděkovala RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D. za odborné rady, cenné
připomínky a vstřícný přístup při vedení bakalářské práce.
Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografie Školní rok: 2006/07
ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE
student
Martina ELIÁŠOVÁ
obor
Mezinárodní rozvojová studia
Název práce:
Úroveň rozvoje Nikaraguy a Kostariky – srovnávací studie
Level of Social Development in Nicaragua and Costa Rica – a comparative study
Zásady pro vypracování:
Cílem bakalářské práce je srovnání úrovně rozvoje dvou sousedních středoamerických států – Kostariky a Nikaraguy. Na základě teoretické kapitoly věnované pojmu „úroveň rozvoje“ se práce zaměří na komparaci relevantních politických, ekonomických, demografických a environmentálních charakteristik obou zemí. Autorka se dále pokusí nastínit příčiny, které dovedly země do dnešní situace. Závěrečná část práce představí perspektivy budoucího vývoje a společné možnosti spolupráce mezi zkoumanými státy. Navržená struktura práce:
1. Úvod 2. Cíle práce 3. Metody zpracování 4. Úroveň rozvoje – teoretický rámec práce 5. Komparace úrovně rozvoje Nikaraguy a Kostariky v oblasti:
a. Politické b. Ekonomické c. Demografické d. Environmentální
6. Možné příčiny dnešního stavu 7. Perspektivy budoucího vývoje 8. Shrnutí 9. Literatura 10. Přílohy
Bakalářská práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: červenec–říjen 2007: konkretizace osnovy práce, rešerše dostupné literatury týkající se problému, do 31. 12. 2007 zpracování teoretických kapitol, cíle a metodologických částí, do 31. 1. 2008 vypracování kapitol 5.a a 5.c, do 31. 3. 2008 zpracování kapitol 5.b a 5.d, v období leden–duben 2008 zpracování textu práce a graf. příloh. Rozsah grafických prací: text a ilustrační mapy, grafy Rozsah pr ůvodní zprávy: přibližně 12 000 slov základního textu + práce včetně všech příloh v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Dostupné knižní publikace, namátkou: Bulmer-Thomas, Victor. The economic history of Latin America since independence.
2nd ed. New York: Cambridge University Press, 2003. 481 s. ISBN 0-5215-3274-4. Fay, Marianne ed. The urban poor in Latin America. Washington : World Bank, c2005.
266 s. ISBN 0-8213-6069-8- Gwynne, Robert N., Kay, Cristóbal eds. Latin America transformed : globalization and
modernity. 2nd ed. London: Edward Arnold, 2004. 316 s. ISBN 0-3408-0930-2. Kirby, Peadar. Introduction to Latin America : twenty-first century challenges. London:
Sage, 2003. 229 s. ISBN 0-7619-7373-7 Latin America profiled: essential facts on society, business and politics in Latin America.
Edited by Barry Turner. 1st edition. London: Macmillan, 2000. 293 s. ISBN 03-33800-61-3.
The Costa Rica reader : history, culture, politics. Edited by Steven Palmer and Iván Molina. Durham: Duke University Press, 2004. 383 s. ISBN 0-8223-3372-4.
Vanden, Harry E., Prevost, Gary. Politics of Latin America : the power game. 2nd ed. New York, Oxford: Oxford University Press, 2006. 603 s. ISBN 0-1951-8808-X.
Wiarda, Howard J., Kline, Harvey F. A concise introduction to Latin American politics and development. 2nd ed. Boulder, CO: Westview Press, 2007. 254 s. ISBN 0-8133-4353-4.
Internetové zdroje (především dokumenty mezinárodních organizací – OSN, ECLAC, INIDE, INEC, WB, oficiální dokumenty států) – např.: United Nations Development Programme (UNDP). Democracy in Latin America: Towards a Citizens' Democracy. 1st edition. Buenos Aires: Aguilar, 2005. 288 s. ISBN 987-04-0085-X. Vedoucí bakalá řské práce: Miloš Fňukal Datum zadání bakalá řské práce: 29. 6. 2007 Termín odevzdání bakalá řské práce: 15. 5. 2008
vedoucí katedry vedoucí bakalářské práce
6
Obsah 1. Úvod........................................................................................................................ 11 2. Cíle práce ................................................................................................................ 12 3. Přehled literatury..................................................................................................... 13 4. Úroveň rozvoje ....................................................................................................... 15
4.1. Pojem rozvoj ................................................................................................... 15 4.2. Udržitelný rozvoj ............................................................................................ 15 4.3. Lidský rozvoj .................................................................................................. 16 4.4. Úroveň rozvoje ............................................................................................... 17 4.5. Klasifikace států podle příjmů ........................................................................ 18
4.5.1. Kritika ..................................................................................................... 19 4.5.2. Ekonomický růst versus ekonomický rozvoj.......................................... 20
4.6. Klasifikace států podle HDI............................................................................ 21 4.6.1. Výpočet HDI........................................................................................... 21 4.6.2. Kritika HDI ............................................................................................. 22
4.7. Vztah HDI a příjmů na hlavu.......................................................................... 23 4.8. Další klasifikace.............................................................................................. 23
4.8.1. Problematika zadlužení........................................................................... 23 4.8.2. Měření nerovnosti příjmů ....................................................................... 24 4.8.3. Měření chudoby ...................................................................................... 24 4.8.4. Problematika nerovnosti pohlaví ............................................................ 25 4.8.5. Problematika good governance............................................................... 26
4.9. Rozvojové cíle tisíciletí .................................................................................. 26 4.10. Problematika srovnávání................................................................................. 27
5. Základní informace ................................................................................................. 28 5.1. Kostarika......................................................................................................... 29 5.2. Nikaragua........................................................................................................ 31 5.3. Historie............................................................................................................ 34 5.4. Regionální integrace ....................................................................................... 37
6. Komparace úrovně rozvoje Nikaraguy a Kostariky ............................................... 39 6.1. Politická komparace........................................................................................ 39 6.2. Ekonomická komparace.................................................................................. 40
6.2.1. Hrubý domácí produkt ............................................................................ 40 6.2.2. Ekonomická situace občanů.................................................................... 41 6.2.3. Zadlužení ................................................................................................ 43 6.2.4. Chudoba ekonomickým měřítkem.......................................................... 45
6.3. Sociální a demografická komparace ............................................................... 46 6.3.1. Demografická charakteristika ................................................................. 47 6.3.2. Migrace ................................................................................................... 50 6.3.3. AIDS ....................................................................................................... 51 6.3.4. Gender..................................................................................................... 52 6.3.5. Vzdělání ..................................................................................................53 6.3.6. Dětská práce............................................................................................53
6.4. Environmentální komparace ........................................................................... 54 6.4.1. Přírodní bohatství.................................................................................... 54 6.4.2. Energetika, skleníkové plyny.................................................................. 55
6.5. Plnění rozvojových cílů tisíciletí .................................................................... 56 7. Možné příčiny dnešního stavu ................................................................................ 57
7.1. Nezávislost...................................................................................................... 57
7
7.2. Mezinárodní obchod ....................................................................................... 57 7.3. Stabilita ........................................................................................................... 60 7.4. Přírodní rizika ................................................................................................. 60
8. Perspektivy budoucího vývoje................................................................................ 62 8.1. Problematika migrace ..................................................................................... 62 8.2. Cestovní ruch .................................................................................................. 62 8.3. Rizika a příležitosti rozvoje ............................................................................ 64
9. Závěr ....................................................................................................................... 68 10. Shrnutí, klíčová slova .............................................................................................69 11. Použité zdroje ......................................................................................................... 70 12. Přílohy..................................................................................................................... 79
8
Seznam tabulek
Tabulka 1: Klasifikace zemí podle Světové banky......................................................... 19 Tabulka 2: Maximální a minimální hodnoty ukazatelů HDI.......................................... 21 Tabulka 3: Přírodní rizika ............................................................................................... 29 Tabulka 4: Základní charakteristika států ...................................................................... 33 Tabulka 5: Srovnání HPI ................................................................................................ 47 Tabulka 6: Vzdělání (rok 2006)...................................................................................... 53 Tabulka 7: Plnění vybraných indikátorů MDGs, rok 2005 ............................................ 56 Tabulka 8: Export, přibližně rok 1850............................................................................ 58 Tabulka 9: Export, rok 1913........................................................................................... 59 Tabulka 10: Chudoba v Nikaragui.................................................................................. 65 Tabulka 11: Srovnání HDI.............................................................................................. 65 Seznam grafů
Graf 1: Vývoj GDP per capita ........................................................................................ 42 Graf 2: Lorenzova křivka pro Kostariku a Nikaraguu.................................................... 42 Graf 3: Vývoj veřejného zahraničního dluhu ................................................................. 44 Graf 4: Srovnání hodnot HDI ......................................................................................... 46 Graf 5: Vývoj HDI.......................................................................................................... 47 Graf 6: Vývoj počtu obyvatel ......................................................................................... 48 Graf 7: Věkové pyramidy (rok 2005) ............................................................................. 49 Graf 8: Urbanizace.......................................................................................................... 50 Graf 9: Struktura imigrantů v Kostarice ......................................................................... 50 Graf 10: Produkce skleníkových plynů .......................................................................... 55 Graf 11: Rostlinná biodiverzita....................................................................................... 63 Graf 12: Zadlužování Kostariky ..................................................................................... 64 Seznam obrázků
Obrázek 1: Příklady aspektů udržitelného života ........................................................... 16 Seznam map
Mapa 1: Fyzickogeografická mapa Kostariky a Nikaraguy .......................................... 28 Mapa 2: Fyzickogeografické oblasti Kostariky .............................................................. 30 Mapa 3: Fyzickogeografické oblasti Nikaraguy............................................................. 32 Mapa 4: Politická mapa pevninské Střední Ameriky ..................................................... 34 Seznam příloh
Příloha 1: Hustota zalidnění Kostariky........................................................................... 79 Příloha 2: Hustota zalidnění Nikaraguy.......................................................................... 80 Příloha 3: Správní členění Nikaraguy............................................................................. 80
9
Použité zkratky
Zkratka originální název český název BCCR Banco Central de Costa Rica Centrální banka Kostariky
BCIE Banco Centroamericano de Integración Económica
Středoamerická banka pro ekonomickou integraci
BCN Banco Central de Nicaragua Centrální banka Nikaraguy CIA Central Intelligence Agency
DR-CAFTA The Dominican Republic-Central American Free Trade Agreement
Středoamerická zóna volného obchodu zahrnující i Dominikánskou republiku
FAO Food and Agriculture Organization
Organizace pro výživu a zemědělství
FOMIN/BID Fondo Multilateral de Inversiones del Banco Interamericano de Desarrollo
Multilaterální investiční fond Americké rozvojové banky
FSLN Frente Sandinista de Liberación Nacional
Sandinistická fronta národního osvobození
GDI Gender-related Development Index Index rovnosti pohlaví GDP p.c. Gross Domestic Product per capita Hrubý domácí produkt na hlavu GEM Gender Empowerment Measure Míra rovnoprávnosti žen GNI p. c. Gross National Income per capita Hrubý národní příjem na hlavu GNP p. c. Gross National Product per capita Hrubý národní produkt na hlavu HDI Human Development Index Index lidského rozvoje HDR Human Development Report Zpráva o lidském rozvoji
HIPC Initiative Heavily Indebted Poor Countries Initiative
Iniciativa pro vysoce zadlužené chudé země
HPI Human Povetry Index Index lidské chudoby
IDA International Development Association
Mezinárodní rozvojová asociace
IDB Inter-American Development Bank Americká rozvojová banka IMF International Monetary Fund Mezinárodní měnový fond
INEC Costa Rica Instituto Nacional de Estadística y Censos Costa Rica
Národní institut statistiky a sčítání obyvatel, Kostarika
INETER Instituto Nikaragüense de Estudios Territoriales
Institut Nikaraguy pro studium Země
INIDE Instituto Nacional de Información de Desarrollo (Nicaragua)
Národní institut informací o rozvoji (Nikaragua)
International IDEA International Institute for Democracy and Electoral Assistance
Mezinárodní institut pro demokracii a volební asistenci
IOM International Organization for Migration
Mezinárodní organizace pro migraci
IPEC International Programme on the Elimination of Child Labour
Mezinárodní program na odstranění dětské práce
MCCA Mercado Común Centroamericano Středoamerický společný trh MDGs Millennium Development Goals Rozvojové cíle tisíciletí
MDRI Multilateral Debt Relief Initiative
Multilaterální oddlužovací iniciativa
ODECA Organización de Estados Centroamericanos
Organizace středoamerických států
OECD Organization for Economic Cooperation and Development
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
PPP Purchasing Power Parity Parita kupní síly
10
PROCOMER Promotora del Comercio Exterior de Costa Rica
Komora pro zahraniční obchod Kostariky
PRSP Povetry Reduction Strategy Paper Strategický dokument pro snižování chudoby
RAAN Región Autónoma Atlántico Norte Autonomní region Severní Atlantik
RAAS Región Autónoma Atlántico Sur Autonomní region Jižní Atlantik
SICA Sistema de la Integración Centroamericana
Systém středoamerické integrace
UN United Nations Organizace spojených národů
UNAIDS Joint United Nations Programme on HIV/AIDS
Společný program OSN pro AIDS
UNDP United Nations Development Programme
Rozvojový program OSN
UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
UNODC United Nations Office on Drugs and Crime
Úřad OSN pro drogy a kriminalitu
WB World Bank Světová banka WDR World Development Report Zpráva o rozvoji světa
WHO World Health Organization Světová zdravotnická organizace
11
1. Úvod
Podoba dnešního světa je velmi rozmanitá. Na politické mapě světa nalezneme
přes 200 států. Každý stát má svůj jedinečný charakter, který byl a stále ještě je
vytvářen přírodními podmínkami, historií, vlivem okolního prostředí, vlastnosti
obyvatelstva a mnoha dalšími faktory.
Snaha utřídit státy podle určitých charakteristických znaků se zdá být nemožná.
Přesto člověk má potřebu vytvářet skupiny států s podobnými vlastnostmi – příkladem
může být rozdělení světa na vyspělé a rozvojové státy. I když jsou skupiny těchto státu
vytvořeny, nikdy by se nemělo zapomínat na tu skutečnost, že každý stát je jedinečný.
Pokud si tedy přejeme rozdělit státy na jednotlivé skupiny, pak se objevuje
otázka podle jakého kritéria to budeme činit. Použitá klasifikace by měla být schopna
postihnout široké spektrum aktivit státu, aby srovnání bylo směrodatné. Zároveň by
měla být citlivá vůči změnám, které ve státě proběhly. Velmi rozšířena je klasifikace
států na základě úrovně rozvoje. Tato klasifikace není dokonalá, neustále se vyvíjí a
snaží se obsáhnout stále větší množství charakteristik státu.
Třídění států podle úrovně rozvoje se používá i ve Střední Americe.
Kontinentální státy ve Střední Americe mají mnoho společných rysů (historii,
náboženské vyznání, jazyk). Vždy jsem se domnívala, že dva sousední státy si musí být
velmi podobné – nacházejí se přeci v bezprostřední blízkosti a vzájemně se ovlivňují.
Příkladem této blízkosti by byla Kostarika a Nikaragua.
Postupem času jsem dospěla k tomu, že při letmém pohledu jsou si státy opravdu
podobné, avšak při hlubší zkoumání se pozná jejich opravdový charakter. Na povrch
poté vychází jejich odlišné vlastnosti, které jsou někdy zcela protichůdné, jindy
nepatrně rozdílné. A právě tyto skryté vlastnosti mě fascinují a asi nikdy fascinovat
nepřestanou.
12
2. Cíle práce
Naplnění hlavního cíle práce lze dosáhnout několika způsoby, jako nejúčelnější
se jeví rozdělení hlavního cíle na několik dílčích cílů: 1. srovnání úrovně rozvoje
Nikaraguy a Kostariky, 2. vysvětlení příčin, které měly vliv na úroveň rozvoje v zemích,
3. prezentace perspektiv budoucího vývoje států.
Aby mohlo dojít ke komparaci na základě úrovně rozvoje, bude nejprve
objasněn pojem rozvoj. Následně bude rozebrána úroveň rozvoje. Práce se zaměří na
jednotlivé indikátory měřící rozvoj, jejich výhody a nevýhody. Největší pozornost bude
věnována klasifikaci států podle příjmů a podle indexu lidského rozvoje. Pozornost
bude věnována i dalším měřítkům rozvoje (zadluženost, nerovnoměrné rozložení příjmů,
chudoba, gender, good governance). Zahrnuty budou i rozvojové cíle tisíciletí.
Po teoretické kapitole věnované úrovni rozvoje se práce bude zabývat
základními informacemi o Nikaragui a Kostarice – fyzickogeografickými a
socioekonomickými rysy, historií a regionální spoluprácí v oblasti Střední Ameriky.
Následovat bude samotná komparace úrovně rozvoje. Rozvoj se odehrává ve
všech oblastech lidského života, pro lepší přehlednost práce bude zvoleno pět
základních oblastí rozvoje, které se ale velmi úzce prolínají. Politická komparace bude
velmi závislá na historických kořenech jednotlivých států. Ekonomická komparace
přiblíží mnoho jevů v sociálně demografické komparaci. Environmentální komparace
odhalí přírodní bohatství a jeho ochranu či drancování. Obraz celkového rozvoje
v zemích shrne plnění rozvojových cílů tisíciletí.
Dále bude práce zkoumat možné příčiny dnešního stavu rozvoje. Zaměří se na
situaci v zemích těsně po vyhlášení nezávislosti, zapojení do mezinárodního obchodu,
stabilitu zemí a přírodní rizika, která mohla mít vliv na dnešní podobu rozvoje.
Po zhodnocení příčin dnešního stavu rozvoje bude následovat kapitola věnující
se perspektivám budoucího vývoje. Rozebrány budou rizika, která hrozí Kostarice a
Nikaragui, a příležitosti, které se zemím nabízejí.
13
3. Přehled literatury
Vzhledem k charakteru bakalářské práce je i zdrojová literatura rozdělena na dvě
části. První část bakalářské práce je zaměřena na úroveň rozvoje. Mnoho publikací se
zabývá obecně rozvojem, avšak žádná z nich se nevěnuje pouze úrovni rozvoje.
Podrobnou kapitolu vztahující se k úrovni rozvoje věnuje Katie Willis v knize Theories
and practices of development. Přehledně shrnuje základní měřítka úrovně rozvoje.1
Pohled na úroveň rozvoje očima ekonomů podává Debrej Ray a jeho
Development economics. Autor naznačuje, že mnoho událostí ve státě ovlivňuje
určitým způsobem ekonomická situace, ale zároveň upozorňuje na nutnost věnovat se i
neekonomickému rozvoji.2 Podobné stanovisko vykresluje i kniha Economics of
development autorů Perkinsa, Radeleta a Lindauera.3
Druhá část práce se věnuje komparaci úrovně rozvoje Nikaraguy a Kostariky.
Existuje velké množství publikací zabývající se latinskoamerickým regionem.
Politickým vývojem a především současnou politickou situací se zabývají Wiarda a
Kline v A Concise introduction to Latin American politics and development.4 Tuto
publikaci velmi dobře doplňuje kniha Politics of Latin America: the power game, která
velmi detailně líčí vývoj politické situace v Nikaragui.5 Velmi cenné informace o
změnách, kterým čelila Latinská Amerika v souvislosti s regionální integrací, přinášejí
Gwynne a Kay.6 Naopak výzvy, které na latinskoamerický kontinent ještě čekají se
pokouší shrnout Kirby a jeho Introduction to Latin America: twenty-first century
challenges.7
Ekonomický pohled provázaný historií poskytuje Bulmer-Thomas ve svém díle
The Economic history of Latin America since independence. Věnuje se jednotlivým
obdobím vývoje ekonomiky v latinskoamerických státech a dává je do souvislostí se
světovou ekonomikou.8
1 Willis, 2005 2 Ray, 1998 3 Perkins, Radelet, Lindauer, 2006 4 Wiarda, Kline, 2007 5 Vanden, Prevost, 2006 6 Gwynne, Kay, 2004 7 Kirby, 2003 8 Bulmer-Thomas, 2003
14
Kniha Latin America and the Caribbean: A systematic and regional survey
vysvětluje příčiny a důsledky sociálních a demografických problémů, které trápí většinu
latinskoamerických států.9
Velmi cennou knihou pro tuto bakalářskou práci je Historical atlas of Central
America. Autoři zde propojují středoamerické události se světovými. V kontextu jsou
zde vysvětleny dopady jednotlivých historických kroků na ekonomický, demografický a
environmentální charakter zemí.10
Obrovský význam pro bakalářskou práci mají zprávy mezinárodních organizací.
Nejdůležitějšími jsou - Human Development Reports. Rozvojový program OSN vydává
každoročně tuto zprávu, která poskytuje metodiku k výpočtu jednotlivých indikátorů,
aktuální data a data z předchozích let, která jsou velmi cenným zdrojem pro určení
tempa růstu úrovně rozvoje.
Důležité jsou i informace získané ze statistik jednotlivých organizací OSN.
Jmenovitě Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu; Organizace pro výživu a
zemědělství; Světová zdravotnická organizace.
Světová banka vydává každoročně World Development Report. Tyto zprávy se
nevěnují pouze ekonomickým faktorům, ale zahrnují i mnoho dalších faktorů, které
ovlivňují rozvoj. Důležité ekonomické informace poskytuje také Mezinárodní měnový
fond.
Nenahraditelné jsou zdroje, které poskytují přímo zkoumané země – především
to jsou statistické úřady - Instituto Nacional de Información de Desarrollo z Nikaraguy a
Instituto Nacional de Estadística y Censos Costa Rica z Kostariky. Důležitým zdrojem
aktuálních ekonomických statistik jsou centrální banky obou států – Banco Central de
Nicaragua a Banco Central de Costa Rica.
9 Blouet, Blouet, 2006 10 Hall, Brignoli, 2003
15
4. Úroveň rozvoje
4.1. Pojem rozvoj
Řekne-li se rozvoj, každý člověk si představí něco jiného. Definice rozvoje je
značně problematická. Oxford English Dictionary uvádí jedenáct významů tohoto slova,
základem téměř všech definic je proces vývoje a výsledek tohoto procesu. Rozvoj lze
chápat jako úhel pohledu postupně odhalující řešení, pozvolný vývoj z jednoduché
formy, objev skrytých schopností, které umožňují vývoj.11
Ucelenější chápání rozvoje podává následující definice: „Rozvoj není považován
za pouhou změnu, je spojován s pozitivní změnou – pokrokem, změnou k lepšímu,
komplexnějšímu, vyššímu, dokonalejšímu.“ 12
Existuje celá řada pojetí rozvoje, vždy záleží na tom, na kterou složku se klade
hlavní důraz. Vzhledem k charakteru práce bude podrobněji rozebrán udržitelný rozvoj
a lidský rozvoj.
4.2. Udržitelný rozvoj
Udržitelný rozvoj lze definovat jako uspokojování potřeb a zlepšování blahobytu
současné společnosti bez omezení potřeb a blahobytu budoucích generací. Udržitelný
rozvoj je mnohdy chápan jako určitá rovnováha mezi zájmy současné generace a zájmy
budoucích generací. Zájmy jsou sledovány ve třech hlavních oblastech: ekonomické,
sociální a environmentální, tyto oblasti se velmi často prolínají.13 OSN vytvořila přehled
hlavních zájmových oblastí udržitelného rozvoje14:
- chudoba - země
- vládnutí - oceány, moře a pobřeží
- zdraví - sladká voda
- vzdělání - biodiverzita
- demografie - ekonomický rozvoj
- přírodní rizika - celosvětové ekonomické partnerství
- atmosféra - spotřeba a produkce
11 Oxford English Dictionary 1989, viz pojem development 12 Waisová, [et al.], 2005: 51 13 World Bank Group, 2004a 14 UN Division for Sustainable Development, 2007
16
.
. .
SOCIÁLNÍ ASPEKTY - zahrnují rovnost, bezpečnost, zaměstnanost, vzdělání, zdraví, participaci
EKONOMICKÉ ASPEKTY - zahrnují ekonomický růst, efektivitu, stabilitu
ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY
- zahrnují zdravé prostředí, rozumné využívání přírodních zdrojů, ochranu přírodního bohatství
Obrázek 1: Příklady aspektů udržitelného života15
4.3. Lidský rozvoj
Rozvojový program Organizace spojených národů (UNDP) klade na první místo
člověka a jeho potřeby. UNDP používá definici rozvoje Amartya Sena. Ten definuje
rozvoj jako proces rozšiřování možností lidí, jak žít svůj život. Rozhodujícími prvky
rozvoje jsou:
- možnost žít dlouhý a zdravý život,
- možnost získat vědění,
- možnost přístupu ke zdrojům nutným k zajištění důstojného
života.
Pokud nemají lidé tyto tři možnosti k dispozici, další vymoženosti pro ně nemají
význam.16 V roce 1994 UNDP upřesnila pojetí rozvoje a rozdělila ho do sedmi
kategorií17:
Ekonomická bezpečnost zahrnuje zajištění základního příjmu - obvykle
z produktivní a placené práce, popřípadě zajištění sociální sítě z veřejných prostředků
pro nejchudší obyvatele. V tomto smyslu je ekonomicky zabezpečena pouze čtvrtina
obyvatel světa, nejohroženějšími jsou ženy a mladí lidé.
15 Obrázek vytvořen na základě dat: World Bank Group, 2004a 16 UNDP, 1990: 10 17 UNDP, 1994: 24-33
17
Ekonomická bezpečnost se snaží o dosažení přijatelných pracovních podmínek a
odpovídající výši platu. Nejnebezpečnější pracovní podmínky bývají v neformálním
sektoru, kde v rozvojových zemích pracuje mnoho lidí.
Potravinová bezpečnost si klade cíl, aby všichni lidé na celém světě měli
fyzický i ekonomický přístup k základním potravinám. Častým problémem je špatná
distribuce potravin. Přístup k potravinám je úzce propojen s přístupem k finančním
prostředkům, placené práci a zajištěnému příjmu.
Zdravotní bezpečnost řeší v rozvojových zemích problémy způsobené
nedostatečnou výživou a nebezpečným životním prostředím. Primární snahou je zajistit
dostatečnou výživu, nezávadnou pitnou vodu a přístup k lékařské péči pro všechny.
Nejohroženějšími skupinami z hlediska zdraví jsou ti nejchudší, lidé žijící ve
venkovských oblastech a děti.
Environmentální bezpečnost zahrnuje kombinaci hrozeb způsobenou degradací
lokálních ekosystémů a globálního systému. Upozorňuje na velký tlak lidí na půdu
v rozvojových zemích a hledá vhodné způsoby ochrany životního prostředí.
Zásadní důraz je kladen na osobní bezpečnost. Lidský život je ohrožen náhlým a
nepředvídatelným násilím. Hrozby jsou rozděleny do několika skupin: násilí ze strany
mateřského státu, násilí ze strany jiného státu, násilí ze strany skupiny lidí, násilí proti
ženám, násilí páchané na dětech.
Komunitní bezpečnost je založena na skutečnosti, že mnoho lidí odvozuje svoji
bezpečnost ze svého členství v určité skupině – v rodině, komunitě, organizaci, rasové
či etnické skupině.
Než se politická bezpečnost stala jedním z nejdůležitějších aspektů rozvoje,
prošla dlouhým vývojem. Dnes zajišťuje ochranu základních lidských práv, bojuje proti
politickým represím a mučení, monitoruje činy armády.
4.4. Úroveň rozvoje
Způsoby, kterými lze měřit rozvoj, jsou velmi rozmanité. Základem je dělení
států na rozvinuté (developed) a rozvojové (developing). Pro většinu lidí představuje
rozvinutý stát rovnoměrné rozložení bohatství ve společnosti a vysokou kvalitu života.18
Určitým problémem je vžitý anglický pojem developed countries, kdy developed
naznačuje, že proces rozvoje je dokončen. Tomu, že dnešní podoba bohatých států je 18 Ray, 1998: 8
18
konečná, ale věří málokdo. V kapitole 4.1. je rozvoj vysvětlen jako proces vývoje.
Otázkou tedy zůstává, kam mají dospět rozvojové země.19
Existují dva základní typy rozdělení států podle úrovně rozvoje. Dlouhodobě
používané je dělení států podle příjmu na hlavu. Autorem této klasifikace je Světová
banka, která ho i v dnešní době považuje za nejlepší měřítko úrovně rozvoje. Druhá
klasifikace je postavena na úrovni lidského rozvoje. Nazývá se index lidského rozvoje
(Human Development Index = HDI), byl vytvořen UNDP a je podporován i ostatními
organizacemi OSN. 20
4.5. Klasifikace stát ů podle p říjmů
Hlavním ukazatelem rozvoje pro Světovou banku je příjem na osobu. Existují tři
základní typy příjmů na hlavu21:
1.) hrubý domácí produkt na hlavu (GDP per capita) – hodnota veškerého
zboží a služeb vytvořených uvnitř země za daný rok přepočtena na 1
obyvatele,
2.) hrubý národní produkt na hlavu (GNP per capita) – hodnota veškerého
zboží a služeb vytvořených státními příslušníky daného státu za daný rok
přepočtena na 1 obyvatele,
3.) hrubý národní příjem na hlavu (GNI per capita) – hodnota veškerého
zboží a služeb vytvořených státními příslušníky daného státu za daný rok
přepočtena na 1 obyvatele, od GNP per capita se liší v metodě výpočtu,
Světová banka ho každoročně používá ve World Development Report.
Jednou z funkcí příjmu na hlavu je srovnání jeho hodnot mezi státy. Problémem
je, že každý stát si měří příjem ve své měně. Je tedy nutné převést hodnoty na stejnou
jednotku – na americký dolar. Existují dva základní způsoby převodu – první z nich je
přes nominální směnný kurz – tato metoda ne vždy ukazuje mezinárodní rozdíly
v cenách. Světová banka používá pro analytické účely a určování způsobilosti států
k půjčkám metodu Atlas. Účelem této metody je snížit dopady výkyvů kurzů měny
19 Perkins, Radelet, Lindauer, 2006: 10 20 Willis, 2005: 3-5 21 Willis, 2005: 5
19
v mezinárodním srovnání příjmů. Převodní faktor pro každý rok je průměr kurzu měny
pro daný rok a kurz měny pro dva předcházející roky.22
Druhý způsob je postaven na přepočtu příjmů přes paritu kupní síly (purchasing
power parity, PPP). Při této metodě má jeden mezinárodní dolar stejnou kupní sílu
v národním příjmu jako americký dolar v americkém příjmu, což umožňuje srovnání
skutečné cenové hladiny mezi státy.23
GDP per capita je nejběžněji používaná norma ke klasifikaci států, důvodem je
rychlé a jednoduše proveditelné seřazení států. Hlavním kritériem Světové banky pro
klasifikaci států je dnes hrubý národní příjem na hlavu přepočten přes metodu Atlas
(GNI per capita). Podle tohoto kritéria se státy dělí na čtyři skupiny: země s nízkými
příjmy, země se středními příjmy (vnitřně rozděleno na země s nižšími a vyššími
středními příjmy), země s vysokými příjmy.24
Tabulka 1: Klasifikace zemí podle Světové banky 25
Označení zemí Hrubý národní příjem na hlavu
(GNI per capita)
Země s nízkými příjmy 905 USD a méně
Země s nižšími středními příjmy 906 – 3 595 USD
Země s vyššími středními příjmy 3 596 – 11 115 USD
Země s vysokými příjmy 11 116 USD a více
Poznámka: Hodnoty GNI per capita pro jednotlivé skupiny se každoročně upravují, finanční rok 2008
trvá od 1.7.2007 do 30.6.2008 a platí pro něj hodnoty z roku 2006.
4.5.1. Kritika
Nadměrný důraz na klasifikaci států pouze z hlediska příjmů na hlavu může vést
k mylným závěrům o celkové úrovni rozvoje státu. Důležitou roli totiž hraje
nerovnoměrné rozložení příjmů ve společnosti, výrazný vliv má tento faktor především
u zemí se středními příjmy. Existují i země s relativně vysokými příjmy, které ale zcela
22 World Bank Group, 2007a 23 WB, 2006: 300 24 World Bank Group, 2007b 25 Tabulka vytvořena na základě dat: World Bank Group, 2007b
20
nenaplňují ryze neekonomické indikátory rozvoje – například gramotnost obyvatelstva,
přístup k nezávadné pitné vodě, míru dětské úmrtnosti.26
Problémem rozvojových zemí je i velké množství činností nezapočítávaných do
celkových příjmů země. Mezi tyto aktivity se řadí především domácí práce, péče o děti,
práce vykonávané v rámci rodiny, komunity. Rozsáhlou kapitolu pak tvoří neformální
sektor neboli šedá ekonomika.27
V neposlední řadě se do GDP nepromítájí externí náklady – zněčišťování
ovzduší, poškozování životního prostředí, odčerpávání nerostných zdrojů.28
4.5.2. Ekonomický r ůst versus ekonomický rozvoj
Mnoho lidí zaměňuje ekonomický rozvoj s ekonomickým růstem. Tyto dva
termíny jsou ale značně odlišné. Ekonomický růst je zaměřen na růst národního příjmu
či růst příjmu na hlavu. Jestliže výroba zboží a množství poskytovaných služeb roste a
zároveň se zvyšuje průměrný příjem na hlavu, země dosáhla ekonomického růstu. A
ekonomický růst je poměrně objektivním měřítkem výkonnosti jednotlivých ekonomik
států.29
Ekonomický rozvoj zasahuje do více oblast – není tedy pouhým ekonomickým
příjmem, ačkoliv ten hraje významnou roli. Ekonomický rozvoj zahrnuje především
odstranění chudoby a podvýživy. Je spojen se zvyšováním očekávané délky života;
přístupem k sociálním zařízením, k nezávadné pitné vodě, ke zdravotní péči; redukcí
dětské úmrtnosti; zlepšením přístupnosti ke vzdělání a zvýšením gramotnosti
obyvatelstva.30
Do ekonomického rozvoje lze zařadit i změny ve struktuře výroby (přechod od
zemědělství k průmyslu a službám), zlepšení životního prostředí, spravedlivější
distribuci příjmů nebo větší míru politické svobody.31
Na rozdíl od ekonomického růstu nelze ekonomický rozvoj tak jednoduše změřit.
Vzhledem k oblastem, do kterých ekonomický rozvoj zasahuje, ho nelze popsat jedním
indexem.
26 Ray, 1998: 25 27 Perkins, Radelet, Lindauer, 2006: 34 28 Ray, 1998: 16 29 Perkins, Radelet, Lindauer, 2006: 12 30 Ray, 1998: 8 31 Perkins, Radelet, Lindauer, 2006: 31
21
4.6. Klasifikace stát ů podle HDI
Koncem 80. let 20. století vzrostlo přesvědčení, že měřit rozvoj pouze pomocí
ekonomických kritérií má značně omezené výsledky. V roce 1990 UNDP poprvé
publikoval Human Development Report, jedním z hlavních cílů této zprávy bylo uvést v
život nově vytvořený index - Human Development Index (index lidského rozvoje). HDI
nebyl prvním indexem pokoušejícím se shrnout dohromady některé socioekonomické
charakteristiky. Předchůdce vytvořený v 70. letech 20. století se nazýval Physical
Quality of Life Index (PQLI) a zahrnoval údaje o gramotnosti a očekávané délce života
po dosažení prvního roku života.32
HDI postihuje tři základní dimenze lidského rozvoje33:
1.) dlouhý a zdravý život - měřen podle očekávané délky života při narození,
2.) vědomosti - ukazatel vědomostí je složen ze dvou částí – 2/3 tvoří %
vyjádření gramotnosti obyvatel starších 15 let, 1/3 pak dotváří
kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující
primární, sekundární a terciární školy,
3.) životní úroveň - ukazatelem životní úrovně je GDP per capita v USD
přepočteno přes paritu kupní síly.
4.6.1. Výpočet HDI
Pro výpočet je nutné znát ukazatele jednotlivých oblastí HDI pro daný stát a také
aktuální minimální a maximální hodnoty jednotlivých ukazatelů v rámci všech států na
světě.33
Tabulka 2: Maximální a minimální hodnoty ukazatelů HDI 34
Ukazatel Maximální
hodnota
Minimální
hodnota
Očekáváná délka života při narození (roky) 85 25
Gramotnost (%) 100 0
Kombinovaný podíl populace z příslušné věkové
skupiny navštěvující jednotlivé stupně škol (%) 100 0
GDP per capita (USD, přepočteno přes paritu kupní síly) 40 000 100
32 Ray, 1998: 28 33 UNDP, 2007a: 355-356 34 Tabulka vytvořena na základě dat: UNDP, 2007a: 356
22
Výpočty35:
Pro výpočet jednotlivých složek HDI platí tento obecný vzorec:
Poznámka: u GDP dochází ještě k zlogaritmování.
Výpočet celkového HDI:
Výsledek HDI se pohybuje v intervalu od 1 do 0, přičemž je-li HDI rovno 1
znamená to, že stát má nejvyšší úroveň lidského rozvoje. Naopak čím blíže se HDI
přibližuje k 0, tím horší je úroveň lidského rozvoje ve státě. Podle HDI rozlišujeme
státy na tři kategorie – státy s vysokou úrovní lidského rozvoje (HDI je vyšší nebo
rovno 0,800), se střední úrovní lidského rozvoje (HDI od 0,500 do 0,799) a nízkou
úrovní lidského rozvoje (HDI je nižší než 0,500).36
Každoročně od roku 1990 vypočítává UNDP hodnotu HDI pro téměř všechny
země světa (výjimku tvoří země, kde není možné získat data), hodnotí tak relativní
pokrok států v zlepšování lidského rozvoje. HDI lze spočítat i za předchozí roky, pokud
jsou k dispozici potřebná data.37
4.6.2. Kritika HDI
Podobně jako všechny snahy o kategorizaci států má i HDI své kritiky.
Nejčastěji vytýkáným jevem je složení indexu pouze ze tří ukazatelů, kritický názor
zaznívá také proto, že jsou tyto tři ukazatele hodnoceny stejnou vahou. Odpovědí těmto
výtkám je započítávání dalších kritérií týkajících se chudoby a rovnosti pohlaví, které
jsou každoročně nedílnou součástí Human Development Report. Velkým problémem je
i skutečnost, že HDI ukazuje celkový obraz státu a nehledí na regionální rozdíly, které
jsou právě v rozvojových zemích obrovské.37 35 UNDP, 2007a: 356 36 UNDP, 2007a: 222 37 Perkins, Radelet, Lindauer, 2006: 46-47
HDI = (hodnota státu X – min. hodnota ve světě)
(max. hodnota ve světě – min. hodnota ve světě)
HDI =
(index očekávané délky života + index vzdělanosti + index GDP)
3
23
4.7. Vztah HDI a p říjmů na hlavu
Mnoho ekonomů dnes nepovažuje rozvoj pouze za ekonomickou záležitost,
snaží se vidět šiřší dimenzi rozvoje. Ukázalo se ale, že příjem na hlavu hraje velmi
zásadní roli v mnoha aspektech rozvoje. Je prokázáno, že zvyšující se příjmy přináší do
společnosti lepší zdravotní stav, kvalitnější výživu a vzdělání. Přesto zvýšení příjmů
nemusí automaticky vést k zvýšení úrovně lidského rozvoje.38
Existuje i názor, že závislost mezi HDI a GDP per capita není až tak silná. Tento
názor je dokázán faktem, že úroveň lidského rozvoje roste rychleji než růst příjmů na
hlavu (velmi viditelný je tento fakt u zemí s nízkými a středními příjmy).39
Zajímavý pohled poskytuje srovnání jednotlivých států podle obou klasifikací.
Kdyby se mapa států rozdělených podle HDI dala vedle mapy států rozdělených podle
příjmů na hlavu, zjistilo by se, že se ve velké míře shodují. Neplatí to však na sto
procent.40
4.8. Další klasifikace
Klasifikace státu pouze na základě příjmů na osobu či HDI bohužel nezachycuje
skutečnou úroveň rozvoje. Respektive věnuje se pouze určité oblasti rozvoje. K lepšímu
porozumění úrovně rozvoje slouží i další klasifikace.
4.8.1. Problematika zadlužení
Zadlužení země je problém, ale teprve ve chvíli kdy se zadlužení dá do spojitosti
s hospodářskou silou určité země, ukáže se jeho skutečná velikost. Světová banka
používá dva hlavní indikátory zadlužení – míru současné hodnoty celkové dluhové
služby (= suma úroků a splátek) k GNI a míru současné hodnoty celkové dluhové
služby k exportním příjmům. Indikátory slouží k posouzení únosnosti zadlužení určité
země, na jejich základě se státy podle zadlužení rozdělují na 3 kategorie41:
1.) vysoce zadlužené státy – hodnota dluhové služby je vyšší než 80 % GNI
nebo než 220 % exportních příjmů,
38 Ray, 1998: 29-30 39 Perkins, Radelet, Lindauer, 2006: 47-48 40 Willis, 2005: 4-8 41 Budde-Iser, 2003: 8-9
24
2.) středně zadlužené státy – hodnota dluhové služby je vyšší než 48 % GNI
nebo než 132 % exportních příjmů,
3.) méně zadlužené státy – hodnoty jsou nižší než u středně zadlužených
států.
4.8.2. Měření nerovnosti p říjmů
Příjem na hlavu neukazuje, jak nerovnoměrně je bohatství rozloženo, v rámci
HDI je tento fakt zachycen okrajově. Přičemž nerovnost je rozhodujícím činitelem
chudoby. Problémy nerovnoměrného rozložení bohatství trápí jak státy vyspělé, tak
státy rozvojové. K vyjádření rozložení bohatství ve společnosti se používá Lorenzova
křivka.42
Dalším kritériem nerovnosti je Giniho koeficient/Giniho index, který měří
prostor mezi linií rovnosti a Lorenzovou křivkou. Čím větší je tento prostor, tím větší je
nerovnost ve společnosti. Giniho koeficient i Giniho index zjišťují nerovnoměrné
rozložením příjmů či nerovnoměrnou spotřebu ve společnosti.42
Giniho koeficient nabývá hodnot od 0 do 1. Pokud se koeficient pohybuje v
těsné blízkosti nuly, lze hovořit o státě s rovnou distrubucí příjmů. Stát, jehož koeficient
se nachází mezi 0,20 – 0,35 má relativně rovnou distribuci příjmů. Je-li koeficient mezi
0,50 a 0,70, hovoří se o státě s vysokou nerovností příjmů. UNDP používá Giniho index,
který dosahuje hodnot od 0 do 100. Nula značí úplnou rovnost, 100 znamená úplnou
nerovnost. 43
4.8.3. Měření chudoby
Nejrozšířenějším měřítkem chudoby je hranice chudoby. Hranice od sebe
odděluje lidi, kteří dokáží za svoje příjmy uspokojit základní potřeby a lidi, kterým
příjmy na uspokojení základních potřeb nestačí. Mezinárodní hranice chudoby je příjem
1 USD na den. Byla stanovena v roce 1990 Světovou bankou a opírá se o fakt, že pro
většinu zemí s nízkými příjmy je to typická hranice chudoby. Lidé žijící za méně než 1
USD žijí v tzv. extrémní chudobě, lidé žijící za méně než 2 USD na den žijí v chudobě.
42 World Bank Group, 2004b 43 Willis, 2005: 8-9
25
Většina zemí si vytvořila svoji vlastní definici hranice chudoby. Na národní úrovni se
rozlišuje též chudoba na venkově a ve městech.44
Vzhledem k tomu, že předcházející ekonomický pohled na chudobu je značně
omezený, vytvořil UNDP index lidské chudoby (Human Povetry Index = HPI). Existují
dva indexy: HPI-1 pro rozvojové země a HPI-2 pro vybrané země OECD. Oba indexy
se používájí pro měření chudoby na národní úrovni.45
HPI-1 se snaží zachytit, jaká část populace žije v chudobě. Jeho hodnota se
pohybuje mezi 0 a 100 procenty, získává se pomocí měření nedostatků ve třech
základních oblastech zahrnutých v indexu lidského rozvoje46:
1.) dlouhý a zdravý život – riziko smrti v nízkém věku, měřeno
pravděpodobností nedožití se 40 let,
2.) vědomosti – vyloučení ze světa vzdělání, vyjádřeno procentuálním
podílem negramotných dospělých,
3.) životní úroveň – nedostatečný přístup k ekonomickému zaopatření,
měřeno jako procentuální podíl populace bez přístupu k nezávadné pitné
vodě a procentuální podíl podvyživených dětí vzhledem k jejich věku.
4.8.4. Problematika nerovnosti pohlaví
Mnoho žen na celém světě je vyjmuto z výhod, které přináší zlepšení úrovně
rozvoje. Proto existují indikátory rozvoje přímo zaměřené na problematiku genderu.
Jedním z nich je HDI vztahující se k pohlavím – tzv. Gender-related Development
Index (GDI). GDI má stejné indikátory jako HDI, ale pohlíží odděleně na muže a ženy.
Nabývá hodnot od 0 do 1.46
Gender Empowerment Measure (GEM) se zabývá nerovnými příležitostmi mezi
ženami a muži. Zachycuje nerovnost pohlaví ve třech klíčových oblastech46:
1.) politické působení a rozhodování – měřeno procentuálním podílem žen a
mužů v parlamentu,
2.) ekonomické působení a rozhodování – měřeno dvěma indikátory:
a. procentuálním podílem žen a můžů na pozici zákonodárců,
nejvyšších činitelů a manažerů,
44 WB, 2006: 301 45 Willis, 2005: 14 46 UNDP, 2007a: 357-360
26
b. procentuálním podílem žen a mužů na profesionální a technické
pozici,
3.) moc nad ekonomickými prostředky – měřeno jako příjem žen a mužů (v
USD).
4.8.5. Problematika good governance
V průběhu 90. let 20. století začíná do rozvoje velkou měrou promlouvat good
governance (dobré vládnutí). Mezi aspekty good governance patří i demokracie. K
měření demokracie se užívá index demokracie vytvořený Economist Intelligence Unit
časopisu The Economist. Index má pět kategorií – volební proces a pluralismus,
fungování vlády, spoluúčast občanů na politickém dění, politická kultura a občanské
svobody. Rozmezí každé kategorie se pohybuje od 0 (nejhorší) do 10 (nejlepší). Index
demokracie je pak aritmetickým průměrem všech kategorií. Země se následně dělí na 4
skupiny: země s plnou demokracií, země s kazovou demokracií, země s hybridním
režimem a země s autoritářským režimem.47
Důležitou roli v rozvojových zemí hraje míra korupce. Index vnímání korupce
(Corruption Perceptions Index, CPI) každoročně vypočítává mezinárodní organizace
Transparency International. Index vyjadřuje celkový rozsah korupce (frekvenci a výši
úplatků) ve veřejném a politickém sektoru. Nabývá hodnot od 0 (vysoká míra korupce)
do 10 (velmi malý výskyt korupce).48
4.9. Rozvojové cíle tisíciletí
V roce 2000 se členské státy Organizace spojených národů zavázaly přijmout
Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium Development Goals – MDGs). Osm rozvojových
cílů představuje základní osnovu pro boj proti extrémní chudobě, jejich příčinám a
následkům.49
Rozvojové cíle tisíciletí49:
1. Odstranit extrémní chudobu a hlad
2. Dosáhnout základního vzdělání pro všechny
3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti
47 Kekic, 2006 48 Transparency International, 2007a 49 UN, 2007a
27
4. Snížit dětskou úmrtnost
5. Zlepšit zdraví matek
6. Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
7. Zajistit udržitelný stav životního prostředí
8. Budovat světové partnerství pro rozvoj
4.10. Problematika srovnávání
Velkým problémem při měření rozvoje je srovnatelnost. Jedná se jak o srovnání
v průběhu času, tak o srovnání mezi zeměmi. Nezbytnou součástí národního sběru dat
jsou kvalifikovaní zaměstnanci a kvalitní technologie pro zpracování výsledků. Zdaleka
ne všechny vlády tyto nároky splňují. Častá jsou také přerušení sběru dat z důvodu
politických nepokojů nebo války. Pravdivost dat ovlivňuje vyloučení určitých skupin
obyvatel z výzkumu.50
Rozvoj je téměř vždy měřen kvantitativně. Vyjádření rozvoje pomocí čísel
podává velké množství informací, ale nepostihuje kvalitativní stránku rozvoje, která
zahrnuje především pocity, zkušenosti a názory jedinců či skupin obyvatel.50
50 Willis, 2005: 13
28
5. Základní informace
Kostarika a Nikaragua se nachází v pevninské Střední Americe. Leží na
Karibské litosferické desce, kterou ze západu subdukuje Kokosová litosferická deska.
Subdukce je příčinou časté seismické a vulkanické činnosti, též vytvořila a nadále
formuje podobu Středoamerické Kordilery.51 Nejvyšší vrcholem Kostariky je Cerro
Chirripó (3 819 m n. m. ).52 Střední část Středoamerické Kordilery je nižší, nejvyšší
vrchol na území Nikaraguy Mogotón měří 2 107 metrů nad mořem.53
Mapa 1: Fyzickogeografická mapa Kostariky a Nikaraguy 54
Území se nachází v tropickém podnebném pásu. Klimatické poměry více
ovlivňuje Atlantský oceán (ze severovýchodu vanou na jihozápad pasáty, které přináší
srážky), vlivu Tichého oceánu brání pohoří. Oblast má vyrovnané teploty, ale
nevyrovnané množství srážek – minimum srážek je od listopadu do dubna, maximum
od května do října.55
51 Blouet, Blouet, 2006: 265 52 INEC Costa Rica, 2006a 53 INIDE, 2004 54 Mapa upravena,původní mapa: CIA, 2001 55 Hall, Brignoli, 2003: 18, 19
29
Uplatňuje se zde výšková stupňovitost – nízko položené teplé oblasti v blízkosti
moře se nazývají tierra caliente, teplé oblasti v údolích mezi horami tierra templada a
horské oblasti tierra fría.56
Kostarika a Nikaragua leží v oblasti s mnoha přírodními riziky.
Tabulka 3: Přírodní rizika 57
KOSTARIKA Přírodní rizika NIKARAGUA občasná zemětřesení Zemětřesení ničivá zemětřesení
aktivní sopky Sopečná činnost aktivní sopky
malá oblast na SZ země Sucho široký pás na pacifickém
pobřeží časté záplavy v období dešťů
(květen až říjen) Záplavy
časté záplavy v období dešťů (květen až říjen)
pouze okrajové působení Hurikány (výskyt červen až září)
extrémně náchylná, katastrofální důsledky
v období dešťů Sesuvy v období dešťů,
po řádění hurikánů
5.1. Kostarika
Oficiální název Kostarické republiky (zkráceně Kostariky) je República de
Costa Rica, hlavní město se jmenuje San José. Kostarika se rozkládá na rozloze 51 100
km2. Na severu sousedí s Nikaraguou (délka hranice 300 km), na jihu s Panamou (363
km).58 Z hlediska fyzickogeografické charakteristiky se Kostarika člení na tři oblasti,
které mají výrazný vliv na socioekonomickou sféru59:
I. Centrální vysočiny ležící ve vnitrozemí se vnitřně člení na tři typy:
a. Na severu leží oblast aktivních sopek, která je pokryta tropickým
deštným pralesem. Díky přírodnímu bohatství se oblast stala centrem
ekoturismu.
b. Kordilera de Talamanca je tvořena vyvřelými horninami, nachází se
zde nejvyšší hora Kostariky. Osídlení této oblasti je malé.
c. Centrální náhorní plošina (Meseta) ležící v nadmořské výšce 3 000 -
5 000 m n. m. vytváří vynikající klimatické podmínky pro život, proto
56 Hall, Brignoli, 2003: 18, 19 57 Tabulka zpracována na základě dat: Hall, Brignoli, 2003: 18-19, 24-25; CIA, 2008a; CIA, 2008b 58 INEC Costa Rica, 2006a 59 Blouet, Blouet, 2006: 287, 289
30
je nejhustěji osídlenou oblastí Kostariky a žije zde většina obyvatel
země.
II. Karibské nížiny jsou rozlehlejší na severu země. Nížinami protékají řeky, které
odvádí vodu z centrálních vysočin. V jižní části oblasti se nachází bohaté
deštné lesy. V údolí řeky San Juan (hraniční řeka mezi Kostarikou a
Nikarguou) se rozkládají četné banánové plantáže.
III. Pacifické nížiny jsou součástí riftového údolí, které se táhne ze
severovýchodní Nikaraguy až na jihozápad Kostariky. Původním pokryvem
byly tropické lesy, ty však musely v 30. a 40. letech 20. století ustoupit
banánovým plantážím.
Zemědělské produktykávacukrová třtinabanánykakao
Regiony Kostariky Centrální vysočiny Talamanca Meseta
Karibské nížiny Pacifické nížiny
I aI bI cII III
Mezinárodní hranice
Mapa 2: Fyzickogeografické oblasti Kostariky60
Pobřežní oblasti jsou nejteplejším územím Kostariky (průměrná roční teplota
25–30° Celsia). Směrem do vnitrozemí se teplota snižuje – nejvyšší vrcholky hor mají
průměrnou teplotu 5–10° Celsia.61
Kostarika se řadí mezi latinskoamerické státy s převahou obyvatel evropského
původu, pouze malou část populace tvoří míšenci. Počet obyvatel k roku 2007 byl 4,477
milionů.62 Hustota zalidnění je 88 obyvatel na 1 km2 (viz příloha 1). Ve městech v roce
60 Mapa upravena, původní mapa: Blouet, Blouet, 2006: 287 61 Hall, Brignoli, 2003: 19 62 INEC Costa Rica, 2007a
31
2005 žilo 62 % obyvatel. Většina obyvatel (76 %) jsou římští katolíci, 14 % obyvatel
jsou evangelíci.63
Země se správně člení na 7 provincií (San José, Alajuela, Cartago, Heredia,
Guanacaste, Puntarenas, Limón), 81 kantonů a 470 obvodů.64
5.2. Nikaragua
Oficiální název Nikaragujské republiky (zkráceně Nikaraguy) je República de
Nicaragua, hlavní město se nazývá Managua. Rozloha státu je 130 373 km2. Délka
severní hranice s Hondurasem je 530 km, délka jižní hranice s Kostarikou 300 km.65
V Nikaragui lze z hlediska fyzické geografie rozlišit tři základní oblasti66:
I. Západní oblast je oblastí strukturálního příkopu – nachází se zde jezera
Managua a Nicaragua, která jsou největšími zdroji sladké vody v oblasti.
Podél Tichého oceánu se táhne pás činných sopek. Bohaté vulkanické půdy a
dostatek vodních zdrojů byl hlavní důvod španělského osídlení této oblasti, i
dnes je tato oblast nejhustěji zalidněna.
II. Centrální vysočiny bývaly zalesněné a řídce osídlené indiány, lesy byly
vykáceny s příchodem kolonistů ze západu. Nacházejí se zde naleziště zlata a
mědi. Pěstují se zde ve velkém množství kávové boby.
III. Nížiny Costa de Mosquitos jsou brázděny řekami stékajícími z centrálních
vysočin. Na oblast měli v 18. a 19. století vliv Angličané, ve 20. století
převládaly banánové plantáže, které ale podlehly chorobám. V posledních
letech trápí oblast problémy s drogami.
63 CIA, 2008a 64 INEC Costa Rica, 2006b 65 INIDE, 2006: 33 66 Blouet, Blouet, 2006: 286-288
32
Regiony Nikaraguy Strukturální příkop Pás sopekCentrální vysočiny
Costa de Mosquitos
I AI BII III
Zemědělské produktykávacukrová třtina
Mezinárodní hranice
86° Mapa 3: Fyzickogeografické oblasti Nikaraguy67
Téměř na celém území Nikaraguy se průměrné roční teplota pohybují mezi 25–
30° Celsia. Pouze oblast centrálních vysočin a pásmo sopek u pobřeží mají průměr o 5°
Celsia nižší.68
V Nikaragui má dominantní postavení mestická populace (69 %), druhou
nejpočetnější skupinou jsou běloši (17 %), 9 % tvoří černošská populace, 5 % indiáni.
Počet obyvatel na počátku roku 2008 byl 5,785 milionu. Hustota zalidnění je 44
obyvatel na 1 km2 (viz příloha 2). Urbanizace v roce 2005 dosáhla 56 %.
Nejrozšířenějším náboženstvím je římský katolicismus – vyznává ho 73 % obyvatel, 15
% obyvatel tvoří evangelíci.69
Správně se Nikaragua člení na 15 departamentů (Managua, Boaco, Carazo,
Chinandega, Chontales, Estelí, Granada, Jinotega, León, Madriz, Masaya, Matagalpa,
Nueva Segovia, Río San Juan, Rivas) a 2 autonomní oblasti (Región Autónoma
Atlántico Norte a Región Autónoma Atlántico Sur), nižší správní jednotky jsou
municipios (okresy) – je jich 152.70
Charakter autonomních oblastí je značně odlišný od ostatních částí země. V 80.
letech 20. století se vláda snažila ukončit izolaci této oblasti. Místní obyvatelé se snažili 67 Mapa upravena, původní mapa: Blouet, Blouet, 2006: 287 68 Hall, Brignoli, 2003: 19 69 CIA, 2008b 70 INIDE, 2006: 34-37
33
bojovat za zachování jedinečného charakteru svého domova, mnoho indiánů emigrovalo
do sousedních států. V roce 1987 byla oblastem na Atlantském pobřeží udělena
autonomie.71
Rozloha autonomních oblastí je 60 366 km2 (poloha autonomních oblastí viz
příloha 3). Počet obyvatel v roce 2004 byl 615 000, průměrná hustota zalidnění byla 10
obyvatel na 1 km2.72 Ve městech žije pouze 30 % obyvatel. Celá oblast je etnicky a
kulturně velmi rozmanitá. Většinu obyvatel tvoří mestici. Vnitrozemí oblasti je osídleno
domorodými indiánskými kmeny (Miskitos, Mayangnas, Ramas, Sumos). Pobřeží
Karibského moře je domovem anglicky hovořící černošské populace.73
Tabulka 4: Základní charakteristika států 74
KOSTARIKA Základní
charakteristiky NIKARAGUA
República de Costa Rica Oficiální název República de Nicaragua
Vlajka
Státní znak
1838 Zisk nezávislosti 1838 San José Hlavní město Managua
51 100 km2 Rozloha 130 373 km2 španělština Úřední jazyk španělština
colón Měna zlatá córdoba 4,5 mil.
(odhad rok 2007) Počet obyvatel 5,8 mil. (odhad rok 2008)
88 ob. na 1 km2 Hustota zalidnění 44 ob. na 1 km2 62 % Urbanizace (rok 2005) 56 %
71 UNDP, 2005: 51-52 72 INIDE, 2006: 37, 63 73 UNDP, 2005: 5-10, 282 74 Tabulka zpracována na základě dat: CIA, 2008a; CIA, 2008b; INEC Costa Rica, 2007a
34
Mapa 4: Politická mapa pevninské Střední Ameriky75
5.3. Historie
Kostarika a Nikaragua se vyznačují mnoha společnými znaky. Mezi ty
nejviditelnější se řadí historie a koloniální zkušenost, jazyk, kultura a zákonodárství.76
Obě země se staly v průběhu 16. století španělskými koloniemi. Docházelo zde
k míšení ras (běloši + indiáni). Z bohatství kolonií profitovala pouze mateřská země,
nikoliv kolonie. Samostatnost získala Střední Amerika bez krvavých bojů v roce 1821.
Ziskem nezávislosti se kolonie oddělily od Španělska, avšak feudální systém přetrval
s nepatrnými změnami až do počátku 20. století.77
Nabytá svoboda nevedla ihned k vytvoření suverénních států. Guatemala,
Honduras, Salvador, Kostarika a Nikaragua byly v letech 1823-1838 součástí
Federativní republiky Střední Ameriky (República Federal de Centroamérica).
Nezávislost získaly jednotlivé státy v roce 1838.78
Kostarika a Nikaragua se po získání samostatnosti vyvíjely úplně odlišným
způsobem. Historie Kostariky má mírový charakter, historie Nikaraguy je poznamenána
státními převraty a občanskými válkami.
75 Mapa upravena, původní mapa: CIA, 1997 76 Wiarda, Kline, 2007: 1 77 Wiarda, Kline, 2007: 4, 15-18 78 Blouet, Blouet, 2006: 89
35
Dějiny středoamerických států jsou úzce spjaty s působením Spojených států
amerických v této oblasti. USA již v roce 1823 vyhlásily Latinskou Ameriku za svoji
sféru vlivu (Monroeova doktrína). I události v Kostarice a především v Nikaragui jsou
důkazem, že USA považují Střední Ameriku za svoje teritorium vlivu.79
Pohled na kostarické dějiny odhalí, že demokracii ohrožovaly dvě vážnější krize.
K prvními státnímu převratu došlo v roce 1917, příčinou byla krize způsobená 1.
světovou válkou a nedostatečná podpora vládnoucího prezidenta. Převrat byl podpořen
United Fruit Company (americká společnost, která měla hlavní slovo při pěstování
banánů a jejich vývozu) a ropnými společnostmi, které v Kostarice působily. Již dva
roky po převratu se konaly svobodné volby.80
Největší krizi v historii čelila Kostarika v roce 1948. José Figueres Ferrer vedl
povstání proti vládnoucí straně, kterou podporovali komunisté. Důvodem občanské
války byly machinace s volebními výsledky. Figueres vyhrál a Kostarika začala
provádět reformy vedoucí k modernímu demokratickému státu. Největší změnou bylo
zrušení armády, zamezilo se tak riziku vojenských převratů, které probíhaly v ostatních
středoamerických státech.81
Od roku 1948 neproběhl v Kostarice žádný státní převrat ani občanská válka.
V roce 1983 Kostarika vyhlásila trvalou neutralitu v mezinárodních sporech82, o tři roky
později působila jako prostředník při vyjednávání míru mezi válčícími stranami ve
Střední Americe. Prezident Kostariky Oscar Arias Sánchez obdržel v roce 1987
Nobelovu cenu míru za budování míru ve Střední Americe.83 Kostarika bývá nazývána
demokratickou oázou na kontinentu plném diktatur a revolucí.84
Dějiny Nikaraguy jsou velmi bohaté na konflikty. V roce 1893 začal v Nikaragui
vládnout prezident José Santos Zelaya, jeho vláda z počátku přinášela výhody (vzrostlo
národní povědomí, proběhly úspěšné reformy), později se ale vyvinula v diktaturu.
Opozice, podporována USA, ukončila jeho vládu v roce 1909. V letech 1912–1933 byla
v Nikaragui přítomna vojska USA.85 Role USA byla v této době obrovská, USA
79 Barton, 1997: 60 80 Hall, Brignoli, 2003: 226-227 81 Hall, Brignoli, 2003: 232-233 82 Partido Liberación Nacional, 2008 83 Nobel Foundation, 2005 84 Palmer, Molina, 2004: 1 85 Vanden, Prevost, 2006: 530-533
36
dokonce obdržely exkluzivní právo na stavbu kanálu propojujícího Karibské moře a
Tichý oceán, plán této stavby nikdy nebyl uskutečněn.86
V zemi probíhala další občanská válka v letech 1927–1933. Na straně jedné stála
vláda Nikaraguy podporovaná USA, na straně druhé Augusto César Sandino se svými
příznivci. Sandinisté bojovali v mobilních guerilových skupinách, sjednocovali
politické akce s akcemi vojenskými, navazovali velmi úzké vztahy s rolníky, měli
veřejnou podporu.87
Po této občanské válce se dostala k moci rodina Somozů, která vládla
autoritářsky více než čtyřicet let. V roce 1961 byla na odpor proti dynastii Somozů
založena Frente Sandinista de Liberación Nacional (FSLN) - Sandinistická fronta
národního osvobození, inspirací pro zakladatele FSLN (Carlos Fonseca a Tomás Borge)
byl Sandino a úspěch komunistické revoluce na Kubě.87
Počáteční roky byly ve znamení nízké aktivity FSLN, zvrat přišel po
zemětřesení na Vánoce 1972, kdy bylo úplně zničeno hlavní město Nikaraguy Managua.
Humanitární pomoc, která proudila do Nikaraguy z celého světa, byla zneužita ve
prospěch vládnoucí rodiny. Po této události měla FSLN podporu široké vrstvy
společnosti a dochází ke spojení všech opoziční sil proti Somozovi. Po dlouhotrvajících
krvavých bojích byl Somoza v roce 1979 svržen.88
Sandinisté se dostali do čela státu, vedli velmi efektivní sociální politiku (zvýšila
se gramotnost obyvatelstva, proběhla agrární reforma). Ale občanská válka pokračovala
– USA začaly podporovat anti-sandinistickou opozici (contras). Nikaragua vynakládala
více než polovinu veřejných financí na obranu proti působení contras. Válka si vyžádala
více než 30 000 životů obyvatel Nikaraguy, byly zničeny venkovské školy a
zdravotnická zařízení, poničena byla infrastruktura země.89
Sandinistický režim se potýkal na konci 80. let s mnoha potížemi – obrovské
náklady na pokračující válku proti contras, ekonomický dopad embarga USA, korupce
a špatné hospodaření. Všechny tyto problémy devastovaly ekonomiku státu a snižovaly
podporu FSLN.90
86 Hall, Brignoli, 2003: 211, 226 87 Vanden, Prevost, 2006: 530-533 88 Hall, Brignoli, 2003: 264-265 89 Gwynne, Kay, 2004: 81 90 Wiarda, Kline, 2007: 77
37
V roce 1990 byly boje zastaveny a konaly se svobodné volby. Volby v roce 1990,
1996 a 2001 vyhrály opoziční strany. Avšak poslední volby konané v roce 2006 opět
vyhrál bývalý sandinistický prezident Daniel Ortega Saavedra a FSLN.91
5.4. Regionální integrace
V roce 1951 byla v San Salvadoru založena Organizace středoamerických států
(Organización de Estados Centroamericanos = ODECA), zakládajícími členy byly:
Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua a Salvador. Organizace si jako svůj hlavní
cíl vytyčila zlepšit vzájemnou spolupráci mezi státy a prohloubit regionální integraci.92
Členské státy ODECA založily v roce 1960 Středoamerickou banku pro
ekonomickou integraci (Banco Centroamericano de Integración Económica). Jak již
z názvu organizace vyplývá, zabývá se ekonomickou integrací, dále pak ekonomickým
a sociálním rozvojem, poskytováním finančních prostředků a technické spolupráce
veřejným i soukromým organizacím.93
Banka je dnes hlavním zdrojem financování socioekonomického rozvoje Střední
Ameriky. Mezi její priority patří podpora malých podniků, rozvoj infrastruktury,
energetika a životní prostředí, podpora drobných farmářů, turismus a bydlení.94
Od roku 1989 se členy banky mohou stát i další země, podmínkou členství není
poloha země v regionu Střední Ameriky. Kromě zakládajících členů banky jsou členy i
tyto státy: Mexiko, Čínská republika (Taiwan), Argentina, Kolumbie, Španělsko,
Panama, Dominikánská republika.95
Organizace středoamerických států měla v roce 1960 velký vliv na vznik
Středoamerického společného trhu (Mercado Común Centroamericano), organizaci
tvoří 5 států – Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua a Salvador. Za prvních deset
let fungování dokázala organizace zvýšit export mezi členskými státy ze 7 % na 26 %
veškerého exportu zemí začleněných v organizaci. Organizace dokázala vytvořit
relativně kompaktní unii a tím zvýšila zisky průmyslového sektoru, který obstarával
výrobky pro rozšířený středoamerický trh. Na přelomu 60. a 70. let 20. století byl již trh
plně nasycen průmyslovými výrobky, hlavní slovo si v této době vzaly válečné
91 CIA, 2008b 92 SICA, 2007a 93 SICA, 2007b 94 BCIE, 2007a 95 BCIE, 2007b
38
konflikty, které postihly s výjimkou Kostariky všechny členy organizace. K obnovení
spolupráce došlo až na počátku 90. let 20. století, v roce 2001 byl roven obchod mezi
členy organizace 22 % veškerého exportu těchto členských států. Obchodu mezi
zeměmi dominují průmyslové výrobky.96
Na základech Organizace středoamerických států vznikla v roce 1991 nová
organizace – Systém středoamerické integrace (Sistema de la Integración
Centroamericana = SICA). SICA se věnuje regionální integraci v ekonomické, sociální,
kulturní, politické a ekologické oblasti. Nezapomíná ani na rozvojový aspekt
integrace.97 Hlavním myšlenkou je vybudovat ze Střední Ameriky region míru, svobody,
demokracie a rozvoje.98
Členskými státy jsou Belize, Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua,
Panama, Salvador. Přidruženým státem je Dominikánská republika, status pozorovatele
má Mexiko, Španělsko a Čínská republika (Taiwan).99
Dalším pokusem o ekonomickou integraci je The Dominican Republic-Central
American Free Trade Agreement (DR-CAFTA) – dohoda Dominikánské republiky,
středoamerických států (Guatemaly, Salvadoru, Hondurasu, Nikaraguy, Kostariky) a
USA o volném obchodu. Vzorem pro vytvoření DR-CAFTA byla Severoamerická
dohoda o volném obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem. Cílem vytvoření volné
obchodní zóny je urychlit příliv zahraničních investic a otevřít nové trhy pro
středoamerické výrobky. Kritici DR-CAFTA namítají, že středoameričtí farmáři
nebudou schopni konkurovat dotovaným potravinám z USA a budou opouštět venkov.
Sekundární a terciární sektor neroste tak rychle, aby dokázal přijmout tak velké
množství nezaměstnaných lidí. To zda DR-CAFTA pomůže či poškodí středoamerické
země ukáže budoucnost.100
96 Gwynne, Kay, 2004: 87-89 97 SICA, 2007a 98 SICA, 2007c 99 SICA, 2007d 100 Blouet, Blouet, 2006: 264-265
39
6. Komparace úrovně rozvoje Nikaraguy a Kostariky
6.1. Politická komparace
Zárukou stability každého státu je demokracie a dodržování lidských práv.
Kostarika se může pyšnit nejdelší a nejhlubší tradicí demokratických vlád ve Střední
Americe. Občanská práva (např. svoboda tisku, projevu, shromažďování) i lidská práva
jsou plně respektována. Charakteristickým znakem politického života jsou svobodné
volby. Kostarika patří mezi nejdemokratičtější státy Latinské Ameriky, její obyvatelé
jsou jediným národem Latinské Ameriky, který je dlouhodobě spokojen s demokracií
alespoň na 50 procent.101
Nikaragua je formálně demokratický stát s nedostatečným institucionálním
zabezpečením. Atmosféra v zemi je poznamenána nebezpečím navracení násilí z
nedávné doby. Organizovaný zločin je na nejvyšší úrovni v historii země, politici se
soustředí na soupeření mezi sebou, občané jsou znechuceni všudypřítomnou korupcí.
Nikaragua je státem, kde se spokojenost obyvatel s demokracií pohybuje okolo 30
procent. Demokracie je tak silně ohrožena, protože podpora autoritativního režimu je
vyšší.102
Vzhledem k předcházejícímu textu nejsou překvapující výsledky indexu
demokracie vztahující se k roku 2006 – Kostarika je hodnocena jako země s plnou
demokracií s hodnotou indexu 8,04. Nikaragua spadá do skupiny států s hybridním
režimem, hodnota indexu je rovna 5,68. Společným rysem obou států je nejnižší
hodnota u kategorie spoluúčast občanů na politickém dění (6,11 u Kostariky, u
Nikaraguy 3,33).103
Jedním z důvodů velmi nízké participace občanů Nikaraguy na politickém dění
je vysoká míra korupce, která bují ve všech sférách veřejného a politického života.
Transparency International hodnotila v roce 2007 míru korupce ve 180 zemích světa.
Nikaragua obsadila 123. místo, index vnímání korupce byl roven 2,6. Hodnota indexu
pro Kostariku je téměř dvakrát vyšší, Kostarika se probojovala do skupiny padesáti
zemí s nejnižší mírou korupce.104
101 Wiarda, Kline, 2007: 44, 186-187 102 Wiarda, Kline, 2007: 44, 195, 205-206 103 Kekic, 2006 104 Transparency International, 2007b
40
Pohled na vojenskou sílu obou států odhalí, že Kostarika nemá armádu – počet
vojáků je roven nule. Nikaragua disponuje silou 14 000 mužů, přičemž v minulosti bylo
toto číslo až pětkrát vyšší. V roce 1990 stát vydal 4 % GDP na vojenské výdaje, o
patnáct let později to bylo 0,7 % GDP.105
6.2. Ekonomická komparace
6.2.1. Hrubý domácí produkt
Celková hodnota hrubého domácí produktu pro rok 2006 dosáhla v Nikaragui
5,369 miliard USD, GDP Kostariky bylo 22,145 miliard USD. Na celkové sumě GDP
se u obou zemí 30 % podílel průmysl. U zemědělství a služeb už shoda nepanuje.
Primární sektor v Nikaragui je zodpovědný za 19 % příjmů plynoucích do GDP, sektor
služeb pak vytvořil 51 %. Kostarice plyne do GDP 9 % ze zemědělství a 61 % ze
služeb.106
Důležitou složkou GDP jsou příjmy z exportu. Nikaragua exportovala v roce
2006 zboží v hodnotě přesahující 1 miliardu USD, což představuje 20 % GDP
Nikaraguy. Nejvíce peněz (50 %) obdržela z průmyslového sektoru – především za již
zpracované potravinářské výrobky (maso, cukr). Velkou sumou (40 %) se na exportu
podílel primární sektor – káva (20 %), podzemnice olejná a živý dobytek. V oblasti
nerostných surovin zaujímá první pozici zlato, které se podílí na exportu 5 %. Největším
exportním partnerem Nikaraguy je Severní Amerika – a to především USA, kam putuje
zboží v hodnotě 1/3 veškerého exportu. Důležitým exportním partnerem jsou i státy
Střední Ameriky.107
Import je naopak složkou GDP, která odčerpává finance do zahraničí. Nikaragua
dovezla v roce 2006 zboží v hodnotě 2,8 miliardy USD. 30 % importu tvořilo spotřební
zboží, stejný podíl měla zařízení pro průmysl, zemědělství a stavebnictví, 25 % tvořila
ropa a paliva. Největším dovozcem jsou USA (1/3 hodnoty importu), největším
dovozcem ze států Střední Ameriky je Kostarika, která v roce 2006 dovezla zboží za
255 milionů USD. Saldo zahraničního obchodu Nikaraguy je -1,8 miliardy USD.107
Hodnota zboží exportovaného z Kostariky v roce 2006 byla rovna 8,2 miliardám
USD, export se podílel na GDP Kostariky necelými 40 %. Největší podíl (77 %) na
tomto výsledku měly průmyslové výrobky (integrované obvody a elektronické 105 UNDP, 2007a: 296, 318, 320 106 WB, 2007b: 340-341 107 BCN, 2007a: 101-106
41
mikrostruktury, potravinářské výrobky, lékařské vybavení, textil), zemědělství spolu
s rybářstvím se přičinilo 23 % a to především čerstvým ovocem (banány, ananasy,
melouny) a kávou. 108 Suverénně největším exportním partnerem Kostariky jsou USA,
které zaplatily 40 % vyvezeného zboží z Kostariky, druhým největším partnerem je
Čínská lidová republika (13 %).109
Kostarika dovezla v roce 2006 zboží v hodnotě 11,5 miliard USD. Hlavními
položkami dovozu byly především elektrické obvody, ropa a zboží spotřebního
průmyslu (dopravní prostředky, léky). Původ 40 % dovezeného zboží se nachází v USA.
Z Nikaraguy bylo dovezeno zboží v hodnotě 70 milionů USD. Saldo zahraničního
obchodu Kostariky je -3,3 miliard USD.110
Oba státy obdržely oficiální rozvojovou pomoc (ODA). Vyspělé státy poskytují
tuto pomoc rozvojovým zemím. Kostarika v roce 2006 přijala pomoc v hodnotě 24
milionů USD (0,1 % GDP), což představovalo 5 USD na každého občana země.111
Nikaragua přijala pomoc 30krát větší – 732 milionů USD (14 % GDP), ODA na osobu
byla 133 USD.112
6.2.2. Ekonomická situace ob čanů
Na základě hodnocení Světové banky podle hrubého národního příjmu na hlavu
(GNI per capita) z roku 2006 patří Kostarika do zemí s vyššími středními příjmy
(4 980USD), Nikaragua se řadí mezi země s nižšími středními příjmy (1 000 USD).113
Zajímavé poznatky nabízí historie rozdělení těchto dvou států do příjmových
skupin. Mezi lety 1987 a 1990 patřily oba státy do skupiny s nižšími středními příjmy,
ale Nikaragua si toto postavení neudržela a od roku 1991 do roku 2004 se nacházela ve
skupině zemí s nízkými příjmy. Následující rok dosáhla opět skupiny s nižšími
středními příjmy, v roce 2006 si tuto pozici ještě mírně upevnila. Kostarika svoji pozici
ve skupině s nižšími příjmy neustále zlepšovala a v roce 2000 se stala zemí s vyššími
středními příjmy.114 Graf ukazuje vývoj GDP per capita v USD. (Data od roku 2006
jsou odhady.)
108 PROCOMER, 2007a: 14 109 PROCOMER, 2007b: 125 110 PROCOMER, 2007c: 239-240 111 World Bank Group, 2007c 112 World Bank Group, 2007d 113 WB, 2007b: 334-335 114 World Bank Group, 2007e
42
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010
Roky
US
D Kostarika
Nikaragua
Graf 1: Vývoj GDP per capita115
S příjmy souvisí i jejich nerovnoměrná distribuce. Lorenzova křivka v grafu
ukazuje, že větší nerovnost příjmů panuje v Kostarice. Giniho index byl v roce 2003
roven 49,8. Kostarika téměř spadá do kategorie států s vysokou nerovností příjmů, deset
procent nejchudších obyvatel dosáhlo na pouhé 1 % příjmů. Nikaragua vykazovala
v roce 2001 hodnotu Giniho indexu 43,1, deset procent nejchudších obyvatel zde mělo
2,2 % příjmů.116
0
20
40
60
80
100
0 20 40 60 80 100
Procento populace
Pro
cent
o pří
jmů Linie rovnosti
Lorenzova křivkaKostarika
Lorenzova křivkaNikaragua
Graf 2: Lorenzova křivka pro Kostariku a Nikaraguu 117 Poznámka: data ke Kostarice se vztahují k roku 2003,
data k Nikaragui k roku 2001.
115 Graf vytvořen na základě dat: IMF, 2007a 116 WB, 2007a 117 Graf vytvořen na základě dat: WB, 2007a
43
Velmi významnou roli u příjmů hrají remitence (= peníze, které rodinní
příslušníci pracující v zahraničí posílají do mateřské země svým příbuzným). V roce
2006 poslali příbuzní do Nikaraguy 950 milionů USD, což představuje 18 % GDP
Nikaraguy. Remitence dostává přibližně půl milionu dospělých obyvatel Nikaraguy.
Pracovníci v zahraničí původem z Kostariky poslali 520 milionů USD, které
reprezentují 2 % GDP Kostariky. 300 000 dospělých Kostaričanů vylepšuje svůj příjem
pomocí remitencí.118
Srovnání zemí podle původu remitencí přináší neobvyklý pohled – zatímco
v Kostarice proudí remitence pouze obvyklým směrem – z globálního Severu
(především z USA) na globální Jih, Nikaragua dostává remitence ze Severu, ale také
remitence typu Jih-Jih – neboli remitence do Nikaraguy proudí i ze země globálního
Jihu – a to z Kostariky.119
Remitence dnes představují nejdůležitější prostředek na zmírnění chudoby. 75 %
remitencí je použito na pokrytí základních lidských potřeb (potraviny, bydlení, oblečení,
zdravotní péče). Část peněz slouží k investicím, které se stávají velmi efektivním
nástrojem pro lokální rozvoj.118
6.2.3. Zadlužení
Od konce 60. let 20. století velmi rychle rostla zadluženost latinskoamerických
zemí. V 70. a 80. letech soukromé banky upřednostňovaly poskytování půjček větším
státům, menší státy ve většině případů zůstaly závislé na oficiálních zdrojích (Nikaragua
byla silně závislá na půjčkách z oficiálních zdrojů, které tvořily přes 50 % všech půjček),
výjimkou byla Kostarika. Obě země čelily problémům s neschopností splácet dluhy již
v roce 1980, ale vzhledem k omezenému vlivu těchto států na ostatní státy Latinské
Ameriky, byla jejich problému věnována malá pozornost.120
Pohled na vývoj zahraničního dluhu napovídá mnoho o dnešní situaci. Kostarika
byla na počátku 90. let 20. století vysoce zadlužený stát, v letech 1992-1995 se situace
zlepšila a jednalo se o středně zadlužený stát, od roku 1996 hovoříme o Kostarice jako o
méně zadluženém státu. Zadlužení u Nikaraguy mělo jiný průběh. Nikaragua pobývala
118 IDB, 2007 119 FOMIN/BID, 2006: 5-6 120 Bulmer-Thomas, 2003: 350, 352
44
ve skupině vysoce zadlužených zemí mnoho let, obrat nastal v roce 2005, kdy se stala
méně zadluženou zemí.121 Graf znázorňuje vývoj pouze veřejného zahraničního dluhu.
0
2
4
6
8
10
12
14
1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010
Roky
Hod
nota
dlu
hu v
milia
rdác
h U
SD
Kostarika Nikaragua
Graf 3: Vývoj veřejného zahraničního dluhu122
Celková výše zahraničního dluhu (zahrnující státní dluhy, dluhy garantované
státem a soukromé dluhy) dosáhla v roce 2006 u Kostariky hodnoty 6,8 miliard USD,
což představuje 31 % GDP.123 Nikaragua dlužila celkově 4,4 miliardy USD neboli 83 %
GDP.124
V roce 2006 se celková dluhová služba k exportním příjmům v Kostarice
rovnala 5 %, dluhová služba k exportu zůstává na přibližně stejné úrovni od 90. let.123
Dluhová služba k exportním příjmům se v Nikaragui v roce 1990 rovnala 20 %. V roce
2006 to bylo 4,1 %.124
Z hlediska zadluženosti jsou tedy oba státy ve stejné kategorii. Ale ocitly se tam
úplně jiným způsobem. Zatímco Kostarika postupně své dluhy dokázala splácet,
Nikaragua dostala šanci ve formě iniciativy HIPC (Heavily Indebted Poor Countries
Initiative). Tato společná akce multilaterálních a bilaterálních věřitelů má za cíl oddlužit
nejchudší státy světa na únosnou mez. Začala v roce 1996 z iniciativy Světové banky a
Mezinárodního měnového fondu. Podmínkou procesu oddlužování je mimo jiné
vypracování Strategických dokumentů pro snižování chudoby (Povetry Reduction
Strategy Paper = PRSP), jinými slovy řečeno Nikaragua si sama formulovala vlastní
121 World Bank Group, 2007e 122 Graf vytvořen na základě dat: BCCR, 2005; BCN: 2001; BCN, 2007b 123 World Bank Group, 2007c 124 World Bank Group, 2007d
45
program potírání chudoby. V rámci iniciativy HIPC bylo zemi odpuštěno 4,5 miliardy
USD.125
V roce 2005 doplnila iniciativu HIPC Multilaterální oddlužovací iniciativa
(MDRI). Odpuštění dluhu ve výši 100 % slíbily některé mezinárodních instituce –
Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní rozvojové asociace, následně i Americká
rozvojová banka. Odpuštění dluhů v rámci MDRI je prováděno ve snaze splnit
Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs).126
6.2.4. Chudoba ekonomickým m ěřítkem
Pod mezinárodně stanovenou hranicí chudoby (příjem 1 USD na den a méně)
žilo podle výzkumů z roku 2001 v Nikaragui 45 % obyvatel, příjem nižší než 2 USD na
den vystačil 80 % obyvatel. V roce 2003 v Kostarice žila 3 % obyvatel pod hranicí
chudoby, 10 % obyvatel mělo příjem nižší než 2 USD na den.127
Národní hranice chudoby v Nikaragui odpovídala v roce 2005 příjmu přibližně
428 USD na rok – do této kategorie spadalo 48 % obyvatel, z nich za extrémně chudé
bylo označeno 17 % obyvatel s ročním příjmem nižším než 235 USD. Chudoba
postihuje všechny oblasti Nikaraguy, ale nejhlouběji se dotýká lidí žijících na venkově –
70 % obyvatel venkova žije v chudobě, 30 % z nich žije dokonce v extrémní chudobě.
Ve městech žije 30 % obyvatel pod národní hranicí chudoby a 7 % obyvatel v extrémní
chudobě.128
V Kostarice žije pod národní hranicí chudoby 21 % obyvatel, přičemž necelých
6 % žije v extrémní chudobě. Měření chudoby se v Kostarice liší od Nikaraguy nejen
v hodnotách hranice chudoby, ale také v rozdělení těchto hodnot na venkovské a
městské oblasti Ve venkovských oblastech, kde je národní hranice chudoby rovna
příjmu 830 USD za rok, postihuje chudoba 25 % obyvatel (7 % extrémně – roční příjem
pod 420 USD). Z městské populace je 19 % chudých, jejich roční příjem nepřekračuje 1
040 USD, extrémně chudých žije ve městech 5 % a jejich příjem za rok je nižší než 480
USD.129
125 IMF, 2007b 126 IMF, 2007c 127 WB, 2007b: 336-337 128 INIDE, 2007a: 4, 7 129 INEC Costa Rica, 2005: 1, 10
46
6.3. Sociální a demografická komparace
Index lidského rozvoje (HDI) je jedním ze základních prvků, podle kterých se
hodnotí úroveň rozvoje. Hodnota HDI vztahující se k roku 2005 a Kostarice byla rovna
0,846. Kostarika se řadí ke státům s vysokou úrovní lidského rozvoje, největší
nedostatek má v oblasti životní úrovně. Nikaragua dosáhla v roce 2005 střední úrovně
lidského rozvoje s hodnotou HDI rovnající se 0,710. Největší nedostatek je stejný jako u
Kostariky, značné rezervy vykazuje též oblast vědomostí.130
Následující graf srovnává jednotlivé složky HDI a celkový HDI.
0,891
0,782
0,876
0,747 0,772
0,601
0,846
0,710
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
Hod
nota
HD
I
Index dožití Index vzd ělanosti Index GDP HDI 2005
Kostarika
Nikaragua
Graf 4: Srovnání hodnot HDI131
Komplexní pohled na HDI odhalí, že není důležitá jenom hodnota vztahující se
k aktuálnímu roku, ale i hlubší pohled do minulosti. Nápadným jevem se pak ukáže být
stagnace HDI Nikaraguy mezi lety 1980 a 1990. Faktem zůstává, že HDI Kostariky
roste v posledních letech pomalejším tempem, protože země již dosáhla výborných
výsledků v oblasti dlouhého a zdravého života a vědomostí. Rozdíl mezi HDI Kostariky
a Nikaraguy je dnes nejmenší za celou historii měření, HDI Nikaraguy vzrostlo
za posledních pět let vysokou rychlostí, přesto má země ještě velké rezervy v mnoho
oblastech.132
130 UNDP, 2007a: 229, 231 131 Graf vytvořen na základě dat: UNDP, 2007a: 229, 231 132 UNDP, 2007a: 229, 231, 234, 236
47
0
0,1
0,20,3
0,4
0,5
0,6
0,70,8
0,9
1
1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Roky
Hod
nota
HD
I
Kostarika
Nikaragua
Graf 5: Vývoj HDI 133
S výše zmiňovaným indexem velmi úzce souvisí index lidské chudoby (HPI),
který zachycuje nedostatky v oblastech měřených v HDI. Pohled na chudobu očima
HPI-1 odhalí, že Kostarika se mezi 108 rozvojovými zeměmi nachází na 5. příčce
s hodnotou indexu 4,4 % a Nikaragua na 46. příčce s indexem 17,9 %.134
Tabulka 5: Srovnání HPI135
Indikátor Kostarika Nikaragua
Pravděpodobnost nedožití se 40 let při narození 4 % 10 %
Podíl negramotných dospělých v populaci 5 % 23 %
Populace bez přístupu k nezávadné pitné vodě 3 % 21 %
Podvyživené děti vzhledem k jejich věku 5 % 10 %
6.3.1. Demografická charakteristika
Kostarika se nachází ve třetí fázi demografické revoluce. Porodnost klesá (17
‰), úmrtnost se ustálila (4 ‰) a kojenecká úmrtnost je 10 ‰. Přirozený přírůstek
v roce 2005 byl roven 1,3 %. Fertilita se rovná 2,0. Kostarika se přibližuje čtvrté fázi
demografické revoluce.136
133 Graf vytvořen na základě dat: UNDP, 2007a: 234, 236 134 UNDP, 2007a: 238-239 135 Tabulka vytvořen na základě dat: UNDP, 2007a: 238-239 136 INEC Costa Rica, 2006c: 1-2
48
Nikaragua svými demografickými rysy spadá do druhé fáze demografické
revoluce. Porodnost klesá pouze mírně (29 ‰), úmrtnost klesá (5 ‰), kojenecká
úmrtnost v Nikaragui se snižuje pomalým tempem, dnes je její hodnota 26 ‰. Přirozený
přírůstek byl v roce 2005 roven 2,4 %. Fertilita klesá závratnou rychlostí – před 15 lety
připadalo na jednu ženu 4,6 dětí, dnes 3,3.137
Průměrná délka života v Kostarice je 78,5 let. Obyvatelé Nikaraguy se dožívají
průměrně 71,9 let.138
Vlivem imigrace má Kostarika celkový přírůstek vyšší než přirozený, jeho
hodnota činí 1,8 %.139 Nikaragua a její celkový přírůstek je silně ovlivněn emigrací
vlastních obyvatel, hodnota je 2,0 %.140 Z grafu vývoje počtu obyvatel od roku 1970 do
roku 2005 lze vyčíst, že růst počtu obyvatel i přes emigraci je vyšší v Nikaragui.
0
1 000 000
2 000 000
3 000 000
4 000 000
5 000 000
6 000 000
1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Roky
Počet
oby
vate
l
Nikaragua
Kostarika
Graf 6: Vývoj počtu obyvatel141
Rychlý růst populace vede ke zvyšování podílu mladých lidí v populaci.
V Nikaragui dnes děti do 15 let reprezentují téměř 40 % populace, v Kostarice 30 %
populace.142 Snaha zajistit základní potřeby (zdravotní a sociální péči, vzdělání) tak
široké mase odčerpává peníze určené na rozvoj. Problém pro Nikaraguu představuje
malé množství pracovních míst, respektive to, že pro ekonomiku je velmi těžké pohltit
velké množství nových pracovníků.143
137 INIDE, 2007b: 57-58 138 UNDP, 2007a: 229, 231 139 INEC Costa Rica, 2002: 10, 78 140 INIDE, 2007b: 57 141 Graf vytvořen na základě dat: INIDE, 2007b: 27; INEC Costa Rica, 2002: 19, 48 142 Spočítáno na základě dat z: UN, 2007b 143 Blouet, Blouet, 2006: 135-136
49
Kostarika - v ěková pyramida
-240 000 0 240 000
0-45-9
10-1415-1920-2425-2930-3435-3940-4445-4950-5455-5960-6465-6970-7475-7980-8485-89+90
Muži Ženy
Nikaragua - v ěková pyramida
-375 000 0 375 000
0-45-9
10-1415-1920-2425-2930-3435-3940-4445-4950-5455-5960-6465-6970-7475-7980-8485-89
90+
Muži Ženy
Graf 7: Věkové pyramidy (rok 2005)144
Věkovou strukturu obyvatel dokáže velmi dobře charakterizovat míra závislosti
dětí do 15 let a starých lidí nad 65 let na produktivní populaci ve věku 15-64 let. V
Nikaragui v roce 2005 na jednoho člověka ve věku 15-64 let připadalo 0,7 dítěte a 0,1
starého člověka, míra závislosti se rovnala 0,8. Kostarika měla míru dětské závislosti
0,4 a celková míra závislosti dosáhla 0,5.145
Na strukturu populace se lze dívat i jiným způsobem – prostřednictvím
urbanizaci. Ta dnes dosahuje v Kostarice 62 %, v Nikaragui 56 %. Zajímavé je sledovat
vývoj urbanizace za posledních 50 let – zatímco Nikaragua zažila největší nárůst
obyvatel měst mezi lety 1960 a 1970, Kostarika čelila masivní urbanizaci až o 15 let
později.146
144 Graf vytvořeny na základě dat: UN, 2007b 145 WB, 2007c: 40-41, 43 146 UN, 2008a; UN, 2008b
50
0
10
20
30
40
50
60
70
1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Roky
Urb
aniz
ace
(%)
Kostarika
Nikaragua
Graf 8: Urbanizace147
6.3.2. Migrace
Imigrace do Kostariky je v posledních letech zásadním faktorem růstu populace,
ale také faktorem, který se velmi složitě měří. Kostarika čelila největšímu náporu
imigrantů mezi lety 1995 a 2000, kdy jich do země přišlo 110 000. Z oficiálně
dostupných dat se počet legálně žijících imigrantů v Kostarice pohybuje okolo 300 000.
Nejvíce jich má původ ve Střední Americe (85 %) a to především v Nikaragui (76
%).148
Nikaragua76%
ostatní státy Střední Ameriky
9%
Karibská oblast2%
Jižní Amerika5%
Severní Amerika5%Evropa
3%
Graf 9: Struktura imigrant ů v Kostarice149
147 Graf vytvořen na základě dat: UN, 2008a; UN, 2008b 148 INEC Costa Rica, 2004 149 Graf vytvořen na základě dat: INEC Costa Rica, 2004
51
Hlavními ukazateli vedoucí migranty do Kostariky jsou: relativní vyspělost
země, dodržování lidských práv a demokracie, vysoká kvalita života. Naopak mezi
důvody vyhánějící obyvatele Nikaraguy ze své vlasti patří přírodní katastrofy
(zemětřesení v roce 1972, hurikán Mitch v roce 1998), politické konflikty (rok 1984 a
50 000 migrantů), ekonomická nestabilita (1993-1998 hlavní důvod pro emigraci).150
Kromě Kostariky míří obyvatelé Nikaraguy také do Spojených států amerických,
největšímu náporu migrantů z Nikaraguy čelily USA v rozmezí let 1990-1999, kdy
80 000 imigrantů obdrželo trvalé povolení k pobytu. Posledních několik let počet
emigrantů z Nikaraguy do USA klesá, v roce 2006 emigrovaly 4 000 lidí. V roce 2006
žilo přibližně 200 000 lidí z Nikaraguy legálně v USA.151
Ani Kostarice se nevyhýbá úbytek obyvatel z důvodu emigrace. Nejvíce
obyvatel původem z Kostariky žije v USA - přibližně 90 000. Největšímu odlivu
obyvatel čelila země mezi roky 1980-1989, kdy do USA emigrovalo 25 000 obyvatel.151
6.3.3. AIDS
Nenápadným problémem, který ale pomalu narůstá, je počet lidí nakažených
virem HIV/AIDS. Pro Kostariku a rok 2005 bylo odhadováno, že počet nakažených lidí
se pohybuje mezi 3 500 a 24 000 nemocných. Kostarická vláda považuje HIV/AIDS za
velkou hrozbu a každoročně vydá 6,5 milionů USD za boj proti nemoci, 80 %
nemocných má přístup k antiretrovirálním lékům.152
Odhady pro Nikaraguu ukazují, že počet lidí nakažených HIV se nachází mezi
3 900 a 18 000. I vláda Nikaraguy se snaží bojovat proti nemoci, ročně utratí 3,3
milionů USD, léčeno je však pouze 16 % nakažených. Prognózy do budoucna se
obávají prudkého nárůstu mladých lidí nakažených HIV/AIDS.153
150 IOM, 2006a 151 U.S. Department of Homeland Security, 2007: 8, 10 152 UNAIDS, 2006a 153 UNAIDS, 2006b
52
6.3.4. Gender
Pohlédne-li se na HDI odděleně pro muže a ženy, zobrazí se index rovnosti
pohlaví (GDI). Hodnota GDI pro Kostariku je rovna 0,842. GDI Nikaraguy má hodnotu
0,696. Největší problémy vykazují státy v příjmové oblasti, muž v Kostarice má
přibližně dvakrát vyšší příjmy než žena, v Nikaragui muž pobírá třikrát vyšší plat než
žena.154
Gender Empowerment Measure se zabývá nerovnými příležitostmi mezi
pohlavími. Hodnota tohoto indikátoru u Kostariky činí 0,68 a Kostarika se řádí na 24.
místo na světě. Data u Nikaraguy nejsou k dispozici.155
Nezaměstnanost se v Kostarice v roce 2005 pohybovala okolo 6,6 %. Mezi
ženami však panovala až 10% nezaměstnanost. Nejhorší byla situace ve venkovských
oblastech, kde muži neměli problém sehnat zaměstnání, ale ženy čelily třikrát vyšší
nezaměstnanosti. Situace na venkově se v posledních letech zlepšuje a ženy jsou
nezaměstnané pouze dvakrát více než muži.156
V roce 2005 dosáhla nezaměstnanost v Nikaragui 6,9 %. Ženy trápila stejná míra
nezaměstnanosti jako muže, ve městech dokonce ženy dokázaly najít zaměstnání
snadněji než muži.157
Oblastí, ve které ženy hledají zaměstnání, je i politická sféra. Zapojení žen do
politického života pozvolně stoupá od získání volebního práva, které ženy získaly
v Kostarice roku 1949 a v Nikaragui o šest let později. 158 Pohled do kostarického
parlamentu po posledních volbách konaných v roce 2006 ukázal, že 38,6 %
parlamentních křesel zaujímají v Kostarice ženy. Ten samý rok se volilo i v Nikaragui a
ženy zde obsadily 18,5 % parlamentních křesel.159
Za jeden z důvodů dvojnásobného obsazení parlamentních křesel kostarickými
ženami oproti ženám v Nikaragui lze považovat zavedení kvót, které od roku 1997
nařizují kostarickým politickým stranám, aby minimálně 40 % míst na kandidátních
listinách bylo rezervováno pro ženy. V roce 1994 kvóty ještě nebyly a podíl žen
v parlamentu byl 15,8 %, což je přibližně srovnatelné číslo s dnešním zastoupením žen
v parlamentu Nikaraguy.160
154 UNDP, 2007a: 326, 328 155 UNDP, 2007a: 330 156 INEC Costa Rica, 2007b: 3, 4 157 INIDE, 2006: 135 158 Inter-Parliamentary Union, 1996-2008a 159 Inter-Parliamentary Union, 1996-2008b 160 International IDEA, 2002: 148-149
53
6.3.5. Vzdělání
Důležitost vzdělávání si uvědomují obě země. Samotný vzdělávací systém mají
odlišný. Kostarické děti začínají chodit do školy v 6 letech, děti v Nikaragui až o rok
později. Rozdílná je i délka povinné školní docházky – ta v Kostarice trvá 10 let,
v Nikaragui pouze 6 let.161
Tabulka ukazuje procento dětí z odpovídající věkové skupiny, které navštěvuje
školu.
Tabulka 6: Vzdělání (rok 2006)162
Nikaragua Kostarika
Základní školy 90 % 99 %
Střední školy 43 % 70 %
Základní školu dokončí v Nikaragui 73 % dětí, které začaly studovat.163
V Kostarice úspěšně zvládne základní školu 89 % dětí, které byly na školu zapsány.164
Nikaragua v roce 2003 vydala na vzdělání 3,1 % GDP, v roce 2001 gramotnost u
lidí starších 15 let v Nikaragui dosáhla 77 %, míra gramotnosti je stejná u mužů i u žen.
Sleduje-li se pouze věková skupina 15 až 24 let, tak se gramotnost zvýší na 86 %, více
gramotných mladistvých lze nalézt mezi ženami.163
Kostarická vláda v roce 2006 vynaložila 4,7 % GDP na oblast vzdělání. V roce
2000 gramotnost u lidí nad 15 let byla rovna 95 %, skupina mladých lidí ve věku 15 až
24 let dosahovala 98% gramotnosti. Gramotnost je rozložena rovnoměrně mezi
pohlaví.164
6.3.6. Dětská práce
Obě země mají vysoký podíl dětí do 15 let (Kostarika 30 %, Nikaragua 40 %
populace). Problematika dětské práce v rozvojových zemích je velmi aktuální téma.
Kostarika a Nikaragua se shodují po stránce sektorového rozložení dětské práce.
Nejvíce dětí (ve věku 5–14 let) pracuje v zemědělském sektoru (60 %, převaha chlapců),
161 UNESCO Institute for Statistics, 2007a 162Tabulka vytvořena na základě dat: UNESCO Institute for Statistics, 2007b; Ministerio de Educación de Costa Rica, 2007 163 UNESCO Institute for Statistics, 2007b 164 UNESCO Institute for Statistics, 2007c
54
druhé místo obsadil sektor služeb, ve kterém lze najít 30 % pracujících dětí – převážně
dívek. Nejméně dětí se zabývá prací v průmyslovém odvětví.165
Rozsáhlejší je problém dětské práce v Nikaragui – pracuje zde 10 % dětí neboli
100 000 chlapců a 40 000 dívek ve věku 5 až 14 let. Téměř polovina z nich pouze
pracuje a nenavštěvuje školu, výraznější je podíl těchto dětí na venkově. Velkou roli zda
dítě pouze pracuje, hraje příjem rodiny. V rodinách, které spadají do nejchudších 20 %
obyvatel, se pouze práci věnuje 8 % dětí. Průměrně za týden odpracuje každé dítě bez
ohledu na věk 25 až 35 hodin, chlapci stráví v práci více času než dívky.166
V Kostarice pracuje 6 % dětí ve věku 5–14 let, což v absolutních číslech
představuje 37 000 chlapců a 13 000 dívek. Pouze 1 % pracujících dětí nenavštěvuje
školu, jsou to pětkrát častěji děti z venkovských oblastí. Za týden stráví dítě do 12 let
v práci přibližně 5 až 10 hodin, starší dítě pak okolo 20 hodin. Pracovní činnosti
vykonávané dívkami bývají časově náročnější.167
6.4. Environmentální komparace
6.4.1. Přírodní bohatství
Charakter krajiny ovlivňuje mnoho faktorů, jedním z nejvýraznějších je
zalesnění. Kostarika a Nikaragua mají vysoký podíl lesů na svém území. Lesy zabírají
v Kostarice 47 % rozlohy státu, v Nikaragui 40 %. V roce 1990 byla rozloha zalesnění
v obou státech 50%. V průběhu 90. let došlo v Nikaragui k rozsáhlému odlesnění, které
pokračuje pomalým tempem i dnes. Téměř veškeré vytěžené dřevo je použito jako
palivo. Ohroženy jsou i původní lesy – v Kostarice původní lesy tvoří dnes pouze 7 %
všech lesů.168
Zalesnění v Kostarice zůstává od roku 1990 přibližně stejné, jedním z důvodů je
velmi dobře propracovaná ochrana přírody – 25 % státního území je chráněno. Stát
rozvíjí velmi úspěšně ekoturismus, prostřednictvím kterého získává prostředky na
zlepšení ochrany přírodního bohatství.169 Národní systém ochrany přírody Nikaraguy
zahrnuje 18 % rozlohy státu. Častým problémem chráněných území jsou spory mezi
165 IPEC, 2008a; IPEC, 2008b 166 IPEC, 2008a 167 IPEC, 2008b 168 FAO, 2006: 182, 200, 228, 284 169 FAO, 2003a
55
ochránci přírody a lidmi, kteří zde žijí. Jedním z řešení těchto sporů je zapojení místních
lidí do ochrany přírody.170
6.4.2. Energetika, skleníkové plyny
Spotřeba energie v posledních letech rapidně stoupá. V roce 2004 spotřeboval
každý obyvatel Nikaraguy 525 kilowatthodin energie, každý Kostaričan 1 876
kilowatthodin. Z fosilních paliv využívají státy především ropu – pokrývá 51 %
energetické spotřeby Kostariky a 41 % energetické spotřeby Nikaraguy. Hlavním
obnovitelným zdrojem energie jsou v Kostarice vodní elektrárny, ještě před 15 lety to
byla biomasa, která je dlouhodobě hlavním energetickým zdrojem Nikaraguy.171
Produkce skleníkových plynů stoupá v obou zemích v závislosti na rozvoji
průmyslu a dopravy. Nárůst produkce oxidu uhličitého oproti roku 1990 představuje u
Kostariky 119 %, u Nikaraguy 51 %. V roce 2004 vyprodukovala Kostarika 6,4 milionů
tun oxidu uhličitého, na jednoho obyvatele Kostariky tak připadá 1,5 tun oxidu
uhličitého za rok. Nikaragua vyprodukovala 4 miliony tun oxidu uhličitého, jeden
člověk je zodpovědný za 0,74 tun ročně.172 Množství nejdůležitějších skleníkových
plynů přepočtených na jednu osobu ukazuje graf. Obě země podepsaly a následně i
ratifikovaly Kjótský protokol.173
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
Tun
na
osob
u
oxid uhli čitý methan oxid dusný
Kostarika
Nikaragua
Graf 10: Produkce skleníkových plynů174 Poznámka: hodnoty pro oxid uhličitý se vztahují k roku 2004, pro ostatní emise Kostariky pro rok 1996, pro Nikaraguu 1994. Jednotkou je 1 tuna oxidu uhličitého a k ní odpovídající ekvivalent ostatních emisí.
170 FAO, 2003b 171 UNDP, 2007a: 302, 304, 306, 308 172 UN, 2007c 173 UNDP, 2007a: 314, 316 174 Graf vytvořen na základě dat: UN, 2007c; UN, 2007d
56
6.5. Plnění rozvojových cíl ů tisíciletí
Plnění rozvojových cílů tisíciletí se stalo univerzálním měřítkem rozvoje.
Následující tabulka ukazuje plnění těchto cílů u sledovaných států.
Tabulka 7: Plnění vybraných indikátorů MDGs, rok 2005175 Cíl KOSTARIKA NIKARAGUA 1. Odstranit extrémní chudobu a hlad + ? Procento populace žijící za méně než 1 USD 3 45 Procento podvyživených dětí mladších pěti let 5 10 Procento populace žijící pod národní hranicí chudoby
22 48
2. Dosáhnout základního vzdělání pro všechny
+ + +
Procento dětí zapsaných do základních škol 88 94 Procento dětí, které nastoupily do 1. třídy a dosáhly 5. třídy
84 51
3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti
+ + + +
Podíl dívek ku chlapcům v základních školách 1 1 Gramotnost mladistvých (15-24 let, %) 98 86 Zastoupení žen v parlamentu (%) 35 21 4. Snížit dětskou úmrtnost + + + Úmrtnost dětí do pěti let věku (na 1 000 živě narozených)
12 37
Děti ve věku jednoho roku očkované proti spalničkám (%)
89 96
5. Zlepšit zdraví matek + + ? Mateřská úmrtnost (na 100 000 porodů) 43 230 6. Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
+ + ?
Lidé nakažení HIV ve věku 15-49 let (%) 0,3 0,2 Počet lidí nakažených tuberkulózou na 100 000 lidí
17 74
7. Zajistit udržitelný stav životního prostředí + + ? Zalesnění (%) 47 43 Emise oxidu uhličitého na osobu (metrické tuny)
1,506 0,743
Přístup k nezávadné pitné vodě (% populace) 97 79 8. Budovat světové partnerství pro rozvoj ? ? Počet uživatelů internetu na 100 lidí 28 3 Procento mladých nezaměstnaných (15-24 let) 15 13
Vysvětlivky: + + + = cíle bylo dosaženo; + + = téměř dosaženo cíle; + = možnost dosažení cíle, pokud budou provedeny určité změny; ? = nedostatečná data
175 Tabulka vytvořena na základě dat: UNDP, 2007b; UNDP, 2007c; UNDP, 2007d; UNDP, 2007e
57
7. Možné příčiny dnešního stavu
7.1. Nezávislost
V době získání úplné nezávislosti (rok 1838) měla Kostarika přibližně 80 000
obyvatel176, převažovalo obyvatelstvo evropského původu a téměř chyběli indiáni, kteří
by mohli být využíváni jako zdroj levné pracovní síly. Tyto faktory ovlivnily vznik
rovnostářského systému rodinných farem. Rovné postavení všech obyvatel Kostariky
přispělo k rychlému rozvoji státu.177
V roce 1838 měla Nikaragua přibližně 220 000 obyvatel, struktura obyvatelstva
byla různorodější – přes 50 % obyvatel státu tvořili indiáni, malé procento pak
obyvatelé evropského původu.176 Nikaragua se po získání nezávislosti potýkala
s politickými represemi a ekonomickou marginalizací většiny obyvatel na úkor elity.
Regionální zbohatlíci vytlačili z úrodné půdy malé farmáře, zisky následně plynuly
pouze úzké skupině lidí.177
7.2. Mezinárodní obchod
Zapojení států do mezinárodního obchodu probíhalo úplně odlišným způsobem.
Kostarika se zapojila do mezinárodního obchodu velmi brzy po zisku své nezávislosti a
příjmy z obchodu přispěly k rozvoji celé země. Nikaragua nejprve řešila politické
krize.178 I po zapojení využívala Nikaragua přístup na mezinárodní trh pouze částečně –
bojovala se zpronevěrou, nedostatečným managementem a neproduktivními investicemi.
Zisky z obchodu nesloužily k rozvoji celé země, ale k obohacení elity.179
Zapojení do mezinárodního obchodu bude ukázáno na příkladu dvou tradičních
komodit vyvážených ze Střední Ameriky – kávy a banánů.
Již ve 30. letech 19. století se Kostarika snažila zapojit do mezinárodního
obchodu se zemědělskými komoditami. Úspěchů dosáhla po zisku úplné samostatnosti,
kdy její zapojení do mezinárodního obchodu bylo upevněno vývozem kávy do Evropy.
Ve 40. letech 19. století vzniká v Centrálním údolí první velká kávová plantáž ve
Střední Americe. Kostarika vydělala na brzké specializaci na pěstování kávy již
176 Spočítáno na základě dat z: Hall, Brignoli, 2003: 77, 92 177 Kirby, 2003: 26 178 Hall, Brignoli, 2003: 190-193 179 Bulmer-Thomas, 2003: 28
58
v polovině 19. století. Vláda exportní zisky z velmi kvalitní kostarické kávy investovala
do dalšího rozvoje země.180
Nikaragua byla naopak poslední středoamerickou republikou, která se zapojila
do mezinárodního obchodu. Chronická politická nestabilita způsobila, že vývoz kávy
začal až na konci 80. let 19. století. Plantáže v centrální vysočině Nikaraguy se velmi
rychle rozrůstaly, na počátku 20. století byla káva hlavní exportní komoditou
Nikaraguy.180
Tabulka 8: Export, přibližně rok 1850181
Vývoz v USD Počet obyvatel
Vývoz na hlavu v USD
Kostarika 1 150 000 101 000 11,4 Nikaragua 1 010 000 274 000 3,7
Kávové plantáže byly radikálně změněny v 50. letech 20. století, kdy vysoká
cena kávy na mezinárodním trhu poskytla farmářům peníze na modernizaci plantáží.
Malé plantáže se rozšířily a dovezeny byly nové odrůdy kávovníku. Vysoké ceny kávy
lákaly mnoho farmářů, kávové plantáže byly budovány na nových místech na úkor
lesů.180
Zatímco kávové plantáže vyžadují pěstování v oblastech s vyšší nadmořskou
výškou, banány potřebují nížinné oblasti. První banánové plantáže ve Střední Americe
vznikaly pod vedením nadnárodních společností v 80. letech 19. století v Kostarice.
Karibské pobřeží bylo svědkem budování první velké banánové plantáže firmy United
Fruit Company. Kostarika se stala prvním vývozcem banánů ze Střední Ameriky, export
vrcholil před 1. světovou válkou. Nikaragua začala budovat banánové plantáže až o
několik let později, banány vyvážela přibližně od roku 1905, avšak nikdy nebyly hlavní
vývozní komoditou.182
180 Hall, Brignoli, 2003: 190-193 181 Tabulka vytvořena na základě dat: Bulmer-Thomas, 2003: 37 182 Hall, Brignoli, 2003: 204-207
59
Tabulka 9: Export, rok 1913183
Kostarika Nikaragua
Hlavní exportní komodita banány káva
Podíl na exportu 51 % 65 %
Druhá hlavní exportní komodita káva drahé kovy
Podíl na exportu 35 % 14 %
Podíl 2 hlavních exportních
komodit na exportu 86 % 79 %
Hlavní trhy (% celkového
vývozu)
USA (50 %)
Velké Británie (41 %)
Německo (5 %)
USA (35 %)
Německo (25 %)
Francie (23 %)
Ve 20. letech 20. století došlo k nucenému přesunu banánových plantáží z nížin
u Karibského moře, důvodem byla choroba napadající banánovníky. Než nadnárodní
společnosti přesunuly plantáže na panenskou půdu pacifického pobřeží, vývoz
kostarických banánů na světový trh se snížil na polovinu. Naštěstí pro Kostariku příjmy
z kávy byly vysoké a kompenzovaly snížené zisky z exportu banánů.184 Kostarika si
uvědomila, že závislost pouze na několika málo komoditách představuje vysokou
zranitelnost.
Důležité nebylo pouze rané zapojení do mezinárodního obchodu, ale i následná
včasná diverzifikace exportu. V Kostarice dochází v 50. letech 20. století k celkové
diverzifikaci ekonomiky, objevují se první snahy rozšířit množství exportních komodit.
Silná závislost na exportu zemědělských komodit přetrvala do začátku 90. let.185
Nikaragua neměla prostředky na rozšíření své exportní základny. I dnes přetrvává silná
závislost na exportu primárních komodit, která představuje pro Nikaraguu určité
ohrožení.186
183 Tabulka vytvořena na základě dat: Bulmer-Thomas, 2003: 58, 74 184 Bulmer-Thomas, 2003: 169 185 Blouet, Blouet, 2006: 290-291 186 Hall, Brignoli, 2003: 252-253
60
7.3. Stabilita
Politická stabilita je velmi důležitým faktorem rozvoje, snižuje riziko pro
zahraniční i domácí investory. Občanské války, války mezi státy a vojenské převraty
narušují rozvoj země. Začarovaným kruhem jsou pak občanské války v chudých zemích,
kde chudoba zvyšuje riziko konfliktu, konflikt brání rozvoji a opět zvyšuje chudobu.187
Z historie je patrné, že vývoj Kostariky a Nikaraguy po získání nezávislosti byl
zcela odlišný. Kostarika se kromě dvou malých krizí stala plně demokratickou zemí,
dokonce přistoupila k nevídanému kroku a zrušila armádu. Prostředky, které Kostarika
ušetřila na vojenských výdajích, investovala velmi efektivně do vzdělání, zdravotnictví
a ekonomické infrastruktury. Politická stabilita zaručila Kostarice ekonomický růst a
velmi rychlý rozvoj.188
Nikaragua se podobně jako další středoamerické země potýkala s řadou
občanských válek a konfliktů. Nestabilita odrazuje investory a brání rozvoji země. Je
prokázáno, že občanská válka snižuje GDP per capita až o 1/3 oproti předválečnému
stavu. Velké ztráty představují i úmrtí civilistů a útěk civilistů z válkou postižené země.
V době nestabilní politické situace se vynakládají vysoké prostředky na vojenství,
logicky pak tyto prostředky musí chybět v ostatních oblastech. Nerozvíjení
nevojenských oblastí života brzdí rozvoj.189
Politická nestabilita Nikaraguy se odrážela výrazným způsobem na ekonomické
stabilitě. Za vlády FSLN narostl dluh Nikaraguy ze 2 miliard na 10,7 miliard USD. 190 I
po demokratických volbách země nepřitahovala investory, mnozí investoři se obávali
znovuvypuknutí konfliktu.191
7.4. Přírodní rizika
Oba státy leží v oblasti s vysokým výskytem přírodních rizik. Shodně jsou
ohroženy vulkanickou činností a zemětřesením. V Nikaragui je 40 % obyvatel
vystaveno vysokému riziku zemětřesení, v Kostarice je to 35 % obyvatel.192 Nikaragua
187 Pekrins, Radelet, Lindauer, 2006: 77-78 188 Hall, Brignoli, 2003: 232-233 189 Collier, [et al.], 2003: 13-18 190 BCN, 2001 191 Blouet, Blouet, 2006: 286 192 UNDP, 2004: 34-35
61
se nachází na obvyklých trasách hurikánů, Kostariku vzhledem k jižnější poloze
zasahují hurikány pouze okrajově.193
Nejničivnějšími hurikánem posledních let byl hurikán Mitch na konci října 1998,
Mitch byl označen jako jeden z pěti nejsilnějších hurikánů pustošících Karibskou oblast
ve 20. století. Způsobil rozsáhlé povodně a četné sesuvy půdy. Přímo zasáhl do životů
20 % obyvatel Nikaraguy, zabil 4 000 lidí a způsobil škody v hodnotě 1 miliardy USD,
což představovalo 45 % GDP země. Nejcitelnější bylo zničení infrastruktury a škody v
zemědelské oblasti. 194
Hurikán uvrhl Nikaraguu o několit let zpět. Země byla nucena vynaložit vysoké
prostředky na akutní potřeby občanů, v této době se vytratil koncept dlouhodobého
rozvoje. Hurikán Mitch zničil úspěchy Nikaraguy při přechodu na tržní ekonomiku,
kterou stát budoval od počátku 90. let.195
Další ničivý hurikán zasáhl zemi na přelomu srpna a září 2007. Hurikán Felix
dosáhl podobně jako Mitch 5. stupně Saffir-Simpsonovy stupnice, největší silou působil
na severovýchodu země, kde úplně zdevastoval Costa de Mosquitos.196
193 Hall, Brignoli, 2003: 18-19, 24-25 194 INETER, 1999 195 World Bank Group, 2007f 196 National Hurricane Centrum, 2007
62
8. Perspektivy budoucího vývoje
8.1. Problematika migrace
Kostarika v minulosti byla a v současnosti je častým cílem migrantů z méně
vyspělých států Střední Ameriky. Vzrůstající počet imigrantů z Nikaraguy znepokojuje
kostarickou vládu. Na straně jedné představují imigranti důležitý zdroj pracovní síly,
protože často vykonávají málo placenou práci v neformálním sektoru, na straně druhé
zatěžují sociální systém země. Je odhadováno, že v Kostarice žije až 500 000 lidí
původem z Nikaraguy. Velkým problémem je zdravotní stav imigrantů.197
Nikaraguu naopak trápí emigrace občanů do zahraničí (především do Kostariky
a USA). Lidé odchází s vidinou lepšího života, ztrácí však rodinné vazby. Nejčastěji
zemi opouštějí obyvatelé v produktivním věku, vesnice a města pak zůstávají bez
produktivní pracovní síly a lokální rozvoj je utlumen.198
Rozšířena je také sezónní migrace za prací. V době sklizně jsou každoročním
cílem sezónních dělníků plantáže v Kostarice a Hondurasu. Počet sezónních dělníků je
odhadován na 100 000.199
8.2. Cestovní ruch
Na území Kostariky a Nikaraguy se nachází velké množství přírodního bohatství.
Kostarika dokázala své přírodní krásy nabídnout turistům a zároveň je účinně ochránit,
stala se vzorem pro další země, které rozvíjí ekoturismus. Ekoturismus spojuje ochranu
životního prostředí, zachování místní komunity a udržitelný cestovní ruch. Hlavními
principy ekoturismu jsou: minimalizace dopadu turismu na oblast, tvorba
environmentálního a kulturního povědomí a respektu, získávání pozitivních zkušeností
pro obě strany, zajištění finančních výhod a empowerment pro místní obyvatele.200
Kostarika klade velký důraz na zachování biodiverzity, která je jednou
z nejrozmanitějších na světě. Ačkoliv rozloha Kostariky je 2,5krát menší než rozloha
Nikaraguy, na kostarickém území žije výrazně více živočišných a především rostlinných
druhů.201
197 IOM, 2006a 198 IOM, 2006b 199 UNDP, 2002: 33-34 200 International Ecotourism society, 2004 201 EarthTrends, 2003a: 1, 2, EarthTrends, 2003b: 1, 2
63
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
14 000
Poč
et d
ruhů
Vyšší rostliny
Kostarika
Nikaragua
Graf 11: Rostlinná biodiverzita202
Příjmy z ekoturismu tvoří významnou část příjmů z turismu. V roce 2005 tvořily
příjmy plynoucí z cestovního ruchu 8 % GDP Kostariky. Počet turistů každoročně
stoupá, v roce 2005 navštívilo Kostariku 1,7 milionů turistů. 203 I Nikaragua má
turisticky zajímavé cíle. Vzorem pro budování turismu by mohla být právě sousední
Kostarika a ekoturismus. V roce 2005 navštívilo Nikaraguu 710 tisíc turistů, cestovní
ruch vytvořil 4 % GDP Nikaraguy.204
Kostarika se stala velmi oblíbenou destinací Američanů, kteří tvoří asi polovinu
všech turistů. Američané nakupují pozemky a nemovitosti, dělají si z Kostariky druhý
domov či místo k odpočinku v penzi. Kostarické zákony dávají cizincům stejné
vlastnické právo jako mají Kostaričané. V posledních letech čelí země obrovskému
přílivu Američanů, kteří skupují lukrativní pozemky a staví honosné vily. Američany do
Kostariky láká nedotčená příroda, nízké ceny pozemků a nemovitostí, velký investiční
potenciál oblasti, relativní blízkost a stabilita země. Negativním rysem je, že se
z některých částí země pomalu stávají americké kolonie. 205
Další negativní stránkou cestovního ruchu jsou turisté přijíždějící do země za
sexuální turistikou, důsledkem této turistiky je nárůst počtu žen a dětí poskytující jim
své služby. Charakteristickým rysem tohoto povolání je i vysoké riziko nákazy
HIV/AIDS.206
202 Graf vytvořen na základě dat: EarthTrends, 2003a: 1, EarthTrends, 2003b: 1 203 Instituto Costarricense de Turismo, 2006: 9, 47 204 Instituto Nicaragüense de Turismo, 2006: 13, 17 205 Costa Rica Information Center, 1999 206 WHO, 2005
64
8.3. Rizika a p říležitosti rozvoje
Kostariku trápí problémy s nerovnoměrnou distribucí příjmů. Giniho index roste
pomalu již několik let. V roce 1997 byl Giniho index roven 45,9 %, v roce 2003 to bylo
již 49,8 %. Deset procent nejchudších obyvatel dosáhlo v roce 1997 na 1,7 % příjmů,
v roce 2003 to bylo pouze 1 % příjmů. Naopak nejbohatších 10 % Kostaričanů si oproti
roku 1997 (34,6 % příjmů) polepšilo a dosáhlo na 37,4 % příjmů.207
Problémem Kostariky je pokračující zadlužování země. Zahraniční dluh roste
velmi rychle. V roce 2006 byl celkový zahraniční dluh necelých 7 miliard USD,
v prosinci roku 2007 to již bylo o 1 miliardu USD více.208 Pokud kostarická vláda
nepodnikne kroky vedoucí ke snižování zadlužení země, mohlo by to mít pro zemi
vážné následky.
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
2004 2005 2006 2007 2008
Roky
Hod
nota
dlu
hu v
mili
ardá
ch U
SD
Kostarika
Graf 12: Zadlužování Kostariky209
Jedním z klíčových bodů rozvoje je lidský kapitál. A právě vzdělání je největší
investicí do lidského kapitálu. Vláda Nikaraguy v posledních letech vydává na sektor
vzdělání okolo 15 % vládních výdajů. První úspěchy jsou již znatelné, zatímco v roce
1991 nenavštěvovalo základní školy 30 % dětí, které by věkem patřily do tohoto stupně
vzdělání, v roce 2006 to bylo pouze 10 % dětí. Přesto i nadále zůstává ve společnosti
mnoho negramotných (23 % populace). Pozitivní jevem je rychle se snižující procento
negramotných mezi mladými lidmi.210
207 WB, 2007a; WB, 2002: 236-237 208 BCCR, 2004 209 Graf vytvořen na základě dat: BCCR, 2004 210 UNESCO Institute for Statistics, 2007b
65
Dalším problémem Nikaraguy je vysoké procento obyvatel žijících pod národní
hranicí chudoby. Lidí žijících v chudobě neustále přibývá, chudobu se nedaří redukovat.
Nikaragua chtěla do roku 2010 snížit procento lidí žijících v extrémní chudobě na 11,5
%. Tento národní cíl nebude pravděpodobně splněn. K dosažení cíle by bylo zapotřebí
zvýšit sociální výdaje státu a zefektivnit jejich využívání.211
Tabulka 10: Chudoba v Nikaragui212
1993 1998 2001 2005
Procento populace žijící v chudobě 50 % 48 % 46 % 48 %
Procento populace žijící v extrémní chudobě 19 % 17 % 15 % 17 %
Poznámka: jedná se o národní hranici chudoby a národní hranici extrémní chudoby.
Vážným problémem je velmi pomalá redukce chudoby ve venkovských
oblastech, dva ze tří lidí žijících na venkově jsou chudí. Nejhůře postiženy chudobou
jsou centrální části země a autonomní regiony na východě země, v těchto oblastech žilo
v roce 2005 v chudobě 77 % obyvatel, z toho v extrémní chudobě 35 %. Lidé žijící
v této části země mají velmi omezené příležitosti, které by jim umožnily uniknout
z chudoby.213
V rámci každé rozvojové země existují velké regionální rozdíly. V případě
Nikaraguy jsou tyto rozdíly obrovské. Nejméně vyspělou částí země jsou autonomní
oblasti na východním pobřeží země (Región Autónoma Atlántico Norte – Autonomní
region Severní Atlantik, Región Autónoma Atlántico Sur – Autonomní region Jižní
Atlantik, poloha viz příloha 3, obecné informace viz kapitola 5.2.). Autonomní oblasti
mají nízkou úroveň lidského rozvoje, jejich HDI se značně liší od HDI celé země.214
Tabulka 11: Srovnání HDI215
Oblast HDI (rok 2005)
Nikaragua 0,710
Autonomní region Severní Atlantik 0,466
Autonomní region Jižní Atlantik 0,454
211 IMF, 2005: 17-20 212 Tabulka vytvořena na základě dat: IMF, 2005: 17-20; INIDE, 2007a: 4, 7 213 INIDE, 2007a: 9-11 214 Tabulka vytvořena na základě dat: UNDP, 2005: 66-68 215 UNDP, 2005: 66-68
66
Důvodů proč nedochází v autonomních oblastech k rozvoji je mnoho. Sami
obyvatelé autonomních oblastí tvrdí, že je vláda nedostatečně podporuje. Jako další
důvod uvádějí malou efektivitu práce místních samospráv.216 Velkým problémem celé
oblasti se stala konzumace drog – především marihuany, která se pěstuje přímo
v regionu, a kokainu, který se dováží z Kolumbie.217
Střední Amerika je oblastí transportu kokainu z Jižní Ameriky (především
z Kolumbie) do Severní Ameriky. Každoročně narůstá množství zadržených drog –
v roce 1995 bylo v pevninské Střední Americe zadrženo 12 tun kokainu, o deset let
později to bylo 38 tun – z toho 7 tun v Kostarice a stejné množství v Nikaragui.218
V málo osídlených pobřežních oblastech Costa de Mosquitos na hranicích
s Hondurasem se obchod s kokainem rozvíjí nevídanou rychlostí, kokain ohrožuje
tradiční ráz této oblasti. V Nikaragui je dnes 1 % dospělých závislých na kokainu.
Problémem je i přímé zapojení mnoha obyvatel Nikaraguy do obchodu s drogami. I
v Kostarice v posledních letech stoupá počet lidí závislých na kokainu – dnes je 0,4 %
dospělých závislých.218
Velké riziko pro Nikaraguu představuje vysoká závislost na exportu
zemědělských komodit – káva Arabika i dnes tvoří 20 % vývozu Nikaraguy, v roce
2006 utržila země za export kávy 200 milionů USD. V posledních letech je pro trh
s kávou typické velké kolísání cen, cena kávy se od roku 2001 zdvojnásobila, avšak
riziko nestálé ceny zůstává.219 Káva je důležitou hnací silou rozvoje především
v severní a centrální oblasti země.220
Největším obchodním partnerem obou států jsou Spojené státy americké.
Kostarika exportuje 40 % exportu do USA.221 Nikaragua vyváží 30 % exportu do
USA.219 Závislost na USA prohloubila i dohoda o ekonomické integraci mezi
středoamerickými státy a USA (DR-CAFTA). Silná obchodní závislost na jednom státě
představuje určité riziko.
Na straně druhé DR-CAFTA by mohla pomoci středoamerickým zemím
konkurovat na americkém trhu levnému čínskému textilu. Čínské firmy dokáží textil
216 UNDP, 2005: 232 217 UNDP, 2005: 147 218 UNODC, 2007: 174-180 219 BCN, 2007a: 101-106 220 IMF, 2005: 37 221 PROCOMER, 2007b: 125
67
vyrobit za velmi malé prostředky, středoamerické firmy mají vyšší náklady a tím i vyšší
konečnou cenu výrobku. Náklady na dovoz výrobků ze Střední Ameriky se po otevření
trhu snížily. Díky geografické blízkosti USA mají středoamerické firmy obrovskou
výhodu, protože dokáží velmi rychle reagovat na sezónní módu a účinně tak bojovat
proti čínské konkurenci.222
222 Smith, Magnusson, 2005
68
9. Závěr
Na rozvoj se lze dívat mnoha pohledy, i proto je měření úrovně rozvoje velmi
složité. Pro postihnutí skutečného stavu rozvoje je nutné použít mnoho indikátorů ze
všech oblastí lidského života.
Kostarika je dnes nejvyspělejší zemí pevninské Střední Ameriky. Je to země
politicky velmi stabilní a demokratická. I ekonomické výsledky jsou na oblast Střední
Ameriky vysoce nadprůměrné. Kostarika se také pyšní vysokou úrovní lidského rozvoje,
pouze malá část obyvatel žije pod hranicí chudoby.
Stát se do dnešní podoby vyvinul díky velmi brzké specializaci na export
komodit, která přinesla blahobyt všem občanům státu. Zásadní úlohu sehrála i
dlouhodobá stabilita a pevná demokracie. Zrušením armády omezila Kostarika možnost
vojenských převratů a ušetřené prostředky investovala do vzdělávacího systému.
Ačkoliv země čelí mnoha přírodním rizikům, dokázala se s jejich působením vyrovnat.
Rozvoj Kostariky by mohl být brzděn nekontrolovanou imigrací z okolních zemí.
Počet imigrantů žijících v Kostarice neustále stoupá, a i když země potřebuje levnou
pracovní sílu, nelze počet imigrantů zvyšovat donekonečna. V posledních letech stoupá
nerovnoměrná distribuce příjmů, problémem je i pokračující zadlužování země.
Příležitostí pro další rozvoj státu je pokračování rozvoje ekoturismu.
Nikaragua patří mezi nejméně vyspělé země západní polokoule. Formálně je to
demokratický stát, v mnoha sférách veřejného života bují korupce. Ekonomický
potenciál země není plně využit. Nikaragua představuje zemi se středně vyvinutou
úrovní lidského rozvoje, HDI v posledních letech stoupá poměrně vysokou rychlostí,
přesto téměř polovina populace žije pod hranicí chudoby.
Dnešní podoba země je výsledkem velmi neklidné historie provázené četnými
konflikty a válkami, svoji roli sehrál i fakt, že vládnoucí režimy hájily především vlastní
zájmy, nikoliv zájmy národní. Nikaragua je také obětí působení přírodních živlů,
kterým bohužel nedokáže účinně čelit.
Problémem pro Nikaraguu je chudoba, kterou se daří jen stěží redukovat. Velmi
viditelné jsou rozdíly v rámci země – nejhůře jsou na tom venkovské oblasti. Velké
množství obyvatel Nikaraguy emigrovalo do zahraničí, což na jednu stranu způsobuje
potíže, avšak na straně druhé jsou remitence velmi důležitým impulsem pro lokální
rozvoj. Vzrůstajícím problémem je velmi pomalý rozvoj autonomních oblastí země, lidé
nemají mnoho příležitostí uniknout z chudoby, velký vliv zde mají drogy.
69
10. Shrnutí, klíčová slova
Cílem této práce je srovnat úroveň rozvoje mezi Kostarikou a Nikaraguou,
nastínit možné příčiny dnešního stavu a prezentovat budoucí rizika a příležitosti.
První část práce se zabývá rozvojem a jeho měřítky. Hlavní důraz je kladen na
index lidského rozvoje, opomenuty nejsou ani další důležitá měřítka rozvoje. Na
základě této teoretické kapitoly je provedena komparace – politické, ekonomické,
sociálně-demografické a environmentální oblasti. Komparace ukazuje úroveň rozvoje
Kostariky a Nikaraguy.
Další kapitola vysvětluje vybrané příčiny, které způsobily dnešní stav v zemích.
Závěrečná kapitola znázorňuje rizika ohrožující rozvoj zemí, a nevyužité příležitosti.
Klí čová slova: rozvoj, úroveň rozvoje, Kostarika, Nikaragua Summary
The objective of this thesis is to compare the level of development between
Costa Rica and Nicaragua, to outline possible causes of today´s situation and to show
the difficulties and opportunities that may arise in the future.
The first part of the thesis deals with the development itself and its criteria. The
main stress is put on the Human Development Index but other important criteria of the
development will not be omitted either. Using the information from the theoretical part
a comparison of the political, economic, social-demographic and environmental sector
is made. The comparison shows us the level of development in these countries.
The next chapter explains selected reasons that have caused today´s situation in
the countries. The final chapter discusses the risks for further development of the
countries as well as the unused opportunities.
Key words: development, level of development, Costa Rica, Nicaragua
70
11. Použité zdroje
B • Banco Central de Costa Rica (BCCR). Saldo de la deuda total con no residentes [online].
©2004, 21.2.2007 [cit. 2008-04-25]. URL: <http://indicadoreseconomicos.bccr.fi.cr/indicadoreseconomicos/Cuadros/frmVerCatCuadro.aspx?CodCuadro=14&Idioma=1&FecInicial=2002/12/31&FecFinal=2007/12/31&Filtro=0&Jump=0>.
• Banco Central de Costa Rica (BCCR). Deuda pública externa por acreedor y por deudor [online]. ©2005, květen 2005 [cit. 2008-02-28]. URL: <http://www.mideplan.go.cr/sides/economico/07-02.htm>.
• Banco Central de Nicaragua (BCN). Saldo de deuda externa pública por deudor y acreedor [online]. ©2001, 18.6.2001 [cit. 2008-02-28]. URL: < http://www.bcn.gob.ni/estadisticas/macroeconomia/VI-EXTERNO/6-18.pdf>.
• Banco Central de Nicaragua (BCN). Anuario de Estadísticas Económicas 2001-2006 [online]. ©2007a, březen 2007 [cit. 2008-02-21]. URL: <http://www.bcn.gob.ni/publicaciones/anuario/anuario2006.pdf>.
• Banco Central de Nicaragua (BCN). Nicaragua: principales indicadores macroeconómicos [online]. ©2007b, 2.2.2008 [cit. 2008-02-28]. URL: <http://www.bcn.gob.ni/estadisticas/indicadores/principales/NIC_1.htm>.
• Banco Centroamericano de Integración Económica (BCIE). Banco de Inversion y Desarrollo [online]. ©2007a, ? [cit. 2008-04-12]. URL: <http://www.bcie.org/spanish/banca-inversion-desarrollo/desarrollo-competitividad/desarrollo.php>.
• Banco Centroamericano de Integración Económica (BCIE). Países miembros [online]. ©2007b, ? [cit. 2008-04-12]. URL: <http://www.bcie.org/spanish/paises/index.php>.
• BARTON, Jonathan R. A political geography of Latin America. 1st ed. London: New York: Routledge, 1997. 243 s. ISBN 0-415-12189-2.
• BLOUET, Brian W. – BLOUET, Olwyn M. Latin America and the Caribbean: A systematic and regional survey. 5th ed. Hoboken, N.J.: J. Wiley & Sons, 2006. 533 s. ISBN 0-471-63095-0.
• BUDDE-ISER, Wilson. Spravedlivé oddlužení: informační příručka. Praha: Ekumenická akademie, 2003. 42 s. ISBN 80-239-2685-3.
• BULMER-THOMAS, Victor. The economic history of Latin America since independence. 2nd ed. New York: Cambridge University Press, 2003. 481 s. ISBN 0-5215-3274-4.
C • Central Intelligence Agency (CIA). Central America and the Caribbean [online]. ©1997,
20.12.2005 [cit. 2008-04-17]. URL: <http://www.lib.utexas.edu/maps/americas/america_caribbean_pol_97.pdf>.
• Central Intelligence Agency (CIA). Central America and the Caribbean [online]. ©2001, 11.11.2002 [cit. 2008-04-16]. URL: <http://www.lib.utexas.edu/maps/americas/centralamerica_print_ref01.pdf>.
71
• Central Intelligence Agency (CIA). The World Factbook: Costa Rica [online]. ©2008a, 15.4.2008 [cit. 2008-04-18]. URL: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cs.html>.
• Central Intelligence Agency (CIA). The World Factbook: Nicaragua [online]. ©2008b, 20.3.2008 [cit. 2008-04-14]. URL: < https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nu.html>.
• COLLIER, Paul - [et al.]. Breaking the conflict trap: civil war and development policy. 1st ed. Washington, DC: World Bank: Oxford University Press, 2003. 221 s. ISBN 0-821-35481-7.
• Costa Rica Information Center. Investment Information for Real Estate in Costa Rica [online]. ©1999, 7.1.2007 [cit. 2008-04-22]. URL: <http://www.costaricaweb.com/realest/realinvest.htm>.
E • EarthTrends. Biodiversity and Protected Areas - Costa Rica [online]. ©2003a, 12.1.2004 [cit.
2008-03-29]. URL: <http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/bio_cou_188.pdf>.
• EarthTrends. Biodiversity and Protected Areas - Nicaragua [online]. ©2003b, 12.1.2004 [cit. 2008-03-29]. URL: <http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/bio_cou_558.pdf>.
F • Food and Agriculture Organization (FAO). Costa Rica: Forests and the forestry sector [online].
©2003a, červenec 2001 [cit. 2008-03-27]. URL: <www.fao.org/forestry/site/23747/en/cri>.
• Food and Agriculture Organization (FAO). Nicaragua: Forests and the forestry sector [online]. ©2003b, květen 2004 [cit. 2008-03-28]. URL: <www.fao.org/forestry/site/23747/en/nic>.
• Food and Agriculture Organization (FAO). Costa Rica: Population [online]. ©2004a, 4.3.2004 [cit. 2008-04-11]. URL: <http://www.fao.org/countryprofiles/Maps/CRI/10/pt/index.html>.
• Food and Agriculture Organization (FAO). Nicaragua: Population [online]. ©2004b, 7.3.2004 [cit. 2008-04-11]. URL: <http://www.fao.org/countryprofiles/Maps/NIC/10/pt/index.html>.
• Food and Agriculture Organization (FAO). Nicaragua: Administration [online]. ©2004c, 7.3.2004 [cit. 2008-04-20]. URL: <http://www.fao.org/countryprofiles/Maps/NIC/16/ad/index.html >.
• Food and Agriculture Organization (FAO). Global Forest Resources Assessment 2005: Progress towards sustainable forest management. Rome: FAO, 2006. 320 s. ISBN 92-5-105481-9.
• Fondo Multilateral de Inversiones del Banco Interamericano de Desarrollo (FOMIN/BID). Bancarización de las Remesas de Inmigrantes Nicaragüenses en Costa Rica ¿Es posible su uso como medio para impulsar el desarrollo económico y social? [online]. ©2006, říjen 2006 [cit. 2008-02-21]. URL: <http://idbdocs.iadb.org/wsdocs/getdocument.aspx?docnum=892324>.
G • GWYNNE, Robert N. - KAY, Cristóbal eds. Latin America transformed : globalization and
modernity. 2nd ed. London: Edward Arnold, 2004. 316 s. ISBN 0-3408-0930-2.
72
H • HALL, Carolyn – BRIGNOLI, Héctor Peréz. Historical Atlas of Central America. China:
University of Oklahoma Press, 2003. 322 s. ISBN 0-8061-3038-5.
I • Instituto Costarricense de Turismo. Costa Rica: Tourism Statistical Yearly Report 2005
[online]. ©2006, 2.12.2006 [cit. 2008-04-17]. URL: <http://www.visitcostarica.com/ict/paginas/statistics/Yearly_2005.pdf>.
• Instituto Nacional de Estadística y Censos (INEC) Costa Rica. Estimaciones y Proyecciones de Poblacion 1970-2050 [online]. ©2002, 21.11.2002 [cit. 2008-03-08]. URL: <http://www.inec.go.cr/06Publicaciones%5C06PublicacionesEspeciales/01%20Estimaciones%20y%20Proyecciones%20de%20Poblaci%F3n/EstimacionesyProyecciones.pdf>.
• Instituto Nacional de Estadística y Censos (INEC) Costa Rica. C07. Población total nacida en el extranjero por zona y sexo, según país de nacimiento y año de llegada al país [online]. ©2004, ? [cit. 2008-03-06]. URL: <http://www.inec.go.cr/05Censos/01CensoDePoblacion/cuadrosDelCenso/02Migratorias/recorrerEstructura.asp?tipo=1>.
• Instituto Nacional de Estadística y Censos (INEC) Costa Rica. Encuesta de Hogares de Propósitos Múltiples: Cifras Básicas sobre pobreza e Ingresos [online]. ©2005, červenec 2005 [cit. 2008-02-19]. URL:<http://www.inec.go.cr/ZONA_EHPM/principales_resultados/publicaciones/boletines_pobreza/boletines_pobreza.htm>.
• Instituto Nacional de Estadística y Censos (INEC) Costa Rica. Generalidades [online]. ©2006a, 7.2.2006 [cit. 2008-02-06]. URL: <http://www.inec.go.cr/sobreCR/CRGeneralSet.htm>.
• Instituto Nacional de Estadística y Censos (INEC) Costa Rica. División administrativa [online]. ©2006b, 7.2.2006 [cit. 2008-04-16]. URL: <http://www.inec.go.cr/sobreCR/CRdivision.htm>.
• Instituto Nacional de Estadística y Censos (INEC) Costa Rica. Boletín Anual: Indicadores Demográficos, Año 2005 [online]. ©2006c, 5.4.2006 [cit. 2008-03-06]. URL: <http://www.inec.go.cr/06Publicaciones%5C04Boletines/02%20Indicadores%20demogr%E1ficos/2005/Ind%20Demog.%20Anual%2006.pdf>.
• Instituto Nacional de Estadística y Censos (INEC) Costa Rica. Indicadores Mensuales [online]. ©2007a, 1.7.2007 [cit. 2008-04-18]. URL: <http://www.inec.go.cr/>.
• Instituto Nacional de Estadística y Censos (INEC) Costa Rica. Cifras Básicas sobre Fuerza de Trabajo [online]. ©2007b, 6.11.2007 [cit. 2008-03-15]. URL: <http://www.inec.go.cr/06Publicaciones%5C04Boletines/08%20Fuerza%20de%20Trabajo/2007/Fuerza.pdf>.
• Instituto Nacional de Información de Desarrollo (INIDE). Principales cumbres según altura y departamentos [online]. ©2004, 28.5.2004 [cit. 2008-03-31]. URL: <http://www.inec.gob.ni/>.
• Instituto Nacional de Información de Desarrollo (INIDE). Anuario estadístico 2005 [online]. ©2006, 12.12.2007 [cit. 2008-02-06]. URL: <http://www.inec.gob.ni/bibliovirtual/Anuarios/Anuario2005/Anuario05.pdf>.
73
• Instituto Nacional de Información de Desarrollo (INIDE). Perfil y características de los pobres en Nicaragua 2005: Encuesta nacional de hogares sobre medición del nivel de vida 2005 [online]. ©2007a, 24.7.2007 [cit. 2008-02-19]. URL: <http://www.inec.gob.ni/Pobreza/publicacion/Pobrezafinal05.pdf>.
• Instituto Nacional de Información de Desarrollo (INIDE). Nicaragua: Estimaciones y proyecciones de Población Nacional. 1950-2050 (Revisión 2007) [online]. ©2007b, 9.7.2007 [cit. 2008-03-08]. URL: <http://www.inec.gob.ni/estadisticas/proyecciones/Proyeccion07.pdf>.
• Instituto Nikaragüense de Estudios Territoriales (INETER). Huracán Mitch [online]. ©1999, 11.4.2007 [cit. 2008-04-01]. URL: <http://www.ineter.gob.ni/Direcciones/meteorologia/Desastres/Huracanes/huracan_mitch.htm>.
• Instituto Nicaragüense de Turismo. Nicaragua: Boletín de Estadísticas de Turismo 2006 [online]. ©2007, 30.11.2007 [cit. 2008-04-17]. URL: <http://www.intur.gob.ni/DOCS/ESTADISTICAS/boletin_estadistico2006.pdf>.
• Inter-American Development Bank (IDB). Remesas a América Central llegarán a más de
US$12.000 millones en el 2007 [online]. ©2007, 6.11.2007 [cit. 2008-02-21]. URL: <http://www.iadb.org/news/articledetail.cfm?language=Spanish&ARTID=4125>.
• International Ecoturism Society. Definitions and principles: Ecoturism [online]. ©2004, ? [cit. 2008-04-05]. URL: <http://www.ecotourism.org/webmodules/webarticlesnet/templates/eco_template.aspx?articleid=95&zoneid=2>.
• International Institute for Democracy and Electoral Assistance (International IDEA). Mujeres en el Parlamento: Más allá de los números. 1st ed. Estocolmo: International IDEA, 2002. 308 s. ISBN: 91-89098-81-1.
• International Monetary Fund (IMF). Nicaragua: Povetry Reduction Strategy Paper [online]. ©2005, 3.1.2006 [cit. 2008-02-10]. URL: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2005/cr05440.pdf>.
• International Monetary Fund (IMF). Report for Selected Countries and Subjects [online]. ©2007a, říjen 2007, [cit. 2008-03-31]. URL: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=59&pr.y=8&sy=1980&ey=2008&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=278%2C238&s=NGDPDPC%2CPPPPC&grp=0&a=>.
• International Monetary Fund (IMF). Debt Relief under the Heavily Indebted Poor Countries (HIPC) Initiative [online]. ©2007b, prosinec 2007 [cit. 2008-02-08]. URL: <http://www.internationalmonetaryfund.org/external/np/exr/facts/hipc.htm>.
• International Monetary Fund (IMF). The Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI) [online]. ©2007c, prosinec 2007 [cit. 2008-02-08]. URL: <http://www.internationalmonetaryfund.org/external/np/exr/facts/mdri.htm>.
• International Organization for Migration (IOM). Costa Rica: facts and figures [online]. ©2006a, únor 2008 [cit. 2008-03-06]. URL: <http://www.iom.int/jahia/Jahia/pid/453>.
• International Organization for Migration (IOM). Nicaragua: facts and figures [online]. ©2006b, únor 2008 [cit. 2008-04-18]. URL: <http://www.iom.int/jahia/Jahia/pid/457>.
74
• International Programme on the Elimination of Child Labour (IPEC). Nicaragua: Child Labour Data Country Brief [online]. ©2008a, 12.2.2008 [cit. 2008-03-15]. URL: < http://www.ilo.org/ipecinfo/product/viewProduct.do?productId=7803>.
• International Programme on the Elimination of Child Labour (IPEC). Costa Rica: Child Labour Data Country Brief [online]. ©2008b, 12.2.2008 [cit. 2008-03-15]. URL: <http://www.ilo.org/ipecinfo/product/viewProduct.do?productId=7795>.
• Inter-Parliamentary Union. Women‘s suffrage [online]. ©1996-2008a, 4.7.2006 [cit. 2008-02-26]. URL: <http://www.ipu.org/wmn-e/suffrage.htm>.
• Inter-Parliamentary Union. Women in national parliaments [online] ©1996-2008b, 22.2.2008 [cit. 2008-02-26]. URL: <http://www.ipu.org/wmn-e/classif.htm>.
J • Joint United Nations Programme on HIV/AIDS (UNAIDS). Costa Rica [online]. ©2006a, ?, [cit.
2008-03-15]. URL: <http://www.unaids.org/en/CountryResponses/Countries/costa_rica.asp>.
• Joint United Nations Programme on HIV/AIDS (UNAIDS). Nicaragua [online]. ©2006b, ?, [cit. 2008-03-15]. URL: <http://www.unaids.org/en/CountryResponses/Countries/nicaragua.asp>.
K • KEKIC, Laza. The Economist Intelligence Unit’s index of democracy [online]. ©2007,
21.9.2007 [cit. 2008-02-06]. URL: <http://www.economist.com/media/pdf/DEMOCRACY_INDEX_2007_v3.pdf>.
• KIRBY, Peadar. Introduction to Latin America : twenty-first century challenges. 1st ed. London: Sage, 2003. 229 s. ISBN 0-7619-7373-7.
M • Ministerio de Educación de Costa Rica. Tasas de escolaridad en el sistema educativo [online].
©2007, 27.11.2007 [cit. 2008-03-17]. URL: <http://www.mep.go.cr/CentroDeInformacion/DOC/3-1-27112007111814.xls>.
N • National Hurricane Center. Tropical Cyclone Report: Hurricane Felix [online]. ©2007,
17.1.2008 [cit. 2008-04-01]. URL: <http://www.nhc.noaa.gov/pdf/TCR-AL062007_Felix.pdf>.
• Nobel Foundation. Oscar Arias Sánchez [online]. ©2005, ? [cit. 2008-04-14]. URL: <http://nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1987/arias-bio.html>.
O • Oxford English Dictionary [online]. ©1989, ? [cit. 2007-11-05]. URL:
<http://dictionary.oed.com/cgi/entry/50062558?single=1&query_type=word&queryword=development&first=1&max_to_show=10>.
P • PALMER, Steven – MOLINA, Iván. The Costa Rica reader: history, culture, politics.
Durham: Duke University Press, 2004. 383 s. ISBN 0-8223-3372-4.
• Partido Liberación Nacional. Luis Alberto Monge Alvarez [online].©2008, 20.2.2008 [cit. 2008-04-15]. URL: <http://www.pln.or.cr/galeria/lama.htm>.
75
• PERKINS, Dwight H. – RADELET, Steven - LINDAUER David L. Economics of development. 6th ed. New York, London: Norton, 2006. 864s. ISBN 0-393-92652-4.
• Promotora del Comercio Exterior de Costa Rica (PROCOMER). Exportaciones según sector productivo [online]. ©2007a, 23.5.2007 [cit. 2008-02-22]. URL: <http://www.procomer.com/est/mercados/PDF/2006/Modulo%202_Sector_2007.pdf>.
• Promotora del Comercio Exterior de Costa Rica (PROCOMER). Exportaciones según países de destino [online]. ©2007b, 23.5.2007 [cit. 2008-02-22]. URL: <http://www.procomer.com/est/mercados/PDF/2006/Modulo5_Socios%20Comerciales.pdf>.
• Promotora del Comercio Exterior de Costa Rica (PROCOMER). Importaciones [online]. ©2007c, 23.5.2007 [cit. 2008-02-22]. URL: <http://www.procomer.com/est/mercados/PDF/2006/Modulo12_Importaciones_2007.pdf>.
R • RAY, Debraj. Development Economics. 1st ed. Princeton: Princeton University Press, 1998. 850
s. ISBN 0-691-01706-9.
S • Sistema de la Integración Centroamericana (SICA). Reseña Histórica del SICA [online].
©2007a, ? [cit. 2008-04-12]. URL: <http://www.sica.int/sica/resena_sica.aspx?IdEnt=401>.
• Sistema de la Integración Centroamericana (SICA). Banco Centroamericano de Integración Económica [online]. ©2007b, ? [cit. 2008-04-12]. URL: <http://www.sica.int/busqueda/Informaci%C3%B3n%20Entidades.aspx?IDItem=460&IDCat=29&IdEnt=401>.
• Sistema de la Integración Centroamericana (SICA). Símbolos del Sistema de la Integración Centroamericana [online]. ©2007c, ? [cit. 2008-04-12]. URL: <http://www.sica.int/miembros/sica/simbolos.aspx?IdEnt=401>.
• Sistema de la Integración Centroamericana (SICA). Esados miembros [online]. ©2007d, ? [cit. 2008-04-12]. URL: <http://www.sica.int/miembros/miembros.aspx?IdEnt=401>.
• SMITH, Geri – MAGNUSSON, Paul. Central America is holding its breath [online]. ©2005, 20.6.2005 [cit. 2008-04-22]. URL: <http://www.businessweek.com/magazine/content/05_25/b3938078_mz058.htm>.
T • Transparency International. CPI 2007: Short Methodology [online]. ©2007a, 21.9.2007 [cit.
2008-02-06]. URL: <http://www.transparency.org/content/download/23966/358199>.
• Transparency International. CPI 2007: Table, Source [online]. ©2007b, 24.9.2007 [cit. 2008-02-06]. URL: < http://www.transparency.org/content/download/24104/360217>.
U • United Nations (UN). The Millenium Development Goals Report 2007 [online]. ©2007a,
29.8.2007 [cit. 2008-04-08]. URL: <www.un.org/millenniumgoals/pdf/mdg2007.pdf>.
• United Nations (UN). Country/Area Profile [online]. ©2007b, ? [cit. 2008-03-07]. URL: <http://unstats.un.org/unsd/cdb/cdb_country_prof_results.asp?crID=558&cpID=21>, <http://unstats.un.org/unsd/cdb/cdb_country_prof_results.asp?crID=188&cpID=21>.
76
• United Nations (UN). Environmental indicators: Climate change: CO2 emissions [online]. ©2007c, září 2007 [cit. 2008-03-28]. URL: <http://unstats.un.org/unsd/environment/air_co2_emissions.htm>.
• United Nations (UN). Environmental indicators: Climate change: Emissions of other greenhouse gases [online]. ©2007d, listopad 2007 [cit. 2008-03-28]. URL: <http://unstats.un.org/unsd/environment/air_ch4n2o_emissions.htm>.
• United Nations (UN). World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database: Costa Rica [online]. ©2008a, ? [cit. 2008-03-17]. URL: <http://esa.un.org/unup/index.asp?panel=3>.
• United Nations (UN). World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database: Nicaragua [online]. ©2008b, ? [cit. 2008-03-17]. URL: <http://esa.un.org/unup/index.asp?panel=3>.
• United Nations Development Programme (UNDP). Human Development Report 1990: Concept and measurement of human development. New York: Oxford University Press, 1990. 189 s. ISBN 0-19-506-481-X.
• United Nations Development Programme(UNDP). Human Development Report 1994: New dimensions of human security. New York: Oxford University Press, 1994. 226 s. ISBN 0-19-509-170-1.
• United Nations Development Programme (UNDP). El Desarrollo Humano en Nicaragua 2002: Las Condiciones de la Esperanza. 1. ed. Managua: UNDP, 2002. 222 s. ISBN 99924-0-204-0.
• United Nations Development Programme (UNDP). Reducing Disaster Risk: A challenge for development. 1st ed. New York: John S. Swift Co., 2004. 140s. ISBN 92-1-126160-0.
• United Nations Development Programme (UNDP). Informe de Desarrollo Humano 2005: Las regiones autonómas de la Costa Caribe: ¿Nicaragua asume su diversidad? 1. ed. Managua: UNDP, 2005. 340 s. ISBN 99924-0-392-6.
• United Nations Development Programme (UNDP). Human Development Report 2007/2008: Fighting climate change: human solidarity in a divided world. New York: Palgrave Macmillan, 2007a. 384 s. ISBN 978- 0-230-54704-9.
• United Nations Development Programme (UNDP). Costa Rica: Progress by Goal [online]. ©2007b, ? [cit. 2008-04-08]. URL: <http://www.mdgmonitor.org/country_progress.cfm?c=CRI&cd=188>.
• United Nations Development Programme (UNDP). Costa Rica [online]. ©2007c, ? [cit. 2008-04-08]. URL: <http://www.mdgmonitor.org/country_popup.cfm?c=CRI>.
• United Nations Development Programme (UNDP). Nicaragua: Progress by Goal [online]. ©2007d, ? [cit. 2008-04-08]. URL: <http://www.mdgmonitor.org/country_progress.cfm?c=NIC&cd=558>.
• United Nations Development Programme (UNDP). Nicaragua [online]. ©2007e, ? [cit. 2008-04-08]. URL: < http://www.mdgmonitor.org/country_popup.cfm?c=NIC>.
77
• UN Division for Sustainable Development. CSD Indicators of Sustainable Development – 3rd edition [online]. ©2007, leden 2008 [cit. 2008-02-22]. URL: <http://www.un.org/esa/sustdev/natlinfo/indicators/factsheet.pdf>.
• UNESCO Institute for Statistics. Education systems [online]. ©2007a, ? [cit. 2008-03-16]. URL: <http://stats.uis.unesco.org/unesco/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=163>.
• UNESCO Institute for Statistics. UIS Statistics in Brief: Education in Nicaragua [online]. ©2007b, ? [cit. 2008-03-16]. URL: <http://stats.uis.unesco.org/unesco/TableViewer/document.aspx?ReportId=121&IF_Language=eng&BR_Country=5580>.
• UNESCO Institute for Statistics. UIS Statistics in Brief: Education in Costa Rica [online]. ©2007c, ? [cit. 2008-03-16]. URL: <http://stats.uis.unesco.org/unesco/TableViewer/document.aspx?ReportId=121&IF_Language=eng&BR_Country=1880>.
• United Nations Office on Drugs and Crime (UNODC). Informe mundial sobre las drogas 2007 [online]. ©2007, 16.11.2007 [cit. 2008-04-21]. URL: <http://www.unodc.org/documents/wdr/WDR_2007/WDR%202007_Spanish_web.pdf>.
• U.S. Department of Homeland Security. 2006 Yearbook of Immigration Statistics [online]. ©2007, 7.11.2007 [cit. 2008-03-07]. URL: <http://www.dhs.gov/xlibrary/assets/statistics/yearbook/2006/OIS_2006_Yearbook.pdf>.
V • VANDEN, Harry E. - PREVOST, Gary. Politics of Latin America : the power game. 2nd ed.
New York, Oxford: Oxford University Press, 2006. 603 s. ISBN 0-1951-8808-X.
W • WAISOVÁ, Šárka, et al. Ve stínu modernity: perspektivy a problémy rozvoje. 1. vyd. Plzeň :
Aleš Čeněk, 2005. 375 s. ISBN 80-86898-54-7.
• WIARDA, Howard J. - KLINE, Harvey F. A concise introduction to Latin American politics and development. 2nd ed. Boulder, CO: Westview Press, 2007. 254 s. ISBN 0-8133-4353-4.
• WILLIS, Katie. Theories and practices of development. 1st ed. London: Routledge, 2005, 237 s. ISBN 0-415-30052-5.
• World Bank (WB). World Development Report 2003: Sustainable Development in a Dynamic World. Washington, DC: World Bank, 2002. 250 s. ISBN 0-8213-5150-8.
• World Bank (WB). World Development Report 2007: Development and the next generation. 1st ed. Washington, DC: World Bank, 2006. 317 s. ISBN 0-8213-6541-X.
• World Bank (WB). World Development Indicators 2007: 2.7 Distribution of income or consumption [online]. ©2007a, 23.5.2007 [cit. 2008-02-01]. URL: <http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/table2_7.pdf>.
• World Bank (WB). World Development Report 2008: Agriculture for development. 1st ed. Washington, DC: World Bank, 2007b. 365 s. ISBN 978-0-8213-6807-7.
78
• World Bank (WB). World Development Indicators 2007: 2.1 Population dynamics [online]. ©2007c, 23.5.2007 [cit. 2008-03-17]. URL: <http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/table2_1.pdf>.
• World Bank Group. Beyond Economic Growth: I. What is development? [online]. ©2004a, 14.9.2006 [cit. 2008-01-23]. URL: <http://www.worldbank.org/depweb/english/beyond/global/chapter1.html>.
• World Bank Group. Beyond Economic Growth: V. Income inequality [online]. ©2004b, 14.9.2006 [cit. 2008-02-01].URL: <http://www.worldbank.org/depweb/english/beyond/global/chapter5.html>.
• World Bank Group. World Bank Atlas Method [online]. ©2007a, 27.10.2007 [cit. 2008-01-25]. URL: <http://go.worldbank.org/QEIMY0ALJ0>.
• World Bank Group. Country classification [online]. ©2007b, 26.11.2007 [cit. 2008-01-28]. URL: <http://go.worldbank.org/K2CKM78CC0>.
• World Bank Group. Costa Rica Data Profile [online]. ©2007c, duben 2007 [cit. 2008-04-21]. URL: <http://devdata.worldbank.org/external/CPProfile.asp?PTYPE=CP&CCODE=CRI>.
• World Bank Group. Nicaragua Data Profile [online]. ©2007d, duben 2007 [cit. 2008-04-21]. URL: <http://devdata.worldbank.org/external/CPProfile.asp?PTYPE=CP&CCODE=NIC>.
• World Bank Group. A Short history [online]. ©2007e, 27.10.2007 [cit. 2008-02-07]. URL: <http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/OGHIST.xls>.
• World Bank Group. Nicaragua Country Brief: Development progress [online]. ©2007f, 19.12.2007 [2008-03-23]. URL: <http://go.worldbank.org/AYRB9G1UR0>.
• World Health Organization (WHO). Costa Rica: Summary country profile for HIV/AIDS treatment scale-up [online]. ©2005, 24.3.2006 [cit. 2008-04-18]. URL: <http://www.who.int/hiv/HIVCP_CRI.pdf>.
79
12. Přílohy
Příloha 1: Hustota zalidnění Kostariky 223
223 Obrázek upraven, původní obrázek: FAO, 2004a
Počet obyvatel na 1 km2
0 - 2
3 -10
11 - 20
21 - 50
51 - 100
101 - 200
201 - 500
501 - 1 000
1 000>
80
Příloha 2: Hustota zalidnění Nikaraguy224
12
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
1415
16
17
Správní členění1 Managua2 Boaco3 Carazo4 Chinandega5 Chontales6 Estelí7 Granada8 Jinotega9 León10 Madriz11 Masaya12 Matagalpa13 Nueva Segovia14 Río San Juan15 Rivas16 Región Autónoma
Atlántico Norte17 Región Autónoma
Atlántico Sur
Jezero Nicaragua
Příloha 3: Správní členění Nikaraguy225
224 Obrázek upraven, původní obrázek: FAO, 2004b 225 Obrázek upraven, původní obrázek: FAO, 2004c
Počet obyvatel na 1 km2
0 - 2
3 -10
11 - 20
21 - 50
51 - 100
101 - 200
201 - 500
501 - 1 000
1 000>
