Seminář 1.

Distanční vzdělávánía e-learning

(část 2. – E-learning)

David NocarOlomouc 2006

Cyklus seminářů

„Distanční vzdělávání profesionálně“

Cíle semináře (část 2. – E-learning)

Po absolvování této části semináře budete schopni:

vysvětlit základní principy elektronického vzdělávání,

definovat termín e-learning a jeho postavení ve vzdělávacím procesu,

popsat historii a vývoj e-learningu, charakterizovat současný pohled na e-learning, identifikovat současné trendy v e-learningu,

a na základě toho všeho budete sami schopni vést výuku s e-learningovou podporou :-)

Úvod

Tato část semináře vás uvede do problematiky elektronického vzdělávání a to jak z hlediska historického vývoje, tak z hlediska současného pojetí.

Seznámí vás: s vymezením pojmu e-learning, s postavením e-learningu ve vzdělávacím

procesu, s formami a úrovněmi realizace e-learningu s hlavními výhodami a nevýhodami e-learningu a také s některými trendy, kterými se dnes

e-learning ubírá.

Úvod do problematiky

Samotný termín „e-learning“ se u nás užívá v této anglické podobě. V překladu hovoříme o „elektronickém učení/vzdělávání“.

Původně (v USA) bylo elektronické vzdělávání spjato s využíváním jakýchkoliv elektronických technologií ve vzdělávání.

Současné pojetí e-learningu je spjato především s využíváním celosvětové počítačové sítě internet pro podporu vzdělávání.

Definice e-learningu Stejně jako tomu bylo u definování distančního

vzdělávání i pro e-learning existuje mnoho různých definic. Elliot Masie definuje e-learning jako

nástroj využívající síťové technologiek vytváření, distribuci, výběru, administracia neustálé aktualizaci vzdělávacích materiálů.

Na portálu Evropské komise se pojmeme-learning označuje aplikace novýchmultimediálních technologií a internetuke zlepšení kvality vzdělávání posílením přístupuke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci.

Stručněji tedy můžeme e-learning chápat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu využívající moderní informační a komunikačními technologiemi pro zkvalitnění vzdělávání. (Nocar, 2004)

Elliot Masiezakladatelamerickéhoe-learningovéhoprůmyslu

E-learningová podpora DiV

systém distančního vzdělávání s podporou počítačové sítě

Organizace studia

Studijní materiály

Tutor

Osobní kontakty

VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE

STUDENT

STUDENT

STUDENTDalší vzdělávací

instituce

knihovna

Jsou zachovány všechny základní principy. Jejich umístění do prostoru celosvětové sítě usnadňuje zejména navázání kontaktu studenta s ostatními studenty nebo čerpání informací z alternativních zdrojů.

Historie e-learningu

Vývoj e-learningu dle současnéhopojetí mohl začít až rokem 1991,kdy se začal vyvíjetWorld Wide Web - www.

Celosvětová síť Internet vzniklaz intranetu vědecké organizaceCERN. Tím byly položeny počátkynovodobého e-learningu.

Termín e-learning se objevuje až od roku 1999, kdy začaly vznikat na internetu vzdělávací portály (Click2Learn, sCollege,...).

Tim Berners-Leezakladatel worldwide webu - www

Současné pojetí e-learningu Za nezbytné je považováno nejen využití sítě, ale hlavně

uvědomování si podstaty vzdělávacího procesu a tím také určité vystřízlivění z počátečního technologického pojetíe-learningu nad pedagogickým.

Počáteční technologické pojetí se snažilo především o maximální multimedialitu, on-line distribuci a komunikacia možnosti elektronického testování.

Jak na univerzitách, tak v komerční sféře se řešilo především, na jaké e-learingové platformě (systému LMS) vybudovat své e-learningové vzdělávání.

V posledních letech již převládá pojetí pedagogické, kterése zaměřuje především na vlastní podstatu vzdělávacího procesu, vzdělávací cíle, individuální potřeby studenta, respektování vstupních předpokladů ke studiu, respektování různých učebních stylů, atd.

Formy e-learningu

Elektronické vzděláváníElektronické vzdělávání

Off-line výukaOff-line výuka On-line výukaOn-line výuka

asynchronníasynchronní synchronnísynchronní

možnosti on-line komunikace: e-mail, diskusní fórum, chat, netmeeting

Základní úrovně e-learningu

CBT

WBT

LMS

využití PC

využití PC + webu

využití PC + webu +speciálního softwaru

Vzhledem k dostupnosti počítačových technologií můžeme elektronické vzdělávání rozlišit na následujících tří úrovní:

CBT (Computer-Based Training) neboli „vzdělávání za podpory počítačů“

multimedialita vzdělávacího obsahu

CBT

WBT (Web-Based Training) neboli „vzdělávání za podpory webových technologií“

on-line distribuce on-line komunikace

WBT

LMS

LMS (Learning Management System) neboli„systém pro řízení výuky“.

komplexní systém pro podporu výuky soubor nástrojů, které umožňují

tvorbu, správu a užívání kurzův elektronickém prostředí

Příklady LMS užívaných v ČR

EDEN

eDoceo

iTutor

Barborka

Unifor

WebCT

ClassServer

Moodle

Nevýhody e-learningu

Náročná tvorba kurzů

Závislost na funkčnosti ICT

Praktické zkušenosti s ICT

Nerovný přístup k ICT

Možná nekompatibilita

Nevhodnost pro určité typy kurzů

Nevhodnost pro určité typy studentů

Výhody e-learningu Zapamatovatelnější forma informací Vyšší míra interaktivity Aktuálnost informací Přístup k materiálům „kdykoliv“ Přístup k materiálům „odkudkoliv“ Větší možnosti testování znalostí Překonání případných zdravotních

bariér Nižší náklady na vzdělávání Vyšší efektivnost výuky

Účastníci e-learningu

kompetentní REALIZAČNÍ TÝM manažer administrátor odborník na dané učivo metodik vývojář (programátor, technik,

grafik,...)

motivovaný a proškolený TUTOR

motivovaný a poučený STUDENT

Obsah e-learningu

Obsahem e-learningu jsou elektronické vzdělávací kurzy, popř. samostatné moduly, z nich se jednotlivé kurzy skládají.

Obsah těchto kurzů bývá převážně multimediálního charakteru.

Součástí kurzu jsou i testovací moduly sloužící k ověření nově získaných vědomostí.

V neposlední řadě jsou zde obsaženy nástroje pro komunikaci, diskuzi, spolupráci, apod.

Standardy pro e-learning Pro zajištění kompatibility a

přenositelnosti obsahu by již při tvorbě mělo být zajištěno dodržení určitých norem a standardů.

Dodržované normy: AICC (The Aviation Industry CBT Commitee) IMS (Instructional Management System) ADL (Advanced Distributed Learning Initiative) SCORM (Sharable Content Object Reference

Model) Dodržení tohoto standardu zajišťuje vzdělávacímu

obsahu přístupnost, přizpůsobivost, dostupnost, trvalost, interoperabilitu a znovupoužitelnost.

Model ADDIE

Vlastní tvorba e-learningového kurzu, má-li být kvalitní a funkční, se řídí určitými doporučenými postupy. Jedním z nich je model ADDIE. 5 etap: Analysis, Design, Development, Implemantation, Evaluation

Analýza

Evaluace

Vývoj

Implementace Návrh

Trendy v e-learningu

Je zde snaha o zvyšování efektivity předevšímz hlediska pedagogického a řídícího, zvýšení interaktivity, dostupnosti a individualizaci.

Z toho vyplývají směry, jako je např.: blended learning

m-learning

e-mentoring

rapid e-learning

použití avatarů

WEB 2.0přeměna webu dokumentů ve web dat, v platformu pro sdílení

dat

wiki weblog (blog) flickr frappr

sociální síť, folksonomy, RSS, ...

Závěr

Stejně jako samotné distanční vzdělávání i e-learning si stále hledá své pevné místo v našem systému vzdělávání. I během tohoto usazování se stále vyvíjí, neboť je stále ovlivňován novými a novými trendy jak vzdělávacími, tak technologickými.

Tato podpora nabízí vzdělávacím institucím i studujícím stále nové příležitosti, ale také s sebou nese určitá úskalí, která mohou při nesprávné a nepromyšlené implementaci proces vzdělávání ohrozit.

Nové technologie otevírají pestré možnosti distribuce, řízení, interakce, komunikace, evaluace, ale stále musíme mít na paměti, že se jedná o proces vzdělávací a nenadřazovat aspekty technologické nad pedagogické a didaktické.

Profil autora

Od roku 2004 pracuji na Katedře matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, kde se zaměřuji na využití ICT a edukačních médií v matematickém vzdělávání.

V oblasti distančního vzdělávání spolupracuji s Centrem distančního vzdělávání UP od roku 2003.

Vykonávám činnosti metodika DiV pro oblast e-learningu, metodické recenze studijních materiálů pro DiV, administrátora LMS, lektora/tutora na seminářích/kurzech zaměřených na využívání multimédií, internetu a e-learningu ve vzdělávání, tvorba a správa on-line podpory kurzů realizovaných CDV UP.

Spolupracuji na projektech zaměřených na využití ICT ve vzdělávání a na zvyšování úrovně pedagogických kompetencí v oblasti DiV a využívání ICT (např. projekt Akademie distančního vzdělávání).

Účastním se a přednáším na konferencích věnovaných problematice distančního vzdělávání a e-learningu.

Můj podrobný profil naleznete na webu projektu: akademiediv.upol.cz

Elektronický studijní materiál k semináři Distanční

vzdělávání a e-learningčást 2. – E-learning

Mgr. David NocarCentrum distančního vzděláváníUniverzita Palackého v Olomouci