Sociální politika v mezinárodním kontextu

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Jabok, ETF 2013Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF 2013. Michael Martinek

2

Islamisté s bombami vběhli mezi křesťany před kostelem, zabili 78 lidíAtentát dvou sebevražedných útočníků před kostelem v Péšávaru má 78

obětí. Je to nejkrvavější útok na křesťany v Pákistánu. Islamisté odpálili bomby v neděli ráno, když lidé odcházeli po mši. Dalších 130 lidí je zraněno. K útoku se přihlásila pákistánská odnož hnutí Taliban.

K podobným útokům na křesťanské cíle v jihoasijské zemi se v minulosti přihlásili islámští militanti. Křesťané v Pákistánu se snaží zachovávat zdrženlivost a neupozorňovat na sebe. Islamističtí radikálové si v zemi často vybírají za terč útoků podle nich kacířské komunity, včetně křesťanů a šíitů.

3


3

Křesťané v ohrožení. Probudí se Evropa?Ve východosyrské metropoli Hassaké, zcela obklíčené

teroristy, kde žije dvacet pět tisíc syrských křesťanů různých ritů (syrského pravoslavného, katolického, chaldejského a arménského), jsou denně stříleni mladí muži – křesťané.

Evangelikální pastor íránského původu s americkým pasem Saeed Abedini byl 28. ledna 2013 odsouzen na osm let iránským soudem za domnělé ohrožení bezpečnosti země jen proto, že vedl domácí církev a křesťanské sirotčince.

Pronásledování církve je samo o sobě velmi trpké, ale kromě růstu počtu nových křtů má ještě další pozitivní účinek: křesťané různých církví a vyznání o to více drží pospolu. Také papež Benedikt XVI. 25. ledna 2013 při setkání se členy katolicko-pravoslavné teologické komise potvrdil, že „ekumena je pro přežití církve na Blízkém východě životně důležitá“.

3


4

Francie a Rusko se neshodly na rezoluci o Sýrii. Důkazy nám nestačí, tvrdí Lavrov

V úterý se sešli ministři zahraničí Francie a Ruska, aby jednali o rezoluci Rady bezpečnosti OSN o Sýrii. Sergej Lavrov a Laurent Fabius ale nenašli společnou řeč. Rusko stále zpochybňuje hodnověrnost důkazů o vině režimu Bašára Asada při použití chemických zbraní. Povstalci žádají svět o rychlé jednání.

3

http://zpravy.ihned.cz/svet-blizky-vychod/c1-60766610-francie-a-rusko-se-neshodly-na-rezoluci-o-syrii-dukazy-nam-nestaci-tvrdi-lavrov



Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

5

Rada bezpečnostiCharta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní

zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období.

Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů.

3


63


7

Rada bezpečnostiPodle článku 25 Charty OSN souhlasí

všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná.

Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN.

3


8

68. Valné shromáždění OSNObecná diskuze 68. Valného shromáždění OSN se od 24.

září do 1. října bude konat v sídle OSN v New Yorku. Čínský ministr zahraničí Wang Yi (Wang I) se diskuze zúčastní, vysvětlí diplomatické koncepty a nápady nové čínské vlády. Očekává se, že se do diskuze zapojí více než 140 hlav států nebo vlád.

Hlavním tématem tohoto zasedání je syrská krize, kromě toho se bude diskutovat o íránském jaderném problému, trvalém rozvoji a o problémech osob se zdravotním postižením. V den před zahájením obecné diskuze Valné shromáždění OSN uspořádalo schůzi na vysoké úrovni o problémech invalidity a rozvoje. OSN vydala sadu poštovních známek, tématem těchto známek je tanec Číňanů se zdravotním postižením.

3


93


10

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kohout uskuteční ve dnech 22. až 28. září 2013 pracovní návštěvu Spojených států amerických, v jejímž rámci se zúčastní 68. zasedání Valného shromáždění OSN. Českou delegaci povede předseda vlády Jiří Rusnok.

Ministr Kohout se zúčastní zahájení všeobecné rozpravy a vystoupení předsedy vlády Jiřího Rusnoka s národním projevem ČR. Dále se zúčastní jednání na vysoké úrovni k jadernému odzbrojení, zvláštního zasedání k Rozvojovým cílům tisíciletí (MDGs), setkání na vysoké úrovni u příležitosti 20. výročí Vídeňské deklarace, ministerské konference na podporu Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, ministerského setkání Skupiny přátel Jemenu nebo politického dialogu ministrů států EU s USA.

3


113


12

Slavnostní zahájení provozu agroparku v rámci rozvojového projektuDne 14.05.2012 proběhlo ve městě Sajnšand (provincie Dornogobi)

slavnostní otevření a zahájení provozu agroparku vybudovaného v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce ČR „Podpora zvýšení kvality rostlinné produkce v Dornogobi“. Formálně byla rovněž předána drobná zemědělská technika zástupcům místních tzv. Farmer Field Schools.

Projekt je implementován organizací Člověk v tísni, o.p.s., a to v letech 2011-2012 s celkovým rozpočtem cca 10,1 mil. Kč. Vybudovaný agropark má sloužit jako poradenské centrum, jehož součástí je technické zázemí, chráněný vodní vrt se zásobníkem, pěstební plochy, skleníky, sklad osiv a některé vybavení (např. traktor). Kromě konání školení je součástí projektu rovněž vybavení šesti již fungujících zemědělských míst (tzv. Farmer Field Schools).

Rozvojová spolupráce ČR (MZV) – programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko

3


13

Farma v pouštiAgropark nedaleko města Sajnšand v Mongolsku založila

organizace Člověk v tísni. Více než 10 milionů korun na projekt dala Česká rozvojová agentura působící při ministerstvu zahraničí.

Farma by měla ve velice řídce obydleném kraji větším než Česko sloužit jako poradenské centrum. Místní rolníci zde dostanou kvalitní osivo, nezbytné nářadí, ale i radu jak postavit fóliovník, jak nakládat s vodou a které plodiny se vyplatí v poušti pěstovat. Menší výuková centra provozují Češi i na dalších šesti místech v kraji Dornogobi.

V Sajnšandu totiž není práce. Továrny a zemědělská družstva se po pádu Sovětského svazu zavřely, v minulých letech navíc udeřily kruté zimy a pastevcům pomřelo mnoho dobytka. Políčka by lidem nezajistila jen obživu, ale také rozšíření jídelníčku, který se nyní skládá převážně z mléka a masa. Sázení rakytníků a jilmů navíc brzdí rozšiřování pouště.

3


14

Rozvojová pomoc Rozvojová pomoc: aktivity států, organizací i jednotlivců směřující k řešení

problémů rozvojových zemí Rozvojová spolupráce: dnes preferovaný termín (místo rozvojové pomoci)

– zdůrazňuje partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů. Zahrnuje podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i

státní správy) Rozvojová politika: strategie (státu, organizace) vůči rozvojovým zemím. Podle závazku přijatého všemi státy OSN by měly vyspělé země na

rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého HDP. To se však dosud nepovedlo naplnit (ČR poskytla v roce 2010 0,13 %).

Humanitární pomoc: krátkodobá materiální a logistická pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, typicky jako důsledek humanitárních krizí. Od rozvojové pomoci se liší především krátkodobostí a řešením pouze bezprostředních rizik. Základními cíli humanitární pomoci je: zachránit lidské životy zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo, přístřeší) poskytnutí základní hygienické a zdravotnické pomoci

3


15

Official development assistance Oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance, ODA) je jedním

z nejdůležitějších nástrojů pro předcházení světové nestabilitě, konfliktům a extrémní chudobě. Její objem činí ročně kolem 60 miliard USD.

Jakýkoliv tok kapitálu či veřejných financí ve formě půjček nebo grantů do jiných zemí, který splňuje dvě kritéria: 1. Tento kapitál nemá, z pohledu dárce, komerční určení. 2. V případě půjček jde o kapitál, poskytovaný za zvýhodněných

(koncesionálních) podmínek; úroková míra a doba splatnosti pro zapůjčený kapitál by měly být výhodnější než za běžných podmínek.

Nejobecněji přijímaná definice byla formulována Výborem pro rozvojovou pomoc při OECD, jehož členové poskytují devět desetin rozvojové pomoci. Zatímco nevládní pomoc se spoléhá na soukromé dárce, nadace či charitativní organizace, vládní, tedy oficiální rozvojová pomoc, (Official Development Assistance, ODA) je financována ze státního rozpočtu.

Bilaterální (dvoustranná) pomoc je ta, kterou dárcovská země poskytuje přímo druhé zemi. Multilaterální (mnohostranná) pomoc je zprostředkovávána mezinárodními organizacemi.

3


16

Základní sektory rozvojové spolupráceRozvojová spolupráce se snaží reagovat na nejpalčivější problémy

rozvojových zemí. Ty se OSN pokusilo formulovat v takzvaných Rozvojových cílech tisíciletí. Obecněji lze za hlavní sektory označit: omezení světové chudoby podpora vzdělání a odstranění negramotnosti zlepšení zdraví obyvatel rozvojových zemí, zlepšení systému

zdravotnictví zlepšení ekonomické situace zemí. Na celostátní úrovni i podpora

drobného podnikání (např. formou mikrofinancování). Významnou součástí tohoto bodu je i oddlužení.

zlepšení stavu životního prostředí rozšíření infrastruktury - sítě silnic, železnic i zpřístupnění

elektrické energie. Otázka dostupné energie je významnou součástí rozvojové spolupráce a úzce souvisí s výzkumem moderních obnovitelných zdrojů energie.[2]

demokratizace společnosti, úsilí o dobré vládnutí (tzv. good governance), zlepšení postavení žen ve společnosti (rovnost pohlaví)3


17

Koncepce rozvojové politikyTeorie mnohem většího koláče = teorie globálního ekonomického

růstu: makroekonomická teorie, která zdůrazňuje, že celkový ekonomický růst a liberální tržní mechanismy způsobí zbohatnutí nejen bohatých, ale i chudých, a že globální ekonomický růst je jediným možným způsobem pro snížení chudoby. (Stoupající příliv zvedne všechny lodě.) Hlásí se k ní především konzervativní liberálně zaměření ekonomové (William Easterly: Břímě bílého muže).

Teorie přerozdělení koláče: zdrojů je dostatek a extenzivní rozvoj (mnohonásobné zvýšení průmyslové výroby) není únosný a udržitelný. Příčinou chudoby jsou ekonomické mechanismy, které způsobují i přes ekonomický růst prohlubování rozdílu mezi bohatými a chudými. Hlavní příčina ekologických problémů a bídy je v nadměrném konzumu vyspělých států na úkor rozvojových zemí. Řešení: dobrovolná skromnost vyspělých zemí, politicko-ekonomické změny mající za následek podporu místního podnikání v zemích třetího světa. Bližší levicovému a ekologickému myšlení (Jeffrey Sachs: Konec chudoby).

Trvale udržitelný rozvoj je teorie integrující oba principy. Je třeba hledat rovnováhu mezi oběma koncepcemi, jejich zastánci se však liší v tom, jak je vyvážit (Paul Collier: Miliarda nejchudších).

3


18

Paul Collier: Miliarda nejchudšíchProč se některým zemím nedaří a co s tímPasti:

KonfliktPřírodní zdrojeGeografická polohaŠpatná vláda

Nástroje:Rozvojová pomocVojenská intervenceMezinárodní zákony a chartyObchodní politika rozvinutých zemí

3


19

Celosvětová snaha bojovat s extrémní chudobou ve světovém měřítku není nová a na půdě OSN se diskutuje od počátku padesátých let. Nejčastěji se projevovala ve snaze zvýšit financování tzv. rozvojové pomoci, což se ovšem nedařilo a nedaří. Již v padesátých letech vedla tato snaha k tomu, že bylo navrženo, aby bohaté země přispívaly jedním procentem svého HDP na rozvoj chudých zemí, což bylo nakonec schváleno na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj v roce 1964. Toto číslo bylo ovšem stále častěji napadáno a tak v r. 1969 navrhla Světová banka 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. K tomu se také zavázalo valné shromáždění OSN v roce 1970. Jakkoli je tento závazek neustále opakován na konferencích a valných shromážděních OSN, je dnes většina bohatých zemí daleko za těmito závazky.

Až v září roku 2000 na Summitu tisíciletí všech 189 členských států OSN spolu s Vatikánem a Švýcarskem ztvrdilo své odhodlání odstranit extrémní chudobu na naší planetě, její příčiny a následky do roku 2015.

Základní osnovou se stalo 8 rozvojových cílů rozpracovaných do osmnácti úkolů. Ačkoliv jsou Rozvojové cíle tisíciletí z různých stran kritizovány pro opomenutí určitých témat, úspěch představuje už jen ten holý fakt, že se na nich 191 států světa shodlo a k jejich plnění se zavázalo.

Vynaložíme maximální úsilí na to, abychom osvobodili všechny muže, ženy i děti z drtivých a ponižujících podmínek extrémní chudoby, kterým je v současnosti vystavena více než miliarda lidí. Jsme odhodláni každému poskytnout právo na rozvoj a osvobodit celý lidský rod od nedostatku.

Deklarace tisíciletí Září 2000 Přijato 189 členskými státy OSN

3

Rozvojové cíle tisíciletí


20

1. cíl: Odstranit extrémní chudobu a hlad Úkol 1: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu

nižšího než 1 USD na den. Úkol 2: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem.

2. cíl: Dosáhnout základního vzdělání pro všechny Úkol 3: Do roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i

chlapci, dokončit základní školu. 3. cíl: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti

Úkol 4: Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému.

4. cíl: Snížit dětskou úmrtnost Úkol 5: Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let.

5. cíl: Zlepšit zdraví matek Úkol 6: Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti.

6. cíl: Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi Úkol 7: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS. Úkol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných

onemocnění.

3



21

7. cíl: Zajistit udržitelný stav životního prostředí Úkol 9: Integrovat principy udržitelného

rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů.

Úkol 10: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně.

Úkol 11: Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů).

3



22

Rozvojové cíle tisíciletí 8. cíl: Budovat světové partnerství pro rozvoj

Úkol 12: Dále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni).

Úkol 13: Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami; odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu; štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci zemím, které se zavázaly ke snížení chudoby atd.).

Úkol 14: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států.

Úkol 15: Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost dluhu u zadlužených zemí.

Úkol 16: Ve spolupráci s rozvojovými zeměmi vytvořit a realizovat strategie směřující k zajištění slušné a produktivní práce pro mladé lidi.

Úkol 17: Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích.

Úkol 18: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti.

3


23

„Rozvojové cíle tisíciletí jsou historicky nejúspěšnější globální strategií proti chudobě. Projekt je důkazem, že společná globální akce může fungovat a vést k pozitivním změnám,“ říká šéf OSN. Osm cílů tisíciletí bylo přijato na světovém summitu v roce 2000.

Některé z Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) již byly splněny, další se k úspěchu v roce 2015 blíží. Zároveň zůstává řada nedostatků v plnění jiných miléniových cílů. To jsou hlavní závěry výroční zprávy MDGs Report, kterou jako průběžné hodnocení dosažených výsledků každoročně vydává Organizace spojených národů. Dne 1. července ji v Ženevě prezentoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

3


24

Z extrémní chudoby se podařilo vymanit miliony lidí a zajistit tak splnění jednoho z důležitých cílů již nyní. Daří se zlepšovat přístup lidí k pitné vodě, život lidí v chudinských čtvrtích velkoměst (slumech) i poměr počtu dívek a chlapců ve školách. Výrazné zlepšení dalších oblastech podle zprávy napovídá, že do roku 2015 může být splněno více vytyčených cílů.

Velkého pokroku bylo dosaženo v oblasti zdraví. Úmrtnost na malárii se v letech 2000-2010 celosvětově snížila o více než 25 procent. Dostupnost léčby zachránila více než milion životů. Úmrtnost na tuberkulózu může být do roku 2015 v některých oblastech světa snížena na polovinu ve srovnání s rokem 1990. V letech 1995-2011 bylo díky úspěšné léčbě zachráněno 20 milionů životů.

Snižuje se počet HIV infekcí. V roce 2011 bylo 34 milionů HIV pozitivních a 8 milionů lidí v rozvojových zemích dostávalo antiretrovirální léčbu. Všeobecná dostupnost antiretrovirální léčby je do roku 2015 stále dosažitelným cílem, pokud zůstanou zachovány současné trendy.

Dosažitelný je také cíl snížit do roku 2015 na polovinu počet hladových. V letech 1990-1992 bylo na světě 23procent hladových lidí, v letech 2010-2015 to bylo 15procent.

3


25

Úmrtnost dětí ve světě se snížila o 41 procent. V roce 1990 umíralo 87 z tisíce živě narozených dětí, v roce 2011 to bylo 57 úmrtí. To znamená, že každý den umírá o 14 tisíc dětí méně.

U matek-rodiček se úmrtnost za poslední dvě dekády snížila o 47 procent z 400 na 210 úmrtí na 100 tisíc porodů (1990 / 2010). Podle MDGs Report vyžaduje splnění cíle do roku 2015 snížit počet úmrtí dětí a matek o 75 procent zvýšené úsilí a silnější politickou podporu pro ženy a děti.

V období 2000 až 2011 se snížil počet dětí, které nechodí do školy, ze 102 na 57 milionů. V letech 1990-2011 se podařilo zajistit přístup k toaletám pro 1,9 miliardy lidí. Základní hygienická zařízení ale stále nemají k dispozici téměř 2,5 miliardy lidí. Zpráva MDGs Report současně uvádí, že výrazně ubývá zdrojů planety (úbytek lesů, živočišných i rostlinných druhů, zásob ryb v oceánech), kterou ohrožuje změna klimatu.

3


26

Pokrok, jehož bylo dosud v rámci MDGs dosaženo, je značně nerovnoměrný, a to nejen mezi regiony a státy světa, ale i mezi různými skupinami lidí uvnitř jednotlivých států. V nejhorší situaci jsou chudí lidé z venkovských oblastí. V roce 2011 proběhlo jen 53 procent porodů na venkově pod dohledem školeného zdravotnického personálu. Pro srovnání: ve městech je to 84 procent porodů. Z lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, jich 83 procent žije na venkově.

Naplňování rozvojových cílů negativně ovlivňuje úbytek peněz, především na rozvoj těch nejchudších států. V roce 2012 dosáhla celková finanční pomoc rozvojovým zemím 126 miliard USD. Jedná se o čtyřprocentní pokles oproti roku 2011 (tehdy došlo oproti roku 2010 k poklesu finanční pomoci o 2 procenta). Tento trend postihuje zejména nejméně rozvinuté země. V roce 2012 se finanční pomoc poskytovaná těmto zemím snížila o 13 procent a dosáhla úrovně 26 miliard USD. Na druhou stranu těmto zemím uvolňuje ruce odpouštění dluhů a lepší podmínky pro zahraniční obchod.

3


27

Rozvojová spolupráce České republikyČeskoslovensko se před rokem 1989 výrazně angažovalo v

rozvojovém světě. Tehdy se zaměřovalo zejména na země socialistické nebo uplatňující určité prvky plánovaného hospodářství. Jednalo se zejména o hmotnou (léky, potraviny), technickou pomoc (vysílání odborníků) a stipendia zahraničním studentům.

Česká republika projevuje solidaritu s lidmi v málo rozvinutých zemích a cítí svůj díl zodpovědnosti na řešení globálních problémů, které do značné míry souvisejí s chudobou. Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je plnohodnotnou součástí zahraniční politiky ČR a přispívá k naplňování jejích cílů.

Strategickým cílem české rozvojové politiky je odstraňování chudoby a podpora bezpečnosti a prosperity prostřednictvím efektivního partnerství, které umožní chudým a málo rozvinutým zemím realizovat jejich rozvojové cíle. Výchozí bod představují Rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals – MDGs). Klíčový stimul pro rozvoj představují demokratické formy vládnutí, udržitelný ekonomický růst, zapojování rozvojových zemí do mezinárodního obchodu, sociální rozvoj a péče o životní prostředí.

3


28

Základní principyZákladní principy české rozvojové spolupráce vycházejí

z Evropského konsensu o rozvoji (2005), Pařížské deklarace o efektivnosti pomoci (2005) a Akční agendy z Akkry (2008). Česká ZRS je založena na partnerství s přijímajícími zeměmi, je

vedena poptávkou ze strany partnerských zemí a jejich potřebami. ČR podporuje posilování systémů a kapacit partnerských zemí (cílem

je jejich aktivnější role při formulování a realizaci vlastních rozvojových politik)

S principem partnerství souvisí rovněž vzájemná odpovědnost (ČR jako dárce i partnerské země mají odpovědnost za výsledky a dopady rozvojových programů vůči svým občanům a vůči sobě navzájem).

ČR se zapojila do úsilí dárcovské komunity koordinovat svoji rozvojovou politiku (harmonizovat rozvojové aktivity teritoriálně i sektorově).

Česká rozvojová politika je transparentní, je otevřena veřejné diskusi, která zahrnuje nestátní neziskové organizace, podnikatelskou sféru, akademickou obec a další složky občanské společnosti.

3


29

Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017

Dokument, schválený vládou usnesením č. 366 ze dne 24. května 2010, určuje směřování české rozvojové spolupráce ve střednědobém horizontu.

Koncepce nahradila předcházející dokument z roku 2002 a bere v úvahu změny zahraničněpolitického a ekonomického kontextu, nové závazky ČR v rámci EU a na dalších multilaterálních fórech i obecné trendy v oblasti rozvojové politiky.

Aktualizuje základní cíle české rozvojové spolupráce i principy jejího poskytování a stanovuje nové teritoriální a sektorové priority.

3


30

Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017 Nové teritoriální priority:

Programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko

Projektové země (země, ve kterých jsou ve střednědobém horizontu potřebné a žádoucí rozsáhlejší rozvojové aktivity ČR): Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko

Dosavadní prioritní země (spolupráce bude pokračovat v jiném rozsahu a zaměření než v předchozím programovém období): Angola, Jemen, Vietnam, Zambie

Nové sektorové priority: životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), ekonomický rozvoj (včetně energetiky), podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace

Vedle sektorových priorit se ČR snaží přispět k pozitivnímu vývoji v partnerských zemích prostřednictvím tzv. průřezových principů, které jsou zohledňovány v jednotlivých rozvojových projektech: řádná (demokratická) správa věcí veřejných, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu, dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv příjemců projektů, včetně rovnosti mužů a žen (gender).

3


31

Zákon č. 151/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010, o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničíHlavní legislativní rámec pro danou oblast, v platnosti od 1.

července 2010. Schválení zákona je jasným signálem, že ČR má v úmyslu věnovat se rozvojové spolupráci a humanitární pomoci dlouhodobě a předvídatelně.

Dle zákona je zahraniční rozvojová spolupráce definována jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích“.

Humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí je „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům“.

3


32

Zákonjasně odlišuje a definuje rozvojovou

spolupráci a humanitární pomoc;v oblasti humanitární pomoci rozděluje

kompetence mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra, slaďuje ji s integrovaným záchranným systémem;

stanovuje pravomoci a působnosti všech subjektů;

právně zakotvuje Českou rozvojovou agenturu (ČRA) jako implementační organizaci české ZRS. 3


33

Účelem České rozvojové agentury (ČRA) je podporovat realizaci zahraniční rozvojové spolupráce ČR (ZRS). ČRA byla zřízena ministrem zahraničních věcí jako organizační složka státu k 1. lednu 2008. V souladu s usnesením vlády č. 1070/2007 o transformaci systému ZRS ČR, navazuje ČRA na aktivity Rozvojového střediska, které do roku 2007 plnilo v systému ZRS důležitou poradní, komunikační a vzdělávací funkci.

http://www.czda.cz/3


34

Celková oficiální rozvojová pomoc České republiky za rok 2010 dosáhla 4,34 miliardy Kč, tj. 227,56 milionů USD. Tato hodnota v absolutních číslech znamená oproti roku 2009 nárůst o 6,48 % (viz tabulka č.1). Mezinárodně sledovaný ukazatel poměru ODA ke hrubému národnímu důchodu (HND) je mírně vyšší než v předchozím roce, a to 0,13 %.

Oficiální rozvojová pomoc dárců sdružených ve Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) dosáhla v roce 2010 podle předběžných údajů 128 728 mil. USD, což je v průměru 0,32 % jejich HDP. Relativně jsou ze členů DAC nejmenšími dárci Korea (0,12 %), Itálie (0,15 %) a Řecko (0,17 %), následované Japonskem (0,20 %) a Spojenými státy americkými (0,21 %). Z tzv. nastupujících dárců (nečlenů DAC) se této úrovni přibližuje Česká republika (0,13 %) a Slovinsko (0,13 %). Další srovnání ilustruje tabulka č. 2.

3


35

Objem finančních prostředků vynaložených Českou republikou na oficiální rozvojovou pomoc v letech 2005 – 2010 (v mil. Kč)

Rok ODA (v mil. Kč)

HDP (v mil. Kč)

ODA/HDP(v %)

2005 3 235,96 2 839 100 0,11

2006 3 636,89 3 027 400 0,12

2007 3 632,82 3 311 579 0,11

2008 4 245,26 3 418 250 0,12

2009 4 077,43 3 411 076 0,12

2010 4 341,78 3 429 000 0,13

3


36

Humanitární a rozvojová sekce společnosti Člověk v tísni působí ve dvaceti dvou zemích světa, v patnácti z nich má stálé pobočky. Každoročně realizuje projekty v objemu několika stovek miliónů korun pro tisíce lidí, kteří se narodili na méně šťastných místech této planety.

Člověk v tísni je členem Alliance 2015, strategické sítě sedmi evropských nevládních organizací aktivních v oblasti humanitární pomoci a rozvojových projektů. Tato spolupráce přináší efektivnější výsledky jak při práci v cílových zemích, tak i při kampaních ovlivňujících postoje politické reprezentace i široké veřejnosti v Evropě.

3


37

Afganistán od roku 2001 Angola od roku 2006 Arménie 1988, 1998, do roku 2003 Barma do roku 2008 Dem. rep Kongo do roku 2008 Etiopie do roku 2003 Gruzie do roku 2005 Haiti do roku 2010 Irák do roku 2003 Jordánsko do roku 2004

Kambodža do roku 2008 Kosovo od roku 2010 Libanon od roku 2006 Moldavsko od roku 2010 Mongolsko od roku 2010 Namibie od roku 2003 Pakistán od roku 2005 Rumunsko od roku 1995 Srí Lanka od roku 2005 Ukrajina od roku 2008

3


38

Charita Česká republika, oddělení humanitární a rozvojové spolupráce zajišťuje humanitární pomoc či rozvojovou spolupráci v řadě zemí.

Programy a projekty se týkají poskytování vzdělávání, obnovy zdrojů obživy a zlepšování schopností a znalostí našich místních partnerů.

3


39

Rozvojové projektyusilují o dlouhodobé

a udržitelné řešení problémů rozvojových zemí (př. chudoby, potravinové bezpečnosti, přístupu k pitné vodě, přístup ke vzdělání, rozvoj podnikání, dostupnost zdravotní péče)

mohou mít podobu materiální i finanční pomoci, ale na rozdíl od humanitární pomoci je zde velký důraz kladen také na předávání zkušeností a znalostí

beneficienti nejsou jen pasivními příjemci, ale mají v projektu svou aktivní úlohu (odtud přechod k termínu rozvojová spolupráce, nikoliv rozvojová pomoc)

3


40

Probíhající projektyBangladéš Program podpory vzdělávání Etiopie Podpora rozvoje nemocnice Halaba-

Kulito Haiti Podpora zemědělství v Petit Goave Keňa Zdravotnické středisko Itibo Moldavsko Projekt Street Children Mongolsko Podpora hospodářského rozvoje

venkova v provinciích Selenge a ZavkhanThajsko Školení pro barmské uprchlíky

3


41

Platforma FoRS - České fórum pro rozvojovou spolupráciČeské fórum pro rozvojovou spolupráci je platformou sdružující 17

českých neziskových nevládních organizací (NNO) pracujících na poli rozvojové spolupráce, rozvojové výchovy a humanitární pomoci. FoRS byl založen v září 2002 a 7.října 2002 zaregistrován jako zájmové sdružení právnických osob.

Tyto organizace se zabývají širokým spektrem aktivit, včetně práce s dobrovolníky, vzdělávání, humanitární pomoci a propagace rozvojové pomoci a spolupráce na veřejnosti. Těžištěm jejich aktivit je zatím především humanitární pomoc, přičemž ale jejich podíl na dlouhodobých projektech rozvojové pomoci rovněž není malý a lze předpokládat, že i nadále poroste.

Od ledna 2003 je FoRS členem CONCORD – Evropské konfederace NNO pro krizovou pomoc a rozvoj, jež sdružuje 30 národních platforem a networků (sítí), které zastřešují přes 1200 evropských NNO. FoRS je zastoupen i v předsednické radě CONCORD.

3


42

FoRS má v roce 2013 30 členských organizací. Mezi nimi:

ADRA, o.s. Člověk v tísni,o. p. s.Charita Česká republikaDiakonie ČCESalesiánská asociace Dona Boska, o. s.

(SADBA)Sdružení Podané ruce, o. s.

3


43

Dobrovolnictví Mezinárodní dobrovolnictví je specifickým typem

spojeným s mezinárodní spoluprací a mezikulturním vzděláváním.

Dnes vyráží do světa zhruba 1,100 českých dobrovolníků a v Česku pracuje na oplátku asi 600 dobrovolníků zahraničních.

Dobrovolnické pobyty v zahraničí lze dělit podle délky pobytu na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé

Střednědobé a dlouhodobé pobyty jsou většinou od dvou měsíců do jednoho roku (v některých případech i déle). Jedná se o dlouhodobější spolupráci s místní komunitou na řešení určitého problému.

3


44

Zákon č. 198/2002, Sb., o dobrovolnické služběZákon zavádí do českého právního řádu pojem dobrovolník,

dobrovolnická služba, vysílající organizace, přijímající organizace aj. Upravuje a vymezuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službu, a to včetně dotací nestátním neziskovým organizacím, které mají akreditovaný program podle tohoto zákona.

Zákon představuje ucelený, vzájemně provázaný systém podmínek, jejichž splnění umožňuje občanským sdružením, obecně prospěšným společnostem, církvím a náboženským společnostem a jejich právnickým osobám získat akreditaci pro oblast dobrovolnické služby. Akreditace je svého druhu „značkou kvality“, garancí, že organizace s akreditovaným projektem všem svým partnerům působícím v akreditovaném režimu zajišťuje služby ve standardní kvalitě, zajišťuje bezpečí a ochranu pro dobrovolníky i příjemce dobrovolnické služby. Akreditace je udělována na 3 roky.

Podstatou zákona je nastavení jasných, srozumitelných, právně podložených a vymahatelných pravidel pro všechny zúčastněné subjekty. tj. jak pro dobrovolníka, tak pro vysílající a přijímající organizaci. Zákonem získává dobrovolník právní status.

3


45

Jaké zásadní výhody poskytuje zákon o dobrovolnické službě dobrovolníkům? 1) Dobrovolník v akreditovaném projektu má smluvně zaručené postavení.

2) Dobrovolník je pojištěn proti škodám, které vzniknou jemu osobně a které by mohl způsobit dalším osobám. 3) Dobrovolník má nárok na poskytnutí kvalitní přípravy k výkonu dobrovolnické činnosti.4) Výkon dlouhodobé dobrovolnické služby, překračuje-li v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, se považuje za náhradní dobu zaměstnání, tzn., že při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti se k této době přihlíží a započítává se jako doba zaměstnání. 5) Pokud je dobrovolník nezaměstnaný a bude vykonávat dlouhodobou dobrovolnickou službu alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací, má možnost si hradit důchodové pojištění (může mu hradit vysílající organizace) a tato doba se pak započítává do nároku na důchod.6) Stát je plátcem zdravotního pojištění za dobrovolníka v případě, že vykonává dlouhodobou dobrovolnickou služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník účasten zdravotního pojištění z jiného titulu.

3


46

Hlavní náplní je školení dobrovolníků, kteří jsou pak vysláni do salesiánských středisek v ČR i v zahraničí, kde poskytují dětem a mladým lidem smysluplné využití volného času, vzdělání, svůj čas a lásku. SADBA tak skrze tyto dobrovolníky pomáhá nejen těmto dětem, ale i dobrovolníkům samotným v jejich osobním rozvoji a společnosti, ve které dobrovolníci působí při výkonu své dobrovolné služby, a také po jejím ukončení.

S dobrovolnictvím a koordinací dobrovolníků máme velké zkušenosti také proto, že velká většina práce v SADBĚ probíhá na dobrovolnické bázi. Tak se díky stovkám ochotných rukou, nohou a hlav můžou po celém světe odehrávat malé i velké zázraky...

3

Salesiánská asociace Dona Boska (dále jen SADBA) je občanské sdružení, registrované MV ČR pod. č. VS/1-1/61414/05-R, ze dne 26.7.2005, založené za účelem podpory výchovy dětí a mládeže k etickým hodnotám v salesiánském stylu.

Date post:	22-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	erv
View:	24 times
Download:	0 times

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Documents